Porozumění čtenému textu u dětí ve věku 7–9 let se zaměřením na kohezní prostředky

Porozumění čtenému textu udětí ve věku 7–9 let se zaměřením na kohezní prostředky Kristýna Bajerová ABSTRACT: Reading Comprehension in Children Aged 7–9 with Focus on Cohesion Aspects. This study concerns an integral topic of psycholinguistic research in reading comprehension— understanding selected aspects of cohesion. It is based on an English study by Yuill and Oakhill (1988) which we replicated in the Czech environment. We investigated the comprehension of three types of anaphora (reference, lexical cohesion and ellipsis) in children aged 7 to 8. Our main concern was describing how solving the task of identifying antecedents of anaphora in astory depends on the type of anaphora, on the distance of the antecedent of the anaphora and on the children’s reading level. It was discovered that successful identification of the antecedent positively correlated with the reading level. The most difficult identification of the antecedent was generally found to be in their immediate proximity. Differences between scores for the individual anaphora types were not statistically significant. Due to the absence of relevant data concerning the acquisition of cohesion, this research offers the first experimental insight into this topic. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: akvizice porozumění, čtení, elipsa, koheze, lexikální anafora, reference acquisition of comprehension, cohesion, ellipse, lexical cohesion, reading, reference 1. TEORETICKÉ UKOTVENÍ Porozumění textu při aktu čtení závisí na mentálním modelu, který je reprezentací významu textu. Na vytváření tohoto modelu se podílí všechny úrovně jazyka, napříč kterými se odehrávají procesy jako identifikace slova, parsing či vytváření inferencí. Tyto procesy spolu navíc iinteragují aspolečně snaším povědomím ofungování světa, zdroji pracovní paměti, rychlostí vybavení uložené informace aobecně také sverbální inteligencí se podílí na vzniku mentálního modelu textu (Perfetti— Adlof, 2012). Provázanost celého systému vede vpsycholingvistické akvizici čtení kumělému vydělování nižší avyšší úrovně porozumění (lower and higher level), jež dopomáhá zpracování jazykové informace. Vzhledem korientaci výzkumu (tedy akvizice koheze) se věnujeme úrovni vyšší, která vsobě zahrnuje procesy podílející se na širším rámci porozumění, mezi něž spadá mj. vytváření inferencí propojujících text (adále monitoring vlastního porozumění, zpracování struktury příběhu či identifikace tématu). Uvedené procesy se týkají relativně samostatného předmětu zkoumání, asice koheze textu. Právě ta vsobě zpsycholingvistického hlediska zahrnuje iprocesy tvorby inferencí (McKoon— Ratcliff, 1992; Perfetti— Adlof, 2012). Koheze je společně skoherencí považována za jeden ze zakládajících rysů textovosti. Koheze neboli propojení segmetů textu se realizuje na jeho povrchové struktuře OPEN ACCESS KrISTýNA BAjErOVá 35 užitím gramatických prostředků, naproti tomu koherence se realizuje na hloubkové struktuře jakožto výslednice kognitivních procesů (Nekula, 2002, s.217). Na základě kohezních akoherenčních prostředků textu si tak vytváříme vlastní mentální model textu. Kdalším charakteristickým rysům se řadí koreference— jednota mezi anaforou ajejím antecedentem, tedy vztah mezi takovými výrazy, které se různými způsoby vtextu vztahují ke stejnému objektu, ději, vlastnosti apod. (Halliday— Hassan, 2013, s.3). Realizuje se koreferenčními gramatickými alexikálními prostředky jazyka (ibid., s.31–33). Prostředkem gramatické koheze, která je schopna identifikovat slovo odkazující na další slovo, jež se vtextu již dříve vyskytlo, je reference. Referenci lze definovat jako jednotku napomáhající vyhledat význam nebo určit identitu referentu, kněmuž je odkazováno. Reference se nemusí gramaticky shodovat se slovem, na které odkazuje, ale může odkazovat vtextu dvěma směry, ato kataforicky (knásledujícímu textu) aanaforicky (kpředcházejícímu textu). Příkladem reference by mohly být tyto věty: Anička se přihlásila. Ani ona neslyšela zadání úlohy. Další možnou realizací koheze je elipsa, vynechání jednotky zdůvodu jazykové ekonomie. Příkladem elipsy mohou být následující věty: Tomáš se šel projít. 0 Našel na zemi korunu. Za prostředek koheze na lexikologické rovině se považuje lexikální anafora, která se projevuje ve výběru slov, jedná se např. orepetice, synonyma, antonyma, hyponyma, meronyma apod. Vnašem výzkumu pracujeme spodtypem lexikální koheze zvaným asociační anafora (bridging), již Clark (1977) definuje jako konstrukci implikatury, která je pro čtenáře nutnou součástí rozumění věty. Bridging čerpá znaší (kulturní) znalosti světa, což nám umožňuje vytvářet tzv. mosty mezi referencemi, které spolu formálně nesouvisí. Příkladem jsou tyto věty: Lenka byla na zahradě. Květiny krásně voněly. 2. REFERENČNÍ STUDIE Voblasti zkoumání akvizice jazyka včeském prostředí postrádáme data, která by mohla podložit naše vlastní hypotézy. Proto se referenční studií pro design našeho výzkumu stal anglofonní výzkum Yuillové aOakhillové (1988). Autorky vexperimentu zkoumají porozumění čtyřem typům anafory (reference, elipsa, substituce, lexikální anafora) u32 dětí ve věku 7–8 let, které byly rozděleny do dvou skupin podle toho, zda rozumí čtenému textu dobře, či špatně (good or poor comprehenders). Zkoumanou proměnnou, která by mohla ovlivnit porozumění, byla určena vzdálenost mezi anaforou ajejím antecedentem. Každá anafora byla vtextu realizována ve třech vzdálenostech (anafora bezprostřední, střední avzdálená) akaždá znich se vpředkládaném textu vyskytovala ve dvou případech. Po zácviku bylo dítě dotazováno na porozumění experimentálnímu příběhu pomocí dvou typů otázek. První, tzv. anaforická otázka sledovala, kčemu dané slovo odkazuje, co zastupuje. Vpřípadě špatné odpovědi dítěte přešel experimentátor kdruhému typu otázky, tzv. textové otázce, která se ptala na referent anafory přímo. Analýza dat byla provedena zvlášť jak pro anaforickou atextovou otázku, tak pro jednotlivé typy anafor. Autorky uvádějí, že výsledky skupiny poor comprehenders OPEN ACCESS 36 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2016 uanaforické otázky byly značně nižší pro všechny typy anafor. Obě skupiny (poor igood comprehenders) skórovaly tím hůře, čím se vzdálenost anafory aantecedentu zvyšovala, svýjimkou lexikální anafory, kde se ivzdálená anafora jevila jako jednodušší. Rozdíl mezi skupinami byl výrazný vaspektu reference bez ohledu na vzdálenost. Výsledky podporují hypotézu, že děti sproblémy vporozumění textu mají obtíže především sdekódováním anafory. 3. CÍLE AHYPOTÉZY Charakteristikou odpovídá výzkumný problém psycholingvistické analýze zaměřené na zpracování anaforických koreferenčních vztahů vpůvodním českém textu se zvláštním zřetelem kakvizici porozumění čteného textu. Předmětem výzkumu se tak stává textová koheze, konkrétně gramatická alexikální anafora. Cílem výzkumu bylo upravit replikovanou studii pro podmínky českého prostředí auskutečnit experiment (pilotní sběr ahlavní sběr dat). Experiment se zabývá koreferenčním odkazováním (gramatickou alexikální kohezí) asoučasně sleduje úroveň porozumění čtení. Součástí deskriptivní části, která předkládá data získaná ztohoto experimentu, je rovněž přehled rozdílné míry úspěšnosti při zpracování různých typů anafor vrůzných vzdálenostech, přičemž se sleduje zejména obecná schopnost dětí úspěšně zvládat anafory. Cílem je tak popsat možné faktory ovlivňující porozumění čtenému textu udětí. Takto pojaté studie včeském prostředí chybí (byť se anaforickým vztahům, koreferenci abridgingu věnuje např. Nědolužko (2011) na materiálu Pražského závislostního korpusu), neexistují tudíž data, oněž by bylo možné opřít hypotézy, které by náš výzkum potvrdil, či vyvrátil. 4. VLASTNÍ EXPERIMENT Po analýze dat zpilotního sběru byly zjištěny přínosné informace vypovídající oobtížnosti některých anafor. Experimentální příběh byl na základě těchto poznatků prodloužen aztížen. Výzkumný vzorek se skládal ze 41 dětí ve věku 7 a8 let ve druhé třídě základní školy. Děti na výzkumném šetření participovaly na základě písemného informovaného souhlasu jejich rodičů. Samotný experiment pak proběhl během výuky na základní škole. První část experimentu sestávala zpředložení výzkumné Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností pro žáky 2. až 5. ročníků ZŠ (Caravolas— Volín, 2005). Na základě této baterie jsme mohli určit, na jaké úrovni čtenářské kompetence se dítě nachází. Skóry zčásti čtení sporozuměním apřesnost porozumění čtenému se tak staly podkladem pro korelace sporozuměním anafoře zdruhé části experimentu. Ve druhé části experimentu bylo dítě nejprve krátce obeznámeno sproblematikou anafory. Děti byly instruovány následovně: Když mluvíme, občas používáme kratších způsobů, jak něco říci, či hledáme jiný způsob, jak se vyjádřit. Například někdy bývá osoba Petr nazývána jako Péťa. Péťa OPEN ACCESS KrISTýNA BAjErOVá 37 je zkratka pro Petra. Péťa nahrazuje Petra. Je to jeho zkratka. (Položen dotaz dítěti, jak různě mu říkají doma či jaké má přezdívky.) Ivpohádkách, aby se nám něco řeklo, se používají takovéto zkratky. Tyto zkratky směřují zpátky do textu, kněčemu vpříběhu, co již bylo řečeno dříve. Zeptám se tě na pár takových zkratek. Budu se tě ptát, co přesně zastupují vtextu. Taky se tě zeptám, co bys dal/ana místo zkratky tak, abys to řekl/avúplném znění. Ukáži ti pár příkladů. Posléze byly dítěti předloženy následující (tučně označené) věty, které si dítě samostatně anahlas přečetlo aexperimentátorka je doplnila komentářem. Anička se přihlásila. Ani ona neslyšela zadání úlohy. Slovíčko ONA tady stojí za Aničku. Zastupuje to slovo, které se již vyskytlo vtextu dříve. Mohl/abys namísto slova ONA dát ANIČKA asmysl věty by zůstal naprosto stejný. Tomáš se šel projít. Našel na zemi korunu. NAŠEL tady odkazuje na TOMÁŠE. Kdybychom doplnili TOMÁŠE před slovo NAŠEL, věta by stále znamenala to stejné. „Prší venku?“ zeptala se maminka. „Ano,“ odpověděla Jana. ANO tady stojí za ANO, PRŠÍ VENKU. Oba příklady znamenají to samé. ANO zastupuje PRŠÍ VENKU. Lenka byla na zahradě. Květiny krásně voněly. KVĚTINY tady stojí za KVĚTINY VJEJÍ ZAHRADĚ. Slovo KVĚTINY zastupuje slovo zmíněné dříve, ato vJEJÍ ZAHRADĚ. Ve světě něco někam patří, tak jako židle patří ke stolu, tak květiny patří kzahradě. KVĚTINY tady stojí za ZAHRADU. Pokud experimentátorka zpozorovala, že má dítě stále obtíže porozumět zadání, cvičné příklady vysvětlila znovu. Vlastní experiment je modifikací referenční studie pro české jazykové prostředí, proto je experimentální text příběhem čítankového typu pro druhou třídu (inspirace vČítance pro 2. ročník základní školy, 2002). Příběh byl obohacen opotřebné anafory ajejich vzdálenosti, byly přidány postavy aprodloužena délka příběhu. Vtextu byly anafory zvýrazněny červenou barvou (namísto toho jsou vtomto článku podtrženy) atučným písmem. Text (viz níže) je tvořen 604 slovy askládá se ze 17anafor (anafora reference ve vzdálené vzdálenosti byla zanalýz kvůli nevhodnosti vyloučena), asice: reference vbezprostřední astřední vzdálenosti po dvou příkladech, jeden příklad vzdálené reference, elipsa alexikální anafora vkaždé vzdálenosti po dvou příkladech. Bezprostřední vzdálenost znamená, že anafora následuje bezprostředně vdalší větě za vlastním antecedentem, zatímco střední vzdálenost, že antecedent aanafora jsou od sebe vzdáleny přesně odvě věty. Vzdálenost nejdelší nebyla vreferenční studii definována přesně, antecedent aanafora jsou od sebe vzdáleny více než tři věty, ukaždé ztypů anafory jinak. OPEN ACCESS 38 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2016 Po pretréninkové části byl dítěti příběh nejprve přehrán, každé dítě tedy slyšelo stejným způsobem pronesený příběh. Před spuštěním nahrávky byly děti upozorněny, že se jich po vyslechnutí příběhu experimentátorka zeptá na klíčové body příběhu, aby věděla, že rozumí narativu, čímž se zajistilo také to, že dítě dávalo pozor aposlouchalo. Následovalo vlastní čtení příběhu, ato tak, že si dítě četlo „vduchu“ azároveň prstem ukazovalo, kde se právě vtextu nachází. Souběžně sdítětem četla text nahlas iexperimentátorka. Když vtextu došly kčerveně zvýrazněnému slovu (zde podtrženému), následovala anaforická otázka ve znění Ke kterému slovu se toto slovo vztahuje? / Ke kterému slovu, které jsme již četli, se toto slovo vztahuje? / Se kterým slovem je to spojeno? / Na co to odkazuje? Pokud dítě odpovědělo správně, pokračovalo se dále ve čtení textu. Pokud nevědělo, experimentátorka se zeptala na anaforickou otázku alternativním způsobem. Pokud dítě opět odpovědělo špatně, přikročilo se ktextové otázce tak, aby dítě nepoznalo, že se mýlí, anebylo odrazeno od dalších otázek. Textová otázka se pak vždy dotazovala po konkrétních subjektech věty: Kdo je ten ON? / Co je to, co nenašli? / Kdo je ten kamarád? 4.1 SKÓrOVáNÍ Vyhodnocení správnosti anaforické, popř. textové otázky probíhalo okamžitě po podání odpovědi dítěte abylo zaznačeno do záznamového archu. Celé sezení bylo nahráváno na diktafon, vpřípadě nejasností při přepisu dat do elektronické podoby mohla experimentátorka ověřit odpověď dítěte znahrávky. Jako platné odpovědi byly brány odpovědi buď totožné santecedentem, či antecedentu silně podobné (například uantecedentů Větříci byly uznávány Větry, Vánky). Při skórování správně zodpovězené anaforické otázky byly automaticky označeny jako platné itextové otázky. 4.2 KLASIFIKACE ANAFOr, VýSLEDKY Jak učesali vílu1 11Křemílek sVochomůrkou žili na pasece. Bydleli vmalém aútulném domečku, aten připomínal pařez. Měli velice milou sousedku vílu, která je chodívala často navštěvovat. Její krásné zlaté vlasy byly známy široko daleko. Všichni byli velice dobří kamarádi. Jednoho večera se šel 1Křemílek bez 14Vochomůrky projít po pasece. Najednou 1uslyšel22, 68 naříkání sedmi neznámých hlásků. Křemílka to zarazilo avystrašilo. Raději zavolal na svého 14kamaráda54, 85 pro radu. AVochomůrku napadlo: „Možná se to ozvalo z10ostružin!“ 1 Tučně zvýrazněný je antecedent opatřený dolním indexem, který jej spojuje spatřičnou anaforou. Anafora je vždy zvýrazněna podtržením aje také opatřena horním indexem, kde je uvedena procentuální úspěšnost při řešení anafory, ato vpořadí anaforická otázka, textová otázka. Vexperimentálním textu, který byl předkládán dětem, však byly anafory zvýrazněny červeně, nikoliv podtržením. Úprava vznikla, aby se děti lépe orientovaly včernotisku. OPEN ACCESS KrISTýNA BAjErOVá 39 Křemílek má 9Vochomůrku moc rád. Věří mu bezmezně adal by za něj život. Prostě kamarádi, jak mají být. Navíc jen 9on49, 68 mu dokáže vždy poradit apomoci, aproto se tím směrem společně rozeběhli acelí překvapení 10tam17, 63 našli sedm 3, 16větříků, zapletených do pichlavých proutků ostružiní. „Vy jste to ale vyvedli!“ řekli Křemílek sVochomůrkou. Azačali je společně velice opatrně vymotávat. Když 3všechny vytáhli49, 71, odfučeli rychle přes paseku. Ten sedmý se ale vrátil, ulomil 12větvičku, podal ji Křemílkovi sVochomůrkou ašpitl: „Až vám bude ouvej, ulomte sedm 12trnů29, 54 amy vám přijdeme na pomoc.“ Druhý den navečer šli kamarádi po pasece. Auostružin stála víla. Celá byla pěkná, ale vlasy měla rozcuchané, jako by přes den spala vroští. Nešťastná víla na 11oba71, 95 zavolala: „Za chvíli vyjde 7měsíc, ato já musím být učesaná! 7On73, 88 už skoro odemyká vrátka na oblacích.“ Křemílek to nechápal, aproto se zeptal: „Aproč musíš být učesaná?“ Víla hbitě odpověděla: „Abych mohla Měsíčkovi zatancovat.“ „Tak mu 5zatancuj neučesaná,“ poradil jí Vochomůrka. Nečekal však, že se víla lekne. Klopýtla palečkem ozávoj askoro upadla na zem. Vochomůrka ji na poslední chvíli zachytil. „5To78, 80 já nesmím,“ řekla víla. „To by zlesa vyběhla tma ajá bych vní zabloudila acelé by to špatně dopadlo.“ Křemílka však napadlo jednoduché řešení: „Aproč se neučešeš?“ poradil jí. Víla smutně sklopila oči ašpitla: „Když já jsem ztratila 6hřeben azrcátko.“ Avtom za horou zavolal hlas: „Pospěš si, už držím vruce klíč!“ „To je on!“ lekla se víla. „Ajá jsem pořád ještě neučesaná!“ Křemílek sVochomůrkou dostali nápad ahned ho řekli víle, ať tam na ně počká, avypravili se hledat hřeben azrcátko. Naneštěstí 2našel Vochomůrka jen lístek zosiky. Křemílek zase jen suchou 2větvičku39, 49. Zkroušeně se vrátili na paseku kvíle. Když je víla uviděla, zvolala: „Našli jste mi aspoň 4hřeben? 15Měsíc promluví každou chvíli!“ Mezitím si vílími prstíčky česala rozcuchané vlásky, avšak marně aztěžka. Křemílek sVochomůrkou smutně sklopili hlavy: „4Nenašli10, 29,“ odpověděl Křemílek. Oblohou opět zazněl hluboký, 15stříbrný hlas71, 83: „Pospěš si, už musím vložit klíč do mého nebeského 13zámku!“ Abylo slyšet, jak klíč chrastí v13zámku22, 66. Víla zoufale zanaříkala: „Už vyjde Měsíček.“ Nad horou se otevřela nebeská vrátka aon znich opravdu vyšel. Jen co se zjevil, udělal někdo dva tiché krůčky, to 8tma vystoupila z17lesa. Zdalipak se 8ona15, 32 něčeho bála, to nevíme, ale krok za krokem postupovala kneučesané víle, občas klopýtla obílé kameny, abyla stále větší avětší. Když to Křemílek viděl, posteskl si: „To je ztoho, že jsme pro vílu nenašli, 6co ztratila32, 83.“ Ato už tma skotačila víle okolo kotníků. Naštěstí vposlední vteřinu Vochomůrka ulomil zostružinového proutku sedm trnů. Vtu chvíli tam přiletělo sedm nových 16kamarádů53, 72 zvědaví, co potřebují. „Tuhle učešte vílu,“ povídá Vochomůrka. Větříci se dali do práce jemnými prstíčky— ahle! Víla tady stojí krásně učesaná. Když to tma spatřila, jen něco pošeptala autekla zpátky mezi temné 17stromy39, 73. Větříci sáhli do sedmero kapes pro sedm píšťalek abyla pěkná muzika. Víla si podkasala závoj aradostně tancovala pro měsíček, účes jen radost pohledět. Anaforické atextové otázky byly analyzovány zvlášť. Mezi zkoumané proměnné patří vzdálenost anafory od antecedentu (vzdálenost bezprostřední, střední, vzdálená), OPEN ACCESS 40 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2016 typ anafory (elipsa, lexikální anafora areference) avýsledky testů zbaterie Caravolasové aVolína (2005) (porozumění čtenému sohledem na počet přečtených položek, přesnost porozumění, elize hlásek). Tabulka 1 uvádí výsledky úspěšnosti skórování ujednotlivých typů anafor sohledem na jejich vzdálenost od antecedentu. Jsou zde vypsány antecedenty ajejich anafory ve zkrácené podobě. typ ANTECEDENT ANAFORA % AO % TO IR Měsíc on 73,2 % 87,8 % IR tma ona 15 % 31,7 % MR Vochomůrka on 48,8 % 68,3 % MR ostružiní tam 17,1 % 63,4 % RR Křemílek aVochomůrka oba 70,7 % 95,1 % IE Křemílek 0 22,0 % 68,3 % IE našel zase 0 jen suchou větvičku 39,0 % 48,8 % ME větříky všechny vytáhli 0 48,8 % 70,7 % ME hřeben nenašli 0 9,8 % 29,3 % RE tancovat neučesaná 0 to já nesmím 31,7 % 80,5 % RE hřeben azrcátko nenašli 0, co ztratila 78 % 82,9 % IL větvička trn 29,3 % 53,7 % IL zámek zámek 22,0 % 65,9 % ML Vochomůrka kamarád 53,7 % 82,9 % ML měsíc stříbrný hlas 70,7 % 85,4 % RL větříci kamarádi 53,7 % 73,2 % RL les temné stromy 39,0 % 70,7 % tabulka 1:Úspěšnost při řešení anaforické otázky atextové otázky vprocentech. I= bezprostřední vzdálenost, M = střední vzdálenost, R = vzdálená anafora; R = reference, E = elipsa, L = lexikální anafora; AO = anaforická otázka, TO = textová otázka. 4.3 SKÓrE ANAFOrICKÉ ATEXTOVÉ OTáZKY CELKOVĚ Skóre za textovou otázku bylo odvozeno od skóre za anaforickou otázku, aproto skóre textové otázky mohlo být jedině vyšší nebo stejné jako uanaforické otázky, neboť obsahovalo všechny úspěšné odpovědi na anaforickou otázku plus odpovědi na následující textovou otázku. Skóre textové otázky bylo podle očekávání výrazně vyšší (68,2 % správných odpovědí) než uanaforické otázky (42,5 % správných odpovědí). 4.4 TYP ANAFOrY— SKÓrE UjEDNOTLIVýCH TYPŮ ANAFOr BEZ OHLEDU NA VZDáLENOST UANAFOrICKÉ ATEXTOVÉ OTáZKY Hodnoty skóre pro eliptickou anaforu, lexikální kohezi areferenci se statisticky významně neliší, ato ani pro skóre anaforické otázky (chí-kvadrát = 2,82, df = 2, p =0,24), ani pro skóre textové otázky (chí-kvadrát = 4,3, df = 2, p = 0,12). Jednotlivé hodnoty vprocentech viz vtabulce 2. OPEN ACCESS KrISTýNA BAjErOVá 41 anafora AO TO elipsa 38,2 63,4 lexikální 44,7 72,0 reference 44,9 69,3 tabulka 2:Skóry ujednotlivých anafor uanaforické otázky (AO) atextové otázky (TO). 4.5 VZDáLENOST ANAFOrY— SKÓrE UANAFOr SOHLEDEM NA VZDáLENOST UANAFOrICKÉ ATEXTOVÉ OTáZKY Uanaforické otázky subjekty skórovaly pro bezprostřední vzdálenost ve 33,3 % správně, zatímco ustřední vzdálenosti ve 41,5 % správně auvzdálené anafory dokonce v54,6 % správně. Tato data ukazují, že pro elipsu areferenci byla nejvzdálenější anafora nejsnazší, pro lexikální anaforu to však byla vzdálenost střední (viz tabulku 4). Utextové otázky subjekty skórovaly pro bezprostřední vzdálenost v 59,3% správně, ustřední vzdálenosti v 66,7 % správně auvzdálené anafory v80,5% správně. otázka I M R AO 33,3 41,5 54,6 TO 59,3 66,7 80,5 tabulka 3:Úspěšnost uanaforické otázky (AO) a textové otázky (TO) ve vzdálenostech. 4.5.1 TYP AVZDáLENOST ANAFOrY— SKÓrE UjEDNOTLIVýCH TYPŮ ANAFOr SOHLEDEM NA VZDáLENOST UANAFOrICKÉ OTáZKY Hodnoty skóre pro eliptickou anaforu areferenci jsou statisticky signifikantní uanaforické otázky, ve smyslu úspěšnosti řešení těchto anafor uvzdálené anafory (elipsa: chí-kvadrát = 14,5, df = 2, p = 0,0007; reference: chí-kvadrát = 15,8, df = 2, p = 0,0004). Hodnoty skóre pro lexikální kohezi jsou statisticky signifikantní uanaforické otázky vtom smyslu, že nejúspěšněji byla tato anafora řešena ve střední vzdálenosti (chí-kvadrát = 22,3, df = 2, p = 0,0000141). anafora I M R elipsa 30,5 29,3 54,9 lexikální 25,6 62,2 46,3 reference 43,9 32,9 70,7 tabulka 4:Skóry jednotlivých anafor sohledem na vzdálenost uanaforické otázky. OPEN ACCESS 42 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2016 4.5.2 TYP AVZDáLENOST ANAFOrY— SKÓrE UjEDNOTLIVýCH TYPŮ ANAFOr SOHLEDEM NA VZDáLENOST UTEXTOVÉ OTáZKY Hodnoty skóre pro eliptickou anaforu areferenci jsou statisticky signifikantní utextové otázky ve smyslu úspěšnosti řešení těchto anafor ve vzdálené vzdálenosti (elipsa: chí-kvadrát = 19,0, df = 2, p = 0,0000738; reference: chí-kvadrát = 16,8, df = 2, p = 0,0002). Ulexikální anafory jsou hodnoty skóre signifikantní ve směru nejvyšší úspěšnosti ustřední vzdálenosti (chí-kvadrát = 12,1, df = 2, p = 0,002). anafora I M R elipsa 58,5 50 81,7 lexikální 59,8 84,2 72,0 reference 59,8 65,9 95,1 tabulka 5:Skóry jednotlivých anafor sohledem na vzdálenost utextové otázky. 4.6 KOrELAČNÍ KOEFICIENTY Jednotlivé typy anafor bez rozdílu ve vzdálenosti byly korelovány stesty zbaterie Caravolasové aVolína (dále jen C–V). Konkrétně byly korelovány stestem na porozumění sohledem na počet správně pochopených vět, stestem na porozumění čtenému sohledem na přesnost astestem na elizi hlásek. 4.6.1 KOrELACE ANAFOr SPOrOZUMĚNÍM ČTENÉMU (SOHLEDEM NA POČET) DLE C–V Anaforická otázka signifikantně korelovala (bez rozdílu typu anafory avzdálenosti) sporozuměním čtenému sohledem na počet (r = 0,40, p = 0,01). Textová otázka signifikantně koreluje sporozuměním čtenému (r = 0,46, p = 0,002). graf 1:Totální skóre anaforické otázky korelováno stestem na porozumění čtenému (počet). OPEN ACCESS