Muzeum se představuje. Příspěvek k otázce využití artefaktů ze zaniklých stranických muzeí nejen ve výuce
Abstract
107
Full text
Muzeum se představuje. Příspěvek kotázce využití artefaktů ze zaniklých stranických muzeí nejen ve výuce* Dagmar Erbenová AMUSEUM INTRODUCES ITSELF. ACONTRIBUTION TO THE QUESTION OF WHAT TO DO WITH ARTEFACTS FROM DEFUNCT COMMUNIST PARTY MUSEUMS, NOT JUST IN TEACHING This paper is based on the principles of inquiry-based education and on acuratorial approach to working with sources. It presents two practical examples of how materials, such as those from the collection of the Museum of the Working Class Movement, can be used. The paper explores not only the benefits, but also the limitations of the collection given the needs of school teaching. Finally, the potential of the collection is discussed from the point of view of different approaches to interpreting the period in question. KEYWORDS: inquiry-based learning; curatorial principle; the Historiana digital platform; Museum of the Working Class Movement Proč se vdnešní době zabývat tematikou zaniklých českých stranických muzeí? Co mohou sbírkové předměty aarchivní materiály nabídnout odborné aširoké veřejnosti? Nejen na tyto otázky se snažil najít odpověď řešitelský tým projektu NAKI II. Uchování avyužití rozsáhlého muzejního, archivního aknihovního souboru vyvolává (abezpochyby inadále bude vyvolávat) celou řadu diskuzí apolemik, například omuzejních strategiích, ometodologických přístupech při zpracování Sbírky Muzea dělnického hnutí (dále jen Sbírka)1 iouplatnění této ideologicky zatížené Sbírky jako takové. Diskuze onaznačených problémech stran historického kontextu adobové perspektivě neprobíhá pouze ve vztahu ke Sbírce. Vobecnější rovině je možné * Příspěvek vznikl jako výstup projektu Muzeum dělnického hnutí ve 21.století. Prezentace apráce smuzejní sbírkou doby státního socialismu azpůsoby užití jejího materiálu kpotřebám odborné aširoké veřejnosti (DG 18P02OVV045), podpořeného vrámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu aexperimentálního vývoje národní akulturní identity NAKI II MK ČR. Autorka příspěvku pracovala jako odborný spolupracovník realizačního týmu archivu NM, který byl jedním zřešitelů zmiňovaného projektu. Vsoučasné době se podílí na pořádání archivních fondů Sbírky Muzea dělnického hnutí, které spravuje archiv NM. 1 Nejednoznačné označení jednotlivých částí Sbírky Muzea dělnického hnutí je dáno především povahou materiálu, který je její součástí. Vedle trojrozměrných předmětů různé povahy obsahuje také archivní aknihovní fondy, přičemž metody jejich zpracování vycházejí ze tří přístupů— muzejního, archivního aknihovnického. Pro účely tohoto příspěvku je pojem Sbírka používán jako označení celého fundusu, který vroce 2014 převzalo Národní muzeum od původce, tj.Muzea dělnického hnutí.
108 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 tuto diskuzi vztáhnout ina interpretaci druhé poloviny 20.století jako celku. Snovými přístupy neodmyslitelně souvisí také hledání inovativních přístupů ve vzdělávání. Rozvoj historické gramotnosti akritického myšlení je nezbytným předpokladem naplnění vytyčených strategií.2 Práce spůvodními historickými prameny se ukazuje jako jedna zmožných cest, jak právě historickou gramotnost akritické myšlení užáků astudentů úspěšně rozvíjet. Ztéto perspektivy nahlížel na Sbírku irealizační tým projektu NAKI II. Jeho členové se mimo jiné pokoušeli najít možné přístupy, které by se daly aplikovat na vybrané části Sbírky vrámci školní edukace.3 Katalogizace dílčích sbírek asystematické pořádání archivních fondů Sbírky naznačily dvě základní možnosti. Jako schůdnější se ukazuje práce stematickou sadou primárních pramenů. Jejich výběr, kontextualizace ainterpretace mohou vyvolat celou řadu otázek apochybností. Kladení si otázek ahledání možných řešení je nezbytnou součástí rozvoje kritického myšlení ahistorické gramotnosti. Vzhledem kideologické zatíženosti Sbírky je pro relevantní využití pramenů nezbytná dobová aobsahová kontextualizace. Stejný přístup je třeba zvolit například při tvorbě cvičení či dílčí argumentaci pomocí vybraných pramenů. Díky digitalizaci adostupnosti vybraných archiválií velektronické podobě se tak nejen odborné, ale ilaické veřejnosti otevírá prostor pro jejich zařazení do vyučovacího procesu. Digitální technologie ve výuce pak velice efektivně napomáhají krozvoji klíčové dovednosti historické adigitální gramotnosti.4 2 Např.Jan GAZDA— Václav LIŠKA— Bořivoj MAREK, Kritické myšlení. Dovednost (nejen) pro 21.století, Praha 2021; Ondřej HAUSENBLAS akol., Klíčové kompetence na gymnáziu, Praha 2008; Jiří ŠEDÝ, Kritické myšlení, Praha 2021; Hana HAVLŮJOVÁ— Jaroslav NAJBERT, Proměna cílů historického vzdělávání včase nových médií, https://metodika.historylab.cz/kapitola/ucebnice-a-historicke-vzdelavani-pro-21-stoleti/promena-cilu-historickeho-vzdelavani-v-case-novych-medii [náhled 11.8.2023]; Martin HUNT, Why Learn History?, in: týž (ed.), APractical Guide to Teaching History in the Secondary School, London— New York 2006, s.3–14; Jörn RÜSEN, Historické vědomí. Narativní struktura, morální funkce aontogenetický vývoj, in: Kamil Činátl— Jan Mervart— Jaroslav Najbert (edd.), Podoby československé normalizace. Dějiny vdiskusi, Praha 2017, s.312–329; Andrea PRŮCHOVÁ, Význam vizuální komunikace vučebnicích dějepisu, https://metodika.historylab.cz/kapitola/ucebnice-a-historicke-vzdelavani-pro-21-stoleti/vyznam-vizualni-komunikace-v-ucebnicich- -dejepisu [náhled 11.8.2023]; Robert ČAPEK, Moderní didaktika. Lexikon výukových ahodnoticích metod, Praha 2015, s.353; Dana VOTÁPKOVÁ akol. (edd.), Badatelé.cz: průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním, Praha 2013, s.50. 3 Čeněk PÝCHA, Sbírka Muzea dělnického hnutí ahistorické vzdělávání, in: Tomáš Kavka— Pavlína Vogelová— Jolana Tothová (edd.), Sbírky & politika. Collections & Politics, Praha 2022, s.247–261, zde s.249. 4 Porovnání vybraných dostupných online nástrojů viz Miroslav BUREŠ— Vojtěch RIPKA— Karolína BUREŠOVÁ— Karel FRAJTÁK— Jiří MAHA— Kamil ČINÁTL, An Innovative E-Learning Support for Modern History Distance Learning and the Experience during the COVID-19 Lockdown, Sustainability 14, 2022, č.6, s.3, https://www.mdpi.com/20711050/14/6/3631 [náhled 11.8.2023]; Denisa ZIMOVÁ, Využití digitálních vzdělávacích nástrojů ve výuce dějepisu, diplomová práce, Historický ústav FF MUNI, Brno 2022, https://is. muni.cz/th/cpw14/thesis.pdf [náhled 11.8.2023].
DaGMaR ERBEnOVÁ 109 Druhou možnost nabízí muzejní nebo též kurátorský přístup. Ve výsledku to znamená vybrat ze sbírky předměty aarchiválie ktematické výstavě, popřípadě ji irealizovat.5 Dostupnost především sbírkových předmětů je urealizace druhé možnosti bezpochyby limitující, stejně tak ičasová akompetenční náročnost ze strany učitele ažáků. Nicméně itakto pojatý projekt může poskytnout určitou motivaci anáměty kvyužití zaniklých stranických muzeí, respektive poukázat na možné cesty, jak přistupovat kprezentaci Sbírky veřejnosti, aniž by nutně musel být primárně akcentovaný pouze ideologický rámec vystavovaných předmětů. Uvedené možnosti, tj.forma tematické kolekce pramenů atvorba příkladových cvičení, stejně jako výběr předmětů adalších archiválií jako podkladů pro přípravu anávrh na realizaci možné výstavy budou diskutovány vpříslušných částech tohoto příspěvku. PŮVOD SBÍRKY MUZEA DĚLNICKÉHO HNUTÍ Muzeum dělnického hnutí vzniklo transformací tří zaniklých stranických muzeí— Muzea Klementa Gottwalda,6 Muzea V.I.Lenina7 aMuzea Julia Fučíka.8 Celou Sbírku získalo vroce 2014 Národní muzeum spodmínkou zachování její celistvosti. Sbírku tvoří muzejní fond sbírkových předmětů, archivní fond písemných materiálů aknihovní fond.9 Samotné zpracování takto rozsáhlé ačlenité sbírky je záležitostí dosti komplikovanou, která vyžaduje kooperaci všech, kdo se podílí na katalogizaci sbírek apořádání archivního materiálu. Pro badatele je důležité propojení jednotlivých částí tak, aby co nejvíce odpovídalo původnímu účelu sbírky vzhledem ke kontextualizaci anásledné interpretaci sbírky jako celku. Pro uspořádání avyužití Sbírky odbornou ilaickou veřejností je nutné konstatovat, že se nejedná ozcela běžné muzejní či archivní kolekce, ale ocíleně vytvářené soubory sjasným záměrem prezentovat oficiální stranickou interpretaci dějin apostavení KSČ vnich. To velice zřetelně dokládá mimo jiné zachovaný fond Výstavy, který vedle původních scénářů ainstalačních plánů obsahuje iideové záměry acíle 5 Jiří ŽALMAN, Kapesní průvodce po muzeu amuzejnictví (fiktivní rozhovor Jiřího Žalmana smuzejní elévkou), Praha 2016. 6 Muzeum Klementa Gottwalda bylo otevřeno 23.11.1954 (původní název: Muzeum revolučního hnutí). Sídlilo vbudově bývalé Městské spořitelny vRytířské ulici vPraze. Opřejmenování muzea bylo rozhodnuto po smrti K.Gottwalda. Mělo za úkol „seznamovat prostřednictvím historických památek širokou veřejnost sbohatou aslavnou revoluční minulostí apřítomností našich národů, revolučního dělnického hnutí akomunistické strany Československa“. Jolana TOTHOVÁ, Sbírka Muzea dělnického hnutí— rozsáhlý soubor předmětů, archiválií aknih, Muzeum 55, 2017, č.2, s.16–26, zde s.16. 7 První expozice Muzea V.I.Lenina byla otevřena 21.1.1953. Tematicky se zaměřovala na činnost spojenou smezinárodním dělnickým hnutím aosobnost V.I.Lenina. Sídlem muzea byl Lidový dům vHybernské ulici vPraze. 8 Muzeum Julia Fučíka bylo otevřeno vúnoru 1988. Fungovalo jako pobočka Muzea K.Gottwalda. Jako základ své sbírky získalo pozůstalost Julia aGusty Fučíkových. Sídlilo vGalerii Hollar na Smetanově nábřeží vPraze. 9 J.TOTHOVÁ, Sbírka Muzea dělnického hnutí, s.21.
110 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 jak stálých expozic jednotlivých muzeí, tak ikrátkodobých výstav. Nedílnou součástí jsou také osobní fondy představitelů KSČ (Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, František Jiráček, Emanuel Famíra atd.), které obsahují písemnosti soukromé iúřední provenience. Snaha glorifikovat představitele KSČ je patrná ivmuzejních fondech, které vedle soch aplastik obsahují soubor obrazů, plakátů aupomínkových předmětů, věnovaných především představitelům strany astátu. Povaha apůvodní záměr smateriálem nemusí nutně determinovat další využití Sbírky. Ba právě naopak. Může otevřít celou řadu otázek apodnítit relevantní diskuzi opovaze minulého režimu, jeho metodách acílech. Ato nejen vodborných kruzích, ale ivširší laické veřejnosti, školu nevyjímaje. TEORETICKÁ VÝCHODISKA BaDaTELSKY ORIEnTOVanÁ VÝUKa Povaha Sbírky nabízí několik možných přístupů kjejímu začlenění do školního vzdělávání. Sbírkové předměty samy osobě mají potenciál motivovat badatele ažáky ke kladení otázek ve vztahu jak kpředmětu samotnému, tak ikdobovému asoudobému kontextu. Aktivní přístup ze strany žáků je nedílnou součástí badatelsky orientované výuky. Co vlastně rozumíme pod pojmy bádání či badatelská aktivita ve vztahu kžákovi? Jiří Dostál poukazuje na to, že na pojem bádání je třeba ve vzdělávacím procesu „nahlížet jako na mnohotvárný jev. Může probíhat ibez vědomí problému ajeho cíleného řešení, to znamená, že žák bádá na základě popudu, zájmu, aaž zněho mohou následně vyplynout problémy, které může dále řešit, nebo zrůzných důvodů ani kjejich řešení nedojde.“10 Podle Roberta Čapka11 práce sprimárními prameny významně proměňuje podobu edukace. Žák vprůběhu bádání sám získá nové poznatky, vyzkouší si celou řadu činností spojených svýzkumem, vědou či archivní praxí. Nereprodukuje pouze poznatky získané například vučebnicích nebo prostřednictvím frontálního vyučování. Vobecné rovině je tento proces zachycen vnásledujícím grafu.12 Jednotlivé fáze celého procesu nemusí být nutně realizovány samostatně. Variabilita dílčích badatelských kroků apřípadné rozšíření či zúžení jejich záběru závisí na řešených problémech abadatelských cílech. Jak zdůrazňuje Dostál, jde zde očinnosti učitele ažáka, které se zaměřují na „rozvoj vědomostí, dovedností apostojů žáka na základě aktivního arelativně samostatného poznávání skutečnosti, kterou se sám učí objevovat aobjevuje“.13 Badatelsky orientovanou výuku nelze plně ztotožňovat se skutečným vědeckým bádáním. Podle Dany Votápkové se jedná ojejí zjednodušenou formu. Podstatný rozdíl vidí vtom, že vědci svými pokusy „nehledají odpovědi na otázky, ale hledají důkazy pro své domněnky, případně se snaží domněnky jiného 10 Jiří DOSTÁL, Badatelsky orientovaná výuka. Pojetí, podstata, význam apřínosy, Olomouc 2015. 11 R.ČAPEK, Moderní didaktika, s.353. 12 J.DOSTÁL, Badatelsky orientovaná výuka, s.41. 13 Tamtéž, s.54.
DaGMaR ERBEnOVÁ 111 vědce vyvrátit“.14 Vpřípadě badatelsky orientované výuky se ale jedná oposloupnost situací, které jsou cíleně vytvářeny nebo ovlivňovány za účelem dosažení požadovaného rozvoje žáka vrůzných rovinách, tedy jedná se otzv.didaktické situace.15 Bezesporu důležitá je vzájemná kooperace učitele ažáka vprůběhu celého procesu, založeného na „poznávacích myšlenkových procesech, jako je analýza, syntéza, indukce, dedukce“.16 Žák díky tomu „objevuje relativně sám skutečnosti, které si má osvojit, rozvíjí vnímání, učí se zvládat emoce avneposlední řadě se učí badatelsky myslet“.17 Změny osobnosti žáka získané cestou zkušenosti jsou podle Michala Vybírala cílem takto pojaté výuky.18 Žák by měl vrámci badatelských aktivit vycházejících ze stanovené hypotézy přebírat odpovědnost za jejich řešení bez ohledu na to, zda se jedná oteoretické nebo praktické činnosti, které zní vychází.19 Dle některých přírodovědně orientovaných autorů20 lze bádání rozdělit na několik typů: 14 D.VOTÁPKOVÁ akol. (edd.), Badatelé.cz, s.50. 15 J.DOSTÁL, Badatelsky orientovaná výuka, s.51. 16 Tamtéž, s.50. 17 Tamtéž, s.40. 18 Michal VYBÍRAL, Od zkušenosti kpoznání aneb Projekty, dramatická výchova akonstruktivismus sdětmi ve věku 7–12 let (praktické ukázky), Plzeň 1996, s.5. 19 Tamtéž. 20 Iva STUCHLÍKOVÁ, Obadatelsky orientovaném vyučování, in: Miroslav Papáček (ed.), Didaktika biologie vČeské republice 2010 abadatelsky orientované vyučování. Sborník příspěvků semináře, 25.a26.března 2010, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity vČeských 5. ověření souladu skutečnosti s předpovědí 3. formulace hypotéz (návrh vysvětlení) 2. formulace problému 6. ověření logické správnosti předchozích kroků 1. pozorování a popis skutečnosti BÁDÁNÍ – DÍLČÍ KROKY 4. logická dedukce z hypotéz
112 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 BADATELSKY ORIENTOVANÁ VÝUKA Potvrzující bádání Otázka i postup jsou studentům poskytnuty, výsledky jsou známy, jde o to je vlastní praxí ověřit. Nasměrované bádání Učitel dává výzkumnou otázku, studenti vytvářejí metodický postup a realizují jej. Strukturované bádání Otázku i možný postup sděluje učitel, studenti na tomto základě formulují vysvětlení studovaného jevu. Otevřené bádání Studenti si kladou otázku, promýšlejí postup, provádějí výzkum a formulují výsledky. Mělo by se vycházet zpředpokladu, že učitel nemá předávat zásadní znalosti ani vystupovat jako ten, kdo zná hotovou ajednoznačnou odpověď. Kombinace nasměrovaného aotevřeného typu bádání se vpřípadě práce se Sbírkou ukázala jako nejpřínosnější, tzn.že učitel klade výzkumnou otázku ažák ji může korigovat, spolu sučitelem promýšlí postup, provádí výzkum asamostatně formuluje výsledky. KURÁTORSKÝ PRInCIP Proměna procesu edukace anároků na učitele stím spojených je neodmyslitelně spjata svyužitím celé řady IT technologií apostupů vsamotné výuce. Dostupnost informací díky IT technologiím ale nemusí nutně znamenat, že žák skutečně dokáže potřebné informace získat, vyhodnotit avyvodit znich odpovídající závěry. Učitel spolu se žákem získané informace zasazuje do relevantního kontextu ainterpretuje je. To je výzva, kterou umožňují moderní technologie.21 Role učitele ale může mít vtomto kontextu idalší dimenzi. Učitel připravuje zmnožství materiálu kolekci do výuky tak, aby zní jeho žáci ažákyně mohli vytvořit smysluplný celek. Ve své podstatě je zde učitel vroli kurátora, který „vytváří kolekce určitých objektů. Vběžném slova smyslu je to člověk, který vytváří zfragmentů celek.“22 Co má učitel akurátor společného? Oba vytvářejí kolekci či sbírku (vpřípadě učitele kolekci pramenů) sjasným cílem. Na muzejním kurátorovi „záleží, jaký potenciál bude mít sbírka, ana něm do značné míry závisí, zda ajak je abude moci být vbudoucnosti tento potenciál využíván.“23 Naproti tomu učitel tyto kolekce využívá vrámci tzv.didaktické situace. Prameny zde slouží krozvoji historické gramotnosti akritického myšlení, získávání dovedností akompetencí pro praxi. Zde se role učitele vmnoha rysech podobá právě Budějovicích (DiBi 2010), České Budějovice 2010, s.129–135; Jindřiška SVOBODOVÁ, Perspektivy akoncepce přírodovědného vzdělávání, in: Magnanimitas, Hradec Králové, The Czech Republic. Recenzovaný sborník příspěvků vědecké konference smezinárodní účastí Sapere Aude 2013, Hradec Králové 2013, s.167–171; Isaak Jakovlevič LERNER, Didaktické zásady metod výuky, Praha 1986. 21 Michal ČERNÝ, Digitální informační kurátorství jako univerzální edukační přístup, Brno 2017, s.10. 22 Tamtéž, s.11. 23 J.ŽALMAN, Kapesní průvodce, s.43.
DaGMaR ERBEnOVÁ 113 kurátorovi, protože je na něm, jaký potenciál bude mít ve vztahu kcíli vytvořená didaktická situace. DIGITÁLnÍ PROSTŘEDÍ HISTORIana— HŘIŠTĚ PRO UčITELE aŽÁKY Pro analytickou práci se sadou pramenů je dostupná nejen pro školní prostředí celá řada digitálních platforem.24 Příkladem je aplikace Historiana.25 Umožňuje variabilní práci sprameny, může fungovat jako úložiště materiálů avneposlední řadě zde mohou uživatelé tvořit iupravovat svá isdílená cvičení nejen vrámci školní edukace. Možnosti této aplikace jsou přehledně znázorněny vnásledujícím grafu.26 Výhody tohoto digitálního prostředí spočívají především vtom, že dílčí kroky při práci spramenem mohou definovat jednotlivé nástroje díky své funkci.27 Na autorovi každého cvičení či aktivity je pak volba nástrojů ajejich posloupnost. Jako nezbytné se ukazuje velmi dobře stanovit cíle, které mají být prostřednictvím cvičení či aktivity dosaženy. Stanovení cíle však není jediným nezbytným předpokladem pro úspěšnou práci vHistorianě. Dalším předpokladem je výběr primárního pramene. Výhodou pro uživatele Historiany je to, že její uživatelé mohou využít již předpřipravené tematické sady pramenů jako relevantní zdroje pro svá cvičení, popřípadě se jim zde nabízí možnost kombinace vlastních materiálů spřipravenými sadami. Je důležité poznamenat, že tyto vytvořené sady nejsou uzavřeným souborem, který by bylo možné využít pouze jako celek, ale lze je doplňovat nebo vybrat si pouze některé znabízených dokumentů. 24 Viz poznámka č.4. 25 Viz https://historiana.eu [náhled 11.8.2023]. 26 Zpracováno dle https://historiana.eu/about [náhled 11.8.2023]. 27 Viz např.M.BUREŠ— V.RIPKA— K.BUREŠOVÁ— K.FRAJTÁK— J.MAHA— K.ČINÁTL, An Innovative E-Learning Support, s.3. práce s prameny e-activity Builder (nástroj pro práci s textem, položení si otázky, vložení videa, analýzu pramenů, porovnání pramenů, myšlenkovou mapu) MOŽNOSTI HISTORIANY úložiště materiálu cvičení připravené tematické lekce možnost nahrání vlastních pramenů možnost úpravy hotových cvičení učitelem i žákem tvorba nových cvičení
114 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 VYUŽITÍ SBÍRKY MUZEA DĚLNICKÉHO HNUTÍ Možnosti využití Sbírky Muzea dělnického hnutí budou vdalší části tohoto příspěvku představeny na dvou příkladech zpraxe, které autorka realizovala vrámci své výuky na Prvním českém gymnáziu astáže vArchivu Národního muzea. Jedná se opokus nalézt afunkčně propojit možnosti muzea, archivu aškoly jako vzájemně se obohacujících ainspirujících prostředí nejen na poli historické edukace. Diskuze ve veřejném prostoru ofunkčnosti anevyužitelnosti ideologicky zatíženého souboru inspirovaly autorku kdílčímu pokusu opotvrzení nebo vyvrácení těchto tvrzení. CHaRaKTERISTIKa PRaMEnnÉ KOLEKCE VJEDnOTĚ JE SÍLa Vrámci projektu společnosti Euroclio28 byly sestaveny aotestovány čtyři kolekce primárních pramenů.29 Kolekce Vjednotě je síla pochází zarchivních fondů Sbírky Muzea dělnického hnutí. Tvoří ji sedmnáct původních archivních pramenů (písemných, obrazových).30 Jedná se omateriály reflektující dobu nástupu KSČ apostupného upevňování její vedoucí pozice. Jednotící linkou celého souboru je pohled „zdola“ zdavu směrem kvůdci avedoucí straně, pohled společnosti na vůdce astranu jako na ty, kteří ji vedou aspolu sní budují lepší budoucnost. Otázka moci aobdivu ke straně, stejně jako strachu zní apotlačení individuálního přístupu ke společenské rea litě— to všechno jsou náměty pro badatelské otázky, na které mohou dát jednotlivé prameny alespoň částečnou odpověď. Selektivní výběr ztakto rozsáhlého archivního fondu samozřejmě může ukrývat celou řadu problémů spojených skontextualizací arelevantní interpretací obsahu těchto dokumentů. Na druhou stranu je možné kní přistupovat jako ksouboru dobových dokumentů, které mají potenciál možné limity jasně definovat, avyužít je při práci sprameny.31 Nejedná se ouzavřený soubor pramenů. Jak již bylo řečeno, digitální prostředí Historiana umožňuje doplňování stávajících kolekcí odalší materiály zrůzných zdrojů. Je otázkou, zda je nezbytně nutné pracovat skolekcemi vdigitální formě, zda nestačí pouze prameny vytisknout. Odpověď není podle mého názoru jednoznačná. Námitky se většinou týkají otázky 28 Viz https://euroclio.eu/historiana [náhled 11.8.2023]. 29 Dostupné na: https://pro.europeana.eu/project/opening-up-historiana, https://pro.europeana.eu/post/presenting-the-opening-up-historiana-project [náhled 11.8.2023]. Autorka tohoto příspěvku byla vletech 2018–2020 spoluřešitelkou projektu společnosti Euroclio Opening up Historiana 2017-EU 0180 (vedoucí projektu Mgr. V.Ripka, Ph.D.). Podílela se na vytvoření čtyř sad primárních pramenů ana jejich testování vrámci školní výuky pomocí aplikace Historiana. Orealizaci adílčích výstupech bude pojednáno vdalší části příspěvku. 30 Sadu pramenů Vjednotě je síla tvoří materiály různé povahy zregistratury bývalého Muzea Klementa Gottwalda. Dostupné na: https://historiana.eu/partners/institute-for-the- -study-of-totalitarian-regimes/v-jednote-je-sila [náhled 11.8.2023]. Odalším možném využití zmiňované registratury viz např.Markéta KABŮRKOVÁ, „Labour history“ podle ÚV KSČ? Kmožnému využití archivních materiálů bývalých stranických muzeí, příspěvek na 12.sjezdu českých historiků, 20.–22.září 2022, Ústí nad Labem, panel N3 P08— III. Labour history vČeské republice: tradice aperspektivy výzkumu. 31 Podrobněji viz Č.PÝCHA, Sbírka Muzea dělnického hnutí.
DaGMaR ERBEnOVÁ 115 technického vybavení škol. Překážkou bezpochyby je ito, že Historianu nelze bez problémů spustit na mobilních zařízeních. Je na učiteli nebo uživateli obecně, zda využije potenciál Historiany jako celku vonline podobě, nebo zvolí nějakou jinou cestu. DIGITÁLnÍ aPLIKaCE HISTORIana aKOLEKCE VJEDnOTĚ JE SÍLa Zvolená teoretická východiska představím na třech příkladových cvičeních, testovaných při výkladu moderních dějin.32 Vobecné rovině byly zvoleny tyto základní cíle: a) seznámit žáky stypy dobových pramenů ajejich strukturou, b) představit ze sbírky zaniklých stranických muzeí takové prameny, které mají potenciál přiblížit některé zvybraných klíčových mezníků moderních československých dějin, c) rozvíjet vedle historické gramotnosti IT kompetence33 žáků spomocí digitálního prostředí Historiana. Cvičení č.1 Název: Praha zítra34 Využité digitální prostředí: Historiana Typologie pramene: karikatura Popis pramene: Karikaturista35 zachytil několik skupin lidí, kteří dle popisku poslouchají ztlampače projev Klementa Gottwalda. Každá skupina různě reagujících 32 Cvičení byla realizována vběžných hodinách dějepisu, který autorka příspěvku vyučuje na Prvním českém gymnáziu vKarlových Varech. Zároveň byly vrámci zmiňovaného projektu Euroclio Opening up Historiana realizovány vzdělávací semináře pro vyučující. Díky nim bylo možné získat iširší zpětnou vazbu jak na vlastní sadu, tak ina vytvořená cvičení. Výstupy zvlastí praxe izpětnou vazbu ze seminářů pro učitele byly následně zapracovány do výsledné podoby cvičení. Dostupné na: https://historiana.eu/partners/institute- -for-the-study-of-totalitarian-regimes/v-jednote-je-sila [náhled 11.8.2023]. 33 Zejména: „Oblast Informace, sdílení akomunikace vdigitální světě: Jedinec (žák) vyhledává, posuzuje, získává, spravuje, sdílí asděluje informace. Ktomu volí postupy, strategie azpůsoby (formáty), které odpovídají konkrétní situaci aúčelu. Oblast člověk, společnost adigitální technologie: Jedinec (žák) identifikuje problémy amožnosti jejich řešení pomocí digitálních prostředků. Zvažuje akriticky hodnotí různá řešení problémů, vpřípadě potřeby přizpůsobuje digitální nástroje pro konkrétní postupy. Oblast Tvorba digitálního obsahu: Jedinec (žák) vytváří obsah vrůzných formátech, svyužitím různých digitálních médií. Upravuje avylepšuje obsah, který sám vytvořil a/nebo který vytvořili jiní, vyjadřuje se prostřednictvím digitálních médií atechnologií. Obohacuje apřepracovává stávající zdroje kvytvoření nového, originálního arelevantního obsahu aznalostí.“ Citováno dle https://archiv-nuv.npi. cz/t/strucne-vymezeni-digitalni-gramotnosti-a-informatickeho.html [náhled 11.8.2023]. 34 Cvičení je dostupné zde: http://hi.st/1t [náhled 11.8.2023]. 35 Zdroj: Národní muzeum (dále NM), f. Registratura Muzea Klementa Gottwalda, nezpracováno, https://historiana.eu/partners/institute-for-the-study-of-totalitarian-regimes/ v-jednote-je-sila [náhled 11.8.2023]. Kpráci skarikaturou viz též: Robert STRADLING,
122 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 „Expozice by vdnešní době určitě dávala smysl, jak mé generaci, tak jiným. Avšak záleží, jak by byla upravena, neboť vtéto písemné verzi to je dle mého nedostatečné. Pro mnohé studenty, bez citu khistorii, by se stala hodinovým peklem, jež by nejraději vypustili zhlavy, kdyby museli číst avstřebávat informace. Oživení vpodobě mluveného slova nebo kratší interaktivní aplikace by byla na místě. Také by stálo za to popsat dané úryvky objektivně, nebo je doplnit informacemi, které schází, jelikož by budoucí návštěvníci pravděpodobně odcházeli pouze sneúplnými vědomostmi.“ „Obecně dvě části by mohly fungovat idnes, bohužel jsou velmi ideologicky podbarvené, velkou součástí je ipropagace totalitních režimů. Nicméně jako ponaučení před nebezpečím extremismu, jak levicového, tak ipravicového, by výstava mohla sloužit dobře.“ „Expozice by mohla ivdnešní době něco říct dnešní generaci. Samozřejmě pro nás mladé, kteří tuhle dobu naštěstí nezažili, by bylo složité pochopit nějaké spojitosti. Jistě by muselo být upozorněno na to, že expozice je ideologizována, ane vše bylo tak, jak komunisté ukazovali.“ Zodpovědí studentů je zřejmé, že pro ně tematika spojená sdějinami KSČ není naprosto odtažité téma. Naopak. Při zvolení vhodných nástrojů apostupů při realizaci výstavy se zde nabízí docela široký prostor pro relevantnější pohled na sledované období. Problémem není téma, ale především možná jednostranná soudobá interpretace. PRÁCE VTERÉnU— DEPOZITÁŘ aRCHIVU nÁRODnÍHO MUZEa TEREZÍn Vzáří 2022 byla realizována praktická část projektu „Co stím haraburdím?“. Žáci ze semináře dějepisu absolvovali dvoudenní workshop vdepozitářích Národního muzea vTerezíně. Vúvodní části si společně shrnuli to, co se již oMuzeu Klementa Gottwalda dozvěděli zpředešlých badatelských aktivit (viz připojený graf). Spolu skurátory sbírek aarchiváři Národního muzea se žáci formou prohlídky seznámili se sbírkou vjednotlivých depozitářích. Na to navazoval praktický výzkum se sbírkou aarchiváliemi tak, jak to umožňovala povaha materiálu anastavená pravidla Národního muzea. Studenti měli před sebou následující cíle: a) vybrat ze sbírek aarchivních fondů 5–10 předmětů aarchiválií b) navrhnout téma acíle výstavy c) navrhnout možnou formu prezentace vybraných artefaktů d) definovat odpověď na vytyčené badatelské otázky.57 Vzhledem krozsahu tohoto příspěvku zde není možné představit jednotlivé kolekce, které žáci během workshopu vytvořili. Většina směřovala své návrhy ktématům 57 Badatelské otázky: Jsou sbírkové předměty aarchiválie ze zaniklých stranických muzeí jen nepotřebné haraburdí, nebo možná výzva pro relevantnější interpretaci sledovaného období? Existuje pouze jedna interpretační verze? Pokud ne, pak která znich je ta správná?
DaGMaR ERBEnOVÁ 123 spojeným skaždodenním životem společnosti, kulturou,58 vztahem státu aobčana,59 péčí orodinu.60 Převažujícím cílem bylo představit rozpor mezi deklarovanými sliby režimu akaždodenní životní realitou. Shoda panovala také ohledně formy výstavy. Mělo se jednat ointeriérovou výstavu spřevahou vizuálně atraktivních předmětů, doplněných interaktivními prvky. Výstava měla být pojata pokud možno neutrálně, se snahou co nejobjektivněji představit téma současnému návštěvníkovi. Ato tak, aby měl dostatek impulzů pro formulace závěrů ze svého úhlu pohledu na téma jako celek. Omezené možnosti žáků při práci varchivu limitují icelkové hodnocení závěrů žáků. Nicméně evidentně zafungoval aha efekt, tzn.teoretické znalosti se díky praktické části projektu alespoň částečně propojily astudenti byli schopni některé své pohledy zpřesnit alépe definovat. * * * Jsou sbírkové předměty aarchiválie ze zaniklých stranických muzeí jen nepotřebným haraburdím, nebo naopak jedinečným souborem spotenciálem poskytnout relevantní zdroje pro kritické nahlédnutí na sledované období? Jedinečnost Sbírky lze podle všeho spatřovat především vtom, že vznikala cíleně sjasným ideologickým záměrem. Ipřes torzovitost některých svých částí může napomoci studiu období státního socialismu, respektive jeho nástrojů na udržení moci asnahy ideologicky působit na společnost jako celek. Atraktivnost Sbírky nejen pro odbornou veřejnost potvrdila dílčí shrnutí realizovaných žákovských badatelských projektů. Obsáhlá Sbírka Muzea dělnického 58 Název výstavy: Principy československého socialismu vumění. 59 Název výstavy: Sliby versus realita. 60 Název výstavy: Buduju, buduješ, budujeme! jednostrannost možná manipulace možná manipulace cílem představení dějin KSČ a dělnického hnutí o sbírce již víme... chybí širší kontext
124 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2023 hnutí nabízí velké množství různorodého materiálu, který má potenciál rozvíjet potřebné kompetence kritického přístupu kinterpretaci daného historického období. Tento příspěvek se pokusil tuto skutečnost ukázat na příkladu digitálního prostředí Historiana adlouhodobého badatelského projektu „Co stím haraburdím?“. Práce sinterpretačně náročným materiálem bezesporu není jednoduchou záležitostí aklade velké nároky na učitele ižáka. Za zásadní lze považovat praktickou zkušenost, kterou žák díky takto koncipované výuce získá. Objeví nové souvislosti, dokáže si představit, jak fungují vběžném životě, může aplikovat nabyté zkušenosti přímo vpraxi azískat motivaci kdalšímu objevování. Právě tento aha efekt neboli propojení teoretických znalostí sjejich praktickou aplikací je cestou, jak seznamovat žáky aširokou veřejnost istakovými tématy moderních dějin, které nabízí Sbírka Muzea dělnického hnutí. Projekt „Co stím haraburdím?“ ukázal, že žáci jsou schopni si uvědomit akriticky reflektovat ideologický záměr, který vedl ke vzniku celého fundusu stranických muzeí. Zároveň dokázali sami navrhnout jejich případné soudobé využití skonstatováním, že interpretace aprezentace muzejních sbírek aarchivního materiálu by neměly být poplatné politickým zadáním ajednoznačným závěrům. Podle nich by měly naopak vycházet zpotenciálu, který fondy adílčí sbírky mají. Obavy zneatraktivnosti tématu amožné kontroverzní interpretace Sbírky Muzea dělnického hnutí nejsou na místě. Zžákovských výstupů je patrné, že pokud jsou zvoleny vhodné nástroje apostupy, má Sbírka velký potenciál být využita také ve školním prostředí. Nejen žáky, ale především odbornou veřejnost může motivovat kcelé řadě otázek akhledání relevantních, ideologicky nezatížených odpovědí. RÉSUMÉ: The paper focuses on the Museum of the Working Class Movement’s collection and its use in public space. It was created with aclear ideological intent, which could inspire adiscussion about the nature of the past regime, its methods and goals: not only in professional circles, but also among the wider public, including schools. The collection artefacts themselves have the potential to motivate researchers and students to ask questions about the artefacts as such as well as about the relevant context, past and present. In its theoretical part, the paper therefore proposes inquiry-based teaching and the curatorial principle that follows up on it as apossible form of school education that focuses on working with original source material. An example of how analytical work with sources can be linked to modern IT technologies is the Historiana platform. In its practical part, the paper describes two practical examples, which the author implemented during her teaching at the První české gymnázium [First Czech Grammar School] and during her internship at Archiv Národního muzea [The National Museum Archives] in an attempt to find and interconnect the possibilities offered by the museum, archive and school to enrich and inspire each other not only in the field of historical education. Asummary of the research projects carried out using the Historiana digital platform and the long-term Co stím haraburdím [What to do with the junk?] research project confirms the attractiveness and usability of the Museum of the Working Class Movement’s collection. Mgr. Dagmar Erbenová, Ph.D., je vyučující dějepisu na Prvním českém gymnáziu vKarlových Varech, koordinátorkou vzdělávacích projektů ametodičkou Post Bellum aexterní spolupracovnicí archivu Národního muzea vPraze ([email protected]).