Zrcadlo profese: Slovní asociace sociálních pracovníků ve veřejné správě
Abstract
58
Full text
Zrcadlo profese: Slovní asociace sociálních pracovníků ve veřejné správě Zuzana Truhlářová,1 Jana Marie Havigerová,2 Jiří Haviger3 Zuzana Truhlářová, Jana Marie Havigerová, Jiří Haviger ABSTRAKT Tato studie zachycuje způsob, jakým sociální pracovníci ve veřejné správě vnímají obsah slov (já, sociální pracovník, profesionalita) vzhledem kvýkonu profese sociální práce ana základě zkušeností spandemií. Výzkumný soubor zahrnoval 576 pracovníků/pracovnic sociální veřejné správy. Tato studie je součástí výzkumu, který je založen na extenzivní kvantitativní výzkumné strategii, metodou sběru dat byl dotazník. Data byla získána technikou slovních asociací. Sociální pracovníci asociovali tři klíčová slova (já, sociální pracovník, profesionalita). Asociace snimi spojené pomáhají identifikovat centrální tendence ve skupině sociálních pracovníků, spojené sasociovanými fenomény. Vnašem výzkumu jsme zachytili tendenci pro vysokou identifikaci sprofesí, která je vnímána perspektivou pomoci. Do profesionality respondenti zahrnovali znalosti, zkušenosti aoblast poradenství. KLÍČOVÁ SLOVA Sociální pracovníci, veřejná správa, profesionalita, profese ABSTRACT This study captures them based on the pandemic experience of social workers in public administration using word associations, how they perceive the content of words (I, social worker, professionalism) in relation to the performance of the social work profession. The research set included 576 employees of social public administration. This study is part of aresearch that is based on an extensive quantitative research strategy, the method of data collection was aquestionnaire. The word association technique was chosen as the data acquisition technique. Social workers associated three key words (self, social worker, professionalism). Associations associated with them help to identify central tendencies in agroup of social workers, associated with associated phenomena. In our research, we found atendency for high identification with the profession, the profession is perceived from the perspective of help, professionalism is perceived as knowledge, experience and in the context of consulting. KEYWORDS Social workers, public administration, professionalism, profession 1 Ústav primární, preprimární aspeciální pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, E-mail: [email protected] 2 Jana Marie Havigerová, Ústav primární, preprimární aspeciální pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, E-mail: [email protected] 3 Jiří Haviger, Katedra informatiky akvantitativních metod, Fakulta informatiky, Univerzita Hradec Králové, E-mail: [email protected] OPEN ACCESS
ZUZANA TRUHLÁŘOVÁ, JANA MARIE HAVIGEROVÁ, JIŘÍ HAVIGER 59 ÚVOD Sociální práce jako profese vnedávné době čelila globální pandemické krizi abyla podrobena zátěžové zkoušce. Musela pracovat skrizovou situací, která minimálně dvě století vrámci Evropského kontinentu nenastala (Axelrad-Levy akol. 2023; Banks akol. 2020). Tato globální pandemie zanechala (anadále zanechává) svou stopu napříč společnostmi po celém světě (Forgey, He, aCai 2023). Přinesla mnoho dramatických změn, stres amnoho problémů— zdravotních, ekonomických, psychických, sociálních— se kterými se lidé museli potýkat aojejichž důsledcích referuje mnoho autorů (Alaggia 2023; Goh akol. 2022; Marquina-Márquez 2022; Guerrero akol. 2021). Pro sociální práci se pandemie stala velkou výzvou, zkouškou apříležitostí ke změnám (Truhlářová akol. 2021). Sociální pracovníci byli vystaveni situacím, které neznali, nebyli na ně připravováni. Systém sociální ochrany ve stávajících podmínkách byl velmi proměnlivý, často nebyl schopen adekvátně reagovat na krizové podmínky (Amaasun 2020; Horecký aŠvehelková 2021; Gabura aMojtová 2022; Truhlářová, Havigerová aHaviger 2021). Řešily se kruciální otázky jako ochrana zdraví obyvatel, dodržování lidských práv, dostupnost zdravotní asociální péče, dostupnost sociálních služeb, vzdělávání dětí amládeže, pracovní podmínky, problematika mezilidských vztahů avneposlední řadě také politické změny. Tlak na změnu anutnost adaptace na nové vzorce chování společnosti, ato jak vrámci pracovního chování, tak iosobního života, prověřil aměnil pohled pracovníků vpomáhajících profesích (sociální pracovníci, pracovníci vsociálních službách, zdravotníci, lékaři, učitelé atd.) na jejich práci. Voblasti výkonu profese sociální práce se potýkali se situacemi, které vyplývaly zepidemiologických opatření. Tato opatření se poměrně často měnila včase, atím vnášela do systému sociální ochrany velkou míru nejistoty anestability (Horecký aŠvehelková 2021; Havránková akol. 2022; Zikl akol. 2022). Tyto skutečnosti často způsobovaly situace, kdy docházelo kpřímému ohrožení klienta (na jeho zdraví alidských právech), ale isamotných sociálních pracovníků ajejich rodin. To mělo velký dopad na psychické zdraví sociálních pracovníků, jejich profesní pojetí avnímání výkonu sociální práce (Punová 2021; Banks 2023). Sociální pracovníci by měli umět flexibilně reagovat na měnící se potřeby společnosti, vnávaznosti na profesní zkušenosti apracovní podmínky (Tuncer 2018). IFWS (2020) zdůrazňuje, že změna je jádrem profese sociální práce: sociální pracovníci jsou odborníci, kteří „pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám akomunitám dosáhnout nebo znovu získat kompetence pro společenský život“. Sociální práce musí pružně reagovat na aktuální stav společnosti, změny sociálních podmínek, sociální problémy doby aaktuální potřeby (Janebová 2021; Butler-Warke et al. 2020; Matoušek, Navrátil, Matulayová 2019; Levická, J., Levická, K. aUhnáková 2017). Legislativa vČR rozlišuje různé druhy sociální práce, které se liší náplní práce aúkolů (tvořených legislativou, podle které pracují aoblastí, ve které pracují). Vnaší studii se zaměřujeme na sociální pracovníky ve veřejné správě, ato na výkon sociální práce regulovaný zákonem osociálních službách (č.108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)— obecní úřady obcí srozšířenou působností, krajské úřady aministerstvo. Další působnost veřejné správy voblasti sociální práce stanoví zákon osociálně-právní ochraně dětí (č.359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů), OPEN ACCESS
60 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 zákon opomoci vhmotné nouzi (č.111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) azákon oÚřadu práce ČR (č.73/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Význam arole sociální práce jsou vrůzných systémech odlišné, zhlediska spolupráce sklientem, ovlivňování podmínek ikoncepční ametodické činnosti. Sociální práce ve veřejné správě je prezentovaná jako klíčový nástroj státní sociální ochrany obyvatel (Zajacová 2021). CÍLE AMETODOLOGIE Cílem prezentovaného výzkumu je zachytit na základě pandemické zkušenosti sociálních pracovníků ve veřejné správě pomocí slovních asociací, jak vnímají obsah slov (já, sociální pracovník, profesionalita) vzhledem kvýkonu profese sociální práce. Prezentovaná část výzkumného šetření je dílčí oblastí výzkumného záměru, který se zaměřoval na prožívání pandemické situace sociálními pracovníky, sledované okruhy se vztahovaly kprožívaným zátěžovým situacím, psychickému zdraví sociálních pracovníků aodrazem těchto skutečností na vnímání jejich profesního sebepojetí. POPIS VÝZKUMNÉHO NÁSTROJE AMETODY ZÍSKÁNÍ DAT Výzkum, jehož dílčí část prezentujeme vtéto stati, byl na základě zakázky4 koncipován jako extenzivní průřezová studie. Pro respondenty byl vytvořen online dotazník, který obsahoval pět oddílů, celkem 51 položek. Výzkumný nástroj byl koncipován tak, aby přinesl informace potřebné pro analýzu dopadů pandemické situace na sociální pracovníky asociální pracovnice svyhodnocením rizika ohrožení duševního zdraví operacionalizovaného jako zdraví ohrožující míra prožívané anxiety adeprese. Dotazník obsahoval část sociodemografickou, ve které respondenti uvádějí svůj věk, pohlaví, kraj, místo působnosti, vzdělání (včetně vzdělání dle zákona osociálních pracovnících), délku praxe, typ apoddruh sociální práce, dále upřesňují klientelu, se kterou během pandemie pracovali. Výzkumný nástroj byl koncipován tak, aby přinesl všechny informace potřebné pro analýzu dopadů pandemické situace na sociální pracovníky asociální pracovnice svyhodnocením rizika ohrožení duševního zdraví operacionalizovaného jako zdraví ohrožující míra prožívané anxiety adeprese. Čas potřebný kvyplnění dotazníku se pohyboval vrozmezí 20 až 30 minut. Vtéto studii budeme prezentovat výsledky první oblasti dotazníku, který se zabývá se problematikou slovních asociací. První oblast je zkoumána metodou slovních asociací. Asociace (zlat. ad-, k, asocius, společník) znamená spojení mezi jednotlivými psychickými obsahy. Asociaci spouští podnětové slovo, vnaší studii jsou jako podnětová slova zvoleny pojmy, které 4 Truhlářová, Zuzana, Havigerová, Jana. Marie., & Haviger, Jiří. (2021). Analýza dopadů pandemické zkušenosti na sociální pracovníky ve veřejné správě. MPSV. https://www.mpsv. cz/documents/20142/1864403/Anal%C3%BDza_dopad%C5%AF_final.pdf/c9511946- -3835-7be5-c0fc-8284a47dcfa7 OPEN ACCESS
ZUZANA TRUHLÁŘOVÁ, JANA MARIE HAVIGEROVÁ, JIŘÍ HAVIGER 61 reprezentují situační amyšlenkový kontext výzkumu: já (jako osoba), profesionalita, sociální pracovník akoronavir, vdotazníku formulováno jako 4 otevřené položky. Podnětová slova vyvolávají obsahy, které jsou stěmito pojmy asociovány— spojeny. Tyto obsahy respondent pod časovým tlakem (aby šlo oprvní asociaci, nikoli promyšlenou odpověď) vyjádří jako slovní odpověď. Analýza využívá tvorbu tzv.slovních mraků (word-clouds), které umožňují získat přehled použitého obsahu dle frekvence asestavuje tabulky dle automatizovaného výpočtu relevance pro slovní spojení (která slovní spojení nejlépe vystihují obsah celého cloudu). Tato studie je součástí výzkumu, který je založen na extenzivní kvantitativní výzkumné strategii, metodou sběru dat byl dotazník. Respondenti tohoto výzkumu byli sociální pracovníci ve veřejné správě. Jako technika získání dat pro tuto studii byla zvolena technika slovních asociací. Obrovskou výhodou této techniky je její přirozenost, slovní asociace jsou totiž přirozenou funkcí lidského mozku. Vsociálně vědním výzkumu jsou soblibou využívány jak pro podporu arozvoj teoretického poznání (zejména kpochopení implicitních procesů akognitivních reakcí, viz např.Wiers akol. 2007), tak ve spojitosti spraktickými otázkami různých oborů asvýznamným přesahem do praxe. Například při zkoumání znalostí atestování slovní zásoby ve druhém jazyce, což vedlo krozvoji nových paradigmat aidentifikaci prioritních oblastí pro budoucí výzkum, Fitzpatrick aThwaites (2020) vpsychologii vrámci analýzy snů, kdy byly mj.slovní asociace efektivně aplikovány na zdokonalení přesnosti modelů strojového učení při hodnocení emočního tónu zpráv osnech, Amini, Sabourin aDeKoninck (2011) vpedagogice mezi jinými bylo využito sledování rozsahu, centrálnosti, platnosti akoherence asociací khodnocení koncepčních změn ve vzdělávání, Hovardas aKorfiatis (2006). Zkoumání lexikálních reprezentací asémantických znalostí jednotlivců může být relevantní pro porozumění volbám chování vpomáhajících profesích, tedy ipro výzkum vkohortě sociálních pracovníků. POSTUP ZPRACOVÁNÍ DAT Nejprve byla provedena vizualizace (word-clouds), pro kterou byl využit program Monkeylearn, který umožňuje vizualizovat fráze (nikoli pouze jednotlivé výrazy). Pro frekvenční analýzu byl použit program Quita, který umožňuje provést lemmatizaci (převedení použitých slov do základního tvaru, aby výsledek nebyl ovlivněn skloňováním ačasováním) aspolehlivě určit jednotlivé asociované výrazy. Sociální pracovníci asociovali tři klíčová slova, asociace snimi spojené pomáhají identifikovat centrální tendence ve skupině sociálních pracovníků, spojené sasociovanými fenomény. Já— základ sebeidentifikace, sebepojetí, Sociální pracovník— implicitní vymezení profesního nastavení, klíčové oblasti profesního sebepojetí, Profesionalita— implicitní hodnoticí mřížka silných stránek profese, ústřední body seberegulace vrámci profese OPEN ACCESS
62 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 VÝZKUMNÝ SOUBOR Výzkumný soubor zahrnoval 576 pracovníků/pracovnic sociální veřejné správy. Věkové rozpětí je od 22 do 71 let smediánem 44, praxe voboru od 0 do 43 let smediánem 12. Vsouboru je výrazné zastoupení žen (536) oproti mužům (40). Dle vzdělání je zastoupena VOŠ počtem 109, Bc. počtem 227, Mgr. nebo Ing. počtem 226 ajedenkrát Ph.D. Kraj četnost relativní četnost Moravskoslezský kraj 110 19,10 % Jihomoravský kraj 90 15,63 % Hlavní město Praha 60 10,42 % Ústecký kraj 52 9,03 % Plzeňský kraj 38 6,60 % Středočeský kraj 35 6,08 % Olomoucký kraj 32 5,56 % Pardubický kraj 29 5,03 % Kraj Vysočina 30 5,21 % Liberecký kraj 26 4,51 % Královéhradecký kraj 29 5,03 % Jihočeský kraj 19 3,30 % Zlínský kraj 16 2,78 % Karlovarský kraj 10 1,74 % tabulka 1— Rozložení výzkumného souboru dle krajů velikost obce četnost relativní četnost méně než 200 4 0,69 % 200–499 6 1,04 % 500–999 6 1,04 % 1000–4999 61 10,59 % 5000–19 999 198 34,38 % 20 000–49 999 126 21,88 % 50 000–99 999 63 10,94 % 100 000 avíce 112 19,44 % tabulka 2— Zastoupení dle velikosti obce Rozdělení dle délky praxe na jednotlivých pracovištích ukazuje následující tabulka3. Vkategorii více poziční jsou uvedeni respondenti, kteří uvedli více než jedno pracoviště. OPEN ACCESS
ZUZANA TRUHLÁŘOVÁ, JANA MARIE HAVIGEROVÁ, JIŘÍ HAVIGER 63 pracovní pozice počet let praxe četnost rel. četnost 0–2 3–5 6–10 10–20 21 avíce OSPOD 10 20 21 55 35 141 24,48 % sp— ORP 2 12 24 28 23 89 15,45 % sp— hmotná nouze 5 2 10 9 11 37 6,42 % sp— samostatná působnost 4 2 13 17 12 48 8,33 % UP 24 29 52 39 19 163 28,30 % KÚ 1 2 0 4 0 7 1,22 % MPSV 0 1 0 1 2 4 0,69 % vícepoziční 5 11 14 40 17 87 15,10 % total 51 79 134 193 119 576 rel. četnost 8,85 % 13,72 % 23,26 % 33,51 % 20,66 % tabulka 3— Rozdělení výzkumného souboru dle pracoviště adélky praxe vletech (četnost) VÝSLEDKY VÝZKUMU Vprezentované studii jsme se zaměřili na asociační vnímání obsahu konstruktů— já (jako osoba), profesionalita, sociální pracovník. Tyto pojmy jsme uváděli vprvní části dotazníku apožadovali jsme od respondentů, aby napsali rychlé asociace kdaným pojmům vzhledem kvýkonu jejich profese vdobě Covidu-19. „JÁ“ Prvním sledovaným pojmem bylo slovo JÁ. Zajímalo nás, jaká asociace sociální pracovníky napadne vrámci identifikace sebe, profese aokolí. Nejvíce relevantní výrazy asociované spojmem „já” jsou uvedeny vtabulce. pořadí výraz relevance 1sociální pracovnice 0,998 2moje osoba 0,768 3sociální pracovník 0,384 4matka 0,248 5moje osobnost 0,192 tabulka 4 Ztabulky 4 acloudu vyplývá, že sebepojetí je dle slovních asociací založeno na rolích, nejsilněji je asociováno spracovní rolí sociálního pracovníka, pracovnice. Tento výsledek může být kontaminován faktem, že dotazník byl určen pouze pro sociální pracovníky, kteří stímto faktem byli seznámeni. Na druhém místě je asociace podmíněna obsahově, jedinci asociují „já” jako pojem, jehož základem je osoba nebo osobnost nositele. Třetí skupina asociací vychází zprivátních rolí, nejčastěji role matky, manželky adcery, ve stejném duchu se objevuje pojem rodina. OPEN ACCESS
64 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 „SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK“ Nejvíce relevantní výrazy asociované spojmem „sociální pracovník” jsou uvedeny vtabulce 5. pořadí výraz relevance 1který pomáhá lidem 0,996 2pomáhající 0,710 3který pomáhá 0,664 4moje práce 0,581 5práce 0,510 tabulka 5 Ztabulky 5 icloudu je zřejmé, že profese je vnímána perspektivou pomoci: jde opomáhající profesi asociální pracovník je ten, který pomáhá druhým lidem, následují asociace spojené svýrazy podpora aempatie, což jsou hlavní nástroje, které má pracovník kdispozici abez nichž se neobejde, aby mohl pomáhat. graf 1— Word-cloud pro kategorii „já“ OPEN ACCESS
ZUZANA TRUHLÁŘOVÁ, JANA MARIE HAVIGEROVÁ, JIŘÍ HAVIGER 65 „PROFESIONALITA“ Nejvíce relevantní výrazy asociované spojmem „profesionalita” jsou uvedeny vtabulce. pořadí výraz relevance 1umět si poradit 0,993 2odbornost 0,795 3svém oboru 0,662 4ke klientovi 0,530 5daném oboru 0,530 tabulka 6 Ztabulky 6 iword-cloudu je zřejmé, že profesionalita je spojována nejprve se synonymem odbornost či oborovost, obsahově pak na jedné straně se zkušeností: profesionalita jako znalosti, zkušenosti, což vnímáme jako opak laického přístupu či přístupu začátečníka aumění poradit si, které odráží skutečnost, že sociální pracovník pracuje zpravidla sám ajeho práce je vysoce variabilní. Umění poradit si je tedy bezesporu graf 2— Word-cloud kategorie „sociální pracovník“ OPEN ACCESS
66 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 ivysoce ceněnou devízou pro úspěšné zvládání nároků profese. Na druhé straně je vasociacích vypichován do popředí vztah ke klientovi, sčímž úzce souvisí frekventovaný pojem empatie, která může být vnímána jako něco specifického pro tuto profesi. DISKUSE Cílem prezentovaného výzkumu je zachytit, jak vnímají sociální pracovníci ve veřejné správě obsah slov „já“, „sociální pracovník“, „profesionalita“ vzhledem kvýkonu profese sociální práce. Prvním sledovaným pojmem vnaší studii bylo slovo Já. Slovo „já“ označuje první osobu vmyšlení (jsem to já, kdo je) ajazyce (první osoba jednotného čísla), označuje koncept, který nám umožňuje mluvit osobě avyžaduje sebevědomí asebepoznání, vymezuje kontextově nezávislé, základní sebepojetí (Brinck, 2012). Asociace generované sociálními pracovníky tedy reprezentují základní sebepojetí respondentů. Zajímalo nás, jaká asociace sociálním pracovníkům vytane na mysli. Frekvenční analýza ana jejím základě vytvořený word-cloud ukazuje, že nejvíce frekventovanou odpovědí je název profese (sociální pracovník, sociální pracovnice). To může svědčit pro vysokou identifikaci sprofesí. Profesní identifikace zahrnuje takové jevy, jako přijetí ainternalizaci hodnot anorem přijímaných jednotlivci nebo sociálními skupinami ve spojitosti sdanou profesí (Ghaderi aSonnenberg 2021). graf 3— Word-cloud pro kategorii „profesionalita“ OPEN ACCESS