Univerzální koncepce modality a její aplikace na španělský modální systém

Uni e zální koncepce modali y ajejí aplikace na španělský modální sys ém* Dana k a och ílo á (P aha) THE UNIVERSAL CONCEPT OF MODALITY AND ITS APPLICATION TO THE SPANISH MODAL SYSTEM This a icle analyses he concep o modali y p esen ed by Palme (1986). O e he yea s since i s publica ion i has become auni e sal ins umen o desc ibing modali y ac oss di e en languages. The basic con as be ween epis emic and deon ic modali y is nowadays gene ally accep ed. This a icle ocuses p ima ily on modali y in Spanish al hough i analyses his ield in o he languages as well (I alian, Romanian and English). By con as ing hese ou languages he a icle a emp s o answe he ques ion whe he auni e sal e minology can be p o ed su icien o he exhaus i e desc ip ion o he modal sys em o one pa icula language. The esul s o he analysis lead o he conclusion ha auni o m app oach o modali y is no ideal because i does no ake in o conside a ion speci ic aspec s o aconc e e language and i s pa icula way o exp essing modali y. KEYWORDS epis emic modali y, deon ic modali y, Spanish, I alian, Romanian KLÍČOVÁ SLOVA epis émická modali a, deon ická modali a, španělš ina, i alš ina, umunš ina 1. ÚVOD Vě šina současných ling is ických p ací, k e é se ěnují o ázkám modali y, ať už e španělš ině či dalších ománských jazycích, p acuje suni e zálním poje ím moda- li y, k e é má s é kořeny modální logice. Ta o koncepce začíná pře láda zejména od d uhé polo iny osmdesá ých le minulého s ole í; kjejímu ozšíření ý azně při- spěla monog a ie b i ského au o a F. R. Palme a Mood and Modali y (Palme , 1986), exis uje iak ualizo ané ydání (Palme , 2001), řada au o ů šak dodnes bibliog a- ii odkazuje na ydání p ní, případně na obě edice. Přes ože, jak již bylo zmíněno, použí aná e minologie odkazuje kmodální logice aPalme se  ex u od olá á na řadu au o ů ajejich ýklady modali y, nelze omu o dílu upří zásadní zásluhy ob- las i in e p e ace é o ka ego ie apřede ším její aplikace na ši oký jazyko ý ma e- iál. Iza cenu u či é nepřesnos i budeme edy p o zjednodušení o o poje í nazý a Palme o ou koncepcí. Cílem é o s udie je o ěři , do jaké mí y je a o koncepce, poja á jako uni e zální, hodná p o popis španělského modálního sys ému celé jeho šíři akompliko anos i. * Ta o s udie znikla  ámci P og amu oz oje ědních oblas í na Uni e zi ě Ka lo ě č. P10 Ling is ika, podp og am Románské jazyky e s ě le jazyko ých ko pusů. ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1, S. 58–73 issn 0008-7386 © ilozo ická akul a, uni e zi a ka lo a p aze DANA kRATOCHVÍLOVá 59 2. UNIVERZÁLNÍ POJETÍ MODALITY Palme nesk ý á ambice předloži uni e zální poje í modali y apliko a elné na ja- zyky celého s ě a, a o bez ohledu na pře ládající způsob, jakým je nich a o ka ego- ie yjadřo ána (například p o anglič inu je možné u ažo a na p ním mís ě omo- dálních slo esech,  ománských jazycích h aje hla ní oli olba slo esného způsobu a d.). S ou p áci os a ně u ádí ěmi o slo y: „The e a e wo basic assump ions in his wo k. The i s is ha i is possible o e- cognize ag amma ical ca ego y, ha o modali y, which is simila o aspec , ense, numbe , gende , e c. The second is ha his ca ego y can be iden i ied, desc ibed and compa ed ac oss anumbe o di e en and un ela ed languages“ (Palme , 1986, s.1). Palme o o poje í p acuje se d ěma základními ok uhy: modali ou epis émickou amodali ou deon ickou. Epis émická modali a se pojí s ím, do jaké mí y si je mlu čí jis p a di os í s é ýpo ědi. Palme pod ni řadí „any modal sys em ha indica es he deg ee o commi men by he speake o wha he says” (Palme , 1986, s. 51). Ka ego ie deon ické modali y je au o o ě poje í o něž značně ozsáhlá a edle ýpo ědí, jež yjadřují ůzné s upně ůle, zah nuje ie alua i y, edy ýpo ědi yja- dřující osobní hodnocení mlu čího. Celá klasi ikace po om ypadá následo ně: Epis émická modali a Deon ická modali a Decla a i es (dekla a i y)Di ec i es (di ek i y) Judgmen s (úsudky)Commissi es (komisi y) E iden ials (e idenciály)Voli i es ( oli i y) In e oga i es (in e oga i y)E alua i y (e alua i y) abulka 1: Modali a uPalme a Pokusíme-li se u o klasi ikaci apliko a na španělský modální sys ém, můžeme ke každému Palme o u pod ypu u és příklad španělské ýpo ědi. S anou ponecháme e idenciál, p o jehož yjádření španělš ina nedisponuje mo ologickými p os ředky, azkoumání jiných možnos í yjádření é o ka ego ie e španělš ině by již přesaho- alo h anice oho o článku. Zá o eň zdů azňujeme, že příklady nejsou pře za y od au o a, ycházejí pouze znaší in e p e ace. Palme sice e s é knize u ádí řadu pří- kladů ze španělš iny adalších ománských jazyků (zejména i alš iny), y o doklady jsou ale ždy pře za é od jiných au o ů, nejsou edy pů odní, ana íc se nich čas o obje ují chyby.1 1 Například na s. 125 (Palme , 1986, s. 125) au o ho oří ouži í subjunk i u po slo ese in- sis e namís o insis i . Tam éž, na s. 153, u ádí jako příklad e alua i u i alskou ě u Mi s upisce che non sia a o i o, přes ože sp á ně by mělo bý Mi s upisce che non si sia a o i o. 60 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1 Epis emická modali a Dekla a i T abaja. „P acuje.“ Úsudek Tal ez abaje. / T abaja á. / Puede es a abajando. / C eo que abaja. / No c eo que abaje. „Možná p acuje.“ / „Asi bude p aco- a .“ / „Může p aco a .“ / „Myslím, že p acuje.“ / „Nemyslím, že by p aco al.“ In e oga i ¿T abaja? „P acuje?“ Deon ická modali a Di ek i Tienes que abaja . / Debes abaja . „Musíš p aco a .“ Impe a i ¡T abaja! „P acuj!“ Komisi Te p ome o que mañana abaja ás. „Slibuji i, že zí a budeš p aco a .“ Voli i Quie o que abajes. „Chci, abys p aco al.“ E alua i Me aleg o de que abajes. „Jsem ád, že p acuješ.“ abulka 2: Palme o y ypy modali y Na p ní pohled je zřejmé, že španělské ealizace Palme o ých ypů modali y jsou značně nekohe en ní, jejich ý azo é p os ředky se pohybují od mo ologických přes sup asegmen ální až po lexikální, od sys émo ých po nesys émo é. Za jedinou ý- hodu oho o poje í ak můžeme po ažo a jeho uni e zálnos ; jedno ná e minologie usnadňuje s udium modali y napříč ůznými jazyky apřibližuje p áce zabý ající se modali ou konk é ního jazyka i ěm č enářům, k eří sním nejsou dobře obeznámeni. To o zpřís upnění se šak dle našeho názo u může s á d ousečnou zb aní, neboť s ádí ke zjednodušo ání dané p oblema iky. Toho se os a ně dopouš í isám Palme , napří- klad když kapi ole ěno ané z ahu mezi modali ou anegací zmiňuje uži í subjunk- i u (konjunk i u) e španělš ině e ě ě No c eo que ap enda ai alš ině Non c edo che sia Co elli (1986, s. 219). Dle našeho názo u není na mís ě použí a i alskou ě u jako příklad z ahu mezi zápo em amodali ou, neboť i alš ině by (na ozdíl od španěl- š iny) bylo uži í konjunk i u zcela na mís ě, ikdyby a o zápo u nebyla (C edo che sia Co elli). Ten o příklad ak sice není možné označi za chybný, způsob, jímž ho au- o p ezen uje, aniž by upozo nil na pomě ně důleži ý aspek , je šak p oblema ický. 3. UNIVERZÁLNÍ KONCEPCE MODALITY AJEJÍ APLIKACE NAPŘÍČ JAZYKY Pokusme se nyní apliko a u o koncepci na několik jazyků současně apodí ejme se, jaké ýsledky nám en o přís up může přinés . Příklady jsou oleny ze španělš iny, i al- š iny, umunš iny aanglič iny. Ty o jazyky nebyly yb ány náhodně; dů od, p o k e ý je zkoumána španělš ina, není zhledem kzaměření é o p áce asi řeba dále oz ádě . I alš ina byla z olena, neboť se o něž jedná o ománský jazyk disponující po- dobnými p os ředky yjádření modali y, abylo by edy možno očeká a podobné ý- sledky jako ušpanělš iny. Ro něž umunš ina byla yb ána sohledem na její la inské kořeny. Op o i špa- nělš ině ai alš ině na jednu s anu ykazuje množs í odlišnos í, na d uhou s anu je šak modali a izde yjadřo ána p imá ně p os řednic ím slo esných modů (im- DANA kRATOCHVÍLOVá 61 pe a i u, konjunk i u, kondicionálu ap esump i u). Španělš ina a umunš ina ak s ojí na pomezí mezi jazyky zájemně blízkými ajazyky, k e é příbuznos ykazují jen minimálně či ůbec (připomeňme si Palme o u ezi ci o anou ýše, podle níž je modali u možné po o ná a napříč zcela odlišnými anepříbuznými jazyky). Konečně anglič ina je olena sohledem na ak , že se jedná oPalme ů odný jazyk ajejí li je au o o ě přís upu elmi pa ný. Zá o eň yjadřuje modali u pře- de ším p os řednic ím modálních slo es, edy p os ředkem, k e ý  ománských jazycích ozhodně nedominuje. Tabulka 3 přináší přehled možných ealizací jedno li ých ypů modali ak, jak je u ádí Palme (opě s ypuš ěním e idenciálu), e španělš ině, i alš ině, umunš ině aanglič ině: Španělš ina I alš ina Rumunš ina Anglič ina Epis émická modali a Dekla a i Es á abajando. S a la o ando. Luc ează. He is wo king. Úsudek Tal ez es á / es é abajando. Fo se s a la o ando. Poa e că luc ează. He may / migh be wo king. Puede es a aba- jando. Può s a e la o an- do. Poa e să luc eze / Poa e luc a. He can / may be wo king. Es a á abajando. S a à la o ando. Va (O, A) / A / Să i luc ând // O(A) luc a. He will be wo king. C eo que es á aba- jando. C edo che s ia la o- ando. C ed că luc ează. I hink he is wo king. No c eo que es é a- bajando. Non c edo che s ia la o ando. Nu c ed că luc ează / să luc eze. Idon’ hink he is wo king. In e oga i ¿T abajas? La o i? Luc ezi? Do you wo k? Deon ická modali a Di ek i Tienes que / Debes / Has de abaja . De i la o a e. T ebuie să luc ezi. You mus / ha e o / need o wo k. Impe a i ¡T abaja! La o a! Luc ează! Wo k! Komisi Te p ome o que ma- ñana abaja ás. Ti p ome o che do- mani la o e ai. Îți p omi că mâine ei luc a. (Ip omise) you shall wo k omo ow. Voli i Quie o que abajes. Voglio che u la o i. V eau să luc ezi. Iwan you o wo k. ¡Ojalá abaje / a- baja a! // ¡Que a- baje! (Maga i) la o asse! / Che la o i! De a luc a! // (De- -a i / Bine-a i) să luc eze! May he wo k! / I only he wo ked. E alua i Me aleg o de que abajes. Sono con en o che u la o i. Mă bucu că / să lu- c ezi. Iam glad ha you (should) wo k. abulka 3 Jedno ná koncepce modali y ajejí aplikace napříč jazyky Ta o abulka je y ořena na základě si uace e španělš ině (p ní sloupec), os a ní sloupce pak ukazují možnos i yjádření daného ypu modali y os a ních jazycích, pokud možno ispřihlédnu ím k ýznamo ým ozdílům ozpozna elným e španěl- 62 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1 š ině. Je zcela zřejmé, že abulka zachycuje pouze „modelo é“ ealizace daných ypů aneklade si za cíl bý yče pá ající. Ipři omezeném poč u příkladů je na p ní pohled zřejmé, že mezi zkoumanými jazyky nedochází ke shodě, a o ani případě španělš iny ai alš iny nebo i alš iny a umunš iny. P ojděme si edy abulku řádek po řádku apodí ejme se na jedno li é ypy modali y blíže ( z ahy mezi ůznými yjádřeními úsudků se nám je í jako nej- složi ější, ponecháme je p o o až na úplný konec). 3.1 DEkLARATIVY Jsou jedním zmála ypů modali y, kde nacházíme mezi šemi zkoumanými jazyky shodu jak e o mě ý azo é, ak e ýznamu (uz oleného příkladu sice případě umunš iny není možné ho oři onap os é shodě, neboť nedisponuje mo ologic- kými ani p emo ologickými p os ředky p o yjádření španělské opozice abaja / es á abajando „p acuje“ / „p á ě eď p acuje“, zhlediska modali y šak o o neh aje žádnou oli). 3.2 INTEROGATIVY Je zde shoda e ýznamu, plánu ý azo ém se šak shodují pouze ománské jazyky (změna slo osledu, in onace), anglič ina  om o případě signalizuje o ázku edle sup asegmen álních p os ředků ješ ě pří omnos í pomocného slo esa do. 3.3 DIREkTIVY Objek i ně isubjek i ně poja ou ůli je možno anglič ině i e španělš ině ai alš ině yjádři za pomoci modálních slo es, e španělš ině ai alš ině za ěmi o slo esy ná- sleduje in ini i , akons ukce ak mají po ahu slo esných pe i ází. Španělš í au oři p o y o kons ukce někdy použí ají e mín modální slo esné pe i áze (pe í asis e bales modales) azkoumají je spolu sos a ními opisnými slo esnými azbami ( iz např. Gómez To ego, 1999; Ga cía Fe nández— Ca asco Gu ié ez— Camus Be - ga eche, 2006). V umunš ině je si uace kompliko ána ak em, že se slo esem a ebui „muse “ není možné y oři in ini i ní polop edikační klauzuli, aje edy nu né použí ed- lejší ě y skong uenčním konjunk i em (să luc ezi). Oshodě e ý azo é o mě ak můžeme ho oři pouze up ních ří jmeno aných jazyků, poče modálních slo es se šak izde liší; íce jich mají anglič ina ašpaněl- š ina, i alš ina disponuje pouze jedním (do e e). Mezi španělskými aanglickými mo- dálními slo esy lze na íc nají značné ozdíly. Ve španělš ině je kons ukce shabe de + in ini i pociťo ána jako knižní a mlu- eném jazyce se akřka ne ysky uje, obdobné kons ukce s ene que adebe jsou e ě šině případů synonymní, Gómez To ego (1999, s. 3352–3353) ho oří až oneu ali- zaci. K ýznamo ým ozdílům dochází jen zřídka— Gómez To ego zmiňuje případy, kdy jsou a o slo esa p é e i u: „con ene se alude aun hecho que se ealizó; con debe […] aun hecho no ealizado pe o deseado: Tu e que ma a lo (= «me i obligado DANA kRATOCHVÍLOVá 63 ama a lo, lo ma é»). / Debí ma a lo (= «¡ojalá lo hubie a ma ado!»)“2 (Gómez To ego, 1999, s. 3353). Vanglič ině je ozdíl mezi mus aha e o modální po ahy, Palme ho ys ě luje následujícím způsobem: „[…] acon as can be d awn be ween mus and ha e o and be ween may and can in e ms o speake in ol emen , as in: He mus come omo ow He has o come omo ow You may smoke in he e You can smoke in he e The mos na u al dis inguishing ea u e is ha wi h ha e o and can he speake is disassocia ing himsel om he obliga ion o pe mission, and, by implica ion he e o e, associa ing himsel wi h i in using mus and may“ (Palme , 1986, s. 103). Významo ý ozdíl se edy anglič ině odeh á á se  o ině zapojení ůle mlu čího, amůžeme udíž ho oři oopozici subjek i ně/objek i ně poja á ůle, e španělš ině je nap o i omu ozdíl použi í jedno li ých modálních slo es spíše s ylis ický, kmo- dálním ozdílům dochází jen zřídka ajsou jiné po ahy než anglič ině. V é o sou islos i je nu né upozo ni ješ ě na jeden důleži ý nesoulad mezi si u- ací anglič ině a  ománských jazycích. Je řeba si u ědomi , že modální slo esa zde  ámci modali y nezaujímají s ejnou pozici. Za ímco anglič ině jsou p imá - ním p os ředkem jejího yjádření apři jejím zkoumání s ojí cen u pozo nos i, e španělš ině i os a ních ománských jazycích s ojí na p ním mís ě e bální mody. Modální slo esa ak sice nelze označi za p os ředek yslo eně pe i e ní, ěžiš ě mo- dálního sys ému šak leží jinde. Vidíme edy, že ani zdánli ý soulad, k e ý naznačuje abulka, nemusí znamena sku ečnou shodu. 3.4 IMPERATIVY Jde od uhou aposlední shodu co do o my ý azo é ido ýznamu, již můžeme Tabulce 3 nají . S ojí za pozo nos , že a o shoda nas á á pouze uimpe a i ů adekla a i ů, edy d ou ypů modali , jež Palme označuje za nepříznako é: „The Impe a i e is bes seen as he unma ked membe o he deon ic sys em, o a he o he Di ec i e sub-sys em, jus as he Decla a i e is he unma ked membe o he epis emic sys em“ (Palme , 1986, s. 108). S a ě edle sebe impe a i y adekla a i y jako nepříznako é zás upce d ou hla ních ypů modali y je o šem p oblema ické. Je-li dekla a i nepříznako ý z oho dů odu, že ne yjadřuje nejis o u mlu čího, zdá se nám nelogické spa řo a jeho p o ěj- šek  ámci deon ické modali y impe a i u, jehož p imá ní (ados možná ijedinou) unkcí je p á ě yjádření ůle. Jes liže například španělský impe a i ¡T abaja! „P acuj!“ můžeme po ažo a za ypický příklad deon ické modali y, dekla a i Juan abaja. „Juan 2 „Pomocí ene odkazujeme kději, k e ý se odeh ál; pomocí debe kději, k e ý se neusku- ečnil, ale přáli jsme si, aby se ak s alo: Tu e que ma a lo (= „byl jsem nucen ho zabí , zabil jsem ho“). / Debí ma a lo (= „kéž bych ho bý al zabil“)“ (překlad au o ka). 64 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1 p acuje“ bychom asi jen ěžko označili za modelo ou ukázku modali y epis émické. Im- pe a i y adekla a i y se nám ak při zájemném s o nání je í spíše jako p o ikladné. Ponecháme-li šak s anou en o p oblém, u idíme, že ke shodě mezi zde po o - ná anými jazyky dochází pouze u ypů, k e é— ikdyž odhlédneme od oho, zda jsou, či nejsou nepříznako ými zás upci epis émické adeon ické modali y— můžeme po- ažo a za nejméně kompliko ané, a ím inejméně zajíma é zhlediska ling is ického zkoumání. Všechny os a ní pod ypy, k e é nabízejí ši ší p os o kdiskusi, pokusům opopis apod., jsou  abulce, jež ep ezen uje uni e zální poje í modali y se španěl- š inou jako ýchozím jazykem, uspořádány poněkud nesys ema icky a en o způsob klasi ikace se p o ně neje í jako zcela hodný. 3.5 kOMISIVY Jde oz láš ní případ, kde sice nacházíme shodu ( o mální i ýznamo ou) e šech po o - ná aných ománských jazycích, dů od je šak en, že en o yp modali y se nich ne ea- lizuje aje možné ho yjádři pouze za pomoci lexikálních p os ředků (zde pe o ma i - ního slo esa p ome e / p ome e e / ap omi e „slíbi ”). Modální cha ak e celé ýpo ědi je šak obhaji elný pouze anglič ině díky pří omnos í modálního slo esa shall, k e é umožňuje ypuš ění pe o ma i ního slo esa při zacho ání komisi ního ýznamu. „Uži ím shall se mlu čí za učuje, že (pokud o zá isí na něm) děj bude ealizo án. V ůzných kon ex ech en o modální ýznam nabý á ůzných ods ínů: slibu, oz- hodnu í, h ozby aj., např. Ip omise o ge you ha book, you shall ha e i o you bi hday slibuji, že i u knížku seženu, dos aneš ji (máš ji mí ) kna ozeninám; Iha e ne e chea ed and ne e shall nikdy jsem nepod áděl anikdy pod ádě ne- budu; he shall eg e his bude oho li o a (pos a ám se o o). Vsoučasném jazyce se shall ysky uje hla ně b i ské anglič ině, a šak izde je e s o nání sos a ními modálními slo esy řídké“ (Duško á, 2006, s. 199). Vos a ních zkoumaných jazycích dle našeho názo u neexis uje dů od p o yčleňo- ání oho o ypu modali y, šechny u edené ýpo ědi je možné cha ak e izo a jako dekla a i y silokuční unkcí. 3.6 VOLITIVY 3.6.1 APELOVĚ POJATá VŮLE Vp ním příkladu nacházíme shodu co do ý azo é o my pouze mezi ománskými jazyky, kde je modali a ýpo ědi yjádřena lexikálně slo esy que e / ole e / a ea— „ch í ”, k e é dik u dop o ází kong uenční subjunk i (konjunk i ). O o mální shodě je šak možné ho oři pouze ehdy, když se subjek ě y hla ní neshoduje se subjek em ě y edlejší; případech, kdy se S1 o ná S2, uží ají špa- nělš ina ii alš ina polop edikační kons ukce sin ini i em (Quie o abaja / Voglio la o a e „Chci p aco a “), umunš ina u o kondenzaci neumožňuje a yžaduje izde kong uenční konjunk i (V eau să luc ez, doslo a „Chci, abych p aco al“). DANA kRATOCHVÍLOVá 65 Anglič ina naopak po slo esu wan yžaduje in ini i ní azbu ždy (kons ukce s edlejší ě ou obsaho ou ae en uálně ikonjunk i em by šak byla možná napří- klad se slo esem wish— Iwish i was / we e ue). 3.6.2 NEAPELOVĚ POJATá VŮLE Ve d uhém příkladu, k e ý naznačuje možnos i yjádření ůle poja é neapelo ě, jsme s ědky značného nesouladu mezi zkoumanými jazyky. Základní způsoby yjádření oho o ypu modali y jsou e španělš ině d a. Jed- ním znich je uži í lexikálního ý azu ojalá „kéž by“, za nímž následuje kong uenční subjunk i . Vzá islos i na míře p a děpodobnos i, sjakou může dojí k ealizaci p o- pozice, olí po om mlu čí mezi subjunk i em pří omným ( yšší p a děpodobnos ) asubjunk i em impe ek a (nep a děpodobná ealizace). D uhou možnos í je pak kons ukce sčás icí que, za níž následuje opě subjunk i sdezide a i ní unkcí (za u či ých podmínek je možné použí pouze a u subjunk i u bez u ození čás icí či lexikálním yjádřením ůle, y o případy jsou šak současném jazyce málo čas é). I alš ina uží á přacích ě ách pouze konjunk i impe ek a (není edy schopna sys émo ě pos ihnou ýznamo ý ozdíl mezi španělským ojalá abaje / ojalá a- baja a). U ození kons ukce ý azy ypu maga i či se solo je zde pouze akul a i ní. D uhou možnos í je kons ukce odpo ídající španělskému ¡Que abaje! „Ať p acuje!“, edy čás ice che následo aná konjunk i em. Také  umunš ině mohou bý přací ě y u ozeny ek i alen y španělského ojalá ( ú ahu přicházejí ý azy jako de-a i či bine-a i), jejich uži í šak není po inné, konjunk i zde může s á samos a ně, čímž se přibližuje d uhému španělskému ypu ¡Que abaje!. S o nejme příklad zpa alelního ko pusu: ¡Ojalá el Consejo ambién asuma su esponsabilidad! Să își asume esponsabili a ea și Consiliul!3 (ÚČNK: In e Co p, ci . 20.05.2013) Modálnos je kons ukci opě signalizo ána konjunk i em, na ozdíl od i alš iny je zde šak uží áno konjunk i u pří omného. Významo á opozice mezi konjunk i em pří- omným aminulým není modální, jako je omu e španělš ině, nýb ž časo á. S o nejme: ¡Ojalá abaje! = Kéž p acuje! (je možné, že p acuje) ¡Ojalá abaja a! = Kéž by p aco al! (je nep a děpodobné, že p acuje) Să luc eze! = Kéž p acuje! Să i luc a ! = Kéž by bý al p aco al! Jinou možnos í yjádření neapelo ě poja é ůle  umunš ině je yp De a luc a!, edy kons ukce ořená spojkou de, za níž následuje podmiňo ací způsob. Ten o yp se co do o my ý azo é zcela odlišuje od os a ních dosud p obí aných, neboť něm není uži o konjunk i u, az oho o úhlu pohledu ak e španělš ině ii alš ině pos ádá p o ějšek. 3 „Kéž pře ezme s ou odpo ědnos iRada“ ( ex české e ze ko pusu In e Co p). 66 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 96, 2014, Č. 1 Vanglič ině exis uje obdobných ýpo ědích možnos uži í modálního slo esa may, ýsledná kons ukce je šak knižní po ahy a mlu ené řeči se ysky uje zřídka. Duško á zmiňuje jako čas ěji uží anou al e na i u ě y si only, po k e ém následuje p é e i um, případě slo esa be ikonjunk i p é e i a (c . Duško á, 2006, s. 335). Ty by bylo eo e icky možné po ažo a za p o ějšek španělských kons ukcí sojalá, na ko pusu se šak jako jejich ek i alen nejčas ěji obje ují podřadná sou ě í swish: Iwish Ihad ha kind o powe . Ojalá u ie a an o pode . (ÚČNK: In e Co p, ci . 20.05.2013) 3.7 EVALUATIVY Ponechme na om o mís ě s anou poněkud spo né zařazení e alua i ů do oblas i de- on ické modali y azaměřme se na způsoby jejich yjádření e sledo aných jazycích. O ý azo é i ýznamo é shodě můžeme ho oři pouze ušpanělš iny ai alš iny, kde je subjek i ní hodnocení shodně yjádřeno lexikálním p os ředkem (me aleg o / sono con en o „jsem ád“), k e ý je dik u dop o ázen kong uenčním subjunk i em (konjunk i em). Jakkoli a o kong uence není zcela po inná a u či ých kon ex ech je od ní možné upus i , a ian a smodální kong uencí je nade ši pochybnos a ian- ou s anda dní amožnos i jejího oz olnění jsou elmi omezené. Jiná si uace je  umunš ině, kde je uži í konjunk i u sice možné, není šak ob- liga o ní, a a ian a bez modální kong uence úzu pře ažuje. Rumunský subko - pus pa alelního ko pusu In e Co p u ádí 285 případů, kdy po slo ese ase bucu a „bý ád“ bezp os ředně následuje spojka că + indika i p o i 108 ýsky ům spojky să + konjunk i , kong uenční modus se zde ak obje uje pouze přibližně jedné č ině případů (ÚČNK: In e Co p, ci . 15. 05. 2013). Anglič ina může modální cha ak e é o kons ukce signalizo a modálním slo e- sem should, nicméně jeho uži í  om o ypu kons ukce je spíše ýjimečné: anglic- kém subko pusu In e Co pu se kons ukci s o be glad ysky uje pouze jednou: „The boy el pe ec ly a home, and he was glad ha he should see all his o which he had hea d so much“ (ÚČNK: In e Co p, ci . 15. 05. 2013). 3.8 ÚSUDkY Bezpochyby nejkompliko anější ka ego ie, kde nacházíme elké množs í odlišnos í mezi zkoumanými jazyky. Španělš ina může úsudky yjádři několika způsoby: 3.8.1 VĚTA JEDNODUCHá OBSAHUJÍCÍ LEXIkáLNÍ VYJáDřENÍ NEJISTOTY (TAL VEZ, QUIZÁS, PROBABLEMENTE ATP.), ZA NÍMŽ SE MŮŽE OBJEVIT kONGRUENČNÍ SUBJUNkTIV F ek ence ýsky u subjunk i u je zá islá na míře nejis o y, již chce mlu čí yjád- ři , ina cha ak e u konk é ního modalizá o u; exis uje zde edy ýznamo á opozice mezi Tal ez es é abajando „Možná p acujesubj.“ aTal ez es á abajando „Možná p a- DANA kRATOCHVÍLOVá 73 Vezmeme-li za příklad španělský modální sys ém, jako op imální se nám p o jeho popis je í již zmiňo aná koncepce Za adilo a (1968, 1975, 1979a, 1979b 1980, 1995; Za adil— Če mák, 2008, 2010), neboť se zaměřuje pouze na španělš inu, aje ak schopna b á do ú ahy i elmi speci ické ysy modali y oho o jazyka, kjejichž po- pisu je, mimo jiné, zapo řebí imnohem přesnější e minologie, než jakou je schopna nabídnou koncepce Palme o a. BIBLIOGRAFIE Český ná odní ko pus— In e Co p. Ús a Českého ná odního ko pusu FF UK, P aha. Ci . 15–26.05.2013, dos upný zWWW: <h p:// www.ko pus.cz>. Duško á, L. (2006): Mlu nice současné anglič iny na pozadí češ iny. 3 yd. P aha: Academia. Guţu Romalo, V. (ed.) (2008): G ama ica limbii omâne I: Cu ân ul. Ti aj nou, e izui . Bucu eş i: Edi u a Academiei Române. Ma ine Bigo a, S. (1972): T iple noción básica en la ca ego ía modal cas ellana. Re is a de Filología Española, 54, s. 209–252. Palme , F.R. (1986): Mood and Modali y. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. Palme , F.R. (2001): Mood and Modali y. Second Edi ion. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. RAE (2009): Nue a g amá ica de la lengua española. Mad id: Espasa Lib os. Sas e Ruano, M.Á. (1997): El subjun i o en español. Salamanca: Colegio de España. Wand uszka, U. (1991): F asi subo dina e al congiun i o. In: L. Renzi— G. Sal i (eds.), G ande g amma ica i aliana di consul azione. Vol. II,. Isin agmi e bale, agge i ale, a e biale; La subo dinazione. Bologna:Mulino,s. 415–481. Za iu, R. (2006): Obse ații asup a o iginii și ae oluției ad e bului modal poa e. In: M. Sala (ed.), S udii de g ama ică și de o ma e acu in elo . Bucu eș i: Edi u a Academiei Române, s. 478–490. Za iu, R. (2011): In e p e ă i g ama icale ale p ezum i ului. [online]. [ci . 2013–05–20]. Dos upné z: <h p://www. unibuc. o/p o /za iu_ /docs/2011/ aug/02_15_43_09In e p e a i_p ezum _ RZa iu.doc>. Za adil, B. (1968): Medios exp esi os de la ca ego ía de modalidad en español. Ibe o- Ame icana P agensia, 2, s. 57–86. Za adil, B. (1975): Ensayo de una in e p e ación uncional de los modos españoles. Romanis ica P agensia, 9, s. 143–177. Za adil, B. (1979a): La delimi ación de la ca ego ía de modalidad. Ibe o-ame icana P agensia, 12, s. 51–88. Za adil, B. (1979b): Sob e algunos aspec os dinámicos del sis ema modal cas ellano. Romanis ica P agensia, 12, s. 109–116. Za adil, B. (1980): Ka ego ie modali y e španělš ině. P aha: Uni e zi a Ka lo a. Za adil, B. (1995): Současný španělský jazyk, II. Základní slo ní d uhy: slo esa. P aha: Ka olinum. Za adil, B.— Če mák, P. (2008): Sin axis del español ac ual. P aha: Ka olinum. Za adil, B.— Če mák, P. (2010): Mlu nice současné španělš iny. P aha: Ka olinum. Dana K a och ílo á | Ús a ománských s udií, FFUK | nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1 dana.k a @seznam.cz