Několik poznámek k hybridnímu skládání synsémantických a nástavbových druhů

Několik poznámek khybridnímu skládání synsémantických anástavbových druhů1 Patrik Mitter ABSTRAKT: Studie se zabývá rolí hybridního tvoření synsémantických anástavbových slovních druhů vsoučasné češtině. Tento způsob tvoření má uuvedených druhů slov pouze okrajový charakter. Vrelativně větší míře je doložen uněkterých druhů číslovek, vomezené míře se uplatnil auplatňuje při utváření adverbií ainterjekcí. Pro utváření synsémantických slovních druhů není tento způsob tvoření relevantní. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, hybridní tvoření, kompozice, synsémantické slovní druhy, nástavbové slovní druhy ABSTRACT: The paper deals with the role of hybrid constructions of synsemantic parts of speech as well as pronouns and numerals. Hybrid constructions play amarginal role in those parts of speech: adverbs and interjections are constructed in this way to avery limited extent, while synsemantic parts of speech are never formed in this way. The hybrid formation of the numerals covers most of their types, but it is restricted to those which quantify rank one million or higher. KEY WORDS: composition, compound word, word-formative building, element, hybrid word Popisem složených hybridních substantiv, adjektiv asloves vsoučasné češtině jsme se již zabývali buď monograficky (srov.Složená hybridní substantiva sprvním komponentem cizího původu vsoučasné češtině /Mitter 2003/ aHybridní složeniny sprvním komponentem domácího původu vsoučasné češtině /Mitter 2008/) či formou dílčích studií (srov.např.Složená hybridní adjektiva sprvním komponentem cizího původu vsoučasné češtině /Mitter, vtisku, a/, či Několik poznámek khybridnímu tvoření složených sloves /Mitter, vtisku, b/). Hybridní složeniny ostatních slovních druhů (pojmenovacích inepojmenovacích) zůstaly zatím stranou našich popisů, neboť se vporovnání shybridními substantivy aadjektivy jedná ozřetelně mnohem méně početnou, až marginální skupinu výrazů. Cílem naší stati je podrobnější pohled na hybridní skládání synsémantických anástavbových slovních druhů, resp.potvrzení či zpřesnění pozatků zdřívějších zkoumání vtéto oblasti.2 Knástavbovým 1 Příspěvek byl vypracován na základě podpory studentského grantového projektu vrámci specifického výzkumu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně vÚstí nad Labem. 2 Při zpracování studie jsme vycházeli ztěchto titulů: Tvoření slov skládáním (Bozděchová 1994), Hybridní slova aněkteré obecné otázky neologie (Martincová–Savický 1987). Materiálovou základnou pro naše výklady byly následující lexikografické popisy češtiny: PříOPEN ACCESS 58 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017 slovním druhům řadíme vsouladu spojetím akademické Mluvnice češtiny 2 (Petr akol.1986) zájmena, zájmenná příslovce ačíslovky, ksynsémantickým slovním druhům předložky, spojky ačástice. Tvoření složených hybridních adverbií je vporovnání se stejně tvořenými verby mnohem okrajovějším jevem. Adverbia spojmenovací funkcí se tvoří často konverzí od příslušných motivujících adjektiv, proto se považují za deriváty, ato ivpřípadě, že sestávají ze dvou, příp. více slovotvorných základů. Ztohoto důvodu není možné považovat za kompozita ivýrazy typu supernádherně, neboť existenci motivujícího adjektiva (zde supernádherný) je třeba vtakovýchto případech předpokládat. Opačné případy jsou spíše výjimkou. Složené interjekce jako specifický slovní druh (část výrazů má pojmenovací funkci, část nikoli) se tvoří převážně juxtapozicí, přičemž hybridně tvořené výrazy nejsou početné, aproto tento způsob utváření interjekcí (stejně jako adverbií) má marginální charakter. Proces utváření složených interjekcí však není mnohdy záměrným slovotvorným aktem, ale výsledkem spřažení mechanicky řazených slov jako výsledku emocionálních asociací vurčité situaci, či kontextu (srov.např.ježišmarjá, krucinálfagot, hergot apod.). Zhybridně tvořených výrazů jsou doloženy spřežky sprvní složkou cizího původu, např.kristepane, kristebože, prokristapána, heršvec, stejně tak isprvní složkou domácí prachsafra, prach(set)sakra. Jedná se vesměs ovýrazy nespisovné. Tvoření hybridních prepozic, konjunkcí apartikulí skládáním na úrovni syntetické slovní formy nelze sice apriori zcela vyloučit, ale je to proces zatím nerealizovaný aje otázka, zda je vůbec reálně uskutečnitelný. Ukonjunkcí je vyloučen zcela, neboť jde oskupinu výrazů početně omezenou aneproduktivní. Partikule jsou naproti tomu produktivním aneuzavřeným souborem výrazových prostředků. Jejich další nárůst je podmíněn činiteli syntaktickými, textovými, resp.komunikačními, nikoli samotným slovotvorným procesem se změnou morfematické struktury příslušné motivující lexikální jednotky. Proto upartikulí stejně jako uostatních synsémantických slovních druhů nelze uvažovat ojejich slovotvorném utváření. Produktivním souborem jazykových prostředků (akonkrétně gramatických) jsou iprepozice. Jejich dynamiku zajišťuje proces prepozicionalizace, tj.utváření sekundárních prepozic. Je to proces dynamický, neuzavřený, počet sekundárních prepozic se odhaduje na několik set. Hybridně tvořené syntetické formy nejsou mezi nimi doloženy, ohybridnosti můžeme uvažovat pouze zhlediska rozdílného původu jednotlivých složek víceslovných sekundárních prepozic (srov.na bázi, na principu, na konto, vcentru, vdikci, ve sféře, vintencích, na protest proti, ztitulu, vprocesu, za asistence apod.). Hybridně tvořená složená pronomina apronominální adverbia nejsou vnašem materiálu zastoupena, neboť se jedná ozcela uzavřený aneproduktivní soubor výrazů, které sestávají pouze zdomácích jazykových prostředků. Složená pronomina apronominální adverbia tvoří početně omezený, neproduktivní soubor výrazů sdeiruční slovník jazyka českého. (1935–1957), Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost (1978/1994/2003) 1., 2. a3. vydání, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971/1989), 1. a2. doplněné vydání, Nový akademický slovník cizích slov (Kraus akol. 2005). OPEN ACCESS PATrIK MITTEr 59 ktickou funkcí, který je eo ipso tvořen spřežkami vzniklými srůstem dvou domácích lexikálních jednotek (srov.např.tamtudy, taktéž, odsud apod.). Hybridní tvoření je naopak zastoupeno unumerálií. Tento nástavbový slovní druh je specifický vtom, že tvoří neuzavřenou, potenciálně nekonečnou řadu pojmenování. Jednotlivé třídy číslovkových výrazů však nejsou zastoupeny ve stejné míře, některé se užívají ve zřetelně větší míře (např.číslovky základní, řadové), jiné nejsou zastoupeny vsouvztažnosti ke všem základním, resp.řadovým číslovkám vcelém repertoáru číslovek (např.číslovky druhové, souborové, velikostní), přestože lze potenciálně utvořit, resp.jazykově ztvárnit jakýkoli množstevní (určitý ineurčitý, resp.neuzavřený) obsah. Číslovky se zhlediska formálněmorfologického, syntaktického asémantického mohou chovat jako substantiva (tj.označují substance), nebo jako adjektiva (označují příznaky substancí), či jako adverbia (označují příznaky příznaků). Při utváření složených hybridních (inehybridních) číslovek se uplatňuje komplexní kompoziční způsob, juxtapozice ičistá kompozice. Substantivní charakter mají číslovky dílové (resp.jejich významná část). Hybridní tvoření se uplatňuje učíslovek sjedním komponentem (ato zpravidla sdruhým) motivovaným rankem milión nebo vyšším, číslovky skomponentem motivovaným nižším rankem než milión jsou čistě domácího původu, tj.nehybridní. Itak množství tímto způsobem tvořených číslovek je relativně neomezené, srov.např.běžnější výrazy osmimilióntina, desetimilióntina, stomilióntina, čtvrtmilióntina, půlmilióntina, dvoumiliardtina, desetimiliardtina apod. Za motivující výrazy zde mohou být považovány jak číslovky základní (dílové číslovky pak vznikají komplexním způsobem kompozičně-derivačním svyužitím sufixu -tina), tak ičíslovky řadové (výsledné dílové číslovky tak mohou být chápany ijako jejich deriváty svyužitím sufixu -ina— tomuto pojetí dáváme přednost). Složené hybridní číslovky základní numerické askupinové se vúzu uplatňují vmnohem menší míře, pokud jsou vůbec utvářeny. Adjektivní charakter mají číslovky řadové avelikostní. Ty se slovotvorně zakládají na číslovkách základních, stejně tak ičíslovky velikostní. Složené hybridní číslovky řadové avelikostní vznikají komplexním způsobem kompozičně-derivačním, srov.řadové číslovky dvoumiliontý, pětimiliontý, desetimiliontý, stomiliontý, půlbiliontý, třímiliardtý (všechny svyužitím sufixu -tý), resp.číslovky velikostní čtvrtmilionový, sedmimilionový, osmimilionový, půlmiliardový, několikabilionový (všechny svyužitím sufixu -ový). Opět se jedná očíslovky sdruhým komponentem motivovaným rankem milión avyšším. Složené hybridní číslovky souborové, druhové aúhrnné se vúzu téměř vůbec nevyskytují, právě vnávaznosti na vzácný výskyt číslovek typu milionero, milionery, milionerý, miliardero, miliardery, miliarderý apod. vúzu. Adverbiální charakter mají složené hybridní číslovky násobné sdruhým komponentem -krát. Ty vznikají juxtapozicí základních číslovek počínajících rankem 1 000 000 sadverbiem krát (toto adverbium má potenciálně neomezenou spojovatelnost se základními číslovkami), srov.např.výrazy milionkrát, miliardkrát apod. Adjektivní charakter mají číslovky násobné sdruhým komponentem -násobný. Složeniny stímto druhým komponentem vznikají čistou kompozicí, srov.např.výrazy miliónnásobný, miliardnásobný apod. Itento druhý komponent má potenciálně neomezenou spojovatelnost skomponenty motivovanými základními číslovkami. OPEN ACCESS 60 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2017 Znašich dosavadních monografických popisů hybridního skládání vsoučasné češtině (Mitter 2003, 2008) vyplývá, že mezi nejnovější slovní zásobou jsou zastoupena hybridní kompozita jak sprvním komponentem cizího původu, tak sprvním komponentem domácího původu (resp.prvním komponentem zdomácnělým). Podle našich zběžných odhadů převažuje první uvedený typ kompozit, což je dáno především produktivitou některých, ve slovotvorném systému češtiny již déle existujících komponentů novějších (např.bio-, euro-), či komponentů novějších (např.kyber-, e-/e, i-/i, nanoapod.), přičemž počet takovýchto novějších komponentů přejímaných zcizích jazyků se neustále zvyšuje. To je rozdíl oproti prvním komponentům domácím (resp.zdomácnělým), jejichž repertoár se rozšiřuje jen ojediněle. Mezi hybridními kompozity sprvním komponentem cizího původu jsou nejvíce početně zastoupena substantiva (jejich podíl vrámci tohoto typu kompozit je zhruba 95 %), zastoupena jsou dále adjektiva (spodílem zhruba 4 %), ostatní slovní druhy— zvláště číslovky, citoslovce— představují zbylý, zhruba jednoprocentní podíl všech kompozit tohoto komponentosledu. Mezi hybridními kompozity sprvním komponentem domácím převažují mírně substantiva (mají přibližně 60% podíl), následují adjektiva (jejich podíl představuje necelých 40 %), na ostatní slovní druhy— zvláště na slovesa ačíslovky— připadá zbylé 1 % kompozit tohoto typu. Další bádání voblasti hybridních kompozit by se mělo orientovat na následující jevy: 1) na přední ikoncové komponenty nově zformované jejich vydělením zmotivujících cizích slov ato na komponenty jak přední, tak ikoncové— na proces jejich profilace, začleňování do slovotvorného systému češtiny anásledně na jejich produktivitu; 2) na případné nově vzniklé významy upředních ikoncových komponentů cizího původu, na polysémii těchto komponentů, resp.na jejich směřování khomonymii; 3) na nesklonná adjektiva (povětšině cizího původu), která by mohla ve spojení se substantivem domácího původu (formou juxtapozice) směřovat ksyntetické hybridní formě pojmenování, např.live vystoupení, crazy pořad, alko nápoj, copy obchod apod.; 4) na nová pojmenování sprvním komponentem (zkráceným) viniciálové podobě, jako např.e-čeština/ečeština, e-obchod/eobchod, i-noviny/inoviny, i-nákup/ inákup, mvzkaz apod. 5) na nově se objevující chrématonyma, ato především názvy firem (logonyma) anázvy sériových výrobků (sérionyma), srov.např.propriální názvy sprvním komponentem euro-: Eurokámen, Eurospol, Eurostav, Eurovlak apod.; 6) na hybridní substantivní kompozita sprvním komponentem domácího původu adruhým komponentem cizího původu, ato na pojmenování jak apelativního, tak ipropriálního charakteru, např.malobankovnictví, velkoklub, sebekultivace, spolumanažer, plynoservis, Spolchemie, Stavoprojekt, Teploefekt apod.; 7) na uplatnění jednotlivých způsobů utváření hybridních kompozit obou výše uvedených typů; OPEN ACCESS PATrIK MITTEr 61 8) na sémanticko-syntaktickou charakteristiku takto utvářených hybridních kompozit; 9) na konkurenci hybridních kompozit ajejich sémanticky ekvivalentních pojmenování typologicky velmi podobných (domácích kompozit) iodlišných (např.derivátů); 10) na příslušnost takto vzniklých kompozit krůzným útvarům, resp.poloútvarům češtiny ana jejich uplatnění vtextech jednotlivých funkčněstylových oblastí. SHRNUTÍ AZÁVĚR Uadverbií ainterjekcí, stejně tak iusynsémantických anástavbových slovních druhů má hybridní tvoření pouze marginální charakter. Výjimku představují pouze složené číslovky, unichž se hybridizace uplatňuje při tvoření některých druhů číslovek obsahujících komponent motivovaný číslovkou ranku milión nebo vyššího. BIBLIOGRAFIE: (1935–1957): Příruční slovník jazyka českého. Praha: Školní nakladatelství, Státní nakladatelství, SPN. (1960–1971/1989): Slovník spisovného jazyka českého. 1. a2., dopl. vyd. Praha: Academia. (1978/1994/2003): Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost. 1., 2. a3. vyd., Praha: Academia. Bozděchová,I. (1994): Tvoření slov skládáním. Praha: ISV. Kraus,J. akol. (2005): Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia. Martincová,O.— Savický,N. (1987): Hybridní slova aněkteré obecné otázky neologie, Slovo aslovesnost 48. 2, s.124–139. Mitter,P. (2003): Složená hybridní substantiva sprvním komponentem cizího původu vsoučasné češtině. Ústí nad Labem: UJEP. Mitter,P. (2006): Kompozice vkontextu současné češtiny. Ústí nad Labem: UJEP. Mitter,P. (2008): Hybridní složeniny sprvním komponentem domácího původu vsoučasné češtině. Ústí nad Labem: UJEP. Mitter,P. (vtisku, a): Složená hybridní adjektiva sprvním komponentem cizího původu vsoučasné češtině. Mitter,P. (vtisku, b): Několik poznámek khybridnímu tvoření složených sloves. Petr,J. akol. (1986): Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia. OPEN ACCESS