Regina F. Bendix — Galit Hasan-Rokem (eds.), A Companion to Folklore. Blackwell Companions to Anthropology
Abstract
rubrika: Recenze
Full text
REGINA F.BENDIX, GALIT HASAN-ROKEN (ED.) ACOMPANION TO FOLKLORE. BLACKWELL COMPANIONS TO ANTHROPOLOGY Chichester: Wiley-Blackwell, 2012, 676 p., incl. bibliographical references and index. ISBN 978-1-4051-9499-0. „This book is meant to introduce its readers to folklore studies by illustrating how folklore has stimulated imaginations and sent individuals to places near and far, to forgotten books and internet blogs— all to study folklore where it lived and lives.“ (Bendix, Hasan-Rokem 2012: 1) Těmito slovy představují publikaci ACompanion to Folklore její dvě editorky, Regina F.Bendix aGalit Hasan-Rokem, které— ve spolupráci svíce než třicítkou folkloristů ze všech koutů světa — připravily publikaci, jež slouží jako výborné představení veškerého základního vědění ofolkloru afolkloristice vsoučasnosti. Kniha vychází vrámci řady Blackwell Companions to Anthropology, která zatím čítá na patnáct publikací zaměřených jak subdisciplinárně (např.ACompanion to Linguistic Anthropology), tak areálově (např.ACompanion to the Anthropology of Japan), aobsahuje soubor esejů zper mezinárodních expertů na daná témata. ACompanion to Folklore je rozdělen do čtyř tematických okruhů věnovaných (a) konceptům afenoménům, (b) jednotlivým folkloristickým akademickým tradicím, (c) reflexi a(d) praxi. První okruh esejů se zabývá vytvářením kategorie folkloru anabízí pohled na historii folkloristické disciplíny zhlediska proměn hlavních konceptů— na přesun od textu ke kontextu, tedy od prvotní fascinace existencí „národní slovesnosti“ spojené se sběrem apublikováním, přes teoretické otázky týkající se klasifikace, původu adistribuce folklorních textů, až po zaujetí performancí aemickou perspektivou. Eseje reflektují všechny velké polemiky vhistorii folkloristiky, respektive všechna velká jména, ať už je to Krohn, Olrik, Propp, Bogatyrev nebo Hymes asamozřejmě Alan Dundes, který je bez nadsázky nejcitovanějším folkloristou vpublikaci. Zabývají-li se eseje vprvní části ACompanion to Folklore dějinami folkloristiky obecně akonceptuálně, tak třináct esejů vdruhé části má konkrétnější zaměření— ukazují dějiny disciplíny vrámci jednotlivých států nebo geografických oblastí. Není samozřejmě reálné věnovat vknize prostor všem státům světa, ale oblasti, které editorky zvolily, představují reprezentativní ukázku toho, jak se mohou dějiny disciplíny aproblémy, které folkloristika řeší či řešila, lišit vzávislosti na odlišných politických akulturních dějinách. Evropskou folkloristiku reprezentují čtyři oblasti. Jedná se oFinsko, které je příkladem role folkloru afolkloristiky při budování státu, Irsko oslavující keltské kulturní dědictví, Rusko ajeho historie tendenční folkloristiky konzistentní skomunistickou ideologií aněmecky mluvící oblasti po roce 1945. Třetí tematický okruh je nazvaný Reflexe; eseje zde zařazené se zabývají tzv.druhotným životem folkloru (folklore’s second life). Cristina Bacchilega nabízí výbornou interdisciplinární studii ovztahu folkloru aliteratury, vníž čerpá zpoznatků folkloristiky, literární vědy, sémiotiky afairy tale studies, aby postihla historii jejich vzájemných vztahů aotázky etnopoetiky aliterárního folklorismu. Stejně interdiscipliBarbora Závodská OPEN ACCESS
BARBORA závODSKá 233 nární přístup nalezneme ivdalších studií vtéto části, které se věnují hudbě afilmu. ACompanion to Folklore uzavírá část pojmenovaná Praxe věnovaná profesionální práci folkloristy, tedy především terénnímu výzkumu aspolupráci sinstitucemi. Recenzovaná publikace vznikala na základě přesvědčení (jak se píše vúvodu), že neexistuje žádný jednotný způsob, jak definovat folklor. Tomuto přesvědčení dostála ve všech ohledech, ato nejen díky zapojení mnoha světových autorů, ale iproto, že všichni autoři přináší originální ainformačně bohatý pohled na diskutovaná témata. Zejména druhý tematický okruh profituje zmezinárodní povahy publikace, neboť eseje kjednotlivým oblastem napsali místní folkloristé, kteří pracují slokálními akademickými specifiky alokálním věděním ajejich práce ukazují, jak je termín folklor závislý na kontextu. Závěrem snad už jen zbývá publikaci doporučit všem zájemcům ofolklor afolkloristiku— jedná se opřekvapivě čtivý úvod do studia disciplíny, který si ale zachovává vysokou úroveň odbornosti. Barbora Závodská OPEN ACCESS