Ke zpracování názvů farmaceutických výrobků v Akademickém slovníku současné češtiny

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.2, S. 230–246 Ke zpracování názvů farmaceutických výrobků vAkademickém slovníku současné češtiny1 barbora Procházková (Praha) ON THE TREATMENT OF NAMES OF PHARMACEUTICAL PRODUCTS IN THE ACADEMIC DICTIONARY OF CONTEMPORARY CZECH The article deals with the methodology of processing names of pharmaceutical products in the monolingual Academic Dictionary of Contemporary Czech (Akademický slovník současné češtiny), under preparation at the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences since 2012. The article focuses on the choice of genera proxima in the explanatory definitions and their segmentation according to different shades of meaning. Special attention is paid to the selection of appropriate examples illustrating the meaning of the given lexical units and to the use of aterminological label for each dictionary entry. Based on asample of entries belonging to this lexico-semantic group of words, the article aims to compare the approach to their lexicographical processing in the forthcoming dictionary and in previous Czech, Slovak and English monolingual dictionaries. KEY WORDS Czech language, monolingual dictionary, treatment of meaning, genus proximum, exemplification KLÍČOVÁ SLOVA čeština, výkladový slovník, výklad významu, opěrné slovo, exemplifikace DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2022.2.5 1. ÚVOD Nově vznikající všeobecný výkladový slovník snázvem Akademický slovník současné češtiny (dále jen ASSČ)2 obsahuje jak slova zběžné slovní zásoby, tak výrazy terminologické povahy, ato ty, které se používají imimo specializované odborné texty. Specifika jejich zpracování vycházejí ze snahy vyhovět jak odbornému hledisku, požadavku na věcnou správnost apřesnost, tak uživatelskému hledisku, požadavku 1 Článek vznikl spodporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. 2 Tento slovník vzniká voddělení současné lexikologie alexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., vPraze od roku 2012. Vsoučasné době jsou již zveřejněna hesla snáslovími a-, b-, cač-. Dostupné online na https://www.slovnikcestiny.cz/uvod.php. Hesla zdalších písmen abecedy, která jsou pro ilustraci konkrétního jevu vpříspěvku rovněž citována, prozatím neprošla finální redakcí. OPEN ACCESS bARbORA PROCHÁZKOVÁ 231 srozumitelnosti anázornosti pro neodborného, laického čtenáře. Je zřejmé, že tyto požadavky stojí někdy vprotikladu, přesto je třeba hledat způsoby, jak vco nejvyšší míře vyhovět oběma těmto snahám zároveň (srov.Nová, 2019). Při tvorbě odborných hesel vASSČ vycházíme zvlastních koncepčních zásad3, které navazují na lexikografické principy pro zpracování terminologie ve všeobecném výkladovém slovníku, jak je vymezuje Filipec (1995, s.43–44), ina obecná pravidla pro výstavbu výkladové definice (Filipec, 1995, s.34–36; Blatná, 1995, s.75–84). Ktěmto principům patří mj.jednotný popis lexikálního významu slov ze stejné lexikálněsémantické skupiny (sémantická struktura hesla, volba opěrných slov vdefinicích, množství uváděných encyklopedických informací, formulace externí poznámky ap.). Vnašem příspěvku věnujeme pozornost jednomu ztěchto lexikografických aspektů: analyzujeme zpracování názvů farmaceutických výrobků vASSČ se zaměřením na užití opěrných slov ve výkladu významu akonfrontujeme je spodáním této lexikálněsémantické skupiny hesel vpředcházejících českých ijinojazyčných slovnících. Nejprve nastíníme, čím se řídí výběr hesel zoblasti farmacie do hesláře ASSČ apodle jakých pravidel je koncipován jejich výklad aexemplifikace. Poté představíme jednotlivé typy farmaceutických hesel, která jsme si rozdělili do tří skupin: základní farmaceutické kategorie; skupiny léčivých látek askupinová označení léků aobchodní názvy léčivých přípravků. Na příkladu konkrétních heslových statí si ukážeme zpracovatelské zásady vASSČ ito, jaká řešení volily předchozí slovníky. Informace obsažené vtextu dokreslí také dvě tabulky ukazující volbu opěrných slov ve výkladu uskupiny hesel označujících léčivé látky alékové skupiny včeských, slovenských aanglických výkladových slovnících. 2. ZPRACOVÁNÍ HESEL ZOBLASTI FARMACIE VASSČ Při tvorbě slovníkových hesel zlexikálněsémantické skupiny názvů farmaceutických výrobků primárně vycházíme zinterní metodiky zpracování názvů léčiv vASSČ, vníž jsou detailně rozpracovány obecné principy představené vmonografii Kochová— Opavská (2016). Dále pak konfrontujeme lexikografické zpracování hesel vostatních výkladových slovnících— českých, slovenských ataké ve vybraných anglických slovnících. Případné další, nově se formující lexie zjišťujeme empiricky na základě analýzy kontextů ve zdrojových korpusových textech, rozsah významu příslušného lexému ověřujeme ve specializovaných odborných publikacích (lékařské afarmaceutické slovníky aencyklopedie, středoškolské učebnice ap.), uproblematických hesel svá zjištění porovnáváme sjazykovým povědomím ostatních lexikografů (srov.Machová, 1995, s.143). 3 Tyto zásady jsou formulovány vrámci Kapitol zkoncepce Akademického slovníku současné češtiny (Kochová— Opavská, 2016)— viz zejména kap. 19.2 věnovaná zpracování terminologie (s.176–185). OPEN ACCESS 232 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.2 2.1 VÝbĚR FARMACEUTICKÝCH HESEL DO ASSČ Výběr terminologických hesel zoblasti farmacie do hesláře ASSČ je nutně omezený, je třeba ovšem reflektovat současnou tendenci— soustavný nárůst odborných termínů vinformační výbavě dnešního člověka. Již Buzássyová (2000, s.514) poukazuje na to, že zatímco se hesláře dřívějších slovníků opíraly zejména ojazyk beletrie, vmoderních slovnících se proporční zastoupení mění ve prospěch lexika ze sféry odborné amediální komunikace. Vnašem slovníku se nicméně sohledem na jeho předpokládaný rozsah4 řídíme pravidlem přísnějšího výběru, jehož základním kritériem je frekvenční hranice, která je utéto skupiny hesel vyšší než uběžných lexikálních jednotek, zpravidla je to nad 100 výskytů vžánrově různých korpusových textech. Zpracovávají se pouze ty odborné lexémy alexie, které se uplatňují ve slovní zásobě hlavního předpokládaného uživatele slovníku— středoškolsky vzdělaného rodilého mluvčího češtiny, resp.ty, které jsou známé imimo daný obor, snimiž se takový uživatel může běžně setkat— vdenním tisku aostatních médiích, populárněvědeckých publikacích, encyklopedických příručkách, středoškolských učebnicích ap. Neterminologické lexémy alexie ztéto oblasti (názvy lékových forem aobchodní názvy léčivých přípravků) zařazujeme při výskytu alespoň 25 dokladů vkorpusovém materiálu. 2.2 VÝKLAD VÝZNAMU AEXEMPLIFIKACE FARMACEUTICKÝCH HESEL Ohledu na potenciálního uživatele slovníku je podřízena jak výstavba definice, tak isamotná volba dokladů. Usilujeme oformálně-obsahovou jednotnost zpracování hesel zdané lexikálněsémantické třídy (viz Kochová— Opavská, 2016, s.200–207), zejména oshodnou strukturaci výkladu, výběr téhož opěrného slova ap. Při výkladu významu vycházíme zoborové definice azprincipu logického (intenzionálního) apopisného (extenzionálního) výkladu (srov.Novotná, 2017; Blatná, 1995; Filipec, 1995; Poštolková, 1984). Tvoří jej genus proximum (opěrné slovo, zpravidla hyperonymum nebo pojmenování obecné třídy denotátů— např.uhesla analgetikum vprvním významovém odstínu: ,látka (…)‘) adifferentia specifica (vlastnosti rozlišující předmětný denotát od ostatních objektů téže třídy— analgetikum: ,(…) tlumící bolest‘). Genus proximum je zpravidla co nejkonkrétnější, nepoužíváme obecné výrazy jako ,druh‘, ,typ‘ (srov.Cambridge: analgesic— ,type of drug that stops you from feeling pain‘). Poněkud odlišně přistupuje kdefinicím anglický slovník Collins, vněmž je heslové slovo integrální součástí výkladu významu.5 Usubstantiv aadjektiv je výklad spojen slemmatem kopulou být, srov.heslo antacid— Antacid is asubstance that reduces the level of acid in the stomach. Vysvětlující výkladová 4 Slovník je koncipován jako slovník středního rozsahu, průběžně publikovaný velektronické podobě na internetu; vkonečné podobě by měl obsahovat kolem 120 tisíc heslářových položek. Vsoučasnosti probíhá zpracování redukovaného hesláře, který čítá 50 tisíc jednotek (vtéto první fázi se zpracovává frekvenční špička dle vyvážených korpusů Českého národního korpusu). 5 Tomuto typu definice se podrobně věnuje P.Hanks (1987). OPEN ACCESS bARbORA PROCHÁZKOVÁ 233 perifráze (angl. explanatory comment) se dále dělí na úseky (chunks): první úsek je náhradou za heslové slovo (,asubstance‘), druhý úsek uvádí podstatné rysy dané lexikální jednotky (,that reduces the level of acid in the stomach‘). Obecně mají zvolené definice vASSČ splňovat požadavek laické přístupnosti, encyklopedické informace se snažíme redukovat na minimum. Vtomto ohledu se proto nevyhneme určitému zjednodušení, zároveň by ale nemělo dojít ke zkreslení popisovaného denotátu. Při sestavování exemplifikace vycházíme zejména zanalýzy dokladů vkorpusu; aktuálně je naší materiálovou základnou synchronní korpus SYN v8 Českého národního korpusu6, výskyt dané lexikální jednotky ověřujeme ještě vdalších zdrojích. Vdokladové části hesla se snažíme zachycovat pouze typické kolokáty vyhovující jak frekvenčnímu kritériu, tak ikritériu rozšíření mimo odborně zaměřené texty7. Zohledňujeme přitom jejich srozumitelnost pro běžného uživatele.8 Věcnou správnost apřesnost výkladových definic izvolených dokladů uproblematických termínů, včetně hesel zoblasti farmacie, konzultujeme se specialistou na příslušnou oblast9. 3. TYPOLOGIE NÁZVŮ FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ VASSČ Analýza je provedena na materiálu již zveřejněných hesel (zejména snáslovím a). Jednotlivá slovníková hesla ztéto oblasti jsme pro účely naší analýzy utřídili podle opěrných slov ve výkladu do tří specifických skupin; utěchto hesel používáme typizovaný výklad společný vždy pro celou skupinu hesel: 1. Základní farmaceutické kategorie: typ léčivo, farmakum, lék. 2. Skupiny léčivých látek askupinová označení léků: typ antidiabetikum, antacidum, antidepresivum, antivirotikum. 3. Obchodní názvy léčivých přípravků: typ aspirin. 6 Jedná se osynchronní psaný korpus řady SYN, verze 8, zveřejněný vroce 2019, ovelikosti 4,5 mld. textových slov (tokenů bez interpunkce). Zahrnuje vsobě předchozí korpusy: SYN2000, SYN2005, SYN2006PUB, SYN2009PUB, SYN2010, SYN2013PUB aSYN2015. Dostupný online na https://www.korpus.cz/kontext/query?corpname=syn_v8. 7 Ktomu blíže Kapitoly zkoncepce Akademického slovníku současné češtiny (Kochová— Opavská, 2016, s.176–177). 8 Kobecným zásadám zpracování exemplifikace vASSČ podrobněji Lišková— Procházková (2016, s.154–160). Jednotlivým aspektům, které je třeba při výběru vhodného příkladu zohlednit, se věnuje též Lišková (2017). 9 Podrobněji ktomu Nová— Opavská (2019). Naším odborným konzultantem pro obor farmacie je doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc., zKatedry farmakologie atoxikologie Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové, který se autorsky podílel na vypracování hesel zoboru farmakologie afarmakokinetiky ve Farmaceutickém encyklopedickém slovníku (dále jen FES), zněhož vnašem příspěvku rovněž citujeme. Za vedené konzultace mu tímto děkuji. OPEN ACCESS 234 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.2 3.1 ZÁKLADNÍ FARMACEUTICKÉ KATEGORIE Pojmy léčivo, farmakum, lék, léčivá látka nebo léčivý přípravek patří mezi základní, obecné farmaceutické kategorie. Konkrétní obsah pojmů léčivá látka aléčivý přípravek pak detailně upravuje zákon oléčivech (zejména § 2 vodst. 1, 2 a4)10. VASSČ právě tyto pojmy následně plní roli opěrného slova (genus proximum), neboli nejblíže nadřazeného rodového pojmu, ve výkladu uheslových slov léčivo, farmakum alék, ale iuněkterých dalších hesel zoblasti farmacie (viz dále). Zkorpusového materiálu vyplývá, že se všech tří zmíněných výrazů vsoučasném úzu shodně používá pro pojmenování léčivého farmaceutického přípravku, průmyslově vyráběného anásledně určeného kpodání pacientovi; kromě toho výrazy léčivo afarmakum zároveň označují samotnou účinnou substanci, léčivou složku daného léku. Ufarmaceutického významu hesel léčivo (význam 1) afarmakum tedy rozlišujeme dva významové odstíny (graficky oddělené výraznou černou tečkou)— ,látka‘ a,léčivý přípravek‘, obě hesla vtomto významu také navzájem synonymně propojujeme. To je vsouladu sdichotomním pojetím definice pojmu léčivo (účinná látka— léčivý přípravek), jak ji podávají některé odborné farmaceutické publikace ispeciální slovníky11. Vobou případech výkladovou perifrázi prvního významového odstínu dále zpřesňujeme sémantickým rysem užití audruhého odstínu pak distinktivním rysem obsahu účinné látky. Udruhého významového odstínu uvádíme po čárce jako synonymum lék12. Pořadí dokladů vexemplifikaci přitom odpovídá pořadí významových odstínů ve výkladu. léčivo [leːčɪvo] -va (6.j. -vu) podstatné jméno rodu středního 1. často mn. látka užívaná kléčbě nebo jako prevence onemocnění • léčivý přípravek stakovou účinnou látkou, lék; syn. farmakum: léčivo na chřipku / proti astmatu; Lék obsahuje léčivo paracetamol.; Léčivo je aplikováno vinhalační formě.; Některé přírodní látky snižují vstřebávání léčiv atím zhoršují jejich účinnost.; Léčiva účinná proti virům se nazývají antivirotika. 2. přírodní prostředek spříznivým účinkem na zdraví; syn. lék 2: Mezi nedoceněná přírodní léčiva patří česnek. 3. co má blahodárné účinky na zdraví člověka • účinný prostředek vůbec; syn. lék3: Nejlevnějším azároveň nejpřirozenějším léčivem je vhodná strava.; Smích je 10 Vsoučasnosti je platný zákon č.378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dostupný online na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007–378. 11 Např.FES (2014, s.411): léčivo— Širší pojem, který zahrnuje účinnou látku (…), směs účinných látek nebo léčivý přípravek (…). Je určeno kpříznivému ovlivňování zdraví lidí nebo zvířat.; podobně Švihovec akol. (2018, s.3): „Léčivo je léčivá látka, směs léčivých látek nebo léčivý přípravek určený kpodávání lidem nebo zvířatům (veterinární léčiva) za účelem příznivého ovlivnění zdravotního stavu.“; Martínková akol. (2018, s.15): „Léčivo— pojem zahrnuje léčivé látky ijejich směsi ataké léčivé přípravky, které jsou určeny kpodání lidem nebo zvířatům.“ 12 Výraz lék funguje jen ve významu ,léčivý přípravek‘, nikoli ve významu ,léčivá látka‘, proto jej uhesel farmakum aléčivo neuvádíme ve výčtu plných synonym. OPEN ACCESS bARbORA PROCHÁZKOVÁ 235 nejlepším léčivem.; Krize je často zjednodušeně nazývána krizí finanční. Iléčivo je finanční— doplnění kapitálu. Ostatní české všeobecné výkladové slovníky uhesla léčivo nerozlišují dva významové odstíny (účinná látka aléčivý přípravek) apoužívají vždy jen jeden znich; výraz vykládají různými způsoby: SSJČ jen souslovím ,léčivý prostředek‘ (podobně též PSJČ), doplněným synonymem lék, léky (vsingulárové iplurálové podobě); SSČ využívá opisného výkladu sokolnostním prvkem ,látka kpřípravě léků‘, jako synonymum opět uvádí tentokrát pouze plurálovou formu léky; Lingea: ,léčivá látka nebo směs látek‘ (podobně též ulék: ,léčivá látka nebo její směs‘), výklad je dále zpřesněn sémantickým rysem užití: ,užívaná proti nemocem akpříznivému ovlivňování zdraví‘ (totéž uhesla lék). SSSJ používá také opěrné slovo ,látka‘ avýkladovou perifrází dále specifikuje účinek aužití této látky: ,sbiologickým účinkom využiteľná na ochranu pred chorobami, na diagnostiku aliečenie chorôb ana ovplyvňovanie fyziologických funkcií‘. Analogický termín drug anglické výkladové slovníky vodpovídajícím významu13 nejčastěji vykládají pomocí ,substance‘14, ,chemical‘15 nebo ,medicine‘16. Na rozdíl od jiných výkladových slovníků vASSČ registrujeme uhesla léčivo rovněž jako samostatný (druhý) význam ,přírodní prostředek spříznivým účinkem na zdraví‘, tento význam zároveň uvádíme iuskupiny hesel označujících lékové skupiny látek / skupinová označení léků (podrobněji onich voddíle 3.2). Podobně jako uhesla lék (viz níže) rozlišujeme též obecný, třetí význam členěný do dvou významových odstínů (synonymně propojujeme sheslem lék): ,co má blahodárné účinky na zdraví člověka • účinný prostředek vůbec‘. Výraz farmakum lze oproti slovu léčivo považovat za odborný termín užívaný ve vědeckých textech17, je proto opatřen oborovým kvalifikátorem farmac. vyhrazeným pro terminologická hesla18, která si svůj odborný charakter zachovávají imimo od13 Angličtina pod pojmem drug(s) označuje primárně léčivo(a)/lék(y), ale podobně jako čeština také drogu (psychotropní látku zneužívanou pro své stimulační aj. účinky), srov.FES (s.169)— heslo droga (drug). 14 M–W: substance used as amedication or in the preparation of medication; Macmillan: substance that you take to treat adisease or medical problem. 15 Cambridge: any natural or artificially made chemical that is used as amedicine; Collins: chemical which is given to people in order to treat or prevent an illness or disease. 16 Lexico: 1.Amedicine or other substance which has aphysiological effect when ingested or otherwise introduced into the body. 17 Potvrzuje to irozložení lemmatu farmakum vjednotlivých typech textů vSYN v8: 675 (odborná apopulárně-naučná literatura) : 781 (publicistika) : 21 (beletrie) ve srovnání slemmatem léčivo: 9.911 (odborná apopulárněnaučná literatura) : 33.104 (publicistika) : 168 (beletrie). Termín léčivo je již běžně rozšířen ido neodborné komunikační sféry, není třeba jej označovat oborovým kvalifikátorem farmac. 18 ASSČ využívá ksignalizování terminologičnosti lexikálních jednotek bohatého aparátu oborových kvalifikátorů znejrůznějších oborů lidské činnosti, podrobněji ktomu viz Kochová— Opavská (2016, 177n). Způsobu hodnocení terminologických jednotek zjednotlivých oborů ve výkladových slovnících češtiny obecně je věnován článek J.Nové OPEN ACCESS 236 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.2 borný diskurz. Jeho slovníkové zpracování je identické svýznamem 1 uhesla léčivo, snímž je také synonymně provázán19. Ulemmat léčivo afarmakum je vSYN v8 převažující užití vplurálu20, proto unich uvádíme upřesňující gramatickou informaci pomocí kvalifikátoru často mn. farmakum21 [farmakum] -ka (6.j. -ku, 6.mn. -kách) podstatné jméno rodu středního často mn. <lat.<řec.> farmac. látka užívaná kléčbě nebo jako prevence onemocnění • léčivý přípravek stakovou účinnou látkou, lék; syn. léčivo 1: množství farmaka vdávce; výdej farmak na předpis; farmaka na vysoký cholesterol / proti bolesti kloubů; Hypertenzi lze moderními farmaky léčit velmi úspěšně.; Farmakum patří do skupiny léků ovlivňujících srážlivost krve. Zčeských všeobecných výkladových slovníků heslo farmakum uvádí jen ASCS avykládá jej pouze pomocí synonym ,léčivo, lék‘; SSSJ obdobně uvádí ,liek, liečivo‘. Anglické slovníky přistupují kvýkladu analogického hesla pharmaceutical různě, např.Cambridge rozlišuje dokonce dva významy: 1. ,amedicine‘ 2. ,adrug that is made by abig drug company‘; M–Wpoužívá jen spojení ,medicinal drug‘; Collins uvádí opěrný výraz vplurálu: ,Pharmaceuticals are medicines‘ aLexico využívá denotativního výkladu, odkazujícího na mimojazykovou skutečnost pomocí přirovnání, tento typ výkladu se zpravidla týká lexémů označujících substance (srov.Blatná, 2002, s.419): ,acompound manufactured for use as amedicinal drug‘. Termín lék není včeském lékařském prostředí legislativně zakotven, je laickou aněkdy iodbornou veřejností používán videntickém významu jako léčivo22. Podle odborného výkladu slova lék se „léčivo stává lékem až vokamžiku, kdy je podáno nemocnému správným způsobem, tj.při respektování indikací akontraindikací kjeho použití, vdoporučeném dávkování avhodnou cestou podání, které odpovídá léková forma“ (Švihovec akol., 2018, s.3). Vsouladu stímto pohledem proto výklad pojmu lék opíráme ověcně přesnější ,léčivý přípravek‘. aH.Mžourkové Terminology and Labelling Words by Subject in Monolingual Dictionaries— What Do Domain Labels Say to Dictionary Users? (Jazykovedný časopis, 2017, č.2, s.296–304). 19 Vsouladu spojetím VLS: farmaka— synonymum pojmu léčiva. […]. Dostupné online na https://lekarske.slovniky.cz/pojem/farmaka. Slovník tento pojem podobně jako některé anglické slovníky analogický výraz pharmaceuticals (Collins, Lexico) uvádí pouze vplurálu. 20 Vkorpusu SYN v8 je např.poměr doložených singulárových aplurálových tvarů ulemmatu léčivo 5.703 : 37.480 aulemmatu farmakum 178 : 1287. 21 Podobně jako heslo farmakum je vnašem slovníku zpracováno iheslo fytofarmakum: látka užívaná kléčbě nebo jako prevence onemocnění, získaná zrostlin • léčivý přípravek stakovou účinnou látkou, rostlinný lék. 22 Vdefinici termínu léčivo se odborné publikace aencyklopedie zpravidla shodují, viz pozn.11. OPEN ACCESS bARbORA PROCHÁZKOVÁ 237 České všeobecné výkladové slovníky doposud opíraly svou definici hesla lék buď opříliš obecný výraz ,prostředek‘ (PSJČ, SSJČ), nebo jen opouhé sousloví ,léčivý přípravek‘ (SSČ); Lingea uvádí ,léčivá látka nebo její směs‘ azpřesňuje uvedením sémantického rysu užití ,užívaná proti nemocem akpříznivému ovlivňování zdraví‘. Taková definice však není věcně přesná, neboť za lék je považována teprve až účinná látka technologicky zpracovaná do lékové formy23. Slovenský SSSJ sice vdefinici vychází zodborného výrazu léčivo, avšak vzhledem ktomu, že pod tento pojem lze zahrnout jak účinnou (léčivou) látku, tak samotný léčivý přípravek vupravené (lékové) formě (viz pozn.11), není výhodné jej vdefinici hesla lék používat24. Toto řešení souvisí se zvoleným postupem vdefinici hesla léčivo, kde SSSJ zvolilo jako genus proximum jen ,látka‘25. Anglické slovníky vanalogické heslové stati medicament volí obvykle opěrné slovo ,substance‘, méně často přesnější výraz ,medicine/remedy‘26. Na základě doloženosti vkorpusovém materiálu registrujeme uhesla lék idalší významy. Jako druhý vpořadí (předchozími slovníky dosud nezachycený) význam ,přírodní prostředek spříznivým účinkem na zdraví‘, který synonymně propojujeme svýznamem 2 uhesla léčivo, adále poslední, třetí význam sdvěma významovými odstíny27 (srov.usamotného hesla léčivo význam 3), vněmž dochází kzobecnění, generalizaci diferenčního sémantického rysu pozitivního účinku na zdraví, resp.kladného účinku obecně: ,co má blahodárné účinky na zdraví člověka • účinný prostředek vůbec‘. Tento význam dosavadní české výkladové slovníky jako samostatný vůbec nezaznamenávají, apokud jej registrují, pak jen vpřeneseném užití vexemplifikaci uprimárního farmaceutického významu; příslušné doklady následují po zkratce přen. ajsou opatřeny dovýkladem (srov.SSJČ: lék— (…); přen. l. na všecky trampoty; l. proti všemu společenskému zlu účinný prostředek), nebo bez dovýkladu (Lingea: lék— (…) přen. lék na všechny trampoty astarosti). Jako samostatnou lexii jej uvádí SSSJ28. 23 Srov.definici termínu lék, jak ji uvádí FES (2014, s.413): „Léčivý přípravek (…) upravený do definitivní podoby, tj.po adjustaci (…) auzpůsobený ke splnění funkce terapeutické, diagnostické nebo preventivní.“ anebo VLS: „léčivá látka aléčivý přípravek upravený kpoužití avydání nemocnému. (…).“ Dostupné online na http://lekarske.slovniky.cz/pojem/lek. 24 SSSJ: liek 1.liečivo al. zmes liečiv apomocných látok upravených do liekovej formy aurčených na ochranu pred chorobami, na diagnostiku aliečenie chorôb al. na ovplyvňovanie fyziologických funkcií. 25 SSSJ: liečivo1 látka sbiologickým účinkom využiteľná na ochranu pred chorobami, na diagnostiku aliečenie chorôb ana ovplyvňovanie fyziologických funkcií. 26 M–W: substance used in therapy; Cambridge: substance used as amedicine; Lexico: substance used for medical treatment; Longman: substance used to treat adisease; Macmillan: substance used for treating an illness or injury; Collins: medicine or remedy in aspecified formulation. 27 Utohoto významu je pouze jako částečné synonymum (tj.po čárce ve výkladu) uvedeno léčivo. Je tomu tak zdůvodu omezenější spojitelnosti oproti výrazu lék, vkorpusových zdrojích není např.doloženo ve spojení se sportem. 28 SSSJ: liek 2.niečo veľmi blahodarne aozdravujúco pôsobiace na telo al. na psychiku. OPEN ACCESS 238 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.2 lék [leːk] léku (6.j. léku, 6.mn. lécích) podstatné jméno rodu mužského neživotného 1. léčivý přípravek súčinnou látkou nebo látkami, užívaný zejména při nemoci nebo jako prevence onemocnění: volně prodejné léky; léky na předpis / na recept; lék proti bolesti / na astma; brát / užívat léky; Lékař pacientovi předepsal uklidňující léky. 2. přírodní prostředek spříznivým účinkem na zdraví; syn. léčivo 2: Řapíkatý celer je přírodním lékem na chronické záněty. 3. co má blahodárné účinky na zdraví člověka • účinný prostředek vůbec, léčivo: Sport bývá lékem na řadu neduhů.; Humor je nejlepší lék proti smutku.; Někteří ekonomové spatřují ve spotřebitelských výdajích lék na ekonomickou krizi. 3.2 SKUPINY LÉČIVÝCH LÁTEK ASKUPINOVÁ OZNAČENÍ LÉKŮ Mezinárodní systém třídění léčiv (tzv.anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv, zkráceně ATC systém29) používaný od roku 1976 Světovou zdravotnickou organizací představuje hierarchickou klasifikaci, podle níž jsou účinné látky přehledně rozděleny do různých skupin podle účinku na jednotlivé orgánové soustavy, terapeutických vlastností ajejich chemické struktury. Farmakologické skupiny účinných látek aknim příslušné lékové skupiny tvoří vASSČ poměrně početnou skupinu hesel; jen od písmene Aje zařazeno celkem 26 hesel ztéto lexikálněsémantické skupiny. Zhlediska slovotvorného sem patří lexikální jednotky zakončené sufixy: -ikum (anestetikum, cytostatikum, diuretikum, hypnotikum aj.), příp. -idum (antacidum), azejména pak hojně zastoupená je skupina hesel sprefixoidem antiazároveň sufixy -ikum nebo ivum (antivirotikum, antibiotikum, antiepileptikum; antidepresivum, antihypertenzivum aj.). Jejich název bývá často odvozen: 1.od účinku (anorektikum— snižuje chuť kjídlu; hypnotikum— navozuje spánek); 2.od příznaku, proti kterému působí (analgetikum— tlumí bolest; anxiolytikum— zmírňuje úzkost); 3.od nemoci, kterou léčí (antidiabetikum— léčí diabetes). Hesla ztéto lexikálněsémantické skupiny opatřujeme oborovým kvalifikátorem farmac. umístěným buď typicky vzáhlaví hesla (antialergikum farmac.) nebo vzáhlaví terminologického významu (analgetikum 1.farmac.); vzáhlaví rovněž signalizujeme převažující užití vplurálu, ato upřesňující gramatickou informací (vmetajazykovém komentáři) často mn. (stejně jako uhyperlexémů léčivo afarmakum, viz výše). Plurálové užití zároveň dokládáme vexemplifikaci. Výkladová definice je rozčleněna do dvou významových odstínů— ,látka‘ a,léčivý přípravek‘. Vprvním znich používáme konkretizační perifrázi: ,látka užívaná kléčbě (…)‘ (suvedením konkrétního onemocnění, např.alergie, astma, diabetes, epilepsie); druhý významový odstín tvoří typizovaná perifráze: ,léčivý přípravek stakovou účinnou látkou‘. Doklady vexemplifikační části hesla, seřazené podle významových odstínů ve výkladu, ilustrují další sémantické rysy charakteristické pro tuto skupinu slov, které nejsou explicitně zmíněny ve výkladu: účinnost (vysoce účinné antialergikum; Beta29 Podrobněji FES (2014, s.75) nebo Švihovec akol. (2018, s.101). OPEN ACCESS bARbORA PROCHÁZKOVÁ 245 Heuberger, R. (2015): Learners’ Dictionaries: History and Development; Current Issues. In: P.Durkin (ed.), The Oxford Handbook of Lexicography. Oxford: Oxford University Press, s.25–43. Hovorková, A. (1988): Vlastní jména aapelativizované názvy výrobků včeštině. Naše řeč, 71, č.2, s.68–75. Kochová, P.— Opavská, Z. (eds.) (2016): Kapitoly zkoncepce Akademického slovníku současné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. KSSJ: Krátky slovník slovenského jazyka (2003). Bratislava: Veda. Dostupné online na https:// slovnik.juls.savba.sk. Lexico. The English Dictionary. Oxford: Oxford University Press. Dostupné online na https:// www.lexico.com. Lišková, M.— Procházková, B. (2016): Exemplifikace. In: P.Kochová— Z.Opavská (eds.), Kapitoly zkoncepce Akademického slovníku současné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., s.154–160. Lišková, M. (2017): Výměna stárnoucí manželky za hezkou mladou kočku aneb Kexemplifikaci vAkademickém slovníku současné češtiny. Naše řeč, 100, č.1, s.28–36. Longman Dictionary of Contemporary English Online. Dostupné online na https://www. ldoceonline.com. Machálková, L. (2016): Poznámka vheslové stati. In: P.Kochová— Z.Opavská (eds.), Kapitoly zkoncepce Akademického slovníku současné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., s.161. MachovÁ, S. (1995): Terminografie. In: F.Čermák— R.Blatná (eds.), Manuál lexikografie. Jinočany: Nakladatelství H & H, s.137–157. Macmillan Dictionary and Thesaurus. Dostupné online na https://www.macmillandictionary. com. Martínková, J. akol. (2018): Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada. M-W: Merriam-Webster Online. Dostupné online na https://www.merriam-webster.com. Nová, J.— Mžourková, H. (2017): Terminology and Labelling Words by Subject in Monolingual Dictionaries— What Do Domain Labels Say to Dictionary Users? Journal of Linguistics, Vol.68, No 2, pp.296–304. Nová, J. (2019): Ovlku, koze azelí. Slovník aodborné názvy. In: M.Lišková— M.Šemelík (eds.), Jak se píší slovníky aneb Lexikografie pro každého. Praha: NLN, s.162–169. Nová, J.— Opavská, Z. (2019): Odborní konzultanti všeobecného výkladového slovníku (praktické zkušenosti lexikografického týmu ze spolupráce sodborníky). Naše řeč, 102, č.1–2, s.51–63. Novotná, R. (2017): Slovníková definice. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné online na https:// www.czechency.org/slovnik/SLOVNÍKOVÁ DEFINICE. Poštolková, B. (1984): Odborná aběžná slovní zásoba současné češtiny. Praha: Academia. PSJČ: Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: SPN. Dostupné online na https://bara. ujc.cas.cz/psjc. SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost (2000). Praha: Academia. Lingea: Internetový slovník současné češtiny (2018, verze 2.0). Brno: Lingea. Dostupné online na https://www.nechybujte.cz. SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Academia. Dostupné online na https://ssjc.ujc.cas.cz. SSJ: Slovník slovenského jazyka (1959–1968). Bratislava: Vydavateľstvo SAV. Dostupné online na https://slovnik.juls.savba.sk. SSSJ: Slovník súčasného slovenského jazyka A-G, H-L, M-N (2006, 2011, 2015). Bratislava: Veda. Dostupné online na https://slovnik. juls.savba.sk. SYN v8: Křen, M.— Cvrček, V.— Čapka, T.— Čermáková, A.— Hnátková, M.— Chlumská, L.— Jelínek, T.— Kováříková, D.— Petkevič, V.— Procházka, P.— Skoumalová, H.— Škrabal, M.— Truneček, P.— Vondřička, P.— Zasina, A. (2019): Korpus SYN, verze 8 z12.12.2019. Praha: Ústav OPEN ACCESS 246 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.2 Českého národního korpusu FF UK. Dostupné online na https://www.korpus.cz. Šemelík, M.— Škrabal, M. (2019): Poznámky kpoznámkám: Usage notes včeském lexikografickém prostředí. Naše řeč, 102, č.1–2, s.25–35. Švihovec, J. akol. (2018): Farmakologie. Praha: Grada. VLS: Velký lékařský slovník (1998–2021). Praha: Maxdorf. Dostupné online na https://lekarske. slovniky.cz. Barbora Procházková | Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. | Letenská 4, 118 51 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-2516-1022 [email protected] OPEN ACCESS