Vladimir Sís — Vladimir Penčev (săstavitel i prevodač) Makedonija. Geografsko, istoričesko, etnoložko, statističesko i kulturoložko izsledvane

VLADIMIR SÍS— VLADIMIR PENČEV (SĂSTAVITEL IPREVODAČ) MAKEDONIJA. GEOGRAFSKO, ISTORIČESKO, ETNOLOŽKO, STATISTIČESKO IKULTUROLOŽKO IZSLEDVANE So ija, Makedonski naučen ins i u , Makedonska biblio eka— 51, 2019, 305 s. + 2 ka i. ISbN 978-619-7377-10-1.1 Před několika le y se překlada el aedi o zde ecenzo ané knihy Vladimi Penče  ozho o u o iš ěném na s ánkách oho o časopisu mj.s ěřil, že překládá Síso u in- e discipliná ní monog a ii Makedonie. S udie zeměpisná, his o ická, ná odopisná, s a- is ická ikul u ní (Sís 1914 [ ak icky důsledku álečné cenzu y kniha yšla až oku 19182]): „Co mi ale leží na s ole za úkol, je přeloži knihu oMakedonii od elmi z láš - ního amálo známého českého no ináře, spiso a ele a ědce Vladimí a Síse […], je- dinečného bulha o ila zp ní polo iny minulého s ole í. Mimochodem,  om o případě jde spíše o ědecký p ojek […].“ (Jakoubek— Penče 2016: 148) Překlada el- sky ná očná kniha yšla minulém oce péčí so ijského Makedonského ědeckého ús a u jako 51.publikace ediční řady Makedonská knižnice. No inář, publicis a, ale aké bele is a aspiso a el sodbo nými bulha is ickými išíře balkanis ickými ambicemi his o iog a ického, e nog a ického, poli ologického 1 Владимир Сис— Владимир Пенчев (съставител и преводач) Македония. Географско, историческо, етноложко, статистическо и културоложко изследване. София, Маке- донски научен институт, Македонска библиотека № 51, 2019, 305 с. + 2 карти. ISBN 978-619-7377-10-1 2 To je pomě ně pods a ná in o mace, k e ou edi o Síso a spisu nijak nekomen uje ani ne- zmiňuje. Au o se  om o ěžkém álečném mezidobí pokoušel u eřejňo a alespoň y- b ané pasáže; např. e 21.čísle 19. očníku časopisu Ženský s ě (z25.11.1915) yšel ú y- ek naz aný Ze ži o a makedonských Bulha ů, kněmuž byl připojen en o do ě ek: „Ukázka zknihy Makedonie, k e á yjde příš ích dnech [!] naklada els í E.Šolce.“ (Sís 1915a: 350) Ve las ním bibliog a ickém soupisu, psaném p o Jose a Pá u, Sís poznamená á: „1914, Makedonie (Makedonii p oces o al jsem celou lé ech 1909–[19]12). Ta o kniha byla ak[ouskou] cenz[u ou] zas a ena au olněna ep e [oku] 1918.“ Vladimí Sís, 4s ánko- ý ukopis psaný Síso ou ukou někdy  oce 1919 (poslední bibliog a ický záznam je da- o án če nem 1919), Li e á ní a chi Pamá níku ná odního písemnic í, P aha, ond Pá a Jose , ka on 11, složka Bibliog a ické záznamy (Českoslo ensko).— Sís Makedonii p o áděl e énní ýzkum zřejmě ipozději (byl na íc nadšeným o og a em) anad ámec s é mono- g a ie např.pojednal omakedonské zád uze či olido ých k ojích adalších e nog a ických osobi os ech, přičemž o něž ep oduko al několik las ních o og a ií: Něco omakedon- ských Bulha ech (Sís 1915b: s. p. [445–448]) aMakedonské k oje ná odní (Sís 1924: 172–174). Něk e é z ěch o ilus a i ních ma e iálů ep odukuje V.Penče bulha ské e zi Síso- y Makedonie (příloha Впечатления от Македония— снимки от Владимир Сис, 299–305; škoda že o og a ie nejsou nik e ak popsány ani komen o ány). Rep oduko án je ipů od- ní ilus ační dop o od: Снимки от книгата на Владимир Сис „Македония“ (33–40), a šak snímky jsou op o i české e zi zmenšené a ho ší k ali ě, popisky nejsou přeloženy celé (např.za české „Cá ská odina deb ském k oji (p incezny  no ském)“ je bulha š i- ně pouhé „Царското семейство“), ad ě o og a ie byly zcela ypuš ěny: Bulha ka zBani- ce (Gos i a sko) (Sís 1914: příl. mezi 16–17) aB ána Alexand a Vel[ikého] Solunu (Sís 1914: příl. mezi 160–161). Ma cel če ný OPEN ACCESS 140 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 aobecně kul u ního zaměření Vladimí Sís (1889–1958) pocházel z odiny, k e á se ýznamně zapsala do dějin české žu nalis iky, neboť aké jeho další d a s a ší sou- ozenci se ěno ali boha é li e á ní ispolečenské činnos i: no inář apoli ik (s ejně jako Vladimí člen Ma ie, skupiny domácího p o i akouského odboje) F an išek Sís (1878–1938) a edak o ka apředs a i elka ženského hnu í Milosla a (Milada) Síso á (1885–1947). Na sklonku mona chie, po celé mezi álečné období iza p o ek o á u apak p - ních le ech po álečných byl V.Sís šeobecně známým no inářem aspecialis ou na Balkán, slo anské o ázky ina bulha skou poli iku ali e a u u— publiko al bez- poče epo áží, ces opisů, ozho o ů (mezi besedujícími najdeme ijméno bulha - ského ca a Bo ise III.), analy ických s a í, kul u ních glos a ecenzí. Neblahý z a nas al k á ce po úno u 1948, kdy enomo aný no inář začal bý e s é domo ině buď sous a ně přehlížen, podceňo án či zamlčo án, anebo opo ho án, zne ažo án, os ouzen aza aco án. Vobdobí z .dik a u y p ole a iá u se o iž zpopulá ního českého no ináře, známého s ými p o ikomunis ickými pos oji, s al š anec azlo- činec: Na konci okupace byl V.Sís za ak i ní účas odboji ězněn na Pank áci apo os obození po oce 1945 p aco al jako edak o Lido é demok acie, isko ého o gánu křesťansky o ien o ané Českoslo enské s any lido é. Zdálo by se edy, že i no ých pomě ech bude Sís espek o aným li e á em sneoddisku o a elnými zásluhami coby Ob . 1Obálka českého ydání Síso y Makedonie (1914 [ esp.1918]) Ob . 2Obálka bulha ského ydání Síso y Makedonie (2019). OPEN ACCESS MARCEL čERNý 141 bojo ník p o i nacismu.3 Leč lednu 1949 byl za čen, ob iněn z elez ady a yz ě- dačs í a březnu 1950 e ykons uo aném poli ickém p ocesu (ksoudu byl přine- sen k ůli předchozímu yzickému mučení na nosí kách) odsouzen k25 le ům odně í s obody ( zhledem kSíso u pok očilému ěku analomenému zd a í se ýše es u o nala doži o í). Zemřel nech alně p oslulém, snad ůbec nejs ašnějším česko- slo enském komunis ickém žaláři p o poli ické ězně Leopoldo ě na Slo ensku na následky psychického ý ání i ělesného yče pání způsobeného ěžkou s deční cho obou. 11.dubna 1969 byl ozhodnu ím měs ského soudu P aze posm ně eha- bili o án— zasloužila se o o do a po V.Síso i, ehdy již akřka slepá Ma ie-Magda- léna Síso á, oz. S e ano a (1897–1976)— akonečně oku 1998 mu p eziden Václa Ha el udělil in memo iam Řád Tomáše Ga igua Masa yka. Nejma kan něji se a e ze ůči Síso ě osobě p oje o ala hodnoceních li e á ně- ědně a olklo is icky o ien o aného bulha is y asla is y Zdeňka U bana (1925–1998), jež měla s ého času nejen značnou áhu (alespoň odbo ných k uzích), ale zá o eň nesla ipečeť o iciálního z ahu celé české ědy k omu o no odobému mučedníko i. 3 O ěch o ak i i ách in o mují memoá y jeho soupu níka apří ele Ja osla a Jelínka (1882–1946), kjehož až pos humně ydané knize PÚ. Poli ické ús ředí domácího odboje. Vzpo- mínky apoznámky no ináře napsal Sís doslo (Sís 1947: 211–214). Ob . 3Bulha ka zBanice (Gos i a sko) (Sís 1914, mezi s.16 a17). OPEN ACCESS 142 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 Tak např. U bano ě kandidá ské dise aci Zdějin česko-bulha ských kul u ních s yků důsledku až ana icky upla ňo ané ulgá ně ma xis ické me odologie (asoučasně é o iky), yús i ší jednos annou dezin e p e aci ak ů až snená is ným yos- řením, dos ala Síso a osobnos kon ex u českoslo ensko-bulha ských z ahů od- s ašující podobu zas ánce s ě o ého impe ialismu ajemu o očícího „punco aného bu žoazního znalce bulha ské p oblema iky“ (U ban 1957: 66). Ob o ský Sísů pří- nos p o kul u ní sblížení obou ná odů zůs al zámě ně zcela igno o án aani později U bano a ideologická bdělos aos aži os ůči Síso i nepole o ala, jak dokládá ná- sledující ci á zkon e enčního příspě ku Kak uálním úkolům s udia česko-bulha ských kul u ních z ahů (od oku 1848 do současnos i) ze samého sklonku osmdesá ých le ; sbo ník o šem yšel až  oce 1990 (U ban 1990: 21): Ro něž li p omona chis ických, adokonce p o ašis ických sympa ií nebyl čás i českých „přá el Bulha ska“ cizí. Doložme si o alespoň jménem Vladimí a Síse, jehož „au en ická s ědec í“ znalce bulha ské p oblema iky jsou dosud někdy ci o ána— bez upozo nění, že nejde oau en ičnos , nýb ž o ep odukci názo ů ehdejších bulha ských eakčních ládních mís . S ojí os a ně za zmínku, že hned p ním ýbo u Českoslo ensko-bul- ha ské zájemnos i (1924) zasedli mimo jiné aké d a ředi elé P agobanky (Václa Kubka aRudol Picka) a ajemník S azu českoslo enských p ůmyslníků Dalibo K uis, k eří si Ob . 4B ána Alexand a Velikého Soluni (Sís 1914, mezi s.160 a161) OPEN ACCESS MARCEL čERNý 143 u p á ě p os řednic ím jedna ele é o o ganizace V.Síse zajis ili někdy nemalý li na „loyali u“ akcí kul u ních. Díky ob odnému p ažskému ja u se ozběhly desí ky ehabili ačních p ocesů, ajak jsem se zmínil ýše, alespoň posm ného zados iučinění se dočkal iV.Sís. Opožděný nek olog, poe icky naz aný Ky ička na h ob Vladimí a Síse (Vopařil 1968), mu ěno al jeho kolega no inář a o něž poúno o ý spolu ězeň leopoldo ském „muklhajmu“ Jose Vopařil (1913–1979). Vzpomínka je cenná jako au en ické s ědec í oSíso ě ne- zlomném duchu aneu uchající ášni p o slo esné oření. K á ce po pře ozu do Leo- poldo a museli ězni za m azi ého počasí ěžce p aco a jen  enkých ězeňských ša ech ( a o inásledující ci ace Vopařil 1968: 5): Teď— a následujících dnech— jsme s áli pod dohledem s ážců se samopaly na ě - ných s azích h adeb a ýpali zm zlou zemi k umpáči alopa ami; bylo nu no zdokonali , učini přehlednějšími p os o y kolem ězeňských budo . Icho ý Vladimí Sís yměnil hůl za lopa u. „Neuna uje ě o? Požádej, aby ě zp os ili ěžké p áce,“ mínil jsem. „Věř, že mně a lopa a připadá lehčí než pe o, k e ým bych musel lhá ,“ zněla odpo ěď aněkolik aske ických pos a — s ařeček biskup Gojdič akano ník Čihák— přiký lo. Robo a ězně yče pá ala, neměli ani uka ice či pláš ěnky a pěli hlado ěním apod ýži ou, o šem Sís jako by byl po znesen nad hmo né zájmy a ělesné s ázně: Nacházel jis é uspokojení poci u, že nesdílí k u ý úděl sám, ale že je blízkos i lidí, k eří předs a o ali kus his o ické akul u ní epochy. Nezapřel sobě no ináře ahledal každou příleži os kpoho o u sbý alým minis em či uni e zi ním p o eso em, aby si o ěřo al názo y as o ná al pozna ky, jež by byl ád zp aco al knižně. „Mám hla ě ozp aco ané, p omyšlené d ě ři desí ky knížek, jen je napsa ,“ s ěřo- al se. Vězeňský řád o šak nepřipouš ěl— ke škodě společnos i—, neboť užka byla ne- bezpečnější zb aň než puška. Ab zy byly imožnos i zájemného muklo ského poho o u silně omezeny aizolací zcela zab zděny. Cela se měla s á doži o ním příby kem odsou- zeného, ces a zní měla bý „len nohama op ed“. Hořkos dnů ne ys upňo ali jen bachaři H ízda ý Dán nebo zd a oťák Bi ol, ale iněk eří spolu ězňo é e unkci b igadý ů. Náčelník ěznice Bálin ězně šikano al— za sebemenší p o inění p o i kázeň- skému řádu je posílal na samo ky, omezo al příděly s a y, nechá al je děla nesmy- slně s o ky dřepů nebo d hnou několik á denně podlahu. Sís byl ěch o os akizací z ě ší čás i uše řen (so a by je přežil), poně adž pěl malá io ými ho ečkami, pa- má kou na lé a s á ená na ůzných mís ech Balkánu: Nemocnici s řídal spoby em „muklhajmu“, kde byli umís ěni ězňo é nemocní as aří; zde se jako nenap a i elný no inář pokoušel zachy i s é dojmy apozna ky na kousky zácného papí u, aby měl su o inu p o příš í no inářské p áce. Vo zduší us a ičného hlídání o byla o šem činnos sisy o ská, spojená skázeňskými es y. OPEN ACCESS 144 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 Vzá ě u s é č y yjadřuje Vopařil podpo u Síso ě „s ařičké, éměř ne idomé ženě“ její snaze očis i manželo u pamá ku adosáhnou uo iciálních českoslo enských úřadů jeho plné ehabili ace. (K omu o ak u nakonec sku ečně došlo dubnu násle- dujícího oku, jak poznamenáno ýše.) S učnou zmínku Síso i ěno al aké b něnský balkanis a I an Do o ský e s ých syn e ických dějinách česko-makedonských z ahů České země aBalkán (Do o ský 1974: 188). Všímá si Síso y spolup áce sNá odními lis y, připomíná jeho s ať Idea jiho- slo anské ede ace le ech šedesá ých adnes z oku 1920 as učně cha ak e izuje knihu Zbulha ského bojiš ě (1913): Po zahájení álky [Ná odní lis y; M.Č.] yslaly na Balkán s ého ko esponden a Vladi- mí a Síse, úzce spja ého sKa lem K amářem, sbulha ským minis e ským předsedou I a- nem Gešo em ipřímo sca em Fe dinandem. S é dojmy zbulha ského bojiš ě Sís u eřejnil éž samos a né publikaci. Sís píše mj. aké oos obození něk e ých makedonských měs , oúčas i českých dob o olníků bulha ských oddílech, k eří p ý dokázali sla jano ils í sku ky. Nej íce ch ály šak nich pěje ca o i ajeho odině, k eří p ý přispěli kos obození b a ří za Rylou aRodopami. Kupodi u Sísů zhledem k éma u au o o y monog a ie ele an ní spis oMakedo- nii I.Do o ský (aani os a ní odbo ná li e a u a omakedonské o ázce— soudobá4 ani pozdější) neci uje ani jinak nekomen uje, s ejně jako přechází apologe icky kon- cipo anou analýzu bulha sko-s bské/s bsko-bulha ské polemiky odo yčné „jablko s á u“ Spo oMakedonii (Šak 1916) zpe a dalšího bulha o ila aSíso a s a šího sou- časníka Vladisla a Šaka (1860–1941), k e áž o kniha dokonce yšla od a oky dří e než Makedonie apřímo ybízí ke s o nání sci o anou Síso ou in e discipliná ní s u- dií (obě pojednání spojuje yh aněně p obulha ské s ano isko, os ře kon as ující sčeskými dobo ými sympa iemi p o S bsko5 apozději Jugoslá ii, řebaže za ímco Sís s ik ně dod žuje ědecké s anda dy apoznal Makedonii zempi ie, uŠaka spíše pře- ažuje polemické— p o ic ijićo ské— pe o žu nalis ické aznalos zp os ředko aná če bou několika ak uálních spisů6), a šak o by bylo nad ámec é o ecenze. Myslím, že alespoň le mo měly bý něk e é z ýše nas íněných sku ečnos í nad- hozeny ú odu či doslo u kjedné ze Síso ých odbo ně nejambicióznějších p ací, 4 Ma kan ní je např. ak , že oSíso ě Makedonii po jejím ydání  oce 1918 ne yšel čes- kém isku jediný e e á , jediná ecenze. 5 Kpřesmě o ání ze šeobecných sympa ií p o „ ěc Balkánského s azu, esp.Bulha ska“ na nálady p os bské, kdy „[p]řipojení z . a da ské Makedonie kS bsku“ bylo přija o cel- kem spochopením, došlo  oce 1913 během d uhé balkánské álky (Rychlík— Penče — Kouba 2010: 235). 6 Šak esměs kompiluje, pa a ázuje akomen uje ři hla ní p ameny: Принос към етно- графията на македонските славяни. Отговор на проф. д-р Йован Цвийч (София 1907; 2.doplněné ydání) Anas ase Todo o a Iši ko a, Българско-сръбските взаимни отноше- ния и македонския въпрос (София 1915) Nikolaje Se asťjano iče De ža ina а Балкансият съюз. Спомени и документи (София 1915) I ana E s a ie a Gešo a (s o .Šak 1916: 7 [Před- mlu a]). OPEN ACCESS MARCEL čERNý 145 k e ou V.Penče záslužně zp os ředko al bulha skému č enáři. Je zajis é škoda po ak ná očném překlada elském aedi o ském ýkonu, jaký V.Penče sp eciznos í sobě las ní podal ( mnoha desí kách poznámek pod ča ou komen o al, ko igo al adoplňo al řadu ak ů, osobnos í azeměpisných náz ů, jež Sís e s é knize ponechal bez dalšího ys ě lení, dopus i se— zejména u oponym— nejedné nepřesnos i či omylu), předesla Síso ě knize jen s učnou předmlu u o ozsahu ří s an Zamilo- aný do p a dy ( o ig. Влюбеният в истината, 6–8). Penče e s é ex u zdů aznil zejména úsilí řady bulha ských bada elů oSíso u ehabili aci aou edení jeho díla do Bulha ska e o mě knižních překladů— nelze sním než souhlasi , že přelomo ou událos í se s alo ydání p ního síso ského sbo - níku Владимир Сис и България (Златева ed. 2006), němž jeho edak o ka (ainiciá- o ka síso ského bádání) Ani Zla e a o iskla d a klíčo é příspě ky: s udii o ýznamu Síso y ýp a y na zaja ecký os o T ike i p o bulha ské di adlo akinema og a ii (Златева ed. 2006: 158–187) asuma izující k oniku hla ních událos í Síso y biog a- ie (Златева ed. 2006: 357–375), na azujíc na s á p ůkopnická pojednání oSíso ých K i ických dnech Bulha ska (Златева 2003: 197–210) а oSíso ých o og a iích zbal- kánských álek zpřelomu le 1912–1913 (Златева 2004: 266–286). Zdalších sbo ní- ko ých příspě ků bych u ješ ě upozo nil7 alespoň na undo anou s udii Teodo ičky Go o ské-Henze (Златева ed. 2006: 15–34) obulha ských sou islos ech K amářo a no oslo ans í, na ozbo Sísem edi o aných memoá ů Vzpomínky daskala Ralo a. Několik s ánek česko-bulha ského přá els í8 od Dimi a Sazdo a (Златева ed. 2006: 35–59), na his o iog a ický komen ář Dimi a Za i o a kSíso ým epo ážím obal- kánských álkách (Златева ed. 2006: 65–76), na ze ubnou cha ak e is iku Síso a in- es iga i ního no inářs í od Minky Zla e y (Златева ed. 2006: 77–89), na ex Volodi Milačko a (Златева ed. 2006: 90–96) osé ii anonymních článků no inách Народна воля namířených p o i Síso i, dále na ba i ý Sísů po é zpe a V.Penče a (Златева ed. 2006: 131–142), předs a ující českého no ináře jako záhadami opředeného ak é a bulha sko-českého mezikul u ního dialogu neklidném 20.s ole í, na s ať Liliany Gălăbo y (Златева ed. 2006: 188–200), zabý ající se ob azem bulha ského ojáka Síso ě po ídko é knize Ние. Разкази от войната z oku 1916, na několik příspě ků Ružky Simeono y, C e any Veličko y, C e any Kjose y aElisa e y Dimi o y op a- menech kSíso u ži o u adílu bulha ských a chi ech (Златева ed. 2006: 203–229) akonečně na uniká ní osobní zpomínku Síso y ne eře Ruženy Koče y Спомени за чичо Влади (Златева ed. 2006: 252–256). Znejno ější ele an ní li e a u y bych aké zmínil zejména p áce A.Zla e y oSíso ě poli ickém směřo ání e d acá ých až řicá ých le ech 20.s ole í (Златева 2008a: 204–219), ojeho knize No ý Balkán z oku 1924 (Златева 2008б: 126–134), ojím 7 Činím ak ip o o, že u o p o česko-bulha ské z ahy přelomo ou publikaci, zaplňující ne- jedno bílé mís o e zájemném pozná ání, přešla česká odbo ná eřejnos bez po šimnu- í— nebyla jí ěno ána jediná ecenze či alespoň s učný e e á . 8 Vzpomínky byly česky publiko ány Českoslo enském obzo u 2, 1921/1922, č.3–13, a y- šly éž (d ak á ) knižně bulha ském překladu Ma ije Geno y Първите. (Страници от чешко-българското приятелство) (Сис 2009б) aСпомени на даскал Ралов. Няколко страници от чешко-българското приятелство (Сис 2011). OPEN ACCESS 146 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 čase balkánských álek zachycené „Fo oepopeji“ (Златева 2009: 137–172; Златева 2015: 296–300) či o e olucionářském p o ilu českého inžený a Jiřího (Geo giho) P o- ška (1847–1905) na základě Sísem ydaných pamě í uči ele Ralo a, onichž byla řeč ýše (Златева 2012: 271–290). Ve spolup áci sDimi em Za i o em přip a ila p o- edici Síso a monumen álního álečného o oalba Картини от Балканските войни 1912–1913 (Сис 2017) adop o odila ji zas ěcenou předmlu ou. Síso sky o něž elice agilní bada elka T.Go o ska-Henze undo aně komen o- ala Sísů koncep no oslo ans í (Готовска-Хенце 2008a: 57–70), analyzo ala jeho epo áže zbalkánských álek (Готовска-Хенце 2008б: 205–223) či aspek y p o i- habsbu ské činnos i oho o bojo níka za samos a ný český s á ( esp.Českoslo en- sko) le ech 1912–1915 (Готовска-Хенце 2008в: 106–112; Готовска-Хенце 2010: 90–111; Готовска-Хенце 2012: 291–301), jakož ipodala za ím nejno ější příspě ek bilančně- -syn e izujícího ázu Българофилът Вл. Сис и историята на неговото „възкресение“ (10 години по-късно) (Готовска-Хенце— Златева 2014: 301–338), společně napsaný sA.Zla e ou. VČesku působící bulha ská his o ička K asimi a Ma chole a (Ma hole a) pak celko ý p o il Síso y osobnos i oboha ila os udii opublicis o ě působení so ijském menšino ém spolku Čech (Мархолева 2012a: 77–98), ojeho poli ické činnos i na území Bulha ska na přelomu le 1914/1915 na základě deníko ých zápisků Vladimí- o a s a šího b a a F an iška (Мархолева 2012б: 283–342; Мархолева 2014: 188–273), ojeho podíle na y áření ob azu p eziden a Masa yka Bulha sku (Ma hole a 2013: 375–397), oSíso ě izi „no ého Balkánu“ před eče p ní s ě o é álky (Ma hole a 2014: 189–199) či ojeho nejednoznačné úloze česko-jihoslo anských z azích („kul- u ní h dina, šibal a/nebo an agonis a“) na pozadí no inářo y boha é publicis iky ače ných ůzno odých ak i i , jež byly minulos i předpoja ě za ho ány, anebo přinejmenším označo ány za kon o e zní (Ma hole a 2017: 309–338). V ep in u yšla  oce 1914 pop é ydaná, z ukopisu E s a im S e ano em do bulha š iny přeložená b ožu a Гробовете на Трикери (Сис 2010). Konečně je řeba připomenou aké bulha ské překlady Síso ých děl, oněž se p é řadě zasloužila překlada elka Ma ija Geno a: Vedle již zmiňo aného d ojího ydání Ralo o ých pamě í přip a ila bulha ské e ze Síso ých knih K i ické dny Bulha ska. Poznámky, ú ahy adojmy (Сис 2005; 2. yd. Сис 2009a; 3. yd. Сис 2019a) či Zbulha ského bojiš ě. Dojmy álečného zp a odaje (Сис 2012a). Poli ologicko- izionářsky koncipo ané po- jednání No ý Balkán (Сис 2012б) přeložily další d ě překlada elky— Dob inka Bel- če a aK asimi a Oljano a. Tu o po ěši elnou řadu publikací je ozhojněna ap oza ím uza řena Penče o ým zde ecenzo aným překladem Síso y ědecky nejzá ažnější monog a ie Makedonie. Onou edi o em apřeklada elem V.Penče em předmlu ě kbulha ské e zi é o knihy akcen o anou „p a dou“ je Síso o by os né aze s dce y ě ající přes ědčení, že makedonš í Slo ané jsou e nič í Bulhaři. Do olím si oci o a delší pasus ze Síso y Předmlu y českém o iginále, neboť ys ihuje hla ní au o ů zámě adobře os ě - luje dobo ou a mos é u spo u, k e ý má p o Síse přede ším ozmě s bsko-bulha - ské ne aži os i, oslabující slo anskou jedno u, b a skou součinnos as o nos (Sís 1914: 5–6): OPEN ACCESS MARCEL čERNý 147 S bš í učenci apublicis i s ou las eneckou li e a u ou y ořili a ozšířili a nejne- sp á nější mínění oMakedonii aMakedoncích: jednak Makedonii nepři ozeně ane- geog a icky oh aničili zk á i še ji […], jednak předs a ili její slo anské oby a els o nep a ém s ě le, p ohlási še je buď přímo za s bské (Miloje ić, Veselino ić, Gopče- ić, I anić aj.), anebo za jakýsi z láš ní slo anský ná od, ořící přechod mezi ná ody s bským abulha ským, a šak p nímu jazykem ae ickými apsychickými las nos mi bližší (C ijić). Aby s á zení dokázali, nezd áhali anezd áhají se s bš í učenci po u- šo a i h ubě ědecké zákony na úko objek i ní p a dy, pře ace i úmyslně sku ečnos a ak a aza ho a i au o i y cizí, jim s ou nes anickos í ip a di os í nepohodlné. Unás přija y byly s elkou dů ě ou hla ně eo ie C ijićo y oanacionalismu makedon- ských Slo anů, a ak se s alo, že e známém s bsko-bulha ském spo u odělení Makedo- nie isk český odeh ál úlohu s anického soudce, něco, co ješ ě na dlouho zůs ane sk - nou jeho his o ii. Zapomnělo se unás heslo, že není Slo an en, jenž u lačuje Slo ana d uhého, a olalo se na Bulha y, aby se zřekli Makedonie e p ospěch s bský, jež o p ý Slo ans o neu pí nijaké škody, budou-li „makedonš í Slo ané, necí ící dosud ani s b- sky, ani bulha sky“— pos beni. Odsoudil jsem y o hlasy českého isku knize K i ické dny Bulha ska a eď jdu ješ ě dále: abych hl íce s ě la do makedonského p oblému, ydá ám u o knihu, jež, přes o, že o mé přání nebylo, z ůzných apochopi elných dů- odů nu ně musí mí i polopolemický áz. Vyhnu í nebylo, ch ěl-li jsem řádně odpo ědě i s bským učencům apublicis ům. K omu cíli seb al jsem si ma e iál, abych na základě zkušenos í s a ších s ých před- chůdců nejdří e pe ně s ano il přesné azeměpisné h anice Makedonie. Dále ylíčil jsem co nejs učněji minulos Makedonie, aby bylo jasno, komu náleží his o ické p á o na ni. Voddílu ná odopisném pos a il jsem se déle uná odnos i bulha ské, po ažuje za s ou po innos p omlu i i poněkud šířeji ojazyku makedonských Bulha ů, nemajícím elmi mnoho společného se s bš inou, za o ale málo lišícím se od bulha š iny. U ádím s a is iky oby a els a iškol, jež ak elié ně zdů azňují pře ahu bulha s í Makedonii. Ako- nečně hla ě Bulha s í Makedonie opě jen s učně ylíčil jsem s a bulha s í Ma- kedonii před založením exa chá u, aby č enáři bylo jasno, že Makedonii žil nacionálně akul u ně yspělý bulha ský ná od ješ ě době, kdy nijaká p opaganda bulha ská ne- mohla účinko a i a„pobulhařo a i Makedonce“, jak dí nepřá elé Bulha ů. […] Make- donie je bulha ská, jež o Bulhaři oří ě šinu jejího oby a els a. […] P o s é p o i níky, k eří se opě ně yh nou p o i mně sosobními ú oky anejhnusnějšími kle e ami, mám už předem ka ego ickou odpo ěď: „K ěci!“ V. Penče si na Síso i nej íce cení spolehli ých ap acně nash omážděných s a- is ických údajů, jež se s á ají mocnými a gumen y polemice s ěmi, k eří bul- ha ský áz Makedonie době zniku monog a ie popí ali. KSíso ě osobě se šak ješ ě sluší doda , že jeho ces a kbulha o ils í byla pos upná aže dří ějších le- ech (přesněji— před okem 1913) zas á al názo y, p o i nimž s ou Makedonií poz- ději bojo al. Na jiném mís ě (Če ný 2017) jsem popsal, jak se y íjely Síso y náhledy na ma- kedonskou o ázku, amj.jsem upozo nil, že p os ředí Chilanda ského kláš e a na A hosu, s udium s bském bohoslo eckém semináři P iz enu aosobní kon ak y OPEN ACCESS