Editorial Česko-bulharské vztahy v mezioborové perspektivě

Editorial Česko-bulharské vztahy vmezioborové perspektivě Oblasti česko-bulharských vztahů se véře socialismu sice dostávalo pozornosti, ta byla ale daná hlavně tehdejší politickou situací. Je tedy sporné, nakolik si toto téma tehdejší výzkumníci volili svobodně ana základě vlastních badatelských zájmů. Je třeba říci ito, že ani výsledky tehdejších výzkumů nebylo možné publikovat vcelé šíři, aniž by se výzkumník dostal do konfliktu stehdejšími politickými autoritami. To je možné doložit itím, že po roce 1989 došlo vsouvislosti spádem železné opony knáhlému propadu zájmu otuto oblast aproblematiku. Jde ologický obrat; čeští vědci astudenti se odvrátili od jihovýchodu Evropy apřesměrovali svůj zájem na desítky let zapovězený Západ. Po uplynutí určité doby se však zájem oBalkán stal opět jednou zdůležitých oblastí výzkumu tuzemských badatelů. Došlo kjakémusi znovuobjevení Balkánu, které již vdnešní době vyplývá ze skutečného avlastního zájmu, čemuž odpovídá ikvalita arelevance dosažených výsledků. Druhé letošní číslo časopisu Studia Ethnologica Pragensia (11, 2, 2020) je věnováno tématu česko-bulharských vztahů. Abychom mohli poskytnout prostor ipříspěvkům, které tím či oním způsobem překračují hranice etnologického či antropologického diskurzu, rozhodli jsme se záběr čísla rozšířit omezioborovou perspektivu. Je však třeba uvést, že toto rozhodnutí pramení ze snahy onaplnění základního požadavku každého antropologického výzkumu, totiž přistupovat ke zvolenému předmětu zájmu holisticky. Texty, snimiž se můžete seznámit na následujících stránkách, jsou zhlediska tématu velmi různorodé: od krajanských skupin vBulharsku, přes českou obec Vojvodovo či dílo Borise Jocova, až po městské legendy; rozmanité jsou rovněž použité přístupy aperspektivy; všem je ovšem společný zájem jejich autorek aautorů oBulharsko, respektive vazby mezi Bulharskem ačeskými zeměmi. Tereza Lančová— Kiril Christov OPEN ACCESS