Člověče, dýchej!? Znečištěné ovzduší v šedesátých letech 20. století na Mostecku v legislativě i médiích

Člo ěče, dýchej!? Znečiš ěné o zduší šedesá ých le ech 20.s ole í na Mos ecku legisla i ě imédiích nikola no o ná BREATHE, GOOD MAN!? AIR POLLUTION IN THE 1960S IN CZECHOSLOVAKIA’S MOST REGION AS DISCUSSED IN THE MEDIA AND IN LEGISLATION The pape ocuses on he issue o ai pollu ion in he indus ially impo an Mos egion in he 1960s. I analyses how socie y and go e nmen esponded o inc easing en i onmen al deg ada ion in he egion wi hin he e ol ing poli ical and economic con ex by examining he media and changes in legisla ion. Inspi ed by Donald Wo s e ’s en i onmen al his o y amewo k, he pape aims o illus- a e he dynamic in e play be ween he expansion o indus y, en i onmen al conce ns and policy- making du ing his c ucial pe iod. By in es iga ing he nuances o media discou se and legisla i e e o ms, i explo es how ai pollu ion was pe cei ed and wha ac ions we e aken o ackle i in he egion, con ibu ing o adeepe unde s anding o he in e connec ions be ween socie y, s a e, and ecology in en i onmen al con ex s. KEYWORDS: en i onmen al his o y; ai ; pollu ion; Mos ; socialism; media; legisla ion „Je známo, že na území ČSSR napadá očně p ůmě u asi 10 150 kg popílku ap a- chu na 1 km2, edy íce než dese un! (P ůmě ná hus o a zalidnění na 1 km2 je unás 107 osob.) Vp ůmyslo ých s řediscích je o šak ho ší. Zos a ských ko- mínů napadá očně na 1 km2 asi 3 000 un popílku ap achu, což je d ace k á íce, než připouš í zd a o nická no ma. A eď  om, člo ěče, dýchej, p acuj ažij!“1 S učná, ale jasná zmínka populá ním ženském časopise Vlas a po zuje, že p o- blém, k e ý se p ní polo ině šedesá ých le minulého s ole í začal plíži E opou, se ýkal i ehdejšího Českoslo enska, zejména pak jeho p ůmyslo ých oblas í, jako je Os a sko nebo Mos ecko.2 Občané ehdy sledo ali aosobně zaží ali pos upně se zho šující k ali u ži o ního p os ředí, samozřejmě če ně s a u k ajiny ao zduší. Znečiš ění bylo řešeno už době p ůmyslo é e oluce, ale speci ikem sledo ané si- uace byla nap os á bezohlednos komunis ického ežimu klidskému zd a í ako- neckonců aké ži o nímu p os ředí, ipřes in o mo anos opo enciálních důsledcích. Nakonec se pomě y zho šily na olik, že p ašný spad p oduko aný spalo áním uhlí byl ozezna elný pouhým okem. Bylo jasné, že o, co lidé idí, o něž dýchají. 1 Člo ěče, dýchej!?, Vlas a 17, 30.10.1963, č.44, s.5. 2 S udie je založena na ýzkumu kdiplomo é p áci au o ky: Nikola NOVOTNÁ, Si uace je k i ická. P oblema ika znečiš ěného o zduší na Mos ecku 60.le ech 20.s ole í, diplomo á p á- ce, Ús a českých dějin FF UK, P aha 2023. Náze s udie je inspi o án článkem časopise Vlas a. OPEN ACCESS nIKOLa nOVOTnÁ 59 Není di u, že média u olňujících se šedesá ých le nemlčela. Včeskoslo enském časopise p o ženy si edak o ky neb aly se í ky. Článek nesoucí příznačný náze Člo ěče, dýchej!? yšel už na podzim oku 1963 a ozebí al o ázku k ali y o zduší celé epublice. Za nej íce pos ižená mís a jeho au o ka nepřek api ě označila ob- las i s elkou koncen ací p ůmyslo ých podniků, edy Mos ecko či Os a sko, a éž elká měs a, jejichž případě h ály ýznamnou oli k omě o á en ispalo ací mo- o y au omobilů. Ta o s udie si klade za cíl alespoň k á kos i p os řednic ím nas ínění si uace Mos- ecka šedesá ých le ech 20.s ole í sledo a možnos i alimi y eakcí české společnos i na pos upně iden i iko aný p oblém zho šo ání k ali y ži o ního p os ředí. Konk é ně se zajímá o o mo ání uzemské en i onmen ální legisla i y asledo ání eakcí ap áce médií aná odních ýbo ů šech ú o ní. Předes řený zámě ychází zo ázky: Jak mohla společnos s á u budujícího socialismus, no abene če ně jejích poli ických ep ezen- an ů, eago a na pos upně iden i iko aný abezespo u s ále palči ější p oblém ob- las i, jež byla dlouhodobě exploa o aná p ůmyslo ou ý obou a ěžbou su o in? Základní hypo ézou s udie jsou možné o my eakce na s upňující se znečiš ění. Vycházím znásledujících ří po enciálních eakcí lády aspolečnos i na zho šující se s a o zduší na Mos ecku šedesá ých le ech. P ní možnos í je, že s á upřed- nos nil p ůmyslo ou ý obu před ak i ním řešením p oblému. Poli ické ep ezen- ace socialis ickém s á ě mohly p io i izo a p ůmyslo ý oz oj jako klíčo ou ces u kekonomickému ůs u asociálnímu pok oku. P o o by mohly bý počá eční eakce na snižující se k ali u o zduší spojeny spokusem minimalizo a jeho dopady na p ů- myslo ou p odukci ahospodářský ůs . To by mohlo zah no a odkládání přísněj- ších egulací oblas i ži o ního p os ředí e p ospěch p ůmyslo ých zájmů. D uhou možnos í je, že s á mohl z oli s a egii cen alizace kon oly nad echnologickými ino acemi, jež měly znečiš ění zab aňo a . To by zah no alo in es ice do echnolo- gií, k e é by snižo aly emise azlepšo aly účinnos p ůmyslo ých p ocesů. Poli ické ep ezen ace by mohly zdů azňo a y o echnologické ino ace jako způsob, jak ře- ši znečiš ění azá o eň ud žo a ůs ekonomiky. Tře í možnos í je, že by zhledem kcen alizo ané po aze socialis ického ežimu mohla ep ezen ace usilo a okon- olu in o mací a eřejného disku zu oznečiš ění o zduší. To by mohlo zah no a omezo ání přís upu médií kin o macím oznečiš ění azlehčo ání p oblému. Tako á eakce mohla bý mo i o ána snahou ud že poli ickou s abili u azab áni ozšíření nespokojenos i mezi oby a els em k ůli en i onmen álním p oblémům. Na y o hypo ézy chce s udie nahlédnou p os řednic ím koncep u en i onmen- álních dějin. Ten na om o mís ě chápu jako přís up khis o ickým p amenům, k e ý analyzuje zájemné o li ňo ání člo ěka spří odou,3 přičemž ycházím zde inice ame ického his o ika Donalda Wo s e a.4 Ten s ano il ři smě y  ámci en i on- men álně-his o ického ýzkumu— Na u e (pří oda), jež se sous ředí na o ganickou 3 Leoš JELEČEK, En i onmen ální dějiny. Jejich znik, koncep ualizace ains i ucionalizace (USA, E opa, S ě ), Annales his o ici P eso enses 9, 2010, s.247–274, zde s.254. 4 Donald Wo s e je en i onmen ální his o ik působící na uni e zi ě Kansasu. Založil obo En i onmen al his o y. Zjeho nejznámějších děl můžeme jmeno a The Dus Bowl, New Yo k 1979. OPEN ACCESS 60 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 iano ganickou čás pří ody če ně člo ěka, její působení minulos i apochopení jejích při ozených p ocesů če ně lidského by í; socioekonomickou s é u, její in e - akce sp os ředím, ý obu nářadí ajeho použí ání a ý obu ěcí zpří odních zd ojů amezilidské z ahy o o o li ňující. Tře í smě sleduje in elek uální o inu, jak naše nímání pří ody, zákony, mý y as uk u y myšlení o li ňují její s a .5 S udie se za- měřuje na kombinaci s é y socioekonomické sin elek uální, a edy sleduje, jak ech- nologické pos upy spalo ání uhlí a echnologie odlučo ání škodli in a ozhodo ání onich o li ňo aly ži o ní p os ředí alidské zd a í. Uží á k omu íce či méně spon- ánní mediální ýs upy alegisla i ní změny, jež na ně eago aly. Jak bylo zmíněno ýše, oblas Mos ecka byla jedním zp ůmyslo ých cen e s á u, a o zejména p o ýsky ložisek hnědého uhlí, k e é se uží alo jako pali o. Region edy za ěžo aly exhalace ycházející ze spalo ání nepříliš k ali ního uhlí, ale aké jeho ěžba po cho ých dolech. Dolo ání změnilo celko ý áz amější k ajiny,6 do- konce došlo klik idaci několika obcí če ně his o ického cen a Mos u. Mos ecko se edy je ilo jako ideální zacílení ýzkumu. S udii jsem se ozhodla zaměři na šedesá á lé a zněkolika dů odů. P á ě  om o období došlo Českoslo ensku ajeho p ůmyslo ých oblas ech kz lášť zásadnímu oz oji p ůmyslu, jenž ssebou nesl i apidní zho šení s a u o zduší. Například byly ehdy do p o ozu u áděny elkokapaci ní o á ny aelek á ny s a ěné po celé pře- dešlé dese ile í, k e é o šem pos ádaly jakékoli řešení zab aňující úniku exhalací do o zduší. Také poli ická si uace byla p o ý oj klíčo á— došlo ku olnění aná- slednému u užení poli ických pomě ů  ámci událos í p ažského ja a ain aze ojsk Va ša ské smlou y. S á ijeho občané začali bý přís upnější en i onmen álním éma ům aměli možnos je éž medializo a . Pos upně nas oupil p oces změny e smýšlení opří odě— bylo řeba ji ch áni . Ipřes o zde o šem ungo alo pláno ané hospodářs í aplán byl och aně ždy nadřazen. Do olím si di , že zaměření na šedesá á lé a je důleži é p o komplexní pochopení ý oje en i onmen álního myšlení alegisla i y a oho, jakým ýz ám ex- ploa o ané oblas i Českoslo enska čelily ajaké jsou jejich důsledky p o současnos . Zde je na mís ě zmíni , že oblas i Mos ecka, espek i e se e ních Čech, se ěno- aly aké p áce Mi osla a Vaňka,7 Ma ěje Spu ného8 nebo Eagla Glassheima.9 P áce 5 Donald WORSTER (ed.), The Ends o he Ea h. Pe spec i es on Mode n En i onmen al His o y, Camb idge 1988, s.293. 6 Pojem k ajina zde použí ám e smyslu kul u ní k ajiny, edy oblas i spodobnými ysy y- íjecími se čase ap os o u, o li něnými působením člo ěka. 7 Mi osla VANĚK, Nedalo se ady dýcha . Ekologie českých zemích le ech 1968 až 1989, P a- ha 1996; TÝŽ, Ekologie aekologické hnu í pos pno ém Českoslo ensku, in: Pe Blažek (ed.), Opozice aodpo p o i komunis ickému ežimu Českoslo ensku, P aha 2005, s.79–95. 8 Ma ěj SPURNÝ, Mos do budoucnos i. Labo a oř socialis ické mode ni y na se e u Čech, P aha 2016; TÝŽ, Mezi ědou apoli ikou. Ekologie za socialismu akapi alismu (1975–1995), in: Mi- chal Kopeček (ed.), A chi ek i dlouhé změny. Expe ní kořeny pos socialismu Českoslo- ensku, P aha 2019, s.267–313. 9 Eagle GLASSHEIM, Očis a českoslo enského poh aničí. Mig ace, ži o ní p os ředí azd a í bý- alých Sude ech, P aha 2019. OPEN ACCESS nIKOLa nOVOTnÁ 61 sledují sociální linku p oblému se znečiš ěním na oblas ní ú o ni, ýzkum Mi o- sla a Vaňka pak přesahuje do období z .no malizace a ole p o es ů p o i znečiš- ění na konci osmdesá ých le minulého s ole í při pádu ežimu. Přináší hled do me od řešení znečiš ění o zduší období z .no malizace, mapují mediální pok y í éma u nebo sledují ak i izaci občanské společnos i se e ních Čechách na konci osmdesá ých le . Mě šak na om o mís ě zajímá zmíněné období pos upné iden i- ikace a„ohma á ání“ ekologického p oblému (nejen) Mos ecka p ůběhu šedesá- ých le . Hla ním zd ojem p imá ních p amenů byly a chi ní ondy Se e očeského k aj- ského ná odního ýbo u aús ecké k ajské hygienické s anice10 ze SOA Li oměřice. Zlokálních ondů jsem s udo ala ma e iály mís ních ná odních ýbo ů Li íno , Komořany, Mos aVole čice. Tex dále p acuje smediálními ýs upy ema izujícími znečiš ění o zduší, a o ozhlaso ými pořady a epo ážemi (například Me eo ), asleduje dobo á egionální icelos á ní pe iodika (například P ůboj, Vlas a, Mladý s ě ). Publikace pří odo ědecké p o enience mi napomohly o ien o a se  e minolo- gii péče oži o ní p os ředí a ůzných pří odních p ocesech. Rele an ní je přede ším p áce Bedřicha Moldana, p ního českoslo enského ačeského minis a ži o ního p os ředí, k e á je ěno ána p á ě znečiš ění ži o ního p os ředí e d uhé polo ině 20.s ole í apos upům řešení zho šující se si uace.11 Hla ním zd ojem znečiš ění o zduší daném egionu byli z .ak i ní znečišťo- a elé, o iž eplá ny, hnědouhelné doly ap ůmyslo é podniky obecně. Vdůsledku spalo acích p ocesů znich do o zduší  ůzném množs í unikaly exhalace pe ného iplynného cha ak e u. Z ěch zásadních lze jmeno a samozřejmě oxid siřiči ý nebo z .popílek, edy p oduk spalo ání uhlí. Významným ak o em, jenž předu čo al Mos ecko kzimním apodzimním dnům plným smogu, byla podoba egionu zho šu- jící podmínky ozp ylu— se ření mezi Českým s ředohořím aK ušnoho skou ho - na inou. Nad oblas í se při in e zi y ářely žlu ohnědé m aky plné oxidu siřiči ého ipopílku, k e é by se  o ina ých oblas ech snadno ozp ýlily. In e zní mlhy nešlo přehlédnou . Byly idě , byly cí i . Ne alo dlouho aspad exhalací začal spolu se s ále in enzi nější ěžbou zře elně p oměňo a podobu k a- jiny, espek i e p os ředí, jež oby a ele obklopo alo. Chodníky, s řechy domů aza- h ádky byly zap ášené, k ě iny as omy začaly odumí a . Temné m aky plné popílku zab aňo aly p oniknu í slunečních pap sků ana zem se yp šely jako kyselé deš ě soxidem siřiči ým. Po cho á důlní činnos nap os o změnila podobu k aje, zmapy zmizely celé obce če ně samo ného his o ického cen a měs a Mos . Dopady na yzické ipsychické zd a í na sebe nedaly dlouho čeka . Všedesá ých le ech, na k e é je s udie zaměřena, je jejich e lexe počá cích. Naopak od ace le později se začá kem le osmdesá ých je šem  egionu ina celos á ní ú o ni zřejmé, čem k í z ýšená nemocnos , p oč se odí a y ůs ají dě i s ý ojo ými adami 10 Jedná se onezp aco aný ond; ou o ces ou děkuji SOA Li oměřice za jeho zpřís upnění. 11 Bedřich MOLDAN (ed.), Ži o ní p os ředí České epubliky. Vý oj as a do konce oku 1989, P a- ha 1990. Dále například s udie os a u o zduší: I an NOVÁK akol., Och ana o zduší ČSR, P aha 1983, nebo s udijní sk ip a Ja osla MUSIALEK, Och ana o zduší, P aha 1972. OPEN ACCESS 62 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 adýchacími p oblémy, p oč dospělí u ápí sociální apsychické p oblémy alkoholu či haza du.12 S ejně jako na ló u, ina člo ěka měl li nedos a ek slunečního s i u způsobující pokles i aminu D či sklony kduše ní nepohodě, o šem zhledem komezené adap- abili ě lidského o ganismu nemohli odbo níci šedesá ých ani osmdesá ých le ech dohlédnou zd a o ních následků ži o a silně znečiš ěném p os ředí. Dopady de- cho ání exhalací se nep oje ily okamži ě, s ejně jako se jim lidský o ganismus během několika le nedo edl přizpůsobi . Fyzické p oje y se obje o aly pos upně, nejdří e uoslabených skupin (senioři, dě i, ěho né ženy), později šak iudospělých, jinak zd a ých lidí. Vli mělo decho- ání p acho ých čás ic obsahujících ůzné p ky znikající spalo áním, ná očná y- zická p áce e směnném p o ozu, uží ání ná yko ých lá ek e z ýšené míře, absence duše ní hygieny nebo nedos a ek psychických podně ů (málo olného času ajeho uspokoji ého naplnění, koníčky, sebe ealizace). P oblémy Mos ecka samozřejmě sou isely sjeho p ůmyslo ou po ahou. Kon- k é ně zpohledu péče opří odu aži o ní p os ředí lze snanej ýš po olaným Bed- řichem Moldanem děli domácí hospodářský ý oj do ří základních e ap. P ní oh aničují oky 1948–1960 aje p o ni ypický ychlý ain enzi ní hospodářský oz oj, přičemž na s a ži o ního p os ředí se  om o období nebe e žádný ohled. D uhá e apa p obíhala šedesá ých le ech, kdy hospodářský oz oj zpomalil asoučasně za- čaly bý zřejmé p ní známky na ušení o no áhy ži o ního p os ředí. P á ě na ni se zaměřuje a o s udie. Poslední e apa zah nuje přibližně období z .no malizace, edy sedmdesá á aosmdesá á lé a 20.s ole í. Tu o ázi cha ak e izuje ud žo ání hos- podářského ůs u bez ohledu na de as aci ži o ního p os ředí.13 Před ěžkos mi způsobenými in enzi ní p ůmyslo ou činnos í nešlo za í a oči. Řešení p oblémů se znečiš ěním o zduší se nejp e ěno aly mís ní inicia i y ná- odních ýbo ů obcí aok esů, na k e é zho šující se si uace dopadala nej íce. Vp ů- běhu šedesá ých le byly s ano eny no é zákonné no my, oněž se mohli zás upci ná odních ýbo ů opří , například zákon č.40/1963 Sb. onáh adě škod způsobených exhalacemi socialis ickým zemědělským alesním o ganizacím. Podnikům znečišťujícím o zduší plynnými ipe nými exhalacemi ukládal po in- nos inančně nah azo a škody jimi způsobené. Ty o inance o šem pocházely ze s á ního ozpoč u, do něhož se de ac o opě na á ily. Na s ano o ání škod ajejich p oplácení dohlížely ná odní ýbo y koope aci se zemědělskými sp á ami ahy- gienicko-epidemiologickými s anicemi. Jednalo se oneúčinnou úp a u— podniky nařízení ná odních ýbo ů ne espek o aly. Bez účinné zákonné opo y měly ná odní ýbo y omezené pole působnos i, a ak se snažily alespoň ud žo a čis é p os ředí obci, ýjimečně komuniko aly omož- nos ech, jak si uaci zlepši , smís ními p ůmyslo ými podniky. 12 Rozbo ekologické si uace Českoslo ensku zaslaný sp ů odním dopisem předsedo i lá- dy ČSSR L.Š ougalo i. Dokumen č.36/83. 12.p osinec 1983, in: Blanka CÍSAŘOVSKÁ— Vilém PREČAN (edd.), Cha a 77. Dokumen y 1977–1989. II, P aha 2007, s.561–578. 13 B.MOLDAN (ed.), Ži o ní p os ředí České epubliky. OPEN ACCESS nIKOLa nOVOTnÁ 63 REAKCE LEGISLATIVY P ní e lexe změny přís upu kži o nímu p os ředí, a o dokonce na nej yšších s á - ních pos ech, egis ujeme už  oce 1960, konk é ně přímo no ě ydané socialis- ické ús a ě. Ta, na ozdíl od ús a y z oku 1948, alespoň na dekla a i ní ú o ni y- jadřuje zájem apo innos jak oby a el, ak s á u pečo a op os ředí, k e é člo ěka obklopuje, byť dů ody byly ehdy p imá ně poli ické asnad ip agma ické— k ali ní ži o ní p os ředí ( če ně pří odního) není cílem, nýb ž p os ředkem s á ního p o- spěchu. Ud žo ané p os ředí je o iž po ažo áno za předpoklad p ospěchu socialis- ického člo ěka, s ejně jako celé socialismus u užující společnos i: „S á pečuje oz e- lebo ání a šes annou och anu pří ody aozacho ání k ajinných k ás las i, aby ím y ářel s ále boha ší zd oje blahoby u lidu a hodné p os ředí, k e é by p ospí alo zd a í p acujících aumožňo alo jejich zo a ení.“14 Není při om bez zajíma os i, že se jednalo oobdobí, němž zá o eň ješ ě dozní- aly pů odní snahy so ě ského s alinského plánu pře áření pří ody. Ten byl za e- den již na podzim oku 1948, na začá ku sledo aných šedesá ých le nicméně došlo kjeho pos upnému opuš ění p o nesplnění očeká aných ýsledků. Jeho cílem bylo y oření (zak uální pe spek i y in enzi ního poúno o ého budo ání) ideálního so- cialis ického p os ředí p o ži o socialis ického člo ěka, budo a ele a ů ce šťas né budoucnos i. Cha ak e is ické p o něj například byly elké s a by socialismu če ně elkých p ůmyslo ých zá odů či odních přeh ad.15 Předs a y op os ředí hodném p o ži o socialis ického člo ěka se  ámci plánu pře áření pří ody asocialis ické ús a y z oku 1960 značně lišily, řebaže akříkajíc naplňo aly cíle s ano ené náz u plánu. S alinský plán usilo al omaximální yuži í oblas i SSSR p o po řeby člo ěka p os řednic ím elkých s a eb ain enzi ních zá- sahů do podoby a ungo ání k ajiny, ús a ě zájem op os ředí znamenal péči ok a- jinu sloužící kzo a ení aodpočinku p acujícího lidu. Kp oměně nímání pří ody šak jis ě nedošlo na áz, šlo odelší p oces. Ú ahy oži o ním p os ředí apodobách k ajiny byly zk á ka přibližně do polo iny šedesá ých le o ien o ány na maximální yuži í hospodářského po enciálu. K ajina byla po ažo ána za mís o p o ži o člo ěka, p o posky o ání jeho obži y akom o u, pří odních zd ojů bylo řeba ak i ně yuží a bez ohledu na dopady na k ajinu ap o- s ředí člo ěka obklopující, espek i e dopady  é o době nebyly e lek o ány, ipřes p ní ekologické snahy. Vp ůběhu posledních ří dese ile í komunis ického ežimu se šak en o přís up pos upně p oměňo al, až se zásadě o očil o180 s upňů. Zá ě osmdesá ých le se nesl e znamení zájmu ůzných s e oby a els a, zejména oby a el znečiš ěných oblas í, oen i onmen ální p oblema iku, přede ším znečiš ění o zduší, adokonce se jednalo ojeden z enoménů zásadně o li ňujících same o ou e oluci.16 14 Ús a ní zákon č.100/1960 Sb., Ús a a Českoslo enské socialis ické epubliky, čl. 15, ods .2, dos upné z: www.psp.cz/docs/ ex s/cons i u ion_1960.h ml [náhled 7.4.2024]. 15 OS alinském plánu pře áření pří ody psali Jiří JANÁČ— Doub a ka OLŠÁKOVÁ, Kul jedno y. S alinský plán pře áření pří ody Českoslo ensku 1948–1964, P aha 2018. 16 Pod obněji se ekologickým p o es ům na konci osmdesá ých le 20.s ole í ěno al např.M.VANĚK, Nedalo se ady dýcha . OPEN ACCESS 64 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 P oměnu péče očis o u o zduší aži o ní p os ředí obecně u ychlily ilegisla i ní změny, zejména sch álení zásadního zákona ýkajícího se ýh adně péče oo zduší. V é o sou islos i je na mís ě upří pozo nos na unkci legisla i y, kdy zákony od áží ak uální poli ickou si uaci apo řeby ap e e ence panujícího zřízení. Dekla ují p á a aočeká ané po innos i občanů s á u ajejich au oři ch ějí p os řednic ím ěch o no- em společnos és ausmě ňo a — zákony předs a ují p os ředky ládnu í. Obecně se jedná o šeobecně zá azné pokyny de inující přija elné zájemné cho ání oby a el daném s á ním zřízení, k e é legisla i u u áří. Změnu péči oo zduší konk é ně předs a o al zákon č.35/1967 Sb.17 Jeho po- mě ně ágní o mulace ch ěla mimo jiné za és udělo ání mo i ačních poku zne- čišťo a elům, jež měly bý yšší než náklady na pořízení och anných zařízení. Ve sledo ané době bylo ak uální po řebou s á u ajeho oby a el zpomalení znečišťo ání ži o ního p os ředí. Od zákona opéči oo zduší se  om o ohledu očeká alo zásadní zlepšení. P axe udělo ání a ymáhání zmíněných poku šak byla od znění zákona odlišná— p oces pos ihu byl o li ňo án několika ak o y. Hla ním byly kon oly podnicích ap ůběžné měření k ali y o zduší, na základě k e ého se ak i izo aly mís ní nebo ok esní ná odní ýbo y. Ty měly při zjiš ění nedos a ků uděli podniku poku u. Ve sku ečnos i šak byly p oblémy čas o ela i izo ány dohlížejícími o gány, nej- čas ěji MNV či ONV, ýše poku byla snižo ána, někdy byly popla ky, p o jejichž y- máhání s ejně neexis o al adek á ní apa á , yloženě odpouš ěny. Ná odní ýbo y byly e snaze „dohlíže a es a “ zcela bezzubé, něk e é znich podnikům popla ky odpouš ěly  ámci ud žo ání dob ých z ahů.18 Od ydání zákona  oce 1963 se zk á ka nic nezměnilo. Reálnou si uaci koneckonců ýmlu ně popsal jeden zposlanců p ojedná ajících zákon č.35/1967 Sb.: „Tie o d e opa enia sú ýznamné p e účinnosť popla ko apo- kú . Máme eš e pamä i nedá nu p ax, kedy obe s any, zá ody iná odné ýbo y, neboli ma e iálne p iamo edené kplneniu s ojich po innos í p i och ane o zdu- šia. Zák oky ná odných ýbo o boli p i s a ej ús a e neúčinné, p e ože poku y boli konečnom dôsledku pla ené zo š á neho ozpoč u aod ádzané naspäť do š á neho ozpoč u.“19 Při p ojedná ání zákona zazněly ioba y, zda podniky inančně z ládnou pla i popla ky za znečiš ění azda a o po innos neoh ozí jejich exis enci. Poku y šak neměly bý lik idační, dosaho a měly zá o eň ako é ýše, aby podniky mo i o aly ke změnám amode nizaci.20 S ojíme ak před o ázkou po e ek i i ě za áděných opa - 17 Zákon č.35/1967 Sb. oopa řeních p o i znečišťo ání o zduší, dos upné z: www.zakony- p olidi.cz/cs/1967-35 [náhled 7.4.2024]. 18 Sněmo ní isk č.105, IV. olební období Ná odního sh omáždění (1964–1968), 1966. 19 Ná odní sh omáždění Republiky Českoslo enské 1964–1968, Poslanecká sněmo - na, 14.schůze, 7.dubna 1967, čás 11, dos upné z: www.psp.cz/eknih/1964ns/s enp o / 014schuz/s014028.h m [náhled 7.4.2024]. 20 Sněmo ní isk č.105, IV. olební období Ná odního sh omáždění (1964–1968), Dů odo- á zp á a, 1966, dos upné z: www.psp.cz/eknih/1964ns/ isky/ 0105_00.h m [náhled 7.4.2024]. OPEN ACCESS nIKOLa nOVOTnÁ 65 ření. Vpřípadě, že by se jednalo opouhé p oplácení jakýchsi symbolických mo i ač- ních popla ků anikoli ýznamné sumy, nejspíše podniky kin es icím do och anných zařízení nepřinu ily. Finance yb ané zpoku bylo možné yuží na pok y í následků znečišťo ání, dělo se ak o šem jen omezené míře. Mnohem čas ěji byly ak o získané inance za- řazo ány do obecních či ok esních ozpoč ů adále aloko ány podle jejich ak uálních po řeb. Využi í ěch o p os ředků bylo konk e izo áno  oce 1968 minis e s em lesního a odního hospodářs í, yb aný obnos se měl jednoduše použí „ akcích spojených se zlepšením ži o ního p os ředí e měs ech aobcích,“21 což posky o alo pomě ně ši oké spek um možnos í. S á se ak ozhodl mís o laku na p e enci řeši až nega i ní důsledky znečišťo ání. Za jeden zdů odů lze jis ě po ažo a neměnnou o ien aci na hospodářský ůs epubliky, koneckonců „s ázaný“ izemi pě ile ého hospodářského plánu, jenž ne- měl bý oh ožen poklesem p odukce. Obje o aly se sice p ní laš o ky poukazu- jící na možnou změnu o ien ace na ekologič ější ý obu ene gie ( odní elek á ny, plyná ny), o šem celko ém ýhledu šlo ominimální změny. S ou pomyslnou daň si yb aly ilimi o ané možnos i pořizo ání ains alace odlučo acích zařízení. Čes- koslo ensko ehdy nemělo zkušenos sjejich ý obou, musely bý p o o do áženy ze zah aničí, čas o ize západní E opy. ČINNOST KONTROLNÍCH ORGÁNŮ ASTÁTNÍ SPRÁVY Po přije í zákona oopa řeních p o i znečišťo ání o zduší se ak i i y péči ojeho čis- o u s aly o iciálními apéče ozd a é ačis é o zduší se zařadila mezi běžnou agendu ná odních ýbo ů na šech ú o ních. Spočí al zakládání komisí, jejichž úkolem bylo kon olo a p o ozy znečišťo a elů aúzce spolup aco a shygienicko-epide- miologickými s anicemi ano ě zřízenou S á ní echnickou inspekcí p o och anu o zduší. P o áděly měření úniku exhalací, na ho aly pos upy p o zlepšení nebo e ido aly ins alo aná odlučo ací zařízení.22 Nyní bylo gesci ná odních ýbo ů éž ukládání poku apopla ků za znečišťo ání. Vý ěžek z ěch o poku o šem no ě posilo al ozpoč y samo ných ná odních ýbo ů. Jejich cílem bylo mo i o a p o ozy kins alaci och anných zařízení. Exhalacím o iž bylo možné z ě ší čás i zamezi p á ě ins alací z .žaluzio ých či elek os a ických odlučo ačů. Ty byly během šedesá ých le minulého s ole í e elkém nakupo ány aza áděny do p o ozu. Bohužel se šak jednalo ojednoduchá zařízení o li něná ekonomicky omezenou ocho ou do nich in es o a ze s any s á u, jenž ždy sáhl po nejle nější a ian ě. Přímo Českoslo ensku se ý oba ako ých zařízení ep e za áděla, s á byl p o o 21 SOA Li oměřice, . K ajská hygienicko-epidemiologická s anice Se e očeského k aje, ka .6, Použi í las ních zd ojů ná odních ýbo ů p amenících z ýnosu popla ků apo- ku za znečišťo ání o zduší ok ese Mos , 25.března 1968. 22 Jedná se ozařízení, jejichž úkolem je zachy á a popílek, edy pe né čás ice znikající spa- lo áním hnědého uhlí. OPEN ACCESS 66 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 odkázán na jejich do oz ze zah aničí, nejčas ěji ze zemí západní E opy. Do oz pak kompliko ala inanční aideologická o ina. Vý oba ado oz do Českoslo enska sse- bou nesly nemalé náklady as á ne ad o e řeně přizná al, že je něk e á zařízení řeba objedná a za h anicemi ýchodního bloku. Ani zařízení zdo ozu šak nebyla zásadně echnicky pok očilá apodniky bojo aly sjejich po ucho os í, což může s ěd- či o ozsahu p oblému— bojo ala sním celá E opa acelá E opa ep e obje o ala možnos i apos upy řešení. Zp amenů íme, že se českoslo enš í expe i inspi o ali řešením e Velké B i ánii,23 o šem další sledo ání expe ní přesh aniční komunikace je možným předmě em dalšího ýzkumu. Bohužel neznáme pohnu ky, jež českoslo- enské expe y edly kpá ání po pos upech zemích západní E opy, o šem jednou zhypo éz může bý ápení se zho šující se si uací. Jedním zmožných řešení lokálních p oblémů bylo o něž z ýšení o á ních ko- mínů, jež snižo alo znečiš ění bezp os ředním okolí zá odů. Vzduch exhalace od- nesl dále od podniku, kde došlo ke spadu. I a o sku ečnos je šak současně dů odem, p oč p oblema iku znečiš ění nelze řeši yloženě lokálně— o zduší jednoduše ne- espek uje h anice ok esů nebo s á ů. K omě komisí při ná odních ýbo ech s á po řebo al zaš iťující kon olní o gán, k e ý by se ěno al přímo péči očis é o zduší. Zákonem z oku 1967 p o o zřídil S á ní echnickou inspekci och any o zduší gesci Minis e s a lesního a odního hospodář- s í. Sd užo ala o mující se skupinu expe ů ak i ně koope ujících se s á ní sp á ou. Jejím úkolem bylo ukláda mon áž odlučo acích zařízení, kon olo a jejich p o oz, sle- do a množs í unikajících škodli in nebo yřizo a podně y obcí či občanů. Sloužila o něž jako konzul ační ins i uce amohli se na ni ob ace edoucí p ůmyslo ých pod- niků o ázce zlepšo ání k ali y o zduší nebo p áce soch annými zařízeními. Ve spo- lup áci shygienicko-epidemiologickými s anicemi ak i ně komuniko ala skomisemi zřízenými při ná odních ýbo ech. Úkoly hygienicko-epidemiologických s anic poz- ději z ě ší čás i pře zala S á ní echnická inspekce měření úle u. Společnými silami pak pečo aly ok ali u o zduší. Důleži ým pa ne em  om o boji s ě nými mlýny byl iHyd ome eo ologický ús a , jenž se na konci šedesá ých le k omě hyd ologie ame eo ologie začal ěno a ioch aně o zduší, a o  eakci na jeho zho šující se s a . Se zho šující se k ali ou o zduší se musely ypořádá a nejen expe ní ins i uce. Jaké pos upy edy boji se znečiš ěním olily jedno li é s upně s á ní sp á y? Ná odní sh omáždění, později Sněmo na lidu Fede álního sh omáždění Česko- slo enské socialis ické epubliky, bylo zákonodá ným o gánem, edy ozhodo alo opříp a ě apřípadně přije í zá azných no em. Meziobo o ě spolup aco alo sjedno - li ými eso y ěnujícími se zd a o nic í, hospodářs í a p. Dále jakož o nadřízený o gán řešilo Ná odní sh omáždění agendu, na niž nes ačily p a omoci ná odních ýbo ů. K ajské ná odní ýbo y (KNV) p oblém ajeho řešení přímo komuniko aly sná- odními ýbo y ok esní amís ní ú o ně. Působily při nich odbo né komise spolu- 23 SOA Li oměřice, SKNV Ús í nad Labem, ka . 613, in . č.146, Příloha ke kon olnímu oz- bo u pos upu řešení o ázek och any ži o ního p os ředí Se e očeském k aji, zejména pokud jde oplnění ládního usnesení 70/67 č.2. Kon ola kouřo ých emisí zdomo ních openišť e Velké B i ánii, 1967. OPEN ACCESS nIKOLa nOVOTnÁ 73 and awa eness o ai quali y and he ac o s ha a ec ed i . The esul s a i ed a a e as ollows: he s a e did indeed choose o p io i ise indus ial de elopmen o e en i onmen al p o ec ion, al- hough i had a emp ed o ake se e al (mainly legisla i e) measu es o mi iga e pollu ion. The hy- po hesis ha he e was an a emp o cen alise echnological solu ions o he p oblem and o con ol hem was no bo ne ou ; ins ead, he choice o solu ions (i any) was le o companies. Con ol o he low o in o ma ion on ai pollu ion was minimal du ing he 1960s, and only changed a e 1968 wi h wha is known as Czechoslo ak no maliza ion. Mg . Nikola No o ná je absol en kou Ús a u českých dějin Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y. Věnuje se en i onmen álním dějinám, znečiš ění o zduší aži o ního p os ředí oblas i se e ních Čech a éma u s á ní h anice sousedící sBa o skem le ech 1948–1989 (nikola.no o [email protected]). OPEN ACCESS