Ve víru jugoslávské krize Chorvatsko na počátku roku 1989

Ve í u jugoslá ské k ize Cho a sko na počá ku oku 19891 Bo is mosko ić P o budoucí ý oj jugoslá ské ede ace znamenal ok 1988 mnoha ohledech zásadní přelom. D ama ické událos i odeh á ající se během oho o oku S bsku a Slo insku předs a o aly p olog jugoslá ské k ize. V Cho a sku měl dopad ěch o o řesů s á speci ika, jež ypo ídají nejen o poli ickém a společenském klima u é o d uhé nej- ě ší jugoslá ské epubliky, ale celko ě ilus ují i složi ý cha ak e počínajícího p o- cesu dezin eg ace společného s á u. Si uace na jugoslá ské i cho a ské ni opoli ické scéně byla na počá ku oku 1989 pa ně nej ý azněji poznamenána enoménem an iby ok a ické e oluce. Tím o náz em byly přede ším mediálním p os ředí označo ány údajně až s o isíco é mí- inky s oupenců Miloše ićo a poli ického ku zu. Zp u se konaly jako ý az solida- i y se s ále zho šujícím se pos a ením koso ských S bů. Zh uba od polo iny oku 1988 se šak p ůběh a základní požada ky ěch o sh omáždění ý azně z adikalizo- aly. Os en masi ních demons ací o iž začal míři p o i údajně „zby ok a izo a- ným“ poli ickým eli ám e Voj odině, Koso u a Če né Hoře. Mocenské špičky ěch o jugoslá ských ede álních jedno ek se podle p o es ujících odcizily ná odním poža- da kům a z a ily ak s ou dů ě yhodnos i p á o nadále se a na s ých pos ech. Základním cílem p a idelně se konajících mí inků ak mělo bý sesazení ěch o zdisk edi o aných unkcionářů. To o događanje na oda2 e s ém důsledku nakonec edlo přede ším k s žení poli iků nesouhlasících z ůzných dů odů s dosa adními Miloše ićo ými k oky. V au onomních oblas ech se do konce oku 1988 do předních pozic dos ali Miloše ićo i spojenci, což mu o e řelo ces u k ealizaci a izo aných ús a ních změn. Če noho ské edení sice dokázalo p o es ní laky us á , ale aké jeho pozice se s blížícím koncem oku ukazo ala jako nadále neud ži elná.3 1 Ten o ýs up znikl ámci p ojek u „Cho a sko na ozces í. Vni opoli ický ý oj Cho a - ska od začá ku oku 1989 do p ních plu ali ních oleb oce 1990“ řešeného na Filozo ické a- kul ě Uni e zi y Ka lo y P aze jako Vni řní g an 2014. 2 Do češ iny ob ížně přeloži elný ý az, k e ý p o y o událos i použil s bský spiso a el Mi- lo an Vi ezo ić během s ého ys oupení na běleh adském mí inku lis opadu 1988. 3 K éma u an iby ok a ické e oluce iz: ŠTĚPÁNEK, V., An iby ok a ická e oluce S bsku le- ech 1988–1989, in: S udia his o ica b unensia, B no 2006, oč. 2006, C52, s. 189–223; MI- LOSAVLJEVIĆ, O., An ibi ok a ska e olucija 1987–1989. godine, in: Dijalog po jesniča a / is- OPEN ACCESS 78 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2015 Poli ické země řesení šak nebylo jediným a ani nej ýznamnějším následkem an iby ok a ické e oluce. S ále pa nější nacionální až nacionalis ický nádech s a i- síco ých mí inků byl od azem již řadu měsíců pozo o a elné zásadní názo o é p o- měny u pře ážné čás i s bské eřejnos i. Koso ská o ázka při om předs a o ala nejen ka alyzá o , ale i nejci li ější bod ěch o společenských nálad. V nich záhy pře ážil yh ocený, mnohdy až hys e ický pos oj, se k e ým začala ý azná ě šina s bské společnos i no ě přis upo a k omu o dosud čas o podceňo anému éma u. To o emocionální nímání koso ské p oblema iky, ale i celko ě o ázky pos a ení s b- ského e nika se p omí lo i do z ahu s os a ními ná ody a ná odnos mi jugoslá ské ede ace. Jak e sloganech an iby ok a ické e oluce, ak i e s ále yh ocenějším me- diálním o zduší S bsku se obje o aly ú oky na poli ické předs a i ele os a ních jugoslá ských epublik, jejichž pos oj k ak uálnímu dění S bsku byl nímán jako nechápa ý či dokonce nepřá elský. Ve s ých důsledcích ak an iby ok a ická e oluce edla k celko ému yos ření poli ických pomě ů. Akcen o áním nacionální p oble- ma iky na íc ý azně přispěla i k mezie nickému napě í Jugoslá ii.4 Také elkou čás slo inské společnos i zach á ily p ůběhu oku 1988 nacionalis- icky laděné nálady. Nemalá čás zdejší eřejnos i se společensky ak i izo ala na jaře 1988 při p ocesu s Janezem Janšou a jeho spolup aco níky, již s anuli před ojenským ibunálem k ůli pláno anému z eřejnění ci li ých a mádních in o mací. Ve slo in- ském p os ředí bylo soudní líčení e lek o áno jako ykons uo ané. Na íc k ůli omu, že bylo edeno s bocho a š ině, ho elká čás eřejnos i nímala i jako p o- islo insky zaměřené. Posilo alo o i před soudním p ocesem silně nega i ní pos oje řady Slo inců nejen ůči a mádě, ale s ále čas ěji i k ins i ucím společného s á u. Samo né soudní líčení bylo Lublani dop o ázeno několika isíco ými p o es ními akcemi. Zazněla při nich i hesla namířená ůči příslušníkům něk e ých os a ních jugoslá ských ná odů, k eří se od šedesá ých le s ále čas ěji s ěho ali do Slo inska za p ací i yšším ži o ním s anda dem.5 Bouřli ý ý oj S bsku a Slo insku edl obou epublikách k s ále pa nější na- cionální homogenizaci. P o ni opoli ický i společenský ý oj jugoslá ské ede ace znamenal en o posun e nímání nacionálních éma důleži ý mezník. Deba ám nej yšších pa ech jugoslá ské poli iky o iž začala zcela jednoznačně domino a ná odnos ní a s á op á ní o ázka. Rozdílné pohledy na u o s ále yh ocenější p o- blema iku ak ozdělily nejen poli ické eli y jedno li ých ede álních jedno ek, ale ý azně přispěly i k pola izaci jugoslá ské společnos i. o iča a, Zag eb 2003, s. 319–338. K ůzným aspek ům s bského nacionalismu na přelomu osmdesá ých a de adesá ých le pak iz POPOV, N. (ed.), S pska s ana a a: T auma i ka a - za u is o ijskom pamćenju, Beog ad 1996. 4 O ěch o o inách an iby ok a ické e oluce iz MIMICA, A. — VUČETIĆ, R., V eme kada je na od go o io: Odjeci i eago anja u Poli ici, 1988–1991, Beog ad 2008. 5 Ta o hesla zaznamená á e s ých memoá ech například DIZDAREVIĆ, R., Od sm i Ti a do sm i Jugoslá ie, P aha 2002, s. 192. Vý oj Slo inska osmdesá ých le ech dosud nejpo- d obněji iz REPE, B., Slo enci 80. le ih, in: Zgodo inski časopis, 2000, oč. 54, č. 2 (119), s. 233–262; REPE, B., Slo enci 80. le ih, in: Zgodo inski časopis, 2000, oč. 54, č. 3 (120), s. 413–448. BO IS mOSkOVIć 79 Pos oje cho a ské poli ické ep ezen ace ůči ak uálnímu poli ickému dění Ju- goslá ii byly mnoha ohledech speci ické. I přes dynamicky se měnící jugoslá skou eali u se snažila ná odnos ní o ázku důsledně níma na základě ideologických pos ulá ů pos i ois ického ežimu. S ik ní odmí ání uchýli se k jakýmkoli naci- onálně mo i o aným k okům při om ycházelo a mos éře nacionalis ické eu o ie S bsku a Slo insku z několika příčin. Mané o ací p os o cho a ské poli ické eli y byl jis ém ohledu s ále ješ ě ý azně limi o án ci li ou zkušenos í s po lače- ním nacionálně- e o mního hnu í oce 1971. Ná odnos ní o ázka edy byla i akřka po d ou dekádách p o cho a ské edení s ále ci li ou záleži os í. Jeho s ano iska om o smě u šak nelze hodno i ýlučně p izma em komplexu z událos í počá ku sedmdesá ých le .6 Opa ná eakce poli ické ga ni u y Cho a sku na p obíhající p ocesy nacionální homogenizace sousedních epublikách ycházela i z ealis ič ěj- ších pozic. V p os ředí d ama icky se zho šujících mezie nických z ahů Jugoslá ii bylo o iž podle cho a ských komunis ů po řebné zaujmou zodpo ědný pos oj dů- sledně se yhýbající další eskalaci napě í.7 E nický pů od jedno li ých cho a ských unkcionářů při om neměl na jejich pos oje a ozhodo ání námi sledo aném období žádný konk é ní li . Mnozí cho a š í poli ici s bského pů odu (S anko S ojče ić, Dušan D agosa ac, Milu in Bal ić) sdíleli oba y z Miloše ićo y poli iky s ejně jako jejich kolego é cho a ské ná odnos i. Dokonce se k ůli s ému ambi alen nímu z ahu k ob ozujícímu se s bskému nacionalismu sami i čas o s á ali e čem ob i- nění na p o es ních mí incích an iby ok a ické e oluce. U mnoha cho a ských unk- cionářů upřímně mo i o aná snaha nepřispí a las ními nacionálně zaba enými p ohlášeními k dalšímu ozdělení jugoslá ské společnos i se šak ani samo ném Cho a sku nese ká ala ždy s po ozuměním. Za ímco něk e á média čas o chápala ak o o mulo ané a apliko ané pos oje epubliko ého komunis ického edení jako názo o ou indi e en nos a zkos na ělos , čás nacionálně smýšlející společnos i ho in e p e o ala jako odcizení cho a ským ná odním zájmům a neschopnos b áni se ú okům s bských nacionalis ů. Cho a ská poli ická scéna p ošla po oce 1986, s ejně jako například s bská či slo inská, ý aznou pe sonální obměnou. Do poli ického důchodu odešli dlouhole í unkcionáři d žící se u moci od po lačení cho a ského ja a oce 1971. Na ozdíl od Slo inska či S bska šak cho a š í komunis é zůs á ali i po é o gene ační ýměně značně ozdělení do několika skupin.8 Přesnější ob ysy é o dělící linie při om nelze jasněji ymezi podle něk e ého z běžných k i é ií (odlišné poli ické či ekonomické názo y, ozdílná ná odnos ní příslušnos nebo ůzné pos oje k s á op á ním o áz- kám apod.). Na konci oku 1988 nelze cho a ském p os ředí nají osobnos i ypu Miloše iće či Kučana, k eří k ůli dění e s ých epublikách začali čím dál zře elněji ys upo a jako poli ič í ůdci pe ně spja í se s ým epubliko ým či dokonce ná od- 6 S . WOODWARD, S. L., Balkanska agedija: haos i aspad posle hladnog a a, Beog ad 1997, s. 97. 7 Pa ný byl ako ý poli ický s yl a pos oj například u předsedy Předsednic a ÚV SKH S an- ka S ojče iće, iz například MALOČA, Mladen, P edsjednik s dis ancom, Danas, 21. 2. 1989, s. 12–13. 8 MEIER, V., Wie Jugoslawien e spiel wu de, München 1999, s. 69–70. 80 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2015 ním p os ředím. T adičně ak bý á ozložení sil nej yšších k uzích cho a ské po- li iky poslední ře ině osmdesá ých le ozdělo áno na skupinu blízkou někdejšímu ede álnímu p emié o i Miko i Špiljako i (S anko S ojče ić, I o D užić) a zas ánce poli ického ku zu S ipe Šu a a. Mezi nimi při om oscilo ali či nezá isle ys upo ali poli ici přicházející do cholných poli ických unkcí z ekonomické s é y, jako byli například pozdější ede ální p emié An e Ma ko ić či D ago Dimi o ić.9 S ejně ak na cho a ské ni opoli ické scéně působili i poli ici, u k e ých azba na něk e ou z ěch o skupin není pa ná (Celes in Sa delić, I ica Račan). Celko ě se šak jedná o ozdělení značně schema ické, jež ypo ídá o poli ické eali ě Cho a sku jen elmi omezeně. Při současném s a u ědeckého poznání ak lze pouze opa ně kon- s a o a , že názo o á di e enciace měla na o o přeskupo ání ámci SKH jen čás- ečný li . Mnohem pa něji ho o iž u čo aly osobní an ipa ie či zájemná i ali a. Přes o šak sku ečnos , že značná ozd obenos mezi cho a skými komunis y ala i přes s ále zře elnější komplikace na jugoslá ské poli ické scéně, mnoha ohledech ilus uje složi os ni řních pomě ů Cho a sku před eče ozpadu společného s á u. V p axi edla poli ika cho a ského mlčení, jak byl cho a ský poli ický ku z na- zý án e sdělo acích p os ředcích, k značnému podcenění nacionálně zaba ených enzí jugoslá ské společnos i. Na počá ku oku 1989 nedošlo Cho a sku i přes bouřli é dění okolních epublikách s ále ješ ě k pa nému ná ůs u obdobných na- cionalis icky yh ocených nálad. Jen ěžko se šak dalo očeká a , že celko é yos- ření ná odnos ní o ázky zůs ane é o d uhé nejlidna ější jugoslá ské epublice i zhledem k jejímu e nickému složení bez pa nější odez y. V om o kon ex u před- s a o aly událos i Miloše ićo ě S bsku p o cho a ské edení značnou komplikaci. Vzedmu é nacionalis ické cí ění nemalé čás i s bské eřejnos i a s ím spojený s ále pa nější sklon s bského poli ického edení k nacionálně mo i o aným pos upům s a ěly cho a ské edení před případnou h ozbu ak i izace las ního eřejného mínění podobném nacionalis icky yh oceném duchu. Cho a š í unkcionáři se při ěch o kalkulacích řídili poli ických k uzích i nemalé čás i společnos i hluboce zakořeněným zo cem. Podle něj na každý nacionalis ický ýpad jednoho z jugoslá - ských ná odů bude následo a obdobně adikální eakce u e nika, k e é se bude cí i ím o ú okem nej íce oh oženo.10 V cho a ských podmínkách byly šak pohyby na s bské společenské a poli ické scéně ci li é přede ším z dů odu poče né, íce než půlmiliono é s bské komuni y žijící na území Socialis ické epubliky Cho a sko (Socijalis ička epublika H a ska, 9 Rozdělení cho a ské poli ické eli y na ůzné skupiny popisuje e s ých p acích řada au o- ů. Žádný se šak de ailně nezabý á konk é ními dopady oho o ozdělení. Viz například BILANDŽIĆ, D., H a ska mode na po ijes , Zag eb 1999, s. 745–746; HUDELIST, D., Ban- ke u H a skoj: P ilozi po ijes i h a skog išes anačja 1989–1990, Zag eb 1999, s. 239–242; TUĐEN, B., Ti o, Tudjman, H a ska: 100 skica za po e e s poli ičkog g oblja, Zag eb 2013, passim. 10 Ten o přís up je možné zachy i aké mediálním p os ředí, kdy se na ýpady s bského nacionalismu eago alo p á ě ím o a gumen em, iz BEŠKER, Inosla , Hajka na no ina- e, Vjesnik, 4. 1. 1989, s. 3. BO IS mOSkOVIć 81 SRH). Z hlediska zcela eálných oba z dopadů an iby ok a ické e oluce na nacionální homogenizaci s bského e nika je nu né si u ědomi , že elká čás S bů Cho a sku žila kompak ně oblas ech někdejší Vojenské h anice či ýchodní Sla onie. Do konce oku 1988 byla sh omáždění an iby ok a ické e oluce p ak icky omezena na území už- šího S bska, Voj odiny, Koso a a Če né Ho y. V k uzích o ganizá o ů ěch o mí inků šak byla již lé ě 1988 nas olena o ázka případného „ ý ozu“ obdobných maso ých sh omáždění i do dalších čás í Jugoslá ie.11 Pád mocenské eli y e Voj odině a Koso u a o řesená pozice poli ické špičky Če né Ho y zapříčinily nejen u nej yšších cho - a ských unkcionářů oba y z podobně za anžo aných sh omáždění e las ních e- publikách. V cho a ském p os ředí, s ejně jako sousední Bosně a He cego ině, by při om podobné maso é demons ace ne edly jen k případnému oh ožení pos a ení epubliko ého edení, ale zhledem ke s ále pa nějšímu nacionálnímu cha ak e u by elmi p a děpodobně měly za následek i yos ření mezie nických z ahů. Pos oj k an iby ok a ické e oluci a její in e p e ace ozdělily d uhé polo ině oku 1988 jugoslá skou poli ickou scénu. Za ímco Miloše ićo o edení obhajo alo její akce jako ý az ná odní ůle a op á něnou eakci na dlouho zanedbá anou koso skou o ázku, slo inské edení je označilo jako hegemonis icky mo i o ané endence. Nej- yšší s á ní i s anické edení Jugoslá ie při om opako aně yzý alo s bské poli iky k uklidnění si uace. Zá o eň po Miloše ićo ě edení žádalo ga ance, že přis oupí ke k okům zamezujícím další šíření podobných demons ací.12 S ano iska cho a ské ládnoucí skupiny k s ále ýbušnější ná odnos ní o ázce lze os a ně pozo o a p á ě její eakci na dění sousedním S bsku. Ve způsobu, s jakým edení é o epub- liky k enoménu an iby ok a ické e oluce přis upo alo, lze spa ři nejen u či ou mí u oba a znepokojení, ale i jis ou opa nos a snahu yhnou se yh ocenému nímání ěch o událos í. Za ímco například poli ická nomenkla u a Bosny a He cego iny jed- noznačně odmí la inicia i y k „ ý ozu“ mí inků s a gumen em, že zhledem k ná- odnos nímu složení é o s azo é epubliky by podobné akce edly k nepřípus nému sh omažďo ání na čis ě nacionálním základě,13 cho a ská poli ická špička eago ala jiném ónu. Zcela duchu ýše nas íněného přís upu k ná odnos ní p oblema ice sice odmí la p incip nacionálně mo i o aných mí inků, ale p ohlášení ús ředního ýbo u ydané při é o příleži os i počá kem září 1988 působilo e s o nání s ob- dobnými komen áři os a ních epubliko ých edení značně ázo i ě a méně kon- k é ně.14 V é o eakci byla snadno ozpozna elná snaha cho a ských komunis ů yhnou se s ře u se s bským edením. Případný kon lik by o iž podle dosa adní p axe an iby ok a ické e oluce edl nejen k ú okům na něk e é členy nej yššího e- dení Cho a ska, ale mnoha ohledech by i ý azně poznamenal celko é o zduší cho a ské společnos i. Cho a š í komunis é nedokázali i přes umí něný, mnoha ohledech až de en- zi ní přís up k ak uálním o ázkám účinně zab áni ú okům do las ních řad ze s any 11 HUDELIST, D., Koso o: bi ka bez iluzija, Zag eb 1989, s. 219. 12 JOVIĆ, D., Jugosla ija, d ža a koja je odum la: uspon, k iza i pad Ka delje e Jugosla ije, 1974–1990, Zag eb 2003, s. 421–422. 13 ŠUVAR, S., Neza šeni manda , 2: Na uda u an ibi ok a ske e olucije, Zag eb 1989, s. 39–40. 14 Tam éž, s. 42–43. 82 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2015 běleh adských médií, účas níků an iby ok a ické e oluce i něk e ých s bských unk- cionářů. Jako příčina osobně mířených kampaní při om nejčas ěji sloužilo p ohlášení obsahující i řeba jen mí né zpochybnění současného ku zu Miloše ićo a edení. Z cho a ského p os ředí pa ně nejos řeji pocí il y o ú oky S ipe Šu a . Šu a pa řil již od s ých poli ických začá ků sedmdesá ých le ech k ý azným osobnos em cho - a ské a po é i jugoslá ské poli ické scény. Pů odní p o esí ysokoškolský p o eso sociologie se snažil s ůj mocenský zes up založi na image unkcionáře jednajícího důsledně in encích Ti o a, Ka deljo a a Baka ićo a odkazu. P ezen o al se ak ne- jen jako znalec eo e ických základů jugoslá ského socialismu, ale přede ším jako jejich ob ánce a ealizá o .15 Jeho poje í ná odnos ní poli iky se p o o snažilo ycháze z důsledného odmí nu í nacionalismu či nacionální příslušnos i jako základní dělící linie mezi jugoslá skými ná ody. Šu a o a důslednos om o ohledu edla k omu, že ne áhal ys oupi p o i nacionalis icky zaba eným endencím nejen domácím, cho a ském p os ředí, ale i u os a ních ná odů Jugoslá ie.16 Zcela duchu oho o pos oje edl Šu a ješ ě jako ysokoškolský pedagog koncem oku 1969 isku pole- miku s cho a ským nacionalis icky o ien o aným ekonomem Šimo Djodanem,17 či později oce 1984 inicio al sepsání Bílé knihy mapující zes up nacionalis icky ladě- ných endencí kul u ní, společenské i poli ické s éře.18 Sku ečnos , že au o y elké čás i z nich byly přede ším spiso a elé s bského pů odu, zajis ila Šu a o i os ou eakci s bských nacionalis icky o ien o aných in elek uálů i s bského komunis ic- kého edení. Šu a nas upo al době počá ečních mí inků e Voj odině, edy koncem če na 1988, do unkce předsedy ede álního s anického předsednic a. Jeho z ahy s Mi- loše ićem byly ehdy s ále ješ ě na dob é ú o ni. Šu a o iž ne áhal podpoři šé a s bských komunis ů při jeho zúč o ání s I anem S ambolićem a podpoři a izo aný no ý přís up Miloše ićo a edení o ázce Koso a. Dokonce si s ými ý oky, k e ými podpořil p á o S bska na ús a ní změny, ysloužil nemalé sympa ie s bských sdě- lo acích p os ředků.19 Šu a jako poli ik, jehož myšlenko ému s ě u bylo cizí jaké- koli s anění nacionalis ickým ýpadům, se záhy po s ém nás upu do čela s azo é s anické o ganizace kon on o al s obno eným nacionálním cí ěním pře ážné čás i s bské společnos i. Ačkoli pa řil k ěm unkcionářům, k eří dokázali chápa p o- es ní pochody an iby ok a ické e oluce jako mnoha ohledech op á něnou eakci na dlouho zanedbá anou p oblema iku pos a ení koso ských S bů, odmí al uzna jejich samoz ané p á o ú oči na ins i ucionální a poli ické pilíře země. V podobném duchu Šu a pos upo al i při komen ářích, k e ými k i icky hodno il no ý přís up 15 Junak našeg doba, Danas, 3. 1. 1989, s. 12–13. 16 K o ázce Šu a o a přís upu iz soubo jeho článků na o o éma: ŠUVAR, S., S i naši naci- onalizmi, Valje o 1986. 17 K polemice mezi Šu a em a Djodanem o ázce pos a ení cho a ské ekonomiky jugo- slá ském hospodářs í iz ŠUVAR, S., Socijalizam i nacije, 2, Zag eb 1988, s. 26–104. 18 Více iz Bijela knjiga S ipe Šu a a, Zag eb 2010 či NIKOLIĆ, K. — CVETKOVIĆ, S. — TRIP- KOVIĆ, D., Bela knjiga — 1984: Ob ačun sa „kul u nom kon a e olucijom“ u SFRJ, Beog ad 2010. 19 ŠUVAR, S., Neza šeni manda …, s. 133. BO IS mOSkOVIć 83 Miloše ićo a edení k ná odnos ní p oblema ice. V době již zmíněného S ambolićo a pádu na podzim 1987 Šu a podpořil Miloše ićo u no ou s a egii i z oho dů odu, že ji po ažo al za účinnou odpo ěď na s ále zře elnější nacionalis ická pnu í s bských in elek uálních k uzích.20 V d uhé polo ině oku 1988 šak již i Šu a pozo o al, že Miloše ić i přes s ou počá eční důsledně i ois ickou é o iku přejal mnohé a gu- men y nacionalis icky smýšlející „k i ické in eligence“. Šu a se p o o ozhodl na y o nebezpečné endence upozo ni . Na zasedáních Předsednic a ÚV SKJ lis opadu a p osinci 1988 ys oupil s p oje y, k e é S bsku ods a o aly lnu ob inění a ú oků p o i jeho osobě. Šu a Miloše ićo i yče l, že s bská poli ická špička nedokázala dosud účinně a ene gicky eago a na ú oky p o i Ti o u jménu a odkazu. Záhy aké jednom z p oslo ů zabý ajících se s a em Makedonii a o al před adičním s b- ským nacionalismem, k e ý je podle Šu a a p o makedonské ná odní ědomí s ejně nebezpečný jako podobné endence bulha ské, řecké či albánské.21 Následné ob iňo- ání Šu a a s bskými médii z cho a ského nacionalismu se odeh á alo e značně hys e ickém a elmi pochybnými a gumen y podloženém ónu. Ú oky na Šu a a se o zduší adikalizujících pomě ů na jugoslá ské poli ické a společenské scéně přelily i do cho a ského p os ředí. I přes ože byl Šu a unkci- onářem delego aným z Cho a ska, nebylo jeho pos a ení ma eřské epublice ani zdaleka přízni é. Jis ě k omu přispěl i jeho zcela anacionální ón i ak , že se nikdy necí il p imá ně cho a ským poli ikem úzce spja ým s odným p os ředím. Velký podíl na Šu a o ě nega i ním ob azu cho a ské eřejnos i šak měla i něk e á cho a ská média. Za ímco přední a nejč enější cho a ská pe iodika ( ýdeník Danas, deníky Vjesnik či Slobodna Dalmacija) dokázala s ou k i iku és umí něném a pokud možno objek i ním duchu, časopisy íhnoucí k nonkon o mnímu s ylu publicis iky ( isko ý o gán o ganizace mládeže Pole či ýdeník S a ) čas o y o man inely přek a- čo aly a na Šu a a ú očily s ě ší azancí. Spa řo aly něm nejčas ěji předs a i ele dogma ického a zkos na ělého p oudu nejen ámci SKH, ale i e špičce jugoslá ské komunis ické s any.22 P o o bylo jeho z olení do čela SKJ ěch o k uzích dop o á- zeno u či ým ozča o áním a označo áno jako p oma něná příleži os cho a ských komunis ů. Od d uhé polo iny oku 1988 se šak si uace zásadně změnila. Nacionální homogenizace S bsku a Slo insku obecně směřo ala k omu, že naděje i užby elké čás i eřejného mínění směřo aly k silným líd ům. Cho a ská média a s nimi i ne- malá čás společnos i ak začaly na Šu a a pohlíže om o duchu. V době dých osobních ú oků ze s any běleh adských deníků Poli ika a Poli ika eksp es, jejichž - chol byl pa ný p á ě na počá ku oku 1989,23 byla šak naopak u Šu a a oceňo ána jeho p ojugoslá ská o ien ace a od aha pos a i se nacionalis ické eu o ii s bských k uzích.24 Šu a šak nedokázal oho o ná azo ého zedmu í popula i y s é osoby yuží a s nej ě ší p a děpodobnos í ak učini ani nech ěl. Idea silných poli ických 20 JOVIĆ, D., c. d., s. 409. 21 ŠPANOVIĆ, S., K ad a u a jugosla enskog k uga, Zag eb 1989, s. 14–17. 22 K pohledu cho a ských médií na Šu a o o působení iz ŠUVAR, S., Neza šeni manda …, s. 334–339. 23 Tam éž, s. 292–334. 24 Junak našeg doba, Danas, 3. 1. 1989, s. 12–13. 84 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2015 ůdců s ojících čele nacionalismem zach ácených ná odů mu byla zcela cizí, i přes- ože mu poli ické ambice nechyběly. Z řad cho a ského poli ického edení neměl na počá ku oku 1989 žádný jiný unkcionář eálnější pe spek i u ý azněji a dlouhodobě na sebe upozo ni . V mnoha ohledech o ypo ídá nejen o s a u cho a ské poli ické eli y, ale i o celko é eali ě é o jugoslá ské epublice. P o cho a ské edení, jak jsme již ýše kons a o ali, byly ná odnos ní o ázka a mezie nické z ahy záleži os í, na k e ou nemohlo a čas o ani nech ělo z nas íněných dů odů eago a ene gič ějšími k oky. Mís o oho se cho a š í komunis é snažili sous ředi na ekonomické a sociální e o my, k e é se kon ex u již dlouhodobě se k izi nacházejícího jugoslá ského hospodářs í ě- šily nemalé pozo nos i poli ických k uhů napříč ede ací. Za ímco s á op á ních deba ách a diskusích o mezie nickém napě í byla cho a ská ládnoucí oliga chie nanej ýš zd ženli á a opa ná, ozp a ách o ekonomické o ině jugoslá ské k ize p oje o ala nebý alou ak i i u. Vycházelo o z jejího přes ědčení, že současná poli- ická k ize má s é hluboké kořeny ob ížích hospodářských. V om o ohledu hod- no ila cho a ská ládnoucí s a i d ama icky se zho šující ná odnos ní z ahy. Mí inky an iby ok a ické e oluce S bsku, Voj odině, Če né Hoře a Koso u ak byly p imá ně hodnoceny jako kumulace dlouhodobé sociální nespokojenos i a nah oma- děných ekonomických po íží.25 P ní dny oku 1989 šak ukázaly, že laxní přís up cho a ského edení k p o- blému souži í jugoslá ských ná odů nebude možné d ama icky se měnící poli icko- -společenské eali ě dlouhodobě apliko a . Již p osinci oku 1988 bylo ede álním ús a ním soudem označeno znění jednoho z článků cho a ské epubliko é ús a y o náz u úředního jazyka za p o iús a ní. V dosud pla ném znění ús a y z oku 1974 byl úřední jazyk SRH de ino án jako „cho a ský spiso ný jazyk, s anda dizo aná e ze ná odního jazyka Cho a ů a S bů Cho a sku, jenž je nazý án cho a ským či s bským [jazykem — pozn. au o a]“.26 Od polo iny osmdesá ých le šak byla i Cho a sku něk e ých in elek uálních k uzích pa ná endence zdo o a s ále pa nější k oa izaci s bocho a ského jazyka Cho a sku. Podle jejich mínění o iž pla né znění epubliko é ús a y lze in e p e o a i jako po ušení zásady, podle k e é mají jugoslá ské ná ody a ná odnos i neodcizi elné p á o na las ní pojmeno ání použí aného jazyka. Měli ím na mysli přede ším sku ečnos , že příslušníci s bského ná oda Cho a sku mohou níma ak o de ino aný náze společného jazyka za zne ýhodňující či dokonce disk iminační. Tak éž poukazo ali na sku ečnos , že nacionálně smýšlející ling is é Cho a sku kladli kon inuálně od počá ku sedmde- sá ých le elký dů az na speci ika cho a ské a ian y společného jazyka a akcen o- ali přede ším jeho ozdíly a odchylky od s bské e ze. Tomu o „izolacionis ickému“ endu cho a ské jazyko ědě se snažili zdo o a nejen jugoslá sky o ien o aní odbo níci, ale i cho a š í komunis é. Již na jaře 1987 byl přija ná h na zahájení 25 Tako é o nímání poli ické eali y bylo cho a skými unkcionáři p ezen o áno například ozho o ech ehdejším isku. S předsedou Předsednic a SRH I o La inem iz Vjesnik, 6. 1. 1989, s. 11, s členem nej yššího s anického edení Celes inem Sa delićem iz Nep i- s ajemo na nagodbe, Danas, 31. 1. 1989, s. 11–13. 26 Na odne no ine, Us a Socijalis ičke epublike H a ske, č. 8, 22. 2. 1974, s. 131. BO IS mOSkOVIć 85 legisla i ního p ocesu, jenž by změnil znění oho o spo ného ús a ního článku.27 De- ba y o jazyko é o ázce Cho a sku šak nab aly s ozhodnu ím ús a ního soudu koncem oku 1988 na ob á kách. Ve dik nej yšší soudní ins ance Jugoslá ii o iž označil za op á něnou s ížnos z oku 1985, k e á poukazo ala na o, že náze úřed- ního jazyka SRH odpo uje článku ede ální ús a y ga an ující o nop á né pos a- ení ná odů a ná odnos í e ede aci.28 V cho a ském p os ředí se ak ozpou ala od konce šedesá ých le ne ídaná de- ba a o é o elice ci li é o ázce. Diskuse spojené s ím, jak má bý dané o mulaci náze společného jazyka Cho a ů a S bů na území SRH nazý án, ukázala, že bylo jen iluzí epubliko ého edení po ažo a o zduší Cho a sku za zcela imunní ůči na- cionálně podmíněným kon o e zím. Samo ný Sabo SR Cho a ska o e řel o om o éma u koncem oku 1988 eřejnou ozp a u, e k e é se mělo naléz řešení yho- ující cho a skému ná odu i poče né s bské komuni ě. O ázka de inice společného jazyka šak měla i díky eminiscencím ohledně Dekla ace o náz u a pos a ení cho a - ského spiso ného jazyka z oku 1967 nádech nanej ýš ci li é a nacionálně silně yh o- cené p oblema iky. Diskuse na o o éma byly p o o cho a ském eřejném p os o u na počá ku oku 1989 cha ak e izo ány nejen úpo nými snahami dokáza neopod- s a něnos ozhodnu í ús a ního soudu, ale i mnohdy yh ocenou a gumen ací zdů- azňující ponižující důsledek oho o ak u p o cho a ské ná odní ědomí.29 Bylo při- om s ále pa nější, že jazyko ých ozp a ách se opě začali společensky angažo a jedinci, k eří se museli s áhnou z eřejné scény po po lačení maspoku oce 1971.30 Souži í S bů a Cho a ů na území SRH se šak p ním ledno ém ýdnu oku 1989 dos alo na pořad dne i k ůli dalším událos em. Koncem p osince 1988 p o- běhla Běleh adě před budo ou, e k e é sídlili i dopiso a elé záhřebského Vjesniku om o měs ě, demons ace namířená p o i dosa adní zp a odajské poli ice oho o cho a ského lis u. Během p o es ů zazněla i ú očná hesla ypu „Zapálíme Vjesnik“, „Táhně e do Záhřebu“ či „Vjesnik je albánský“. Na och anu no inářů zasáhla dokonce i policie.31 Poče demons an ů byl sice odhado án maximálně na č yři desí ky, přes o šak s ým ag esi ním s ylem y olala cho a ském p os ředí silné znepokojení. 27 Cho a ské s á ní o gány na ho aly, aby z příslušného ús a ního článku bylo ypuš ě- no označení „cho a ský spiso ný jazyk“. No é znění „jazyko ého článku“ ak mělo podle jednoho z p ních ná hů zní : „V SR Cho a sko je e eřejném uží ání cho a ský nebo s bský jazyk, s anda dizo aná e ze ná odního jazyka Cho a ů a S bů Cho a sku, jenž se nazý á i cho a os bš inou, espek i e s bocho a š inou.“ Ci . dle JAROŠEVIĆ, H., P i- lozi is o iji s pskoh a skog jezika. Jugoslo enski spo o i o s a usu shj u pe iodu 1901–1991, Beo- g ad 2012, s. 156. 28 JAROŠEVIĆ, H., c. d., s. 143–162. 29 To o s ano isko bylo pa né z láš ě přís upu cho a ském p os ředí li né ka olické cí k e, iz Oko ana c k a u H a skoj. Komen a i Glasa Koncila (1987–1990), Zag eb 2013, s. 198–199. Změnu náz u úředního jazyka jednoznačně odmí aly i éměř šechny ýznam- nější ědecké či akademické ins i uce Cho a sku (S az cho a ských spiso a elů, Cho - a ský ilologický spolek, cho a ská sekce jugoslá ské akademie ěd apod.). 30 ŠPANOVIĆ, S., c. d., s. 13; ŽANIĆ, I., O o u jeziku ili o anje dijaloga? Slobodna Dalmacija: Fo um, s. 1–2; O jeziku ne odlučuju odluke, Danas, 3. 1. 1989, s. 41–43. 31 Hajka na no ina e, Vjesnik, 4. 1. 1989, s. 3; Vjesnik, 9. 1. 1989, s. 9. 92 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2015 ABSTRACT IN THE MAELSTROM OF THE YUGOSLAV CRISIS CROATIA AT THE BEGINNING OF THE YEAR 1989 This s udy analyzes he o e all si ua ion in C oa ia a he beginning o he yea 1989. In e nal po- li ical and social e en s a e included in he o e all con ex o he Yugosla c isis, which was d a- ma izing a he beginning o 1989. The au ho de ines he basic p io i ies and opinions o he high C oa ian powe eli e in his pe iod. The basic con ou s o C oa ian so called “poli ics o silence”, how a i ude o he C oa ian communis s a e 1971 was called, a e exempli ied by he mos impo an e en s o Janua y 1989. This s udy is based on an analysis o he majo C oa ian pe iodicals and s ill meag e seconda y li e a u e. KEYWORDS Yugosla ia, C oa ia, Slobodan Miloše ić, An i-bu eauc a ic e olu ion, S ipe Šu a , poli ics o si- lence Bo is Mosko ić | Facul y o A s Cha les Uni e si y in P ague | bo is.mosko [email protected]