Michael Dylan Foster — Jeffrey A. Tolbert (eds.), The Folkloresque: Reframing Folklore in Popular Culture World
Abstract
187
Full text
MICHAEL DYLAN FOSTER, JEFFREY A.TOLBERT (EDS.) THE FOLKLORESQUE: REFRAMING FOLKLORE IN APOPULAR CULTURE WORLD Logan: Utah State University Press, 2016. 272 p., incl. bibliographical references. ISBN 978-1-60732-417-1 Na počátku byla otázka: „How can we characterize the hazily allusive quality that infuses certain popular creations, this sense of folklore?“ (Foster, Tolbert 2016: 3) Ana konci? Na konci výborná kniha Michaela Dylana Fostera aJeffreyho A.Tolberta The Folkloresque představující nový analytický koncept anástroj pro studium folkloru ajeho aluzí vpopulární kultuře. Začněme ale od začátku. Vroce 2005 byl jeden zeditorů práce Michael D.Foster (Indiana University, Bloomington, USA) požádán, aby proslovil přednášku ojaponském folkloru ve filmu Spirited Away (česky Cesta do fantazie) zroku 2001, která ho postavila před nečekaný problém— celý film byl prostoupen folklorní tématikou, odkazoval kní ainspiroval se jí, ale zároveň nevycházel zžádné konkrétní tradice asfolklorními motivy zacházel velmi volně. Jak tedy studovat dílo, vněmž se snoubí folklorní motivy zcelého světa spopulární kulturou způsobem, který vyvolává zdání autentického folklorního útvaru? M.D.Foster za tímto účelem vytvořil nástroj nazvaný folkloreska (folkloresque), jehož pomocí chce objasnit, jak folklor funguje vsoučasném světě sdominující masovou komerční produkcí, jak se tyto dvě formy tvorby navzájem ovlivňují ajak studovat rozdíly mezi nimi. Definování folkloresky věnuje Foster předmluvu knihy nazvanou The Challenge of the Folkloresque, ve které jsou také vymezeny tři kategorie folkloresky, podle nichž jsou poté rozděleny do tří oddílů všechny ostatní studie vknize. Každému oddílu předchází stručný úvod sepsaný Fosterovým spolupracovníkem Jeffrey A.Tolbertem (Indiana University, Bloomington, USA). První kategorií je integrace (integration), která zkoumá spojování různých motivů aforem scílem vytvořit produkt, jenž se zdá inspirovaný folklorní tradicí. Tento proces můžeme označit také jako brikoláž, která využívá např.pastiš nebo aluzi pro dodání autentičnosti (atím ihodnoty) výslednému dílu. Integraci lze sledovat vcelé řadě současné literární ifilmové produkce (viz např.Harry Potter, Pán prstenů apod.), ale ina příkladu děl starších, jak ukazuje jedna ze studií vtéto sekci, Pixie’s Progress: How the Pixie Became Part of the Nineteenth-Century Fairy Mythology zpera Paula Manninga. Zbývající tři práce této části jsou zaměřené již na současnost. Oddíl otevírá text M.D.Fostera, který rozpracovává téma diskutované již vpředmluvě knihy, asice film Spirited Away optikou folkloresky, další příspěvek se věnuje folkloru vknihách Neila Gaimana (zejména vdíle Američtí bohové) aposlední práce této kategorie se zabývá komiksovým hrdinou Supermanem ajeho transformací do podoby lidového hrdiny. Druhý oddíl knihy azároveň idruhá kategorie folkloresky nese název zobrazení (portrayal) azahrnuje studie věnované zobrazení avnímání folkloristů afolkloristiky vkultuře. Tuto kategorii autoři definují následujícím způsobem „The mode of portrayal is directly concerned with demonstrating emic (that is, popular / vernacular) conceptions of what folklore is, how and why it functions within societies, and why contemBarbora Závodská OPEN ACCESS
188 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2018 porary people should concern themselves with it.“ (Foster, Tolbert 2016: 123) Jinými slovy, kategorie zobrazení si klade za cíl nalézt odpovědi na otázky, co si populární kultura myslí, že je folkloristika aco podle ní studuje. Studium této kategorie folkloresky poté poskytuje určitou formu kritického komentáře, ne nepodobného metafolkloru (konceptu představeného americkým folkloristou Alanem Dundesem vroce 1966 vpráci Metafolklore and Oral Literary Criticism), který odhaluje vztah mezi folkloristikou jako akademickou disciplínou ajejím „emickým“ vnímáním širokou veřejností. Výborně tuto skutečnost ilustruje práce J.A.Tolberta ADeadly Discipline zabývající se japonskou hororovou videohrou Fatal Frame. Zde jsou folkloristé zobrazeni zároveň jako pomocníci aškůdci, kteří přišli do míst, kde se hra odehrává, aby studovali místní folklor, respektive místní nadpřirozené události. Při svém výzkumu byli ale zabiti astali se tak původci nadpřirozených jevů, které se původně vydali studovat. J.A.Tolbert je spoluautorem idalší práce ztohoto oddílu, která se věnuje pohádkám afolkloru ve fiktivní pohádkové sbírce zpera J.K.Rowlingové The Tales of Beedle the Bard (česky Bajky barda Beedleho). Publikaci uzavírá oddíl nazvaný parodie (parody), pod který spadají celkem čtyři studie věnované humoru, postavám vanimovaném filmu, které si uvědomí, že jsou jen součástí vyprávěného příběhu, avzájemnému vztahu mezi mytologií apopulární vědou. Tolbert uvádí, že nezbytným předpokladem pro to, aby tato kategorie fungovala je znalost parodovaného díla, přičemž „nové“ dílo, které vzniká na základě parodie, si je vědomé toho, že je parodií. VTolbertově pojetí má tak tato kategorie, stejně jako kategorie zobrazení, blízko kmetafolkloru— motivy astruktury jsou zpracovány scílem karikatury akritického komentáře. Navrhované kategorie folkloresky (integrace, zobrazení, parodie) jsou vTolbertově aFosterově pojetí všechny víceméně kategoriemi emickými. Tímto způsobem se tak oba autoři zdárně vyhnuli otázce, jak vlastně definovat onen folklore in popular culture world, jak zní podtitul knihy, neboť jejich folkloreska všechny jeho podoby legitimizuje, ať už se jedná oprojevy folklorismu nebo tzv.fakelore. Rozhodujícím kritériem „folklornosti“ díla je pro autory fakt, zda je jako folklor vnímáno azda má určitý charakter— an odor, an accent, aknow-it-when-you-see-it quality— of folklore. (Foster, Tolbert 2016: 11) Recenzovanou publikaci tvoří celkem jedenáct příspěvků nejen od folkloristů, což ssebou přináší výhody interdisciplinárního přístupu svyužitím poznatků literární vědy nebo kulturních studiích, jenž je otevřen mnoha dalším směrům atématům bádání; ostatně sami autoři poznamenávají na prvních stránkách: „The goal of this book is not to create monolithic understanding or definitions; rather we hope to stimulate aconversation that will challenge us all to rethink categories that perhaps have begun to outlive their value but that we still hold onto for convenience because they are part of our academic tradition and shared vocabulary.“ (Foster, Tolbert 2016: 4) Tematický záběr publikace je opravdu široký, jak je patrné ze stručného představení některých studií vknize. To je jeden znesporných kladů Tolbertovy aFosterovy práce— ukazují čtenáři, co vše lze optikou folkloresky studovat, byť by se dalo namítnout, že většina diskutovaných témat je záležitostí moderní doby, svýjimkou Manningova příspěvku Pixie’s Progress. Jedinou výtkou ke knize je skutečnost, že volba tří nebo čtyř studií pro každou kategorii folkloresky nemusí uspokojit zvídaOPEN ACCESS
BARBORA ZáVODSKá 189 vost každého čtenáře. Je ale možné, že právě to byl záměr obou autorů— vzbudit včtenáři touhu prozkoumat možnosti dalšího studia vzájemných vztahů folkloru apopulární kultury. Pokud tomu tak skutečně bylo, tak tento cíl splnila The Folkloresque na výbornou. Barbora Závodská OPEN ACCESS