Jean-François Sablayrolles: Comprendre la néologie. Conceptions, analyses, emplois

JEAN-FRANÇOIS SABLAYROLLES: COMPRENDRE LA NÉOLOGIE. CONCEPTIONS, ANALYSES, EMPLOIS1 Limoges: Lambe -Lucas, 2019, 312 s an ISBN 978-2-35935-286-3 F ancouzské naklada els í Lambe -Lucas ydalo na samém sklonku oku 2019 ko- lekci La Lexico hèque knihu snáz em Comp end e la néologie. Concep ions, analyses, em- plois, jejímž au o em je enomo aný ancouzský ling is a Jean-F ançois Sablay ol- les, zaklada el mode ního poje í neologie— o o označení si zaslouží zejména díky s é knize La néologie en ançais con empo ain : examen du concep e analyse de p oduc- ions néologiques écen es (Sablay olles, 2000), jež je p o ýzkum neologie přelomo á. Jean-F ançois Sablay olles započal s ou akademickou d áhu na uni e zi ě Li- moges (1997–2002), e s é p o esi pok ačo al na Uni e si é Pa is 7 (2002–2005) ana- konec působil jako uni e zi ní p o eso na Pa is 13 So bonne Pa is Ci é. Jeho ýzkum zah nuje neologii současné ancouzš iny, če ně p oblema iky jazyko ých přejímek ao ázky ek i alen ů. Vedle ýše u edené s ěžejní publikace oneologii ydal, pří- padně edi o al, např.Les néologismes (Sablay olles –P u os , 2003), L’inno a ion lexi- cale (Sablay olles, 2003), La Fab ique des mo s ançais (Sablay olles— Jacque -P au, 2016), Les néologismes. C ée des mo s ançais aujou d’hui (Sablay olles, 2017) L’emp un en ques ion(s) (Sablay olles— Kacp zak— Mud ocho á, 2019). V oce 2006 založil ado oku 2018 aké edl, spolu sJohnem Humbleyem, časopis oneologii Neologica (Classiques Ga nie ). Zde ecenzo aná publikace je dalším zlomo ým počinem p o eso a Sablay ollese. Čí á 312 s an aje ozdělena do ří čás í scelkem de í i kapi olami. P ní čás snáz em App oches du concep pojímá ři kapi oly. Věnuje se přede ším his o ickým sou islos em. Velmi ze ubně je kupříkladu ys ě len znik e mínů neologie (néologie) aneologismus (néologisme), esp.celé mo ologické odiny ořené ze základů logos aneos, ajejich ozšíření auchopení e ancouzš ině, ale i  ámci ozličných ling is ických koncepcí (s.11–23). V é o sou islos i J.-F. Sablay olles pod- há á, že ýznam e mínu neologie je s abilnější— ý azně di e zi iko anější neo- logismus ykazuje celkem osm ýznamů (s.14). D uhá kapi ola olně na azuje na p ní a ě ší mě ou oz íjí základní lexikální e minologii ážící se kneologismu. Ten je nejčas ěji chápán jako „no é slo o“ (s.25), p o o je Sablay olles nucen ypořá- da se sde inicí slo a (mo ), ale ilexikální jedno ky (uni é lexicale) aodkazuje na řadu ling is ů (např.A.Ma ine , A.Meille , S.Mej i), k eří se ema ice ěno ali ausilo- ali oanalýzu lexika ajeho nejmenších čás í, ale iojeho uchopení ši ším disku zu (Guilbe , Ben enis e). Více pozo nos i je ěno áno pojmu lexie, j. e mínu pochá- zejícímu od B.Po ie a, k e ý se elmi ychle ujal obecné jazyko ědné e minologii azařadil se do běžného disku zu mnohých ling is ů (J.Tou nie , B.F adin, I.Mel’čuk, aj.). Nalezneme jej ale ijako neu ální klíčo é slo o apliko aných s udiích současné neologie (např.Talla ico— Humbley— Jacque -P au, 2020). 1 Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u „K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspě- chu E opy p opojeném s ě ě“, eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco- aného zE opského ondu p o egionální oz oj. Radka Mud ocho á OPEN ACCESS 296 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 Další d ě čás i d uhé kapi oly pod obně ymezují ši ší poje í neos anéo-, z ahující se přede ším ko ázce neologičnos i (néologici é) aži o nos i neologismu. Ikdyž au o zp u ymezuje období neologické pe cepce na dese le (s.50), na dalších řádcích o o kons a o ání ela i izuje (h anice je o li něna celou řadou ak o ů). Poslední kapi ola p ní čás i pojedná á oslo nících ajejich oli  ámci neologie. Obecně je známo, že nejčas ější de inice neologismu se áže kabsenci daného lexika e slo - níku. Sablay olles o šem upozo ňuje, že ak o de ino ané ymezení neologismu je nedos a ečné, a o hned zněkolika příčin. Jednou znich je např.o ázka ýbě u samo - ného slo níku „a bi a“, esp.slo níků, adále ip oblema ika de inice pojmu „slo - ník“ ajeho cha ak e is ika ůbec. Možná p á ě z oho o dů odu je dále pozo nos ěno ána poje í ap ezen aci me aling is ických ko pusů, jmeno i ě nomenkla uře, mak o- amik os uk uře apříkladům zanesení neologismů do slo níku, jež jsou zpřehledněny suma izační abulkou (s.64) asouh nnými ýč y (s.66). Vneposlední řadě jsou okomen o ány slo níky neologismů. Au o na huje jejich členění do ří hla ních linií: (1) suplemen y elkých obecných slo níků, (2) slo níky ománských jazyků y ořené specializo anými ýzkumnými ýmy, (3) slo níky o iciálních neo- logismů, mající p esk ip i ní o mu. Kapi ola je zakončena diskusí nad olí au oma- ické apoloau oma ické exce pce neologismů. V om o kon ex u jsou komen o ány přede ším ak uální nás oje apla o my (nejen) p o ancouzský jazyk Logoscope, Néo eille aPompamo. Au o se zabý á éž možnos mi, ale ilimi y eše ší e elkých ko pusech, in e ne o ých yhledá ačích aa chi ech isko in. D uhá čás nese náze Typologie aobsahuje o něž ři kapi oly. J.-F. Sablay ol- les popisuje k i é ia, jež by měla bý každé klasi ikaci espek o ána. Na základě ěch o k i é ií přis upuje kanalýze celé řady ozličných ypologií neologismů (např.Bonna d, Gilbe , Dauza , Rey, Wagne apod.), jež jsou syn e izo ány přehled- nou abulkou (s.89), s ědčící odi e zi ě ypologií e ancouzském ling is ickém p os ředí. Au o přes o upozo ňuje, že se nejedná o yče pá ající soupis, aodkazuje č enáře na s ou (již zmiňo anou) p áci z oku 2000, níž je možno dohleda pod ob- nější po o nání ypologií. Vdalších podkapi olách jsou komen o ány základní d uhy obecných ypologií dle k i é ia jejich klasi ikace. Než au o přis oupí ke s ěžejní čás i celé knihy, o iž k las ní ypologii, pá é kapi ole ješ ě upřesňuje az ý azňuje ně- kolik e minologických nuancí: zabý á se např.pseudomo émy (paleomo émy), ak olexémy, ak omo émy, spo nými případy kompozice ade i ace apod. Zmi- ňo anou s ěžejní čás í monog a ie je au o o a las ní ak ualizo aná ypologie neolo- gismů. Její pů odní podoba, jak au o sám přizná á, ba opako aně zdů azňuje (s.101, 124), je inspi o ána J.Tou nie em. Jejím základem je yčlenění jazyko ých přejímek  z .ma ice ex e ne ůči os a ním slo o o ným p ocesům ma ices in e nes. Sablay- olles u o základní koncepci dále hie a chizuje a ozlišuje další ka ego ie  ámci pů odních ka ego ií Tou nie o ých. P o s o nání u ádíme obě ypologie o mou schéma (Tou nie schéma č.1, Sablay olles schéma č.2). Pokud po o náme obě schéma a, je možno kons a o a , že konco ých slo o o - ných p ocesů obsahuje Tou nie o a koncepce celkem dese , kdež o Sablay olles do- spí á kčíslu d ace č yři če ně jazyko é přejímky, jediného ex e ního zd oje slo o- o by. Tou nie se kupříkladu ne yjadřuje k omu, co např.F adin (2009) po ažuje za ex ag ama ické p ocesy, jako jsou amalgámy, ne ozp aco á á ani de i ační p o- OPEN ACCESS RADKA MUDROCHOVÁ 297 SCHÉMA 1.Typologie slo o o ných p ocesů (Tou nie , 2009, s.226) SCHÉMA 2.Typologie neologismů (Sablay olles, 2019, s.127) OPEN ACCESS 298 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 cesy nebo slučo ání. Ikdyž je p o oba ling is y ýchozím bodem ozdělení na ma - ices in e nes ajedinečnou ma ice ex e ne podobě jazyko é přejímky, Sablay ollo a koncepce je mnohem de ailnější. Jedno li é p ocesy jsou ze s any au o a ze ubně popsány, pomě ně de ailně ozeb ány aopa řeny příklady ze současné ancouzš iny če ně adičních učebnico ých příkladů (s.128–183), y ale mís y pos ádají pod ob- nější ys ě lení (je o ázka, zda au o ů předpoklad, že č enář ys ě lení ěch o a- dičních příkladů nepo řebuje, obs ojí). Slo o o né p ocesy in e ního uskupení (ma ices in e nes) jsou au o o ě kon- cepci č yři. P ním znich je mo o-séman ická skupina, níž se nacházejí přede ším p ocesy kons ukční, jakými jsou de i ace, kompozice či lexe, dále se zde obje uje imi ace ade o mace. A ixace Sablay ollo ě ypologii čí á č yři ka ego ie, o iž p e ixaci, su ixaci, dé i a ion in e se ( českém ling is ickém p os ředí známou pod e mínem zpě ná de i ace, s o .Rusíno á, 2017) apa asyn e ickou de i aci (dé i a ion pa a- syn hé ique nebo pa asyn hèse). P ní d a případy p ocesu od ozo ání nezpůsobují uchopení je u p oblémy, nicméně ud ou následujících je nu no přihlédnou ke y- mologii slo a alexikalizaci báze, neboť může dojí kmylnému zařazení zkoumaného no o a u (s.135), jak u ádí au o na příkladu skupiny slo ama si ----ama sissage. Samos a ným kons ukčním je em mo o-séman ických p ocesů, nezá islým na kompozici ade i aci, je lexe. S ou po ahou spadá do pe i e ní neologie, nikoli p o- o ypické (s.137). Za jejím znikem s ojí mnohdy „chyba“, již au o u ádí u ozo - kách adodá á, že chyba je hodno ícím úsudkem, ane ling is ickým ys ě lením. Nicméně už i his o ii s ála za znikem jazyko é no my (např.neexis ující plu ál mužského odu slo a causal za dob Li ého, e s o nání sdnešními kodi iko anými a y causals acausaux). Velmi pod obně je ozp aco ána p oblema ika kompozice zah nující celkem de ě ka ego ií (s.138–154), če ně amalgámů, unichž došlo kče ným změnám op o i předešlým ypologiím, nichž se obje o aly buď pod e mínem „mo - alise“ ( ypologie z .2000), nebo byly chápany jako samos a ná ka ego ie „kompozice o - mou amalgámu“ ( ypologie publiko aná  .2017, s.77). P o ilus aci adoplnění u á- díme schéma ypologie z .2000 níže ( iz schéma 3). Slo o o ný p oces kompozice je  ypologii z .2000 ozdělen do d ou hla ních ka ego ií, na jedné s aně nacházíme samos a ně mo - alise, j. české eo ii kon- aminaci,2 na s aně d uhé se obje ují kompozice, synapsie ak azimo ém. Op o i omu e ido aná ypologie z .2019 čí á šes ka ego ií, přičemž p ní znich se člení na další č yři, a o: composi ion éguliè e (p a idelná kompozice), synapsie (za pomoci předložek, nejčas ěji „de“ a„à“ e ancouzš ině), composi ion sa an e (složeniny slo 2 Včeském ling is ickém p os ředí se edle kon aminace (u edena Encyklopedické slo ní- ku češ iny: h ps://www.czechency.o g/slo nik/KONTAMINACE, 21.04.2020, s o . o něž Janyško á, 2013) uží á aké e mínů směšo ání slo , křížení slo , splynulina, ku říko é slo o (doslo ný překlad slo a mo - alise), p olínání, sc ká ání, slé ání, příp. pů odního e mí- nu po man eau nebo e mínů přeja ých zanglič iny: blend, blending (K apilo á B abco á, 2005; Jus , 2003). Mimo o S uchlík (1960, on-line) u ádí další ři ek i alen y: ha moniko- á slo a, d úzy aslepence (z láš ní yp d úzy). OPEN ACCESS RADKA MUDROCHOVÁ 299 zřeč iny ala iny) acomposi ion hyb ide (kompozi a kombinující několik zd ojo ých jazyků, např.slo o py owoman, ořeno řeckým o man em py (o) aanglickým slo em woman, s.147). Další p ocesy kompozice jsou s ou po ahou speci i č ější, jedná se o: — compoca ion ( olně přeloženo jako „kompokace“)— p oces, k e ý kombinuje on- kaci ( onca ion) akompozici (composi ion), od ud ijeho náze pocházející od ling- is ky Fabienne Cusin-Be cheo é (Cusin-Be che, 1999) (s.148); — ac ocomposi ion: d uh kompozi , kdy je jeden elemen ořen ak olexémem, j. agmen em slo a, k e ý má ale hodno u jako slo o celé, příkladem jsou o - mace selemen em élé pocházející od élé ision ( ele ize), např.již s a ší příklad slo a éléspec a eu ( ele izní di ák) (s.149–150); — mo - alisa ion: amalgám d ou i íce lexikálních jedno ek na bázi čás ečné podob- nos i jejich signi i kan ů, přičemž y o jedno ky musí mí alespoň jednu společnou slabiku, k e á se nachází na konci p ního ana začá ku d uhého slo a aje jejich p ůnikem (s.150–151); pokud se nalézá jiné pozici, ho oří se o z . ac o isa ion, což je pojem popsaný  .2015 ling is kou Julie Mak i-Mo elo ou apředs a ující zá o eň předposlední yp kompozice Sablay ollo ě ypologii (s.151–152); — subs i u ion (subs i uce): p oces, při němž je jeden segmen lexikální jedno ky na- h azen jiným azá o eň je mezi nimi séman ický z ah, např.slo o bikini dalo za znik slo u monokini, kdy bi- bylo nah azeno mono. Sablay olles upozo ňuje, že en o p oces y áří zejména okazionalismy, přes o se něk e é jeho ýsledné o my s á ají éž součás í slo níků (s.152–153). SCHÉMA 3.Typologie neologismů (Sablay olles, 2000, s.245) OPEN ACCESS 300 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 U ýše popsané ka ego ie slo o o ných p ocesů je přek apující, že  abulce Sablay- olles explici ně neu ádí e mín amalgám, přes ože sním po é ope uje popisu da- ných p ocesů, zah nujícím oddíly 12(a)-12(c) podkapi oly composi ion pa amalgame (kompozice amalgámem) (s.151–153). Vzhledem k omu, že se jedná oklíčo ý e mín, bylo by jis ě hodnější zařadi jej do abulky jako podka ego ii kompozice pojímající ři p ocesy: mo - alisa ion, ac o isa ion, subs i u ion. Posledními p ocesy mo oséman ické skupiny jsou z .imi a ion adé o ma ion, čí ající ka ego ie onoma opoie, pa onymie, eduplikace aspeci ické jazyko é de o - mace, jako je e lan, louche bem, ja anais apod. (s.154–156), jež jsou ale zmíněny elmi s učně spoukázáním na několik málo příkladů. Na d uhou s anu je kapi ola dopl- něna odkazy na další ele an ní odbo nou li e a u u, pokud by měl č enář po řebu si s učné in o mace kdané ema ice doplni . Syn ak icko-séman ická skupina je pořadí d uhou ka ego ií in e ních slo o o - ných p ocesů. Nese sobě zejména unkční a ýznamo é změny lexika. Nalezneme zde přede ším kon e zi (s.157–158), ale aké z . e ikální kon e zi (con e sion e i- cale), k e á se od předchozího případu liší ím, že neope uje slexikálními jedno kami, ale se syn ak ickými skupinami, příp. mo émy (nelexikálními) nebo čis ě one ic- kými elemen y (s.158). V om o kon ex u Sablay olles zdů azňuje, že ke kon e zi nedochází pouze případě subs an i , adjek i nebo slo es, ale změny mohou nas a kupříkladu iupředpon, např.mon ex („můj ex“) nebo nedá no doložená samos a ná použi í předpon co- (zah nující eške é sdílené ak i i y ypu cowo king, coloca ion, co oi u age) adys- (uk ý ající ozličné speci ické po uchy učení). Uzměn ýznamu je pak au o em u edena explici ně me a o a ame onymie jakož o nejčas ější d uhy s ylis ických igu . Os a ní jsou sh nu y pod náz em au es igu es (s.164–168). Au o udá á příklady adiční až učebnico é (kleenex, moka), p a děpodobně p o lepší po- chopení p oblema iky ze s any č enáře. Následně yčleňuje neologická uži í sou- časné doby. Je škoda, že něk e é příklady nejsou obší něji ys ě leny, ale pouze za- sazeny do ši šího si uačního kon ex u, např.les illes du 7e a ondissemen , les sapeu s du Congo. Tře í ka ego ie in e ních p ocesů zah nuje čis ě mo ologické p ocesy (pu emen mo phologiques), jejichž hla ní cha ak e is ikou je eduko aná o ma. Zde au o y- děluje ři ypy: onkace ( onca ion), iniciálo é zk a ky (sigles) aak onyma (ac ony- mes). Ikdyž mnozí ling is é  ámci onkace ne yčleňují synkopu (ale pouze apo- kopu aa e ezi), uníž dochází ke k ácení u ni ř slo a, Sablay olles na ni upozo ňuje, ale zápě í doplňuje, že se jedná o elmi ojedinělý je , ak omě příkladu cap’ ain (k á- ceno ze slo a „kapi án“) nenabízí žádné další doklady současného uží ání. Poslední ka ego ie in e ního seskupení pojímá azeologické p ocesy. Au o ci uje celou řadu příkladů zak uálního ondu ancouzš iny ačas o je opa řuje i elmi zají- ma ými apřek api ými komen áři ojejich zniku, např.ê e àl’oues („bý mimo“), s.172. Jak bylo již u edeno ýše, jediným ex e ním p ocesem slo o o by je dle Sablay- ollese jazyko á přejímka (emp un ), é šak knize není ěno áno příliš p os o u (s.175–183), snad p o o, že ou o éma ikou se au o pod obně zabý al jiných s udi- ích. Zde se p o o spíše snaží osh nu í eo e ických pozna ků kp oblema ice přejímek apředs a ení s é las ní koncepce. Vka ego izaci ýpůjček podle mí y in eg ace ne- OPEN ACCESS RADKA MUDROCHOVÁ 301 jsou opomenu y něk e é e minologické o ázky sou isející spřejímáním, např. y- mezení e mínů „xenismus“ či „pe eg inismus“ (s.180–182). S o náme-li celko ě au o o o poje í slo o o ných p ocesů  ecenzo ané p áci s ím, k e é předs a il  .2000, můžeme kons a o a , že nedošlo ke změnám po- č u ymezených p ocesů, můžeme ale pozo o a přeskupení apřede ino ání ně- k e ých e mínů; např.byla doplněna oblas „ak onyma“, íce ozp aco ána byla ka ego ie unkční (changemen de onc ion), anaopak zmizela pojmeno ání jako jeu phonique aj. Poslední, ře í čás publikace nesoucí náze U ilisa ions e u ilisa eu s de la néologie se snaží pos ihnou o ázky, jímž nebyla doposud ěno ána pozo nos , přes ože jsou elmi ele an ní. Jedná se např.oo ázku o iciálních dopo učení, oli F ancouzské akademie, příp. dalších komisí adelegací, jež mají co do činění s ancouzským jazy- kem, jeho no mou a„k ali ou“ (s.212–248). Nejsou opomenu y ani socioling is ické o ázky, dů ody uži í, zniku ap odukce neologismů (s.196–203). Vzá ě ečném sh nu í au o mj.zdů azňuje, že neologie musí bý po ažo ána za plnohodno nou jazyko ědnou disciplínu. Po o mální s ánce není ukopisu co y knou , enomo ané naklada els í Lam- be -Lucas mj.dbá na přehlednos ajedno nos g a ických aspek ů publiko aných děl. Jen je ochu na škodu, že zá ě u není u edena souh nná bibliog a ie, že se au o i yda a el spokojili sdílčími přehledy li e a u y ujedno li ých kapi ol. Naše hodnocení ecenzo ané knihy je esk ze pozi i ní: domní áme se, že jde osk ělé za šení dlouhodobého přemýšlení ozkoumaném éma u, jež, jak jsme i- děli, nalezlo od az řadě dalších s udií. Pan p o eso Sablay olles už bohužel s ou impozan ní bibliog a ii ne ozšíří, neboť dne 11.12.2020 zemřel. Jeho mís o dějinách ýzkumu neologie je neoddisku o a elné ajeho odkaz p o další gene ace nesmí ně cenný. LITERATURA Cusin Be che, F. (1999): Le lexique en mou emen : c éa ion lexicale e p oduc ion séman ique. Langages, 136, Pa is: A mand Colin, s.5–26. F adin, B.— Mon e mini, F.— Pléna , M. (2009): Mo phologie g amma icale e ex ag amma icale. In B.F adin e al. (eds.), Ape çus de mo phologie du ançais. P esses Uni e si ai es de Vincennes, s.21–45. Janyško á, I. (2013): Mís o kon aminace e ymologických ýkladech. Sla ia, 82, s.149–157. Jus , V. (2003): Slo ník loskulí. P aha: Academia. Ka lík, P.— Janyško á, I. (2017): KONTAMINACE. In: P.Ka lík— M.Nekula— P. Pleskalo á (eds.). CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník češ iny, URL: h ps://www.czechency. o g/slo nik/KONTAMINACE, (ci o áno: 21.4.2020). K apilo á B abco á, R. (2005): Kniha oža gonu. Naše řeč, 88, 2, s. X-Y. Rusíno á, Z. (2017): DEPREFIXACE. In: P.Ka lík— M.Nekula— J.Pleskalo á (eds.), CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník češ iny. URL: h ps://www.czechency. o g/slo nik/DEPREFIXACE (ci o áno: 28.1.2021). Sablay olles, J.-F. (2000): La néologie en ançais con empo ain : examen du concep e analyse de p oduc ions néologiques écen es. Pa is: Champion. OPEN ACCESS 302 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 Sablay olles, J.-F. (2003): L’inno a ion lexicale. Pa is: Champion. Sablay olles, J.-F.— P u os , J. (2003): Les néologismes. PUF (3.ed. 2016). Sablay olles, J.-F.— Jacque -P au, Ch. (2016): La Fab ique des mo s ançais. Lambe Lucas. Sablay olles, J.-F. (2017): Les néologismes. C ée des mo s ançais d’aujou d’hui. Pa is: Édi ions Ga nie /Le Monde. Sablay olles, J.-F.— Kacp zak, A.— Mud ocho á, R. (eds.) (2019): L L’emp un en ques ion(s). Lambe Lucas. S uchlík, J. (1960): K enomenologii pa ologických jazyko ých no o a ů. Slo o aslo esnos , 21, 4, s.257–265. Talla ico, G.— Humbley, J.— Jacque -P au, Ch. (eds.) (2020): Nou eaux ho izons pou la néologie en ançais. Hommage àJean-F ançois Sablay olles. Limoges: Lambe Lucas. Tou nie , N.— Tou nie , J. (2009): Dic ionnai e de lexicologie ançaise. Pa is: Ellipses. Radka Mud ocho á | Ús a ománských s udií, Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y | nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1 ORCID ID: 0000-0002-8718-6922 adka.mud ocho a@ .cuni.cz OPEN ACCESS