Identita tzv. světských

Iden i a z .s ě ských Ma ké a Skočo ská1 The iden i y o so-called Fai g ound People This pape is abou so-called Fai g ound People, who a e conside ed o be aspeci ic popula ion cha ac e ized by an i ine an way o li e, connec ed o ce ain p o essions, linguis ic and cul u al p ac ices, adi ions, and alues. The p ima y aspec o he s udy consis s o he esul s o ield- wo k du ing which he au ho , using he me hod o eco ded semi-s uc u ed in e iews, ea ed he hemes o iden i y and cul u e among esponden s om he anks o he Fai g ound People. The a icle poses he ques ion o whe he i is possible o ca ego ize he Fai g ound People in some way. KEYWORDS: Fai g ound People, iden i y, Czech Republic, ci cuses, amusemen pa ks ÚVOD Ten o ex se zabý á iden i ou z .s ě ských aa ibu y, k e é kní náleží, asčím si s ou iden i u sami s ě š í spojují. Vychází z e énního ýzkumu usku ečněného le- ech 2009 a2010 p o účely mé diplomo é p áce obhájené na Filozo ické akul ě Uni- e zi y Ka lo y (obo omis ika)  oce 2010. Pomocí e énního ýzkumu jsem ch ěla získa další in o mace, a o jiného cha ak e u, než jsou da a zp os ředko aná odbo - níky, no ináři apod., ze k e ých jsem aké če pala. Z láš ě p o o o éma jsou důleži é au en ické ýpo ědi osob, k e ých se ýká, jelikož da zjiných zd ojů je elmi málo ačas o si na zájem odpo ují. Hla ními ok uhy, jejichž ámci jsem ořila o ázky ak e é daly ámec ozho o ům, byly odinná his o ie aži o ní událos i esponden a se zaměřením na p o esi, iden i a (cí í se bý příslušníkem nějaké sociální skupiny/ e nika?), z ah kjiným skupinám oby a el, kul u ní z yky a adice, sociální o ga- nizace ajazyk s ě ských. Tedy a ibu y, unichž jsem předpokládala, že oří h anici mezi „my“ a„oni“, mezi s ě skými ane-s ě skými. Vanalýze ycházím z ýpo ědí in o má o ů. Cílem bylo zjis i , kdo jsou podle esponden ů s ě š í asčím si s ou iden i u oni sami spojují, co je p o ně speci ické. S ě š í ykazují zřejmé ysy skupino é iden i ikace, jejíž základním p incipem je ědomí příslušnos i kjedné skupině aodlišnos i aod skupiny jiné sk ze dicho omii MY aONI. Podle sociologa Richa da Jenkinse sociální iden i a „odkazuje ke způsobu zájemného odlišo ání jedinců askupin sociálních in e akcích sos a ními jedinci askupinami. Je o sous a né us a o ání se aoznačo ání z ahů podobnos i aodliš- nos i mezi jedinci, mezi skupinami amezi jedinci askupinami. Podobnos aodlišnos jsou zde chápany jako dynamické p incipy iden i y“ (Jenkins 1997: 4). V ámci mého 1 Romano džaniben, z. s.; kon ak : [email p o ec ed] OPEN ACCESS 12 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 e énního ýzkumu jsem sledo ala, jak je člens í nebo nečlens í e skupinách „my“ a„oni“ de ino áno ajakými symbolickými h anicemi. NAVÁZÁNÍ KONTAKTU SRESPONDENTY APROBLEMATIKA POSTAVENÍ VÝZKUMNÍKA Mnoho lidí mi od doby, kdy jsem se ozhodla p o o o éma, „g a ulo alo“ kmé od- aze, díky k e é jsem se pokoušela p oniknou do „izolo aného, uza řeného s ě a s las ními p a idly, kde mi s ejně ě šina buď odmí ne ozho o , nebo na ykládá bludy.“ Byla jsem a o ána před mis nou psychologií s ě ských apřed ím, že jim las ně budu p o leg aci. Moje zkušenos i šak naš ěs í y o předsudky nepo dily. Pojem s ě ský je elmi ela i ní, příliš se nedalo sháně esponden y na základě jasně dané „s ě ské iden- i y“, musela jsem předpokláda , jakých p os ředích se budou pohybo a . Něk e é esponden y jsem kon ak o ala na základě oho, že se cí í bý s ě skými ajejich okolí o ak aké nímá, oněk e ých jsem o předem ne ěděla, d žela jsem se p os ředí ci - kusu alunapa ků se zámě em zjis i , zda se i o lidé cí í bý s ě skými. Dalším před- pokládaným p os ředím p o mě byla omská komuni a, kde jsem ch ěla lépe os ě li z ah apřípadné příbuzens í něk e ých s ě ských sRomy. Rozho o sp ní esponden kou mi domlu ila má omská známá. Další po en- ciální esponden y jsem oslo o ala přímo na Ma ějské pou i. Další kon ak y pochá- zely od PhD . Hanuše Jo dana, p aco níka Di adelního oddělení Ná odního muzea, k e ý mě následně odkázal na p odukčního Jiřího Výšku a en mi domlu il ozho o se d ěma osobami zp os ředí ci kusu ikolo očů. Další esponden ku jsem kon ak o- ala přes její webo é s ánky. Rozho o sjedním esponden em mi posky la ( eď již bý alá) edoucí Muzea české lou ky aci kusu Mg . Hana Ma ocho á. Ten o ozho o jsem nenah á ala osobně, ale obsahuje na olik zajíma é pos řehy ain o mace ýkající se éma u mé p áce, že jsem se ozhodla zařadi ho do mého e énního ýzkumu. Mým zámě em bylo mí e ýzkumu zas oupeny osoby zco nej ůzno odějšího p os ředí, ůzného ěku apo olání. Během doby, co jsem sháněla osoby ocho né po- sky nou ozho o , se mi s á alo, že lidé, k eří p acují nebo p aco ali uci kusu či lunapa ku, jsou i nejocho nější. Snad je o p o o, že jsou z yklí na publici u, oje- jich „z láš ní s ě “ se zajímají nejen no ináři, ale s ále čas ěji iodbo níci ůzných od ě í. Občas jsem měla poci , že zjejich ús slyším naučené áze, ě šinou šak šlo (aspoň zmého pohledu) opři ozenou kon e zaci, při k e é jsme zapomínali, že se jedná onějaký ýzkumný zámě . Až na jednu ýjimku se mi nepodařilo sehna esponden y, k eří se již ne ěnují žádnému řemeslu dědícímu se po gene ace, a esponden y pohybující se p os ředí Romů (mající snimi úzké kon ak y, ať už osobní či p aco ní). Zajíma é je, že y o d ě cha ak e is iky čas o splý ají. Měla jsem spous u ipů od s ých omských přá el aznámých, k eří sněk e ými s ě skými y ůs ali či se sňa kem s ali jejich příbuz- nými. Je p a da, že usku ečnění mnoha ěch o ozho o ů záleželo na p os řednících, k e ým se nepodařilo esponden y přes ědči ke spolup áci. Už ale jen o, že něk eří předem odmí ali přímou komunikaci se mnou či mě ůzně mys i iko ali, ukazuje na OPEN ACCESS MARkéTA SkOčO Ská 13 u či ou nedů ě u k é o „ ýměně in o mací“ amožná snahu zacho a si s á „kul u ní ajems í“. Tak mi aspoň byla čas o ys ě lo ána nechuť se se mnou se ka ausku- ečni ozho o . Jde pouze omou domněnku, ale mám poci , že lidé, uk e ých se již nepředá á řemeslo zgene ace na gene aci ak eří sňa ky spříslušníky jiných e nic- kých skupin možná z ácí čás s é pů odní iden i y, jsou elmi ci li í na s é kul u ní hodno y as řeží si je před nimi. S ím sou isí imé pos a ení coby ýzkumníka. Vedla jsem ozho o y slidmi po- cházejícími zjiného kul u ní p os ředí, h dými na s ou iden i u (ať už yplý ající zjejich po gene ace děděného po olání, pe né odinné sí ě či odlišných kul u ních z yků), p o k e é jsem (bez ýjimky) byla člo ěk „zp i á u“, „domácí“. Nikdo znich mi o nedal naje o ako ým způsobem, abych se cí ila nepříjemně, ale mohlo o sa- mozřejmě o li ni naši komunikaci ain o mace, k e é mi posky li. Jsem p o ně osoba „z enčí“, k e á se chce doz ědě něco ojejich s ě ě apouží o p o las ní po řebu. P ní se kání s esponden y p oběhlo ždy řele. Neexis o aly o ázky, na k e é by i- di elně nech ěli odpo ědě (což samozřejmě neznamená, že si něk e é ěci nenechali p o sebe). Rozho o y p obíhaly ě šinou jejich domácím p os ředí, pouze jeden na „neu ální“ půdě ajeden po ele onu. P o ýzkum jsme yužila k ali a i ní me odu, s esponden y jsem edla polo- s uk u o ané ozho o y sněkolika s ěžejními éma y (buď nah á ané, nebo p o- s řednic ím e-mailo é poš y), k e é následně článku analyzuji. Jelikož byli se- známeni s éma em (aúčelem) ýzkumu dopředu, mnozí se yjadřo ali k éma u spon ánně sami dří e, než jsem začala pokláda o ázky, což jsem ždy u í ala. Při ozho o ech se samozřejmě ynořo ala další dílčí éma a, na k e á jsem se imp o- izo aně dop á ala. Rozho o y jsem edla ýh adně češ ině, ele an ní ýpo ědi jsem si po é přepsala a yb ané ci ace p ezen uji zde. Responden y anonymizuji. RESPONDENTI Mezi mými esponden y se nachází žena (cca 60 le ), z .hadí žena (odbo ně kon o - sionis ka) z adičně a is ické odiny, jejíž o ec pocházel z odu mo a ských Romů (sám sebe ale po ažo al p ý spíše za „s ě áka“, než za Roma) ama ka byla Sin ka. Re- sponden ka se dala za Roma apo s a bě sp ací uci kusu přes ala. Další esponden - kou je aké žena okolo 60 le , k e á nyní žije usazeně, ale celý dosa adní ži o žila na ces ách. P o ozuje a akce na pou ích ap onajímá je. P o ozo ání zába ních pod- niků se ěno ali ipředko é. Další esponden ka, žena (49 le ) už minimálně po ři ge- ne ace las ní a akce ajezdí snimi po pou ích, sezónně žije na ces ách. P o dala se za muže z odiny, k e á aké p o ozuje kolo oče acho á koně. Předko é zdá nějších gene ací se ěno ali ocho nickému di adlu. Muž (cca 40 le ) je manaže em a ech- nickým ředi elem jednoho zčeských ci kusů. Rodina se ci kuso ému umění ěnuje již mnoho gene ací, nejs a ší dohledaná gene ace se ži ila po ulným kejklířs ím. Muž (s řední ěk) je maji elem jedné zkolo očo ých společnos í, odina se p o ozo- ání pouťo ých a akcí ěnuje údajně už od 18.s ole í. Ma ka pocházela zp o azo- chodecké odiny, o ec byl kolo očář. Žena (66 le ) pochází zci kuso ého odu,  om o p os ředí p ožila dě s í, ži ila se jako a is ka, anečnice azpě ačka idělnice. Je OPEN ACCESS 14 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 p o esionální ka ářkou aspiso a elkou. Muž (62 le ) je p o azochodcem pocháze- jícím z odiny, k e á se omu o umění ěnuje už po gene ace, přičemž od se úplně pů odně ěno al na konci 18.s ole í lou ko ému di adlu. Muž (63 le ) je příslušní- kem již několiká é gene ace ci kuso ého odu, e k e ém působil jako a is a ad e- zé med ědů. Dále jsem p o éma a ýzkumu če pala zdiplomo é p áce Ros isla a No áka (No ák 2006) zosmé gene ace lou káře Ma ěje Kopeckého, k e ý se sám po- ažuje za s ě ského.2 Na u či á éma a ýzkumu, zejména na z ahy mezi s ě skými, Sin y adalšími omskými skupinami Čechách a Německu, jsem se dop á ala d ou esponden ů3, k eří mi ýpo ědi posky li jen pod podmínkou nap os é anonymi y. Čás jejich odiny se pohybuje e elmi izolo ané komuni ě, k e á si silně s řeží s ou kul u u, a ěm o d ěma esponden ům (acelé jejich odině) by nejho ším případě h ozila isociální exkomunikace. Responden i jsou příbuzní, příslušníci d ou ůzných gene ací, oba dospělí. SDÍLENÝ KULTURNÍ INVENTÁŘ Ve ýpo ědích jsem se zaměřila na o, jak se iden i a kons uuje a ema izuje. Zkou- mala jsem h aniční znaky, z .bounda y ma ke s4, k e é oří h anice mezi jedno li- ými skupinami ak e é s ě ské odlišují od os a ních. „Tako ým o dis inkčním h a- ničním znakem může bý například náboženské yznání asním spja á p axe, í a či i uál, symbolický mo i , jazyk, odě (např.k oj) či jeho p ek nebo aké předs a a ělesné spřízněnos i skupiny ( p o ikladu ůči os a ním), nejčas ěji ba a kůže.“ (Hajská 2018: 52). Zajímalo mě, za jakým účelem je e nici a ema izo ána asjakými a ibu y je spojo ána. Richa d Jenkins ybízí zaměři se při ýzkumu sociální kon- s ukce kul u ní odlišnos i aké na kons ukci kul u ní podobnos i, j.na p ocesy, k e ými je o mo án kul u ní obsah iden i y (Jenkins 2016: 137). POJEM SVĚTSKÝ VHISTORICKÉM KONTEXTU Slo o „s ě ský“ je pojem elmi p oblema ický. Neexis uje jednoznačné k i é ium p o odlišení z .s ě ských osob od ěch os a ních (akdo jsou přesně i „os a ní“). Kdy přesně se lidé po ulní, jdoucí s ě em, začali označo a jako s ě š í, o se zžádné jazy- 2 Ros isla No ák je zejména di adelním he cem, ale obje il se i několika ele izních se- iálech. Vy ořil a eží o al inscenaci La Pu yka, k e á se inspi uje no ým ci kusem nebo například las ní one-man show snáz em 8— polib p del kosům, jejíž éma em je odinná his o ie Kopeckých aobje uje se ní ak obacie, lou ky idomácí ilmo é záznamy. 3 V ex u je označuji jako anonymního esponden a mladší gene ace aanonymního esponden a s a ší gene ace. 4 Viz Ba h, F. 1969. In oduc ion. In: Ba h, F. (ed.). E hnic G oups and Bounda ies: The Social O ganiza ion o Cul u e Di e ence. Be gen, Oslo, London: Uni e si e s Fo lage , Uni e si y P ess, s.1–23. OPEN ACCESS MARkéTA SkOčO Ská 15 ko é pří učky nedoz íme. Význam „jdoucí s ě em, po ulný, kočo ný“ u ádí uhesla s ě ský zjazyko ých slo níků pouze Pří uční slo ník jazyka českého, k e ý začal y- cháze e řicá ých le ech 20.s ole í azachycuje slo ní zásobu přibližně od oku 1870. Jungmannů slo ník, k e ý je os o le s a ší, slo o s ě ský  om o ýznamu neu ádí (najdeme zde šak heslo s ě ák s ýznamem „ ulák, s ě oběžník“). Pojmy „s ě ský“ a„s ě ák“ se čas o imezi odbo níky po ažují za synonyma. Vsou- časné době se snad dají y o e míny zaměňo a , his o ických sou islos ech nikoli. His o icky se jedná zejména oosoby pu ující sezónně za p ací (přede ším zPošu- ma í), ozedníky, zemědělské p aco níky. Ci kusy si adičně na sezónu najímaly dělníky, k eří pomáhali se s a bou aběžným p o ozem ci kusu azá o eň čas o za- s á ali unkci muzikan ů. Šuma š í „ enťáci“ mí ali ždy uci kusů dob ou po ěs jako y alí dříči anadaní hudebníci. Není di u, že jsou s ě áci čas o zmiňo áni např. li e a uře aže se e mín s ě ák hojně synonymizuje se slo em s ě ský. Byli o o iž p á ě muzikan i zejména zjihozápadních Čech, s ě áci, k eří české ci kusy p osla ili po celém s ě ě. Zčasopisu Český lid z oku 1895 získá áme dobo ý ob az „s ě em jdoucího“, při- čemž au o nepouží á pojem s ě ský. Podle au o a článku Bedřicha Mo a ce se jed- nalo  é době již pouze opoces né b usiče ak amáře, jimž se někde začalo říka „hausí níci“. Vdobě dří ější pa řili mezi „s ě em jdoucí“ ipoces ní ad oká i, z ě- olékaři, zaříká ači, z . ací o é (po ulní mysli ci), z .k ičkáři (chy ali k ky apodobná z ířa a ajejich kůži p odá ali), z .b abenáři ( ybí ali m a enčí kukly ap odá ali je p áčníkům), kořenáři, zeměměřiči, dohazo ači ne ěs aženichů, la- saři (skupo ali lasy) adalší (Mo a ec 1895: 592). Sp o epubliko ým Zákonem č.117/27 Sb. z15.7.19275 opo ulných cikánech se zá- sadně p oměňuje obsah pojmů s ě ský as ě em jdoucí. Zákon se o iž ne ýkal pouze Romů, ale lidí žijících i ine an ně šeobecně. Tz .„osoby žijících po cikánském způ- sobu“ byly nímány po ě šinou jako asociálo é. Op ikou zákona byli udíž s ě š í směšo áni sRomy, ap a děpodobně ak i eřejnos í nímáni. Vláda jeho upla ňo á- ním hodlala yřeši z .„cikánskou o ázku“. Osoby, na něž se zákon z aho al, byly dále cha ak e izo ány jako „cikáni zmís a na mís o se oulající ajiní uláci p áce se š í ící“. Če nické pá ací ús ředí P aze edlo e idenci šech ěch o osob bez legál- ního ná oku na yjmu í z é o e idence. S a ším č nác i le byly ydá ány z .cikán- ské legi imace, obsahující mimo jiné osobní da a, popis osoby ao isky p s ů. Jejich d ži elé měli zakázán přís up na u či á území (např.lázně, elká měs a). Cikánské legi imace byly  oce 1933 (po ukončení soupisu  oce 1930, k e ý o šem zcela jis ě nepos ihl ani zčás i šechny osoby) ydány 22 280 osobám (Váňa, Ma eš 1935: 364). Rodiny, k e é ch ěly dále kočo a , musely las ni éž kočo nické lis y spla nos í na jeden ok. Ty mohly bý kdykoli odňa y nebo mohla bý jejich pla nos změněna. Vzhledem knejasné ozliši elnos i oho, zda je daná osoba omského či ne omského pů odu, byli s ě š í zařazo áni do obou skupin, k e é zákon pos ihl. Rozhodujícím k i é iem mohlo bý íc ak o ů, če ně yzického zhledu. Za d uhé s ě o é álky bylo mnoho s ě ských pe zekuo áno amnoho jich zahy- nulo koncen ačních ábo ech. O ázkou je, zda byli do anspo ů zařazeni coby 5 Více iz Ho á ho á, J. akol. 2021. … o jsou ěžké zpomínky. B no: Vě né mlýny. OPEN ACCESS 16 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 z .asociálo é, nemající řádnou obži u, po ulující se, nebo zda byli řazeni do ka e- go ie cikánských míšenců, či dokonce Cikánů6. Podle Pe a Lho ky zMuzea omské kul u y B ně byli s ě š í zařazo áni do šech ěch o ka ego ií, k i é iem byla ba a kůže.7 Opa řeními p o i po ulnému oby a els u apozději p o i Romům byli p ý po- s iženi pouze s ě š í s ma ší kůží. Něk eří s ě š í p ý iza álky p o ozo ali s ou ži - nos , byli pod obeni soupisu, ale nebyli u ězněni  ábo ech, až později byli posláni do p aco ně ýcho ných ábo ů u čených p o nuceně nasazené Německu, k eří od am ud up chli (např. Os a ě).8 Z láš ě ke konci álky h álo hla ní oli aso é hledisko. Pojem s ě ský igu uje poli icko-adminis a i ních ex ech přibližně od komu- nis ického pře a u  oce 1948, kdy pocí ila nas upující mocnos po řebu lépe ka- ego izo a osoby pohybující se zmís a na mís o. His o ička Nina Pa elčíko á u ádí sou islos i se soupisem omského oby a els a e dnech 18.23.8.1947 daným y- hláškou č.756 ze 17.če ence 1947 Minis e s a ni a, že „Pod es em jednoho mě- síce ězení se nařízení ýkalo aké z .s ě ských osob (ne omš í p o ozo a elé ko- čo ných ži nos í azába ních podniků), k e é neměly s álé bydliš ě apo ulo aly se.“ (Pa elčíko á 2004: 29) Ksoupisu se yjadřuje iTomáš Haišman, někdejší p aco ník Minis e s a ni a. „O aso ém kon ex u soupisu s ědčí nejen in e ní použi í ako- ých slo jako ”míšenec zcikánské k e”, ale isku ečnos , že zněj byla samos a - ných řízeních oněco později yňa a pods a ná čás s ě ských.“ (Haišman 1999: 514) S ě ský jako pojem příliš ne igu uje e ědě, jinak je omu upoli ických či adminis - a i ních ex ů, k e é e mín „s ě ský“ či „s ě ské osoby“ děčně přejaly, aby se jim p o jejich účely lépe ka ego izo alo. K iminalis ický sbo ník u čený p o služební po řebu Minis e s a ni a (Š u ma 1959: 344–356) použí á e mín „s ě ské osoby“ p o „osoby, žijící polokočo ným ži o em apohybující se za účelem obži y zmís a na mís o „ oulající se s ě em“. Vnímá je jako „sociální skupinu po ulných lidí, k eří minulos i měli u či é pok e ní ajazyko é z ahy kcikánům“. Dále u ádí: „Vznik é o skupiny s ě ských osob je elmi složi á o ázka, k e á nebyla dosud ědecky p ozkoumána. Je šak p okázáno, že značná čás ěch o lidí jsou cikánš í míšenci.“. Toulání zmís a na mís o po ažuje za „zaos alý způsob ži o a“, k e ý „byl hla ní příčinou nekalého způsobu obži y, úzce spojeného spácháním es né činnos i“. Uži í oho o ymezujícího pojmu ys ě luje ak o: „Použí ání pojmu s ě ské osoby k iminalis ické p axi je opods a něno p o o, že y o osoby se ak samy označují ao e řeně se k é o skupině hlásí.“ Další poli ické opa ření, k e é bylo zacílené zejména na Romy, ale do klo se imnoha s ě ských, a ím přispělo ke změně nímání obsahu oho o pojmu eřej- nos í, byl Zákon č.74/1958 Sb. ze dne 17.10.1958 o além usídlení kočujících osob. Jeho aplikací se mělo docíli „pře ýcho y cikánského oby a els a“. Neměl bý ale zaměřen jen p o i Romům, nýb ž p o i mobili ě obecně, edy ip o i mnohem méně poče né skupině ne omských p o ozo a elů z .kočo ných ži nos í. Po ulný ži o byl po ažo án za yhýbání se poc i é p áci, za obži u nekalým způsobem. Zákon 6 Cikánů s elkým „C“ coby příslušníků ná oda. 7 Pozna ek zpřednášky na éma „Romo é P o ek o á u Čechy aMo a a 1938–1945“ usku- ečněné 10.11.2009 na FF UK, omis ika. 8 Tam éž. OPEN ACCESS MARkéTA SkOčO Ská 17 se měl ýka iosob, k e é mají alé bydliš ě, ale „zčás i se ži í nekalým způsobem, esp.nemají alé zaměs nání. (Vdalším bodě knim byly přiřazeny např.osoby za- bý ající se ambulan ním p odejem či ži nos mi, např.deš níkářs ím, b usičs ím, ko lářs ím apod., aniž by las nili příslušné po olení.)“ (Pa elčíko á 2004: 183). Mís ní ná odní ýbo y měly e spolup áci sVeřejnou bezpečnos í p o és září 1958 soupis šech kočo níků nad pa nác le , odeb a jim o isky p s ů, zkon olo a doklady a yz a je kusazení aknás upu do p áce. E ido ali se nejen Romo é, ale inosi elé licencí (z láš ě s ě š í). „Předběžný soupis ka ego ii „s ě ských“ neu ádí, omezuje se na poče licencí, jichž mělo bý celkem 227. I en o údaj zřejmě sku ečný s a podceňuje. Zúdajů zjiš ěných na počá ku oku 1959 je zřejmé, že ne omš í d ži- elé op á nění kambulan ním ži nos em předs a o ali českých zemích cca 2 600 dospělých osob, edy celkem asi 23,4 % šech zapsaných.“ (Pa elčíko á 2004: 68). Ko- nečný soupis p oběhl úno u 1959, ehdy se měli e ido aní de ini i ně usadi . „…bylo zapsáno asi 3 000 dospělých osob „s ě ského“ pů odu, p o ozujících esměs licenco- aná po olání (kolo oče, ci kusy, podomní obchod, z .po ulná či kočo ná řemesla;  ěch o obo ech byly o šem už p ůběhu padesá ých le mnohé licence z ušeny) anezapsaných jako Romo é. Z oho nap os á ě šina— íce než 2 600— působila českých zemích.“ (Pa elčíko á 2004: 183). Pojem s ě ský byl dále uží án  ex ech ýkajících se jazyka s ě ských, edy s ě - ské han ý ky, s ě š iny. „Náze „s ě š í lidé“ nebo jen „s ě š í“ e ýznamu, k e ém jej u ádí Podzimek9, není češ ině obecně s ozumi elný. Uží á se ho lido é řeči něk e ých k ajích. Ze s ého odiš ě Sušice jsem jej neznal. Slyšel jsem jej Radnicích (ok es Rokycany) adále přímo od „s ě ských lidí“, k eří žijí P aze. Vlexikálním no očeském ma- e iálu Ús a u p o jazyk český je na en o ýznam jen jeden doklad, a o zčlánku J.Spi hanzla Du iše Ná odní poli ice. Na om o dokladě je založen poslední ýznam slo a s ě ský, u edený pří učním slo níku jazyka českého: „jdoucí s ě em, po ulný, kočo ný.““ (Lípa 1960: 47, pozn.3, ni řní u ozo ky pů odní) „Všichni i olně s ě em áhnoucí lidé jezdící sci kusy, kolo oči, houpačkami as řelnicemi, edoucí po ulný ži o aži ící se po ces ách ib usířs ím, sp a o á- ním deš níků, d á o áním, le o áním ajinými podobnými podomními příleži os - nými p acemi i ůznými p ohřešky p o i zákonu byli ado jis é mí y ješ ě jsou spojeni jednu společenskou s u s ě ských neboli s ě áků, zbuzující nedů ě u uos a - ních s e oby a els a.“ (Chu a ý 1987: 177) „T adiční s ě ci kusu se liší mnohých ěcech ajednou znich je i las ní pa io- ické dělení na „s ě ské“ ( j.s ě em jdoucích, na ozených ma ingo kách z .sa i- s ickým odokmenem adoloži elnou ako ou obži ou několika pokoleních) a„ch a- pouny“ (lidmi zp i á u, z enčí, při and o alci)“ (Vaculík 2007). Odbo níci se yjadřo ali os ě ských zejména sou islos i spo ulným ži o em obecně nebo sou islos i sRomy, spoli ickými nařízeními, k e é se měly ýka Romů, ale pos ihly is ě ské. V om o kon ex u u ažo ali os ě ských buď jako ooso- bách ne omského pů odu žijících i ine an ním způsobem, nebo jako o omských 9 Ja osla Podzimek ses a il Slo níček s ě ské han ý ky, yšel jako příloha časopisu Bezpeč- nos ní služba  oce 1937. OPEN ACCESS 18 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 míšencích. Jak bylo už ýše zmíněno, s ě š í jsou zmiňo áni i sou islos i sjazy- kem, k e ý použí ají. Dokonce se íck á obje uje pojem s ě š ina, k e ý en o jazyk označuje. Mezi samo nými s ě skými en o náze uží án není. Ten o sk omný ýsky pojmu s ě ský e ědeckém disku zu ukazuje, že se pojem s ě ský dos a ečně ne žil. Domní ám se, že omu ak bylo p o o, že do eď není jasný přesný obsah oho o slo a. JAK VNÍMAJÍ POJMENOVÁNÍ SVĚTSKÝ RESPONDENTI TERÉNNÍHO VÝZKUMU? Pojem s ě ský znají šichni esponden i, šichni se sním z o ožňují, ě šina jich ho použí á jako au onymum, něk eří dá ají přednos označení podle p o ese (a is a, kolo očář). S ě ský— s a ý, ži ý slo o, ýká se o ěch lidí, k e ý y předko é, aspoň jedna d ě gene- ace, jezdili po om s ě ě nebo po ej las i českej. S ě ský— s ě , jezdili po s ě ě. (muž, 62 le ) Já se nes ydím za o, že jsem ci kusák. (muž, 63 le ) Jako synonymum ke slo u s ě ský nímá ě šina s ě ák, což se edy neshoduje sná- zo em ýše zmíněných odbo níků. S ě ák— sem am ho použijem. Je o s ejný jako s ě - ský. (muž 62 le ) Komedian je nímáno jako exonymum, k e é by ale mělo pa ři spíš he cům než s ě ským obecně. Něk eří esponden i ho nímají jako pejo a i ní. Komedian i, o je las ně od slo a la comedia z ancouzš iny, ím pádem jsou o po ulní he ci. My nejsme he ci, my nic nepřed ádíme. To se žilo za dří ějšího ežimu abyla o spíš ako á u ážka. To byl člo ěk ako ej hochš aple , přijede, mlu ka, ak ako á aby yb al peníze, měl se dobře, ako ej příži ník  om o s á ě. (muž, s řední ěk) Rozpo uplné názo y panují na uží- ání p o esionym ci kusák akolo očář. Responden i použí ají několik pojmeno ání najednou. S ě ský— kolo očář nebo koníčkář, p o ože my máme aky koně. Anebo ci kusáci, y zase co p o ozujou ci gusy a ak, a ie é… Manžel řeba je ale gickej na o komedian i, o se říká, že o jsou i, co p o ozujou komedii, he ci. Mě o nějak neu áží… Domácí— o jsou řeba co nikdy neměli a akce. (žena, 49 le ) S ě ský— dá se říc , o je slo o od s ě a, od ces o ání. (muž, s řední ěk) Vposledních le ech knám jezdí hodně maji elů a akcí zHolandska, Německa adal- ších západoe opských zemí. Německým p o ozo a elům lunapa ků se p ý říká šau- š eleři (ioni sami se aky nazý ají), německým kolo očářům komedian i, což p ý nemá Německu pejo a i ní nádech jako unás. P o osoby „ne-s ě ské“ se použí ají nejčas ěji náz y domácí ačlo ěk zp i á u. P i- á ní je člo ěk, k e ý neces uje. (muž, s řední ěk). OPEN ACCESS MARkéTA SkOčO Ská 19 Za hanli é je po ažo áno pojmeno ání ch apoun. Zde je možné, že o o pojme- no ání něk eří esponden i použí ají běžně, ale ze slušnos i o přede mnou popřeli. Náze gádže (přeja ý z omš iny) něk eří použí ají, jiní ho po ažují za pojmeno ání, k e é uží ají pouze Romo é. Gádžo, o se aky řiká alo, záleží, jak o en člo ěk použije. (muž, 62 le ) TYPICKÉ PROFESE SVĚTSKÝCH OČIMA ODBORNÍKŮ Neexis uje jednoznačné k i é ium p o odlišení z .s ě ských osob od ěch os a - ních (akdo jsou přesně i „os a ní“). Už jen p o o, že není jasné, ojakou ka ego ii se las ně jedná. Slo o s ě ský zřejmě ychází ze souslo í „s ě em jdoucí“. To o spojení se je í nadřazené pojmu s ě ský. Ne šichni s ě em jdoucí byli ajsou s ě š í, ani není známo, kdy pop é a jaké sou islos i se pojem s ě ský začal uží a . Hanuš Jo dan, p aco ník Di adelního oddělení Ná odního muzea P aze, od- bo ník zejména na ci kusy, idí p oblema iku pojmu s ě ský ze d ou úhlů. Buď jsou s ě š í lidé i, 1.k eří pu ují za obži ou ( j.ci kusáci, kouzelníci spu o ním di adlem, p o ozo a elé pouťo ých a akcí, ho ci; nikoli his o ickém smyslu sezónního pu- o ání za p ací ulidí např.zPošuma í zedníci, sezónní zemědělš í p aco níci apod.), nebo 2.z adičních odin, k e é se po gene ace ži í pouťo ými a akcemi as ánka- řením (např.Spilko i, Kočko i).10 Podle bibliog a a Daniela Řeháka spadali minulos i mezi s ě ské lou káři, kome- dian i, koňš í handlíři, k amáři, podomní obchodníci, b usiči a uláci (Řehák, 2002, není u edeno). Vsoučasnos i se podle něj pohybuje spek um pojmu s ě ských od „ci kusáků (k eří en o pojem hodně odmí ají), přes a is y (odmí ají), přes kolo- očáře (k eří se nad ním ochu oší ají), po b usiče nožů (pře ážně nekomunikují) askončil jsem před le y před panem Kočkou, k e ý už díky s ým obchodům snemo- i os mi ausedlos mi ob az s ě ského ůbec nenaplňuje. Po ulné lou káře ařemesl- níky nejd obnějších řemesel zminulos i zcela ynechá ám.“11 Hanka Tlamso á řadí e s ém p ním díle Lexikonu s ě em jdoucích mezi p o ese cha ak e izující u o skupinu: deš níkáře, b usiče, handlíře, k amáře, lou kohe ce, gymnas y, ci kuso é umělce, maji ele pouťo ých adalších a akcí, i ine an ní o o- g a y amaji ele pojízdných kin. Dále aké ženské p o ese: po ulné lou kohe ečky, k asojezdkyně, k amářky nebo š adleny (Tlamso á 2020: 7). POHLED RESPONDENTŮ Všichni esponden i se shodují  om, že p o ozo a elé lunapa ků jsou s ě š í. Uci - kusu už o ak jednoznačné není, občas pře ládá pojmeno ání a is a či ci kusák. 10 JORDAN, Hanuš <hanus_jo [email protected]>. S ě š í— ymezení pojmu. Skočo ská, Ma ké- a <[email protected]>. 2010–11–19 10:25. [ci .2010–08–19]. 11 ŘEHÁK, Daniel < [email protected]>. S ě š í. Skočo ská, Ma ké a <m.skocka@seznam. cz>. 2010–03–02 15:48. [ci .2010–08–19]. OPEN ACCESS 26 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 ys a o áni. Jejich pos oj kněmu je o šem značně ůzno odý. Něk eří esponden i neznali osobně žádné s ě ské, k eří by buď zá o eň nebyli Romy nebo Sin y, nebo by snimi nebyli příbuzní, pohybo ali se zejména p os ředí Romů aSin ů. Zá o- eň nepopí ali, že ě ší p es iž, než s ě š í mají jejich okolí Sin i aRomo é. Je edy logické, že se na p oblém dí ali spíše jejich op ikou. Podle nich byla s ě ská iden i a pou ána kneusedlému způsobu ži o a, kp o esi. Šlo oži o ní s yl, s ě - ským mohl bý kdokoli , kdo ak žil, edy iRom, iNe om. Romo é podle nich na ozdíl od s ě ských ořili e nickou skupinu. Jiný esponden nímal Romy as ě - ské jako příslušníky odlišných skupin, k eří se šak od sebe lišili pouze p o esí ajazykem. Os a ní esponden i zas á ali zcela odlišný názo . Příbuznos sRomy nebo Sin y popí ali, ne ěděli onikom, kdo by jejich ši oké odině byl snimi nějak spřízněn. Něk eří se omezili na u o negaci, něk eří se ůči Romům aSin ům ymezo ali os- řeji. Od zdů aznění ozdílu mezi skupinami, až po y yšo ání se nad nimi. Dále mě zajímalo, jakým způsobem se s ě š í ymezují ůči osobám, k e é nímají jako „nes ě ské“. H anice, k e á se ím o ymezo áním oří, je u čující p o iden i u s ě ských. Já o be u jako p o esi ajá se nebe u jako odděleně od ás nebo od d uhých lidí. (žena, 49 le ). Něk e ým esponden ům připadalo, že s ě ské ody jsou soud žnější než nes ě - ské. S ě š í mají podle nich s álejší z ahy, pa neři si nejsou ne ě ní, při každém p oblému se hned ne oz ádějí jako „domácí“ Já osobně bych řeba manželce nezahnul. A ím na s o p ocen , že manželka aky ne. Úc a k é ženě. Mezi s ě ský se o řeba aky do- s alo, oz ody nebý aly, dos alo se o aky (muž, 62 le ). SOCIÁLNÍ VAZBY Na cha ak e u sociálních azeb lze ypozo o a , jakým způsobem se skupina s ě - ských ymezuje, jak je p ocesu kon ak ů jedno li ých skupin y ářena jejich sku- pino á iden i a. Vosobní o ině se s ě š í k omě lidí z„b anže“ (My se čás ečně známe celo epubli- ko ě obo u, muž, s řední ěk) běžně s ýkali ipřá elili s z .domácími (Já osobně mám s ašně spous u přá el, k e ý jsou mimo b anži, muž, cca 40 le ). Několik esponden ů se mi zmínilo oblízkých z azích sumělci. Vnímali je jako sobě podobné, spodobným ži o ním s ylem aúdělem. Známos sumělcem (zejména she ci, zpě áky) byla po- ažo ána za p es ižní. Mnoho domácích, mužů, p aco alo uci kusu jako dělníci, pomocníci. Byli nají- máni na jedno li é sezóny nebo řeba jen na bou ání as a ění a akcí, ci kuso ého s anu. Vě šinou dos á ali kapesné azda ma jídlo auby o ání. Ty o p aco ní z ahy byly podle něk e ých esponden ů nezřídka kompliko ané, jelikož mezi zájemci se oci ali lidé bez domo a, sk iminální minulos í apod. Čas ými sezónními zaměs nanci uci kusu nebo kolo očů byli Romo é (My jsme řeba izaměs ná ali omskou odinu ze Slo enska, asi pě le . S ašně solidní lidi, dodneška nás na š ě ujou, sup o ý zaměs nanci. S ašně ychle se aklima izo ali. Ten způsob ži o a, ikdyž bydleli paneláku, ak jim nebyl cizí aasi  ý k i o op a du maj aky, muž, cca 40 le ). OPEN ACCESS MARkéTA SkOčO Ská 27 Usňa ků mě zajímalo, do jaké mí y se mezi s ě skými dod žuje endogamie, sja- kými dalšími skupinami se případně s ě š í žení/ dá ají, jaké eakce o y olá á azda si může mladý člo ěk yb a , koho si ezme. V odinách se p e e ují s azky mezi s ě skými na zájem (Já mám ady ři kluci ani- kdo je nebude nu i , aby si nenašli holku mimo ci kus, ale ono ám o nedá, já o ím podle sebe, jak u oho y os e e…, muž, cca 40 le ). A gumen em bylo, že málok e ý domácí by si z ykl na en o speci ický a elmi odlišný s yl ži o a anedělalo by o dob o u (Nejho ší je, když je ady nějaké dě če zp i á u, ona si na o nemůže z yknou , muž, s řední ěk). Exis ují spíše případy žen zřad domácích, k e é se při daly do s ě ské odiny, musely se ale nap os o přizpůsobi (Buď do oho padne, do ěch koleček, nebo z oho za pě le ypadne, muž, s řední ěk). Tole o ané jsou s azky mezi ůznými skupinami s ě - ských, p o ozo a elé zába ních a akcí, a is y a d. (Je o s ejná o ma ces o ání, ako á že ohle byli kolo očáři a ohle byli a is i, akže dá se říc , že ady o manžels í ungo alo, p o ože byli na u s oji d áhu z yklí, muž, s řední ěk), ok ajo ě sumělci, p o ože mají podobný ži o ní s yl. Vpřípadě esponden ů příbuzensky spja ých sRomy/Sin y, dá ali i o přednos sňa kům p á ě sRomy, spíše než sČechy. Je zřejmé, že esponden i nežijí sociální izolaci. Běžně se s ýkají sdomácími. Jde jen omí u sociálního kon ak u. Je p o ně běžné se sdomácími přá eli , oněco složi ější je sdomácími p aco a , p o ože u p áci nebe ou ážně, anejneschůdnější jsou z ahy ma i ální. Nikdo z esponden ů nepopí á, že by neexis o aly manželské s azky s ě ských sdomácími, ale nikdo o nepo ažuje za ěc běžnou as op ocen ně ole o a elnou. Spíš se kloní ke sňa kům mezi s ě skými, zí si domácího nepo ažují za ozumné ašťas né. Dá se říc , že je zde s ále u či á endence kendogamii. KULTURNÍ ATRIBUTY Jedněmi zdůleži ých bounda y make s, edy symbolické h anice mezi „my“ a„oni“, k e é nímají členo é obou h aničních skupin, jsou kul u ní z yky a adice užším slo a smyslu. Za šechny bych zmínila eligiozi u, i uální čis o u ajazyk, z .s ě - š inu, uk e ých při ozho o ech yplynulo, že nesou nejsilnější od az iden i y. Vě šina esponden ů byla ěřícími křesťany as é dě i kř ili. Ví u o šem nep ak- iko ali klasickým způsobem, do kos ela chodili pouze čase ins i ucionalizo aných událos í (s a ba, křes ) či oVánocích (De adesá p ocen s ě ských lidí ěří, nesedí kaž- dou neděli kos ele, ale ěří, muž, s řední ěk). Z láš ě ci kuso á ys oupení bý ají značně iskan ní, je edy při ozené, že si umělci pomáhali ůznými po ě ami, i uály (Když jsem ys upo al s yg ama, ak jsem si před ys oupením sáhl na křížek p o š ěs í. Kos ým neodloží e na pos el, p o ože by spal kše . Nikdy když sedí e ci kuse, ak se neo očí e zády kmanéži anesedne e si, muž, cca 40 le ). Také se přísahá (Kleju se, přísahám, že jsem o neudělal. Zaklej ám se řeba na s oje dě i. Dá ám do h y o ce, ma ku, dě i s oje, muž, s řední ěk). Přísná p a idla ( i uální) čis o y se obje ují u něk e ých Romů a Sin ů (Ho á ho á, 2005: 71), snimiž něk eří s ě š í přicházejí do kon ak u. Zajímalo mě, zda y o z yky aké dod žují. Vě šina esponden ů o ěch o p a idlech neslyšela nebo OPEN ACCESS 28 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 je chápe jako p a idla čis o y užším slo a smyslu (Uní si ka e nedám, je o šmudla, muž, 62 le ). Nebo esponden i p a idla i uální čis o y znali, ale přisuzo ali je Sin- ům (To už jsou spíš y Sin o é. Tady o ne unguje, muž, s řední ěk). Jediná esponden ka (žena, cca 60 le ) něk e á p a idla dod žo ala. Vypadá o ale, že je přejala od s é ma ky, Sin ky, nejedná se snej ě ší p a děpodobnos í oz yky s ě ské. Nádobí p os ě se musí ud žo a čis ý, a o jenom p o jídlo. Vana je na ělo, ěci, k e ý pa ří na ělo, učník, o je z lášť, u ě ky, nádobí, o je aky z lášť no. Takže neexis uje něco, co by se dá alo doh omady. To unás se po om říká o ako ých lidech, že jsou p ás e. Snima se ani nejí. Mají z lášť h nek az lášť alíř. Těho ná žena ažena šes inedělí mu- sela mí oddělený nádobí anesměla aři . Až po šes inedělí směla kh nci. S ě š inu, a go ický jazyko ý ú a , nazý ali esponden i han ý ka. Náze s ě š ina nikdo znich nepouží al. Vli e a uře je u áděn ináze cin y, k e ý bý á od ozo án od náz u e nika Sin i (Chu a ý 1987: 177), jde šak pouze odomněnku. Je nu né ozli- šo a han ý ku od ci kuso ého slangu, k e ý obsahuje pojmeno ání p o ěci ýkající se ci kuso ého umění aje u čen pouze p o p os ředí ci kusu. Vp os ředí lunapa ků jsem na žádný slang nena azila13. Coby a go měla han ý ka k yp ickou unkci, mnoho slo ale pos upem času p o- niklo do ězeňského a ojenského slangu ido obecné češ iny. Použí ání han ý ky je dodnes silným iden i ikačním p kem, k e ý ud žuje aposiluje společnou iden i u s ě ských. Nu no poznamena , že lexikum s ě š iny je ořeno z elké čás i pů odně om- skými aněmeckými slo y. To dokládá mj. o, že s ě š í museli bý nu ně sRomy už- ším kon ak u, jinak by en o jazyko ý li nemohl bý na olik pa ný. Han ý ka je s ále ži ý a go s ě ských, k e ý se šak již příliš nepředá á mlad- ším gene acím (Malý dě i o nikdo neučí, nemusí o umě . S a ší gene ace o přes á á použí a , p o ože je o ýs řední, už o nemíní použí a , muž, s řední ěk). Dří e pře- ažo ala k yp ická unkce (Ba ili se ak ci kusáci ikolo očáři, aby en člo ěk zp i á u ne ozuměl, muž, 62 le ), současnos i spíše iden i ikační (Vidím, že už o hodně ědí. Když akhle s ojím us ánku ak idím, že idomácí už akhle mlu í. Sch álně ak před áma mlu í, že si myslej, že o jako umí, žena, 49 le ). Použí áním han ý ky ak s ě š í po- silo ali iden i u, nebo na sebe jejím nepouží áním naopak neupozo ňo ali (Když jsem chodila ady na gympl, ak jsem ne ěděla, jes li o slo o, k e ý jsme doma použí ali, je ůbec sp á ný, abych se nezesměšnila, žena, 66 le ). Pasi ní znalos han ý ky byla u esponden ů ysoká, ak i ně se použí ala spíše jen jedno li á slo a (Dě i ozumí, ale nemlu í, žena, cca 60 le ). Mí a ýsky u omského lexika han ý ce naznačuje, že s ě š í byli minulos i sRomy úzkém kon ak u. Jakého cha ak e u ain enzi y byl en o kon ak , není jis é. 13 Bylo o jedním zdo azů na esponden y, šichni odpo ěděli nega i ně. OPEN ACCESS MARkéTA SkOčO Ská 29 ZÁVĚR Cílem předkládaného ex u bylo zjis i , kdo jsou podle esponden ů s ě š í asčím si s ou iden i u oni sami spojují, co je p o ně speci ické. S ěžejním a ibu em je bezpochyby p o ese, k e á je jedno ícím p kem společné iden i y. Můžeme říc , že s ě š í jsou ypickou p o esní skupinou. P o ese se předá á zgene ace na gene aci, kdy s a ší učí řemeslo s é po omky anespoléhají při om příliš na ins i ucionální zdělání. O šem izde exis ují ýjimky, kdy se za s ě ské po ažují iosoby, k e é již ne ykoná ají ypicky „s ě ská“ řemesla, mají o šem něk e é zdal- ších a ibu ů společné iden i y, například si ud žují ědomí společné odo é his o ie, což je zásadní iu odin, k e é se dosud děděnému řemeslu ěnují. O šem ani ne každý zás upce p o ese ypické p o s ě ské je s ě ský. S ě ský je příslušníkem odiny, k e á si po gene ace předá á dané řemeslo, zakládá si na o- dinné his o ii ado u či é mí y exis uje aspoň snaha odod žo ání endogamie. Při om samozřejmě exis ují ýjimky (např.mnoho ci kusáků se označení s ě ský b ání) azejména současnos i se si uace mění. Ne každý s ě ský se ěnuje adičnímu ře- meslu s é odiny, ane každý s ě ský uza í á sňa ek se s ě ským. Při om si ale ud žují odo ou paměť, aikdyž žijí sčlo ěkem zjiného než s ě ského p os ředí, nep o ozují odinné řemeslo, ani nedod žují dané kul u ní z yklos i, s ále se po ažují za s ě ské. Podle mých zkušenos í je a o skupina lidí nej íce izolo aná, nejméně ocho ná posky- o a os ě ských in o mace lidem „z enčí“. Důleži ým pojí kem je samozřejmě aké neusedlý způsob ži o a, k e ý mají ale společný isněk e ými ne-s ě skými aani už nepla í, že by šichni s ě š í za p ací ces o ali. Soud žnos odu aši oké poje í příbuzens í společně sdědičným příjmením, le- gendami opů odu odu ačás ečná endogamie napomáhají kud žo ání apředá ání společné iden i y. Pods a ným p kem při předá ání adice je zdělá ání a ýcho a dě í odiči podle z yků daného odu. S ě š í nejsou izolo anou skupinou. Sociální azby spříslušníky jiných skupin jsou ůzného cha ak e u ain enzi y. P obíhající in e akce jen po zují poci jedi- nečnos i s ě ských, jejich s éby nos i. I  ámci s ě ských jako skupiny ale exis uje u či á hie a chie, sk ze níž o šem jedinec ješ ě íce posiluje poci náleži os i ke s é odině. Kposilo ání iden i y samozřejmě napomáhá ijazyk (jeho použí ání, či naopak ymezo ání se ůči němu) aspeci ické kul u ní z yky aobyčeje. Z lášť něk e é a ibu y s ě ské jasně ymezují od „os a ních“, kdy s ě š í sami u o odlišnos nímají ajako odlišné je nímá iokolí. Příkladem může bý dů az, k e ý je kladen na odo ou his o ii, příjmení, odinnou soud žnos , předá ání ře- mesla zgene ace na gene aci ačás ečné dod žo ání endogamie. OPEN ACCESS 30 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2021 BIBLIOGRAFIE Baloun, P.2020. „Cikáni, me la enko a!“ T o ba aupla ňo ání p o icikánských opa ření mezi álečném Českoslo ensku, za d uhé epubliky a počá eční ázi P o ek o á u Čechy aMo a a (1918–1941). P aha: Dise ační p áce FHS UK. Cihlář, O., Jo dan, H. 2014. O bis ci kus. P aha: Akademie múzických umění. D obil, E. 1909. S ě em jdoucí. Český lid 18: 457. Haišman, T.Není u edeno. 1999. In Kolek i au o ů. Seši y p o sociální poli iku: Romo é České epublice (1945–1998). P aha: Socioklub. Hajská, M. 2018. H anice jazyka jakož o h anice e nické iden i y. Vz ah uží ání jazyka ae nické ka ego izace uolašských Romů na ýchodním Slo ensku. Dize ační p áce. Uni e zi a Ka lo a, Filozo ická akul a, Ka ed a s ředoe opských s udií. Ho á ho á, J. 2005. Mezi álečné zas a ení meziRomy českých zemích. In Romano džaniben 2005. Ho á ho á, J. akol. 2021. … o jsou ěžké zpomínky. B no: Vě né mlýny. Chu a ý, M. 1987. Minulos i asoučasnos i ci kuso ého slangu. In Sbo ník přednášek zIII. kon e ence oslangu aa go u Plzni 24.–27.ledna 1984. Plzeň: Pedagogická akul a Plzni. Jenkins, R.1997. Re hinking E hnici y: A gumen s and Explo a ions. London: Sage Publica ion. Jenkins, R.2016. Přehodnocení e nici y. In: Jakoubek, M. (ed). Pp.133–139 in Teo ie e nici y: čí anka ex ů. P aha: Sociologické naklada els í (SLON). Lípa, J. 1960. Poznámky ko ázce cikánských p ků českém a go u. In: Rusko— české s udie. P aha: SPN. Mo a ec, B. 1895. „S ě em jdoucí“: Řada igu ek znašeho ži o a enko ského. In Zíb , Č.; Niede le, L.Český lid: sbo ník ěno aný s udiu lidu českého Čechách, na Mo a ě, e Slezsku ana Slo ensku. S .IV. P aha: F.Šimáček. Nečas, C.1999. Holocaus českých Romů. P aha: P os o . No ák, R.2006. 6., 7., 8., 9.gene ace Ma ěje Kopeckého. P aha: DAMU, diplomo á p áce. Pa elčíko á, N.2004. Romo é českých zemích le ech 1945–1989. P aha: Úřad dokumen ace a yše řo ání zločinů komunismu. Podzimek, J. 1937. Slo níček „s ě ská han ý ka“. In Bezpečnos ní služba. 1937, 7. Skočo ská, M. 2010. S ě š í: Iden i a azákladní kul u ní ysy. P aha: diplomo á p áce FF UK. Š u ma, J. 1959. Zkušenos i zboje p o i es né činnos i s ě ských osob. In P ocházka, M.K iminalis ický sbo ník: spřílohou Soudní lékařs í. P aha: Vyda a els í časopisů MNO, oč. III/9, č.8. Řehák, D. 2002. Ten s ě skej ži o je dales: (Pohádka ad ě písně e s ě ské han ý ce). In Sou islos i: Re ue p o li e a u u akul u u. Tlamso á, H. 2020. Lexikon s ě em jdoucích: (A–K). B no: PhD . I o Spe á . Vaculík, P.2007. Ci kusácký ža gon. MKSCVU [online]. Online a : h ps://ci kuso iny.cz/ ci kusacky-za gon/ (accessed 18July 2021). Váňa R., Ma eš J. 1935. Cikáni Českoslo ensku, jejich his o ie apoče . In Bezpečnos ní služba. Ma ké a Skočo ská je absol en ka omis iky na FF UK ažu nalis iky na FSV UK. Působí e spolku Romano džaniben. OPEN ACCESS