International Medieval Meeting Lleida (25th–28th June 2018)
Abstract
118
Full text
118 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2020
In e na ional Medie al Mee ing Lleida (25 h–28 h June 2018)1
Z láš ní období, němž ychází o o číslo časopisu His o ie— O ázky— P oblémy,
snad op a ňuje zamysle se sd oule ým zpožděním nad elko yse poja ým meziná-
odním kong esem Lleidě. Zpochopi elných dů odů za ím není jis é, zda se o o se-
kání ůbec bude moci kona če nu příš ího oku, případně jaké podobě.
Kong es bada elů ěnujících se s ředo ěku ámci ozmani ých obo ů o ganizuje
ědecká skupina naz aná Consolida ed Medie al S udies Resea ch G oup (G up de
Rece ca Consolida en Es udis Medie als „Espai, Pode iCul u a“),2 překladu snad
„Skupina s abilizující s ředo ěká s udia— p os o , moc akul u a“, jež znikla oku
2000, je podpo o ána ka alánskou ládou adočkala se imnoha meziná odních oce-
nění. Do skupiny, jejíž duší je známý španělský medie is a p o . Flocel Saba é (zabý á
se zejména poje ím k álo ské moci e s ředo ěku, dějinami Ka alánska ah abs í
Balague ; au o é o zp á y se sním podílel na meziná odním p ojek u Cuius Regio,
jehož spoluřeši elem byla iFilozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y), pa ří odbo níci
zkoumající umění, jazyk, li e a u u ahudbu e s ředo ěku, „čis í“ his o iko é, a cheo-
logo é, a chi áři a d. z ozmani ých e opských izámořských uni e zi . Společné
bada elské osy oří p á ě p os o , moc akul u a jako klíč p o pochopení s ředo ěké
společnos i, sdů azem na sh omažďo ání p amenů, a cheologický ýzkum, ex o é
analýzy ap imá ní ýzkum uměleckých předmě ů.
Medie is ická se kání se Lleidě konají ždy posledním če no ém ýdnu již od
oku 2011, jejich o ganizační ýbo se skládá zejména zbada elů z ománských zemí,
ale éž zNěmecka, Velké B i ánie, Japonska, Kanady či Spojených s á ů ame ických.
Vždy jsou ema icky ymezena— ak úplně p ní jednání se ěno alo pamě i e s ře-
do ěku, s ředo ěkým k izím, a cheologii s ředo ěkého měs a či „hlasům pos á na“
(sac ed oices) žido ských ex ech, kong es oku 2017 po om ci ům apoci ům e
s ředo ěku. V ámci se kání p obíhají pa alelní sekce ě šího imenšího ozsahu,
ě ší eřejné přednášky, p ezen o ány jsou nejno ější publikace či no é echnologie
humani ních ědách. Předs a o áno je éž kul u ní dědic í anezapomíná se ani
na laickou eřejnos . Kulisy azázemí kong esům oří mís ní uni e zi a— k e á mu
oči idně posky uje plnou podpo u— aměs o, jehož s ředo ěké jád o je zčás i docho-
áno: é odí mu os a ně s ředo ěký h ad amajes á ní ka ed ála.
Obsah se kání oku 2018 u čo ala ři p ůřezo á éma a: his o iog a ický přís up
kemocím e s ředo ěku, koheze mul ie nických společnos í od 6.do 16.s ole í (sekci
přihlásil p o . P zemysław Wiszewski z a isla ské uni e zi y apřispěl kní iau o
é o zp á y) akonečně speci ický oddíl „Umění ali u gie Ka alánsku e s ředo ěku“,
uspořádaný na počes ži o ního jubilea ka alánského bada ele d . F ancesca Fi ého.
Vzhledem k ozsahu kong esu, kde čas o p obíhaly ič yři sekce pa alelně, zmí-
ním jen něk e é momen y a ys oupení, jež snad mohou bý zajíma á ip o českého
1 Ta o p áce znikla díky podpoře p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspě-
chu E opy p opojeném s ě ě, eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco ané-
ho zE opského ondu p o egionální oz oj.
2 In o mace přebí ám zwebo ých p ezen ací uni e zi y Lleidě, zejména h p://www.
medie al.udl.ca /en/ [náhled 26.10.2020].
Jan ZDIcHYnEc 119
č enáře. Velkou sla nos ní přednáškou The Bodily Tu n: New Di ec ions in he His o y
o Emo ions o e řela jednání Ba ba a H.Rosenwein (Loyola Uni e si y Chicago). P o-
blema iku uchopila spíše zhlediska ling is ického a éž psychologizujícího. Zamys-
lela se nad ozdílem mezi ci y aemocemi e s ředo ěku inad odlišnos mi adice o-
mánské aanglosaské, ě ší pozo nos po om ěno ala oli ěla při yjadřo ání emocí.
Ze s ředo ěkých p amenů dopo učila s udo a pří učky oemocích, ůzné soubo y
ad adopo učení, ale aké ko espondenci. Pio S.Gó ecki (Uni e si y o Cali o nia,
Ri e side) se zaměřil další elké přednášce obecně na mezie nickou koexis enci e
s ředo ěké společnos i, pochopi elně sledo a elnou přede ším případě kon lik ů.
Upozo nil na ozmani á chápání mnohoe ničnos i, jež ale nemusí bý nu ně kon-
lik ní, amís o pojmu mul ie hnici y na hl uží a pojmu in e e hnici y.
Znásledujících jedno li ých sekcí zmíním ú odní zasedání ěno ané mul ie h-
nici y, zejména příspě ek již zmiňo aného P.Wiszewského, k e ý se zaměřil na sou-
ži í íce e nik na h anicích mezi S a ou říší římskou, Českou ko unou aPolskem,
při ozeně edy na území Dolního Slezska. Sledo al, jak se o o souži í od áží p a-
menech cí ke ní p o enience a p á ní e minologii (p ameny například zmiňují,
že „s a é“ polské p á o bylo neznámé p o Němce…). Zejména zna a i ních ex ů lze
při om yčís mnoho io zájemném nazí ání ůzných e nik aopohledu na údajně za-
os alé Polsko é době. Wiszewski kons a o al, že mnohoe ničnos může, ale nemusí
és ke kon lik ům, aže ji o li ňují si uační ak o y, s ejně jako kons uo ání e nici y
z nějšku isamo nými ak é y. His o iog a ickému přís upu kemocím e s ředo ěku
se ěno al ojlís ek bada elů zPy enejského poloos o a: Is ael Sanma ín (Uni e -
sidad de San iago de Compos ela) ukázal možnos i, jak může his o ie emocí přispě
kpochopení s ředo ěké escha ologie, Mi iam Fe nández Pé ez (Uni e sidad de Can-
ab ia) se zaměřila na „z ácenou lásku“ ajejí poje í cí ke ních synodech pozdního
s ředo ěku a aného no o ěku, José Manuel Simões (Uni e sidade de É o a) předs a-
il poje í emocí knihách genealogií ze 14.s ole í (Li os de Linhagens).
Téma koheze mul ie nických společnos ech zno u zaznělo příspě ku Luigiho
And ey Be a (Wes e n Michigan Uni e si y), k e ý se zaměřil na příklad s ředo ěké
I álie. Ma ija Ka bić (C oa ian Ins i u e o His o y) přes ědči ě ylíčila mul ie nický
cha ak e měs ských osídlení s ředo ěké Sla onie— egionu okolí Záhřebu. V é o
oblas i oči idně e nická ozmani os nebyla na překážku— mísili se u „La ini“,
j.I alo é přede ším zBená ek aFlo encie, Němci iSlo ané aMaďaři, přičemž e -
nická ozdílnos byla ob ykle posilo ána i ozdílným sociálním ap á ním s a u em.
Vněk e ých měs ech byly měs ské ady až č yřjazyčné, se snahou zacho a pa i u
mezi jedno li ými e niky. Docházelo iksňa kům mezi ozmani ými skupinami
aspolup áci. Nada Zeče ić (Royal Holloway Uni e si y o London) s o nala pohled
na přis ěho alce Neapolském a Uhe ském k álo s í 15.–18.s ole í, ůzné s e-
eo ypní ob azy apo ěs i, k e é snimi byly spojo ány ak e é byly mo i o ány čas o
nábožensky.
Také ú ahy op olínání e nické anáboženské iden i y, jež dobře známe izp o-
s ředí České ko uny s ředo ěku a aného no o ěku (od ážil bych se di , že nábo-
ženská komponen a byla době předmode ní mnohok á silnější než ná odnos ní),
zazněly mnohok á ámci ůzných příspě ků oho o kong esu. Ma ía Filomena
Lopes de Ba os (Uni e sidade de É o a) cha ak e izo ala e nickou ozmani os
Jan Zdichynec
120 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2020
s ředo ěkého Po ugalska, sopo ou obecných cí ke ních kánonech ik álo ských
p i ilegiích. Izde se ná odnos ní iden i a p olíná snáboženskou, když po ugalské
ko esy žádaly například oku 1361 od k ále yzické oddělení od muslimů ažidů,
sodkazem na „skandály azhnusení, jež zaží ali křesťané žijící poh omadě s ěmi o
náboženskými skupinami“. Přes o byly h anice mezi e niky čas o nejasné, což se p o-
je o alo mimo jiné při uza í ání manžels í, ale ipři sexuálních kon ak ech mimo
manžels í. Ukazo aly o o něž s ále zno u opako ané zákazy anaopak ýjimky
například p o křesťanskou ženu, k e á směla chodi do mau ské ažido ské č i
ap odá a am oli o ý olej (1469). Paola Pin o Cos a (Uni e sidade do Po o) se na
základě no ma i ních p amenů ěno ala pos ojům ůči e nickým mino i ám ámci
y ířských řádů. Zdá se, že například empláři byli souh nu y ířských řádů poně-
kud ole an nější, zásadě ale pře ládal spíše zákaz s yků sne ěřícími, k e ý mohl
například és ike z á ě p i ilegií člena řádu. O šem alespoň no ma i ní p okla-
mace ěch o řádů zá o eň a o aly před k ep oli ím p ak iko aným ůči odlišným.
Rozdíly po om můžeme pozo o a i přís upech ůzných k álo s í na Py enejském
poloos o ě. Cos a se zaměřila ina předepsaný e nický (či náboženský?) pů od
uadep ů přije í do y ířských řádů. Dániel Bagi (uni e zi a Pécs/Pě ikos elí) analy-
zo al zob azení e nických pomě ů na a i ních p amenech zuhe ského p os o u
11.–13.s ole í. K onikářská yp á ění jsou čas o úplně ik i ní, jde opů od šlech-
ických odin, o o, komu bude pa ři země, již předko é konk é ních šlech iců do-
byli k í apo em. Zazní aly u éž o ázky iden i y, ale ip á ního pos a ení ůzných
e nik (díla Simona Kézy aMis a P.). Au o oho o příspě ku se zamýšlel nad z ahy
nábožens í ae nici y zemích Ko uny české na přelomu s ředo ěku a aného no-
o ěku; Ju gi a Šiaučiūnai ė-Ve bickienė (uni e zi a e Vilniusu) po om sledo ala
ecepci západo- as ředoe opských modelů koexis ence e nicky pes é společnos i
e elkoknížec í li e ském, zejména na příkladě p i ilegií p o židy.
Alespoň y čás i kong esu, jež jsem byl s o sledo a , p obíhaly e elmi přá elské
a mos éře. O ganizá o ům se podařilo p opoji bada ele z elmi ozmani ých kul u -
ních oblas í apředs a i jim aké kul u ní boha s í speci ického egionu se e ního
Ka alánska, k e ý má se souži ím ůzných e nik p as a ou zkušenos . Roz íjela se
čas o zajíma á diskuse, byť a se zhledem k eliké ozmani os i předs a ených éma
mohla ýka spíše koncep ů ahledání společného jazyka. Je škoda, že sami hos i elé,
ka alánš í bada elé, ě šinou s é přednášky idiskuse edli ka alánš ině, bez lumo-
čení, akže sledo a jejich myšlenky bylo dos ob ížné. Pa alelní sekce ěno ané elmi
eo e icky nímanému sledo ání emocí e s ředo ěku akonk é něji pos a ené mul-
ie nici ě se ukázaly jako elmi zajíma é aobohacující. Je o šem o ázka, zda ždy po-
může lepšímu pochopení p oblema iky čas o snad až příliš zdů azňo aná eo e ická
složka. Osobně se domní ám, že někdy na s ředo ěk s ále příliš přenášíme s é po-
hledy, s é „ška ulky“. Nesmí ně cenné je ale u ědomi si— jakkoli o zní banálně—
kul u ní ozdíly, ale ipodobná řešení souži í e nicky pes ých měs a egionů.
Nebý al jsem přízni cem ak elkých se kání, spíše jsem p e e o al komo nější,
se řenější ědecká jednání. Izde se šak podařilo na áza zajíma é kon ak y ao e ří
si obzo y, kul u ní ibada elské, k e é in e ne o é pla o my nah adí jen zčás i.
Jan Zdichynec