Atentát na Heydricha ve filmu Anthropoid. Globální a lokální recepce minulosti

Atentát na Heydricha ve filmu Anthropoid. Globální alokální recepce minulosti Jaroslav Pinkas HEYDRICH’S ASSASSINATION IN FILM. GLOBAL AND LOCAL RECEPTION OF THE PAST Taking an example of an analysis of viewers’ comments on the film Anthropoid (2016, directed by Sean Ellis), on the local Czech portal csfd.cz and on the portal IMDB.com, opened to the global viewing community, shows some differences in the reception of this film by the Czech and global audience. In this particular case, the relationships between global and local memory are illustrated and some memory studies theses are verified. KEY WORDS: global and local historical memory; historical culture; audience research of featured films; cultural identity; uses of history; pop-culture Film Anthropoid (2016, režie Sean Ellis) pojednává oatentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, od seskoku Gabčíka sKubišem do protektorátu, přes jejich kontakty sdomácím odbojem apřípravy na akci, až po jeho provedení, následné represe nacistů azávěrečný boj parašutistů vkostele sv.Cyrila aMetoděje vResslově ulici. Co jej odlišuje od běžné české filmové produkce ohistorii, je produkční zázemí aambice oslovit globální diváckou veřejnost. Film se distribuoval nejenom vEvropě nebo Spojených státech, ale třeba také vArgentině nebo vTurecku. Máme tak jedinečnou příležitost zkoumat globální recepci lokální historické události. Tématem tohoto textu je srovnání divácké recepce filmu Anthropoid na fanouškovských webech, které reprezentují české (www.csfd.cz) asvětové (www.imdb.com) publikum. Memory studies nabízí řadu tezí opodobě současné paměti, ostřetávání globálních trendů slokálními tradicemi; cílem této studie je některé ztěchto tezí na konkrétním materiálu prověřit. Vúvodu se zaměřím na kontext zobrazování Heydricha, na proměnu recepční situace diváků asouvislost mezi globalizací, konektivitou apodobami kolektivní paměti. Sledovat budu samotný film Anthropoid, nikoli ovšem zhlediska estetických aspektů (kvalita filmové řeči, herecké výkony, režie, atd.) nebo historiky oblíbené kategorie „uvádění filmové fikce na pravou míru“, ale vsouvislostech produkčních, mediálních anarativních. Jádrem textu bude obsahová analýza fanouškovských komentářů na dvou významných diskusních platformách anásledně interpretace této analýzy.1 1 Tuto metodu jsem použil již ve své disertační práci, viz Jaroslav PINKAS, Vzpomínání na tzv.normalizaci vpopkultuře azpůsoby jeho didaktického využití, disertační práce FF UK, Praha 2016, s.51–55. OPEN ACCESS 154 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 ATENTÁT NA REINHARDA HEYDRICHA VE FILMOVÉ TVORBĚ Atentát na Reinharda Heydricha je dnes považován za jednu znejvýznamnějších anejúspěšnějších akcí československého odboje proti nacistické okupaci. Neměl toto výsostné postavení vždy. Vobdobí komunistického režimu se pozornost spíše než na samotný čin soustřeďovala na jeho důsledky— především na masové represe, které vrcholily destrukcí Lidic ajejich obyvatel. Po listopadu 1989 se pozornost obrací kvojákům, kteří atentát provedli, aodbojářům, kteří je podporovali, vzniká řada knih afilmových dokumentů.2 Atentát na Heydricha anásledné nacistické represálie vůči obyvatelstvu patřily ve své době knejznámějším událostem vztahujícím se kČechům akčeským zemím. Už vroce 1942 vznikl vUSA první film, který motiv popravy Heydricha využívá, afilmaři se ktomuto tématu opakovaně vraceli: postavu Heydricha ajeho roli vnacistickém aparátu ajako jednoho zhlavních organizátorů holocaustu reflektovala také řada snímků.3 Základní narativ ve vyprávění osmrti Heydricha spočíval od čtyřicátých let 20.století vheroizaci české rezistence, která byla ovšem pojímána jako symbolické vyjádření evropské rezistence, téma holocaustu stálo zpočátku zcela mimo vyprávění oHeydrichovi, který byl ve válečných snímcích reflektován především jako říšský protektor. Příběh atentátu na Heydricha přitahoval zejména díky přehlednosti asrozumitelnosti zápletky ivšech aktérů. Heydrich byl krutý, odbojáři stateční, oběti nevinné. Příběh statečnosti akrutosti navíc doprovázel příběh zrady. Oba dva válečné snímky pracovaly smotivem mnichovské zrady, který byl vhodně doplňován motivem zrady kolaborantů tvořící dramatický protiklad kpříběhům hrdinných odbojářů.4 Oba válečné filmy ještě nepracovaly spříliš sofistikovaným popisem událostí, vpopředí nestála akce, ale prokreslení atmosféry doby acharakteru lidí. Posun kakci znamenal až československý snímek Atentát zroku 1964.5 Dramatická látka atentátu na Heydricha je zde doplněna divácky atraktivními akčními scénami přestřelek akonspirací. Většina kritiků dodnes považuje právě tento film za historicky nejvěrohodnější aumělecky nejhodnotnější ztvárnění tématu. Zároveň tento snímek nastavil určité schéma pro zobrazování tohoto příběhu, které pak bylo více či méně 2 Nejrozsáhlejším dokumentárním projektem je cyklus České televize Heydrich: konečné řešení (Česká televize, 2012): viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350893065-heydrich-konecne-reseni/5175-o-projektu/ [náhled 3.3.2018]. 3 Vroce 1943 vznikly dva filmy oatentátu: Hangman also die! (1943, režie Douglas Sirk) aHitlerʼs Madman (1943, režie Fritz Lang); vroce 1975 Operation Daybreak (1975, režie Lewis Gilbert); postavu Heydricha reflektovaly idva snímky tematizující především jeho roli vorganizaci holocaustu: Die Wannseekonferenz (1984, režie Heinz Schirk); Conspiracy (2001, režie Frank Pierson). 4 Gerd GEMÜNDEN, Brecht in Hollywood: “Hangmen Also Die” and the Anti-Nazi Film, The Drama Review 43, 4 (T164), Winter 1999, s.65–76; Jan-Christopher HORAK, Sirkʼs Early Exile Films: “Boefje” and “Hitler’s Madman”, Film Criticism 23, 1999, č.2–3, s.122–135. 5 Petr KOPAL, Atentát aLidice. Hrané filmy oprotektorátu, Paměť adějiny 2012, č.2, s.128–130; Petr KOURA, Obraz nacistické okupace vhraném českém filmu 1945–1989, in: Petr KOPAL (ed.), Film adějiny, Praha 2005, s.219–242. OPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 155 neustále variováno (scéna seskoku parašutistů, zabití Heydricha, výslech Aťi, boj vkostele, atd.). Posun žánru od dramatu kthrilleru je patrný také vdalším ztvárnění příběhu výsadkářů zamericko-jugoslávsko-československé produkce Operation Daybreak (1975). Také tento snímek se soustředí výlučně na popis operace Anthropoid. Tento filmový úvod není zcela samoúčelný. Ilustruje pevné místo obrazu atentátu na Heydricha vglobální filmové kultuře aurčitou setrvačnost vyprávění. Narativ atentátu je založen především na „tradičních“ rámcích vzpomínání na válku kořenících vpoválečné heroizaci odboje avytlačení jiných obrazů. PROMĚNY PAMĚTI: GLOBÁLNÍ ALOKÁLNÍ Když uvažujeme osoučasném vnímání atentátu na Heydricha, musíme ovšem vzít vúvahu celkovou změnu kulturní situace naší společnosti. Nástup sociálních sítí amasivní rozšíření internetu mění proces utváření kolektivní paměti. Zatímco ještě před dvaceti lety fungovaly, jak ukázal výzkum německých sociálních psychologů, některé kanonické filmové snímky jako referenční body, knimž pamětníci přirovnávali své vlastní individuální vzpomínky, dnes je vztah mezi vlivnými mediálními reprezentacemi akolektivní (kulturní) pamětí daleko rozvolněnější.6 Někteří badatelé uvažují okolektivní paměti už jako opaměti mediální. Nejen proto, že tuto paměť utváří mediální reprezentace, ale také proto, že komunikace ohledně těchto reprezentací se odehrává zase vdigitálním prostředí sociálních sítí.7 Internet umožnil proměnu divácké pozice azpasivního konzumenta, který pouze přijímal kulturní produkty, se stal aktivní divák, který takovéto filmy aktivně komentuje na internetu. Debata ofilmu vedená vdřívějších dobách především mezi experty akritiky se tak demokratizuje avýznam ahodnocení filmu se díky tomu posouvá. Diskuse ovýznamu mediálního obsahu už není omezená ajednosměrná, ale pluralitní, adiváci se díky internetu stávají její aktivní součástí. Filmová teoretička Marita Sturkenová, která se zabývá vztahem médií, kultury aidentity, zdůrazňuje dynamiku kulturní paměti, která je nyní tvořena velkým množstvím aktérů: „Definovat paměť jako kulturní ve skutečnosti znamená vstoupit do diskuse, co tato paměť znamená. Tento proces se soustředí především na interakci jedinců při vytváření významu. Kulturní paměť je oblast kulturního vyjednávání, vněmž odlišné příběhy nachází své místo vhistorii“.8 Mluvíme-li odemokratizaci recepce, nelze ovšem stejně přistupovat ikobsahu. Dominance hollywoodské produkce vede ktomu, že dochází kjisté „amerikanizaci“ (či globalizaci) lokálních kulturních tradic, včetně těch paměťových. Americký historik Paul Grainge upozorňuje, že tato dominance působí nejen na obsah paměti, ale 6 Harald WELZER— Sabina MOLLEROVÁ— Karoline TSCHUGGNALLOVÁ, „Můj děda nebyl nácek“. Nacismus aholocaust vrodinné paměti, Praha 2010. 7 Motti NEIGER— Oren NIEYERS— Eyal ZANDBERG, On media memory. Collective Memory in aNew Media Age, Palgrave Macmillan 2011. 8 Marita STURKEN, Tangled Memories: The Vietnam War, the AIDS Epidemic, and the Politics of Remembering, Berkeley 1997, s.1. OPEN ACCESS 156 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 ina její strukturu.9 Vdigitálním světě neplatí žádné hranice, což narušuje integritu „teritoriální paměti“. Onástupu globalizované paměti mluví vpodobných souvislostech iAleida Assmannová. Nástup internetu podle ní narušuje loajalitu vůči národním narativům ominulosti, nejen zdůvodů unifikace referenční plochy (mainstreamová hollywoodská produkce), ale isociálních akulturních změn (mobilita, kulturní synkretismus).10 Historik Jerome de Groot uvažuje otéto nové recepční situaci způsobené globalizací apostuluje tezi ospecifickém narativu, který volí národní produkce scílem prorazit „přirozený“ okruh diváků spojených skonkrétní historickou tradicí. Uvádí příklady španělských filmů tematizujících občanskou válku ajejich úspěchy na mezinárodních festivalech.11 Úspěch je podle něj založen na angažovanosti vyprávění vmorálních otázkách, které nereferují kchování velkých sociálních skupin (např.národů), ale kjednotlivci. Tím dává možnost globálnímu divákovi neznalému lokálních historických tradic šanci na ztotožnění se shistorickým příběhem. Samozřejmě je třeba zdůraznit ipostřeh filmového historika Roberta Rosenstonea odramatizaci, emocionalizaci aindividualizaci minulosti, kterou přináší samotný žánr historického filmu aovšem také ounifikaci mainstreamové kinematografie podle hollywoodského vzoru, což vede ktomu, že pojem “hollywoodský film” se užívá nejen pro samotnou hollywoodskou produkci, ale také jako žánrové vymezení.12 Nástup globální paměti je podle A.Assmannové spojen také snovým post-nacionalistickým konsenzem vpolitice paměti založeným na politice lítosti amorálního uvažování auniverzalitě lidských práv. Ikonou globalizované paměti se podle ní stal holocaust, který se zpřehlíženého aupozaďovaného fenoménu stal ústředním bodem evropské apo roce 2000 iglobální paměti.13 Tato „globální kariéra“ holocaustu byla podle Assmannové spojena sústupem heroického vyprávění ominulosti anaopak sprocesem „viktimizace“, tedy přesun pozornosti od hrdinů vzdorujících tlaku dějin kobětem akutrpení, které tyto dějiny přinášejí. Voblasti popkultury se symbolickým vyjádřením tohoto obratu stal už vsedmdesátých letech 20.století americký seriál Holocaust (1978, režie Marvin J.Chomsky) apředevším Schindlerův seznam (1993, režie Steven Spielberg), který se stal globální ikonou sširokým dopadem na veřejnost. Dříve než se objevila globální paměť, byla tu samozřejmě paměť lokální, vázaná na místně vymezené území nebo společenství. Nástup globální paměti ji sice na jedné straně oslabil, ovšem zároveň vyvolal „obrannou reakci“. Rozšiřování „globální paměti“ narušující „teritoriální paměť“ ssebou však přineslo iodpovídající reakci, kterou spolu sVáclavem Bělohradským můžeme označit jako „identitární paniku“ aztoho plynoucí „touhu po identitě“ založenou na zdůrazňování lokálních 9 Paul GRAINGE (ed.), Memory and popular film, Manchester— New York 2003. 10 Aleida ASSMANN— Sebastian CONRAD (edd.), Memory in aGlobal Age. Discourses, Practices and Trajectories, Palgrave Macmillan 2010, s.1–16. 11 Jerome de GROOT, Consuming History. Historians and heritage in contemporary popular culture, London— New York 2009, s.208–216. 12 Robert ROSENSTONE, History on film/ Film on history, Pearson Education 2006. 13 A.ASSMANN— S.CONRAD (edd.), Memory, s.97–117. OPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 157 specifik anormativně určených rámců paměti aidentity, mytologizování minulosti, její unifikaci akanonickou interpretaci. Sociolog Jakub Mlynář upozorňuje na „renesanci“ kolektivních identit nesených touto „potřebou identity“ tváří vtvář unifikující globalizaci, které jsou spojené sobratem ke „starým“ sjednocujícím symbolům, které se zdály být už překonané. Vtomto procesu hledání jistoty identity překračuje jedinec často hranice mezi individuální zkušeností akolektivními kulturními vzorci.14 Můžeme tedy shrnout, že nástup globalizace má své důsledky pro unifikaci produkce historických filmů, jejich narace irecepce. Zatímco vprodukci anaraci můžeme mluvit ojednoznačných trendech daných orientací na morální angažovanost anaraci podle pravidel „hollywoodského filmu“, voblasti recepce jsou důsledky ambivalentní. Nástup globální paměti vede na jedné straně k„post-nacionální“ paměti, pro niž je referenčním bodem holocaust aobecně lidské utrpení vdějinách aposun vyprávění od heroizace kviktimizaci, na straně druhé vyvolává „obrannou reakci“ založenou na návratu klokální tradici apevně vymezeným kolektivním rámcům paměti. Tato sonda do proměn aktuální kulturní situace nám umožní lépe porozumět divácké recepci vkontextu „teritoriální“ iglobální divácké obce. ANTHROPOID VPRODUKČNÍCH AMEDIÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Anthropoid měl na poměry globální produkce relativně malý rozpočet 9 milionů dolarů. Vznikal vkoprodukci několika menších společností (včetně jedné české) alze jej pokládat za autorský film, neboť režisér Sean Ellis se podílel ina tvorbě scénáře astál za kamerou.15 Podle dostupných údajů se náklady na film ze vstupného nevrátily, celkové příjmy ze vstupného pouze drobně přesáhly 5 milionů dolarů, film však itak lze podle producentů považovat za ziskový.16 Přestože jeho návštěvnost vČeské republice byla vpoměru kvelikosti trhu zdaleka největší, ani tady nepatřil snímek kdivácky nejoblíbenějším. První týden po premiéře, který bývá pokládán za rozhodující vdiváckém ohlasu, jej vidělo 24 740 diváků, což znamenalo až třetí místo vžebříčku nejnavštěvovanějších filmů, celkově pak jej vČR shlédlo 168 450 diváků avžebříčku di14 Jakub MLYNÁŘ, Vztah paměti aidentity vsoudobé sociologii, in: Nicolas Maslowski— Jiří Šubrt akol., Kolektivní paměť. Kteoretickým otázkám, Praha 2014, s.257–276. 15 Podrobné informace o produkci a tvůrčím štábu viz: http://www.imdb.com/title/ tt4190530/companycredits?ref_=tt_dt_co [náhled 13.3.2018]. 16 Podle údajů zwebového portálu www.boxofficemojo.com, který sleduje podrobně celosvětové tržby, byly příjmy filmu Anthropoid (vdolarech) vjednotlivých zemích takovéto: USA: 2 964 845, Argentina: 36 150, Kolumbie: 22 041, ČR: 790 284, Řecko: 19 304, Rusko: 36 997, Slovensko: 79 967, Španělsko: 97 834, Turecko:16 499, Velká Británie: 1 015 298. Viz http:// www.boxofficemojo.com/movies/?page=intl&id=anthropoid.htm [náhled 13.3.2018]. Další příjmy vdlouhodobějším horizontu plynou zprodeje licencí avydávání na digitálních platformách. Anthropoid skončil vžebříčku filmů sledovaných vletním kvartálu roku 2017 na 75.místě ze 100 sledovaných, můžeme jej tedy označit za snímek sglobálním dopadem, ovšem nepatřil mezi blockbustery. OPEN ACCESS 158 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 vácké úspěšnosti se vroce 2016 umístil na 30.místě.17 Můžeme ho tedy považovat za film sprůměrným diváckým ohlasem. Režisér Sean Ellis byl podle svých vlastních slov příběhem Anthropoidu fascinován od roku 2001. Ačkoli se soustředil na příběh parašutistů, uvědomoval si iširší historické souvislosti, sahající až kzářijové krizi roku 1938 a„ošetřil“ je úvodními titulkovými sekvencemi. Ve všech rozhovorech zdůrazňoval potřebu rozšířit znalost tohoto příběhu do světové veřejnosti, přičemž upozorňoval, jak na konkrétní historické aspekty příběhu, tak na jeho transhistorické aspekty: hrdinství, obětování, úspěch.18 Anthropoid sklidil solidní ohlas ukritiky. Na webové stránce metacritics.com, která sdružuje on line zveřejněné recenze vangličtině, dosáhl skóre 59/100. Z29 dostupných recenzí se negativně vůči filmu vymezila pouze jediná, převažují naopak pozitivní, oceňující recenze.19 Také včeských médiích převažuje pozitivní hodnocení. Ikdyž není kdispozici podobný nástroj jako metacritics.com, lze pomocí googlu provést sondu do online recenzí. Na velkých zpravodajských webech (idnes.cz, aktualne. cz, novinky.cz, atd.) ina specializovaných filmových stránkách najdeme 16 recenzí, které se ofilmu (až na jednu výjimku) vyjadřují pochvalně.20 Hlavní výhrady směřují 17 Lukáš KRÁL, CZ tržby: Ellisův Anthropoid, Burtonův Sirotčinec nebo Dítě Bridget Jonesové?, kinobox.cz, dostupné online: https://www.kinobox.cz/clanek/11910-cz-trzby-ellisuv-anthropoid-burtonuv-sirotcinec-nebo-dite-bridget-jonesove [náhled 13.3.2018]; údaje onávštěvnosti za rok 2016 viz Návštěvnost filmů za rok 2016, http://kinomaniak.cz/navstevnost-filmu/rocni/2016/ [náhled 13.3.2018]. 18 Režisér Sean Ellis se takto vyjadřoval konzistentně od prvního veřejného vyjádření na tiskové konferenci vKarlových Varech 9.července 2015 až do vyvrcholení mediálního zájmu na podzim 2016 upříležitosti uvedení snímku do kin. Tuto konzistenci ilustrují tři příklady: 1.tisková konference zroku 2015 (9. července), cf. https://www.youtube.com/watch?- v=kjXJh0sB-R8&t=163s [náhled 13.3.2018], 2.tisková konference zroku 2016 (2. července), cf. https://www.youtube.com/watch?v=rXHSu_waKKI, 3.Rozhovor pro webový portál historyextra.com: Anthropoid: behind the scenes with director Sean Ellis, historyextra.com, 9.září 2016, cf. https://www.historyextra.com/period/second-world-war/anthropoid-behind-the-scenes-with-director-sean-ellis/ [náhled 13.3.2018]. 19 Anthropoid, http://www.metacritic.com/movie/anthropoid [náhled 13.3.2018]. 20 Recenze: Martin SVOBODA, Anthropoid se až nepochopitelně nepovedl. Heydricha zabili příliš brzy, na emoce nezbyl čas, viz https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-anthropoid-se-az-nepochopitelne-nepovedl-heydricha-z/r~e28c3dfe402211e68d00002590 604f2e/ [náhled 13.3.2018]. Marcel KABÁT, Na Anthropoid mohou být Češi hrdí. Když zjednodušuje, tak vzájmu pravdy, viz https://www.lidovky.cz/recenze-na-anthropoid- -mohou-byt-cesi-hrdi-f1z-/kultura.aspx?c=A160702_093134_ln_kultura_ELE [náhled 13.3.2018]; Tomáš STEJSKAL, Film Anthropoid připomíná válečnou pohádku pro dospělé, věrné jsou hlavně akční scény, viz https://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-65355410-anthropoid-film-karlovy-vary-festival-recenze [náhled 13.3.2018]; Věra MÍŠKOVÁ, Atentát na Heydricha britskýma očima, viz https://www.novinky.cz/kultura/416009-recenze-atentat-na-heydricha-britskyma-ocima.html [náhled 13.3.2018]; Mirka SPÁČILOVÁ, Atentát. Pak Operace Silver A.Až nakonec průměrný Anthropoid, viz https://kultura.zpravy.idnes. cz/anthropoid-recenze-0ok-/filmvideo.aspx?c=A160923_113739_filmvideo_ts [náhled 13.3.2018]; Jiří PADEVĚT, Filmový Anthropoid je jako zučebnice. Bez emocí, viz http://www. ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1835654-recenze-filmovy-anthropoid-je-jako-z-ucebniceOPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 159 především kjazykové stránce filmu (Marcel Kabát, lidovky.cz: „Pro české publikum je jazyk zásadní překážkou vnapojení na filmový příběh“; Petr Semecký, Eurodeník.cz: „celý film je namluven vangličtině, což vmnoha směrech vyznívá rušivě až směšně“, atd.). Další vážnou výhradou recenzí je nekompatibilita první adruhé části filmu, místy se také objevují výhrady vůči historickým nepřesnostem, ty jsou ovšem hodnoceny shovívavě. Většina recenzí oceňuje potenciál filmu zprostředkovat slavnou událost českých dějin zahraničnímu publiku. Kromě obligátního srovnání fikce saktuálním historickým poznáním ovšem autoři respektují žánr recenze anepouští se do širších historických úvah. RÁMCE VYPRÁVĚNÍ OATENTÁTU NA HEYDRICHA Anthropoid byl od počátku zamýšlen jako vyprávění oGabčíkovi aKubišovi. Všechny ostatní postavy, ať už jde ojejich přítelkyně Lenku aMarii, příslušníky domácího odboje strýce Hajského či rodinu Moravcovu, jsou redukovány do pozice kulis, vnichž se odehrává příběh výsadkářů. Redukovány jsou ivšechny další motivy: rozhodnutí oatentátu, situace vprotektorátu, následky atentátu. Rám příběhu je velmi těsný apříběh je tak velice kompaktní. Než kamera zachytí parašutisty po seskoku, seznámí se divák pomocí úvodních titulkových sekvencí spříběhem mnichovské konference aokupace. Titulky volí méně expresivní informaci omnichovských událostech, nepoužívají pojem „zrada“, ale vůči západním mocnostem méně expresivního vyjábez-emoci [náhled 13.3.2018]; David LANCZ, Anthropoid: české téma nečeskému publiku, viz https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/anthropoid-ceske-tema-neceskemu-publiku_399513.html [náhled 13.3.2018]; Petr SEMECKÝ, Anthropoid svou misi splnil. Kdokonalosti chybí jen sevřenější scénář, viz http://eurodenik.cz/kultura/recenze-anthropoid- -svou-misi-splnil-k-dokonalosti-chybi-jen-sevrenejsi-scenar [náhled 13.3.2018]; Film Anthropoid připomíná důležitou část dějin, bohužel zobtížného úhlu (autor neuveden), cf. http://kultura.eurozpravy.cz/film-a-tv/169701-recenze-film-anthropoid-pripomina-dulezitou-cast-dejin-bohuzel-z-obtizneho-uhlu/ [náhled 13.3.2018]; Marek ČECH, Anthro poid: atentát na Heydricha jako akční film [recenze], cf. https://avmania.e15.cz/anthropoid-atentat-na-heydricha-jako-akcni-film-recenze [náhled 13.3.2018]; Jakub GUTT, Anthro poid je výtečná filmařina, která nedegraduje historii, viz http://www.totalfilm.cz/2016/09/recenze- -anthropoid-vytecna-filmarina-ktera-nedegraduje-historii/ [náhled 13.3.2018]; Tomáš FIALA, Anthropoid: český atentát spříchutí Hollywoodu, viz https://www.informuji.cz/clanky/3221-anthropoid-cesky-atentat-s-prichuti-hollywoodu/ [náhled 13.3.2018]; Jan VARGA, Anthropoid potápí jeho dějová struktura ajazyková odcizenost, viz http://filmserver.cz/ clanek/11751/anthropoid/ [náhled 13.3.2018]; Lukáš KRÁL, Anthro poid, viz https://www. kinobox.cz/clanek/11897-recenze-anthropoid [náhled 13.3.2018]; Jakub PROCHÁZKA, Anthropoid je především kompromisem mezi fakty aatraktivitou, viz http://www.munimedia. cz/prispevek/recenze-anthropoid-je-predevsim-kompromisem-mezi-fakty-a-atraktivitou-11059/ [náhled 13.3.2018]; František FUKA, Anthropoid— recenze, viz http://dokina.tiscali.cz/clanek/anthropoid-recenze-286357 [náhled 13.3.2018]; RIMSY /uživatelský nick/: Anthropoid: Recenze, viz http://film.moviezone.cz/anthropoid/recenze [náhled 13.3.2018]. OPEN ACCESS 160 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 dření: „Československo čelící Německu bez spojenců bylo nuceno nepoužít svou armádu aNěmecko tak okupovalo zemi bez jediného výstřelu.“ Další titulky informují ovypuknutí války vPolsku adůležitosti českého zbrojního průmyslu pro Německo. Poslední titulková sekvence se vztahuje kosobě Reinharda Heydricha, který je označen jako „třetí muž vposloupnosti velení“. Chybí zde informace ojeho podílu na holocaustu. Výrazným tématem filmu je zrada: motiv individuální zrady Čurdy je doprovázen motivem zrady Západu vMnichově (strýc Hajský: „Mnichov byl zrada, ale to už je teď jen historie“). Exilová vláda nevystupuje přímo, ale je opakovaně zmiňována ajejí autorita je ipřes odmítavé stanovisko domácích odbojářů katentátu respektována. Heydrich je vykreslován jako „řezník zPrahy“, který „dusí město strachem“. Lenka, přítelkyně Gabčíka, formuluje svůj odpor kHeydrichovi na základě poprav českých odbojářů, Heydrichovy represe jsou tak vpříběhu líčeny pouze zčeské (resp.československé) perspektivy. Role Heydricha v„konečném řešení židovské otázky“ je zmíněna až vjednom ze závěrečných titulků. Anthropoid tedy vypráví především český (resp.československý) příběh, příliš se do něj nepromítají teze opost-nacionalistickém obratu globální paměti ani téma holocaustu, přestože by se to nabízelo. Vtomto ohledu se vyprávění Anthropoidu velice přibližuje vyprávění Atentátu (1964, režie Jiří Sequens), který se také soustředí na roli Heydricha jako říšského protektora. Podobné rámování má iOperace Daybreak. Do širšího kontextu je ovšem česká fáze Heydrichovy kariéry zasazena ve francouzském filmu The Man With the Iron Heart uváděném vČR pod názvem Smrtihlav (2017, režie Cédric Jimenez). Nejenže je první polovina filmu věnována Heydrichově kariéře od jeho vstupu do NSDAP po provádění masových vražd, ale odkazy na holocaust se vyskytují ivpříběhu výsadkářů (pohled ztramvaje, který ukazuje nápis na zákaz vstupu židů, Himmler uHeydrichovy smrtelné postele). Na druhou stranu se zde prakticky nevyskytují informace oširším rámci československého odboje, chybějí zmínky omnichovské dohodě ioprocesu jejího zneplatnění ze strany Velké Británie („oduznání“). Zatímco předchozí snímky včetně Anthropoidu bychom mohli označit za reprezentanty nacionálního aheroického vyprávění, Smrtihlav můžeme považovat spíše za pokus heroické vyprávění adaptovat na post-nacionalistický konsenzus. DIVÁCKÁ RECEPCE FILMU ANTHROPOID: VÝCHODISKA Svůj přístup kdiskusi ofilmech jsem metodologicky opřel oprincipy diskursivní analýzy vpodání Charlese Antakiho, případně ojeho hlavní české propagátory, Karla Homoláče či Petra Vašáta.21 Spíše než oaplikaci konkrétního modelu kritické nebo post21 Charles ANTAKI— Michael BILLIG— Derek EDWARDS— Jonathan POTTER, Discourse Analysis Means Doing Analysis: ACritique Of Six Analytic Shortcomings, viz http://extra. shu.ac.uk/daol/articles/v1/n1/a1/antaki2002002-paper.html [náhled 13.3.2018]; Petr VAŠÁT, Kritická diskurzivní analýza: sociální konstruktivismus vpraxi, Antropowebzin, dostupné on-line: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2-3_2008/8_KRITICKA_ DISKUR SIVNI_ANALYZA_SOCIAL.pdf [náhled 13.3.2018]; Jiří HOMOLÁČ, Internetové diskuse ocikánech aRomech, Praha 2009, s.38–58. OPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 161 kritické analýzy se uvedenými koncepty jen volně inspiruji, ostatně pojetí diskursu urůzných autorit kolísá. Cílem této analýzy je postižení toho, jak se komunikuje ofilmech ajaké hodnoty jsou se sledováním filmů spojeny. Vtomto konkrétním případě jde odiskurs filmových fanoušků aotázku, co všechno se do daného diskursu promítá, nakolik jde oautonomní filmově-estetickou sféru anakolik se do ní promítají širší kontexty společenské, politické, kulturní. Při analýze jsem si položil tyto otázky: co vidí globální divák, když se dívá na film oatentátu na Heydricha? Jak se tento pohled liší od toho, co vidí český divák? Jaký účinek má politika paměti evropských institucí založená na post-nacionalistickém konsenzu na divácké prožitky? Jaký dopad má tato politika paměti na „užitou paměť“ přítomnou na internetu?22 Obě sledované platformy jsou do jisté míry specifické. Portál Československá filmová databáze (www.csfd.cz) byl založen vroce 2002 adnes patří mezi nejvlivnější platformy, na nichž probíhají diskuse kfilmům. Měsíčně ji navštíví přes milion reálných uživatelů.23 Nejedná se ovšem opřesný vzorek populace. Uživatelé csfd.cz nahlížejí minulost kritičtěji anepředstavují tak přesný vzorek populace ČR.24 Předobrazem pro tento web byla platforma, která měla ambice oslovit globální (spíše ovšem západní) diváky: Internet Movie Database (imdb.com). Tato databáze fungovala nejprve jako uzavřený software, od roku 1994 byla jako univerzitní projekt přístupná na webu aod roku 1998 je součástí holdingu Amazon.25 Poskytuje více informací než csfd.cz, kromě uživatelských komentářů sdružuje idostupné filmové kritiky ařadu rozšiřujících informací oprodukčních amediálních souvislostech filmových atelevizních titulů. Informace ikomentáře jsou vangličtině, vroce 2010 měla tato databáze přes 57 milionů uživatelů měsíčně.26 Je třeba si uvědomit, že zpovahy věci jsou obě databáze „živé organismy“, neustále se vyvíjející, tím, jak knim postupně přibývá hodnocení adalší aktivity uživatelů, jakákoli analýza tedy zachycuje pouze průběžný stav. PRINCIPY ANALÝZY DIVÁCKÝCH KOMENTÁŘŮ Výchozím bodem analýzy pro mě bylo uspořádání komentářů ajejich kategorizace. Zkoumal jsem frekvenci výskytu konkrétních témat asouvislosti mezi nimi. Pro po22 Kpojmu „užitá paměť“ viz Raphael SAMUEL, Theatres of Memory: Past and Present in Contemporary Culture, London— New York 1994; včeském prostředí Kamil ČINÁTL, Užitá paměť: populární představy minulosti apřítomnosti vtelevizních seriálech, in: Petr Kopal (ed): Film adějiny 4: normalizace, Praha 2014, s.491–509. 23 Ondřej ŠÁLEK, Fanouškovské mikrosvěty žebříčků, filmových znalostí aaktivismu: Diskurzivní analýza sebeprezentace filmového fanouška na ČSFD, diplomová práce, FF MUNI 2012, s.10–14. 24 Viz J.PINKAS, Vzpomínání na tzv.normalizaci, s.47–48. 25 IMDb, dostupné online: https://en.wikipedia.org/wiki/IMDb [náhled 13.3.2018]. 26 Noi Sian KOH— Nan HU— Eric K.CLEMONS, Do Online Reviews Reflect aProduct’s True Perceived Quality? An Investigation of Online Movie Reviews Across Cultures, Electronic Commerce Research and Applications 9, 2010, č.5, s.374–385, viz http://dx.doi.org/10.1016/j. elerap.2010.04.001 [náhled 13.3.2018]. OPEN ACCESS 168 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 Srovnáme-li podoby emocí aestetického hodnocení snímku mezi uživateli csfd.cz aIMDb.com, můžeme konstatovat, že čeští uživatelé spojují emocionální zážitek zfilmu („mrazení“, „slzy“ atd.) často spředstavou hrdosti aidentity („Jsem hrdý, že jsem Čech/ Slovák“), což je vazba, která uglobálního diváka fakticky chybí (vyskytuje se ina IMDb, ovšem pouze uuživatelů, kteří se deklarují jako Češi nebo Slováci— jde o10 případů). Uuživatelů IMDb se vpřevážené většině jedná ovýroky vztahující se kdiváckému zážitku apotěšení ze sledování příběhu. Uspokojování těchto emočních potřeb (ať už “diváckých” nebo “identitárních”) převažuje jak vdivácké obci české, tak vté globální. Anthropoid tematizuje také etické dilema mezi prospěšností činu atragickými následky, které tento čin přináší. Také vtomto ohledu se recepce české divácké obce liší, čeští diváci méně často kladou otázky po správnosti atentátu, atentát je včeském případě vnímán více konsenzuálně améně problematicky (pouze jeden uživatel csfd zdůraznil, že ivojáci mají právo ptát se po legitimitě rozkazů, případně rozkazy odmítnout). Zahraniční diváci si otázku po ceně atentátu kladli častěji ataké častěji pochybovali ojeho jednoznačné interpretaci. Ina IMDb nicméně převažovalo kladné hodnocení atentátu jako smysluplného činu. Odlišnosti můžeme pozorovat ivrozdílech vhistorické aspolečenské kontextualizaci snímku včeské aglobální divácké obci. Zatímco komentátoři na IMDb vřazují snímek do širších historických souvislostí (válečných ipředválečných), většina českých komentátorů vztahuje snímek spíše ksoučasnosti aslouží jim (vduchu rüsenovské typologie) jako exemplární příklad nadčasových hodnot, které je třeba obnovit, případně implementovat do naší přítomnosti. Včeském případě naprosto převládá heroická forma vyprávění, vpřípadě komunity na IMDb je ale situace složitější. Ačkoli prostá statistická analýza potvrzuje také převahu (byť ne tak drtivou jako včeském případě) preference heroického vyprávění, je třeba zohlednit iváhu jednotlivých komentářů. Na rozdíl od csfd totiž portál IMDb umožňuje uživatelům dávat „lajky“ jednotlivým názorům. Aprávě komentáře, vnichž převažuje „viktimizační princip“, jsou výrazně více oceňovány než komentáře s„heroizačními formami“.35 Ačkoli se tento fakt jen obtížně kvantifikuje, rozhodně jej musíme vzít při uvažování otypu divácké recepce do úvahy. Zastavme se nyní ureferenčních filmů, se kterými byl Anthropoid srovnáván. Reflexe referenčních filmů nám umožní lépe zařadit, do jakého klastru film diváci kladou atedy vjakých obsahových atematických souvislostech ho spíše vnímají. Srovnání nám mohou přiblížit tabulky 7 a8. Uživatelé IMDb považují za hlavní referenční snímek Operaci Daybreak, zatímco uuživatelů csfd zcela dominuje Atentát. Naprostá dominance Atentátu (který je navíc většinou uživatelů hodnocen příznivěji než Anthropoid) dokumentuje jasné zakotvení Anthropoidu ve sféře specificky českého (československého) vyprávění. Také Operaci Daybreak můžeme považovat, stejně jako Atentát, za reprezentanta heroického českého (československého) narativu, ovšem vrámci referencí se objevují ijiné tituly. 35 Např.nejoceňovanější komentář obsahující “victimizační principy” ATough Film I’m Glad ISaw, od uživatele Danusha_Goska Save Send Delete, 14.srpna 2016. K13.3.2018 označilo tento komentář za užitečný 186 uživatelů. OPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 169 Vglobální divácké obci nelze Anthropoid tak jednoznačně přiřadit ke konkrétnímu klastru, jako tomu je včeském případě. Představu ovnímání Anthropoidu vrámci referenčních snímků si můžeme udělat podle tematického zařazení referenčních snímků. Tabulky 9 a10 zohledňují tematické zařazení referenčních titulů azároveň počet zmínek otěchto titulech. česká rezistence vůči nacismu 35×(11 titulů) rezistence jiných národů vůči okupantům/nepřátelům 14×(8 titulů) utrpení civilistů 36×(12 titulů) jiné (zmínky ofilmech, které nezapadají do žádné předešlé kategorie) 5×(5 titulů) Tabulka č. 9— Kategorizace referenčních titulů kAnthropoidu na imdb.com. česká rezistence vůči nacismu 128×(8 titulů) jiná než česká rezistence vůči okupantům/nepřátelům 5×(1 titul) utrpení civilistů 5×(5 titulů) jiné (zmínky ofilmech, které nezapadají do žádné předešlé kategorie) 17×(10 titulů) Tabulka č. 10— Kategorizace referenčních titulů kAnthropoidu na csfd.cz. Tituly zmíněné pouze jedním uživatelem 23 (35 %) Operace Daybreak 13 (20 %) Atentát 6 (9 %) Valkýra 6 (9 %) Hangmans also die! 4 (6 %) Hitlerʼs Madman 4 (6 %) Zachraňte vojína Ryana 4 (6 %) Black Book 2 (3 %) Smrtihlav 2 (3 %) HHhH (kniha) 2 (3 %) Tabulka č. 7— Referenční tituly kfilmu Anthropoid na imdb.com. Atentát 106 (66 %) Tituly zmíněné pouze jedním uživatelem 19 (12 %) Operace Silver A 10 (6 %) Wolfenstein (PC hra) 8 (5 %) Dva proti říši (kniha) 8 (5 %) Valkýra 5 (3 %) Smrtihlav 4 (3 %) Tabulka č. 8— Referenční tituly kfilmu Anthropoid na csfd.cz. OPEN ACCESS 170 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 Tabulky 9 a10 potvrzují pevné ukotvení Anthropoidu do konkrétního tématu akontextu, vněmž je vnímán vpřípadě české divácké obce anaopak určitou rozptýlenost anezařazenost snímku vpřípadě globální divácké obce. Vobou případech je zajímavá výraznější absence srovnání Anthropoidu sfilmem Smrtihlav (Man with the Iron Man), který vstoupil do kin zhruba orok později, takže zhruba třetina diváků (těch, kteří komentovali Anthropoid mezi podzimem 2017 a13. března 2018) měla možnost se kněmu vyjádřit. Přesto se kněmu vyjádřili na českém fóru pouze čtyři uživatelé ana fóru globálním pouze dva. Zdá se, že většina diváků nepovažovala tyto filmy za srovnatelné, přestože Smrtihlav svým důrazem na propojení aktivního odboje ajeho důsledků (mj.izachycení poprav vLidicích) lépe naplňuje představu opost-nacionálním konsenzu vglobální paměti. Míra diváckého zájmu však byla vpřípadě Smrtihlava nižší avýrazně nižší byla ijeho frekvence ve veřejném prostoru.36 Smrtihlav tržby Anthropoid tržby Čína 579674 USA 2964845 ČR 113090 ČR 790284 Francie 1842091 Rusko 36997 Maďarsko 168685 Řecko 19304 Nizozemí 158664 Kolumbie 22041 Portugalsko 115618 Turecko 16499 Slovensko 78873 Slovensko 79967 JAR 25407 Argentina 36150 Španělsko 649057 Španělsko 97834 Velká Británie 286070 Velká Británie 1015298 Spojené arabské emiráty 87335 celkem 4104564 5079219 Tabulka č. 11— Srovnání příjmů filmu Smrtihlav aAnthropoid (vdolarech).37 Když shrneme shody arozdíly vdivácké recepci na obou portálech, ukazuje se nám nejprve jednoznačná akonsenzuální reflexe včeském případě. Čeští (aslovenští) diváci vnímají Anthropoid především vkontextu českého (resp.československého) vy36 Pouze 6 954 hodnotitelů na IMDb.com (k13. březnu 2018) ve srovnání s32 724 hodnotiteli Anthropoidu, hodnocení na IMDb pouze 6, 4/10 ve srovnání s7,2/10 uAnthropoidu, pouze 20 komentářů na IMDb ve srovnání se 104 komentáři uAnthropoidu, viz http://www. imdb.com/title/tt3296908/externalreviews?ref_=tt_ov_rt, [náhled 13.3.2018]; pouze jedna kritika vsystému metacritics ve srovnání s27 ufilmu Anthropoid: viz The man with the Iron Heart, http://www.metacritic.com/movie/the-man-with-the-iron-heart, [náhled 13.3.2018]. 37 Příjmy Anthropoidu viz pozn.16, příjmy The Man with the Iron Heart, podle Box Office Mojo, viz http://www.boxofficemojo.com/movies/intl/?page=&id=_fTHEMANWITHTHEIRO01 [náhled 13.3.2018]. OPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 171 právění ostatečnosti českých (resp.československých) odbojářů. Film vychází apotvrzuje narativ ohrdinném českém národě, který statečně čelil německé okupaci. Odboj je vtomto vyprávění především morálním gestem (neuvažuje se tolik ojeho reálných dopadech jako spíše ojeho symbolice), který má význam pro naši současnost jako mravní vzor orientující společnost. Česká reflexe prakticky pomíjí širší rámce Heydrichovy kariéry ajeho roli jako jednoho znejdůležitějších architektů holocaustu. Vpřípadě reflexe na portálu IMDb je situace složitější. Také zde můžeme pozorovat důležitost heroického narativu, ale rozhodně nedominuje tak jednoznačně jako včeském případě. Neméně významný je zde narativ viktimizační, který klade důraz nejen na vyprávění ohrdinství účastníků odboje, ale (vduchu posunu kpost-nacionalistickému konsenzu) také outrpení, které tento boj vyvolával akvědomí obtížnosti jednoznačné interpretace historických událostí. Stávající úroveň analýzy neumožňuje přesnější kvantifikaci a„vážení“ poměru obou narativů, můžeme ho myslím označit jako hybridní typ, která oba druhy kombinuje. * * * Vúvodu jsem předestřel několik teorií oproměně globální paměti vdůsledku politických, kulturních itechnologických změn. Zmiňoval jsem tezi Aleidy Assmannové ovzestupu tématu holocaustu, alespoň vzápadní společnosti, ústupu lokální „teritoriální paměti“ ve prospěch globální od Paula Graingeho, tezi Jeroma de Groot otranshistorické orientaci na morální kategorie vsoučasném filmovém vyprávění ominulosti, emocionalizaci aindividualizaci, kterou má přinášet do veřejného prostoru současný historický film podle Roberta Rosenstonea ademokratizaci afluidní povahu globální paměti vdůsledku nástupu internetu od Mottiho Neigera nebo Marity Sturken. Sonda do divácké reflexe filmu Anthropoid včeském aglobálním kontextu některé ztěchto tezí potvrzuje. Můžeme souhlasit sRosenstonem ade Grootem oemocionalizaci amorální angažovanosti historických snímků, divácká reflexe se vtomto případě odehrává především vtěchto rámcích. Rozdíly vkontextualizaci snímku však naznačují odlišné referenční pole vlokální (české) aglobální divácké obci. Zatímco včeském případě můžeme mluvit opřetrvávajícím heroickém vyprávění, které klade důraz na aktivitu hrdinů aminulost prezentuje jako příležitost pro konstrukci identity, vglobálním případě můžeme konstatovat rozvolnění tohoto heroického vyprávění aobrat kobětem autrpení jako referenčnímu poli historického vyprávění. Tento obrat se nicméně jeví jako méně prudký améně výrazný, než vyplývá ztextů A.Assmannové. Zůstává řada otázek. Jak vlastně vymezit lokální českou paměť, kam ji situovat? Vymezíme ji spíše prostorem, místem, kde se nachází (tedy na českých serverech awebových stránkách) nebo kulturní identitou, která ssebou nese prefabrikované významy ainterpretace? Reakce uživatelů imdb.com, kteří deklarují českou nebo slovenskou identitu, naznačují spíše druhou možnost, velikost vzorku ovšem neumožňuje přílišnou generalizaci. Zároveň nelze mluvit pouze odichotomickém vymezení globálního alokálního, protože hranice mezi oběma sférami paměti jsou OPEN ACCESS 172 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 nezřetelné apropustné, lokální paměť se neustále vymezuje vůči globální, ve snaze zachovat lokální, teritoriální identitu údajně nástupem globální paměti ohroženou. Konečně nezbývá než spekulovat, co je vlastně důvodem odlišnosti české recepce od recepce globální. Jaké důvody vedou kpřetrvávání heroického vyprávění aodsouvají další možná „čtení“ tohoto filmu? Jednou zodpovědí může být vztah mezi atentátem amnichovskou krizí naznačený vúvodní titulkové sekvenci analyzovaného filmu. Atentát na Heydricha zřejmě hraje včeské kulturní paměti roli „zástupu“ za absenci vojenského odporu vůči nacistické agresi vzáří 1938. Silné ztotožnění satentátem ze strany české divácké obce může být výrazem kulturní identity této obce apotřebě důstojného vzpomínání na druhou světovou válku. Na úplný závěr je třeba zmínit limity studie. Základní omezení spočívá vsubjektivitě kódování výroků vjednotlivých komentářích. Jakkoli jsem provedl vrámci analýzy několik revizí výsledků, ať už voblasti rozřazení výroků nebo inového stanovení kategorií, přece jen se samotná povaha komentářů, které integrují většinu kategorií do obtížně oddělitelných celků, vzpírá jednoznačné kategorizaci. Tuto bariéru by odstranilo pouze kolektivní kódování ahlubší diskuse opovaze jednotlivých kategorií. Kvantifikaci jednotlivých kategorií je tedy třeba brát srezervou, spíše jako orientační údaj otrendu, než přesné vystižení skutečnosti. Dalším omezením je velikost vzorku, pro podporu mých tvrzení by bylo třeba prozkoumat více titulů vpříslušném klastru (Atentát, Smrtihlav, Operace Daybreak atp.) apřípadně provázat tyto analýzy sjinými místy mediální paměti (např.diskuse pod příslušnými tematickými články vinternetovém zpravodajství, analýza komentářů pod trailerem Anthropoidu na youtube, analýza sociálních sítí atd.). To ovšem přesahuje rámec této studie. RÉSUMÉ: The subject of the study is viewers’ reflection on the film Anthropoid (2016, directed by Sean Ellis), which shows some differences in the reception of this film by the Czech and global audience. In this particular case, the relationships between global and local memory are illustrated and some theoreticians’ memory studies theses are verified. The study is a probe into the viewers’ reflection on the genre of the historical film. In this specific case, theorists of memory studies verify the theories of the relationship between global and local memory, especially the idea of the decline of local memory before new global memory and content, formally structured by Hollywood productions. It notes the extent to which the Holocaust is a reflection in the film about the assassination of Reinhard Heydrich. Methodologically, the study is based on a discourse analysis of the commentary on the above-mentioned portals and the coding of these comments. The focus of attention is on the utterances related to the historical context of the film, or the social context of the present and the inclusion of the film in the genre cluster (in the spirit of Robert Rosenstone’s theses). The analysis showed some differences between the perception of the film by the Czech and the global audience. In the Czech audience, the film is uniquely placed in the context of a heroic narrative about the Czech resistance to the occupation, with the key reference being the film Atentát (1964, directed by Jiří Sequens). With regard to the global viewing community represented by IMDb.com users, we cannot speak of unambiguous inclusion in a cluster as it is perceived not only as a heroic narrative, but also as a story of the sufferings of innocent civilians. The response of the global viewing community is thus more consistent with the theses of shifting global memory from heroes to vicOPEN ACCESS JaROSLav PInKaS 173 tims. In the conclusion, the author speculates about the reasons for the difference between the Czech and the global reception, and concludes that this reason is the role of the assassination in the Czech cultural memory. Mgr. Jaroslav Pinkas, Ph.D., po studiu historie avýchovy kobčanství vyučoval dějepis na několika pražských gymnáziích. Vsoučasné době působí jako metodik, lektor ahistorik vÚstavu pro studium totalitních režimů. Zabývá se především využitím audiovizuálních materiálů ve výuce, ato teoreticky iprakticky (pomůcky pro učitele základních astředních škol) astudiem historické kultury ([email protected]). OPEN ACCESS