Iveta Čermáková (2018, 2020): Talking Medicine: Czech for Medical Students. Praha: Karolinum Iveta Čermáková, Tereza Bakusová (2021): Talking Medicine 2: Case Reports in Czech. Praha: Karolinum

IVETA ČERMÁKOVÁ (2018, 2020): TALKING MEDICINE: CZECH FOR MEDICAL STUDENTS Praha: Karolinum. IVETA ČERMÁKOVÁ, TEREZA BAKUSOVÁ (2021): TALKING MEDICINE 2: CASE REPORTS IN CZECH Praha: Karolinum. Ivana Bozděchová1 Stále aktuálnější avsoučasnosti stále potřebnější se vrámci aplikované lingvistiky stává oblast LSP (Language for special purposes— Jazyk pro speciální účely),2 zaměřující se na potřeby vzdělávání aodborné přípravy ana výzkum jazykových variací vdaném oboru. Zhruba po tři desítky let se ktakovým oblastem významně řadí výuka češtiny pro cizince studující na českých lékařských fakultách. Tito zahraniční studenti jsou ve specifické situaci: veškerá výuka probíhá vangličtině, vzájemně komunikují pouze vrodném jazyce nebo anglicky ataké vkaždodenním životě mimo univerzitu jim vystačí znalost angličtiny. Naprostá většina znich se po ukončení studia vrací do své domovské země ačeštinu již nepotřebuje. Při studiu na lékařské fakultě jsou zahraniční studenti kapacitně zcela vytíženi odbornými předměty, výuka češtiny proto zůstává poněkud na okraji, aje tedy mimořádně důležité je pro ni co nejvíce motivovat apřipravovat adekvátní azcela specifické studijní materiály. Záslužný se tak vposlední době stal vznik dvou zdařilých avolně na sebe navazujících učebnic češtiny, reflektujících uvedené podmínky studia apotřeby znalosti češtiny zahraničních mediků: Talking Medicine— Czech for Medical Students (Iveta Čermáková, Karolinum 2018, 2020) aTalking Medicine 2. Case Reports in Czech (Iveta Čermáková aTereza Bakusová, Karolinum 2021). První zuvedených učebnic je tematicky uspořádaná do tří oddílů: Člověk anemoc (např.lidské tělo, příznaky nemocí, vyšetření pacienta, lékárna, zdravotnický personál), Anamnézy (např.rodinná anamnéza, pracovní anamnézy, neurologická anamnéza) aLékařské dokumenty (chorobopis, ambulantní vyšetření, lékařská propouštěcí zpráva). Úvodní tematické texty (často dialogy) jsou doplněny arozvíjeny přehledem klíčové slovní zásoby afrází amnožstvím různorodých lexikálních cvičení. Prezentovanou slovní zásobu afráze by měli studenti zvládnout pro praktické stáže vnemocnici apro komunikaci sčeskými pacienty. Proto není omezená jen na spisovná slova, texty obsahují ihovorové, slangové afrazeologické výrazy, snimiž se medici mohou setkat především právě při komunikaci spacienty. Na konci učebnice je zařazen klíč ke cvičením asouhrnný (abecední) česko-anglický slovník— funkční je vněm barevné vyznačení podstatných kolokátů kdůležitým lékařským názvům/termínům, viz např.bolest— akutní, lokalizovaná, hlavy, vkrku; chodit— na kontrolu, oberlích, 1 Text vznikl za podpory projektu Univerzity Karlovy Progres Q10, Jazyk vproměnách času, místa, kultury. 2 Viz též lingvistika jazyků pro speciální účely (special language linguistics) ateorie jazykového managementu (language management), např.Nekvapil 2006; Bozděchová 2009 aj. OPEN ACCESS 12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 spát apod. Tímto způsobem se podporuje chápání aosvojování souvisejících a/nebo hierarchicky uspořádaných pojmů— lexikograficky se zde kombinuje abecední apojmové řazení slovní zásoby. Učebnice je založena na angličtině aje vhodná pro používání ve třídě ipro samostudium; její obsah lze probírat postupně od začátku, nebo zní vybírat tematické části podle zájmu apotřeb studentů. Jak jsme uvedli výše, zahraniční medici potřebují během studia vČesku komunikovat česky (pouze) při klinických stážích vnemocnici při odebírání anamnézy. Proto je idruhá, nová učebnice Talking Medicine založena na originálních kazuistikách, které poskytují slovní zásobu afrazeologii používanou ve standardní lékařské dokumentaci aumožňují studentům naučit se rozumět odborným písemným záznamům tak, aby snimi mohli samostatně pracovat. Struktura jednotlivých kapitol učebnice je záměrně velmi jednotná: na začátku je vždy uvedena kazuistika, následuje slovníček základních termínů adále sekce scvičeními. Ta zahrnují doplňování aobměňování vět, otázky svýběrem zvíce možných odpovědí, párování slov afrází, vtipy akřížovky adalší náročné azábavné aktivity. Motivují studenty kvyužití zkušeností zvlastní odborné praxe akčinnostem směřujícím ksebehodnocení. Kazuistiky (celkem je jich vučebnici 35) jsou prezentovány podle lékařských oblastí (gastroenterologie ahepatologie, diabetologie, endokrinologie, chirurgie, ortopedie, traumatologie, kardiologie, kardiochirurgie, neurologie, neurochirurgie, gynekologie, pediatrie, otorinolaryngologie, pneumologie, urologie, onkologie, dermatologie, infektologie, oftalmologie, psychiatrie). Metodickým záměrem je (1) zahájit kapitolu nácvikem porozumění čteného textu (kazuistiky), (2) zaměřit se na pochopení důležitých aspektů předložených kazuistik, (3) klást otázky na základě dialogu a(4) dokumentovat případové studie včeštině; promyšleně se tedy postupuje kzávěrečné nejobtížnější aktivitě. Co se praktického využití prezentované slovní zásoby afrází týče, za velmi důležité pokládáme ito, že učebnice uvádí nejen otázky, ale vyžaduje od studentů ischopnost klást otázky arozumět odpovědím pacienta při odebírání anamnézy. Znamená to potřebný důraz na nácvik této nepostradatelné komunikační dovednosti. Autorky vhodně zařazují jak psané texty (autentické kazuistiky azáznamy anamnestických dat do dokumentace), tak mluvené projevy— vkaždém oddílu je zahrnuta práce snahraným dialogem (obě učebnice jsou vybaveny nahrávkami reálných konverzací, všech dialogů, užitečných frází avybraných cvičení zaměřených na poslechové porozumění).3 Závěrem je třeba vyzdvihnout téměř exemplární obsahový imetodický přístup autorky/autorek vobou učebnicích Talking Medicine ke specifičnosti výuky češtiny pro speciální účely: zaměřují se na slovní zásobu, zatímco gramatika (slovní tvary akonstrukce) je prezentována vkontextu abez výkladů. Založení na originálních autentických kazuistikách dále odpovídá mj.izásadám moderních komunikačních metod, vsoučasnosti běžně užívaných ve výuce cizích jazyků. Vlastní výuková praxe autorce/autorkám potvrdila, že vzhledem kobjektivním okolnostem je pro jejich studenty (cílové uživatele učebnic) nejschůdnější učit se lékařské termíny jako prefabrikáty, které jsou vomezené míře schopni vpraxi užívat, případně je částečně 3 https://soundcloud.com/karolinum-press/sets OPEN ACCESS IVANA BOzDĚchOVÁ 13 obměňovat. Proto mají učebnice pevnou strukturu založenou na opakování stejných konstrukcí aobratů kzafixování toho nejdůležitějšího, co studenti medicíny potřebují včeštině zvládnout. Adekvátnost metody potvrzuje ifakt, že je první učebnice používána na všech lékařských fakultách vČR jako základní učební text při výuce lékařské češtiny. Jak jsme se zde pokusili naznačit, návaznost na první učebnici vkombinaci sjejím dosavadním ověřeným praktickým využitím předznamenává úspěch iučebnici nové. Obě učebnice navíc sympaticky (ajistě nikoli náhodou) vlastně reagují na přání vyslovené vnaší minulé recenzi vNČDS (Bozděchová 2021) na adresu výuky češtiny jako cizího jazyka pro speciální účely— věřme, že byť jinak, přesto neméně zdárně doplní slovenský výukový materiál pro studenty lékařství na Slovensku… BIBLIOGRAFIE: Bozděchová, I. (2009): Současná terminologie (se zaměřením na kolokační termíny zlékařství). Praha: Karolinum. Bozděchová, I. (2021): Milota Haláková, Marína Kšiňanová, Janka Bábelová (2019): Slovenčina ako liek. Bratislava: Univerzita Komenského. Milota Haláková, Marína Kšiňanová, Janka Bábelová (2019): Slovenčina ako diagnóza. Bratislava: Univerzita Komenského. Milota Haláková, Marína Kšiňanová (2020): Slovenčina ako cvičenie. Bratislava: Univerzita Komenského, NČDS 1, s.9–14. Nekvapil, J. (2006): The Development of Languages for Special Purposes, in: Ammon,U. akol. (eds.), Sociolinguistics/ Soziolinguistik. An International Handbook of the Science of Language and Society, Berlin–New York: Walter de Gruyter, s.2223–2232. OPEN ACCESS