Možnosti využití korpusu InterCorp v česko-polské překladové lexikografii

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2, S. 206–222 Možnosti využití korpusu InterCorp včesko-polské překladové lexikografii Andrzej Charciarek (Katowice, Polsko) APPLICATIONS OF THE INTERCORP PARALLEL CORPUS IN CZECH-POLISH TRANSLATION LEXICOGRAPHY The article is devoted to applications of the InterCorp parallel corpus in Czech-Polish translation lexicography. Selected phrasemes exemplify possibilities of using aparallel corpus to identify translation counterparts. The examples provided in the article indicate various kinds of limitations which might cause problems in establishing reciprocal equivalence of Polish and Czech phrasemes. The article also describes some advantages and disadvantages of using subtitles, which are well represented in InterCorp, in the process of establishing equivalence. The author used selected phrasemes from Wielki czesko-polski słownik frazeologiczny (Great CzechPolish Phraseological Dictionary), compiled by traditional means without reference to acorpus, as astarting point for the analysis, which demonstrated the value of corpus-based material and tools for creating dictionary entries. The article is acontribution to theoretical research into contemporary directions in the development of translation lexicography. KEYWORDS corpus linguistics, InterCorp, translation lexicography, phrasemes, Czech, Polish KLÍČOVÁ SLOVA korpusová lingvistika, InterCorp, překladová lexikografie, frazémy, čeština, polština 1. ÚVODEM Letos uplyne pravě padesát let od doby vzniku prvního korpusu1 ato je fakt, který si zasluhuje zvláštní pozornost. Během této doby získala korpusová lingvistika silnou autonomní pozici jako samostatná jazykovědná disciplína, která umožňuje zkoumání všech rovin jazyka. Korpusová lingvistika navazuje metodologicky na strukturalismus anavrhuje vlastní metodologii, metody anástroje výzkumu. Korpusová lingvistika, či přesněji korpusy, otevřely nové možnosti vempirickém výzkumu jazyka. Dosud neexistovaly tak velké soubory textů (zdroje dat), jako jsou jazykové korpusy. Neexistovaly ani tak rychlé ajednoduché nástroje pro vyhledávání. Je pravda, že se používaly nedigitalizované lístkové katalogy, ale jejich možnosti byly velmi omezené askorpusy nesrovnatelné. Český národní korpus patří mezi rozsáhlejší anejmodernější jazykové korpusy, ato nejenom pokud jde opsanou amluvenou češtinu. Jeho součástí je paralelní kor1 Kučera— Francis (1967). OPEN ACCESS ANDRZEJ CHARCIAREK 207 pus InterCorp, jenž se skládá zjádra atzv.kolekcí. Jádro tvoří většinou originály apřeklady beletristických textů, zatímco kolekce obsahují: — zápisy jednání Evropského parlamentu zlet 2007–2011 zkorpusu Europarl; — publistické články azpravodajství zwebových stránek Project Syndicate a VoxEurop (dříve PressEurop); — právní texty Evropské unie zkorpusu Acquis Communautaire; — filmové titulky zdatabáze OpenSubtitles. Pro uživatele korpusu je důležité především to, že beletristické texty jsou ručně zarovnané. Vtomto ohledu se InterCorp jasně odlišuje od ostatních paralelních korpusů adokazuje svou unikátnost. Kolekce jsou zarovnány automaticky, proto logicky obsahují chyby, což představuje největší slabinu této části korpusu, jež může zejména nezkušenému uživateli působit problémy. Obecně InterCorp nabízí velké možnosti pro výzkum jazyka sohledem na různé druhy textů, žánrů atémat. Obsahuje také přepisy mluvených projevů, což je velmi důležité, protože většina národních korpusů byla aje tradičně založena na textech psaných (to je dáno tím, že sběr mluvených projevů, jejich elektronický přepis ajazyková analýza jsou časově náročné; navíc je třeba zmínit, že mluvené texty se převážně nepřekládají, což omezuje získávání překladových ekvivalentů). Základním problémem paralelních korpusů ale byl astále je jejich rozsah nesrovnatelný svelkými jednojazyčnými korpusy. Vtomto ohledu InterCorp také vybočuje zřady. Je jasné, že obsahem se moduly jednotlivých jazyků výrazně liší. Rozsah polské části InterCorpu činí ve verzi 9 přes 80 milionů slov aobsahuje beletristické texty (přes 21 milionů slov), právní texty Evropské unie zkorpusu Acquis Communautaire (téměř 21 milionů slov), zápisy jednání Evropského parlamentu zlet 2007–2011 zkorpusu Europarl (téměř 13 milionů slov), publistické články azpravodajství zwebových stránek VoxEurop (dříve PressEurop) (téměř 2,5 milionů slov) afilmové titulky zdatabáze OpenSubtitles (téměř 27 milionů slov). Zuvedených čísel je patrné, že vpolském InterCorpu již nepřevládá beletrie. Podle velikosti je polština šestým největším cizojazyčným korpusem InterCorpu akaždý polský text má vkorpusu svou českou verzi. To vše znamená, že pro česko-polskou lexikografii poskytuje tento korpus unikátní možnosti vyhledávání překladových ekvivalentů. 1.1 FILMOVÉ TITuLKY VKORPuSu Užitečným zdrojem pro popsání arozpoznání překladových ekvivalentů jsou zejména filmové titulky. Prakticky neexistuje problém surčením základu ekvivalence— tertium comparationis, protože vpřípadě filmových titulků zkoumáme stejnou komunikační situaci aznáme všechny její součásti (mluvčí, adresát, kontext, sdělení, kontakt, kód). Dříve než vyložíme hlavní přednosti filmových titulků, je třeba říci několik slov ojejich nevýhodách. Ve filmových titulcích dochází ke změně kódu, tj.mluvený projev se transformuje do psaného. OPEN ACCESS 208 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 Problém, který je třeba vzít vúvahu, je specifikum filmových titulků. Nejde oúplnou dialogovou listinu, ale spíš ojejí zkrácenou verzi. Právě kvůli technickým omezením nazývají specialisté filmové titulky často „zkráceným tlumočením“. To je důsledek toho, že titulky jsou časově aprostorově omezené. Titulky mohou být zobrazeny alespoň 1 vteřinu amaximálně 6 vteřin (1 řádek— 2–3 vteřiny; 2 řádky— 4–6 vteřin). Titulky mohou mít maximálně dva řádky, počet znaků na jeden řádek se pohybuje od 30 do 40 (Adamowicz-Grzyb, s.104–105; Pošta, s.43). Prostorové ačasové dimenze redukují jazykové prostředky avedou ke zkrácení textu. Vpraxi to znamená vynechání nebo kompresi textu. Vynechává se oslovení, zdvořilostní fráze, fatické prvky, opakování, parenteze, tázací dovětky, irelevantní informace apod. Komprese se dosahuje především zjednodušením gramatických struktur aredukcí lexikálních prvků. Vpraxi se jedná odělení delších vět na kratší, změnu souvětí na věty jednoduché, využití kratších synonym apod. (Adamowicz-Grzyb, s.109–120). Je důležité zdůraznit, že používání konkrétní strategie tlumočení záleží na individuálních preferencích azkušenostech překladatele. Problém je ale vtom, že vpřípadě titulků zOpenSubtitles nejde opřeklady profesionální, ale amatérské. Výše uvedené zásady tvorby titulků nezřídka nejsou respektovány. Titulkář amatér zpravidla nemá kdispozici dialogovou listinu, aproto tvoří titulky zodposlechu nebo pomocí titulků pro sluchově postižené. Všechny tyto faktory mají někdy nepříznivý vliv na kvalitu titulků. Určitou slabinou filmových titulků vInterCorpu také je, že většinou jde opřeklad do češtiny, resp.polštiny zangličtiny, avýsledkem toho je vpodstatě porovnání překladů: ANGLIČTINA (PŮVODNÍ TEXT) ↓ ↓ POLŠTINA (CÍLOVÝ TEXT) — ČEŠTINA (CÍLOVÝ TEXT) Tento stav je způsoben tím, že naprostá většina dialogových listin filmů je původně vangličtině. To znamená, že překlad by měl odpovídat originálu pouze sémantikou, ale již ne formou. Problém se týká především obraznosti (obrazných frazémů) aspočívá vtom, že je obraznost vrůzných kulturách (resp.anglické, české apolské) výsledkem různých představ arůzného národního myšlení. Vtomto případě jsou nejlepším materiálem přímé překlady mezi oběma jazyky vobou směrech (zčeštiny do polštiny azpolštiny do češtiny bez třetího jazyka jako prostředníka). Nicméně, bez ohledu na případné chyby je to velmi cenný aužitečný zdroj pro překladové slovníky (včetně frazeologických), které někdy vomezené míře zachycují frazémy. Své argumenty nyní doložíme konkrétními příklady. 2. PŘÍPADOVÉ STUDIE Velký česko-polský frazeologický slovník, nezpracovaný na základě korpusových dat, uvádí synonymické frazémy mít něčeho / někoho (až) po krk, mít něčeho plné zuby, lézt někomu krkem, mít něčeho plný kecky, mít něčeho (až) nad hlavu ajejich polské ekvivalenty: OPEN ACCESS ANDRZEJ CHARCIAREK 209 mít něčeho / někoho (až) po krk pot. ‚być czymś, kimś zmęczonym‘ mieć czegoś / kogoś po dziurki w nosie S2. mít něčeho / někoho plný zuby (VČPFS, s.212) mít něčeho plné zuby ‚mieć czegoś dość‘ mieć czegoś powyżej uszu / po dziurki w nosie S. mít něčeho (až) po krk // leze mu to krkem (VČPFS, s.654) lézt někomu krkem pot. ‚zbyt komuś ciążyć, przeszkadzać; być trudnym do wytrzymania‘ wyłazić / wychodzić komuś bokiem S. mít někoho /něčeho plný zuby (VČPFS, s.213) mít něčeho plný kecky pot. ‚mieć już czegoś dosyć‘ mieć czegoś po dziurki w nosie / po uszy / powyżej uszu // coś wychodzi komuś bokiem S. mít něčeho plný zuby (VČPFS, s.189) mít něčeho (až) nad hlavu pot. ‚mieć czegoś dosyć iodczuwać niechęć‘ mieć czegoś po dziurki w nosie S. mít něčeho (až) po krk // neví, kde mu hlava stojí3 (VČPFS, s.136) Jak lze vidět, autoři slovníku uvádějí kromě polských ekvivalentů také významy českých frazémů. Zajímavé je, že se slovníková hesla českých frazémů výrazně liší. Zatímco pro mít něčeho / někoho (až) po krk uvádí slovník jenom jeden překladový ekvivalent mieć czegoś / kogoś po dziurki w nosie, pro frazém mít něčeho plné zuby nabízí dva: mieć czegoś powyżej uszu amieć czegoś po dziurki w nosie. Navíc rozdíly najdeme ivdefinicích frazémů (‚mieć czegoś dość‘, ‚być czymś, kimś zmęczonym‘) ave stylistické poznámce pot. (česky hov.) kmít něčeho / někoho (až) po krk. Je příznačné, že Velký česko- -polský frazeologický slovník neuvádí mieć czegoś dość jako samostatný frazém, jenom jako vymezení významu frazémů mít něčeho plné zuby amít něčeho plný kecky. 2 Synonymum. 3 Synonymii frazémů mít něčeho až nad hlavu aneví, kde mu hlava stojí lze považovat za spornou. OPEN ACCESS 210 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 Mimochodem, elektronický Velký slovník polského jazyka považuje tyto frazémy za varianty: ktoś ma dość czegoś, ktoś ma po dziurki od nosa kogoś/czegoś, ktoś ma po kokardę kogoś/czegoś, ktoś ma po pachy czegoś, ktoś ma po same uszy kogoś/czegoś a ktoś ma powyżej/wyżej uszu kogoś/czegoś4. Níže předkládáme výzkum uvedených frazémů na základě empirických dat vInterCorpu. 2.1 MÍT NĚČEHO / NĚKOHO (AŽ) PO KRK Český InterCorp v9 potvrzuje vysokou frekvenci mít po krk— 423 výskyty. Počet přesných spojení mít až po krk činí 114. Výskytů zkoumaného frazému je mnohem více. Ktomu je třeba dodat, že mnoho výskytů se na zkoumaný frazém nevztahuje. Vsoučasné češtině najdeme až po krk také vjiných frazémech, resp.vězet včem až po krk abýt včem až po krk. Zajímavé je, že Slovník spisovné češtiny registruje jenom vězet vněčem (až) po krk svýznamem ‚přespříliš‘ (SSČ, s.151). Český InterCorp registruje rovněž jiná spojení: voda mi sahala až po krk, Brzy jsme byli uvězněni až po krk vgumovém obleku, Řecko je zadluženo až po krk, Když se pak jednou společně sPacem ponořili až po krk do ledového potoka, Vlezla až po krk do vody. Vtakové situaci je relevantní důkladně zkontrolovat každý výskyt. Funkce „kolokace“ pomáhá najít dodatečné výskyty s: už (Už mám týhle situace až po krk), mít (Já už mám revolucí až po krk), toho (Mám toho až po krk), všeho (Mám všeho až po krk, chápeš?). Za pozornost stojí 111 výskytů mít už po krk. Pro ilustraci uvedeme několik příkladů (obrázek 1). Na rozdíl od až po krk se spojení už po krk používá ve zkoumaném významu prakticky vždy se slovesem mít. Pro lexikografii je také důležité porovnání přesných výskytů suž aaž: — už mám po krk— 77 výskytů — mám už po krk— 41 výskytů — mám až po krk— 46 výskytů Přítomnost obou komponentů vrámci jednoho frazému umožňují odlišné gramatické isémantické vlastnosti příslovce až azdůrazňovací částice už, například: 4 http://www.wsjp.pl/do_druku.php?id_hasla=31049&id_znaczenia=4676415 OPEN ACCESS ANDRZEJ CHARCIAREK 211 — Ale teď už toho mám až po krk. — Zřejmě toho už mám až po krk. — Varuju vás, už toho mám až po krk. Lze konstatovat, že pečlivé zpracování frazémů výchozího jazyka má vliv na kvalitu překladového slovníku. Adekvátnost apřesnost ekvivalentů začíná již na úrovni stavby hesláře. Česko-polský InterCorp registruje 23 ekvivalentních párů mít po krk— mieć po dziurki w nosie, 16 vkrásné literatuře, 7 vtitulcích: saž— 7 výskytů, suž— 7 výskytů. Tyto počty jsou důvodem pro registraci obou variant, protože překladový slovník by měl ukazovat možnosti kombinování slov vrámci jednotlivých frazémů. InterCorp registruje 11 (10 vbeletrii) dokladů ekvivalence mít po krk— mieć powyżej5 uszu (obrázek 2). VInterCorpu najdeme také variantu mieć po uszy (7 výskytů), která je registrovana ivelektronickém Velkém slovníku polského jazyka. Tato ekvivalence je opodstatněná zdůvodu obdobné obraznosti obou frazémů obsahujících somatické komponenty (čes. krk, pol. uszy) aměla by být vpřekladovém slovníku registrována. Kromě uvedených polských ekvivalentů registruje InterCorp rovněž další translační ekvivalenty mieć dość amieć dosyć: 147 výskytů mít po krk— mieć dość (97 vtitulcích, 47 vbeletrii, 3 vPress Europ). Ekvivalenty většinou pocházejí zanglicko-českých překladů (až 102), polsko-české jsou jenom 4. 5 InterCorp uvádí jeden výskyt mieć wyżej uszu. ObRázek 1 OPEN ACCESS 212 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 InterCorp registruje 68 párů mít po krk— mieć dosyć: 43 vtitulcích, 24 vbeletrii, 1vPress Europ. Je třeba vzít vúvahu, že většina výskytů mieć dosyć pochází zpřekladů zangličtiny do češtiny (46), počet přímých překladů zpolštiny do češtiny je 11. Stejně jako mieć dość pochází většina výskytů mieć dosyć zpřekladů zangličtiny do češtiny vtitulcích. Takto angličtina (nejčastěji frazémy I’m fed up with… aI’m sick of…) jako jazyk originálu ovlivňuje jak český, tak polský ekvivalent. Vysoká frekvence mieć dość amieć dosyć ve filmových titulcích vyplývá především zkondenzace— použití mnohem kratších synonym sjistou redukcí významu (nedostatek obraznosti): — mieć powyżej uszu (15 znaků), — mieć po dziurki w nosie (19 znaků), — mieć dość (8 znaků), — mieć dosyć (8 znaků). 2.2 MÍT NĚČEHO PLNÉ ZuBY Velký česko-polský frazeologický slovník registruje frazém mít něčeho plné zuby ajeho dva ekvivalenty— na prvním místě mieć powyżej uszu ana druhém mieć po dziurki w nosie (VČPFS, s.654). Jak je vidět zuvedené definice, slovník nebere vúvahu možnost použití mít plné zuby nejen ve spojení spodmětem neživotným, nýbrž iživotným. Tuto možnost totiž český InterCorp jednoznačně naznačuje: Už mám toho chlapa plné zuby!, Mám jí plné zuby, Mám tě plné zuby. Tato skutečnost by měla být ve slovníku náležitě zohledněna, resp.mít někoho / něčeho plné zuby. Ve zkoumaném významu najdeme včeském InterCorpu přes 200 výskytů mít plné zuby, včetně 79 přesných výskytů, resp.už jsem toho měl plné zuby, mám plné zuby nakupování, musí mít plné zuby toho tučného jídla. Česko-polský InterCorp v9 registruje: — 6 ekvivalentních párů mít plné zuby— mieć powyżej uszu (3 vkrásné literatuře, 3 vtitulcích), ObRázek 2 OPEN ACCESS ANDRZEJ CHARCIAREK 213 — 8 výskytů mít plné zuby— mieć po dziurki w nosie (7 vkrásné literatuře, 1 vtitulcích) a — 2 mít plné zuby— mieć po uszy (1 vkrásné literatuře, 1 vPress Europ). InterCorp v9 registruje rovněž další translační ekvivalenty mieć dość amieć dosyć: — 71 výskytů mít plné zuby— mieć dość: 38 vtitulcích, 28 vbeletrii, 4 vEuroparl, 1vPress Europ. Většinou ekvivalenty pocházejí zanglicko-českých překladů (až 51), polsko-českých je pět; — 30 výskytů mít plné zuby— mieć dosyć: 15 vtitulcích, 13 vbeletrii, 2 vEuroparl. Ekvivalenty většinou pocházejí zanglicko-českých překladů (24), polsko-české jsou jenom dva. Stejně jako vpřípadě mít po krk ovlivňuje angličtina jako jazyk originálu (nejčastějí frazém I’m (so) sick of…) jak český, tak polský ekvivalent. Další důležitou otázkou, okteré bychom se měli zmínit, je registrace nespisovné varianty (nespisovná koncovka adjektiva) mít někoho / něčeho plný zuby vkorpusu (154výskytů: 134 vtitulcích, 20 vkrásné literatuře): — 54 výskytů mít plný zuby— mieć dość: 50 vtitulcích, 4 vbeletrii; ekvivalenty většinou pocházejí zanglicko-českých překladů (až 42), polsko-českých je 3; — 16 výskytů mít plný zuby— mieć dosyć: 15 vtitulcích, 1 vbeletrii; výskyty většinou pocházejí zanglicko-českých překladů (11); — 3 výskyty mít plný zuby— mieć po dziurki w nosie; — 3 výskyty mít plný zuby— ktoś rzyga czymś; — 1 výskyt mít plný zuby— komuś się robi niedobrze od czegoś; — 1 výskyt mít plný zuby— mieć powyżej uszu. Je třeba věnovat pozornost také jiné možnosti překladu zohledňující nespisovnost českého frazému, např.ktoś rzyga czymś, komuś się robi niedobrze od czegoś. Zvlášť první, ktoś rzyga czymś, jenž je popsán vJiném slovníku polského jazyka (ISJP) jako hovorový, se jeví jako vhodný ekvivalent. Jeho sémantika není odlišná od ostatních zkoumaných frazémů, což dokazuje definice: ‚Jeśli ktoś mówi, że rzyga już czymś, to znaczy, że jest już tym znudzony iczuje do tego wstręt. Wyrażenie potoczne.‘ (ISJP, s.539) Tento význam se analogicky odráží ivdefinici mít plný zuby: ‚být zněčeho unavený či znechucený, mít toho dost‘ (SNČ, s.492) Podle našeho názoru by tato nespisovná varianta měla být vpřekladovém slovníku také registrovaná. OPEN ACCESS 214 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 2.3 LÉZT NĚKOMu KRKEM Česko-polský InterCorp registruje: — 2 páry: lézt někomu krkem— mieć po dziurki w nosie — 11 párů: lézt někomu krkem— mieć dość (obrázek 3) — 4 páry: lézt někomu krkem— mieć dosyć — 1 pár: lézt někomu krkem— wyłazić / wychodzić komuś bokiem — žádný pár: lézt někomu krkem— mieć powyżej uszu — žádný pár: lézt někomu krkem— mieć po uszy ObRázek 3 Jak lze vidět, dvojice ekvivalentů lézt někomu krkem— wyłazić / wychodzić komuś bokiem uvedená ve Velkém česko-polském frazeologickém slovníku se vyskytuje jenom jednou. Není to náhoda, protože otázkou zůstává, zda je taková ekvivalence správná. Pozorování reálných jazykových dat tuto ekvivalenci zpochybňuje. Podle našeho názoru je tato situace ve velké míře ovlivněna významem polského frazému wyłazić / wychodzić komuś bokiem, který Velký slovník polského jazyka vymezuje jako: ‚coś staje się przyczyną kłopotów lub przykrości, bo okazuje się niekorzystne lub nadmiernie męczące‘ (WSJP)6. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že vtomto frazému chybí význam ‚být nad únosnou míru‘ nebo ‚přespříliš‘, aproto je obtížné ho hodnotit jako ekvivalent českého lézt někomu krkem. Není proto nic divného, že včesko-polském InterCorpu se tento pár ekvivalentů prakticky nevyskytuje. 6 Ve Velkém slovníku polského jazyka není frazém wyłazić / wychodzić komuś bokiem považován za synonymum zkoumaných frazémů mieć czegoś / kogoś po dziurki w nosie, mieć czegoś powyżej uszu, mieć czegoś dość / dosyć. OPEN ACCESS ANDRZEJ CHARCIAREK 221 měl používat ve stejném významu jako ostatní. Pár mieć potąd— mít až potud se však vyskytuje jenom třikrát, avýskyty jiných párů jsou následující: — mieć potąd— mít dost— 5 výskytů — mieć potąd— mít po krk— 2 výskyty — mieć potąd— někdo je unavený— 2 výskyty — mieć potąd— někomu je špatně— 2 výskyty Je důležité zdůraznit, že frazémy mieć potąd amít až potud nepatří vInterCorpu kfrekventovaným výrazům. Je však třeba uvést, že oba frazémy jsou prakticky povinně doprovázeny igestem13, což může vysvětlovat malý počet jejich výskytů. Současná jazyková praxe potvrzuje, že oba tyto frazémy jsou užívány vběžné komunikaci. 3. ZÁVĚREM Provedená analýza prokazuje užitečnost paralelního korpusu InterCorp při zpracovávání jednotlivých slovníkových hesel, při objektivním popisu frazémů, vymezení jejich různých variant apředevším při určování azpřesňování překladových ekvivalentů. InterCorp je pro lexikografy významným zdrojem jazykového materiálu azárověň efektivním výzkumným nástrojem pro jeho objektivní zkoumání. Rozhodně nejde obezchybný materiál adokonalý nástroj, oba mají jisté slabiny. Provedená analýza je toho důkazem. Největší slabinou tohoto korpusu je omezený počet určitých typů textů, zejména mluvených projevů. Právě malý počet výskytů někdy znemožňuje objektivní popis skutečného jazykového systému. Ale bez ohledu na tuto skutečnost otvírá InterCorp pro překladovou lexikografii zcela nové možnosti, což dokazuje naše analýza vybraných českých apolských frazémů. Závěrem je třeba suspokojením konstatovat, že se možnosti InterCorpu neustále rozšiřují— jeho velikost se zvětšuje akorpusové nástroje pravidelně zdokonalují. To znamená, že vbudoucnu budou podmínky pro sestavení slovníků na jeho základě ještě mnohem lepší. LITERATURA 13 Nejlepším důkazem toho je příklad: Doprovodil bych vás, ale na mou duši, mám toho až potud (doktor ukázal, že toho má až po krk)— uháním kveliteli sboru. Adamowicz-Grzyb, G. (2013): Tlumaczenie filmowe w praktyce. Warszawa: FORTIMA Tłumaczenia— Edukacja— Media. Bogusławski A. (1988), Dwujęzyczny słownik ogólny. Projekt instrukcji zkomentarzami. In: Studia zpolskiej leksykografii współczesnej, Wrocław, s.19–65. Bogusławski, A. (2013): Podstawy konfrontatywnej lingwistyki przekładowej. Łask: Oficyna Wydawnicza LEKSEM. Kocourková, P. (2016): Frazém „mít toho po krk“. Srovnání českého frazému svyjádřením stejného významu ve francouzštině. Čeština doma ave světě, 2016, 2, s.41–47. OPEN ACCESS 222 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 Kučera, H.— Francis, N.W. (1967): Computational Analysis of Present Day American English. Providence: Brown University Press. Pošta, M. (2011): Titulkujeme profesionálně. Praha: Apostrof. KORPUSY Bańczyk, Ł.— Dybalska, R.— Vavřín, M.: Korpus InterCorp— polština, verze 9 z9.9.2016. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2016. Dostupný zwww: http://www. korpus.cz Rosen, A.— Vavřín, M.: Korpus InterCorp— čeština, verze 9 z9.9.2016. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2016. Dostupný zWWW: http://www.korpus.cz SLOVNÍKY ISJP (2000): Inny słownik języka polskiego, T. 2. Warszawa: PWN. SNČ (2009): Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf. SSČ (2001): Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost. Praha: Academia. SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého. Dostupný zhttp://ssjc.ujc.cas.cz VČPFS (2009): Orłoś T.Z. (eds.), Wielki czesko-polski słownik frazeologiczny. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego. WSJP: Wielki słownik języka polskiego. Dostupný zhttp://www.nkjp.pl Andrzej Charciarek | Instytut Filologii Wschodniosłowiańskiej, Wydział Filologiczny, Uniwersytet Śląski w Katowicach | ul. Grota Roweckiego 5, 41-205 Sosnowiec ORCID ID: 0000-0001-5651-5730 [email protected] OPEN ACCESS