Jak najít společnou řeč aneb Překryvy replik ve dvou televizních pořadech

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1, S. 24–41 Jak najít společnou řeč aneb Překryvy replik ve dvou televizních pořadech*1 Zuzana Komrsková (Praha)— Petra Poukarová (Praha) ZUZANA KOMRSKOVÁ— PETRA POUKAROVÁ HOW TO FIND COMMON GROUND, OR OVERLAPS IN TURN-TAKING IN TWO TV PROGRAMS The aim of this paper is to present some remarks concerning the phenomenon of overlaps in spoken language. Simultaneous speech has been studied since the 1970s, when Sacks, Schegloff and Jefferson described their theory of turn-taking organisation in conversation. In the literature, overlaps are sometimes considered as going against the principle of minimizing gaps and interruptions, something that speakers should avoid. We would like to show that overlaps do not appear randomly but that speakers can use them functionally and that they can even fulfil cooperative functions. Our study is based on data from Dialog, aspecial multimedia corpus of spoken Czech, which collects public dialogues— recordings and transcripts of discussion programs broadcast on Czech TV stations. KEYWORDS overlap, spoken corpus, broadcast communication KLÍČOVÁ SLOVA překryv, mluvený korpus, mediální komunikace 1. ÚVOD Mluvená komunikace je známá řadou specifik aodlišností vporovnání spsanou. Zaměříme-li se na strukturu mluvených dialogů, můžeme si všimnout např.toho, že mluvčí často nečekají, až jejich komunikační partner domluví, ale snaží se ho vystřídat dřív. Tyto situace jsou zmiňovány již vjednom ze základních konverzačněanalytických článků, vněmž se Sacks, Schegloff aJeffersonová (1974) věnují popisu mechanismu střídání mluvčích vrozhovoru. Pojmem překryv (overlap) jsou pak označovány obecně jakékoli situace, při nichž dojde kpřekrývání replik různých mluvčích. Překryvy replik se vyskytují vmluvených rozhovorech probíhajících ve formálním (např.Duncan, 1972) ineformálním prostředí (např.Jeffersonová, 1984; Schegloff, 2000), dosavadní výzkumy překryvů včeštině (Weingartová— Churaňová— Šturm, 2014; Havlík— Zaepernicková, 2016; Komrsková— Poukarová, vtisku) se však věnovaly pouze neformálním, spontánním rozhovorům. Analýzy nepřipravených spon- * Tato studie vznikla vrámci programu Progres Q08 Český národní korpus uskutečňovaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 1 Děkujeme oběma recenzentům za všechny připomínky apodněty adr. Kozubíkové Šandové za konzultaci. autorky do záhlaví OPEN ACCESSOPEN ACCESS ZUZANA KOMRSKOVÁ— PEtRA POUKAROVÁ 25 tánních rozhovorů mezi přáteli či rodinnými příslušníky ukázaly, že překryvy jsou relevantní zejména pro vystřídání mluvčích: Weingartová, Churaňová aŠturm (2014) naměřili vystřídání mluvčích vpřekryvu ve 22 %, Heldner aEdlund (2010) dokonce ve 40 %. Podíl počtu překryvů na délce nahrávky ve spontánních dialozích variuje vsouvislosti se situačními iosobnostními faktory; např.Komrsková— Poukarová (vtisku) zjistily nižší podíl mezi mluvčími vpartnerském vztahu oproti týmž mluvčím hovořícím se svými přáteli. Překryvy mohou nastat vjakémkoli okamžiku rozhovoru ajejich příčiny lze vztahovat kprůběhu rozhovoru (ajeho struktuře), jeho obsahu, motivaci mluvčích apod. (více viz Havlík, 2017). Vtéto studii se zaměřujeme na překryvy vyskytující se vmluvené komunikaci vmediálním prostředí, konkrétně ve dvou televizních pořadech súčastí moderátora. Jedná se opolitickou debatu Nedělní partie atalk show Krásný ztráty. Na základě jejich analýzy se pokusíme popsat, jaké mohou být příčiny vzniku překryvů, resp.zda (ajak) tato příčina ovlivňuje pozici překryvu vreplice. Zajímá nás ito, zda je výskyt překryvů ovlivněn rolí komunikantů vdané situaci, jestli souvisí stypem pořadu či jaké shody arozdíly je možné mezi oběma relacemi nalézt. 2. TYPY PŘEKRYVŮ RELEVANTNÍ PRO TUTO STUDII Překryvy replik lze rozdělovat podle různých hledisek (viz Havlík, 2017), znichž jsou pro naši studii relevantní dvě: strukturní asémantické. Podle prvního znich lze odlišovat překryvy vyskytující se na různých pozicích vreplice (na jejím začátku, konci auprostřed); při typologizaci se zpravidla vychází od repliky dosavadního (tj.déle nepřerušovaně hovořícího) mluvčího. Dosud se vtéto souvislosti ustálil pouze pojem terminální překryv (Schegloff, 2000), kterým jsou míněna překrytí konce repliky dosavadního mluvčího apočátku repliky dosavadního recipienta, tj.nového mluvčího. Vtéto studii zužujeme terminální překryvy pouze na případy, vnichž se před překryvem aipo něm vyskytuje nepřekrývající se část repliky (ato ičást slova). Schematicky lze tuto situaci zachytit následovně: A: ----- [---] B: [---]------ Ze strukturního hlediska se při kategorizaci překryvu jako terminálního lze zabývat itzv.místy relevantními pro vystřídání mluvčích (transition-relevance place)2; tyto překryvy tvoří vtypologii Jeffersonové (1984) samostatnou skupinu (transition- -related overlaps). Kpřekryvu může dojít vokamžiku, kdy se dosavadní mluvčí blíží kmístu relevantnímu pro vystřídání, nicméně svou repliku ještě nedokončil, ale dosavadní recipient anticipuje její konec. Vdalší skupině Jeffersonová kombinuje hledisko struktury amotivaci komunikantů kvytvoření překryvu: dosavadní recipient monitoruje řeč aktuálního mluvčího apři problémech sprodukcí mu pomůže. 2 Český termín uvádíme podle Nekvapila (2017). Jedná se omísto, vněmž mluvčí různými prostředky (prozodicky, sémanticky, syntakticky) signalizuje ukončení své repliky. OPEN ACCESS 26 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1 Sémantické hledisko se vztahuje kobsahu repliky, avšak nelze ho zcela oddělit od motivace mluvčích. Jeffersonová vtéto souvislosti vyděluje překryvy, jejichž vznik je dán rozpoznáním toho, co je sdělováno (recognitional overlaps). Dosavadní recipient vstupuje do řeči dosavadnímu mluvčímu zejména tehdy, je-li to nutné pro jeho úplné ajasné porozumění sdělení, vokamžiku, kdy zazní relevantní informace, kníž považuje za nutné se okamžitě vyjádřit, ato například zdůvodu ujasnění si smyslu slov, ale ipopření, oponování, potvrzení, opravy. (Komrsková— Poukarová, vtisku). Specifickým typem označovaným jako kontinuátory3 (back-channels; Schegloff, 2000) jsou krátké repliky, kterými dává dosavadní recipient právě hovořícímu najevo, že ho poslouchá, rozumí aže si je vědom, že dosavadní mluvčí ještě neskončil. Kontinuátory bývají často umisťovány vokolí potenciálních míst relevantních pro vystřídání mluvčích alexikálně jsou obsazeny především jednoslovnými responzními výrazy typu hm, jo, ano apod. 3. DATA Pro analýzu byly vybrány dva televizní diskusní pořady obsažené vkorpusu DIALOG, ato talk show Krásný ztráty apolitický diskusní pořad Nedělní partie. Oba pořady jsou dostupné vtranskribované formě se zvukovým aobrazovým záznamem (na adrese http://ujc.dialogy.cz/); součástí transkripce je detailní značení překryvů pomocí hranatých závorek. Vtranskripci překryvů se objevují ineverbální reakce (nejčastěji smích), které vnaší analýze opomíjíme. Pořady byly vybrány tak, aby byly srovnatelné jak počtem účastníků, tak jejich pohlavím, ale zároveň aby se jednalo ojiný typ pořadu. Vobou zvolených relacích je moderátorem muž adiskutujícími hosty dvě ženy. Zhlediska typu jsou Krásný ztráty pořadem spíše zábavním, méně formálním, který se neomezuje na jediné téma. Tento formát vede ikuvolněnější atmosféře. Otázky moderátora jsou cíleny přímo na osobu hosta, jeho život soukromý ipracovní. Naopak Nedělní partie je typ formálně pojaté debaty, vníž účastníci zastupují (většinou) nadřazenou instituci (politickou stranu, vládní orgán apod.), ústředním bodem tematicky sevřené diskuse je tedy politická scéna audálosti. Pořad Krásný ztráty byl odvysílán 15.3.2004 ajeho stopáž činí 28 minut. Moderátor Michal Prokop (dále MP) si do něj pozval herečku Veroniku Žilkovou (dále VŽ) aspisovatelku Irenu Obermannovou (dále IO). Obě ženy se znají, tykají si, samy však na konci pořadu přiznávají, že spolu nikam pravidelně nechodí, že je jejich kontakt spíše telefonický. Všichni účastníci jsou fyzicky blízko ajejich umístění naznačuje jejich role: moderátor stojí za barem ajeho hosté sedí na vysokých židlích ubaru. Pořad Nedělní partie byl vysílán 16.5.2004 ajeho stopáž činí 40 minut. Moderátorem pořadu je Daniel Takáč (dále DT), pozvání přijaly tehdejší europoslankyně Jana Bobošíková (dále JB) atehdejší senátorka Helena Rögnerová (dále HR). Všichni 3 Termín kontinuátor použil jako ekvivalent kanglickému continuer M.Sloboda (2005). OPEN ACCESS ZUZANA KOMRSKOVÁ— PEtRA POUKAROVÁ 27 zúčastnění stojí, moderátor naproti kameře, hosté po jeho pravici alevici. Kamera snímá nejen jeho či celou scénu, ale detailněji vprůběhu pořadu isamotné hosty. Ve vybraných pořadech se vyskytuje přibližně stejný počet překryvů vjedné minutě4: 2,5 vKrásných ztrátách a2,1 vNedělní partii. Vabsolutních číslech se pro prvně zmíněný pořad jedná o71 překryvů, ztoho se vjednom případě jedná osimultánní řeč všech tří účastníků ktémuž tématu. Ve druhém pořadu se celkově objevilo 83překryvů avždy se přitom jednalo opřekryv dvou mluvčích. 4. ANALÝZA PŘEKRYVŮ 4.1 OBECNÝ PŘEHLED Při analýze jednotlivých překryvů jsme se je snažily zároveň kategorizovat, ato jak podle role mluvčích asní související motivací vzniku překryvu, tak podle pozice překryvu vreplice. Tabulka 1 poskytuje obecný přehled opočtu analyzovaných překryvů vdaných pořadech podle rolí mluvčích. První sloupec zachycuje případy, kdy došlo ksimultánní řeči moderátora sjakýmkoli hostem, tj.jak ksituaci, kdy moderátor vstoupil do řeči hostu, tak její opak. Druhý sloupec ukazuje počet překryvů vreplikách mezi hosty navzájem atřetí počet situací, vnichž simultánně hovoří všichni zúčastnění. překryvy ze strany moderátora + ze strany hosta mezi oběma hosty mezi všemi účastníky celkem (normalizováno na minutu)5 Krásný ztráty 47 23 1 71 (2,5) Nedělní partie 80 3 0 83 (2,1) TABULKA 1.Počty překryvů vanalyzovaných pořadech podle role účastníků. 5 Ačkoli je počet překryvů vjedné minutě obou pořadů velmi podobný, počty překryvů vztažené pouze kzúčastněným mluvčím již vykazují rozdíly. Nejvíce překryvů se objevilo mezi moderátorem ahostem. Vpořadu Nedělní partie moderátor vstupuje do řeči často proto, aby usměrnil hovor avrátil ho zpět do mantinelů vymezených položenou otázkou. Relace by měla televiznímu publiku zprostředkovat co nejjasnější apokud možno relevantní informace týkající se veřejných zájmů, vpřípadě talk show zajímavé informace, sloužící mnohdy spíše kpobavení než informování. Součástí této skupiny jsou také kontinuátory, jimiž moderátor své hosty podporuje vřeči. 4 Aby bylo možné porovnávat počty překryvů zpořadů orůzné délce, provedly jsme jednoduchou normalizaci: počet překryvů vcelé nahrávce / doba trvání pořadu. 5 Pro srovnání: vpřípadě spontánních neformálních dialogů jsme zjistily (na vzorku 20nahrávek), že počet překryvů variuje od 1 překryvu za minutu po 9 překryvů za minutu, vprůměru se jednalo o4 překryvy za minutu. footnote 5 OPEN ACCESS 28 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1 Překryvy mezi hosty se častěji— až sedminásobně— vyskytovaly vpořadu Krásný ztráty. Důvodem může být nižší formálnost pořadu, atedy idebaty, přátelský vztah hostů ataké skutečnost, že nezastupují žádnou instituci, pouze sebe. VNedělní partii obě ženy dodržují prostor vymezený pro druhou účastnici, aniž by si do sdělení záměrně vstupovaly. Dojde-li kpřekryvu, je důvodem snaha okamžitě reagovat na (většinou negativní) tón vřeči komunikační partnerky (příklady viz níže). 4.2 KVALItAtIVNÍ ANALÝZA Vtéto části se budeme věnovat interpretaci vybraných příkladů se zaměřením na roli a motivaci komunikantů, na pozici překryvu a jeho vztah kobsahu překrývajících se replik. 4.2.1 PŘEKRYVY REPLIK MEZI MODERÁtOREM AHOStY Překryvy jsou obecně hodnoceny spíše negativně jako jev, kterému je třeba se vyhnout. Zhlediska mechanismu střídání mluvčích (Sacks— Schegloff— Jeffersonová, 1974) narušují snadnou apřímou výměnu replik mezi účastníky komunikace, zhlediska pragmatického pak bývají někdy pociťovány jako prostředky nezdvořilosti, netaktnosti, neúcty ktomu, co říká mluvčí6. „Vtomto typu rozhovoru (televizním) samozřejmě není taktní, skáčou-li si účastníci do řeči. Host někdy brzo pochopí, kčemu moderátor svou otázkou směřuje; reaguje rychle, netrpělivě, přeruší moderátora anenechá ho domluvit. Naopak jsou moderátoři, kteří hosta nenechají rozvinout myšlenku, skáčou mu do řeči, kladou stále další otázky (dobrý moderátor se musí umět ptát na správnou věc ve správný čas)“ (Hoffmannová, 1994, s.197). Základní motivace pro vstup do řeči hosta ze strany moderátora plyne právě zpovahy jeho role vdaném pořadu. Vanalyzovaných datech nedošlo ani jednou kzpochybnění této role: moderátor vedl svůj pořad od začátku do konce, tj.určoval témata prostřednictvím otázek, dožadoval se jejich přesného ajasného zodpovězení, usměrňoval diskusi aemoce, dále hosty podporoval vhovoru anechával je diskutovat mezi sebou, bylo-li to vhodné. Hosté se nesnažili vstoupit do jeho pravomocí, např.vyzýváním druhého hosta či samotného moderátora khovoru. 4.2.1.1 MODERÁtOR VStUPUJE DO ŘEČI HOStA Tyto případy se objevily zhruba dvakrát častěji vpořadu Nedělní partie (54×) oproti Krásným ztrátám (27×). Zahrnují překryvy motivované jednak snahou přimět hosta khovoru položením otázky, nasměrovat ho kpožadované reakci, jednak ho podpořit v(dalším) hovoru (zejména pomocí kontinuátorů). 6 Jedním zmnoha dokladů může být například vyjádření Michaela Smelíka směrem kMartinu Veselovskému: Pořád mi skáčete do řeči, nenecháte mě domluvit, proč jste si mě zval (DVTV, 19.7.2017). Vypovídající je ireplika zkorpusu spontánní mluvené češtiny ORAL2013: A: ty mi pořád skáčeš (se smíchem) do slova ty vole— B: promiň OPEN ACCESS ZUZANA KOMRSKOVÁ— PEtRA POUKAROVÁ 29 (1) JB: měly by rozhodnout podle situace na místě (.) [jen ony vědí] DT: [ale vy si to předsta]vujete jak mě zajímá váš názor7 jestli: (.) by měly zůstat nebo odejít když to takto zjednoduším (...) JB: ostatní země [se ktomu postupně: (.) ano] DT: [což je dlouhodobě plánovaný termín] ale jistě: JB: [aostatní země] DT: [e ve vzduchu visí otázka] jestli by to třeba nemělo být hněhned mě zajímá co si otéto sit[uaci myslíte vy] JB: [já si otom] myslím tolik Vprvním příkladu moderátor DT položil svým hostům jasnou otázku, co si myslí ostahování vojsk zIráku. JB odpovídá velmi neurčitě, vyhýbavě, což může být zapříčiněno tím, že se vdané oblasti neorientuje. Akcentování faktů, ane vlastního stanoviska (vyjádřeno dosazením substantiva země do pozice podmětu namísto např.zájmena já) pak mohou JB pomoci zastřít skutečnost, že na tuto situaci nemá názor; zároveň pokračuje vhovoru (ticho by nebylo dobrým signálem pro diváky, potenciální voliče). Volí tedy tuto strategii aposunuje řeč směrem, kde se cítí jistější. DT ale očekává jasně formulovaný osobní názor asvým vstupem do řeči de facto JB nutí kodpovědi, která není založená na obecně známých ajiž opakovaně tlumočených faktech, ale na vlastním úsudku. Snaží se tedy divákovi, jehož jsou hosté volenými zástupci, zprostředkovat jejich osobní postoje (je tu tedy stejný cíl, jaký sleduje JB). JB se však opět uchyluje kobecným informacím. Na hranici zdvořilosti se ocitáme vpřekryvu, jímž vstupuje moderátor JB do řeči apředjímá, co zřejmě bude říkat (opět jsou to tedy známá fakta); tím vrychlosti překlenuje tuto část hovoru aopět se uchyluje ke zdůraznění vlastního názoru hosta. JB vstupuje do řeči na konci repliky DT ještě před jejím dokončením (jedná se oterminální překryv; vterminologii Jeffersonové recognitional overlap) azačíná formulovat svůj postoj ktématu (já si otom myslím; ktvaru myslím viz dále). (2) JB: které jdou [do jednotlivých regionů (.) ano] DT: [víte ale mně jde spíše oty] plány oty plány [jak vevropě změnit nezaměstnanost] unás. JB: [ano já vám to chci vysvětlit já vám to chci vysvětlit] Ve druhém příkladu vstupuje moderátor DT hostu do řeči tehdy, když se podle jeho názoru příliš vzdaluje od otázky. Reakce JB je také vpřekryvu— ví, kam směřuje poznámka DT, aohrazuje se, protože tentýž cíl jako moderátor sleduje ve svém sdělení isama. Oba dva překryvy jsou na počet slov poměrně dlouhé, což kontrastuje stím, 7 Repliky, podle kterých zařazujeme dialogy do oddílů 4.2.1.1. a4.2.1.2, jsou označeny tučně. Ostatní repliky jsou kontextem nutným pro pochopení celé situace. OPEN ACCESS 30 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1 co se ojejich trvání konstatuje. Podle Schegloffa (2000) překryvy trvají obvykle velmi krátce; většina znich je vyřešena během tří překrývajících se slabik; naopak první překryv příkladu 2 obsahuje 11, resp.10 slabik (trvání asi 2 vteřiny), druhý dokonce 16, resp.11 slabik (trvání asi 3 vteřiny). Další příklad dokládá vznik překryvu vsituaci, zazní-li nějaká relevantní informace, kníž musí dosavadní posluchač zaujmout nějaký postoj nebo na ni okamžitě reagovat. (3) JB: e mě osobně. e já si myslím že: česká republika akoneckonců icelá evropa má několik zásadních problémů. jedním ztěch problémů je nezaměstnanost (...) neboli na tyto dva problémy já bych [se] DT: [mm] JB: chtěla zaměřit [chtěla] DT: = [a] nezaměstnanost vyřešíte vevropském parlamentu?, nezaměstnanost tady unás doma JB: mysím si že do jisté míry ano: jde oto do jaké prpráce ee do práce jakého výboru se člověk zapojí, Připomínka problematiky nezaměstnanosti vyvolává na straně DT otázku, kterou považuje za nutné formulovat okamžitě, ane až na konci repliky JB, když už by bylo obtížné připomínat celý kontext ado něj otázku zasadit. Situace by se mohla pro diváky stát nepřehlednou, navíc by to bylo časově náročnější (je totiž také nutno brát vpotaz vliv omezené stopáže pořadů). Potřeba aktuální reakce je vpříkladu 3 upřednostněna před plynulostí výkladu. JB za slovem chtěla nijak neklesla hlasem ani nenaznačila, že se blíží konec její repliky atím imísto relevantní pro vystřídání mluvčích. Překryvy obsahující otázku jsou typicky iniciovány moderátorem. Tímto jednáním moderátor naplňuje svou roli aupevňuje svoje postavení zhlediska „moci“. Příklad 4 ukazuje, jak moderátor MP opakovaně prosazuje svou otázku, dokud na ni nedostane odpověď. Vukázkách 3 i4 je moderátorova výzva kodpovědi naplněna (vpř. 3 dokonce na úkor dokončení repliky JB). Můžeme-li tedy moderátora označit za autoritu, jež má vdaném pořadu moc, jsou hosté této moci podřízeni (ale vrámci své role sami určují, jakým směrem řeč vést— viz př. 1). (4) IO: (...) že si musí sám dělat sobě šéfa: sám dělat sobě drába: ato je asi na týdle práci jako: to úplně nejtěžší no: já nevim [veronika] má aspoň režiséra ale (.) jako mm MP: [ade vám to,] IO: [jestli mi todle de,] MP: [de vám to, jestli] de vám to dělat [sama sobě (..) sama] sobě drába? IO: [zaplaťpánbů ( )] IO: no: no mě to jde líp [než] když mi ho dělá někdo jinej. MP: [de to?] OPEN ACCESS ZUZANA KOMRSKOVÁ— PEtRA POUKAROVÁ 31 4.2.1.2 HOSt VStUPUJE DO ŘEČI MODERÁtORA Možná překvapivý je počet situací, vnichž host vstupuje do řeči moderátorovi jakožto osobě, která řídí ausměrňuje debatu (atedy představuje do určité míry autoritu, viz výše). Vpořadu Nedělní partie vstoupil host do řeči moderátorovi celkem v26 případech, vKrásných ztrátách ve 20 případech. Důvody pro vstup do moderátorovy řeči mohou souviset jak se snahou oco největší kooperaci (např.zodpovězení otázky co nejdříve či dořeknutí moderátorovy otázky scílem naznačit, že host vnímá, chápe aje připraven reagovat), tak se snahou nasměrovat rozhovor jinam, aktivně se podílet na jeho výstavbě. (5) DT: sčím ee [sčím (chce)] HR: [ale tam] trošku jeden (.) renomovaný komentátor poznamenal že je to spíš sdružení na prodloužení imunity pana ((pousmání)) <vladimíra železného takže> DT: alnebudemnebudeme mluvit opanu železném už prosím Vpříkladu 5 využívá mluvčí HR moderátorovo zaváhání (hezitační zvuk ee) avstupuje mu do řeči spoznámkou, jež se týká problému, oněmž je právě vedena diskuse. Cílem repliky HR je oslabit pozici V.Železného atím idruhého hosta, JB. Toto odbočení DT zastavuje vdalší replice aodvádí hovor žádoucím směrem. (6) JB: e mě se: tady to téma trochu dotýká protože neustále slyšíme prostitutky prostitutky prostitutky ale neslyšela sem slovo prostitut. (.) [takže] DT: [dobrá] měli by se tedy regi[strovat prostitutky aprostituti,] JB: [až vláda přijde sna]prosto přesným plánem Vpřípadě prvního překryvu vpříkladu 6 začínají oba mluvčí formulovat ve stejnou chvíli po pauze (která se dá interpretovat jako místo relevantní pro výměnu mluvčích). JB pak vstupuje do řeči DT apokračuje vzodpovídání otázky, zatímco DT ji spíše vžertu formuluje jinak. JB zná znění otázky, proto nečeká, až DT skončí, arychle reaguje. Z toho, že vprvní replice JB nezodpovídá otázku, ale vyjadřuje se kjejímu zadání, lze usoudit, že téma celkově je zjejího hlediska vpolitickém diskurzu vedeno diskriminačně (ato je pro ni zásadnější než otázka (ne)registrace). (7) MP: ale: zhruba před tušim čtyřmi le:ty ste vstoupila (.) do (..) televizního světa trošku v[jiné roli,] VŽ: [před pěti le]ty už před pěti MP: možná před pě[ti lety,] VŽ: [(dnes)] dnes máme výročí pět [let] OPEN ACCESS 32 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1 MP: [pět] le:t, (.) začala ste: připravovat ee ato nikoli jenom jako účinkující (.) televizní šou ((míněno show)) e který se menuje tele te[le,] Vpříkladu 7 se vyskytují tři terminální překryvy, znichž první dva zapříčinila VŽ. Tato mluvčí reaguje na nesprávnost časového údaje (před čtyřmi lety): vprvním příkladu ho opravuje (pouhým dosazením správného čísla do téže konstrukce), ve druhém reaguje na moderátorův váhavý přístup ke správnosti údaje zdůrazněním letošního výročí. Poslední překryv vytváří sám moderátor, přijímající správný časový údaj bez výhrad, anásledně pokračuje ve své připravené replice, jíž nastoluje nové diskusní téma. Tento příklad také ilustruje, že překryvy mohou být vnímány jako rušivé, přestože to není explicitně řečeno: moderátor nemůže dokončit svou repliku kvůli přerušování ze strany VŽ. Na druhou stranu mluvčí VŽ cítí potřebu opravit moderátora hned, nesprávnost časového údaje je pro ni vdané chvíli relevantní (pro MP je naopak relevantní směřování kdané otázce). Byť by VŽ mohla počkat sopravou na dokončení moderátorova uvedení kpořadu Tele tele, pravděpodobně poté očekává otázku, čímž by mohlo dojít kopomenutí věcné chyby. 4.2.1.3 KONtINUÁtORY Obecně se jedná okrátké, jednoaž dvouslabičné zvuky responzního charakteru8; vanalyzovaných datech se vyskytovaly kontinuátory vnásledujícím zápisu: hm, hmm, no, mhm, mm. Vpořadu Krásný ztráty se tento typ překryvů objevil pouze mezi moderátorem ahostem, respektive pouze moderátor produkoval překryvy, jejichž obsah tvořily pouze kontinuátory; bylo zde nalezeno 15 takových případů (viz např.př. 8). VNedělní partii byl počet více než dvojnásobný: 37 případů; ztoho ve 36 případech takto reagoval moderátor DT na repliky svých hostů, v1 případě přitakala mluvčí JB moderátorovi DT. (8) IO: já bych si možná tu otázku eště po[lo]žila MP: [mm] IO: jinak (.) jestli bych psala stejně (.) kdybych neměla (.) toto očem hovořila veroni[ka] MP: [no:] IO: to jsou ty děti které vstávaj vpůl sedmé ráno, já na tu otázku neznám odpověď 4.2.1.4 tERMINÁLNÍ PŘEKRYVY Terminální překryvy úzce souvisí stzv.projektováním konce repliky. Dosavadní recipient rozpozná toto ukončování azačíná hovořit. Od moderátora se očekává, že svým hostům bude především klást otázky, jejich konec icelkové vyznění je však 8 Vtranskripci korpusu DIALOG jsou rozlišovány zvuky podle poslechu: hm značí jednoslabičný zvuk vydávaný se zavřenými ústy, mm amhm jsou dvouslabičné zvuky vydávané se zavřenými ústy (užívané při přitakání). OPEN ACCESS ZUZANA KOMRSKOVÁ— PEtRA POUKAROVÁ 39 Celkový počet překryvů vobou pořadech byl podobný vabsolutních inormalizovaných (na jednu minutu pořadu) číslech, odlišnosti se projevily při rozdělení překryvů mezi zúčastněné komunikanty. Vpolitické diskusi Nedělní partie se objevuje 80 překryvů, vnichž vstupuje moderátor do řeči hostovi celkem 54× anaopak celkem 26×. VKrásných ztrátách bylo těchto překryvů téměř opolovinu méně (celkem 47: 27× ze strany moderátora a20× ze strany hosta). Kopačné situaci došlo upřekryvů mezi hosty; zatímco vNedělní partii se objevily pouze 3, vKrásných ztrátách jich bylo23. Tyto odlišnosti úzce souvisejí srolemi jednotlivých mluvčích ajejich vzájemnými vztahy: 1. Vyšší počet překryvů ze strany moderátora je vpořadu Nedělní partie způsoben právě jeho rolí, tj.tím, že zpozice své funkce řídí diskusi, usměrňuje ji, vyžaduje jasnou odpověď na otázku vpřípadě, vzdaluje-li se jí host nebo mluví-li vyhýbavě aneurčitě. Nezanedbatelný podíl na tomto počtu mají kontinuátory, kterými moderátor podporuje hosty vhovoru azprostředkovává zpětnou vazbu. 2. Vyšší počet překryvů mezi hosty vpořadu Krásný ztráty je zapříčiněn zaměřením či typem tohoto pořadu, tj.méně formálním, spíše zábavním, zaměřeným na osobní aprofesní život hostů, kteří vněm nezastupují žádnou instituci. Ve vybrané relaci se hosté navíc dobře znají atykají si. Do řeči si vstupují nejčastěji tehdy, když spolu nesouhlasí, resp.když chce každý prezentovat jiný názor. Vtakovém případě jim moderátor do řeči zpravidla nevstupuje: kpřekryvu všech tří účastníků došlo pouze jednou. Soustředily jsme se ina výskyt terminálních překryvů, jež lze vpořadech tohoto typu také předpokládat. Typicky se vnich vyskytují otázka (vreplice dosavadního mluvčího) aodpověď na ni (vreplice dosavadního recipienta). Ktakovým překryvům dochází nejčastěji proto, že hosté předjímají moderátorovu otázku, resp.její konkrétní vyznění, arychle odpovídají. VKrásných ztrátách najdeme 23 terminálních překryvů mezi moderátorem a hosty a hosty navzájem, vNedělní partii 20. Vnašich datech jsme si všímaly také lexikálních jednotek, které se podílejí na budování předem dané role moderátora ahosta. Jako relevantní zmiňme především výskyt zájmena já asním spojené kolokace, na prvním místě já myslím. Mluvčí (host) tak předestírá vlastní názor apostoj. Ne příliš frekventovaný, ale vypovídající je výskyt odporovacího výrazu ale, jejž moderátor využíval kusměrnění debaty směrem pro něj relevantním. Hosté zaujímali prostřednictvím ale nesouhlasný, či dokonce obranný postoj. Své místo zde mají ivýrazy tak, takže, tedy, užívané jako sumarizační (vzhledem kpředchozí části repliky) nebo přípravné (vzhledem knásledující části repliky). Ve formálním prostředí televizních pořadů je namístě ptát se, zdali přerušování avstupování jinému člověku do řeči nepůsobí jako netaktní, nezdvořilé. Domníváme se, že tomu tak být nemusí. Moderátor neváhá zasáhnout do řeči hosta (tj.vytvořit překryv), aby ho usměrnil časově itematicky, host neváhá odpovědět již vprůběhu kladení otázky, příp. moderátora opravit. Obecně si mluvčí zasahují do řeči, když cítí nutnost reagovat okamžitě, vzájemně se podpořit či doplnit. Společným zájmem pak je zprostředkovat divákovi podstatné informace, jež se jej jako občana dotýkají (NeOPEN ACCESS 40 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1 dělní partie), vlastní názory, postoje, zajímavá vyprávění ze života apod. (především Krásný ztráty). Ani vjednom případu jsme nezaznamenaly, že by se některý zkomunikantů vůči existenci překrývající se řeči ohradil. LITERATURA Duncan, S. (1972): Some signals and rules for taking speaking turns in conversations. Journal of Personality and Social Psychology, 23, 1, s.283–292. Havlík, M. (2017): Překryvy replik. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. Havlík, M.— Zaepernicková, E. (2016): Vzájemné ovlivňování prozódie asyntaxe vpřekryvech replik. Naše řeč, 99, s.33–44. Heldner, M.— Edlund, J. (2010): Pauses, gaps and overlaps in conversation. Journal of Phonetics, 38, s.555–568. Hoffmannová, J. (1994): Projevy taktu (abeztaktnosti) vtelevizních rozhovorech. Slovo aslovesnost, 55, 3, s.194–201. Jeffersonová, G. (1984): Two Explorations of the Organization of Overlapping Talk in Conversation: Notes on some Orderliness of Overlap Onset. In: D’Urso, V.— P.Leonardi (eds.), Discourse Analysis and Natural Rhetorics, s.11–38. Jílková, L. (2016a): Tak vsoučasných mediálních mluvených rozhovorech: ty zákony co se vztahujou teďkon na nás soukromníky tak to asi budu muset zavřít (část 1), Korpus— gramatika— axiologie 14, s.12–33. Jílková, L. (2016b): Tak vsoučasných mediálních mluvených rozhovorech: ty zákony co se vztahujou teďkon na nás soukromníky tak to asi budu muset zavřít (část 2), Korpus— gramatika— axiologie 15, s.31–46. Komrsková, Z.— Poukarová P. (vtisku): Kdo, kdy aproč skáče komu do řeči aneb překryvy ve spontánní mluvené češtině. Korpus— gramatika— axiologie. Kozubíková Šandová, J. (2015): Intersubjective positioning in political and economic interviews. In: Discourse and Interaction, 8, 2, s.65–81. Nekvapil, J. (2017): Konverzační analýza. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny, Praha: NLN. Sacks, H.— Schegloff, E.A.— Jeffersonová, G. (1974): Asimplest systematics for the organization of turntaking for conversation. Language, 50, s.696–735. Schegloff, E.A. (2000): Overlapping Talk and the Organization of Turn-Taking for Conversation. Language in Society 29, s.1–63. Simon-Vandenbergen, A.-M. (2000): The Functions of Ithink in political discourse. In: J.Brutt-Griffler— D.Perrin (eds.), International Journal of Applied Linguistics, s.41–63. Sloboda, M. (2005): Rod Gardner: When Listeners Talk: Response Tokens and Listener Stance [recenze]. Slovo aslovesnost, 66, 3, s.220–224. Weingartová, L.— Churaňová, E.— Šturm, P. (2014): Transitions, pauses and overlaps: Temporal characteristics of turn-taking in Czech. In: N.Campbell— D.Gibbon— D.Hirst (eds.), Speech Prosody, s.502–506. KORPUS Korpus DIALOG 1.2. Praha: Ústav pro jazyk český, AV ČR, 2015. Online na adrese: <http:// ujc.dialogy.cz>. OPEN ACCESS ZUZANA KOMRSKOVÁ— PEtRA POUKAROVÁ 41 Zuzana Komrsková | Ústav Českého národního korpusu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0002-1170-9344 [email protected] Petra Poukarová | Ústav Českého národního korpusu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám.Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3707-6466 [email protected] OPEN ACCESS