Chytře na slovníky Zpráva z 6. mezinárodní konference eLex
Abstract
133
Full text
issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1, S. 133–136 CHYTŘE NA SLOVNÍKY ZPRÁVA Z6.MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ELEX1 Loňský lexikografický zefýr zavál evropské slovníkáře na nejzápadnější cíp Evropy, do portugalské Sintry, pouhých sedm osm kilometrů vzdušnou čarou od Cabo da Roca (kde notně fouká akam jsme ovšemže také zavítali rozšířivše početné zástupy turistů). Na přelomu září aříjna se tu konal vpořadí šestý ročník bienální lexikografické konference eLex. Motto Smart lexicography— tedy chytrá lexikografie— bylo zvoleno záměrně tak, aby bylo víceznačné; sami organizátoři ho na konferenčním webu vysvětlují takto: vposlední dekádě se zásadně rozšířilo užívání chytrých telefonů— aslovníkáře jako by tento trend zaskočil, slovníky rychlému nástupu nových digitálních formátů nestačí azůstávají pozadu. To je bohužel smutná pravda: pro mnohého lexikografa splývá online slovník stištěnou formou převedenou do elektronické verze avloženou na internet, vhorším případě spdfkem dostupným na webu. Nedozírný potenciál online prostředí tak většinou zůstává ladem ake skutečným digital-born slovníkům je ještě daleká cesta, podmíněná nezbytnou změnou vuvažování autorů slovníků. (Čest výjimkám!) Zaklínáme-li se ustavičně uživatelem jakožto alfou aomegou slovníkářské práce, pak musí být jeho potřeby skutečně zohledněny. Apokud si uživatel navykl— ó jak rychle aochotně!— na smartphony anedá bez nich už ani ránu, pak je potřeba brát tento formát za výchozí apřizpůsobit mu své dosavadní zvyklosti, především co se struktury nabízených informací agrafického vzhledu týče.2 Jinak hrozí, že slovníky budou vytlačeny „vševědoucím“ dotazovým řádkem Googlu; co dnes uživatelé nenajdou rychle apohodlně, to je nezajímá— amožná se ukáže, že se bez slovníků většina lidí dost dobře obejde. Berme to však nikoliv jako důvod ke skepsi adefétismu, ale spíš jako výzvu pro slovníkáře, aby šli sdobou asvé návyky, leckdy dosti zbytnělé azautomatizované, zrevidovali aosvěžili novými podněty. Druhý možný výklad sloganu posledního eLexu je chytré užití, resp.znovuvyužití slovníkového obsahu. Kompilace slovníku bývá většinou dlouhodobý avyčerpávající proces, přitom ona nesmírná práce přinese výsledek jen jednorázový aklopotně nasbíraná data už leží mnohdy dále nevyužita anepočítá se sjejich dalším upotřebením (odhlédneme-li od eticky problematického opisování ze starších slovníků). Dnešní iniciativa některých lexikografů vytěžit zjedněch dat co nejvíce je proto logická ahodna podpory inásledování. Nová slovníková díla mohou vznikat ze starších zdrojů, resp.tatáž data mohou posloužit jako pramen vícero typům slovníků, zkterých by si uživatel mohl vybírat přesně podle svých představ. Vrámci současného 1 Publikace vznikla za podpory projektu „Progres Q10. Jazyk vproměnách času, místa akultury“ aprojektu „Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě“, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj. 2 Viz též Kosem, I.— Lew, R.— Müller-Spitzer, M.— Ribeiro Silveira, M.— Wolfer, S.— Local Partners (2019): The image of the monolingual dictionary across Europe. Results of the European survey of dictionary use and culture. International Journal of Lexicography, 32, 1, s.92–114. Michal Škrabal — Dominika Kováříková OPEN ACCESSOPEN ACCESS
134 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 trendu e-lexikografie se totiž počítá stím, že slovník bude přizpůsobitelný každému uživateli přesně podle jeho potřeb, které se člověk od člověka liší, ato často podstatně: jinak bude slovník využívat středoškolsky vzdělaný rodilý mluvčí, jinak cizinec učící se místnímu jazyku, jinak zas vědecký pracovník atd. Právě možnost přizpůsobit si nastavení svým potřebám (např.omezení na rychlou apřímočarou informaci ozákladních významech, nebo naopak rozšíření oetymologický údaj či ookrajové významy ze starších slovníků) je jedním zoněch úžasných výdobytků, jež tištěné médium neumožňovalo, arozhodně by nebylo rozumné se takovýchto prostředků zříkat. Aby se však mohlo týchž, ale istarších dat používat opakovaně auzpůsobitelně, je zapotřebí zajistit především technickou stránku věci: vyvinout nástroje podporující kompatibilitu různých formátů, API nástroje apod., na obecnější rovině přiblížit lexikografii sémantickému webu. Anejen to, nezbytná je idostatečně robustní infrastruktura, která by poskytla potřebnou podporu lexikografům— ati zní následně těžili ve prospěch svých cílových uživatelů. Ita existuje: jmenuje se ELEXIS amá za cíl „zpřístupňování slovníků, lingvistických dat ajazykových nástrojů evropským komunitám“.3 Asi nepřekvapí, že za ní stojí agilní Slovinci, konkrétně Simon Krek sIztokem Kosemem (ten je také už po léta hlavním organizátorem eLexu), neméně klíčovou roli hraje také český zástupce (firma Lexical Computing včele sMilošem Jakubíčkem). Některé projekty na ELEXIS přímo navázané byly představeny jako samostatné příspěvky; za všechny doporučujeme především nástroj Elexifinder,4 což je snadno prohledávatelná databáze výstupů nejen čistě lexikografických, ale také těch zoborů se slovníkářstvím úzce souvisejících. Elexfinder umožňuje uživatelům prohledávat odborné články avidea zkonferencí za pomoci klíčových slov adalších podmínek (konkrétní konference, autor, jazyk/region apod.), všechny zdroje jsou volně stažitelné, ato včetně pečlivě oanotovaných videozáznamů, mj.zposledních konferencí eLex aEuralex.5 Takto bohatý adostupný zdroj dosud nebyl kdispozici ajistě ho ocení každý (nejen) evropský lexikograf. Samotné konferenci předcházel jednodenní workshop Collocations in Lexicography: Existing solutions and future challenges. Znova tu přišla na přetřes otázka vymezení aklasifikace kolokací avíceslovných jednotek vůbec spolu smetodami jejich automatického vyhledávání. Workshop nenabídl ucelené řešení otázky víceslovných jednotek; autoři víceméně jednomyslně konstatovali, že ani léta výzkumů nepřinesla uspokojivé odpovědi na to, jak víceslovné jednotky vymezit, klasifikovat— apředevším spolehlivě vyhledat. Další tři dny to byl už dokonalý pelmel lexikografických témat súctyhodným rozptylem: od diachronní lexikografie přes neografii až po lexikografii překladovou či 3 Více viz https://elex.is/objectives/. Zde jsou cíle shrnuty pod tři slogany: už žádné objevování Ameriky (No more reinventing the wheel), propojování nepropojeného (Connecting the disconnected) aosvěta (Educating). 4 http://er.elex.is/ 5 Aktuálně jsou na webu kromě videozáznamů volně dostupné kompletní sborníky ze všech (!) ročníků konferencí Euralex (od r.1983) ieLex (od r.2009) acelé ročníky tří lexikografických časopisů vdigitalizované podobě. OPEN ACCESS
MICHAL ŠKRABAL — DOMINIKA KOVÁŘÍKOVÁ 135 specializovanou (terminografie, studentské slovníky aj.); představovaly se projekty jak zdárně dokončené (např.finský slovník sanakirja.fi), tak ity ve fázi zrodu či teprve chystané; kromě velkých jazyků byly zmíněny ity malé aohrožené (lívština, sámština, udmurtština, zapotečtina aj.). Už vzhledem ktematickému zaměření konference se často objevovala problematika layoutu, ale též metodiky práce. Čím dál více se počítá saktivní rolí uživatelů vrámci lexikografického procesu: pojmy jako crowdsourcing či citizen science jsou skloňovány rok od roku častěji. Opakovaně zmiňovány byly rovněž aplikace pomáhající při produkci textu (writing assistants), ito je způsob, jak vycházet vstříc aktuálním potřebám uživatelů. Krátce se zastavme uplenárních přednášek. Oprvní se postarala reprezentantka „domácího týmu“ zuniverzit vCoimbře aLisabonu, Margarita Correia[ová], která představila jakási „Pravidla portugalského pravopisu“. Abyť její příspěvek vycházel na náš vkus zpříliš preskriptivních pozic, byl zajímavý sám osobě díky skutečnosti, že portugalština má— na rozdíl třeba od češtiny— polycentrickou normu: kromě samotného Portugalska má status úředního jazyka ještě vbývalých koloniích, tj.vBrazílii, Angole, Mosambiku, Guineji-Bissau, na Svatém Tomáši aPrincově ostrově, Kapverdách, vMacau ave Východním Timoru. Sladit různé pravopisné normy vjednu jistě nebylo jednoduché, apřesto se lusofonním lingvistům— již před třiceti lety— podařilo dobrat konsensu (OAcordo Ortográfico da Língua Portuguesa de 1990). Alexander Geyken, vedoucí redaktor úctyhodného webového slovníku němčiny DWDS.de, přehledně shrnul stav současné německojazyčné lexikografie, sakcentem na online prostředí aony výše zmíněné „chytré“ amoderní trendy. David Baines, saž misionářským vzezřením azápalem, představil křesťanskou mezinárodní neziskovou organizaci SIL, jež iniciuje lingvistický výzkum méně známých aužívaných jazyků, překlad Bible do nich aobecně irůst gramotnosti vzaostalých oblastech. Maciej Piasecki zVratislavské technické univerzity zase nabídl perspektivu WordNetu jakožto relačního sémantického slovníku, ve kterém jsou lexikální významy, fungující jako základní stavební bloky celé struktury, primárně definovány hustou sítí vzájemných lexikálně-sémantických vztahů. Jako posledního— arozhodně nejneortodoxnějšího— jmenujme Matta Kohla, sympatického Američana anositele Ceny Adama Kilgarriffa pro rok 2019,6 který představil svou kratochvilnou zábavu: online hiphopový slovník.7 Nestává se příliš často, že by přednášející mluvil za doprovodu beatu arapu linoucího se zreproduktorů— apublikum osvěžující exkurz mimo akademický rámec do této svérázné subkultury vesměs ocenilo. Ba co víc, kimprovizovanému rapu se nechal strhnout ihlavní organizátor Iztok Kosem! Zdílčích příspěvků už jen stručně zmiňme těch pár, které nás zaujaly. Anna Dziemianko[vá] se věnovala problematice reklam ajejich cílenosti na uživatele vonline slovnících. Je jasné, že bezplatné webové slovníky se bez těchto reklam neobejdou, apozornost lexikografů tak této zdánlivé marginálii patří po zásluze. Jaka Čibej aŠpela Arhar Holdt[ová] představili projekt automaticky sestaveného tezauru slovinštiny, který by měl být do použitelné podoby postupně upravován 6 Bližší informace otéto ceně, udělované od r.2016 vrámci eLexu, najdete zde: https://kilgarriff.co.uk/prize/ 7 https://therightrhymes.com/ OPEN ACCESS
136 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.1 za pomoci veřejnosti: uživatelé hlasují oadekvátnosti jednotlivých synonym, čímž mění jejich pořadí, apodílejí se tak přímo na tvorbě slovníku. Za rozsáhlejší výzkumný tým předvedla Ana Frankenberg-Garcia[ová] práci stextovým editorem ColloCaid, který pisateli nabízí typické akademické kolokace přímo při psaní odborného textu. Nástroj je prozatím kdispozici vangličtině, ale autoři vybídli odbornou veřejnost ke spolupráci akpřípravě verzí vdalších jazycích. Nejeli jsme jen jako pasivní přihlížeči: česká (aslovenská) lexikografie byla zastoupena mj.společným příspěvkem Vladimíra Benka aMichala Škrabala Make my (Czechoslovak Word of the) Day. Cílem projektu je přístupnou formou— každodenním zveřejňováním českého aslovenského ekvivalentu vybraného slova na webu— navazovat na společnou česko-slovenskou jazykovou tradici. Doznáváme upřímně: byly to příjemně strávené čtyři dny, vyšperkované pěšími výlety koceánu ivečerním koupáním. Útulné prostředí hotelu Vila Galé bylo snad až zbytečně honosné, navíc vzhledem klokalitě— daleko mimo centrum města8— iznačně nepraktické. Ostatně isami organizátoři měli jisté pochybnosti osprávnosti takovéto volby. Příští eLex by se měl konat vBrně, ajistě bude rozdíl, zda bude situován vcentru města, kodlehlejšímu Pryglu, či dokonce kVeverské Bítýšce, kde člověk možná pookřeje vlůně přírody, zato šalinou se neprojede… Michal Škrabal | Ústav Českého národního korpusu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | Nám. J.Palacha 2, 116 38, Praha 1 ORCID ID: 0000-0001-9358-3361 [email protected] Dominika Kováříková | Ústav Českého národního korpusu, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | Nám. J.Palacha 2, 116 38, Praha 1, ORCID ID: 0000-0002-4419-6901 [email protected] 8 Vtomto ohledu je těžko překonatelný 4.ročník eLexu, konaný vsrpnu 2015 na jihoanglickém hradě Herstmonceux. Podle pamětníků měl tento ročník nezapomenutelnou, až harrypotterovskou atmosféru, ale dostat se do obchodu či do restaurace bylo velmi nesnadné adobrodružné. OPEN ACCESS