Síla příběhu a slabé stránky popularizace

Síla příběhu aslabé s ánky popula izace Klá a Soukupo á Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky kl.soukupo [email p o ec ed] Hla ní posels í knihy Ma ina Puchne a S ě e slo ech aneb Osíle příběhů u áře ná- ody, his o ii aci ilizaci nacházíme hned na p ní s aně: „Li e a u a […] o li ňuje ži- o y ě šiny lidí na Zemi“ (s.11). Nedá se říci, že by šlo opře a nou myšlenku: zásadní o ma i ní li příběhů (přičemž Puchne „li e a u ou“ míní přede ším epická díla) byl znám dá no před us a ením li e á ní na a ologie abyl zkoumán mnoha oblas- ech lidského by í op ikou ilozo ie, psychologie, kogni i ní ědy idalších disciplín. Padesá ile ý Ma in Puchne je p o eso em li e a u y na Ha a du aBe keley, kniha šak není klasickou akademickou p ací, na něž jsme našem egionu z yklí; jedná se opopula izační ex ame ického s řihu— edy s ý azným au o ským hla- sem, smnoha kul u něhis o ickými odbočkami, bez přílišné zá ěže sekundá ní li- e a u y ana ozující dojem mlu eného p oje u. To má samozřejmě s é ýhody, ale zá o eň en o s yl ne yhnu elně ede ke zjednodušením, opako áním apřemíře blíže nedoložených ezí. Puchne se knize zabý á souběžně mocí yp á ění a ý ojem echnologií p o ucho á ání slo (abeceda, papí , knih isk aj.): „Li e a u a se z odila ep e e ch íli, kdy se yp á ění příběhů p o nulo se psaním“ (s.19). Kompozice S ě a e slo ech má před- s a o a č yři ý ojo é s upně li e a u y— od o álně šířených eposů přes pos á né ex y nábožens í či ilozo ických škol kindi iduálním au o ům ománů anásledně kmaso é p odukci ag amo nos i. Je zřejmé, že zpočá ku h ají zásadnější oli us a- ující a li né příběhy, následně se pozo nos zaměřuje íce na echniky šíření ex ů. P ní kapi ola pojedná á přede ším ohomé ských eposech ajejich li u na an- ický s ě , což au o ukazuje na příkladu makedonského k ále a oje ůdce („kniha, k e ou si Alexand Veliký dá al pod polš ář“),  ex u oeposu oGilgamešo i se ná- sledně ěnuje spíše a cheologickým nálezům hliněných abulek a oli písařů. Na důleži os zapiso a elů na azuje kapi olách os a ých písmech, nichž dí, že následo níci mysli elů, jako byli Buddha, Sok a es či Ježíš, byli— zhledem k omu, že jejich uči elé nepsali— nuceni y inou no é s yly psaní. Podle Puchne a žijeme e s ě ě o ládaném pos á nými ex y, k e é nám speci ickým způsobem ukazují, kde je naše mís o e s ě ě akam máme směřo a . Kapi oly ěno ané ženským pos a ám, paní Mu asaki aŠehe ezádě, působí jako in e mezzo, časo ě yplňující meze u mezi „dobou elké ans o mace“ anás upem knih isku, p o ože do dějin li e a u y nepřinášejí nic pře a ného aau o se nich OPEN ACCESS KLáRA SOUKUPOVá 257 zabý á buď díly samo nými, nebo o ázkami překladu ašíření japonského ománu asbí ky Tisíce ajedné noci do e opské kul u y. U či ý zlom předs a uje popis dopadu Gu enbe go a ynálezu knih isku, neboť od é ch íle us upuje e ýkladu do pozadí éma pou a os i apůsobi os i příběhů ahis o ie jejich zaznamená ání ( abulky, pa- py us, papí …) apozo nos se naopak sous ředí na p opagační ama ke ingo é po- s upy, jak y iš ěné ex y ozšíři , ana dosah oho o li u (Lu he o o z o mo ání no é cí k e, Ma xo o aEngelso o zažehnu í jisk y e oluce, samizda o é pod ý ání o ali ních ežimů). Don Quijo e ak neslouží jako doklad mode ního ománu, ale přede ším jako pří- klad odícího se li e á ního pi á s í aplagiá o s í, zniku mode ního poje í au o - s í ali e á ního hu. Od oho Puchne od ozuje z ýšenou p opojenos do é doby izolo aných li e á ních oblas í— kapi ole oGoe ho i píše o zniku s ě o é li e a- u y 19.s ole í: „Li e a u a, do é doby omezená na u či á mís a a adice, se nyní začínala s á a p o ázaným celkem“ (s.250). To o zení p a děpodobně poho ší mnohého kompa a is u či li e á ního eo e ika, p o ože Puchne nemlu í opojmu s ě o é li e a u y nebo momen u nahlédnu í p o ázanos i li e a u „ná odních“, ale o ungo ání li e a u y jako ako é, jež se p oměnila na základě obje i elských aná- sledně obchodních ces , jako by kon ak y mezi ůznými li e á ními s ě y neexis o- aly odjakži a. Kapi ola oMa xo i aEngelso i (spíše než oKomunis ickém mani es u) je do knihy zařazena p a děpodobně pouze k ůli au o o u zájmu o z ah mezi li e á ní a an - ga dou a e olučními silami přelomu 19.a20.s ole í (k e ý doložil knize Poe y o he Re olu ion: Ma x, Mani es os, and he A an -Ga de; 2006), p o ože p o demons aci li u jednoho pe s azi ního ex u na u či é společenské s y si mohl yb a jaký- koli úspěšný poli ický pam le . Přes ože au o S ě e slo ech p ezen uje jako dějiny li e a u y, izdalších čás í je zřejmé, že se pods a ě jedná o„knihu exemplá ních příkladů“, níž mají jedno li é pos a y  ámci ch onologického pos upu předs a- o a u či ý s upeň ý oje. Zá o eň au o o i ýbě ěch o pos a do oluje zabý a se jejich osudy ana ěšo a na pods a ě banální aobecně známý his o ický ý oj anekdo y, zmínky opozo uhodných událos ech ahis o ky z las ního ži o a během s udijních ces po s opách Šehe ezády, Goe ha či Ma xe. Au o ské já pos upně čím dál ím íce s upuje do děje; za ímco p ních kapi o- lách se omezí na kons a o ání, že na š í il T óju či Pe gamon, při pá ání po pů odu Tisíce ajedné noci pře yp a uje s ůj sen, e s udii ěno ané Goe ho i už se doz í- dáme, jak na něj zapůsobila Tao mina s ýhledem na E nu, apředposlední kapi ola, jež by měla bý ěno ána De eku Walco o i (když už ne jeho poezii), líčí Puchne ů ýle na os o S a é Lucie, ampo y snepojízdným au em a ozho o y smís ními oby a eli. Puchne se e ýkladu zas a uje před nás upem in e ne u, k e ý pouze zmiňuje se slo y „ eď se šak najednou může s á spiso a elem úplně každý“, přes ože p á ě na om o mís ě bychom očeká ali případné no é myšlenky ohledně p oblema iky au o s í, dos upnos i ex ů či psychologie č enáře; a šak Puchne neříká nic, na co by nepřišel jakýkoli běžný uži a el sociálních sí í. Kons a uje, že a o oblas se y- íjí, akčemu po ede, „u idíme později“. Pozo uhodné je, že například pos koloniální dobu či cenzu u ze s any o ali ních ežimů už za uza řené dějinné epizody po a- žuje, ap o o se knim aké bez okolků yjadřuje. OPEN ACCESS 258 SLOVO A SMYSL 31 Odbo ná ú o eň S ě a e slo ech odpo ídá s ředoškolskému uči u. Au o sh nuje děje kanonických ex ů, jako by nepředpokládal, že je snimi č enář obeznámen, amnohdy se íce než oli e a u u jedná oobecné kul u ní dějiny. Na azíme ak na ba- nální sdělení jako: „Alexand Makedonský získal příz isko Veliký, p o ože se mu po- dařilo sjedno i pyšné řecké s á y, dobý šechna k álo s í mezi Řeckem aEgyp em, po azi mocnou pe skou a mádu a y oři říši sahající až do Indie,“ (s.27) či: „S ého ych lého koně od é doby po ažo al za nej znešenějšího oře a y azil do s ě a coby po ulný y íř“ (s.215). Kniha obsahuje mnoho in o mací, jež by se daly klasi iko a jako „zajíma os i“ (kdo z í ězil  oce 1844 šacho ém u naji Paříži; že ke S alino- ým nejoblíbenějším básníkům pa řil Wal Whi man; že Ecke mann šel za Goe hem do Výma u ýden pěšky apod.), znichž ale p o hla ní sdělení knihy nic ne yplý á. Tím o způsobem au o č enáře přes ědčuje, že přichází sobje nou myšlenkou; Ma in Puchne se šak jen s elkou slá ou lamuje do o e řených d eří. Nepolemizuje sjinými názo y, jelikož je ani neu ádí, as é eze nep oblema i- zuje— ukazuje sice řeba, jak se „kdysi“ mýlil, ale názo y, k e é nám podá á, p e- zen uje jako jasné, samozřejmé apodložené. Kniha se ak blíží jakési psané podobě „TED alks“. P o z ýšení a ak i i y ýkladu au o inscenuje dialogy ascény, popisuje ži o y s ých ak é ů abudí dojem, že p onikl ido jejich psychologie („Alexand si na Achillea h á nepřes al“; s.35, „P inc seděl pod íko níkem ací il, jak li se kání se s ářím, snemocí ase sm í odplý á“; s.86), přes ože jde jen odedukce. Mnohdy jeho podání dějin yzní á až směšně d ama icky: „Ve ězení Sók a o a obžaloba písma způsobila, že žáci nemohli zacho a slo a s ého uči ele, k e ý jim p á ě zemřel před očima. Pouze jeden znich měl plán: Pla ón“ (s.100). Puchne se ak snaží ze s ého pů odně odbo ného ýkladu sám uděla příběh, k e ý by na č enáře zapůsobil ak jako kanonická, pos á ná či kul o ní díla, jež e s é knize zmiňuje. To se mu šak příliš nedaří ahla ní o ázkou zůs á á, komu je S ě e slo ech las ně u čen— kdo zč enářů mimo li e á ní ědce, jimž kniha nepřináší nic no ého, si chce čís nikoli příběhy, ale opříbězích. AD: Ma in Puchne : S ě e slo ech aneb Osíle příběhů u áře ná ody, his o ii aci ilizaci, přel. Pe a Johana Ponca o á. Hos , B no 2018. 416 s. OPEN ACCESS