Carla Vergaro: Illocutionary Shell Nouns in English

CARLA VERGARO: ILLOCUTIONARY SHELL NOUNS IN ENGLISH LINGUISTIC INSIGHTS. STUDIES IN LANGUAGE AND COMMUNICATION, EDITED BY MAURIZIO GOTTI. VOL 244. Bern— Berlin: Peter Lang, 2018, 322 stran ISBN 978-3-0343-3069-5 Anglická lingvistická terminologie obsahuje řadu metaforických výrazů, pro něž je obtížné najít odpovídající funkční ekvivalent včeštině. Patří mezi ně gambits, hedges, placeholders, discourse signposts ařada dalších. Některé se staly specifickou autorskou záležitostí, jiné naopak jsou vdané oblasti (např.analýze diskurzu) součástí terminologického aparátu. Mezi takové patří iklíčový termín vnázvu monografie Carly Vergaro, shell nouns, rozšířený vsouladu se zaměřením její studie oatribut illocutionary, známý zteorie řečových aktů. Pro anglická „shell nouns“ však není včeštině ekvivalent, který by evokoval představu, že některá substantiva se mohou stát vurčitém strukturním akontextovém začlenění lasturami (shells), do nichž je zřady komunikativních záměrů „zapouzdřen“ propoziční obsah výpovědi (srov.The thing/ fact/problem is [that he is so lazy]). Podle předních bohemistů koncepčně neodpovídá termín „shell nouns“ našim taxonomickým potřebám, proto izde se vyhneme překladu azůstaneme uanglického „shell nouns“, zkráceně SN. Reference ktermínu „illocutionary shell nouns“ pak má zkrácenou podobu ISN. Jak vyplyne znásledujících úvah, jde osubstantiva jako request, nomination, promise, response, question, complaint, apology, která na rozdíl od performativních sloves řečové akty pouze pojmenovávají, ainformují tak adresáta, který řečový akt si má sdaným propozičním obsahem spojit (srov.Our conjecture is Dr Pedersen woke up when the killer was inside her house). Zuvedené charakteristiky vyplývá, že autorčina volba termínu illocutionary shell nouns je poněkud zavádějící: nejde oilokuční substantiva, ale osubstantiva informující ořečových aktech ailokuční síle výpovědi. Spíše by jim tedy odpovídal název shell nouns reporting on illocutions. Taxonomickým kritériem pro začlenění mezi ISN je přináležitost kjednomu zpěti Searlem (1976) vymezených typů řečových aktů, známých jako asertiva, direktiva, expresiva, komisiva adeklarativa (pořadí výčtu odpovídá frekvenci výskytu vautorčiných datech). Volba ISN je zdůvodněna tím, že dosud se všechny studie o„shell nouns“ zaměřovaly na obecnou charakteristiku, jen sporadicky se objevovaly náznaky další možné sub-kategorizace (Conte, 1996; Schmid, 2000). Vsouladu se Schmidem, který je autorem termínu shell noun asoučasně autorem většiny zásadních studií, podává Vergarová výčet sémantických, strukturních adiskurzních vlastností společných všem SN, aby si tak vytvořila kontext pro vymezenou skupinu ISN, vníž zkoumá sémantické vlastnosti jednotlivých ISN, prototypické strukturní vzorce výskytu ana základě kvantifikace apodrobné klasifikace zvažuje pravděpodobnost určitých prototypických uskupení, vnichž rozlišuje konfigurace centrální aperiferní (vjejím označení major and minor patterns). Vedle úvodní kapitoly (účel acíl, přehled dosavadního bádání, vymezení terminologického aparátu ateoretického rámce, který vychází zLangackerova pojetí Jarmila Tárnyiková OPEN ACCESS 292 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 kognitivní lingvistiky (Langacker, 2008) asémantického přístupu Roschové (Rosch, 1974), založeného na prototypech) obsahuje monografie dalších sedm kapitol: Data ametodologie (2), Asertivní substantiva (3), Komisivní substantiva (4), Direktivní substantiva (5), Expresivní substantiva (6), Deklarativní substantiva (7) aDiskuse azávěr (8). Monografie má dvě rozsáhlé přílohy, abecedně uspořádaný seznam ISN stabulkou frekvence jejich výskytu ačtenářsky poněkud obtížně uchopitelný inventář kategoriálních aspektů, atributů ahodnot, inspirovaný kognitivní psycholožkou K.Proostovou (Proost, 2007). Přílohy doplňují dva rejstříky (sumář ISN avěcný rejstřík). Rozsáhlou vydavatelskou přílohou je informace ofunkci aposlání série Linguistic Insights, sbibliografickými odkazy na všech 245 dosud publikovaných monografií či sborníků. Procedurálně jde okorpusovou analýzu, založenou na uzuálním modelu jazyka (usage-based model). Autorka zkoumá asociace mezi významem zvolených ISN astrukturními vzorci jejich výskytu. Cílem je predikovat míru usouvztažnění mezi typem ilokučního substantiva (např.asertivem), jeho pivotním substantivem (assertion) asouborem specifických rysů, jimiž se dané asertivum liší od ostatních asertiv dané skupiny. Při analýze je uplatněn skalární přístup, který se např.uasertiv projevuje škálou od silného tvrzení po slabé tvrzení, včetně tvrzení falešného. Tak postupně vzniká síť, která odlišuje např.affirmation— remark— criticism— guess— lie, se specifickými distinkcemi, jako jsou obranné tvrzení (affirmation), veřejné tvrzení (announcement), agresivní tvrzení (provocation) asdalšími specifickými „atributy“ a„hodnotami“, např.zaměření do budoucnosti, reaktivní aevaluativní tvrzení. Výsledkem aplikace všech parametrů jsou přehledné tabulky smatricemi specifických rysů každého zanalyzovaných ISN. Je to velmi podrobná akontextově citlivá analýza, uníž by však čtenář určitě přivítal (zejména uméně běžných ISN) větší ilustrativní korpusovou podporu— avedle abecedního uspořádání iuspořádání podle frekvence výskytu, zvlášť když autorka zmiňuje, že její model vychází zjazykového úzu. Kapitoly pojednávající ojednotlivých typech ISN mají jednotné metodické uspořádání, což ulehčuje vnímání kvalitativních ikvantitativních shod aodlišností. Ty jsou ukaždé skupiny substantiv shrnuty vpřehledné sekci Discussion. Data pocházejí zon-line verze slovníku Oxford English Dictionary, Word Netu, autorčiny pilotní studie akanonických studií Schmida. Autentický úzus, frekvence výskytu apreference gramatických struktur, vnichž se ISN vyskytovala, byly ověřovány korpusem současné americké angličtiny (The Corpus of Contemporary Amerian English), známým jako COCA. Jde vlastně okonfrontaci jazykového potenciálu (nabízeného slovníkem OED aWord Netem) súzem americké angličtiny. Při validizování výsledků byly vzaty vúvahu ikonfrontace srodilým mluvčím. Svou metodu přístupu označuje autorka za deskriptivní statistiku. Kměření výskytu ISN vdané konstrukci používá parametr spolehlivosti (reliance) jako syntagmatické měření, které umožňuje zjišťovat kombinace ISN surčitými typy konstrukcí (doplnění ISN infinitivem, postmodifikující vedlejší větou sthat…). Postup probíhal ve dvou krocích: sémantická analýza se zaměřením na typy lexémů agramatická analýza zaměřená na distribuci jednotlivých ISN vurčitých gramatických konstrukcích či vzorcích (patterns). Oba tyto kroky inspirují kněkolika koncepčním poznámkám. OPEN ACCESS JARMILA TÁRNYIKOVÁ 293 Pokud se badatel rozhodne inovovat dosavadní poznatky o„shell nouns“ tím, že si zúží zorný úhel výběrem jedné specifické skupiny, tj.„illocutionary shell nouns“, nabízí se otázka, jak daleko je možno zajít vtoleranci množství odchylek od základních podmínek vymezených Schmidem (Schmid, 2018) pro fungování substantiva jako „shell noun“. Ilustrativní příklady ukazují, že prototypický sled „shell noun— shell content“, který odráží logický sled (nejdříve lastura, potom začlenění propozičního obsahu), je vmnoha příkladech porušen tím, že (často rozsáhlý) propoziční obsah předchází ISN, navíc jsou propoziční obsah aISN realizovány vsamostatných výpovědích astávají se tak parcelovanými strukturami. To, co autorka považuje vtakových situacích za ISN, je vpodstatě dodatečný komentář (afterthought) nebo snad ex-post lastura? Ilustrací mohou být příklady Ithink Iwill age rapidly. That’s my genetic curse. Potvrzuje se zde Schmidovo tvrzení, že být lasturou není inherentní vlastností určitých substantiv, ale za splnění určitých strukturních asituačních podmínek se ktéto roli mohou propůjčit. Nepovšimnuta zůstala iskutečnost, že vřadě příkladů jde odialogické pasáže, vnichž je to adresát, kdo dodává ISN kvýpovědi mluvčího (srov.Don’t be ridiculous.- Who’s being ridiculous. That’s an insult.; podobně Privately he said, you know, Ithink you are the best of abad lot. GROSS: Well, that’s ahigh praise.). Opět tedy jde spíše ohodnotící dodatek, nikoliv ISN. Upřehledů prototypických strukturních vzorců chybí zmínka otom, že ilokuční „shell nouns“ jsou často premodifikována, srov.awonderful idea, astrong presumption, his preliminary judgement, the most important new complaint. Ztoho vyplývá, že nejen determinace [Det+N], ale ipremodifikace [Det+Prem+N] je vilustrativních datech běžnou součástí výskytu ISN amůže významně posouvat škálu jejich kontextově podmíněné sémantické interpretace. Jsou to zjištění, která by při autorčině uzuálním (usage- -based) přístupu přispěla kcitlivější analýze autentických dat, ale také ovlivnila výsledná kvantitativní měření aznich vycházející kvalitativní závěry. Istěmito připomínkami, které jsou myšleny jako doporučení, však má předložená monografie řadu předností. Dynamickým, kontextově podmíněným přístupem kinterpretaci korpusových dat, skalárním přístupem kjejich taxonomii acitlivým přístupem krozlišování jevů centrálních od jevů periferních je monografie Verganové blízká tradičním prioritám funkční systémové lingvistiky. Prozrazuje dokonalou obeznámenost autorky sdanou tematikou, stejně tak ijejí dokonalou obeznámenost sintegrovaným přístupem kanalýze diskurzu. Výklad vtéto monografii je transparentní, ale bohatost obsahu asložitost některých úvah (přestože jim předchází objasnění terminologického aparátu) nutí čtenáře být neustále ve střehu, aby neztratil návaznost. Bohatost úvah ocení především lingvisté zběhlí vkognitivní lingvistice, teorii řečových aktů ateorii prototypů. Zkrátka však nepřijdou ani ti, kteří hledají inspirativní tematiku pro své vlastní badatelské záměry ajednu zmožných cest jejich řešení. OPEN ACCESS 294 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 LITERATURA Conte, M.-E. (1996): Anaphoric encapsulation. Belgian Journal of Linguistics, 10, s.1–10. Langacker, R.W. (2008): Cognitive Grammar. ABasic Introduction. Oxford: Oxford University Press. Proost, K. (2007): Conceptual Structure in Lexical Items. Amsterdam: Benjamins. Rosch, E. (1973): Natural Categories. Cognitive Psychology, 4, s.328–350. Searle, J.R. (1976): Aclassification of illocutionary acts. Language in Society, 5, 1, s.1–23. Schmid, H.-J. (2000): English Abstract Nouns as Conceptual Shells. Berlin: Mouton de Gruyter. Schmid, H.-J. (2018): Shell nouns in English— apersonal roundup. Caplletra. Revista Internacional de Filología, 64, s.109–128. Jarmila Tárnyiková | Katedra anglistiky aamerikanistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého | Křížkovského 10, 771 80 Olomouc ORCID ID 0000-0001-7775-6015 [email protected] OPEN ACCESS