Mucumi Imaiová: Jazyk a myšlení; Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017, 138 stran

MUCUMI IMAIOVÁ: JAZYK AMYŠLENÍ Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017, 138 stran ISBN 978-80-246-3675-7 Jak napovídá název, kniha Mucumi Imaiové Jazyk amyšlení je věnována psychologicko-lingvistickému pohledu na vztah mezi jazykem avybranými aspekty lidského myšlení apoznávacích schopností. Autorka vjednotlivých kapitolách postupně uvažuje otom, jak rozmanitě mohou jazyky ztvárňovat totožnou skutečnost (kap.1), zda to, že lidé mluví různými jazyky, také znamená, že různě myslí (kap.2), jaké jsou mezi jazyky shody (kap.3), jak je myšlení dětí měněno postupným osvojováním jazyka (kap.4) ajak jazyk ovlivňuje myšlení lidí, včetně případů, kdy se lidé učí cizí jazyk či jsou do různé míry bilingvní (kap.5). Autorka se soustřeďuje především na rovinu lexika, na významy převážně vyjádřené na úrovni jednoho slova, popř. spojení slov, aopakovaně se zrůzných perspektiv vrací kproblematice označování barev, vyjadřování prostorových vztahů, pohybu, manipulace spředměty, množství aj. Argumentaci opírá ovýsledky zejména vybraných studií experimentálních, přičemž na některých znich se sama podílela. Publikace poutavě ukazuje, že mezi jazyky mohou být ve zkoumaných oblastech opravdu velké rozdíly, ale zároveň nabízí iplastický pohled na otázky, jak jazyk ovlivňuje myšlení, nakolik se rozdíly mezi jazyky promítají do různých aspektů lidského myšlení anakolik mohou ovlivňovat vzájemné porozumění mezi mluvčími. Autorka zastává mj.názor, že vedle rozdílů mezi jazyky je třeba věnovat pozornost itomu, co jazyky (ale imyšlení lidí) sdílejí, co se zdá univerzální. Na základě těchto univerzálních rysů je pak možné vnímat to, že ikdyž jazyky ztvárňují vybrané jevy velmi různě, vzákladech je možné vidět jisté obecněji sdílené principy— např.vliv možností lidské percepce. Je přitom cenné, že autorka zaměřuje své úvahy nejen na oblasti, které byly vtomto kontextu opakovaně diskutovány (např.označování barev či vyjadřování prostorových vztahů), ale ina témata méně „oblíbená“— např.slovesa označující činnosti typu přemisťování člověka či držení předmětů. Řada zautorkou diskutovaných experimentů také naznačuje, že lidské kognitivní schopnosti sice vykazují sdílené rysy, ale že osvojení jazyka kvalitativně různé aspekty lidského myšlení alidských poznávacích schopností ovlivňuje— např.voblasti kategorizace, při orientaci vprostoru či při vnímání množství. Pokud jde ovymezování kategorií, zdá se, že je-li vjazyce jistý jev, např.barevné spektrum, rozčleněn slovními označeními do různých kategorií, mají mluvčí daného jazyka tendenci vnímat příslušný jev kategoriálně vzávislosti na členění vdaném jazyce. Jazykové ztvárnění také zřejmě pomáhá mluvčím využívat při kategorizaci různá kritéria, oporou je jazyk patrně zejména ukritérií abstraktnějšího charakteru, která se neopírají osmysly vnímatelné rysy kategorizovaných entit. Uorientace vprostoru pak výzkumy naznačují, že jazykové ztvárnění pomáhá mluvčím efektivněji využívat kombinaci více kritérií aže tzv.relativní systém vyjadřování prostorových vztahů (tj.využívání výrazů jako vlevo, vpravo, před, za) podporuje umluvčích relativní vnímání těchto vztahů ive skutečnosti. Při chápání množství jazykové prostředky pro přesné vyšší počty patrně umožňují vnímat ivyšší množství ne pouze jako nečleněný celek „mnoho“, ale jako jev měnící se po jistých kvantech, např.po jednotkách. Lucie Saicová Římalová OPEN ACCESS LUCIE SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ 129 Kpřínosům knihy patří ičásti, které se zabývají otázkou vlivu osvojování jazyka na myšlení dětí akteré ukazují, že osvojení jazyka mění myšlení dětí kvalitativně aodlišuje ho od myšlení např.zvířat. Zajímavé jsou ipasáže naznačující vliv jazyka na paměť (např.vexperimentech, vnichž slovní označení jistého obrazového podnětu ovlivňuje, vjaké podobě si jej participanti zapamatují) aúvahy ovztahu jazyků amyšlení uosob učících se cizí jazyk (autorka mj.poukazuje na to, jak obtížné je „překročit“ způsob kategorizace spojený sjazykem prvním avěnovat dostatečnou pozornost distinkcím ztvárněným vjazyce cizím) či osob bilingvních (zde autorka např.naznačuje, že nelze předpokládat, že by bilingvní osoby měly dva paralelní systémy myšlení). Pro českého čtenáře budou knejzajímavějším částem jistě patřit iinformace ojazycích, které nejsou vnašem prostředí běžně ovládány, např.ojaponštině, čínštině či korejštině. České vydání knihy doplňuje hodnotný doslov od Ivy Nebeské, který zasazuje práci japonské autorky M.Imaiové do českého kontextu ashrnuje dosavadní historii ahlavní směry kognitivně orientovaných výzkumů jazyka včeském prostředí, včetně odkazů na základní publikace. Kniha Jazyk amyšlení je odborným textem, který je však směřován kširšímu publiku, což se projevuje mj.vnepříliš přesné práci se zdroji (většina odkazů na zdroje není uvedena vtextu, ale pouze vseznamech zdrojů kjednotlivým kapitolám vzávěru knihy), ve vyhýbání se některým lingvistickým termínům či složitějším teoriím (srov.např.chybějící odkaz na Langackerovu kognitivní gramatiku udiskuse ktzv.počitatelným anepočitatelným substantivům) amožná též kmalému zohledňování kulturního či jazykového kontextu (srov.např.problematiku žluté versus hnědé obálky na s.19).1 Diskutované výzkumy jsou také prezentovány vzjednodušené podobě, která se soustřeďuje na představení hlavních výsledků, ale opomíjí např.podrobnější údaje oprůběhu experimentu adiskusi kněmu; mnoho prostoru není věnováno ani případným protipříkladům. Čtenáři shlubším zájmem odané téma si tak další údaje musí vpůvodních zdrojích vyhledat sami. Publikaci mohla být také věnována poněkud pečlivější redakční péče— vtextu zůstaly občasné nedostatky jazykové (např.voblasti interpunkce), měla být sjednocena některá vyjádření (bon versus pon na s.22, 24, pin versus píng na s.21; užívání termínů pojem, koncept, konceptuální atd.) azvážena volba některých překladových ekvivalentů (např.místo termínu kategorická percepce bych preferovala ekvivalent kategoriální percepce, srov.např.Altmann, 2005, vpřekladu M.Turbové). Práci M.Imaiové jistě ocení zájemci ootázky vztahu myšlení ajazyka zrůzných oborů iširší veřejnost. Specialisté na jazyk a/nebo myšlení, pro něž mohou být některé části publikace příliš zjednodušující, mohou knihu dobře využít jako inspiraci kvlastním úvahám, popř. kdohledání dalších zdrojů informací. 1 Vpodobných případech nemusí jít nutně oto, že mluvčí francouzštiny mají šířeji vymezen pojem žlutá, jak uvádí autorka.— Srov.např.včeštině příklady černá káva versus bílá káva, vnichž „bílá“ je spíše světle hnědá avjiném kontextu by česky hovořící mluvčí danou barvu jako „bílou“ patrně neoznačili. OPEN ACCESS 130 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.1 LITERATURA Altmann, G.T.M. (2005): Výstup na Babylonskou věž. Otázky jazyka, mysli aporozumění. Praha: Triáda. Lucie Saicová Římalová | Ústav českého jazyka ateorie komunikace, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 000-0002-7728-780X [email protected] OPEN ACCESS