Lexikální kombinace ve vícejazyčném kontextu: zpráva o mezinárodní konferenci v rakouském Innsbrucku

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 1, S. 149–150 LEXIKÁLNÍ KOMBINACE VE VÍCEJAZYČNÉM KONTEXTU: ZPRÁVA OMEZINÁRODNÍ KONFERENCI VRAKOUSKÉM INNSBRUCKU Ve dnech 11.–13. února 2016 se na půdě innsbrucké Leopold-Franzens-Universität konala mezinárodní konference LeKo— Lexemkombinationen und typisierte Rede im mehrsprachigen Kontext (Kombinace lexémů atypizovaná řeč ve vícejazyčném kontextu). Třídenní akci, která probíhala vkrásných reprezentačních prostorách innsbrucké teologické fakulty, uspořádal Ústav románských studií (Institut für Romanistik, Philologisch-kulturwissenschaftliche Fakultät der Universität Innsbruck) ve spolupráci sdalšími partnerskými institucemi (Institut für Fachkommunikation und Mehrsprachigkeit der Europäischen Akademie Bozen [EURAC], Institut für Fachdidaktik/Bereich Didaktik der Sprachen [School of Education] der Universität Innsbruck). Konference se konala upříležitosti završení stejnojmenného (LeKo) výzkumného projektu, financovaného autonomní provincií Bolzano, na němž od roku 2013 spolupracovala innsbrucká univerzita sEvropskou akademií Bolzano (EURAC). Tento projekt izávěrečná konference byly věnovány problematice ustálených lexikálních kombinací, jako jsou frazémy, rutinní formule či lexikální kolokace, které působí značné obtíže zejména při studiu cizího jazyka avnichž nerodilí mluvčí často chybují. Rakouští členové týmu zkoumali tyto kombinace především zhlediska obecněligvistického, sémantického adidaktického, zatímco italská strana (EURAC) byla pověřena sběrem aanalýzou rozsáhlých dat. Projekt LeKo vycházel zkonkrétní vícejazyčné situace Jižního Tyrolska, kde se mluví třemi oficiálními jazyky, italsky, německy aladinsky, nicméně závěrečná konference měla mnohem širší záběr: zazněly zde příspěvky nejen vitalštině aněmčině, ale také vangličtině ašpanělštině, apočet jazyků, jichž se jednotlivé příspěvky týkaly, byl ještě vyšší— objevila se mezi nimi iholandština, katalánština, ruština, polština, řečtina či kazaština. Celkem na konferenci vystoupilo 55 přednášejících z15 různých zemí. Rozsah témat byl velmi široký avětšina přednášek byla zaměřena kontrastivně. Zdlouhé řady příspěvků, které byly předneseny ve dvou paralelních sekcích, připomeňme alespoň některé: Peter Ďurčo (Trnava/Bratislava) se zabýval předložkovými spojeními (prep + S) sadverbiální funkcí vněmčině aslovenštině, Pius ten Hacken (Innsbruck) nominálními kompozity vněmčině aitalštině, Francesco Urzì (Evropský parlament, Lucemburk) složenými adjektivy relační povahy (forme aggettivate composte) vněmčině aitalštině. Italštině aněmčině byl věnován ipříspěvek českých zástupců na konferenci, jejž společně sautorkou této zprávy přednesla Marie Vachková zÚstavu germánských studií FFUK akterý byl věnován problematice monokolokability vtěchto dvou jazycích. Značná část příspěvků byla zaměřena didakticky či lexikograficky (představení nových kolokačních slovníků adatabází). Vkaždém jednacím dni zazněla rovněž jedna plenární přednáška. Sabine E. Koesters Gensini (Řím) se zamýšlela nad přeložitelností kolokací afrazémů. Obtíže, které nerodilému mluvčímu mnohdy působí už jejich identifikace aposléze samozřejmě vlastní převod, demonstrovala na příkladu dvou románů Itala Calvina ajejich německých překladech, aapelovala na důslednější zohledňování těchto problémů ve frazeodidaktice alexikografické praxi. Carla Marello (Turín) představila výsledky OPEN ACCESSOPEN ACCESS 150 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 1 výzkumu, jenž na základě korpusů VALICO aVINCA upozornil na rozdíly vaktivním užívání kolokací substantivum-verbum averbum-substantivum mezi německojazyčnými studenty italštiny aitalskými rodilými mluvčími, aupozornila na to, že vjednotlivých zemích usilujících onaplňování Společného evropského referenčního rámce není problematice lexikálních kombinací přikládána stejná váha. Poslední plenární přednášku proslovil Giovanni Rovere (Heidelberg), který se zabýval vztahem syntagmatiky avalence na příkladu některých italských tranzitivních sloves (Handlungsverben). Na konferenci byly také ve dvou přednáškách představeny cíle, metody avýsledky již zmíněného projektu LeKo (Andrea Abel— Christine Konecny: Formelhafte Sequenzen im LeKo-Lernerkorpus: Vom theoretischen Ansatz zur Ergebnisauswertung; Lorenzo Zanasi— Erica Autelli: Dal corpus LeKo ai materiali d’insegnamento: per una fraseodidattica corpus-based). Vybrané příspěvky budou otištěny ve formě odborných studií vdvousvazkovém sborníku Lexemkombinationen und typisierte Rede im mehrsprachigen Kontext (Tübingen: Stauffenburg [Stauffenburg Linguistik]). Innsbrucká konference byla zajímavá především svým kontrastivním adidaktickým zaměřením aotevřela celou řadu podnětných otázek. Navíc probíhala ve velmi příjemné asrdečné atmosféře, kníž kromě organizátorů přispěli také studenti Ústavu románských studií, kteří se na přípravě konference podíleli vrámci projektového semináře Praxisorientierte Lehrveranstaltung zu romanischen Kulturräumen: Planung, Organisierung und Durchführung einer internationalen Tagung aoživili celou akci milým aoriginálním kulturním programem. Zora Obstová | Ústav románských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 [email protected] OPEN ACCESS