Nositelé paměti nebo zdroje falešných představ?Naučné stezky v ČR v etnologické perspektivě

Nositelé paměti nebo zdroje falešných představ? Naučné stezky vČR vetnologické perspektivě1 Karolína Pauknerová — Jiří Woitsch Memory carriers or sources of false ideas? Educational trails in the Czech Republic in ethnological perspective Educational trails are marked tourist trails placed in naturally or culturally remarkable places where selected significant phenomena and objects are specifically explained. On the most general level, we can understand educational trails as an expression of amodernist relationship to the na tural and cultural heritage. The oldest educational trails were built in Germany and the USA in the 1920s and 1930s, the oldest Czech educational trails date from the late 1960s. After 1990, resp.2000 we can observe, due to the strong wave of new regionalism and environmentalism in the Czech Republic and the mass support of building educational trails from various subsidiary programs, an unusual boom in building educational trails. Their number on our territory can be estimated at almost 1000. Academic attention that has been devoted to the educational trails so far can be described as quite inadequate. The study is therefore, on one hand, introduction into the study of educational trails and, on the other hand, demonstration of one of the possible interpretative approaches to this phenomenon through acase study focused on the content of two trails in central and western Bohemia. The initial method of the study is content analysis (or comparison of content analyzes) of relevant educational trails. The aim is both to verify the „truth“ of the facts presented on the trails, and to find out what role they play or can play in identifying and perceiving cultural (especially historical) and natural phenomena by tourists and other „users“ of these trails. In the study, we try to verify the hypothesis of adifferent concept of the presentation of historical events and historical cultural landscape in the areas affected by the transfer of the German-speaking population after Second World War and traditionally Czech inland areas where the transfer did not take place. On the theoretical level, the contribution is based mainly on the critical epistemological positions of the anthropology of landscape and historical ethnology, historical and ethnological study of memory and partly of the recent ethnological works devoted to the relationship of tourism and historical memory in Central Eastern Europe. Key words: educational trails, landscape, memory, content analysis, walking, tourism, ethnology ÚVOD Předkládaná studie je dílčím výsledkem širšího adlouhodobého zájmu autorského týmu onaučné stezky (dále též NS), který byl původně motivován snahou ozjištění jejich vlivu na představy oprostoru akrajině uobyvatel jedné konkrétní lokality vzápadočeském pohraničí (Fatková et al. 2014). Ukazuje se však, že problematiku naučných stezek lze vkritické perspektivě humanitních resp. sociálních věd nahlížet ce1 Studie byla vypracována vrámci úvazku na CTS UK aAV ČR (dr.Karolína Pauknerová) aspodporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace RVO: 68378076 (dr.Jiří Woitsch). OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 67 lou řadou způsobů ato zejména proto, že jejich trasování, vizuální itextový obsah, proces jejich tvorby avneposlední řadě ivyužívání avnímání naučných stezek turisty iobyvateli lokalit, kudy procházejí, vsobě zahrnuje aodráží množství zjevných iskrytých sociálních akulturních jevů, procesů avýznamů. Vědeckou pozornost, která byla unás ive světě naučným stezkám prozatím věnována, však zároveň můžeme označit za zcela nedostačující. Předkládaný příspěvek proto konceptualizujeme jednak jako „uvedení do problematiky“ studia naučných stezek včeském prostředí, jednak jako demonstraci jednoho zmožných interpretačních přístupů knaučným stezkám prostřednictvím případové studie zaměřené na dvě (resp. tři, viz dále vtextu) vybrané stezky ve středních azápadních Čechách. Výchozí metodou studie je obsahová analýza (resp. komparace obsahových analýz) příslušných stezek. Cílem je jednak ověření typu a„pravdivosti“ faktů, které jsou na naučných stezkách prezentovány, zhodnocení způsobů jejich sdělování veřejnosti ajednak zjištění, jakou roli sehrávají nebo mohou sehrávat příslušné naučné stezky při poznávání avnímání kulturních (zejména historických) apřírodních jevů turisty adalšími „uživateli“ stezek. Vpřípadové studii se pokusíme mj. ověřit hypotézu oodlišném pojetí prezentace nejen historických událostí ahistorické kulturní krajiny voblastech postižených odsunem německojazyčného obyvatelstva po 2. světové válce atradičně „českých“ oblastech vnitrozemských, kde ktransferu nedošlo. Předpokládáme, že vpřípadě naučné stezky vedoucí pohraničím bude konfliktní minulost regionu buď a) zdůrazněna avysvětlena nebo b) záměrně upozaděna, vpřípadě stezky vnitrozemské předpokládáme výrazně menší, pokud vůbec nějaký důraz na „ožehavé“ otázky minulosti. Zkoumat budeme zároveň obsah stezek zhledisek jejich expertního či naopak zábavného pojetí, provázanosti sdalší turistickou ajinou infrastrukturou apokoušíme se zohlednit ivliv autorského zázemí aklíčových aktérů podílejících se na vzniku příslušných stezek na jejich konkrétní podobu. Vteoretické rovině, jakkoliv se jedná převážně oempiricky orientovanou stať, vychází příspěvek především zkritických epistemologických pozic antropologie krajiny ahistorické etnologie, historického aetnologického studia paměti avmenší míře zrecentních etnologických prací věnovaných vztahu turismu ahistorické paměti ve středovýchodní Evropě. Podle našeho názoru totiž naučné stezky představují specifické médium, jehož prostřednictvím dochází kvyjednávání, ovlivňování aformování mj. vědomostí obyvatel daných regionů inávštěvníků— turistů okonkrétní krajině, jejich fyzických, přírodních ahistorických charakteristikách apaměti. Naučné stezky jsou tedy cíleně vystavěnou sítí významů, kterou její tvůrci přikládají kdalším vrstvám významů vkrajině. Na studium naučných stezek je tudíž vhodné amožné takto teoreticky rámované přístupy uplatnit. NAUČNÉ STEZKY: OBECNÉ VYMEZENÍ ASTRUČNÁ HISTORIE Naučné stezky jsou zpravidla vterénu vyznačkované trasy vedené přírodně, kulturně či jinak významnými azajímavými oblastmi alokalitami. Na trase stezky jsou vybrány některé význačné objekty ajevy, které jsou na tzv.zastaveních vysvětleny akomentovány textovými agrafickými prostředky. Zastavení (panely) naučných stezek však OPEN ACCESS 68 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 mohou být umístěna ibez přímého vztahu ke konkrétnímu místu stezky aobsahovat informace obecnějšího (historického, přírodovědného) charakteru. Naučné stezky mohou dále doplňovat izařízení edukačního (kvízy, skládačky) nebo sportovně-zábavního charakteru (hřiště, odpočinkové zóny), stále častěji se setkáváme isdoplňováním stezek onejrůznější technická zařízení ajejich propojování selektronickými médii avirtuální realitou např.pomocí QR kódů. Redukovanou formou naučných stezek jsou bodové informační panely/tabule, které nevytvářejí předem promyšlenou trasu, ale jsou různými, zpravidla institucionálními aktéry umisťovány vkrajině na přírodně nebo kulturně zvláště zajímavých místech. Za bodové informační panely lze považovat iinformační tabule umístěné na historicky cenných objektech (budovách) vměstské zástavbě. Vrámci určitého regionu, aniž by byly propojeny turistickou trasou, mohou být bodové informační panely pojednány jednotným způsobem. Sinformačními panely se setkáváme zejména vEvropě již ve 2. polovině 19. století, počátky budování promyšleně trasovaných naučných stezek lze klást do USA ve 20.letech 20. století, vNěmecku se první stezky objevily ve 30. letech 20. století. Vobou případech je můžeme surčitou opatrností interpretovat jako jeden zprojevů modernistického vztahu ke krajině apřírodnímu prostředí, který úzce souvisí sdobovým rozvojem turistických aochranářských (okrašlovacích) spolků apod. Již vtéto době však mohou nést iurčité stopy dobových ideologií asnah osymbolickou kolonizaci krajiny, což se včeských zemích např.projevovalo vostře antagonistickém soupeření českých aněmeckých turistických spolků, jejichž aktivity byly nezřídka prostoupeny i— nahlíženo dnešní optikou— nacionalistickou agendou (Altman 2006; Pelc 2009; Ulmanová 2011). Patrně nejstarší naučná stezka na území dnešní České republiky vznikla vblízkosti městečka Krásná Lípa vroce 1941 abyla vytvořena amatérským geologem Rudolfem Köglerem. Po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po r. 1945 stezka zanikla abyla obnovena až vletech 2003–2006. Novější ajiž nepřerušená tradice budování stezek spadá do 60. let 20. století aje zcela jednoznačně spjata sodlišným typem agendy, jen zdánlivě neutrálnějším, co se týče prosazování určitých skupinových či individuálních zájmů prostřednictvím tohoto svérázného „média“ tzn. ochrany přírody. Nám známé naučné stezky vzniklé véře totalitárního Československa jsou totiž bez výjimky stezky přírodovědné či „ochranářské“, jakkoliv vomezené míře obsahovaly iúdaje historického či jiného typu. Budovány apečlivě evidovány aschvalovány byly jak orgány státní ochrany přírody, některé realizace (apočítají stím idobové metodické příručky, srov.Čeřovský, Záveský 1989) však vznikaly značně participativním způsobem adíky de facto občanské aktivitě. Naučné stezky tím svébytným způsobem vstupují do doposud málo poznané šedé zóny každodenního života vsocialistickém Československu alze považovat za nenáhodné, že první znich začaly vznikat vdobě dočasného společenského oteplení před rokem 1968. Vroce 1965 tak byla otevřena naučná stezka vpřírodní rezervaci Medník na Sázavě (délka 6 km), která vznikla ziniciativy státní ochrany přírody apředstavovala jakýsi pokusný prototyp, který měl sloužit jako model pro budování dalších naučných stezek vČSSR (Čeřovský, Homoláč 1965). Šlo ostezku výrazně přírodovědného zaměření, která si tento svůj charakter uchovala ipo obnově vroce 2009. Druhou nejstarší naučnou stezkou na našem území je tzv.Medvědí stezka zČerného Kříže do Ovesné OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 69 (délka 14 km) na Šumavě, vzniklá vroce 1967 ziniciativy malé skupinky aktivních prachatických ochránců přírody, která je tedy klasickým dobovým příkladem občanské iniciativy jakkoliv formálně zaštítěné státními orgány.2 Ke stezce byl dokonce vroce jejího otevření vydán tištěný průvodce (Francl, Záveský 1967), což byl na svou dobu velmi zajímavý ave středoevropském kontextu až průkopnický počin. Stezka měla opět převážně přírodovědný charakter (se zvláštním zaměřením na geologii), ovšem nemohla se vyhnout ani tématům historickým, navíc vdané době poněkud ožehavým (např.Schwarzenberský plavební kanál aněkdejší osídlení Šumavy). Vdalších desetiletích se počet stezek na našem území rychle zvyšoval avýznamně se rozšířilo ijejich zaměření apojetí od původně čistě přírodovědných stezek spoměrně jednoduchými informačními panely ke stezkám polytematickým, vybaveným na svou dobu kvalitním inventářem. Co je však všem stezkám vybudovaným na území dnešní ČR před rokem 1989 společné (pokud tak lze soudit zdostupných materiálů, případně ze stále existujících naučných stezek či jejich pozůstatků) je silný důraz na jejich edukativní rozměr anezřídka silně expertní pojednávání problematiky. Vroce 1986 bylo na našem území evidováno celkem 104 naučných stezek, ztoho 89 stezek patřilo do kategorie stezek státní ochrany přírody. Vtéto době byly naučné stezky (tj.jejich obsah, vybavení avyužívání) zřizovány podle metodických zásad, které vzešly zdohody mezi Ministerstvem kultury aČeským svazem turistiky (souhrnně knaučným stezkám vpředlistopadové době Čeřovský, Záveský 1989). Je tedy evidentní, že naučné stezky ajejich zřizování— možná právě pro jejich potenciál krozvinutí občanských aktivit— byly do určité míry podřízeny státní kontrole. Kvýrazným askutečně dramatickým proměnám, co se týče počtu, obsahu acelkových mechanismů budování naučných stezek došlo po roce 1989, přičemž zcela nepřehledná situace vtomto směru existuje ivsoučasnosti. Zřizování naučných stezek totiž nepodléhá žádné evidenci anení regulováno žádnými metodickými dokumenty kromě obecně platných zákonných rámců. Lze mít nicméně za prokázané, že tvůrci naučných stezek si mnohdy ani neuvědomují, že budování stezek ve volné krajině se vždy přímo dotýká hned několik zákonů avíce či méně pak až několika desítek dalších zákonů apodzákonných norem (Pauknerová, Woitsch 2014: 32–34). Reálná situace ovšem spíše připomíná nepřehlednou džungli, což mj. znesnadňuje ijakýkoliv výzkum, který se naučných stezek dotýká. Stezky totiž byly ajsou budovány doslova masově abohužel zcela nekoordinovaně, nepromyšleně apodle našeho názoru často za výrazného plýtvání veřejnými isoukromými prostředky. Naučné stezky lze— podobně jako mediálně často zmiňované rozhledny budované na místech bez rozhledu— považovat za typický důsledek dotačního aprojektového financování nejrůznějších rozvojových aktivit, jejichž výstupem jsou pak nezřídka velmi nákladné, avšak zejména obsahově problematické naučné stezky, ve kterých je možno „utopit“ příslušné subsidie azároveň prokázat, že za ně bylo něco hmatatelného asúdajným celospolečenským dopadem pořízeno. Vedle velkého množství kvalitních naučných stezek tím pádem vposledních desetiletích vznikají na území ČR inaučné stezky abodové informační panely zcela 2 Což bylo obzvláště nutné, neboť stezka vznikla vbezprostřední blízkosti tzv.železné opony. OPEN ACCESS 70 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 amatérské, neadekvátně technicky pojaté aobsahující ina první pohled zavádějící amylné informace, jejichž záměrná či nezáměrná manipulativnost může být zajímavým předmětem badatelské pozornosti. Naučné stezky jsou vsoučasnosti budovány jak orgány ochrany přírody (zejm. národní parky, chráněné krajinné oblasti), tak— apředevším— nejrůznějšími veřejnými, samosprávnými asoukromými subjekty (obce, spolky, firmy— výrazně např.Lesy České republiky s. p., volná sdružení dobrovolníků, Místní akční skupiny, školy, paměťové instituce atd.). Zájmy aintence všech těchto aktérů se nezřídka protínají adoplňují, mohou však být ivýrazně antagonistické, což ve svém důsledku vede k„přetížení“ krajiny České republiky naučnými stezkami ainformačními panely, ve kterých se dle našeho názoru lze jen sobtížemi orientovat na úrovni expertní, a pro „obyčejného“ turistu představují dnes již spíše komplikaci ve vnímání aaktérské interpretaci navštívených lokalit. Aktuální počet naučných stezek vČR lze bohužel jen odhadovat, neboť řada nových stezek stále vzniká, staré jsou upravovány arozšiřovány, avšak zároveň— kvůli většinou minimální trvalé péči onarychlo anepromyšleně vybudované naučné stezky, které nikoho nezajímají— naučné stezky iprůběžně zanikají. Plány na realizaci některých stezek navíc nebyly dotaženy do konce anaučné stezky tak mohou být vyznačeny vmapách, jsou na nich umístěny části mobiliáře aexistují knim iinformační materiály, avšak jako celek neexistují, což je pro potenciální návštěvníky značně matoucí. Jako určitá pomůcka při evidenci amapování naučných stezek mohou sloužit pouze některé nadšenecké internetové stránky3 příp. regionálně zaměřené publikace, spolehlivou evidencí vlastních naučných stezek disponují vpodstatě jen orgány státní ochrany přírody aLesy České republiky.4 Jak vyplývá zdostupných materiálů inašeho výzkumu, sproblematikou naučných stezek si neví příliš rady ani nejsilnější „hráč“ naší turistiky avolnočasových aktivit— tedy Klub českých turistů. Ten se sice na úrovni značení ibudování na řadě znich podílel apodílí, množství jiných však vzniká bez jeho vědomí avpodstatě ivrozporu se zájmy Klubu českých turistů obudování promyšlené sítě značených turistických tras ajejich jednotného značení, ke kterému dokonce existuje příslušná norma (ČSN 01 8025 zledna 2014, viz též Doporučené zásady pro zřizování, značení aúdržbu naučných stezek apro zřizování bodových informačních panelů 2001; Učební text pro značkaře 2013). Dostupné odhady počtu vterénu skutečně existujících naučných stezek se vsoučasnosti pohybují kolem 700, konkrétní knižní (viz např.Drábek 2005; Drábek 2007; Drábek 2008) ainternetové soupisy jich zachycují zpravidla mezi 400–500, tyto údaje však vzhledem kvýše popsaným dynamickým změnám anedostatečnosti pramenné základny, musíme brát jen jako značně orientační. Předpokládáme, že vČR je vroce 2017 naučných stezek až oněkolik stovek více než udávají publikované soupisy aodhady, ajejich počet se blíží cca 1000. Počet bodových informačních panelů nejrůz3 http://www.stezky.info/ nebo http://www.stezky.unas.cz/index2ns.htm. 4 Vpřípadě chráněných krajinných oblastí jsou všechny stezky centrálně evidovány na stránkách Agentury ochrany přírody akrajiny ČR http://www.ochranaprirody.cz/o-aopkcr/aopk-cr-informuje/naucne-stezky/. Seznamy stezek obsahují iněkteré weby národních parků. Evidence stezek zřízených Lesy České republiky je velmi precizní, viz https://lesycr.cz/naucne-stezky/. OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 71 nějšího typu aprovenience, které nejsou součástí naučných stezek, je na území ČR podstatně vyšší anepodléhá až na výjimky jakékoliv evidenci. Sjistotou unás existuje několik tisíc bodových informačních panelů ajejich počet též neustále avelice rychle roste. NAUČNÉ STEZKY JAKO PŘEDMĚT VĚDECKÉHO ZÁJMU: TÉMATA, PŘÍSTUPY, METODY Jak již bylo uvedeno vúvodu, dosavadní badatelská pozornost věnovaná naučným stezkám je poměrně malá, vpřípadě ČR pak téměř žádná. Specializované práce věnované stezkám mají zpravidla povahu turistických průvodců asoupisů stezek, jejich kritickému hodnocení se absolutně nevěnují. Takový přístup knaučným stezkám, pokud lze vůbec mluvit onějaké odbornosti, můžeme označit za evidenční. Příslušné práce (tištěné či povětšinou elektronické, viz např.výše citované internetové portály věnované naučným stezkám) však někdy poskytují cenná data kobsahu stezek, jejich trasování, autorům, době vzniku apod. Spíše pramenem ke konkrétní analýze mohou být nejrůznější (opět tištěné či virtuální) průvodce adalší materiály vztahující se ke konkrétním naučným stezkám. Druhý možný přístup ke studiu naučných stezek nazýváme metodickým amá vČR poměrně dlouhou tradici. Nelze přitom nevidět, že ivětšina dnešních prací, které se pokoušejí stezky typologizovat, stanovit obecné zásady pro jejich budování, předkládat konkrétní návrhy na obsah naučných stezek, jejich technické agrafické ztvárnění atd. vychází zklasického textu zkonce 80. let 20. století (Čeřovský, Záveský 1989), ke kterému je přidáváno jen nemnoho nového ato zejména ve smyslu využívání nových technologií či zohledňování aktuálně platné legislativy. Příslušné texty, které mají převážně podobu učebních textů (Schneider, Fialová, Vyskot 2008) ahlavně kvalifikačních studentských prací, značně kvalitativně nevyvážených, lze na analytické úrovni samozřejmě též využít adokumentovat na nich obecnou tendenci kpromýšlení materiálně-technických aspektů naučných stezek, které jsou, zdá se, reflektovány podstatně více než aspekty obsahové. Vpřípadě metodických prací zaměřených na obsah stezek (souhrnně Pauknerová, Woitsch 2014) jde opět převážně ostudentské práce zacílené zejména na edukativní adidaktické aspekty naučných stezek orientované zejména směrem kenvironmentální výchově avýuce dějepisu. Řada ze studentských prací vpodobě návrhů stezek byla skutečně realizována. Celkový počet bakalářských, magisterských adoktorských prací věnovaných naučným stezkám, které jsou evidovány vsystému Theses.cz, dosahuje neuvěřitelného počtu několika set. Ito svědčí oenormní popularitě projektování abudování stezek, ovšem povětšinou postrádající kritický odstup od samotné podstaty naučných stezek ajejich kontroverzního dopadu na turisty aveřejnost obecně. Konečně třetí přístup, okterý se pokoušíme ivnaší práci, označujeme jako kritický. Vjeho rámci se především obsah naučných stezek, proces jejich vzniku arole příslušných aktérů (tvůrců ikonzumentů stezek) zpravidla zkoumaná etnologickými či antropologickými metodami— především různými formami terénních výzkumů— a stává se předmětem analýzy sledující nejrůznější aspekty budování OPEN ACCESS 72 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 avyužívání naučných stezek. Tematicky se může jednat ovelmi široké spektrum konkrétních otázek: počínaje odhalováním arozborem záměrů tvůrců stezek, kteří se někdy netají záměrem snávštěvníky naučných stezek určitým pro ně „bohulibým“ způsobem manipulovat, akonče třeba sledováním reflexe obsahu stezek uodlišně sociokulturně, nábožensky, jazykově apod. situovaných uživatelů. Vrámci kritického přístupu se však bohužel téměř nelze spoléhat na domácí apřekvapivě ani zahraniční literaturu, která by byla věnována přímo naučným stezkám— jednoduše žádná neexistuje. Vtomto textu proto vycházíme zdílčí kombinace obecnějších přístupů ateoretických rámců, které lze na kritické studium naučných stezek uplatnit aníže uvádíme ty znašeho pohledu nejpodstatnější, ikdyž jsme si vědomi, že značnou relevanci mohou mít iněkteré další. Naučné stezky se předně, což samozřejmě nenížádný průlomový objev, nacházejí vprostoru/krajině aktomuto prostoru nějakým způsobem odkazují, nějak ho spoluvytvářejí ato jak vrovině materiální, tak vrovině symbolické. Nasnadě je tedy využití bohaté škály etnologických aoborově příbuzných teorií, které se prostorem ajeho vnímáním autvářením zabývají. Vtomto směru nám přijdou nejnosnější klasické práce Barbary Bender, která píše okrajině jako otom, co vzniká ztoho, jak lidé rozumí ajak se zapojují do světa kolem nich (Bender 2002). Vtomto zapojování se do světa kolem nás— vnašem případě procházení krajiny po naučných stezkách— hrají svou roli moc aideologie (Cosgrove, Daniels 1988). Tato slova, která včeském kontextu mohou znít revolucionářsky amožná apriori jako poněkud předpojatá, neznamenají vnašem případě nic jiného než moc autorů stezek nad tím, co na naučnou stezku zařadí aco nikoli, kudy povedou její trasu apod. Ideologií pak myslíme myšlenkové pozadí, které vede kvýběru jednotlivých témat, ato ať sohledem na přírodní krásy ahistorii oblasti vedené např.prizmatem nacionálně-romantickým, ale iobecně sdílenou ideou, co jsou vhodná témata pro naučné stezky (Pauknerová, Woitsch 2016). Aprotože tématem stezek je především procházení krajiny, pak dalšími důležitými pilíři teoretického ukotvení problému jsou fenomény performativity aperformance (vsouvislosti skonceptualizováním krajiny např.Crouch 2013) asamotné chození. Etnografie chození není včeském prostředí úplně běžná, ale vanglické literatuře můžeme najít práce od historických (Amato 2004; Solnit 2001), přes sociologické afilosofické (deCerteau 1984; Lefebvre 2004) až po etnografické ageografické (Edensor 2000; Vergunst, Ingold 2008). Dále samozřejmě nelze nevidět, aitímto směrem je zacílen tento text, že naučné stezky samotné asamozřejmě jejich tvůrci ajejich příslušný sociokulturní habitus jsou (spolu)tvůrci specifické paměti, resp. pamětí. Tato paměťtransmitovaná prostřednictvím stezek avyjednávaná vnepřímé komunikaci mezi uživateli atvůrci naučných stezek se může vztahovat jak ke krajině samotné, tak knejrůznějším událostem aprocesům lokálního iobecného charakteru. Zohlednění přínosu paměťových studií je proto při výzkumu naučných stezek též naprostou nezbytností. Naučné stezky ikrajina, kterou procházejí, tedy lze podle našeho názoru považovat za určité médium paměti (Halbwachs 2009), za něco, co vsobě obsahuje až kondenzuje uplynulý čas. Minulost vkrajině přitom není zapsána jen vmateriální podobě (Bergson 2003, nově kmaterialitě krajiny též Tilley, Cameron-Daum 2017: 4–6) zjevných historických památek, jako jsou stavby či památné stromy, je také skrytá vpodzemí— OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 73 zapsaná do geologických vrstev, do archeologických památek, znichž většina není na povrchu vidět (včeském kontextu srov.např.Sádlo 2008; Ložek 2004; Maur 2006). Vtakto chápané krajině je minulost fixována hlavně apředevším vsubtilní síti vzpomínek lidí, kteří vní žili ažijí nebo ji navštívili (srov.např.Schama 2007; Altová 2010), přičemž všechny tyto vrstvy se nějak odrážejí (ajsou zároveň formovány) vnaučných stezkách, které příslušnou krajinou procházejí. Krajina zároveň není něco strnulého, nějaký pomník minulosti, naopak. Neustále se vyvíjí, proměňuje aojejím smyslu se „neustále vyjednává“ (srov.např.Hlavačka, Marès, Pokorná 2011). Podobného vyjednávání jsme právě svědky vpřípadě naučných stezek, které představují specifické médium formující mj. vědomosti obyvatel regionu ojejich domově. Takto uchopená krajina tedy má vlastní paměť (Bender 2002; Ingold 2000) azejména živou paměť, která propojuje dávnou minulost afyzickou podobu prostoru smístními obyvateli anávštěvníky ajejich názory, pocity azážitky (Steward, Strathern 2003; Climo, Cattel 2002; Tilley, Cameron-Daum 2017). Tvůrci naučných stezek, místní lidé ado určité míry inávštěvníci se podílí se na vytváření paměti krajiny atyto procesy jsou neoddělitelně propojené sprocesy vytváření osobní isociální identity (Basso 1996: 7; Rose 1995: 87–118). Zajímavé podněty pro toto uvažování přináší vposlední době např.případové studie publikované vknize Heritage, memory and the politics of identity: New perspectives on the cultural landscape (Moore, Whelan 2016), kde je na mnoha příkladech zdokumentováno komplikované propojení kulturního dědictví, paměti, krajiny aidentity, což analýzu naučných stezek zperspektivy paměťových studií již propojuje sdalší zmožných teo retických perspektiv. Neoddiskutovatelnou vlastností stezek (jakkoliv znašeho pohledu často ne vždy tak podstatnou) je totiž jejich začlenění do mechanismů trávení volného času azejména turismu. Je tedy nasnadě, že etnologické aantropologické studium turismu je nutno též zohlednit. Pro naučné stezky budované na území ČR se pak jako obzvláště produktivní jeví některé recentní přístupy akonkrétní texty německých etnologů ahistorických antropologů (systematicky je představuje např.Hachtmann 2007), které jsou na rozdíl od obecné antropologie turismu zacílené převážně na mimoevropský terén, výrazně senzitivnější ike komplikované historii evropského turismu. Pro jeho analýzu se totiž spíše než uvažování vrámcích (post)koloniálních či environmentálních diskurzů jeví být podstatné (1) zohlednění jednotlivých turisty navštěvovaných míst zhlediska jejich symbolických aidentitárních významů např.vrámci nejrůznějších nacionálních interpretací aspecifických tradic aza (2) kritická reflexe stále sílících institucionálních snah oochranu aprezentaci tzv.kulturního apřírodního dědictví. Vobou uvedených rovinách, což výzkum ideálně propojuje se studiem krajiny apaměti, lze snaučnými stezkami pracovat ainterpretovat je podobně jako tomu vposlední době bylo např.uturistických průvodců či specifických „kulturních krajin“ ajejich paměti ve středovýchodní Evropě. Za obzvláště inspirativní pro náš výzkum totiž považujeme především několik sborníků zlet 2008–2015 věnovaných jednak tzv.historické kulturní apřírodní krajině ajejí ochraně, minulé isoučasné interpretaci azejména využívání vrámci turismu, propagandy, formování lokálních, regionálních anacionálních identit (Bartels, Küpper-Eichas 2008; Prosser-Schell 2014; Demshuk, Weger 2015), jednak přímo turismu resp. turistickým průvodcům OPEN ACCESS 74 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 ( Jaworski, Loew, Pletzing 2011). Turistické průvodce považujeme za (viz dále vtextu) nejvýraznější paralelu naučných stezek, která obdobně jako naučné stezky nabízí zdaleka nejen turistům určitou formu předporozumění a„vysvětlení“ podoby, významu ahistorie navštívených míst. Průvodce, stejně jako naučné stezky, přitom mohou obsahovat četné záměrné inezáměrné manipulace azkreslení amohou prosazovat, jak ukazují četné studie vcitovaném sborníku, např.nacionální či jinou velmi konkrétní agendu. PŘÍPADOVÁ STUDIE: POROVNÁNÍ NS ÚDOLÍM ŠEMBERY ANS ZAHRADY POBLÍŽ ČESKÉHO BRODU SNS LESNÁ NEDALEKO TACHOVA Pro případovou studii jsme vybrali dvě stezky spodobným zaměřením. Analyzované stezky— NS Lesná aNS Údolím Šembery, spojená sNS Zahrady— obsahují témata trojího typu. Stezky se věnují lesu alesnímu hospodaření (1) adalším přírodovědným tématům (2), ataké kulturně historickým tématům (3) (viz Tab. 1). Výběr NS Lesná byl zcela náhodný, neboť se nacházela poblíž lokality, kde jsme prováděli původně zcela jinak zacílený výzkum (Fatková et al. 2014), vjehož průběhu se klíčový význam zdejší naučné stezky pro lokální konceptualizace prostoru akrajinné paměti teprve postupně projevil. NS Údolím Šembery aNS Zahrady byly zvoleny sohledem na cíle příspěvku tak, že bylo vytipováno několik stezek, které mají podobnou délku apočet zastavení jako NS Lesná ajsou taktéž polytematické, avšak zároveň se nacházejí vkrajině, která nebyla poznamenána transfery obyvatelstva po 2. světové válce. Konkrétní stezka byla ztohoto předvýběru vylosována. NS kategorie počet panelů ktématu na celkový počet panelů NS procento panelů ktématu NS Lesná les, lesní hospodaření jiná přírodovědná témata kulturně historická témata 4/11 3/11 4/11 36,4 % 27,3 % 36,4 % Údolím Šembery aZahrady les, lesní hospodaření jiná přírodovědná témata kulturně historická témata 8/16 4/16 4/16 50 % 25 % 25 % Tabulka 1— Početní rozložení témat tabulí naučných stezek NS Lesná aspojeným stezkám NS Údolím Šembery aNS Zahrady NS Lesná se nachází vPlzeňském kraji, nedaleko Tachova, je okružní avede ze středu obce Lesná jihozápadním směrem azpět. Stezku zřídily Lesy České republiky ve spolupráci sobcí Lesná, byla otevřena včervnu 2004 a jejím správcem je Lesní závod Přimda. Stezka měří 11,3 km amá deset zastavení.5 Zaměření stezky je defi5 http://www.vyletnik.cz/turisticke-trasy/zapadni-cechy/cesky-les-tachovsko/1875-naucna-stezka-lesna/. OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 81 ristice funkcí lesa velmi striktně (ato iužívanou terminologií) prezentuje odbornou lesnickou klasifikaci funkcí lesa. Třetím tématem je přirozená skladba aobnova lesa. Obě stezky se explicitně věnují tématu přirozené obnovy lesa. Na NS Údolím Šembery se návštěvníci dozvědí ovývoji skladby lesních porostů na našem území ajakým způsobem přirozeně vzniká les. Na lesenské stezce se témata více váží na místní přírodní prostředí, proto je na panelu např.diskutována důležitost přeměny smrkové monokultury na smíšený les vrámci Chráněné krajinné oblasti Český les. Čtvrtou kategorii tvoří zásady správného lesnického hospodaření. Obě stezky popisují hospodářský les,jak se vněm hospodaří a popisují proces od produkce atěžby dřeva až po jeho dopravu. Na NS Šembera je jeden zpanelů věnován pracovnímu roku lesníka, kde se po jednotlivých měsících představuje práce vlese od čištění lesa, přikrmování zvěře, lovu, přes výchovu lesa, těžbu, sázení, ochranu lesa, jeho úklid až kopravám lesních cest. Na NS Lesná se píše ovypěstování stabilního lesa iotom, jak obnovovat živiny vlese iocíleném zvyšování biodiverzity. Podobně je pak na NS Údolím Šembery zpracováno téma umělé obnovy lesa. Krátkým tématem je pak biologická ochrana lesa. Na NS Lesná se návštěvník dozvídá ofunkci doupných stromů aproč je dobré rozvěšovat ptačí budky atéž oochraně mravenců. Svýjimkou posledního se témuž věnuje idruhá stezka. Předposledním tématem jsou škůdci lesa. NS Údolím Šembery uvádí neživé iživé škůdce. Mezi živé patří lýkožrout smrkový, zvěř ačlověk. Druhá stezka má toto téma ukryté překvapivě pod tématem chovu jelena azásadami hospodaření, kde se věnuje okusu stromků, avzásadách hospodaření, kde se píše odřevokazných houbách akalamitních hmyzích škůdcích. Posledním jen zdánlivě nesourodým tématem jsou kontextové informace přírodovědného rázu, které se objevují na panelech věnovaných lesnickému tématu. Na lesenské stezce jsou to pasáže věnované geomorfologii avegetačním stupňům daného území vrámci panelu olesním hospodářství. Šemberská stezka pak popisuje obecně rozdělení lesů vČeské republice a to, jak vzniká půda apůdní typy vpanelu opřirozené skladbě lesa apůdě. Pokud podrobíme kvalitativní sumarizační obsahové analýze pouze obrázky sjejich popisky, získáme pět kategorií. Obrázky vobou případech doprovázejí text, netvoří samostatný informační kanál, často mají „pouze“ ilustrační nebo estetickou funkci. Vtomto se lesnické téma odlišuje od kulturně-historického, kde NS Lesná využívá obrázky sjejich popisky krozšíření informace ztextu (blíže viz další oddíl). Na NS Lesná jsou obrázky převážně barevné fotografie ze současnosti, pouze dvakrát je využitá kresba pro výškové stupně lesa avývoj paroží jelena. Na lesenské stezce najdeme pouze fotografie stromů, jejich částí nebo scenérií zlesa, dále se objevují detaily prvků ochrany ajedna fotografie jelenů. Na žádném obrázku nejsou ani lidé ani stroje nebo jiné stopy lidské činnosti. Na šemberské stezce jsou využity pouze „veselé kresby“13 (viz obr. 3) ve stejném stylu jako na banneru. Zobrazeny jsou jak stromy, tak různá vývojová stadia lesa, 13 Používáme výraz „veselé kresby“, ale protože se jedná onaši interpretaci azároveň nechceme tento názor podsouvat čtenáři, je užíván vuvozovkách— srov.obr. 3. OPEN ACCESS 82 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 jeho škůdci, odborné grafy, imnožství lidí vlese. Ze všech zobrazení lidí se pouze dvakrát objevují ženy. Muži dělají nejrůznější činnosti vlese, role žen je mnohem pasívnější. Jedna zžen je dívka, nejspíše dcera, které otec ukazuje ptáka vletu, druhá je dospělá žena, která pomáhá muži sázet stromky. NS Údolím Šembery má mnohem více obrázků (přehled obrázků dle témat viz Tab. 3), přesto je možné shrnout, že témata přirozené obnovy lesa azobrazení živých škůdců lesa ajejich stop jsou zastoupeny stejně na obou stezkách, zatímco odborné grafy jsou spíše na stezce šemberské, detaily přírody zase spíše na NS Lesná apráce vlese jsou pouze na NS Údolím Šembery. KULTURNĚ-HISTORICKá TÉmATA Specifikem kulturně-historických témat oproti lesnickým apřírodovědným je, že se ve všech analyzovaných případech váží na místo, kde je umístěn panel stezky. Kvalitativní sumarizační obsahová analýza textu panelů ukázala čtvero témat (viz Tab.4) ato: (1) významné stavby / památky, (2) historie vlastnictví, (3) historie— tradice/ pověst a(4) hospodářské provozy. První dvě témata se objevují na obou stezkách amají obdobné zastoupení. Dá se říci, že toto pojetí kulturně historických Obr. 3NS Údolím Šembery— výřez zpanelu oříčních meandrech, příklad „veselých kreseb“— typického stylu ilustrací na této NS (zdroj autoři). OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 83 panelů je na naučných stezkách vČeské republice obecně sdílené (srov.analýzu několika naučných stezek vpohraničí v Pauknerová, Woitsch 2016). Šemberská stezka se ve třetím tématu soustředí především na vyprávění drobných lokálních historií, jako jsou historie českobrodského pivovarnictví nebo historie trampingu uříčky Šembery, anavíc jsou přidány imístní pověsti, zatímco na lesenské stezce je popsána pouze historie obce Lesná. Na druhou stranu lesenská stezka akcentuje vtextové části hospodářské provozy, zatímco na NS Údolím Šembery aZahrady je zmiňován pouze tuchorazský mlýn. téma NS Lesná NS Údolím Šembery Přirozená obnova lesa přirozená obnova podrostem 2× přirozená obnova smrku zkořenů apadlých kmenů vyráží nové větve nálet semen na neobdělávané pole uchycení pionýrské dřeviny, uchycení polostinných druhů nahrazení pionýrské dřeviny klimax— stabilní společenstvo dospělost stromů— padající semínko, klíčící nový stromek vedle kmene Živí škůdci lesa ochrana buku proti okusu 2× okus zvěří 2× živí škůdci lesa— životní cyklus lýkožrouta stromek sochranou proti okusu pasti na kůrovce člověk jede vlese na čtyřkolce, kouří aodhazuje odpadky Odborné „výškové rozvrstvení podle SLT používaných ÚHUL“ graf skladby lesních porostů půdní profil kolika let se dožívají stromy— tabulka spěti druhy stromů Práce vlese těžba podrostní těžba holosečí doprava dřeva— kůň táhne kládu, muž ho řídí tři muži— jeden sází stromek, lesník obhlíží strom, lesník? sdalekohledem odpočívá vlese pracovní rok lesníka— ilustrační obrázky kjednotlivým měsícům sázení žaludů umělá obnova lesa— žena pomáhá muži sázet stromky Příroda vdetailu buk vývrat— smrk jeleni kresba— růst paroží semenáček jedle detail větve jedle 2× doupný strom— obrázek stromu smnoha živočichy Tabulka 3— Přehled vyobrazení na NS Lesná aNS Údolím Šembery rozdělený dle témat sumarizační obsahové analýzy. OPEN ACCESS 84 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 téma NS Lesná NS Údolím Šembery (š) / Zahrady (z) významné stavby / památky kostel, zámek, synagoga, socha kaplička š hrad š hradiště zhláska historie vlastnictví majitelé panství majitelé skláren š majitelé hradu zmajitelé hlásky zmajitelé mlýna historie— tradice / pověst historie obce š historie českobrodského pivovarnictví š pivovar— historie aplány do budoucna š historie myslivosti š myslivecké tradice š místní historie trampingu š pověsti zpověst 2× hospodářské provozy zaniklá sklárna 2× panský dvůr lesovna, lovčí, obora, hájovna 2× lesní řemesla těžba dřeva pro potřeby skláren, potaš zmlýn Tabulka 4— Přehled kulturně-historických témat na NS Lesná aNS Údolím Šembery / Zahrady— výsledek sumarizační obsahové analýzy textové části panelů. Vpřípadě NS Lesná jsou obrázky doplněny popisky, které rozšiřují informaci vtextové části panelu, tyto popisky byly zahrnuty do analýzy vizuální části panelu. UNS Údolím Šembery aZahrady jsou obrázky vždy přidány kodstavci textu, který má nadpis. Při našich analýzách jsme obrázky posuzovali vkontextu těchto nadpisů. Nicméně různorodost zvolených ilustrací (viz Tab. 5), která odráží jednak hodně odlišný vizuální styl obou stezek ajednak ivolbu témat pro textové části (viz výše), znemožňuje aplikovat obsahovou analýzu, tak jak byla provedena upředchozího tématu, resp. taková analýza neukazuje nic jiného než roztříštěnost vizuálních motivů, které doplňují kategorie zanalýzy textů. Zajímavější je vtomto případě přehled, jakého typu nebo formy jsou ilustrace kulturně-historických témat na analyzovaných naučných stezkách. Odhalili jsme 12 typů obrazového doprovodu— archivní fotografie, archivní mapa nebo plánek, dobová kresba nebo rytina, archivní pohlednice, archivní etiketa, (foto) kopie archivního textu, kresebná rekonstrukce, současná mapa nebo plánek, kresba současného stavu, fotografie současného stavu, erb, „veselá kresba“ anezařazené. Většina těchto forem by se dala sloučit do dvou typů (graficky vyznačeno šedou barvou vTab. 6)— jednak použití archivního materiálu ajednak využití současného zobrazení či soudobé interpretace. Mimo tyty dva typy stojí „veselé kresby“, které jsou součástí designu obou NS Údolím Šembery aZahrady anezařazené (zastoupené pouze na celé NS Údolím Šembery ojedinělou fotografií nádob pravděpodobně zarcheologického výzkum zpanelu na hradě Šember). OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 85 Obr. 4NS Údolím Šembery— příklad panelu skulturně historickou tématikou— Hrad, hradiště atramping nad Šemberou (zdroj autoři). Obr. 5NS Lesná— příklad panelu skulturně-historickou tématikou— zaniklá obec Kolm (zdroj autoři). OPEN ACCESS 86 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 Název panelu NS (počet obr.) Vyobrazení ajejich forma Dějiny Lesné (4) Čb arch. pohlednice— Lesná na staré pohlednici; Arch. mapa— Pohraniční hvozd na Müllerově mapě Čech zroku 1720; Kresba— Znak Širtingárů ze Širtingu; Arch. plán— Plán Lesné zroku 1838 Památky obce Lesná (4) Čb arch. fotografie akresba— Historická fotografie asoučasná podoba zámku vLesné; Čb fotografie— Náhrobek Ignáce Širtingára od sochaře B.Prachnera vmístním kostele; Čb arch. fotografie— Stará, dnes již zbořená synagoga Kolm (4) Čb arch. fotografie ačb fotografie— Bývalá lesovna v1. polovině 20.století ajejí zříceniny dnes; Čb arch. fotografie— Kolmská kaple; Čbmapa— Kolm: plánek lokality Schönwaldská Huť (4) Čb arch. plánek— Náčrt Schönwaldské Huti ze Schusterova rukopisu kolem roku 1940; Čb arch. rytina n. kresba— Sklárna v18. století; Čbarch. plánek— Plánek Schönwaldské Huti na mapě zroku 1838; Čbkresba— Typická budova sklárny ze 2. poloviny 19. století Kaplička Panny Marie (4) Čb fotografie— Opravená kaplička; Čb arch. fotografie— Vyobrazení kaple před opravou; Čb arch. fotografie— Milíř unedaleké vsi Hraničky, foto zroku 1929; Čb arch. rytina n. kresba— Stará flusárna— zařízení, vněmž se pálením dřeva anásledným vyluhováním popela získávala potaš potřebná kvýrobě skla Pivovar vČeském Brodě (14) Arch. čb pohlednice pivovaru; Čb fotografie pivovaru; Čb arch. fotografie pivovaru; Bar. fotografie pivovaru před rekonstrukcí; 5 bar. reprodukcí pivních etiket českobrodského piva ajeden zvětšený výřez zetikety— znak pivovaru ; 4 bar. fotografie dokumentující rekonstrukci pivovaru Myslivost asokolnictví (5) Co je myslivost— bar. kresba— myslivec se dvěma psy vlese, vpozadí hájenka; Historie myslivosti— bar. kresba— myslivec chytil pytláka sželezy; Péče ozvěř— bar. kresba— myslivec na posedu; Draví ptáci aekologická stabilita— bar. kresba— sokolník sptákem; Myslivecké tradice— bar. kresba— výřad Hrad, hradiště atramping nad Šemberou (8) Hrad Šember— bar. kresba— erb pánů zLandštejna, erb Ješka zNáchoda; Ozazděném pokladě— bar. kresba— muž slopatou utruhly; Hradiště uDoubravčic— Staré (Pusté) zámky— čb plánek / mapa hradiště; Čb kresebná rekonstrukce opevnění; Bar. fotografie keramiky (zarch. výzkumu?); Hrad Šember— čb plánek / mapa hradu; Pověsti ohradu Šember— bar. kresba mužíčka spytlem dukátů; Historie trampingu na říčce Šembeře— bar. kresba trampů uohně skytarou Místní historie (8) Tuchorazská hláska ajejí historie— bar. kresba— erb pánů zLandštejna; Pověst obílých paních— bar. kresba— dvě bílé paní, jak vychází zhlásky; Opokladu vTuchorazské hlásce— bar. kresba— muž ažena utruhly; Věž hlásky— čb kresebná rekonstrukce hlásky kr. 1474; Věž hlásky– čb arch. fotografie ačb kresba průřezu vr. 1907; Věž hlásky— čb arch. fotografie ačb kresba průřezu vr. 1907; Tuchorazský mlýn— bar. kresba— mlynář spytlem; Text pamětní desky mistra Květoně, který dokončil stavbu (1474)— překreslený nápis bar.; Prastarý záznam popisující tuchorazský mlýn— fotokopie arch. textu Tabulka 5— Soupis všech vyobrazení zNS Lesná (ř. 1–5) aNS Údolím Šembery (ř. 6–8) aZahrady (ř. 9). OPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 87 název panelu (počet obr.) arch. fotografie arch. mapa n. plánek dobová kresba n. rytina arch. pohlednice arch. etiketa (foto)kopie arch. textu kresebná rekonstrukce současná mapa n. plánek kresba souč. stavu fotografie souč. stavu erb veselá kresba nezařazené NS Lesná Dějiny Lesné (4) 2 1 1 Památky obce Lesná (4) 2 1 1 Kolm (4) 2 1 1 Schönwaldská Huť (4) 2 1 1 Kaplička Panny Marie (4) 2 1 1 CELKEM 6 4 2 1 1 2 3 1 NS Údolím Šembery / Zahrady (š) Pivovar vČeském Brodě (14) 1 1 6 6 (š) Myslivost asokolnictví (5) 5 (š) Hrad, hradiště atramping nad Šemberou (9) 1 2 2 3 1 (z) Místní historie (8) 1 2 2 3 CELKEM 2 1 6 2 3 2 6 2 11 1 Tabulka 6— Přehled počtu vyobrazení na panelech NS Lesná aNS Údolím Šembery aZahrady skulturně-historickým obsahem rozdělených podle typu ilustrace. Panely na obou stezkách jsou tištěny barevně, ale zatímco NS Lesná se důsledně drží černobílých vyobrazení, na druhé stezce převládají barevné obrázky. Panely NS Lesná— celkem pět skulturně-historickými tématy— obsahují vždy čtyři vyobrazení plus mapu stezky na podkladě běžné turistické mapy. Jak je vidět vTab. 6 zdvaceti obrázků je třináct archivního rázu— archivní fotografie, archivní mapy apod., tyto jsou zkombinovány skresbami afotografiemi současného stavu nebo soudobým plánkem. Naopak na celé délce šemberské stezky převládají barevné obrázky, zejména „veselé kresby“ vytvořené vjednotném designu stezky, na některých panelech je vtomtéž stylu vyveden iplánek cesty po naučné stezce. Celkově je naučná stezka na vyobrazení mnohem bohatší. Na čtyřech panelech je na každém 5–14 obrázků, celkem 36. Specifickou kategorii představuje jedenáct „veselých kreseb“, které jsou vkulturně- -historických tématech využity (na rozdíl od lesnického) pouze jako ilustrace. Jsou to například ilustrace kpověsti ohradu Šember (mužíček spytlem dukátů) nebo ilustrace khistorii trampingu na říčce Šembeře(kresba trampů uohně skytarou). OPEN ACCESS 88 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 Jedenáct vyobrazení, která označujeme jako archivní, se zdá být poměrně vysoký počet, ale šest znich jsou reprodukované etikety českobrodského piva na panelu opivovaru vČeském Brodě. Dále stezka využívá fotografie současného stavu (6×) akresebné rekonstrukce (3×), které se na lesenské stezce vůbec neobjevují. Co se týká vyobrazení, pracuje NS Lesná smnohem ucelenější koncepci panelů. Na šemberské stezce se střídají panely, které využívají pouze ilustračních „veselých kreseb“ (panel olovu amyslivosti) spanely, kde je nakombinován archivní materiál s„veselými“ obrázky iplánky odborného rázu (panel Hrad, hradiště atramping nad Šemberou). DISKUZE AZÁVĚR Na předchozích stranách jsme se pokusili co nejsrozumitelněji představit naši analýzu asrovnání obsahu dvou (resp. tří) studovaných naučných stezek ato pokud možno bez rozsáhlejších hodnotících komentářů, které nabízíme na tomto místě. Vrámci Závěru se pokusíme jednak zodpovědět hypotézy avýzkumné otázky položené vúvodní části textu, jednak se pokusíme naše závěry kontextualizovat pomocí informací znašich výzkumů dalších naučných stezek astudia názorů apostojů jejich tvůrců a„konzumentů“. Jsme si přitom vědomi, že přítomný text je pojat jako případová kvalitativní studie, tudíž zobecnění některých závěrů zůstává otázkou dalších výzkumů, ato zejména na úrovni hodnocení obsahu stezek. Zhlediska zamýšleného „uvedení do problematiky studia naučných stezek“ anastínění základních teoretických rámců výzkumu považujeme cíle textu za splněné. Vkonkrétní rovině naše závěry, svýhradou omezené zobecnitelnosti ahypotetičnosti některých tvrzení, shrnujeme do čtyř hlavních bodů sestavených od těch konkrétních po hodnocení postavení naučných stezek vnaší společnosti akultuře: (1) Rozdíl vprezentaci krajiny pohraniční avnitrozemské. Vrámci provedené analýzy jsme nezaznamenali zjevně záměrné ani nezáměrné rozdíly vprezentaci podoby, historie apaměti krajiny ve studovaných regionech. Naše hypotéza omožném rozdílu vlíčení „problematické“ krajiny pohraničí zasažené odsunem německojazyčného obyvatelstva ve srovnání s„klidnou“ krajinou vnitrozemí se tedy nepotvrdila. Domníváme se, že zaznamenané rozdíly vpřístupech kcharakteristice krajiny ajejích dějin jsou spíše dány konkrétním autorským zázemím acíli tvůrců, nikoliv tím, kudy stezka vede. Vpřípadě studovaných stezek lze na jedné straně vidět zájem důležitého aktéra, tedy Lesů České republiky opokud možno hodnotově neutrální edukaci návštěvníků, což se pravděpodobně od státního podniku vpodstatě očekává. ULesů České republiky zároveň konstatujeme silný tlak na „kanalizaci návštěvníků“, což je přístup silně tematizovaný ipři našem výzkumu dalších naučných stezek ato zejména představiteli orgánů ochrany přírody. Vpodstatě jde ostrategii, kdy je vybudováním naučné stezky „obětována“ část lesa, chráněného území apod., do kterého se soustředí turistický provoz. Jiné části krajiny (podstatné hospodářsky nebo environmentálně) jsou tímto způsobem turistické zátěže ušetřeny. Obsah panelů byl pak vpřípadě NS Lesná vybudované Lesy České republiky vytvářen na expertní úrovni svyužitím standarOPEN ACCESS KAROLíNA PAUKNEROvá — JIří WOITSCH 89 dizovaných designových prvků irešeršních metod pro naplnění obsahu stezky, což do značné míry eliminovalo (viz ovšem též bod 2 tohoto Závěru) možné manipulace směrem kinterpretaci některých historických událostí. Na straně druhé jsme zaznamenali poněkud emotivnější pojetí naučné stezky dané zájmy lokálních aktérů aparticipativním způsobem vzniku NS Údolím Šembery (obec, Ekocentrum Koniklec). Ztoho vyplývá snaha ukázat návštěvníkům nějakým způsobem zajímavá aatraktivní místa, přičemž idea „kanalizace návštěvníků“ nebyla vprostudovaných materiálech dokumentujících vznik naučné stezky vůbec zaznamenána. Při konkrétní tvorbě stezky azejména textového obsahu panelů však byli iaktéři silně propojení smístem lokalizace stezky odkázáni vněkterých případech na „objektivní“ expertní vědění. Vpřípadě NS Údolím Šembery se to projevilo zejména při prezentaci lesnických témat, která jsou zde referována mnohem obecnějším až školometským způsobem asvýrazně menší vazbou na dějiny samotné krajiny, než je tomu vpřípadě pohraniční krajiny NS Lesná, která bývá někdy označována za „krajinu bez paměti“. (2) Pravdivost faktografických údajů na naučných stezkách. Ani na jedné ze studovaných stezek jsme nenalezli zjevné faktografické nepřesnosti či chyby, přičemž nepodstatnou výjimku tvoří použití některých obrázků, které pocházejí zgeograficky, historicky ikulturně zcela odlišného regionu než NS Lesná. Obě naučné stezky tudíž hodnotíme jako faktograficky spolehlivé, návštěvník jimi není uváděn záměrně ani nezáměrně vomyl, což je, nutno spolitováním konstatovat, vpoměrech nově vznikajících naučných stezek vČR spíše výjimka. Na obou stezkách se nicméně setkáváme ve vztahu kmístní historii a„paměti krajiny“ sjiným mimořádně typickým jevem, který nás vede khypotéze oexistenci nijak nekodifikovaného kánonu, či ideálně typické dobré praxe vznikající vprůsečíku mezi cíli tvůrců aočekáváním návštěvníků naučných stezek. Tento jev můžeme označit za systematickou selekci neproblematických, nekontroverzních anaopak pozitivním způsobem atraktivních historických témat. Historie regionu se vpřípadě dvou analyzovaných stezek (amnoha dalších, které jsme vrámci našeho výzkumu studovali) odehrává převážně ve starší minulosti (pravěk, středověk, raný novověk). Témata mladší— vpřípadě NS Lesná vedoucí vysídlenou krajinou pohraničního pásma obzvláště palčivá— jsou podprezentována, případně úplně zamlčena. Podobný, byť ne tak vyhrocený přístup, shledáváme iuNS Údolím Šembery, soustředěné opět na starší dějiny, které jsou navíc podávány značně odlehčenou formou. Uvedené pozorování považujeme, jak naznačeno, za zobecnitelné. Svýjimkou úzce specializovaných naučných stezek přímo zaměřených na konfliktnější ainterpretačně obtížnější nejnovější dějiny podle nás existuje nepsaná zásada ukazovat na stezkách hlavně romantizovanou národní minulost směřující převážně kraněnovověkým, středověkým astarším dějinám, což silně koresponduje sčeskou nacionální identitou amytologií ají odpovídajícímu výběru preferovaného kulturního dědictví, se kterým se setkáváme ina mnoha jiných úrovních. Zároveň platí, že snaha ukazovat historická témata nekontroverzně aněkterá přímo zamlčovat je vpříkrém rozporu smnohdy zcela záměrně provokativním obsahem přírodovědných naučných stezek prezentujících témata typu „boje“ skůrovcem, invazivních druhů rostlin aživočichů, útoků šelem na hospodářská zvířata apod. Nelze proto tvrdit, že by tvůrci naučných stezek měli sklon kselektivnosti azamlčování obecně, týká se to dominantně právě historického resp. paměťového obsahu naučných stezek. OPEN ACCESS 90 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017 (3) Metanarace aobecný kánon naučných stezek. Výše uvedenou tezi oexistenci jakýchsi nepsaných pravidel pro prezentaci historických témat, kterými se tvůrci stezek na různých úrovních řídí, můžeme na základě našich pozorování dále rozšířit. Docházíme kzávěru, že— nad rámec nemnoha existujících anavíc zcela nezávazných návodů, norem ametodik pro tvorbu naučných stezek— skutečně existuje jakási metanarace, kterou se jejich tvůrci řídí akterá, jak už bylo též řečeno, do určité míry odpovídá očekáváním „normálních“ konzumentů naučných stezek. Součástí tohoto přístupu je časté zlehčování (jdoucí za hranici prostého zjednodušování) většiny témat spojené sdůrazem na obecnosti, učebnicové definice abanality nemající žádný vztah kmístům, kudy konkrétní stezka vede. Unašich dvou resp. tří analyzovaných stezek se to projevilo např.vprezentaci lesnických témat na NS Údolím Šembery, kdy jsou na panelech doslova opisovány lesnické středoškolské učebnice. Lesnictví se zároveň jeví být univerzálním tématem, které se dá umístit na jakoukoliv naučnou stezku, bez ohledu na její hlavní téma, region anebo dokonce konkrétní místo, na kterém příslušný panel stojí, a bez ohledu na konkrétního tvůrce stezky ajeho záměry. Lesnictví je ideálním obsahem tzv.výplňových panelů,14 tedy panelů naučných stezek, které jsou realizovány pouze proto, aby byl dodržen optimální rozestup mezi zastaveními stezky atím pádem udržována ipředpokládaná návštěvnická pozornost. Výplňové panely pak nacházíme vnaprosto absurdních kontextech, kdy konkrétní místo (smrková monokultura) nekoresponduje sobsahem panelu, který je věnován pěstování jedle— viz 10. zastavení NS Lesná. Lesnictví se touto svou nadprezentací auniverzálností ovšem stává iočekávanou součástí naučných stezek a„něco olesech“ je návštěvníky stezek vpodstatě vyžadováno. (4) Kritické čtení naučných stezek anekontrolované anekontrolovatelné dopady jejich existence. Náš přístup knaučným stezkám, procesu jejich tvorby anáslednému fungování, jak ztextu vyplývá, je značně kritický, což ovšem nepovažujeme za samoúčelné, ato ipokud odhlédneme od kontroverzní funkce stezek jako způsobu utrácení nejrůznějších dotačních prostředků. Naše primární kritika však nejde tímto směrem. Problém vidíme— vpozici společensky zodpovědných humanitních či sociálních vědců— jinde. Jakoukoliv naučnou stezku je podle nás třeba vnímat jako aktéra, který na konkrétní trase skonkrétními body vybírá aukazuje velice konkrétní aspekty krajiny ajejí historie adává je do určitých souvislostí. Vnávaznosti na titul našeho článku proto konstatujeme, že naučné stezky jsou jednoznačně obojím— jak nositeli paměti (která ovšem není nikdy neutrální), tak zdrojem falešných představ— okrajině, přírodě, historii atd. Obě tyto „funkce“ naučných stezek jsou zcela neoddělitelné a lze je vědecky studovat apopisovat, avšak při tvorbě naučných stezek vždy nezbytně dochází kjejich neuvědomnělému směšování. Vytvoření ideální ahodnotově neutrální stezky považujeme za vpodstatě nemožné. Klíčovou otázkou pro tvůrce, návštěvníky ivědce ovšem zůstává, jak velká je vzájemná kontaminace rovin pouhé (re)produkce paměti avytváření mýtů azkreslených náhledů, zda je taková kontaminace záměrná ajaký má vlastně cíl. Je skutečně nevyřčeným obecným cílem tvůrců naučných stezek „lakovat minulost na růžovo“ zideologických, nacionalistických nebo úplně jiných důvodů? Nebo se jen snaží konzumenty naučné stezky nerozčílit? Na to nám prozatím náš výzkum bezezbytku neodpověděl. 14 Jedná se onáš vlastní termín resp. deskriptivní kategorii. OPEN ACCESS