Jazyková koloniální politika v bývalé Německé jihozápadní Africe

issn 0008-7386 © ilozo ická akul a, uni e zi a ka lo a p aze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2, S. 215–228 Jazyko á koloniální poli ika bý alé Německé jihozápadní A ice1 Eliza e a Ge a (P aha) COLONIAL LANGUAGE POLICY IN THE FORMER GERMAN SOUTH WEST AFRICA The a icle deals wi h Ge man colonial language policy and linguis ic esea ch ca ied ou in he e - i o y o Namibia du ing i s ime as aGe man colony. Since he language issue was one o he mos challenging opics o bo h Ge mans and he indigenous popula ion, asigni ican e o was made o es ablish subs an ial language aining acili ies. Ge man colonis s had he oppo uni y o a end he Semina o O ien al Languages in Be lin and hey ecei ed inancial suppo om he go e n- men o hei commi men o s udy. The local popula ion lea ned he Ge man language and cul u e, a ending special cou ses unde he auspices o missiona ies. One o he mos amous missiona ies was Hein ich Vedde , who made ahuge con ibu ion o esea ch on he Nama people, explo ing hei language and cul u e. Many con as i e linguis ics ex books we e published, showing di e ences be ween he espec i e g amma and lexical sys ems. Ano he impo an a emp o suppo mul- ilingualism was made by p o essional jou nals con aining comp ehensi e in o ma ion abou new indings made in Sou h Wes A ica. KEYWORDS Ge man Sou h Wes A ica, linguis ic esea ch, educa ion, missiona ies, colonialism KLÍČOVÁ SLOVA Německá jihozápadní A ika, jazyko ý ýzkum, ýuka, misionáři, kolonialismus DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2019.2.5 1. ÚVOD Zajíma ou kapi olou dějinách kolonizace A iky je ole němčiny e zájemné komu- nikaci mezi německými kolonizá o y adomo odým oby a els em bý alé Německé jihozápadní A ice, dnešní Namibii. Jihozápadní A ika se dos ala pod sp á u Němec- kého císařs í s pnu 1884. Němci zde p os řednic ím komisařů opí ajících se obez- pečnos ní jedno ky ládli až do . 1915, kdy byla kolonie obsazena Jihoa ickou unií. V .1990 se území de ini i ně osamos a nilo pod náz em Namibie. Šlo ojedinou němec- kou kolonii, kde se němeč í osadníci usazo ali e ě ším poč u, a o k ůli ěžbě mědi adiaman ů ahla ně pak možnos i získa zemědělskou půdu (Klíma, 2012, s.207–259). 1 Ten o příspě ek znikl  ámci ealizace p ojek u G an o é agen u y UK č.268218 (Tlumo- čení mezi německými kolonialis y amís ním oby a els em Namibii době, kdy byla ně- meckou kolonií) řešeného na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze. OPEN ACCESSOPEN ACCESS 216 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 Neuplynulo ani řice le od zniku Namibie, kdy němčina přes ala bý o iciálním jazykem, přes o se šak uží ání oho o jazyka omezilo už jen na německy mlu ící komuni y, k e é něm komunikují zejména osobním s yku. Kul u ní li kolonizá- o ů je Namibii značně pa ný dodnes. P ojdeme-li se například přís a ním měs em Swakopmund, přek apí nás yze německá a chi ek u a, německy psané náz y ulic či ypicky německé pok my nabídce éměř každé es au ace. Jednou z ýze , k e é po zniku kolonie její německá sp á a čelila, byla nu nos e ek i ní jazyko é komunikace smís ním oby a els em akul u ního po ozu- mění. Za chi álií yplý á, že si němeč í kolonizá oři dobře u ědomo ali důleži- os úspěšné komunikace ana danou po řebu eago ali za áděním odpo ídajících opa ření. Během ýzkumného poby u Namibii jsem našla mnoho pozo uhodných p amenů dokládajících jejich snahu obila e ální jazyko é zdělá ání iling is ický ýzkum. Vnásledujících oddílech bude popsána jednak o ganizace ýuky, na základě níž si Němci domo odé jazyky os ojo ali, če ně jejího hono o ání a es o ání, jed- nak ýuka němčiny posky o aná domo odcům. Spolu sp ak ickou ýukou p obíhal i ýzkum domo odých jazyků, zejména ze s any misionářů. Známou pos a ou mezi nimi byl Hein ich Vedde , jemuž je ěno án samos a ný oddíl. K á ce jsou zmíněny isnahy o y oření „koloniální němčiny“. 2. JAZYKOVÉ PŘÍPRAVA NĚMECKÝCH ÚŘEDNÍKŮ ADŮSTOJNÍKŮ Sami Němci měli možnos nauči se domo odé jazyky  ámci Semináře o ien álních jazyků, jenž p obíhal Be líně. Jednalo se opůl oční ku z, kde si zejména úředníci adůs ojníci, k eří pláno ali s é působení koloniích, os ojo ali nu né jazyko é ikul- u ní znalos i a aké p ak ické do ednos i nezby né p o ži o jižní A ice. Výuka se konala na ehdejší F ied ich-Wilhelms-Uni e si ä (dnes Humbold o a uni e zi a) od polo iny října do polo iny března ak omě znáz u yplý ajících o ien álních ja- zyků se zde yučo aly jazyky jižní a ýchodní A iky. V oz hu semináře,2 k e ý se konal mezi lé y 1901–1902, igu uje celkem 35 uči- elů, mezi nimiž najdeme členy k álo ské akademie ěd, kniho níky, ahla ně spe- cialis y na jeden konk é ní jazyk— a abš inu, čínš inu, anglič inu, ale ino ořeč- inu, španělš inu či s ahilš inu. U edeno u bylo iněkolik kan o ů se zaměřením na hygienu  opických oblas ech, pěs o ání azp aco ání opických os lin nebo ekonomické pomě y kolonizo aných oblas í. Seznam čí á 208 přihlášených, přičemž jde zejména os uden y či absol en y p á , ilology, po učíky, uči ele, lékaře nebo ob- chodníky. Za ímco lekce o ien álních jazyků měly s ano ený pe ný oz h, ujihoa - ického domo odého jazyka he e o (he e š ina) se měl konk é ní čas konání u či po indi iduální domlu ě zájemců suči elem. Jazyko é lekce p o začá ečníky se konaly éměř denně a aly 60–90 minu , ku zy p o pok očilé ahodiny eálií měly menší časo ou do aci. P obíhaly zp a idla jednou až řik á ýdně. Nelze nezmíni o něž ýuku anglič iny, jež se dělila do ří ku zů p ak ických c ičení. Jejich náplň zá isela 2 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2020, File: W.I.c.1— Semina ü o ien alisme Sp achen in Be lin 1899, documen numbe 5 OPEN ACCESS ELIZA E A GE A 217 na om, zda si s uden přeje zná jazyk pouze na komunikační ú o ni, nebo se jedná oaspi an a na posky o ání lumočnických služeb. Téměř u šech jazyků byl aké kdispozici p ak ický seminář kanalýze eřejných aosobních dokumen ů. Z ý oční zp á y,3 k e á hodno ila pě uplynulých le od založení semináře  oce 1887, se k omě bilance dosažených cílů aná hů na ze ek i nění ýuky doz ídáme řadu in o mací o ungo ání ao ganizaci dané ins i uce. Do ku zů se zájemci měli možnos přihlási ždy jednou očně, a o před 15.říjnem, edy začá kem zimního semes u. Podmínkou p o přije í do ku zů bylo předložení ži o opisu, ma u i ního ys ědčení či s udijního p ůkazu. Dále s uden i museli u és , k e ý jazyk si přejí na- uči aza jakým účelem, čemuž se pak ýuka podřizo ala— něk eří se po řebo ali pouze do ozumě během ýkonu s ého koloniálního úřadu kolonii, jiní aspi o ali na pos lumočníka, nebo se pláno ali ěno a ýzkumu domo odých kul u . Maxi- mální poče účas níků jednom ku zu byl s ano en na d anác . P o zájemce zřad nes udujících pla ily jiné podmínky. Ti museli ředi eli semináře k omě ži o opisu do uči po zení o om, že p o úspěšné absol o ání ku zu disponují dos a ečnými kogni i ními předpoklady. Zápisné do semináře činilo 20 ma ek, což byl příspě ek na p o oz uni e zi ní kniho ny, jenž mohl bý za u či ých ( e zp á ě blíže nespeci- iko aných) okolnos í do yčnému ácen, od očen či odpuš ěn. Tak éž měli s udující možnos požáda ředi ele semináře osemes ální s ipendium e ýši 300 ma ek, jež se ě šinou udělo alo ěm, k eří již alespoň jeden semes ýuky úspěšně absol o ali. Vdokumen u se dále u ádí, že mladí obchodníci měli ná ok až na 400 ma ek za půl oku, neboť „se důsledku ýuky nemohli ěno a p odeji zboží zákazníkům“. Na po enciální lumočníky se z aho aly přísnější s upní podmínky. K omě še- obecného zdělání zde byla nu nos í ynikající znalos anglič iny a ancouzš iny, če ně idioma ické s ánky obou jazyků. P o ěřo aly se nejen s udijní předpoklady zájemců, ale ijejich dispozice p o pozdější p áci sjazykem e službě Německé kolo- niální říši. Za nej hodnější kandidá y p o lumočnické školení se p o o po ažo ali s uden i p á a, složi ší alespoň jednu zkoušku e s ém obo u. Při ýbě u byl dů az kladen ina yzickou s ánku po enciálního lumočníka, p o ože jej čekal delší poby klima icky nepřízni é oblas i. S a ná pos a a asplněná ojenská služba byly nu - nos í, neboť se předpokládalo, že do yčný bude na území příslušné kolonie působi nejméně dese le od ykonání zá ě ečné zkoušky semináři. Ta p obíhala po ukončení d uhého oku s udia a přihlášce s uden k omě jazyka, jenž byl předmě em s udia, u áděl s é dosa adní s udijní ýsledky aži o opis an- glič ině, ancouzš ině anaučeném jazyce. Ředi el semináře pak ozhodo al opři- puš ění ke zkoušce, jež p o ěřo ala, zda kandidá splnil cíl ýuky, či nikoli . Skládala se zpísemné aús ní čás i, přičemž při nesplnění p ního kola se d uhé nekonalo. Písemná čás obsaho ala obous anný překlad mezi cizím jazykem aněmčinou, dále pak sloho ou/klauzu ní p áci na yb ané éma z eálií příslušné koloniální oblas i. Na obě čás i byla yh azena doba maximálně č yř hodin, kandidá nesměl použí a žádné učební pomůcky anacházel se pod dohledem komise. Ús ní zkouška ala při- 3 Geheimes S aa sa chi P eußische Kul u besi z, I.HA Rep. 208 A, N .209: Ans ellung und Ve - wendung on Dolme sche -Ele en (Dolme sche -Aspi an en) im Sp achendiens des Auswä igen Am es, Bd. 1, 1887–1893. OPEN ACCESS 218 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 bližně d ě hodiny, přičemž čás ečně p obíhala s udo aném cizím jazyce. Ihned po skončení se komise usnesla na celko ém ýsledku zkoušky, k e ý případě jejího složení měl ři s upně: zkouška složena / dobře složena / složena s yznamenáním. Vpřípadě neúspěchu měl kandidá možnos d uhého pokusu. Popla ek za připuš ění ke zkoušce činil 60 ma ek. Zkušební komise se skládala zpředsedy, jímž byl nejčas ěji ředi el semináře, dále pak d ou či íce p uských minis ů zodpo ídajících za zdě- lá ací sys ém a ak éž několika uči elů příslušných jazyků. Usnášela se společně, na základě ě šino ého p incipu. Pokud byly hlasy y o nané, ozhodl hlas předsedy. K omě jazyko é ýuky se e zp á ě píše iojiných činnos ech, jež byly o něž kompe enci semináře. Jazyko í odbo níci se například celo očně ěno ali překla- dům. Jednalo se op áci na ůzno odých dokumen ech, jež bylo nu né yho o o a několika jazyko ých e zích— němčině ipříslušných domo odých jazycích. Ho- no ář se u čo al po domlu ě ředi ele semináře spřeklada elem. Něk e é dokumen y šak seminář kpřekladu nepřijímal, a o zdů odu příliš ysoké zodpo ědnos i za sp á nos pře odu. Vzá ě u dokumen u najdeme ná hy na zlepšení aze ek i nění činnos i semi- náře. Vynikají zde zejména d a hla ní požada ky: zap é se zdů odu s ále os oucí pop á ky po lumočnících na huje jejich zaměs nání u chního soudu (Kamme - ge ich ) již během s udia semináři. Zad uhé je žádoucí začí sjazyko ou ýukou co nejdří e, neboť „mladý o ganismus si na exo ické podnební podmínky koloniích z yká nejlépe“. S uden i p á by ak mohli semináři začí s udo a ihned po ima ikulaci e s ém obo u s ím, že po d ou le ech složí zkoušku zjazyka apo úspěšném absol o- ání p ní s á nice zp á a se už přihlásí oslužbu up uského minis e s a zah aničí. 3. ODMĚŇOVÁNÍ ZA JAZYKOVOU PŘÍPRAVU ATESTOVÁNÍ JEJÍCH VÝSLEDKŮ K omě ná š ě y seminářů měli úředníci adůs ojníci možnos nauči se jazyk přímo koloniálních ob odech, kde p aco ali. Výuka jazyka byla bezpla ná, dokonce do yč- ným za jejich ocho u uči se no ý jazyk náležely odměny, ikdyž se ojejich udělo ání i ýši edly dlouhé diskuse, pa né zdobo é o iciální ko espondence.4 Od pů odního plánu ypláce inanční podpo u šem zájemcům se pos upně přecházelo kudělo- ání odměny na základě předem s ano ených podmínek, k e é se dos i p oměňo aly. Vdopise, odeslaném dne 10.2.1896 zKee manshoopu do p o inčního hej mans í e Windhoeku,5 se píše jednak o om, že by se měli koloniální úředníci os ojo ání do- mo odých jazyků ěno a íce než dří e, jednak odesíla el na huje hono o a pouze „obz lášť zda né ýkony“. 4 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen numbe 19 5 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen numbe 11 OPEN ACCESS ELIZA E A GE A 219 Vko espondenci mezi s á ním sek e ářem Říšského koloniálního úřadu Be líně agu e né em e Windhoeku (duben 1913)6 se píše o om, že Říšská inanční sp á a odmí la u olni p os ředky na p émie p o šechny ná š ě níky jazyko ých ku zů. Dů odem je s a u jazyko ých znalos í jakož o „jedné zpodmínek p o ykoná ání pos u koloniálním území“. Jako další a gumen se zde zdů azňuje možnos bezpla ného přihlášení do Semináře o ien álních jazyků (popla ky zmiňo ané předchozí kapi- ole ehdy zřejmě h adila říšská láda). Z ondu se edy mohou posky o a p os ředky pouze na podpo u úředníků, k eří „na základě s ých znalos í domo odých jazyků dokázali něco mimořádného“. Odesíla el zde p o o yzý á ad esá a ke společné do- mlu ě na k i é iích p o udělo ání odměn, přičemž se s ano iskem Říšské inanční sp á y souhlasí— „p émie se budou ypláce jen při p okázání pok očilých znalos í az ládnu í idioma iky“. Nejde sice osnadno měři elnou eličinu, odesíla el šak po- do ýká, že e ě šině případů jsou úřady koloniálních ob odech schopny posoudi jazyko ou ú o eň do yčného, apokud ne, poslouží k omu zkouška na konci o ien- álního semináře. Jak es o ání cizojazyčných ědomos í kolonii p obíhalo, se můžeme doz ědě zp amenů Cí ke ního a chi u e Windhoeku. Tady se nacházejí p o okoly ze zkou- šek, k e é konali němeč í ducho ní, jako například b a Rus , jehož es o ání - alo od konce k ě na do začá ku če na 1913. Celá zkouška7 se konala jazyce nama ( namaš ině) askládala se ze č yř čás í: ýklad yb ané náboženské ema iky, překlad nepřip a eného ex u, zodpo ězení 42 o ázek znamské g ama iky akázání. Jak plyne zp o okolu, jejž zp aco ala E angelická mise, b a Rus při zkoušce obs ál. „Vp ní čás i se dů az kladl přede ším na s ozumi elnos ajednoduchos ýkladu, překladu p okázal boha ou znalos namské slo ní zásoby, na o ázky odpo ídal poho o ě.“ Odměny se ne ýkaly pouze Němců, k eří se ozhodli domo odé jazyky nauči , ale ijejich uči elů. Dle smlou y mezi edením Semináře o ien álních jazyků Be líně adomo odým uči elem8 se zájmu e ek i i y jazyko ého zdělá ání kladl značný dů az na o, aby byl p o každý cizí jazyk edle německého uči ele kdispozici odilý mlu čí, jenž by byl za s é služby odpo ídajícím způsobem hono o án. Ve zmíněné smlou ě se nejp e píše o150 ma kách, k e é do yčnému náležely ješ ě před y- plu ím do Be lína. Ta o čás ka sloužila kpříp a ě na poby anákupu pa řičného yba ení. Dále měl domo odý uči el ná ok na uh azení samo né ces y do Be lína azpě , k e á předs a o ala pla bu na lodi ajízdu lakem oddělení ře í řídy. Jak- mile domo odec do azil do Be lína, byl mu yplacen příspě ek na oblečení e ýši 250 ma ek. Měsíční pla činil 130 ma ek, znichž se šak 30 od ádělo na inanco- ání s a ného abydlení. Pokud domo odý kan o splnil šechny e smlou ě s ano- ené podmínky, edl s ědomi ě ýuku, espek o al pokyny edení is ého němec- 6 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0249, File: B.I.qu.1— P ämien ü die E le nung on Eingebo enensp achen. Annahme on Dolme sche n. Gene alia 1896, documen numbe 17 7 Namibia Chu ch A chi es, II. 8.7— Sp achexamen 1912/13, Sp achexamen B . Rus , documen numbe 2 8 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2020, File: W.I.c.1— Semina ü o i- en alische Sp achen in Be lin 1899, documen numbe 21 OPEN ACCESS 220 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 kého uči elského kolegy, obd žel po ná a u do kolonie odměnu e ýši 600 ma ek ak omu 90 ma ek na uh azení příp a na zpá eční ces u. Vedení semináře si yh a- zo alo p á o při zanedbá ání po innos í domo odce kdykoli p opus i bez ná oku na zmíněných 600 ma ek. 4. VÝUKA NĚMČINY PRO DOMORODCE Výuka jazyků— přede ším němčiny (ale ianglič iny)— se ealizo ala ak éž na d uhé s aně, edy udomo odců. Misionářské školy u byly zřizo ány ješ ě před pří- chodem kolonizá o ů. Vdopise odeslaném zHalle dne 11.11.1897 na minis e s o za- h aničí9 ýbo E angelické mise popisuje cizojazyčnou ýuku na půdě misionářských škol koloniích. Dané ins i uce měly cha ak e křesťanských základních škol, jež se k omě náboženské ema iky zaměřo aly na ýuku akz ané „Volkssp ache“, edy ná- odního jazyka. Členo é ýbo u zde odmí ají ná h na edení ýuky pouze něm- čině, ikdyž e s o nání sdomo odými jazyky s ojí na yšší ú o ni, což dokládají například boha ší li e á ní adicí. Dle au o ů dopisu šak p á ě obs ojná znalos ma- eřš iny oří základní předpoklad p o os ojení jakéhokoli cizího jazyka: „Snahu na- uči domo odce bez základního zdělání němčině po ažujeme za h ubé po ušení pe- dagogických zásad, neboť ím mís o e ek i ního humani ního zdělá ání zniká jen po chní ýc ik, k e ý je od azující akul u ně nepřízni ý.“ Dle au o ů zniká dů- sledku oho o po chního jazyko ého školení „ ádoby e opský domo odý p ole a- iá , jenž se yznačuje s ou po ýšenos í, ná očnos í a zně li os í“. Výsledkem násilného za ádění němčiny na úko ma eřš iny je edy poli ická, kul- u ní anáboženská nes álos . Ten o pos up členo é E angelické mise za hují i úze- mích, kde k ůli přílišné jazyko é oz říš ěnos i ýuka každém domo odém jazyce není možná. Si uace si žádá jedno ného jazyka ýuky, musí se jím šak s á jeden zjazyků mís ních. Německá láda by zá o eň neměla pouze y íje lak na misio- náře, aby co nejdří e za edli němčinu do misionářských škol, nýb ž úředníci sami se musejí začí zdělá a domo odých jazycích, čímž si umís ního oby a els a získají ě ší dů ě u. Jelikož říšská láda ýuku němčiny inančně podpo o ala a - ala na om, aby misionářských školách nah adila domo odé jazyky, na huje ýbo E angelické mise komp omis: inanční podpo a se bude udělo a pouze případě, že žáci edle znalos i němčiny p okáží s ou e udo anos ma eřš ině. Výše popsaný názo zas á á ip o eso Wa neck, jenž jednom ze s ých dopisů10 němčinu na pozici ýuko ého jazyka „ každém případě odmí á“. Zá o eň zde yjadřuje s é ozhořčení nad o mou, k e ou německá láda s é požada ky yjadřuje: „Mise by neměla bý do za edení němčiny nucena, nýb ž o o slušně požádána. Je řeba koloniální adě 9 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.1— Fö de ung de Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Gene alia 1898, do- cumen numbe 11 10 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.1— Fö de ung de Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Gene alia 1898, do- cumen numbe 14 OPEN ACCESS ELIZA E A GE A 221 posla dopis, yloži něm p incipy misionářského školského zdělá ání apokusi se o zájemnou dohodu.“ O ungo ání misionářských škol se doz ídáme hla ně zdobo ých žádos í o i- nanční příspě ky na podpo u zdělá ací činnos i kolonii. Člen Rýnské mise Hein- ich Vedde ak o 30.10.1908 německého gu e né a e Windhoeku p osil o inan- co ání učebních pomůcek.11 Ve s ém dopise ale zá o eň zmiňuje snahu o o, aby se ýuka konala pře ážně němčině za účelem dosažení co nej ě ší e ek i i y. Dané ozhodnu í s ědčí ozměně pos upu op o i předešlé ko espondenci z oku 1897, kdy se en o pos up po ažo al za absolu ně ne yho ující. Co danou změnu y olalo, lze od- hado a jen ěžko. Vú ahu přichází ole časo ého ods upu, odlišných me od E ange- lické aRýnské mise a neposlední řadě aké zá islos na inanční podpoře, k e á byla posky nu a jen při dod žo ání požada ků císařské lády. K omě německého jazyka si domo odci os ojo ali poč y, geog a ii příslušných oblas í aněmeckou his o ii. Není edy elkým přek apením, že se ek en an ům nejlépe ze šech předmě ů dařila p á ě němčina, jak se píše u edeném psaní. Vdopise z26.7.1908, k e ý byl odeslán císařskému gu e né o i e Windhoeku,12 se již pod obně popisuje plán ýuky němčiny. Lekce se konaly le ních měsících, šes dní  ýdnu (k omě neděle) od šes i do sedmi hodin eče . Poče žáků e řídě činil přibližně 18 až 24.Pocházeli z ůzných kmenů, přičemž nej íce zde byli zas ou- peni Dama o é, zby ek ořili Ho en o i, He e o é azřídka aké O ambo é. Výuka p obíhala i zimních měsících, k ůli k a ším dnům se šak přesou ala na dobu od d ou do ří hodin odpoledne. Ipoče ek en an ů se snižo al, a o až na dese , neboť ě šina musela zimě p aco a p o s é pány, k eří je na ýuku nebyli ocho ni u olni . Domo odci se na ku zech němčinu učili zcela od základů, dopise odesíla el napří- klad po ažuje os ojení psacího a iskacího písma za obdi uhodný pok ok. Ten nebyl samozřejmos í hla ně k ůli čas é absenci něk e ých účas níků. Po přechodu území bý alé kolonie pod sp á u Jihoa ické unie se e školách is á ních o gánech začala p osazo a zejména anglič ina aa ikánš ina. Němčina sice spolu snimi ořila ojici úředních jazyků až do oku 1990, její li byl šak pos upně oslabo án, až se zdejší Němci naučili a ikánš inu či anglič inu (Kleinz, 1984, s.43–60). 5. MISIONÁŘSKÉ PŮSOBENÍ: HEINRICH VEDDER Jak již bylo zmíněno ýše, za jednoho znej ýznamnějších bada elů zabý ajících se na- maš inou lze po ažo a misionáře Hein icha Vedde a, jenž p ohlásil, že „žádný mos není ak pe ný jako mos mezi cizími jazyky“ (Kun ze, 1982, s.120). Seh ál značnou 11 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.2— Fö de ung de Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Specialia 1898, Mis- sionsschulen: E angelische, documen numbe 126 12 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 0994, File: J.X.b.2— Fö de ung de Kenn nis de Deu schen Sp ache un e den Eingebo enen und Beihil en dazu. Specialia 1898, Mis- sionsschulen: E angelische, documen numbe 140 OPEN ACCESS 222 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 oli při zdělá ání domo odců, pů odním zděláním o byl kadlec hed ábí, k e ý ja- kož o člen Rýnské mise  oce 1903 přišel do Německé jihozápadní A iky, kde později zanechal eliký přínos oblas i ling is iky, his o ie ae nog a ie. Vlednu 1910 podnikl ces u na misionářskou a mu snáz em Gaub na se e u území, kde žil spolu skřo ác- kými kmeny apozná al způsob jejich ži o a. Díky s é znalos i namaš iny se smís - ními do ozuměl adokázal p oniknou do jejich způsobu ži o a. Vedde ů ýzkum byl mo i o án hla ně snahou posky nou ěm o lidem šanci podíle se na okolním dění aodčini ak hříchy, k e é byly na om o kmeni po s ale í páchány. Byl ynikajícím znalcem nejen řady domo odých jazyků, ale aké způsobu ži o a mís ních kmenů. Dokázal jim po ozumě a és snimi ozho o , během k e ého se doz ídal cenné in- o mace ojejich kul uře ijazyce, aby je mohl předa dalším gene acím (Mo i z, 1994, s.16). Pořizo al cenné nah á ky pomocí přís oje snáz em Pa log aph (podobný o- nog a u), jehož hla ní unkcí je zachycení a ixace mlu eného slo a. Vžádos i opoří- zení dané pomůcky, k e á byla odeslána dne 25.9.1912 zG oo on einu do Windhoe- ku,13 au o uzná á, že se nejedná ole nou záleži os , Vedde je šak ou „sp á nou osobou, k e á bude poc i ě pořizo a k ali ní adů ě yhodné nah á ky“. Zdomo odých jazyků se Vedde nej íce ěno al namš ině, k e ou zp aco á á e s ých g ama ických alexikologických p acích. Na om o mís ě za zmínku nepo- chybně s ojí dopis, jejž misionář odeslal 29.10.1909 ze Swakopmundu do Windhoeku spoděko áním za možnos posky nou gu e né o i s ůj ukopis g ama iky namaš i- ny,14 již během několika měsíců y ořil na zakázku po přednesení příspě ku na mi- sionářské kon e enci e s ejném oce (Mo i z, 1994, s.17). Přede ším šak Vedde dopise e e uje os ém no ém ilologickém ýzkumu, k e ý jej při edl k„nadmí u zajíma ému ýsledku, a o že izačá ečník může po os ojení několika exak ních lexi- kálních p a idel oři namaš ině no á slo a, přičemž se jedná o las nos příznač- nou pouze p o en o jediný jazyk“. Po kons ukci slo si ale do yčný musí dohleda jejich ýznam. Dle Vedde a se případě namaš iny jedná ojazyk do é mí y p as a ý akonze a i ní, že aspi uje na podobný s a u mezi a ickými jazyky, jako zaujímá sansk mezi jazyky indoe opskými. Vedde ak usuzuje zřady p as a ých lexikál- ních ýpůjček, k e é namaš ině nalezl aznichž se dokonce dají oři celé ě y (podobně jako anglič ině ze slo anglosaských). Dané ýpůjčky údajně pocházejí se semi ských jazyků— a abš iny, heb ejš iny aj. K omě Namů se Vedde (1923) zajímal okmen Dama ů, snímž přišel do kon ak u ho ách O a ibe ge nedaleko zmíněné a my Gaub. Zde ehdy Dama o é žili na- p os é izolaci před okolním s ě em, zníž jen zřídkakdy ycházeli. Dle Vedde a si ale p á ě díky omu zacho ali s é s a é písně, nichž se ado aly ješ ě p as a é o my domo odého jazyka— dama a (Mo i z 1994, s.19). Dle dří ějších domněnek Dama- ům s ůj jazyk nu ili p á ě Namo é. To o zení šak Vedde y ací a ys ě luje (ibid.): „Namo é s ůj jazyk z elké čás i z a ili, přijali ale jazyk dama a a en pak oboha ili cizími slo y. P o o Dama o é dodnes nazý ají Namy ‚Naman‘, edy ‚ i, k eří 13 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2019, File: W.I.b.2— Sp achen de Eingebo enen. Specialia 1912, documen numbe 1 14 Na ional A chi es o Namibia, Code: ZBU, S o age uni : 2019, File: W.I.b.4— Sp ache de Na- man und Be gdaman 1909, documen numbe 4 OPEN ACCESS ELIZA E A GE A 223 mlu í cizím jazykem‘, a šak Namo é samo ní si říkají ‚Khoi-Khoin‘, edy ‚p a í/pů- odní lidé‘.“ E ymologicky pozo uhodný je o něž namský ý az p o Křo áky, jež se zde označují jako Sano é. Vedde na základě slo o o ných zákonů, k e é si y odil, hledá p apů od oho o ý azu e slo ě „Saban“, k e é spojuje se sábskou ci ilizací. Ta žila na jihu A abského poloos o a již šes ém s ole í před K is em a A ice ěžila zla o. To podle něj po zuje s áří namaš iny a ýpůjčky ze semi ských jazyků dos á ají o něž s é opods a nění. Ze ymologie se podle Vedde a dá od odi ipů- odní způsob ži o a daného kmene. Základ zmíněného slo a zní „saba“ aznamená „s oz ahou apozo nos í/ zápalu něco čís ze země“, zčehož Vedde usuzuje, že Sa- no é možná byli kdysi o oky, p acujícími e zla ých dolech nebo na diaman o ých polích. Po skončení lodních ýp a pak zůs ali na jihu kon inen u. Vzá ě u dané ú ahy Vedde poznamená á, že „s a é k esby inápisy Křo áků mají jednoznačně hlubší ýznam, bylo by šak příliš od ážné di , že je jedná ozáznamy sábských zla okopů“. Další pa alelu mezi jihoa ickými kmeny aoby a eli jihu A abského poloos o a Vedde nachází ud . Ca la Pe e se (1856–1918), jež p osazuje ideu („Ophi -Theo ie“), že je řeba onu „zla ou zemi“ O i zmiňo anou Bibli hleda p á ě na ýchodě A iky. Au o s ou hypo ézu dokazuje na poznámkách He odo o ých aa cheologických ob- je ech, k e é naznačují, že přibližně isíc le před K is em punské asábské kmeny spolu sIz aelci ěžili zla o A ice, očemž yp á í o něž Kniha k álo ská. Vedde dále píše, jak zajíma é je pozo o a pos upné odchylky namaš iny od yp aco aných slo o o ných zákonů zá islos i na zdálenos i od oblas i, kde žijí Dama o é. Za měsíc po odeslání dopisu Vedde publiko al s ou další p áci snáz em „Semi ische Lehnwo e in de Namasp ache“ (Semi ské ýpůjčky namaš ině). Není cílem é o zp á y posuzo a adek á nos Vedde o ých zá ě ů, ani o, jak obs ojí e s ě le no- ějších ýzkumů. Jde nicméně oosobnos , k e á je neodmysli elně spja a shis o ií é o oblas i. 6. DALŠÍ PUBLIKAČNÍ AVÝZKUMNÁ ČINNOST Namaš ině se e s ých p acích ěno ali ijiní au oři. Jedním znich byl imisionář Jo- hannes Olpp, k e ý s ou e zi namské g ama iky ydal  oce 1917 (Mo i z 1994, s.18). Ješ ě před začá kem Vedde o a misijního působení Olpp, po d ace i le ech p áce,  oce 1888 publikuje Nama-Deu sches Wö e buch (Namsko-německý slo ník), je- hož předmlu ě objasňuje okolnos i zniku daného díla. Vpřípadě oho o slo níku dle au o o ých slo nemůže jí řeč ozp aco ání eške é slo ní zásoby, z o na ak jako ozcela sp á ném řazení ý azů do lexikog a ických hnízd. Jako dů od u ádí sku- ečnos , že slo ník ořil zcela samos a ně bez jakýchkoli dalších spolup aco níků. Beze zby ku obsáhnou slo ní zásobu namaš iny nelze aké p o o, že je díky s ým slo- o o ným zákonům, na nichž později ys a ěl jedno ze s ých děl Vedde , schopna gene o a no á ano á slo a (Olpp 1888, s.2). Jedno zúskalí slo níku dle au o a před- s a uje o něž one ická s ánka, neboť namaš ina, s ejně jako celá skupina os a - ních kojsanských jazyků, yniká mlaska kami, jež se elmi kompliko aně e slo - níku označují. Jak u ádí sám Olpp, „mlaska ky je možné se nauči pouze při poslechu OPEN ACCESS