scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Absolventi Katedry sociální práce FF UK z let 2006–2013. Výsledky dotazníkového šetření.

Dragomirecká, Eva,Bílá, Veronika,Tuháčková, Pavla

Abstract

9

Full text

Absolventi Katedry sociální práce FF UK zlet 2006–2013. Výsledky dotazníkového šetření.1 Eva Dragomirecká, Veronika Bílá, Pavla Tuháčková ABSTRAKT Cílem práce bylo zjistit, vjakých oblastech se profesně uplatňují absolventi Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vPraze ajak je studium připravilo pro praxi. Data byla získána formou dotazníkového šetření, které proběhlo vdubnu akvětnu 2014. Zcelkového souboru 232 osob, které ukončily studia vletech 2006 až 2013, byla získána data od 93 osob (návratnost 40%). Výsledky ukázaly minimální nezaměstnanost absolventů apřevahu jejich uplatnění ve státním sektoru. Výsledky dále naznačily, které znalosti adovednosti absolventi potřebují vpraxi vzávislosti na profesní oblasti, ve které působí. ABSTRACT The goal of the work was to investigate in which areas graduates of Social Work Department of Faculty of Arts, Charles University in Prague, have been employed and how well they were prepared for the practice. Data were collected using the questionnaire survey carried out from April to May 2014. From the total sample of 232 persons who graduated from 2006 to 2013 we got data from 93 persons (40% of respondence). Results showed minimal unemployment of graduates and the state sector as the area where they have been most frequently employed. Further the results indicated which knowledge and skills graduates use in their practice dependent on professional area in which they work. ÚVOD Pro sociální práci je charakteristické, že se objekt jejího zájmu— sociální prostředí— neustále proměňuje. Mění se požadavky na způsoby řešení interakcí mezi jednotlivcem asociálním prostředím, určité problémy ztrácejí na aktuálnosti aobjevují se nové. Více než vjiných oborech je pro sociální práci důležitá zpětná vazba od absolventů. Výzkum uplatnění absolventů Katedry sociální práce (KSP) FF UK, která rozvíjí sociální práci jako vysokoškolský obor již 25 let, navazuje na dvě předchozí výzkumná šetření provedená jako součást diplomových prací. Radostová (2005) oslovila absolventy zlet 1997–20042 azpracovala údaje ojejich prvním asoučasném zaměstnání areflexi studia na katedře sociální práce. Výsledky ukázaly minimální 1 Tato práce je jedním zvýstupů Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK) č. 7 Psychosociální aspekty kvality lidského života. 2 Zcelkového počtu 235 absolventů zlet 1997–2004 poskytlo odpověď 174 osob, tj. 74%. Uvedené výsledky se vztahují ktomuto souboru respondentů. OPEN ACCESS 10 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2015 nezaměstnanost absolventů. Více než polovina absolventů byla po skončení studia zaměstnána vnestátním neziskovém sektoru, třetina ve státním sektoru akaždý desátý vsoukromém sektoru, např. voblasti personalistiky. Absolventi pracovali srůznými typy klientů, častěji zastoupeny byly tyto skupiny: pachatelé trestných činů, lidé sduševním onemocněním, příjemci dávek či klienti poradenství aděti amládež (Radostová et al. 2006). Výzkumem absolventů zlet 2005–2008 navázala Bradáčová (2009). Vdotazníkovém šetření odpovědělo 154 absolventů (72% zcelkového počtu dotázaných). Co se týče uplatnění absolventů, nebyly zjištěny výrazné změny— více než polovina nalezla uplatnění vnestátním neziskovém sektoru, čtvrtina ve státním sektoru aostatní (13%) vsoukromém sektoru. Tři absolventi (2%) byli vdobě šetření nezaměstnaní. Je otázkou, nakolik uplatnění absolventů sledovaného pracoviště ovlivnily změny na pracovním trhu, konkrétně vývoj průměrné míry nezaměstnanosti po r. 2008 astálé zvyšování počtu absolventů vysokých škol vČR. Zatímco míra nezaměstnanosti se svýjimkou nízkých hodnot vletech 2007 a2008 pohybuje okolo 8–9%, přibývání počtu absolventů vysokých škol je stálým trendem. Vr. 2001 absolvovalo všechny typy aformy studia vČR necelých 30 tisíc absolventů, vr. 2007 se počet absolventů více než zdvojnásobil avr. 2010 představuje téměř trojnásobek. Je tedy zřejmé, že absolventi vysokých škol na pracovním trhu čelí zvýšené konkurenci svých vrstevníků (Šeďa aŠeďová 2012). CÍLE ŠETŘENÍ Zajímalo nás, zda výše popsané trendy ztížily situaci našich absolventů ve smyslu prodloužení doby hledání práce, případně zvýšeného podílu aktuálně nezaměstnaných. Dále jsme sledovali, vjakých oblastech profesně působí anakolik je studium připravilo na požadavky praxe. Hlavním cílem projektu bylo získat tuto zpětnou vazbu avyužít ji pro zvýšení kvality aaktuálnosti studijních programů, ato včetně přípravy podkladů pro novou akreditaci. Výzkumné šetření bylo realizováno studenty předmětu Terénní výzkum vmagisterském programu ajeho dalším cílem bylo seznámit studenty se základními výzkumnými dovednostmi iúskalími sběru dat pomocí dotazníku. Dále sloužil tento dílčí projekt jako předvýzkum krozsáhlejšímu připravovanému výzkumu uplatnění absolventů Filozofické fakulty. METODY Jednorázové dotazníkové šetření bylo realizováno vdubnu akvětnu 2014. Dotazník byl rozeslán na emailové adresy respondentů ve formátu dokumentu Word, nebylo použito webové rozhraní. Tazateli bylo 29 studentů 1. ročníku magisterského oboru sociální práce na KSP FF UK vPraze. Data zvyplněných dotazníků byla uložena do Excelu azpracována vprogramu IBM SPSS. EVa DRagOMIRECkÁ, VERONIka BÍLÁ, PaVLa TUhÁčkOVÁ 11 INSTRUMENT Dotazník „Uplatnění absolventů“ byl vytvořen pro účely šetření, přičemž některé otázky byly převzaty zpředchozích výzkumů absolventů KSP vletech 2005 a2009 (diplomové práce Z. Radostové aJ. Bradáčové vedené doc. Matouškem). Dotazník má 26 otázek včetně tří otevřených otázek, vnichž se mohli respondenti vyjádřit ktomu, které kurzy povařovali za nejpřínosnější, nejméně přínosné aco by dle jejich názoru mělo být do studijního programu doplněno. Otázky jsou rozděleny do čtyř částí, které pokrývají základní demografické informace oabsolventovi, údaje ojeho současném zaměstnání aoprvním zaměstnání po absolvování studia na KSP FF UK ahodnocení studia. SOUBOR Podkladem pro šetření byly seznamy 140 absolventů Bc. programu a145 absolventů Mgr. programu Sociální politika asociální práce, kteří ukončili studium vletech 2006/2007 až 2013/2014. Emailové adresy absolventů byly dostupné vSIS (informační systém Filozofické fakulty UK). Údaje ze seznamů informující ocelkových počtech absolventů adélce studia jsou prezentovány včásti „Informace oabsolventech KSP vletech 2006/2007 až 2013/2014“. Z285 absolventů bylo 48 uvedeno na obou seznamech, tj. ukončili ve sledovaném období jak bakalářský, tak magisterský stupeň studia. ANALÝZA DAT Pro stanovení statistické významnosti byla zvolena hladina 0,05, není-li uvedeno jinak. Rozdíly mezi soubory byly hodnoceny testem analýzy rozptylu ONE-WAY ANOVA pro kvantitativní proměnné atestem χ2 pro kategoriální proměnné. Pro určení rozdílů mezi průměry více souborů byla zvolena Bonferroniho korekce významnosti. Kanalýze dat byla použita počítačová aplikace IBM SPSS Statistics 19.0. VÝSLEDKY INFORMaCE OaBSOLVENTECh kSP VLETECh 2006/2007 aŽ 2013/2014 (N = 285) Zdrojem těchto popisných dat jsou seznamy absolventů dostupné vSIS, nikoli absolventské šetření. BakaLÁŘSkÉ STUDIUM (N = 140) Vletech 2006/2007 až 2013/2014 ukončilo Bc. studium 140 studentů, ztoho 15 mužů (10,7%). 89 studentů (63,6%) ukončilo studium po 3 letech, tj. ve standardní době studia, 45 studentů (32,1%) po 4 letech studia. Pouze 6 studentů (4,2%) přesáhlo nezpo- 12 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2015 platněnou dobu studia: 3 studenti ukončili po 5 letech a3 po 6 letech. Průměrná doba studia činila 3,43 roku. Mezi absolventy bakalářského stupně bylo 33 (23,6%) absolventů kombinované formy, jejichž délka studia činila 3,3 roku anelišila se významně od absolventů denní formy studia (3,47 roku)3. MagISTERSkÉ STUDIUM (N = 145) Vletech 2006/2007 až 2013/2014 ukončilo Mgr. studium 145 studentů, ztoho 13 mužů (9%). Po 2 letech, tj. ve standardní době studia, ukončilo studium jen 40 studentů (27,6%) po 3 letech 82 (56,6%). Po 4 letech ukončilo 22 studentů (12,7%) apo 5 letech 1 student. Každý pátý absolvent magisterského studia ukončil vletech 2006/2007 na Katedře sociální práce také bakalářský stupeň studia (48 absolventů, tj. 20,3%). Celkový počet absolventů bakalářského amagisterského studia na KSP je však vyšší, protože tento údaj nezahrnuje studenty, kteří absolvovali bakalářské studium před rokem 2006/2007. ZÁKLADNÍ SOUBOR PRO DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Ze seznamů bylo vyřazeno 48 duplicit adále 5 absolventů bakalářského studia, kteří vdobě dotazníkového šetření byli studenty 1. r. magisterského studia. Základní seznam tvořilo 232 osob. Dotazník vyplnilo 93 osob (40%). Od 139 absolventů se nepodařilo vyplněný dotazník získat. Důvody shrnuje obrázek 1. U11 osob (7,9% ztěch, kteří neodpověděli) nebyla kdispozici platná adresa nebo adresa chyběla, 125 nereagovalo nebo si nepřečetlo email (89,9%) a3 odmítli zdůvodu, že nepracují voboru. Nelze určit, kolik z„nereagujících“ bylo opravdu kontaktováno aodmítlo na dotazník odpovědět. Lze předpokládat, že vněkterých případech se nabídka ke spolupráci kabsolventům nedostala (email byl vyhodnocen jako spam, kontaktní adresa již nebyla využívána apod.). obr. 1 Základní soubor — návratnost 3 Výpočty nejsou prezentovány. základní soubor N = 232 odpověděl N = 93 chybná adresa N = 11 nereagoval N = 125 odmítl N = 3 Bc. denní 17 % Bc. kombinované 15 % Mgr. 30 % Bc. + Mgr. (Bc. denní) 38 % plný úvazek 67 % částečný úvazek 12 % OSVČ 4 % mateřská 14 % studium 1 % dobrovolníci 2 % státní správa 49 % neziskový sektor 38 % komerční sektor 13 % 11 7 4 4 3 3 2 2 1 1 1 1 0 2 4 6 8 10 12 Úřad městské části MPSV Úřad práce školská zařízení Probační a mediační služba zdravotní zařízení Magistrát hl. m. pobytová zařízení pečovatelská služba MŠMT Policie ČR výzkumná instituce EVa DRagOMIRECkÁ, VERONIka BÍLÁ, PaVLa TUhÁčkOVÁ 13 SROVNÁNÍ RESPONDENTŮ STĚMI, kTEŘÍ NEODPOVĚDĚLI Vzhledem knízké návratnosti jsme zjišťovali, zda se absolventi-respondenti našeho šetřenívdostupných charakteristikách významně odlišovali od těch, kteří se absolventského šetření nezúčastnili. Výsledky shrnuje tabulka 1. respondenti (N = 93) non-respondenti (N = 139) test p abs. % abs. % muž 11 11,8 13 9,4 χ2 = 0,368 0,346 Bc. i Mgr. stupeň 30 32,3 18 12,9 χ2 = 12,660 < 0,001 abs. před 0–3 lety 53 57,0 57 41,0 χ2 = 5,708 0,012 Bc. kombinované* 14 (z 30) 46,7 15 (z 57) 26,3 χ2 = 3,663 0,048 (průměr ± SD) N(průměr ± SD) N roky studia Bc. 3,35 ± 0,633 60 3,51 ± 0,665 75 F = 1,929 0,167 roky st. Mgr 2,89 ± 0,625 63 2,89 ± 0,703 82 F = 0,000 0,990 roky studia 4,12 ± 1,473 93 3,60 ± 1,232 139 F = 8,508 0,004 tab. 1 Charakteristiky souboru respondentů a non-respondentů * Výpočty pro absolventy pouze Bc. stupně (N = 87, z toho 30 respondentů a 57 non-respondentů) Ze srovnání vyplývá, že se respondenti anon-respondenti nelišili vtom, kolik let studovali bakalářský nebo magisterský program, nebo vpodílu mužů ažen. Vsouboru respondentů byl významně vyšší počet těch, kteří na KSP absolvovali ve sledovaném období bakalářský imagisterský program, na což ukazuje ivýznamně vyšší celková doba studia urespondentů. Respondenti vporovnání snon-respondenty významně častěji ukončili své studium vdobě posledních tří let, což může souviset sobjektivními isubjektivními faktory, jako je např. snižující se pocit sounáležitosti skatedrou unon-respondentů, obtíže shodnocením studia po delším časovém intervalu nebo zvyšující se počet neplatných kontaktních adres. Zajímavá souvislost byla zjištěna uabsolventů pouze bakalářského stupně, kde mezi respondenty byli významně častěji zastoupeni absolventi kombinovaného studia vporovnání snon-respondenty. Absolventi, kteří se dotazníkového šetření neúčastnili, se lišili od účastníků šetření vtěchto bodech: — méně často absolvovali na KSP bakalářský imagisterský stupeň — častěji ukončili studium před 4 avíce lety — mezi absolventy bakalářského studia byli méně zastoupeni studenti kombinované formy studia. 14 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2015 ShRNUTÍ Návratnost závisela na tom, zda student absolvoval ve sledovaném období Bc. iMgr. studium nebo pouze jeden stupeň studia. Návratnost byla více než dvakrát vyšší utěch, kteří absolvovali oba stupně. Utěch, kteří neabsolvovali oba stupně, hrála roli doba od ukončení studia— spřibývajícím počtem let klesala návratnost. Uabsolventů bakalářského stupně byla vyšší návratnost mezi absolventy kombinované formy studia. Důvody knevyplnění souvisely sdobou od ukončení studia— těch, kteří ukončili před 6 avíce lety, se týkalo chybění nebo neplatnost adresy (9 z11) nebo to, že nepracují voboru (2 ze 2). POPIS SOUBORU RESPONDENTŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ (N = 93) Zdrojem následujících informací agrafů je dotazníkové šetření absolventů KSP. POhLaVÍ aVĚk Dotazníkového šetření se zúčastnilo 11 mužů (12%) a82 žen. Průměrný věk celého souboru činil 32 let vrozmezí od 24 do 55 let, každý druhý respondent byl ve věku 24–30 let. aBSOLVOVaNÝ STUPEŇ STUDIa Respondenti uvedli, jaký stupeň studia na KSP absolvovali (obrázek 2). 16 respondentů absolvovalo denní formu bakalářského programu, 14 kombinovanou formu Bc. programu, 28 pouze magisterský program a35 navázalo na absolvování denní formy bakalářského programu studiem magisterského programu. Tyto údaje se nevztahují pouze kabsolvování studia od r. 2006/2007 aproto se neshodují stabulkou 1, kde je uvedeno 30 absolventů Bc. aMgr. studia. 5 respondentů absolvovalo bakalářský stupeň před r. 2006/2007. obr. 2 Absolvované studium na KSP (N = 93) základní soubor N = 232 odpověděl N = 93 chybná adresa N = 11 nereagoval N = 125 odmítl N = 3 Bc. denní 17 % Bc. kombinované 15 % Mgr. 30 % Bc. + Mgr. (Bc. denní) 38 % plný úvazek 67 % částečný úvazek 12 % OSVČ 4 % mateřská 14 % studium 1 % dobrovolníci 2 % státní správa 49 % neziskový sektor 38 % komerční sektor 13 % 11 7 4 4 3 3 2 2 1 1 1 1 0 2 4 6 8 10 12 Úřad městské části MPSV Úřad práce školská zařízení Probační a mediační služba zdravotní zařízení Magistrát hl. m. pobytová zařízení pečovatelská služba MŠMT Policie ČR výzkumná instituce EVa DRagOMIRECkÁ, VERONIka BÍLÁ, PaVLa TUhÁčkOVÁ 15 SOUčaSNÝ PRaCOVNÍ STaTUS Z93 respondentů pracuje 77 osob (82,8%), ato 62 osob na plný úvazek, 11 osob na částečný úvazek a4 osoby jako OSVČ. Z16 respondentů, kteří vsoučasnosti neuvedli, že jsou zaměstnáni, je 13 na mateřské dovolené, 1 se plně věnuje studiu (Bc. psychologie) a2 působí jako dobrovolníci, ztoho 1 vzahraničí. Nikdo neuvedl, že je nezaměstnaný. obr. 3 Pracovní status (N = 93) Mnozí respondenti uváděli více souběžných aktivit: při plném úvazku studuje 6 osob, ztoho se v1 případě jedná ostudium na KSP, 3 osoby studují jiné Mgr. programy a2osoby doktorské studium. Částečný úvazek je uvětšiny respondentů doplněn studiem, OSVČ, dobrovolnickou činností nebo mateřskou, v1 případě se jedná osouběh sinvalidním důchodem. SOUčaSNÉ ZaMĚSTNÁNÍ Na otázky osoučasném zaměstnání odpovědělo 82 osob (tento údaj se neshoduje sodpovědí na předchozí otázku, kde uvedlo 77 osob, že pracuje, protože údaje osoučasném zaměstnání poskytly irespondentky na mateřské dovolené). Z82 je 40 osob (48,8%) zaměstnáno ve státním sektoru a42 vnestátním, konkrétně 31 osob vneziskovém sektoru a11 vkomerčním (obrázek 4). obr. 4 Současné zaměstnání absolventů (N = 82) základní soubor N = 232 odpověděl N = 93 chybná adresa N = 11 nereagoval N = 125 odmítl N = 3 Bc. denní 17 % Bc. kombinované 15 % Mgr. 30 % Bc. + Mgr. (Bc. denní) 38 % plný úvazek 67 % částečný úvazek 12 % OSVČ 4 % mateřská 14 % studium 1 % dobrovolníci 2 % státní správa 49 % neziskový sektor 38 % komerční sektor 13 % 11 7 4 4 3 3 2 2 1 1 1 1 0 2 4 6 8 10 12 Úřad městské části MPSV Úřad práce školská zařízení Probační a mediační služba zdravotní zařízení Magistrát hl. m. pobytová zařízení pečovatelská služba MŠMT Policie ČR výzkumná instituce základní soubor N = 232 odpověděl N = 93 chybná adresa N = 11 nereagoval N = 125 odmítl N = 3 Bc. denní 17 % Bc. kombinované 15 % Mgr. 30 % Bc. + Mgr. (Bc. denní) 38 % plný úvazek 67 % částečný úvazek 12 % OSVČ 4 % mateřská 14 % studium 1 % dobrovolníci 2 % státní správa 49 % neziskový sektor 38 % komerční sektor 13 % 11 7 4 4 3 3 2 2 1 1 1 1 0 2 4 6 8 10 12 Úřad městské části MPSV Úřad práce školská zařízení Probační a mediační služba zdravotní zařízení Magistrát hl. m. pobytová zařízení pečovatelská služba MŠMT Policie ČR výzkumná instituce 16 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2015 Uplatnění absolventů ve státní správě ukazuje obrázek 5. Na městských úřadech pracovali absolventi nejčastěji voblasti sociálněprávní ochrany dětí, sociální péče akomunitního plánování, jako kurátoři pro mládež nebo pro dospělé avoblasti prevence kriminality aužívání drog. Na ministerstvech zastávali absolventi pozice odborných referentů aprogramových aprojektových manažerů. Na Úřadu práce pracovali vreferátu nepojistných sociálních dávek jako vedoucí nebo referenti. VProbační amediační službě pracovali absolventi na pozici probačních úřadníků akoordinátora projektu. Ve školství pracovali 4 absolventi— 2 jako vychovatelé vZŠ aZŠ pro děti zdravotním postižením a2 jako učitelé vZŠ aZUŠ. Ve zdravotnictví našli uplatnění 3 absolventi, ato jako zdravotně sociální pracovník vnemocnici, terapeut vcentru psychosociálních služeb vPsychiatrické nemocnici asociální pracovník ve zdravotnickém zařízení. Tři absolventi pracovali vpříspěvkových organizacích poskytujících sociální služby jako ředitel organizace nebo sociální pracovník— 2 vpobytovém zařízení a1 vpečovatelské službě. Na magistrátě našli uplatnění 2 absolventi (projektový manažer ametodik), 1 absolvent pracoval uPolicie ČR jako komisař a1 ve výzkumné instituci jako pracovník vědy avýzkumu. obr.5 Uplatnění absolventů ve státní správě (N = 40) Vnestátním neziskovém sektoru pracovalo 31 osob, ato většinou vobecně prospěšných společnostech, občanských sdruženích, resp. spolcích a1 absolvent vcírkevní organizaci. Jednalo se onízkoprahová zařízení, terénní programy, podporované zaměstnávání asociální podnik, sociální služby pro seniory aosoby se zdravotním postižením, azylová zařízení, linku bezpečí, občanskou poradnu, pracovní poradenství pro cizince, dobrovolnické programy adalší aktivity nestátních neziskových organizací. 8 absolventů zastávalo pozice ředitelů nebo vedoucích služby, centra nebo zařízení, 6 pracovalo jako koordinátoři nebo manažeři projektů, 13 jako sociální pracovníci, 2 jako administrativní pracovníci a2 svou pozici neuvedli. Z11 absolventů zaměstnaných vkomerčním sektoru uvedlo 6, že pracují vsoukromé firmě (bez dalšího upřesnění), 1 pracoval ve firmě poskytující sociální služby, 2 pracovali ve školství, 1 vodborném periodiku a1 jako realitní makléř. základní soubor N = 232 odpověděl N = 93 chybná adresa N = 11 nereagoval N = 125 odmítl N = 3 Bc. denní 17 % Bc. kombinované 15 % Mgr. 30 % Bc. + Mgr. (Bc. denní) 38 % plný úvazek 67 % částečný úvazek 12 % OSVČ 4 % mateřská 14 % studium 1 % dobrovolníci 2 % státní správa 49 % neziskový sektor 38 % komerční sektor 13 % 11 7 4 4 3 3 2 2 1 1 1 1 0 2 4 6 8 10 12 Úřad městské části MPSV Úřad práce školská zařízení Probační a mediační služba zdravotní zařízení Magistrát hl. m. pobytová zařízení pečovatelská služba MŠMT Policie ČR výzkumná instituce EVa DRagOMIRECkÁ, VERONIka BÍLÁ, PaVLa TUhÁčkOVÁ 17 Respondenti dále uvedli, sjakou cílovou skupinou pracují (mohli volit více možností). Výsledky ukázaly různorodost pracovního uplatnění absolventů. Odpovědělo 81 respondentů. Nejčastěji (32, tj. více než třetina) pracují srodinami, dětmi amládeží nebo slidmi srůzným typem postižení (22), ztoho polovina slidmi sdlouhodobým duševním onemocněním. 16 dotazovaných uvedlo jako cílovou skupinu lidi vkrizi včetně obětí domácího násilí, 14 pracuje se seniory a13 slidmi se závislostmi. Dále je uvedena skupina lidí bez domova, pachatelé trestných činů apříjemci dávek (shodně 10 odpovědí), uchazeči ozaměstnání (9) etnické menšiny (8), pracovníci sociálních služeb (7), umírající adobrovolníci (shodně 5 odpovědí), osoby živící se prostitucí (4) acizinci auprchlíci (2). 81 osob vyplnilo údaj opočtu podřízených vsoučasné pracovní pozici: 60 (74,1%) nemá žádné podřízené. Uzbývajících 11 respondentů je rozmezí počtu podřízených od 1 do 14 sprůměrem 1,51. Vprůměru mají více podřízených muži než ženy (2,6 versus 1,35) apracující vnestátním sektoru ve srovnání se státním (1,98 versus 1,08); rozdíly však nelze vzhledem kmalému počtu osob statisticky hodnotit. Údaj omístě výkonu práce vyplnilo 82 osob. Většina pracuje vPraze, každý desátý vobci srozšířenou působností. Vjiném krajském městě nebo jiné obci pracovalo pouze 6 respondentů (tabulka 2). počet % Praha 61 74,4 jiné krajské město 22,4 obec s rozšířenou působností 89,8 jiná obec 44,9 práce na více místech 56,1 není vázána na místo (např. z domova) 22,4 celkem 82 100 tab. 2 Místo výkonu práce (N = 82) HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ PO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA DOBa hLEDÁNÍ ZaMĚSTNÁNÍ Z83 respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku, uvedla většina, že měla práci zajištěnou již před ukončením studia. Pouze 6 osob hledalo práci déle než 3 měsíce (tab. 3). FORMa hLEDÁNÍ ZaMĚSTNÁNÍ Ztěch, kteří si našli práce před ukončením studia, zhruba třetina (22 osob) využila inzerci atřetina (20 osob) přijala přímou nabídku od zaměstnavatele. Další formy hledání práce byly méně zastoupeny: 5 osob využilo pomoc rodičů nebo známých, 5 učinilo nabídku zaměstnavateli, 3 založily vlastní občanské sdružení, ve dvou přípa- 24 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2015 ukončili studium 1–2 roky před dotazníkovým šetřením. Nelze odhadnout, jaká je mezi non-respondenty nezaměstnanost, zvláště pokud se jejich profesní život odehrává mimo obor sociální práce. Zjištění onulové nezaměstnanosti ve výzkumném souboru jsou však vsouladu spřevisem poptávky po sociálních pracovnících např. voblasti sociálně právní ochrany dětí, péče olidi sdlouhodobým duševním onemocněním avsouvislosti stransformací pobytových sociálních služeb. Zprůměrného věku výzkumného souboru vyplývá, že jejich cesta ke studiu nevedla vždy přímočaře ze střední na vysokou školu, ale že nastoupili ke studiu vrůzných fázích své profesní kariéry. Ztoho vyplývají odlišnosti vhodnocení přínosu studia; absolventi, kteří studovali při zaměstnání, více oceňovali získání kritického, systémového myšlení azískání teoretického vhledu do svých praktických činností než absolventi bez předchozích profesních zkušeností. Zdá se, že se od doby předchozích šetření zvýšil podíl absolventů pracujících ve státním sektoru vporovnání suplatněním vnestátním, převážně neziskovém sektoru. Není důvod se domnívat, že tento nález souvisí snižší návratností. Ve státním sektoru vznikají nové pracovní pozice4 apoptávka po sociálních pracovnících není naplněna, lze tedy předpokládat, že skutečnost, že každý druhý respondent výzkumného souboru pracuje ve státním sektoru, ukazuje na dlouhodobější trend. Tato skutečnost může souviset stím, že absolventi studovali vPraze azde také nejčastěji našli uplatnění. Téměř polovina absolventů zaměstnaných ve státním sektoru působí vúřadech městských částí nebo na Ministerstvu práce asociálních věcí. Lze předpokládat— anaše zkušenost to potvrzuje— že dobré uplatnění absolventů KSP vtěchto úřadech tam usnadňuje vstup našim dalším absolventům. Zvýšený podíl absolventů ve státní správě má vliv na to, sjakými cílovými skupinami absolventi nejčastěji pracují. Vzhledem kuplatnění absolventů vodděleních sociálně právní ochrany dětí ana pozicích kurátorů pro mládež není překvapující, že byla nejčastěji zastoupena cílová skupina rizikových rodin, dětí amládeže. Další velkou cílovou skupinou byli lidé srůzným typem postižení. Relativně četná skupina absolventů pracujících slidmi se závažným duševním onemocněním naznačuje další možnosti uplatnění absolventů KSP, která se na tuto oblast práce dlouhodobě specializuje. Oproti minulým absolventským šetřením se zvýšil počet lidí pracujících se seniory aslidmi bez domova. Se studiem byli celkově více spokojeni absolventi, kteří pracují ve státním sektoru vporovnání spracujícími vnestátním sektoru, améně spokojeni byli absolventi obou typů programů vporovnání sabsolventy pouze jednoho studijního programu. Co se týče prvního zjištění, zdá se, že znalosti adovednosti, kterými KSP své absolventy podle jejich hodnocení dostatečně vybavuje, více odpovídají požadavkům státního sektoru. Konkrétně řečeno, pracovníci ve státním sektoru hodnotili jako nejdůležitější dovednost pro svou práci znalost právního rámce, což koresponduje svysokým hodnocením úrovně výuky právních předmětů votevřené otázce. Lze namítnout, že znalost legislativního ateoretického rámce vykonávání sociální práce je nezbytná pro pracovníky ve všech sektorech, ale to není podstatné pro intepretaci hodnocení 4 Jako příklad uveďme, že vsouvislosti snovelou zákona osociálně-právní ochraně dětí byla vydána prováděcí vyhláška (č. 473/2012 Sb.), která ukládá oddělením sociálně právní ochrany dětí naplňovat alespoň minimální personální standard. EVa DRagOMIRECkÁ, VERONIka BÍLÁ, PaVLa TUhÁčkOVÁ 25 výuky zpohledu absolventů. Absolventi hodnotí úroveň praktické přípravy hůře než teoretickou přípravu avětší sepětí teoretické výuky spraxí, resp. větší důraz na získání praktických dovedností pro přímou práci sklientem doporučují ve svých komentářích. Zjištění onižší spokojenosti absolventů obou typů programů je zřejmě důsledkem rozdělení původně pětiletého magisterského programu na dvě části, což při otevřenosti navazujícího magisterského studia vůči absolventům bakalářského studia příbuzných oborů (jejichž znalostní vybavení nemusí odpovídat znalostem absolventů bakalářského stupně na KSP) vede vmagisterském programu kurčitému „opakování“ či „doplňování“ výuky, která byla obsahem bakalářského stupně, aby na ni bylo možno navázat. Některá kritická hodnocení absolventů již pozbyla své aktuálnosti, např. nízká obliba předmětů poskytovaných katedrou politologie odkazuje kminulé spolupráci obou kateder dané vnějšími okolnostmi. ZÁVĚR Výsledky dotazníkového šetření absolventů katedry sociální práce zlet 2006–2013 přinesly metodické podněty pro přípravu budoucích absolventských šetření, inspiraci pro zkvalitnění výuky apředevším užitečnou zpětnou vazbu od našich absolventů. Ukázalo se, že se návratnost odpovědí na dotazníkové šetření snižuje sdélkou doby od absolvování studia aže vhodným časovým intervalem pro výběr respondentů je doba do čtyř let od ukončení studia. Dalším omezujícím faktorem našeho šetření byla skutečnost, že jsme měli kdispozici pouze emailové adresy. Jakékoli další údaje by pomohly návratnost zvýšit. Zpopisných dat oabsolventech KSP vletech 2006–2013 jsme zjistili, že obor sociální práce absolvovala převaha žen vpoměru 9:1 aže studium ve standardní době zvládla většina absolventů bakalářského programu, ale pouze čtvrtina absolventů magisterského studia. Zúdajů získaných od 93 absolventů— respondentů našeho šetření— vyplývá vyšší věk absolventů ačastý souběh práce se studiem, ato nejen ustudentů kombinované formy studia. Polovina absolventů našla uplatnění ve státní správě, zhruba třetina vneziskovém sektoru azbývající část vkomerční sféře, často mimo obor sociální práce. Vnašem souboru nebyl nikdo nezaměstnaný, většina absolventů byla se svým zaměstnavatelem vkontaktu již během studia. Nejpočetnější cílovou skupinou, se kterou absolventi pracují, je rodina, děti nebo mládež, lidé se zdravotním postižením, senioři alidé sdlouhodobým duševním onemocněním. Četná je také skupina pachatelů aobětí trestných činů. Více než polovina absolventů vsoučasnosti pracuje ve svém prvním zaměstnání, do kterého nastoupila po absolvování KSP. Vyšší spokojenost se studiem vykazovali absolventi pracující ve státním sektoru vporovnání spracovníky nestátního sektoru. Nehledě na odlišnost profesních astudijních trajektorií dotazovaných absolventů irůzně zabarvený emoční vztah ke katedře, který zkomentářů probleskuje, lze zje- 26 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2015 jich reflexe vyvodit několik doporučení: (a) udržet vysokou úroveň výuky právních předmětů adalších jmenovaných, např. sociální politiky, krizové intervence, metod sociální práce, sociální správy, případové práce akriminologie; (b) posílit sepětí teoretické výuky spraxí, poskytnout více praktických dovedností pro přímou práci sklientem obecně nebo pro práci surčitými cílovými skupinami, např. sRomy; (c) zachovat kvalitní supervizi aposkytnout další příležitosti kpráci na osobním rozvoji, např. sebezkušenostní semináře, zásady psychohygieny jako prevenci vyhoření apod. a(d) zařadit nová aktuální témata, jako je dluhové poradenství, problematika migrace nebo změny vlegislativě. LITERATURA BRADÁČOVÁ, Jana. 2009. Výzkum absolventů katedry sociální práce FF UK. Praha, 71s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Doc. PhDr. Oldřich Matoušek. RADOSTOVÁ, Zuzana. 2005. Výzkum absolventů katedry sociální práce FF UK. Praha, 79s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Doc. PhDr. Oldřich Matoušek. RADOSTOVÁ, Zuzana, Oldřich MATOUŠEK aDalibor HOLDA. 2006. Absolventi katedry sociální práce FF UK vpraxi. Sociální práce / Sociálna práca. 6(2): 114–132. ISSN 1213-6204.