Stefanie Dipper, Ralf Klabunde, Wiltrud Mihatsch (eds.): Linguistik, Eine Einfuhrung (nicht nur) fur Germanisten, Romanisten und Anglisten
Abstract
107
Full text
STEFANIE DIPPER, RALF KLABUNDE, WILTRUD MIHATSCH (EDS.): LINGUISTIK. EINE EINFÜHRUNG (NICHT NUR) FÜR GERMANISTEN, ROMANISTEN UND ANGLISTEN Berlin, Springer Verlag, 2018, 212 stran ISBN 978-3-662-55589-7 Jazykověda spolu sliterární vědou tvoří základní kameny studia filologických oborů. Vroce 2018 vydalo německé nakladatelství Springer Verlag novou publikaci kúvodu do lingvistiky orientovanou na studenty obecné lingvistiky afilologických oborů. Na jejím vzniku se podílel kolektiv autorů, do kterého patří Ralf Klabunde, Björn Rothstein, Martin Hoelter, Konstanze Marx, Monika Schwarz-Friesel, Gerald Bernhard, Melanie Uth, Kristian Berg aMartin Evertz. Ralf Klabunde je činný na Ruhr- -Universität vBochumi. Vedle korpusové lingvistiky se zabývá také sémantikou apragmatikou, zvláště pak otázkou, jak lze jazykovými prostředky ztvárnit mimojazykové skutečnosti. Podílí se také na publikaci Semantik und Pragmatik zřady Wörterbücher zur Sprachund Kommunikationswissenschaft (de Gruyter). Björn Rothstein působí tamtéž avěnuje se převážně morfologii, syntaxi adidaktice. Konstanze Marx pracuje na univerzitě vMannheimu. Kjejím profesním zájmům patří především lingvistika textu, genderová ainternetová lingvistika. Monika Schwarz-Friesel působí na Technické univerzitě vBerlíně. Profesně se věnuje především kognitivní lingvistice. IGerald Bernhard je činný na Ruhr-Universität vBochumi. Zaměřuje se na románskou filologii, zejména italskou, francouzskou arumunskou jazykovědu. Melanie Uth působí na univerzitě vKolíně nad Rýnem. Zabývá se románskou filologií, konkrétně francouzskou ašpanělskou jazykovědou. Mezi její profesní zájmy patří např.variace ajazyková změna. Kristian Berg pracuje na Carl von Ossietzsky Universität vOldenburgu. Věnuje se morfologii, korpusové lingvistice ahistorické lingvistice. Martin Evertz působí na kolínské univerzitě azabývá se didaktikou, grafematikou, fonologií, experimentální lingvistikou. Ipřesto, že kúvodu do studia jazyka ajazykovědy existuje celá řada příruček, stojí tato publikace za pozornost, protože se od dosavadních děl vnejednom ohledu odlišuje. Na první pohled může zaujmout potenciálního uživatele velmi moderním apřehledným designem, vněmž se lze snadno orientovat. Vtextu jsou modrou barvou zvýrazněny příklady, ve žlutých rámečcích jsou uvedeny definice základních pojmů. Vkaždé kapitole se nachází rámečkem oddělený výklad, který je zpohledu autorů nadstavbový aje opatřený seznamem literatury pro zainteresovaného čtenáře. Na rozdíl od ostatních knih zaměřených na toto téma je tato publikace koncipována jako učebnice; vkaždé kapitole se nachází graficky odlišené otázky sloužící kověření znalostí (řešení čtenář nalezne vklíči na jejím konci). Navíc je zde k dispozici iseznam literatury aúkoly. Účel těchto úkolů není hned na první pohled jasný, ale zřejmě slouží primárně pro učitele, kteří se jimi mohou inspirovat azahrnout je do výuky. Kniha se skládá zjedenácti tematických celků, vnichž autoři provedou čtenáře téměř všemi oblastmi jazyka. Na závěr se čtenáři seznámí shistorií lingvistiky aněkterými jejími významnými osobnostmi. Jednotlivé úseky jsou uspořádány poněkud neobvykle: během čtení si nelze nevšimnout, že kapitola pojednávající osyntaxi předKamila Kroutilová OPEN ACCESS
108 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.1 chází morfologii. Vknize není zdůvodněno ani pořadí jednotlivých kapitol, ani teoretické pojetí, ze kterého autoři vychází. Ze strukturalistického pohledu by byl logičtější postup od nejmenšího celku ke komplexnějším, tzn., že po fonologii, ve které se autoři zabývají nejdříve hláskami, by měla následovat morfologie věnující se struktuře slov, anakonec syntax jako celek nejkomplexnější. Kromě základních informací najdeme vknize iřadu nadstavbových, vúvodu do lingvistiky zpravidla netematizovaných, které jsou součástí jiných kurzů rozvíjejících danou problematiku do větší hloubky. Na začátku knihy autoři vymezují předmět lingvistiky, rozdíly mezi jazykem jako objektem aprostředkem jeho popisu, tj.metajazykem. Ve zkratce představují jednotlivé oblasti lingvistiky. Nezanedbatelnou část této kapitoly tvoří korpusová lingvistika, kterou autoři pojímají jako metodu lingvistického výzkumu. Korpusová lingvistika by se ale dala vyčlenit ido samostatného oddílu, jelikož ji lze chápat také jako samostatnou disciplínu. Vrámci fonetiky afonologie tematizují autoři např.artikulační aakustickou fonetiku, členění konsonantů avokálů, rozdíl mezi fonémem aalofonem, distinktivní znaky fonologie, přízvuk slovní avětný. Autoři víceméně používají tradiční terminologii, jako např.distinktivní znak, foném, vokál, konsonant, diftong, monoftong, nasála, afrikáta. Vsyntaxi se věnují autoři především sémantickým rolím, druhům atypům vět. Definují základní pojmy jako je slovo, konstituent, fráze avěta. Absenci jednotlivých syntaktických teorií, mezi které patří mimo jiné dependenční, valenční agenerativní syntax, je možné vysvětlit jejich obtížnou didaktickou uchopitelností ajejich nelehkým zprostředkováním. Jako problematický se jeví ifakt, že skloňování ajednotlivým mluvnickým kategoriím je věnována pozornost vtéto kapitole ipřesto, že skloňování je tradičně považováno za součást morfologie. Tato skutečnost má dopad na další kapitolu snázvem morfologie akcentující především slovotvorbu, která tvoří součást morfologie vširším pojetí (jako morfologie derivační). Jsou zde vymezovány základními pojmy, jako jsou morf, alomorf, morfém, afix, kořen akmen. Oddíl Sémantika pojednává ozákladní problematice významu, jeho složkách, intenzi aextenzi pojmu, polysémii, synonymii aantonymii. Tématy zpracovávanými voddíle opragmatice jsou mluvní akty, konverzační maximy, presupozice avneposlední řadě reference. Voddíle otextové lingvistice věnují autoři pozornost pojmům text atextový typ (Textsorte). Autoři se zde zaobírají textualitou, jednotlivými vlastnostmi textu, ke kterým řadí kohezi, koherenci, intencionalitu, akceptabilitu, situativnost, informativnost aintertextualitu. Dále jsou čtenáři uvedeni do tématu konceptuální/mediální psanosti amluvenosti. Vrámci variační lingvistiky asociolingvistiky autoři definují pojmy variace, variabilita avarieta. Dále podrobně popisují jednotlivé jazykové dimenze, vnichž dochází kvariaci. Historická lingvistika se soustřeďuje na interní aexterní historii jazyka. Zvláštní pozornost je věnována jazykové změně (Sprachwandel) ateoriím, které ji vysvětlují. Na začátku kapitoly pojednávající ografematice je zdůrazněn rozdíl mezi grafematikou apravopisem. Pozornost je zaměřována na vztahy mezi grafematikou adalšími dimenzemi jazyka, ke kterým patří např.fonologie, morfologie, syntax. OPEN ACCESS
KAMILA KROutILOVÁ 109 Poslední tematický úsek provází čtenáře historií jazykovědy, vníž autoři sledují vývoj lingvistiky po chronologické ose adokládají ho významnými osobnostmi, které přispěly krozvoji disciplíny vrámci historického aoborového kontextu zvláště výrazným způsobem (Aristoteles, Jakob Grimm, Wilhelm Grimm, Karl Brugmann, Ferdinand de Saussure, Leonard Bloomfield, Nikolaj Sergejevič Trubetzkoj, Edward Sapir, Joseph Greenberg, Richard Montague, Eugenio Coseriu, Noam Chomsky). Závěrem lze konstatovat, že recenzovaná kniha představuje zdidaktického hlediska velmi zdařilé dílo, protože je psáno názorně apřístupně. Spochopením látky pomáhají četné příklady. Díky moderně pojatému vizuálnímu zpracování se čtenář vknize snadno orientuje. Jedná se tak ovhodnou studijní pomůcku kúvodu do lingvistiky určenou pro studenty začínající stímto oborem. Jedinečnost této publikace spočívá vtom, že se autoři snaží lingvistiku zatraktivnit adidakticky uchopit tak, aby byla pro čtenáře co nejlépe uchopitelná. Kamila Kroutilová | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0002-0675-3025 [email protected] OPEN ACCESS