Facebook a dějepis. Potenciál profesních komunit na sociální síti pro podporu inovativní výuky dějepisu

Facebook adějepis. Potenciál profesních komunit na sociální síti pro podporu inovativní výuky dějepisu Jaroslav najbert FACEBOOK AND HISTORY: THE POTENTIAL OF PROFESSIONAL SOCIAL MEDIA COMMUNITIES FOR SUPPORTING INNOVATIVE HISTORY TEACHING The paper presents the results of an analysis of the community life of three Facebook groups that bring together Czech history teachers. By combining content and discourse analysis of the posts and discussions, it seeks to provide information on the functioning of these groups and their potential for the professional development of their members. KEYWORDS: historical literacy; didactics of history; Facebook; communities of practice; educational innovations VÝZKUM PROFESNÍCH FACEBOOKOVÝCH KOMUNIT PRO VYUČUJÍCÍ DĚJEPISU Rozvoj digitálních technologií anových médií má od přelomu milénia signifikantní dopad na vzdělávání žáků iučitelů. Zásadním způsobem se proměnila nejen edukační média, ale také historická kultura, vjejímž rámci se internet asociální sítě staly významným socializačním činitelem. Dopadu digitální revoluce na historické vzdělávání se věnují významní zahraniční badatelé,1 zaměřují se na něj první domácí studie2 aje přirozeně reflektován ve vzdělávací politice apři revizi stávajícího kurikula.3 1 Samuel WINEBURG, Why Learn History (When It’s Already on Your Phone), Chicago 2018; přehledně odigitální historii ahistorickém myšlení viz Cory WRIGHT‐MALEY— John K.LEE— Adam FRIEDMAN, Digital Simulations and Games in History Education, in: Scott Alan Metzger— Lauren McArthur Harris (edd.), The Wiley International Handbook of History Teaching and Learning, New York 2018, s.603–630. Srov.Roy ROSENZWEIG— Anthony GRAFTON (edd.), Clio Wired. The Future of the Past in the Digital Age, New York 2011; Kurtis S.MEREDITH— Jeannie L.STEELE, Classrooms of Wonder and Wisdom. Reading, Writing, and Critical Thinking for the 21st Century, New York 2010; Yehuda E.KALAY— Thomas KVAN— Janice AFFLECK (edd.), New Heritage. New Media and Cultural Heritage, London 2008. 2 Odkazuji vprvní řadě na vybrané příspěvky tematických čísel Historické vzdělávání včasech nových médií, Historie— Otázky— Problémy 13, 2021, č.2, adále Public history / dějiny ve veřejném prostoru, Historie— Otázky— Problémy 10, 2018, č.1; dále Denisa ZIMOVÁ, Využití digitálních vzdělávacích nástrojů ve výuce dějepisu, diplomová práce, Historický ústav FF MU, Brno 2022 (vedoucí Lukáš Fasora). Srov.Kamil ČINÁTL— Jaroslav NAJBERT— Jaroslav PINKAS— Čeněk PÝCHA— Vojtěch RIPKA, Digitální technologie ve výuce dějepisu adalších společenskovědních předmětů, Marginalia historica 8, 2017, č.1, s.25–40. 3 Vrámci tzv.malé revize rámcových vzdělávacích programů byla nově definována digitální kompetence, kterou mají základní školy zakomponovat do svých ŠVP do roku 2024. 74 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 Tento příspěvek nahlíží digitální aspekty historického vzdělávání zperspektivy profesního rozvoje učitelů. Zabývá se tím, jak mohou sociální sítě4— konkrétně Facebook— podpořit uvyučujících rozvoj oborových teoretických imetodických kompetencí. Oborově didaktická vysokoškolská příprava studentů astudentek učitelství, stejně jako realizace kurzů dalšího vzdělávání stávajících vyučujících, musí čelit různým bariérám při zavádění inovací ajejich efektivita je diskutabilní.5 Vzhledem kabsenci kariérního řádu ana něj navázaného systému certifikovaného celoživotního vzdělávání neexistují vČR uspokojivé nástroje pro stanovení toho, zda jsou pokusy ozkvalitnění výuky dějepisu úspěšné.6 Sociální sítě představují fenomén, který má potenciál diskuzi oprofesním vzdělávání doplnit onová zjištění. Unikátnost sociálních sítí spočívá vprvní řadě vtom, že překonávají řadu bariér bránících dosud trvalému profesnímu síťování. Umožňují vytváření nových komunit, jejichž členové spolu komunikují distančně aasynchronně amohou využívat teoreticky neomezený digitální prostor ke sdílení. Sociální sítě nejen že sdružují vyučující, kteří se nikdy nepotkali nebo se nemohou pravidelně potkávat fyzicky, ale současně zviditelňují jejich interakci,7 která je ve formě publikování příspěvků aonline diskuzí zaznamenána vdigitální stopě amůže být podrobena zkoumání. Rámec pro změny definuje zejména Strategie vzdělávací politiky 2030+ aAkční plán pro digitální vzdělávání (2021–2027). Vrámci výuky nové informatiky vznikly metodické sekce pro jednotlivé obory včetně dějepisu na stránkách Národního pedagogického institutu: https://revize.edu.cz/clanky/dejepis [náhled 13.8.2023]. Digitální rozcestník několika metodických příspěvků ktématu viz Josef HERINK, Dějepis ajeho příležitosti vdigitálním prostředí, 26.5.2022, https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/23305/dejepis-a-jeho-prilezitosti- -v-digitalnim-prostredi.html [náhled 13.8.2023]. 4 Sociální, respektive komunitní síť pro účely analýzy definuji jako online službu, která umožňuje jednotlivým uživatelům: 1) vytvořit veřejný nebo částečně veřejný profil a2) vytvářet si seznam dalších uživatelů, se kterými mohou být ve spojení různými formami interakce (zejména sdílením informací, obrázků nebo videí). Viz Charlotte N.GUNAWARDENA akol., ATheoretical Framework for Building Online Communities of Practice with Social Networking Tools, Educational Media International 46, 2009, č.1, s.3–16. 5 Kamil ČINÁTL— Jaroslav NAJBERT— Vojtěch RIPKA, Historická gramotnost vaplikaci HistoryLab: realistický přístup kosvojování didaktické teorie dějepisu, Historie— Otázky— Problémy 13, 2021, č.2, s.50–70. Srov.Jan SLAVÍK— Tomáš JANÍK— Petr NAJVAR— Michaela PÍŠOVÁ, Mezi praxí ateorií vučitelském vzdělávání: na okraj českého překladu knihy F.A.J.Korthagena et al., Pedagogická orientace 22, 2012, č.3, s.367–386. 6 Neuspokojivou situaci měl potenciál změnit projekt pod záštitou MŠMT snázvem Dějepis+. Díky spolupráci odborníků zÚstavu pro studium totalitních režimů, vysokých škol aNárodního pedagogického institutu ČR docházelo v letech 2021–2023 k dvouletému pokusnému ověřování zavádění moderní aefektivní metody výuky dějepisu afungování učících se komunit učitelů dějepisu. Viz informace na webu projektu Dějepis+: https://dejepisplus.npi.cz/o-projektu [náhled 13.8.2023]. MŠMT své rozhodnutí projekt Dějepis+ neprodloužit vysvětlilo úspornými opatřeními. Skupina zapojených učitelů však v novém školním roce pokračovala v tvorbě a komunitním sdílení metodik pod značkou Vzájemné učení+. Viz https://1url.cz/@vzajemne_uceni [náhled 20. 10. 2023]. 7 Ch. N.GUNAWARDENA akol., ATheoretical Framework, s.5. JaROSLaV naJBERT 75 Je však třeba upozornit na uživatelská specifika, která limitují výpovědní hodnotu vzorku členů online skupin. Počet uživatelů sociálních sítí rychle narůstá, na začátku roku 2022 DataReportal odhadoval počet uživatelů na 4,6 miliardy, což je téměř 60 % světové populace. Facebook, aktivní od roku 2004, je přitom spočtem 2,9 miliardy aktivních účtů dlouhodobě nejpoužívanější sítí, následovaný platformami YouTube aInstagram.8 Data oaktivitě českých učitelů aučitelek dějepisu na sociálních sítích kdispozici nemáme. Jisté však je, že Facebook sdružuje pouze omezený segment učitelské komunity, definovaný dvěma souvisejícími znaky. Prvním je úroveň dosažených schopností zacházet sdigitálními technologiemi obecně. Navzdory modernizaci hardwarového isoftwarového vybavení škol vuplynulých letech data České školní inspekce dokládají spíše nízkou úroveň digitálních kompetencí vyučujících— například před koronavirovým lockdownem využívala digitální technologie pouze pětina základních astředních škol.9 Druhý aspekt je sociodemografické povahy. Průměrný věk vyučujících dějepisu na základních astředních školách činil vroce 2019 téměř 46, respektive 48 let.10 Dějepisáři tedy dominantně spadají, anijak se tím neodlišují od vyučujících jiných oborů, do kategorie tzv.digitálních přistěhovalců,11 kteří vyrůstali aprofesně se připravovali ve světě bez digitálních technologií. Aktivita na Facebooku je ujednotlivých generačních kohort značně nevyrovnaná, 60 % uživatelů je mladších 35 let, zatímco ustarších 45 let má facebookový profil odhadem jen každý pátý.12 Složení skupin je jednoznačně výběrové, bližší sociodemografický popis zkoumaných učitelů znemožňuje nastavení soukromí uosobních profilů většiny členů skupin. ANALÝZA PROFESNÍCH SKUPIN: CÍLE AMETODY Cílem tohoto textu je představit výsledky srovnávací analýzy tří facebookových komunit. Pro srovnání metodami obsahové adiskurzivní analýzy byly vybrány tři 8 Simon KEMP, Digital 2022: Global Overview Report, 26.1.2022, https://datareportal.com/reports/digital-2022-global-overview-report [náhled 13.8.2023]. 9 Tomáš PAVLAS akol., Vzdělávání na dálku vzákladních astředních školách. Tematická zpráva, Praha 2020, s.3 a5. Srov.Kamil KOPECKÝ— René SZOTKOWSKI— Lukáš KUBALA— Veronika KREJČÍ— Martin HAVELKA, Moderní technologie ve výuce (omoderních technologiích ve výuce spedagogy pro pedagogy), Olomouc 2021, s.12. Ředitelé škol každopádně vdalší zprávě zroku 2021 uvedli v90 % výrazné či velmi výrazné zlepšení digitálních kompetencí vyučujících, což lze vysvětlit nutností dlouhodobé distanční výuky. Srov.Tomáš ZATLOUKAL akol., Kvalita aefektivita vzdělávání avzdělávací soustavy ve školním roce 2020/2021. Výroční zpráva České školní inspekce, Praha 2021, s.67 a101. 10 Michaela MARŠÍKOVÁ— Václav JELEN, Hlavní výstupy zMimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli vMŠ, ZŠ, SŠ aVO, Praha 2019, s.19. Výzkumu realizovaného MŠMT vroce 2019 se účastnilo 5531 vyučujících dějepisu na ZŠ a2249 na SŠ. Údaje omediánu bohužel nebyly zveřejněny. 11 Marc PRENSKY, „Digital Natives, Digital Immigrants“, On the Horizon 9, 2001, č.5, s.1–6. 12 Kamila LORENZOVÁ, VYVRÁCENO: Mladé už na Facebooku nezasáhnete, 19.4.2022, https:// unifer.cz/vyvraceno-mlade-uz-na-facebooku-nezasahnete [náhled 13.8.2023]. 76 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 nejpočetnější komunity, které deklarují zájem sdružovat vyučující dějepisu: skupina Dějepis pro ZŠ aSŠ výukové materiály anápady na sdílení, skupina spolku Pedagogické komory Učitelé dějepisu sobě (PK) askupina Starší dějiny moderně. Kanalýze byl kombinací záměrného anáhodného výběru definován modelový měsíc školního roku 2021/2022, zahrnující období od 1.do 30.listopadu 2021. Výběr zohledňoval následující kritéria: 1. Dynamika členství: za předpokladu, že velikost skupiny ovlivňuje kulturu diskuze ačetnost příspěvků, byl minimální počet členů stanoven na 500. Nejmladší skupina Starší dějiny moderně, působící od září 2020, dosáhla tohoto počtu vříjnu 2021. 2. Běžný školní provoz: byly vybrány pouze měsíce, které neovlivnil celostátní lockdown škol akteré nejsou mimořádné zhlediska harmonogramu školního roku. Sohledem na prázdninové volno, začátek iukončení školního roku anáročné období maturit auzavírání klasifikace byly zpředvýběru vyřazeny měsíce září, prosinec, leden, květen, červen, červenec asrpen. 3. Los: ze zbývajících měsíců školního roku byl vylosován měsíc listopad. Ve zkoumaném období jsem byl členem skupiny Starší dějiny moderně, obsah skupiny jsem však svou aktivitou nijak neovlivňoval. Vzhledem kusnadnění analýzy příspěvků mi bylo později umožněno stát se také jedním ze správců skupiny. Vostatních skupinách jsem momentálně běžným členem. Příspěvky ve zvoleném měsíci listopadu 2021 jsem pro každou skupinu nejdříve pročetl ametodou otevřeného kódování následně tematicky kategorizoval. Sledoval jsem vprvní řadě didaktický potenciál příspěvků pro rozvoj historické gramotnosti adalšího profesního růstu (sohledem na seberozvoj vpodobě kurzů DVPP nebo možnost reflektovat vlastní praxi), ale idalší charakteristiky (například marketingové produkty, zajímavosti vmédiích atd.), které umožnily skupiny typologizovat.13 Historickou gramotnost definuji vsouladu se současnou oborově didaktickou literaturou jako kombinaci historického myšlení, jež strukturuje naše pojímání minulosti, abadatelských dovedností rozvíjejících schopnosti relevantní interpretace historických pramenů. Výuka rozvíjející historickou gramotnost je konstruktivisticky ukotvená sdominantním zapojením badatelských postupů, při kterých žáci aktivně spoluutváří význam učení vinterakci shistorickými prameny.14 Do kategorie příspěvků sdidaktickým potenciálem jsem tedy zahrnul ty příspěvky, ukterých bylo možné zobsahu nebo širšího kontextu publikování vydedukovat vzdělávací cíle nebo metodiky, směřující právě do oblasti rozvoje historické gramotnosti. Dalším cílem byl popis členské participace. Sledoval jsem ji skrze autorství příspěvků ačetnost zpětné vazby ve formě komentářů. Zajímalo mě, jaké mají skupiny dominující aktéry ajak velký podíl příspěvků tito aktéři tvoří. Vneposlední řadě byla 13 Pro bližší seznámení smetodou otevřeného kódování viz Roman ŠVAŘÍČEK— Klára ŠEĎOVÁ akol., Kvalitativní výzkum vpedagogických vědách, Praha 2007. 14 Hana HAVLŮJOVÁ— Jaroslav NAJBERT, Proměna cílů historického vzdělávání včasech nových médií, in: Jaroslav Najbert (ed.) Promýšlet dějepis v21.století. Digitální aplikace pro práci sprameny HistoryLab.cz, Praha 2017, https://metodika.historylab.cz [náhled 13.8.2023]. JaROSLaV naJBERT 77 předmětem zkoumání vzájemná interakce členů, kultura diskuzí asdílení. Cílem bylo zjistit, jaké lze pozorovat mechanismy utváření členských rolí, zejména jaká je povaha kapitálu, na kterém je vystavěna autorita dominujících aktérů, avneposlední řadě, jak se utváří skupinová identita apřípadný komunitní étos. Široké spektrum dílčích výstupů umožnilo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: jaký je potenciál zvolených facebookových skupin pro utváření funkčních profesních sítí apro rozvoj oborových teoretických imetodických kompetencí učitelů. Vúplném závěru se pokusím oshrnutí ainterpretaci, proč se typy apotenciál vybraných skupin liší. Závěrečná metodologická poznámka se týká odkazování. Vzhledem ktomu, že dvě ze tří skupin jsou uzavřené, rozhodl jsem se vpráci jména uživatelů anonymizovat, respektive při citování příspěvky identifikovat podle názvů aodkazů. Jmenovitě jsou uváděny vesměs pouze osoby správců. TYPOLOGIE FACEBOOKOVÝCH SKUPIN: KOMEMORACE, ZAJÍMAVOSTI AGRAMOTNOST Nejdříve krátce představím zkoumané skupiny auvedu jejich velikost do širšího kontextu vybraných facebookových skupin zaměřených na vzdělávání. Skupina Dějepis pro ZŠ aSŠ výukové materiály anápady na sdílení (dále jen Nápady na sdílení) je nejstarší anejpočetnější ze zkoumaných skupin na Facebooku, založená 6.září 2013. Skupina je soukromá, vúnoru 2023 sdružovala 2800 členů. Jediná moderátorka je učitelka anglického jazyka adějepisu na střední škole vMostu Kamila Kmentová. Jejím cílem je „sdílení didaktického materiálu pro ZŠ aSŠ“.15 Skupinu Učitelé dějepisu sobě (PK) (dále jen Učitelé sobě), určenou také pro vyučující dějepisu napříč jednotlivými stupni vzdělávání, spravuje Pedagogická komora, z. s., podobně jako čtyři desítky dalších skupin. Vúnoru 2023 sdružovala 2 160 členů. Cílem skupiny sotevřeným členstvím je nejen propagovat činnost spolku, sdílet „zajímavé příspěvky nebo tipy pro kolegy“, ale také získávat podněty pro aktéry školské politiky asprávy, média aširokou veřejnost.16 Správcem skupiny je oficiální profil Pedagogická komora, zapsaný spolek, společně sjejím prezidentem Radkem Sárközim, který vyučoval dějepis ačeský jazyk.17 Skupina Starší dějiny moderně (dále jen Starší dějiny) sdružuje od 20.září 2020 vyučující dějepisu, kteří „chtějí navzájem sdílet konstruktivistické amoderní přípravy ametodiky ke starším dějinám“.18 Vúnoru 2023 sdružovala 2 140 členů. Skupinu se 15 Dějepis pro ZŠ aSŠ výukové materiály anápady na sdílení, in: Facebook, https://www.facebook.com/groups/1377646512468361 [náhled 13.8.2023]. 16 Tematické facebookové skupiny Pedagogické komory, 3.9.2022, https://1url.cz/@pedagogickakomora [náhled 13.8.2023]. 17 Učitelé dějepisu sobě (PK), in: Facebook, https://www.facebook.com/groups/dejepis [náhled 13.8.2023]. 18 Starší dějiny moderně, in: Facebook, https://www.facebook.com/groups/337237211038475 [náhled 13.8.2023]. 78 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 soukromým členstvím založilo několik aktivních učitelů, kteří jako závažný problém českého dějepisu vnímali absenci kvalitních materiálů pro výuku dějin mimo 20.století. Skupina má tři správce, každý znich má několikaletou zkušenost sinovací dějepisné výuky. Prvním je učitel dějepisu na základní škole Jiří Karen, který ve svém publicistickém textu Kterak jsem dělal revoluci vdějepise zroku 2017 kritizoval překážky pro zavádění inovativních metod na českých školách.19 Podobně nespokojené kolegy snegativními zkušenostmi zneúspěšného zavádění inovací sdružil nejdříve ve facebookové skupině Nechte nás sakra učit dobře, kde anonymně publikovali svoje příběhy.20 Společně sdalšími dějepisáři byl iniciátorem vzniku skupiny Starší dějiny moderně azůstal jejím nejaktivnějším správcem. Další správce Martin Vonášek, učitel informatiky adějepisu na ostravském Gymnáziu Hladnov, je vsoučasnosti vedoucím DIGI centra Filozofické fakulty Univerzity vOstravě. Vletech 2010/2011 pilotoval alternativní verzi gymnaziální výuky dějepisu.21 Třetím správcem je Olga Kovaříková, učitelka dějepisu ahudební výchovy na základní škole vPřerově nad Labem, která od roku 2018 na svém blogu Hravá dějeprava popularizuje výukové metody, hry aprojekty.22 Skupiny Učitelé sobě aStarší dějiny jsou mladšími skupinami, což je patrné ina rychlejším růstu členské základny vprůběhu roku 2022 (vprůměru 100 nových členů měsíčně). Dějepisáři mají ve srovnání například saktivními učiteli fyziky početnější facebookové skupiny— Elixír do škol (Fyzika) má 1200 členů, Učitelé fyziky (PK) 1700 členů. Další facebookové profily zaměřené na historické vzdělávání apopularizaci mají řádově dvou až trojnásobný počet sledujících (portál Dějepis v21.století má 4100, časopis Dějiny asoučasnost 5800, portál Moderní dějiny 6700). Ani zdaleka však nedosahují velikosti skupin Hejného matematické metody (Hejného metoda má členů 15 000) nebo didaktika Roberta Čapka (profil Líného učitele má 18 000 sledujících).23 Zvýsledku analýzy komunitního života tří facebookových skupin vlistopadu 2021 (viz Tabulka 1) je však patrné, že velikost skupiny ani doba fungování skupiny nemusí být nutným předpokladem pro vysokou skupinovou aktivitu. Počet příspěvků ve sledovaném měsíci byl sice odstupňován podle množství členů (Nápady na sdílení 49, Učitelé sobě 32, Starší dějiny 19), oskupinové aktivitě však vypovídají spíše další ukazatele. Uprvních dvou jmenovaných skupin komunita členů reaguje na sdílený obsah jen výjimečně, což nejlépe dokládá minimální počet zaznamenaných komentářů, které jsou navíc značně nerovnoměrné. Například uskupiny Nápady na sdílení reaguje 40 % komentářů (24) na pouhý jeden příspěvek, uobou skupin navíc zůstává 19 Jiří KAREN, Kterak jsem dělal revoluci vdějepise ajak jsem dostal po(u)čuni, 23.11.2017, https://1url.cz/@karen_revoluce [náhled 13.8.2023]. 20 Nechte nás sakra učit dobře, in: Facebook, https://www.facebook.com/nechtenassakraucitdobre [náhled 13.8.2023]. 21 DIGI centrum je zaměřeno na využívání digitálních technologií ve výuce humanitních předmětů. Viz Humanitní DigiCentrum, https://1url.cz/@digicentrum [náhled 13.8.2023]. 22 Olga KOVAŘÍKOVÁ, Hravá dějeprava. Metody, projekty, hry aaktivity do hodin dějepisu, http:// hravadejeprava.blogspot.com [náhled 13.8.2023]. 23 Statistiky pochází zveřejně dostupných informací ojednotlivých facebookových skupinách aprofilech. Údaje k8.2.2023. JaROSLaV naJBERT 79 nekomentováno více než 80 % příspěvků. Naproti tomu Starší dějiny mají průměrný počet osmi komentářů na příspěvek. Izde vzbuzují příspěvky různý zájem, nenacházíme však příspěvky, které by zůstaly úplně bez reakce. Dalším ukazatelem, který pomáhá vysvětlit malou aktivitu členů komunity, je autorství příspěvků. Vkaždé skupině jsem identifikoval dominujícího aktéra. Ve skupině Nápady na sdílení je to profil Paměť národa Plzeňský kraj (63 % všech příspěvků), uskupiny Učitelé sobě Radek Sárközy (53 %). Jiří Karen dominuje skupině Starší dějiny (37 % příspěvků apravidelná aktivita vkomentářích), na obsahu se však podílí výrazně širší okruh deseti členů, přičemž přibližně trojnásobný počet se zapojuje do sdílení svých zkušeností vkomentářích. Nápady na sdílení Učitelé dějepisu sobě (PK) Starší dějiny moderně Počet členů XI/2021 (srov.II/2023) 2 050 (2 800) 850 (2 160) 630 (2 140) Počet příspěvků 48 32 19 Počet příspěvků dominujícího aktéra 31 (63 %) 17 (53 %) 7 (37 %) Průměrný počet komentářů na příspěvek 0,8 (0,3)24 0,5 8 Didaktické reflexe 4 (8 %) 4 (13 %) 18 (95 %) Zajímavosti atipy (včetně marketingu) 14 (29 %) 18 (56 %) 2 (10 %) Komemorace 21 (63 %) 4 (12 %) 0 Kurzy dalšího vzdělávání 5 (10 %) 5 (15 %) 1 (5 %) Tabulka 1:Srovnání aktivity tří vybraných facebookových skupin vměsíci listopadu 2021. Četnost příspěvků vjednotlivých kategoriích aprůměrný počet komentářů ujednotlivých skupin. Vneposlední řadě vypovídá okvalitě skupinového sdílení tematické zaměření příspěvků. Tabulka 1 shrnuje také četnost příspěvků vjednotlivých kategoriích.25 Nejpestřejší obsah má skupina Nápady na sdílení, ve které převažují příspěvky připomínající historické události avýročí (63 %). Ve skupině Učitelé sobě převažují odkazy na nové zajímavé poznatky apomůcky (56 %), minimum příspěvků však vyvolává reakce stran didaktického promýšlení výuky. Naproti tomu Starší dějiny na rozdíl od zbylých 24 Číslo vzávorce uvádí průměrný počet komentářů po nezapočítání jednoho příspěvku sabnormální aktivitou uživatelů. Vystihuje aktivitu pro 98 % všech příspěvků. 25 Kritériem pro zařazení do kategorie bylo nejen dominantní zaměření obsahu, ale také okolnosti publikování areálná odezva. Pokud byl například sdílen nový vzdělávací materiál, ale autor příspěvku obsah nijak nekomentoval anikdo na příspěvek nereagoval, byl zařazen do kategorie Zajímavosti atipy (marketing), ikdyž propagovaný materiál měl potenciál otevírat didaktické problémy— tento potenciál však nebyl nikým ve skupině využit. Ve výjimečných případech byl příspěvek zařazen do dvou různých kategorií, například když se jednalo opřipomenutí výročí zábavnou formou. Data jsou kdispozici varchivu autora. 80 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 dvou skupin ve sledovaném období až na jednu výjimku netvořily jiný obsah než sdílení metodik ajejich reflexe vdiskuzích (95 %). Analýza umožnila definovat tři charakteristické typy skupin podle toho, jaké příspěvky tematicky převažují ajaký potenciál profesního rozvoje učitelů nabízejí. Každý ztypů reprezentuje určitý specifický epistemický postoj kpovaze afunkci výuky dějepisu. První typ nazývám komemorující dějepis. Tvoří ho obsah, který spojuje cíle dějepisu spřipomínáním významných událostí nebo osobností zejména moderní historie. Najdeme ho menšinově zastoupený uskupiny Učitelé sobě,26 jednoznačně převažuje uskupiny Nápady na sdílení vdůsledku agendy neziskové organizace Post Bellum. Facebookový profil její pobočky Paměť národa Plzeňský kraj vlistopadu opakovaně připomínal například Den válečných veteránů ahrdiny I., II. iIII. odboje,27 transporty Židů do Terezína28 nebo osobnosti spojené sčeskoslovenskou normalizací a17.listopadem 1989.29 Funkcí takto pojatého dějepisu není pouze události aosobnosti připomínat, ale současně symbolicky oceňovat aprosazovat hodnoty, jichž jsou tyto osoby nositeli. Důraz na hodnotovou stránku historického vzdělávání můžeme ilustrovat propagací občanských apolitických aktivit, jako je například sbírka vlčích máků ke Dni válečných veteránů (do které se zapojilo vedení krajského města včele splzeňským primátorem Martinem Baxou),30 předávání Čestných plaket za odvážné občanské postoje hejtmankou Plzeňského kraje Irenou Mauritzovou31 nebo předávání Cen Paměti národa32 avýzvy kaktivnímu zapojení do Festivalu svobody.33 26 Radek SÁRKÖZY, Před 80 lety odjel první transport do Terezína […], in: Facebook, 24.11.2021, https://1url.cz/orOYJ [náhled 13.8.2023], příspěvek odkazuje na stejnojmenný článek Adama Drdy na webu iRozhlas.cz (https://1url.cz/@irozhlas_terezin). TÝŽ, História Česka aSlovenska vKocke, in: Facebook, 13.11.2021, https://1url.cz/RrOYH [náhled 13.8.2023], příspěvek odkazuje na klip profilu StudioMoonTV na YouTube (https://1url.cz/@youtube_historia). 27 Pokud není uvedeno jinak, obsahují citované odkazy vpříspěvcích zpravidla link na stejnojmenné příspěvky na webu Paměti národa. Paměť národa Plzeňský kraj, Už za týden je Den válečných veteránů […], in: Facebook, 4.11.2021, https://1url.cz/xrOYd [náhled 13.8.2023]; Paměť národa Plzeňský kraj, Všichni jsme dodržovali desatero skautského zákona […], in: Facebook, 15.11.2021, https://1url.cz/JrOY4 [náhled 13.8.2023]. 28 Paměť národa Plzeňský kraj, Vghettu Terezín skončilo 526 transportů […], in: Facebook, 24.22.2021, https://1url.cz/0rOY9 [náhled 13.8.2023]. 29 Paměť národa Plzeňský kraj, Ať mladí posunou naši zemi dál, než jsme to dokázali my […], in: Facebook, 23.11.2021, https://1url.cz/BrOY6 [náhled 13.8.2023]. 30 Paměť národa Plzeňský kraj, Včera jsme unašeho plzeňského políčka vlčích máků avýstavy […], in: Facebook, 12.11.2021, https://1url.cz/ErOYA [náhled 13.8.2023]. 31 Paměť národa Plzeňský kraj, Včera byly vsále zastupitelstva předány […], in: Facebook, 17.11.2021, https://1url.cz/PrOnJ [náhled 13.8.2023]. 32 Paměť národa Plzeňský kraj, Miloš Vystrčil: Doba je taková, jací jsme my, in: Facebook, 27.11.2021, https://1url.cz/trOne [náhled 13.8.2023]. 33 Paměť národa Plzeňský kraj, Přidejte se kpražským oslavám Festivalu svobody […], in: Facebook, 16.11.2021, https://1url.cz/GrOni [náhled 13.8.2023]. JaROSLaV naJBERT 81 Druhý typ nazývám zajímavý dějepis. Zastoupený je nejvíce ve skupině Učitelé sobě. Jeho cílem je svyužitím nových materiálů apoznatků zvýšit kvalitu výuky. Inovace vtomto případě nespočívá voborově didaktickém promýšlení obsahu acílů, ale využívá pomůcky sprvky hravosti, zábavy aakce34 azprostředkování historických zajímavostí vpublicistických textech, ve kterých se běžně mluví ozáhadách, exkluzivitě aatraktivitě.35 Příspěvky nejsou zpravidla provázeny žádným textem, respektive je vnich vyjádřena poptávka po zprostředkování materiálů, které umožní téma hodin uchopit přehledně azajímavě. Posledním definovaným typem je gramotnostní dějepis, ukotvený vkonstruktivistické pedagogice asoučasných oborově didaktických konceptech, respektive kompetencích historického myšlení.36 Žáci se vtakto pojatém dějepise neučí pouze znát historická fakta, ale poznávají minulost prostřednictvím aktivní práce shistorickými prameny. Učí se přemýšlet podobně jako historikové ahistoričky, protože odpovídají na náročnější historické otázky, které směřují do kognitivně vyšších znalostních dimenzí (tzv.koncepty historického myšlení, respektive konceptuální, procedurální ametakognitivní znalosti).37 Jestliže vyjdeme zpremisy, že převažující výuka dějepisu je konzervativně orientovaná na reprodukci aporozumění faktům,38 vyžaduje gramotnostní dějepis, aby učitelé nezaměřovali pozornost pouze na techniky předávání obsahu, ale reflektovali například formulování cílů spřihlédnutím kjejich hierarchii, výběr historických 34 Radek SÁRKÖZY, Jak vytvořit film na základě otevřených zdrojů? Hanka tvoří film orozpadu SSSR, in: Facebook, 2.11.2021, https://1url.cz/frbo5 [náhled 13.8.2023]. Příspěvek odkazuje na YouTube kanál European Network for Remembrance and Solidarity. Markéta EMMER ILLOVÁ, Píše sa rok 1987 […], in: Facebook, 19.11.2021, https://1url.cz/3rbob [náhled 13.8.2023]. Příspěvek propaguje rolovou hru slovenské organizace PCDS. Věra GOŠOVÁ, 17.listopad— černobílý Lapbook, in: Facebook, 6.11.2021, https://1url.cz/HrboP [náhled 13.8.2023]. Příspěvek propaguje materiál obchodu LOGOŠÍK.CZ. 35 Radek SÁRKÖZY, Speciální podzemní radar odhalil neuvěřitelný objev vMexiku […], in: Facebook, 2.11.2021, https://1url.cz/xrOnN [náhled 13.8.2023]. Příspěvek odkazuje na web MagazinPlus.cz. TÝŽ, Záhada tajemných Etrusků je vyřešena […], in: Facebook, 9.11.2021, https://1url.cz/frOnH [náhled 13.8.2023]. Příspěvek odkazuje na web ČT24. TÝŽ, Hledači na Rakovnicku našli zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty, in: Facebook, 11.11.2021, https://1url. cz/hrOnq [náhled 13.8.2023]. Příspěvek odkazuje na web Novinky.cz. 36 Stéphane LÉVESQUE— Penney CLARK, Historical Thinking: Definitions and Educational Applications, in: S.A.Metzger— L.McArthur Harris (edd.), The Wiley International Handbook, s.117–148. Srov.H.HAVLŮJOVÁ— J.NAJBERT, Proměna cílů. 37 Ktaxonomii cílů viz Lorin W.ANDERSON— David R.KRATHWOHL, ATaxonomy for Learning, Teaching and Assessing, New York 2001. 38 Podle údajů České školní inspekce mezi všemi školními předměty právě učitelé dějepisu sdílejí nejsilnější konsenzus oefektivitě frontální formy výuky avyučovacích metod založených na transmisivním modelu vzdělávání. Z dat ze školních let 2016/2017 i2017/2018 vyplývá, že vdějepise je frontální styl výuky ve srovnání sjinými předměty přítomen nejvíce (2016/2017), případně se řadí, spolu sbiologií avýchovou kobčanství, ktěm nejfrontálnějším. Vtěchto dvou letech bylo hospitovaných dohromady téměř 500 hodin dějepisu. Přístupné zhttps://1url.cz/@dejepis_CSI [náhled 13.8.2023]. 88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 Jiří Karen podobně jako další aktivní členové skupiny běžně své příspěvky diskurzivně rámuje jako otevřený problém křešení. Nejen že se mu tím daří vzbudit zájem areakce učitelů, ale skupina svými příspěvky překračuje úzkou oborově didaktickou profilaci avzbuzuje zájem imimo dějepisářskou komunitu. Na oba Karenovy příspěvky otestování historické gramotnosti reagoval obecný didaktik Robert Čapek, známý vpedagogické komunitě jako Líný učitel.59 Náměty khodnocení ohodnotil pozitivně („nápadité“, „kvalitnější test než 99 % obvyklých testů včeských školách“) asoučasně kriticky sohledem na úroveň očekávaných výstupů, délku ipovahu otázek („Test neobsahuje jedinou individualizovanou nebo diferenciovanou otázku“).60 Vzájemné reakce obou autorů-mentorů jsou ukázkou setkávání oborově didaktického iobecně didaktického diskurzu— jevu, se kterým se nesetkáváme vjiných facebookových skupinách. Oba autoři precizují své pozice. Čapek nejdříve konstatuje, že „některé odpovědi jsou takové, že žák nemusí myslet, stačí mu jen vyloučit vtipy anesmysly aje to.“61 Karen sním nesouhlasí aobhajuje vážené multiple-choice otázky jako nový koncept badatelského dějepisu asoučasně vysvětluje, včem udělal nutný kompromis oproti ideálu, protože bylo nutné najít rovnováhu mezi běžně deklarovanou povinností „testování aznámkování“ při současném zapojení „nějaké práce stexty aprameny“.62 Vzávěru je vdiskuzi zmíněn benefit automatického opravování otázek vprostředí Google Forms, které šetří čas anabízí žákům bezprostřední zpětnou vazbu. Právě díky kritické asoučasně formativní zpětné vazbě mohl Karen vysvětlit jeden zprincipů moderní výuky opřené opráci shistorickými prameny. Příspěvky ohodnocení ilustrují, jak je ve skupině Starší dějiny utvářen diskurz historické gramotnosti abadatelského dějepisu. Nejedná se pouze odiskurz akademický, protože jeho integrální součástí je „aspekt praxe“— osobní pedagogická zkušenost, stejně jako neustálá potřeba zohlednit modelové problémy apřekážky běžných učitelů. Domnívám se, že právě tato specifická podoba diskurzu může být cestou, jak efektivně přispět kprofesnímu rozvoji členů skupiny, protože teorii historické gramotnosti transformuje do podoby akceptovatelné učiteli, nacházející se vzóně jejich profesního rozvoje. Učitelé se nemusí aktivně zapojovat do diskuzí, nicméně už tím, že sledují odborné diskuze pod příspěvky, si přinejmenším pasivně aněkteří iaktivně osvojují diskurz historické gramotnosti apřebíráním metodik postupně krok za krokem proměňují isvou vyučovací praxi. Ktéto tezi mě opravňuje závěrečný komentář vdiskuzním vláknu od jedné učitelky: „Uživatelka MM: Hoši Jiří Karen aLíný učitel! Vy se mi líbíte 😍 Jste moje neustálá inspirace auklidňujete mne— ano, učím dějepis jinak. Ne, nehrajeme si, ale prohlubujeme historickou gramotnost 😎 […]. Mohla bych test použít/využít tak, že bych ho lehounce upravila? 🙏 “63 59 Líný učitel, https://robertcapek.cz [náhled 13.8.2023]. 60 J.KAREN, Jak sestavit test kbadatelské výuce?; TÝŽ, Má takový test smysl?. 61 Tamtéž. 62 Tamtéž. 63 Tamtéž. JaROSLaV naJBERT 89 DĚJINY MODERNĚ NA FACEBOOKU? Sonda do měsíčního života fungování tří dějepisářských skupin na Facebooku přinesla několik významných zjištění. Zaprvé byly identifikovány tři dominantní typy obsahu příspěvků, každý znich převažující vjiné skupině— komemorující, zábavný agramotnostní. Definované typy současně odráží ispecifická epistemická východiska apojetí inovace vdějepisu. Analýza prokázala, že skupina Starší dějiny moderně si nejúspěšněji utvořila specifickou kulturu diskuze asdílení, která zní tvoří funkční komunitu praxe se sdíleným étosem aidentitou nositelů inovace. Facebooková komunita Starší dějiny moderně může nejlépe přispívat kprofesní přípravě budoucích istávajících učitelů aučitelek vduchu osvojování oborově didaktických cílů. Kvalita sociální znalostní struktury komunity amentoring pedagogických lídrů má potenciál pomáhat učitelům osvojit si diskurz historické gramotnosti abadatelského dějepisu aje příslibem pro kultivaci jejich vlastních postojů ametod. Pluralita významového uchopení fenoménu inovace výuky dějepisu utří analyzovaných komunit současně nabízí prostor pro další empirický výzkum. Jednak by bylo vhodné kvalitativní sondu rozšířit na delší časový úsek apředběžné závěry kvantifikovat. Současně lze formou hloubkových rozhovorů nebo focus groups se členy skupin ověřit, do jaké míry se spřevažujícím skupinovým obsahem identifikují ajak ho transformují do své praxe. Jestliže se stávající diskurz výuky dějepisu dominantně zaměřoval na výuku soudobých dějin, je relevantní se ptát, do jaké míry lze inovovat výuku soudobých dějin, aniž by žáci byli zapojováni do aktivního poznávání minulosti kontinuálně už od dřívějších ročníků. Pokud chceme systémově měnit výuku dějepisu, měli bychom právě komunitě Starší dějiny moderně věnovat navazující výzkumný zájem. RÉSUMÉ: The analysis of three Facebook communities that bring together Czech history teachers has identified three types of characteristic content, with each dominant in adifferent group. These types, labelled as commemorative, entertaining and literacy-oriented history, reflect specific epistemic assumptions and approaches to innovation in history teaching. The analysis has shown that the Starší dějiny moderně [Old history in amodern way] group has been the most successful in establishing aspecific culture of discussion and sharing that makes it afunctioning community of practice with ashared ethos and identity built around teaching innovation. Thematically, the posts there have focused on advanced issues in teaching theory and practice, such as developing the concepts of the discipline, inquiry-based approaches to teaching and formative assessment techniques. The quality of content and mentoring enables the community’s member teachers to absorb the discourse of historical literacy and inquiry-based history and holds promise for cultivating their own attitudes and methods. PhDr. Jaroslav Najbert, Ph.D., je učitel adidaktik dějepisu. Vyučuje na Gymnáziu Přírodní škola ana Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, působil vOddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se aplikaci teorie badatelského aprojektového vyučování do školní praxe ([email protected]).