Církev a náboženství v době předmoderní
Abstract
5
Full text
Editorial Církev anáboženství vdobě předmoderní Jan Zdichynec Dvě čísla čtrnáctého ročníku časopisu Historie — Otázky — Problémy spolu tvoří určitou jednotu. Obě vycházejí zaktuálně sledovaných témat široce pojatých církevních anáboženských dějin, jejichž zpracovávání je nějakým způsobem spjato sÚstavem českých dějin FF UK. Původně jsme oslovovali především badatele zaměřené na náboženské dějiny doby předmoderní, přičemž jsme se obraceli na odborníky na slovo vzaté, ale ina studenty, kteří svou výzkumnou dráhu teprve zahajují. Oslovit se podařilo především druhou ze zmíněných skupin— azároveň, jaksi mimoděk, téma přitáhlo nejen „medievisty“ a„rané novověkáře“, ale také „modernisty“ aodborníky na současné dějiny. Proto bylo původně plánované jedno číslo rozděleno na dvě, vzásadě podle chronologického hlediska, ovšem vsouladu se zřetelem tematickým. Stati, vycházející zčásti zkvalifikačních prací zpracovávaných vrámci několika specializačních seminářů na Ústavu českých dějin azaktuálního výzkumu prací dizertačních, zcela odpovídají zaměření časopisu, který se snaží být mimo jiné též publikační platformou pro začínající badatele. Číslo otevírá rozsáhlá syntetická stať Blanky Zilynské, členky oddělení starších dějin Ústavu českých dějin FF UK, jež spolu sautorem tohoto úvodního slova usiluje oprosazování církevně-náboženských témat ve výuce ipři zadávání kvalifikačních prací mezi studenty historie. Zilynská se zaměřuje na otázku konciliarismu v15.století ana odraz idejí prosazujících nadřazenost koncilů nad papeži včeském prostředí, přičemž shrnuje dosavadní bádání apřináší řadu nových podnětů. Upozorňuje, že konciliarismus neměl včeských zemích přímé zastánce, kteří by jej aktivně rozvíjeli; jeho myšlenky byly nicméně dobře známy avyužívány zejména pragmaticky vpolitické rovině po celé 15.století, ato ve dvorském iuniverzitním okruhu. David Trojan, absolvent oboru historie na Ústavu českých dějin anyní doktorand oboru církevních aobecných dějin Katolické teologické fakulty UK propojuje obecnou amikrohistorickou rovinu vztahů (arci)biskupa a„jeho“ farářů na látce středověké, sdůrazem na fary ležící na přímém panství pražského biskupství avyužívání těchto far kzajištění dalších oblastí církevní správy. Vycházeje zpramenů arcibiskupské kanceláře zdruhé poloviny 14.století, charakterizuje vztah arcibiskupa kfarám pod jeho pat ronátem ajejich farářům. Karel Pacovský, doktorand Ústavu řeckých alatinských studií FF UK, shromažďuje všechny dostupné prameny kpozoruhodnému sporu mezi arcibiskupem Arnoštem zPardubic aklášterem benediktinek usv. Jiří na Pražském hradě. Arcibiskup se snažil posílit svůj vliv na klášter, ten však neústupně vzdoroval. Osporu se dozvídáme zejména zlistin avizitačního protokolu; pozoruhodné je, že se dostal až kavignonské kurii. Jiří Sucharda, doktorand Střediska ibero-amerických studií FF UK, představuje Alfonsa de Valdése, včeském prostředí méně známého španělského humanistu akancléře Karla V., který pozoruhodným způsobem formoval OPEN ACCESS
6 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2022 polemiku mezi tímto císařem apapežstvím. Tematicky orientované číslo doplňuje studie Ivany Boháčové (Archeologický ústav AV ČR), jež na základě archeologických výzkumů interpretuje vedutu údajně zachycující požár Pražského hradu roku 1541. Vmateriálové sekci analyzuje Pavel Banďouch, doktorand Ústavu českých dějin FF UK, diskurz církevních představitelů ukazující sebepojetí římskokatolické církve jako soudkyně azároveň lékařky, sdůrazem na vybrané relace papežských nunciů ucísařského dvora vdobě rudolfínské. Konečně Tereza Kolmačková, doktorandka Ústavu filozofie areligionistiky FF UK, pojednává pojetí zázraků na mariánských poutních místech, ato spřihlédnutím kantropologickým areligionistickým přístupům asvyužitím zejména knih zázraků adalších písemných pramenů. Recenzní rubriku naplňují texty především zper studentů adoktorandů historických oborů, zaměřené na recentní historickou literaturu knejen církevněhistorickým tématům doby předmoderní. OPEN ACCESS