Arabīzī — arabština jedenadvacátého století?

Arabīzī— arabština jedenadvacátého století? Jitka Jeníková Univerzita Karlova jeniko[email protected] ARABIZI— ARABIC FOR THE 21ST CENTURY? Arabizi, the romanized version of the Arabic writing system, is aphenomenon born with the dissemination of new technologies at the end of the 20th century. The first mobile phones and internet weren’t at first able to use other language systems than Latin. Thus Arabizi— acombination of the words Arabi and Inglizi (Arab word for English)— emerged. It uses Latin alphabet and numerals to put down Arabic. The idea is not exactly new— there have been to be promoters of Latinized version of Arabic since the 19th century. Nowadays, Arabizi has its advocates as well as opponents. This paper maps the history of the phenomenon of Arabizi, it presents its basics and introduce the main effects it has on the present-day Arab society. KLÍČOVÁ SLOVA: Arabština— arabízí— arabský jazyk— jazyk— romanizace Arabic— Arabizi— Arab world— language— romanization Vdevadesátých letech minulého století zaznamenaly arabské země narůstající vliv avýznam anglického jazyka, který dominoval rychle se rozvíjející oblasti informačních technologií. Angličtina fungovala jako komunikační jazyk udvojice, jak se posléze ukázalo, zásadních technologických novinek— mobilních telefonů apro veřejnost čerstvě zpřístupněného internetu sjeho chatovacími místnostmi apozději isociálními sítěmi.1 Drtivá většina zařízení (ať už šlo opočítače nebo mobily) na přelomu milénia podporovala výhradně latinku ajazyky zapisované jinými znaky se musely tomuto faktu přizpůsobit. Tak vzniklo arabīzī— romanizovaná podoba arabštiny, jež se rozšířila především mezi příslušníky mladších generací po celém arabském světě. PRVNÍ POKUSY OROMANIZACI ARABŠTINY Snaha oromanizaci arabského písma není ničím novým— první pokusy se objevily už v19.století. Velkým propagátorem latinkou zapisované hovorové arabštiny byl například Wilhelm Spitta (1853–1883), jenž vosmdesátých letech 19.století působil na postu ředitele Egyptské národní knihovny vAlexandrii. Věnoval se místnímu dialektu 1 Allehaiby 2013, s.53. OPEN ACCESS 110 SVĚT LITERATURY 60 avroce 1880 vydal gramatiku egyptské hovorové arabštiny snázvem Grammatik des arabischen vulgärdialectes von Aegypten (J. C.Hinrichs, Lipsko). Na jeho úsilí oromanizaci arabského písma, kterým by bylo možné zachytit odlišnou výslovnost dialektu,2 navázal jeho krajan Karl Vollers apoté, zkraje dvacátého století, Brit J.Selden Willmore. Spříchodem nového století se myšlenka zápisu arabštiny latinkou dále rozvíjela. Vroce 1944 předložil návrh na romanizování zápisu textu jak hovorové, tak spisovné arabštiny Abdalazīz Fahmī, předseda komise pro psaní agramatiku Káhirské akademie arabského jazyka, ajako první tak učinil ve svém rodném jazyce, tedy varabštině.3 Tento návrh byl zhusta kritizován nacionalisty, kteří jej vnímali jako přímý útok na arabskou identitu. Další argument, proč by byla latinka pro zápis arabštiny vhodnější, přinesl taktéž Egypťan, Salāma Mūsā (1887–1958). Novinář, stoupenec sekularismu asocialismu akoptský křesťan tvrdil, že latinka by pro zápis arabštiny byla podstatně efektnější aefektivnější. Jeho náboženské vyznání jej přivedlo kpřesvědčení, že je arabština příliš svázána sislámem aarabští stoupenci jiné víry tak mohou pociťovat (azhusta pociťují) jistou míru odcizení od mateřského jazyka. Zastával názor, že na rozdíl od angličtiny arabštinou není možné dostatečně dobře zachytit probíhající vědecký pokrok, aproto by se od ní mělo upustit.4 Kritikové mu vytýkají, že ve svých argumentacích zcela opomněl islámský zlatý věk vědění, kdy mezi 10.a13.stoletím vznikala vcelé řadě oborů pojednání, znichž těžíme dodnes. Mūsā adalší stoupenci jeho vize tvrdili, že arabština je příliš složitá na psaní, neboť většina písmen má vzávislosti na postavení ve slově čtyři varianty psaní, pro nerodilého mluvčího je kvůli absenci samohlásek při čtení příliš obtížná na pochopení azůstává tu kvůli tomu prostor pro zásadní chyby adezinterpretace textu. Navíc punktace ujednotlivých písmen vyžaduje na čtenáři enormní míru soustředění.5 Arabským nacionalistům amuslimům se nicméně dařilo snahy oromanizaci arabštiny po celé 20.století úspěšně hatit.6 Podobné návrhy vnímali jako urážku arabské identity ajazyka, jehož písmo koneckonců existuje už déle než čtrnáct století. Ajejich boj proti romanizaci by býval mohl být úspěšný, kdyby se na scéně neobjevily moderní technologie, které chtěli Arabové používat ajež však arabštinu zapsat neuměly. ZROD ARABĪZĪ Arabīzī vzniklo kombinací slov arabī (arabština) ainglīzī (angličtina),7 označuje se také jako latinizovaná arabština, ASCIIzace, případně chatovací arabština8 aje to prav2 Vhovorové egyptské arabštině se například na rozdíl od spisovné varianty objevuje pět samohlásek namísto tří— tedy vedle a, iau, jež jsou spisovné arabštině známé, se vegyptském dialektu setkáváme také se ao, pro něž neexistuje varabském písmu zápis. 3 Yaghan 2008, s.41. 4 Abdulraheem— Adegoke 2017, s.3. 5 Allehaiby 2013, s.55. 6 Yaghan 2008, s.41. 7 Bianchi 2012, s. 90. 8 Allehaiby 2013, s.53. OPEN ACCESS JITKA JENÍKOVá 111 děpodobně jediný příklad úspěšného romanizovaného systému, jenž stále existuje aje běžně užívaný vkaždodenním styku. Definuje se jako kódovací systém, jenž namísto arabských písmen využívá latinku aarabské číslice. Každé anglické písmeno reprezentuje ve výslovnosti odpovídající arabský foném, arabské číslice označují arabské grafémy, které vangličtině neexistují apodobají se těmto grafémům svým tvarem. R.M.Bianchi je ve své studii věnované arabīzī nazývá „aritmografémy“.9 Vněkterých případech mohou číslice doplňovat ještě apostrofy. Jako arabīzī se označuje také zařazování anglických slov do psaného nebo mluveného projevu. Níže je ukázka krátké konverzace varabīzī, která se týká objednávky zboží— objevují se tu vedle arabských také anglická slova (law, order, delivery, combo large) afrancouzské oslovení (allo, monsieur), všechna použitá slova jsou psaná latinkou. Allo, law samahet 3abele ekhod order. Tfadal monseur, nehna 3anna se3r L delivery $8 Tayeb laekn bekhod wahad delivery combo large.10 Je tu patrné ivyužití číslic— vtomto případě 3, jež nahrazuje hrdelnici cajn (ع). Číslice se využívají obvykle jako náhrada celkem deseti arabských písmem, vněkterých případech je přidáván také apostrof. Arabīzī je nestandardizovaný způsob přepisu aarabští mluvčí nejsou vpsaní číslic konzistentní. Arabské písmeno Číslice Písmeno vangličtině příklad ء2 — lu2lu2 (perla) ح7 H 7amaam (koupelna) خ5-‘7 Kh 5air / ‘7air / khair (dobro) ص9 — 9ur9ur (šváb) ض‘9 D mu‘9eef (hostitel) ط6 — 6een (hlína) ظ‘6 — ‘6ulm (tyranie) ع3 — 3ain (oko) غ‘3 — ‘3arb (západ) ق8-2 K 8aa3ida / 2aa3ida / kaa3ida (základna) Tabulka:Zápis hlásek číslicemi Vpsané spisovné arabštině se samohlásky obvykle nezapisují. Výjimku představují učebnice, text Koránu, knížky pro děti, případně texty, vjejichž čtení nesmí dojít kchybě. Vpřípadě arabīzī je zápis samohlásek zcela na uvážení pisatele, jejich případné vynechávání může souviset spisatelovými znalostmi, stím, nakolik jsou hlásky jasné zkontextu zprávy, případně na množství povolených znaků.11 Zde je 9 Bianchi 2012, s.90. 10 Převzato zhttps://mayrawas.tumblr.com/image/85433153151. 11 Například SMS zpráva obsahuje 160 znaků, zpráva na Twitteru mohla mít do listopadu 2017 maximálně 140 znaků, dnes 280. Ještě vroce 2008 bylo na běžném telefonu možOPEN ACCESS 112 SVĚT LITERATURY 60 nutné připomenout, že arabské dialekty se oblast od oblasti mohou zásadně lišit (ato ivrámci jedné země). Analogicky je proto zřejmé, že stejné sdělení napříč arabským světem zapsané varabīzī se bude kraj od kraje lišit. POSTAVENÍ ARABĪZĪ VSOUČASNÉ SPOLEČNOSTI Zastánci arabīzī tvrdí, že pomáhá arabským rodilým mluvčím přijímat dvojí kulturní alingvistickou identitu. Jednou znejvýraznější postav je profesorka Americké univerzity vaš-Šāriqa (unás známé spíše pod anglickou výslovností Šardžā) Lelania Sperraza. Podle ní je mladá generace produktem nové doby atím pádem je vybavena novou identitou— stěhovavější apodstatně globalizovanější, jež prochází neustálým procesem adaptace atransformace. Jejich identita neustále přiživovaná na angličtině založenými technologiemi je identitou už nikoliv arabskou, ale identitou arabīzī. Jsou členy legitimní, právoplatné komunity, jež vzešla zglobalizovaného vztahu na sobě vzájemně závislého Západu aVýchodu.12 Navíc přecházení od arabštiny do angličtiny pomáhá sprocvičováním obou jazyků. Zápis varabīzī je údajně rychlejší— anglických písmen je na klávesnici telefonu méně než arabských, apisatel tak může do textu promítnout větší škálu emocí, což arabské písmo neumožňuje— například proto, že nedisponuje velkými amalými písmeny. Všeobecně se dá říci, že arabīzī je populární mezi mladšími arabskými mluvčími, jeho oblíbenost klesá vzávislosti na věku aspolečenském postavení— čím vyšší věk apostavení, tím větší odpor ktomuto fenoménu. Mezi mladými lidmi panuje přesvědčení, že arabīzī je moderní a„cool“.13 Používají ji především ke komunikaci oběžných, každodenních záležitostech, kintimním hovorům spřáteli. Klasická (spisovná) arabština by se podle nich měla vsoučasné době využívat ve formálním anáboženském kontextu— aproto je pro slang naprosto nevhodná.14 Zároveň je zajímavé, že vtipy jsou zapisovány téměř výhradně arabským písmem— zaznamenané vlatince ztrácejí své kouzlo stejně jako poezie.15 Podle odpůrců má arabīzī negativní dopad na arabštinu mladších generací. Že se používání arabīzī nemusí obejít bez následků, dokazuje také studie palestinského ministra společenského vývoje, Ibrāhīma aš-Šācira, jenž na náhodně vybraném vzorku 420 žáků osmých tříd zkoumal korelaci mezi užíváním arabīzī aschopností správně hláskovat varabštině. Dospěl kzávěru, že množství času stráveného užíváním arabīzī skutečně negativně ovlivňuje jazykové schopnosti vrodném jazyce.16 né odeslat naráz maximálně 760 znaků psaných latinkou, ale pouze 330 znaků varabštině. 12 Allehaiby 2013, s.56. 13 Attawa 2012, s.12. 14 Tamtéž, s.25. 15 Al-Khatib— Sabbah 2008, s.49. 16 Al-Shaer 2016, s.29. OPEN ACCESS JITKA JENÍKOVá 113 Odpůrci arabīzī nejsou vzhledem ke koloniální minulosti navíc nijak nadšení zfaktu, že virtuální prostor, stejně jako průmyslové odvětví zabývající se mobilními telefony, jsou ovládány především angličtinou, jež má nad ním výsadní moc. Arabští mluvčí pak mohou mít pocit, že jejich rodný jazyk není pro využití ve světě technologií dostačující aže je technologicky nepřátelský.17 Arabové mají všeobecně ke svému rodnému jazyku, jenž tvoří nedílnou součást jejich identity, velice silný vztah. Je to jazyk islámu, jazyk Koránu, jazyk pěti denních modliteb. Navzdory uměle vytyčeným hranicím jim poskytuje pocit sounáležitosti— podle mnohých nacionalistů hranice mezi arabskými státy neměly vůbec existovat aarabský svět by měl být jednotný právě na základě jazykové identity.18 Pro mnohé kritiky je arabīzī „kulturní zradou“, kdy nahrazení arabské abecedy latinkou symbolizuje odstřižení se od historického akulturního dědictví, jež vjejich očích arabština představuje.19 Samostatnou výzvu představuje arabīzī pro studenty arabštiny. ZÁVĚR Přestože vsoučasné době internet atechnologická zařízení už arabštinu podporují, její mluvčí nadále používají arabīzī. Jeho využití se rozšířilo do reklam ačasopisů aobjevuje se ivnázvech některých produktů. Časopisy, jež vposledních patnácti letech začaly tisknout část obsahu varabīzī, cílí na mladší čtenáře— lze ztoho vyvozovat, že minimálně vtomto segmentu společnosti je arabīzī navzdory kritice aodporu všeobecně přijímáno. Zároveň je ovšem na místě vnímat varování, že by rostoucí popularita arabīzī mohla vést až ke vzniku potenciálně nežádoucího jevu, kdy je jeden jazyk zaznamenávám dvěma odlišnými písmy.20 Nicméně navzdory obavám znamená přesun arabīzī zvirtuálního prostoru do reálného života přechod zneregulova(tel)né sféry do té regulova(tel)né. Nelze tedy očekávat, že by tento fenomén jen tak zanikl. LITERATURA 17 Allehaiby 2013, s.57 18 Tamtéž, s.60. 19 Yaghan 2008, s.45. 20 Attawa 2012, s.39. Abdulraheem, Bashir— Adekunle, Kazeem Adegoke. Re-Thinking Romanization of Arabic-Islamic Script: ACase Study of CJKI Arabic Romanization System (CARS). TARBIYA: Journal of Education in Muslim Society, 2017, no.1.Internetový projekt. [online]. [cit.2019-03-26]. Dostupné z: <http://journal.uinjkt.ac.id/index.php/ tarbiya/article/view/5549>. Al-Khatib, Mahmoud A.— Sabbah, Enaq H.Language Choice in Mobile Text Messages among Jordanian University Students. SKY Journal of Linguistics, 2008, no.21.s.37–65. Internetový projekt. [online]. [cit.2019-0326]. Dostupné z: <http://www.linguistics. fi/julkaisut/SKY2008/Al-Khatib%20et%20 al%20NETTIVERSIO.pdf>. OPEN ACCESS 114 SVĚT LITERATURY 60 ZA VLADIMÍREM SVATONĚM Allehaiby, Wid H.Arabizi: An Analysis of the Romanization of the Arabic Script from aSociolinguistic Perspective. Arab World English Journal, 2013, no.3.s.52–62. Attwa, Mona Farag Mahmoud. Arabizi: AWriting Variety Worth Learning? Magisterská diplomová práce, 2012. Internetový projekt. [online]. [cit.2019-03-26]. Dostupné z: <http://dar.aucegypt.edu/bitstream/ handle/10526/3167/ThesisArabizi_is_ it_a_writing_variety_worth_learning. pdf?sequence=1>. Bianchi, Robert Michael. 3arabizi— When Local Arabic Meets Global English. Acta Linguistica Asiatica, 2012, no.1.s.89–100. Internetový projekt. [online]. [cit.2019-0326]. Dostupné z: <https://revije.ff.uni-lj.si/ ala/article/view/69>. Al-Shaer, Ibrahim M R.Does Arabizi Constitute aThrest to Arabic? Arab World English Journal, 2016, no.3.s.18–30. Yaghan, Mohammad Ali. „Arabizi“: AContemporary Style of Arabic Slang. Design Issues, 2008, vol.24, no.2.s.39–52. OPEN ACCESS