Spolupráce zdravotně-sociálního pracovníka a všeobecných praktických lékařů pro dospělé

Spolupráce zdravotně-sociálního pracovníka avšeobecných praktických lékařů pro dospělé Sedláčková Jana ABSTRAKT Článek vychází zdiplomové práce, kterou jsem obhájila vzáří 2023 na Katedře sociální práce Filozofické fakulty UK. Představuji vněm výsledky výzkumu, kterým jsem se snažila pochopit apopsat vnímání všeobecných praktických lékařů pro dospělé zdravotně-sociálního pomezí péče opacienty ajejich náhled na možnost spolupráce se zdravotně-sociálním pracovníkem. Vzávěru článku uvádím návrhy do praxe, které by mohly mít při širším využití odbornosti zdravotně-sociálního pracovníka pozitivní dopad na nastavení zdravotně-sociálního systému péče, což by následně mohlo přispět ke zkvalitnění celkové péče nejen oseniory. KLÍČOVÁ SLOVA Depistáž, rizikový senior, sociální práce vprimární zdravotní péči, zdravotně-sociální pracovník ABSTRACT This article is based on my thesis, which Idefended in September 2023 at the Department of Social Work, Faculty of Arts, Charles University. In it, Ipresent the results of research aimed at understanding and describing the perceptions of general practitioners for adults regarding the health-social interface of patient care and their views on the possibility of cooperation with ahealth-social worker. At the end of the article, Iprovide practical suggestions that could have apositive impact on the setup of the health-social care system through the broader utilization of the expertise of health-social workers, which could subsequently contribute to improving the overall quality of care, particularly for seniors. KEY WORDS Screening, at-risk senior, social work in primary health care, health-social worker ÚVOD Když se vdřívějších dobách člověk dožil vyššího věku, každý jej obdivoval aptal se ho na „recept na dlouhověkost“. Vdnešní době už dlouhověkost není raritou. Medicína vyspěla, nabízí řadu postupů, které sice člověku dávají možnost udržovat se vco nejlepším zdravotním stavu, sřadou problémů ale nepomohou. Především tehdy, kdy je třeba řešit sociální situaci pacienta, sníž zdravotní problémy souvisejí. Toto je úkol pro sociální práci ve zdravotnictví. Vlastní zkušenosti voblasti péče oseniory mne dovedly ke zjištění, že řada seniorů nebyla včas zařazena do systému sociálních služeb, což pro ně znamenalo zhoršení zdravotního stavu azískání pozornosti až vmomentu, kdy bylo často pozdě cokoli vsociálním směru řešit. Důvodů, pro které se tito „rizikoví“1 senioři nehlásili 1 Vteoretické části diplomové práce (především vkap. 3) se faktory, které zvyšují riziko nesoběstačnosti seniorů, zabývám blíže. OPEN ACCESS 130 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 osvá práva, byla řada. Ať už neměli ve svém okolí nikoho, kdo by jim po stránce informační ipraktické pomohl nebo se omožnosti podpory nezajímali zpodstaty svého osobního přesvědčení, že „nechtějí nikoho obtěžovat“. Statistiky jsou neúprosné— projekce vývoje obyvatelstva ukazuje, že bude třeba vnásledujících desetiletích počítat svýznamnou změnou věkové struktury obyvatelstva, což bude mít dopad na řadu oblastí. Ačkoliv nelze automaticky zaměňovat „starého“ člověka za „nemocného“, involuce vživotě postupuje sice ukaždého jinak rychle, ale postupuje. Bude nutné se více zabývat ipropojením zdravotní asociální péče. Prevence hraje vpodpoře zdraví člověka důležitou roli. Sociální podmínky mají také velký vliv na zdravotní stav člověka. Zabývala jsem se proto myšlenkou, jak seniorům co nejdříve anejúčinněji zajistit podporu, aby se snížilo riziko zhoršení jejich zdravotního stavu souvisejícího snedostatečným sociálním zaopatřením. Mám za to, že by měla být taková „preventivní sociální podpora“ spojená již sprimární ambulantní péčí uvšeobecného praktického lékaře pro dospělé. Tito lékaři jsou podle Vágnerové (2020: 66) považováni za „geriatry první linie“, často však představují pro osamělé seniory jeden zmála sociálních kontaktů vůbec. Rozhodla jsem se tedy vést výzkum ve smyslu využití sociální práce vprimární ambulantní péči. Náš právní řád vzákonech2 týkajících se zdravotní péče definuje odborníka ve zdravotnictví, který splňuje kvalifikační předpoklady jak pro výkon povolání sociálního pracovníka, tak nelékařského zdravotnického pracovníka. Mluvím tedy ozdravotně-sociálním pracovníkovi. Unás jsou podle Geissler akol. (2019: 38) tito odborníci převážně spojeni slůžkovými zdravotnickými zařízeními— snemocnicemi, LDN nebo rehabilitačními ústavy. Avšak, jak ukazují zahraniční studie3, je jejich spolupráce sprimární lékařskou péčí např.vtzv.klinikách primární péče velkým přínosem nejen pro pacienty. Obě profese poskytují nízkoprahovou podporu zaměřenou na člověka. Stejně jako medicína je isociální práce založena na interakci jednotlivců aorganizací věnujících se státnímu aspolečenskému blahu. METODOLOGIE Cílem výzkumu bylo porozumět aco nejlépe popsat realitu praxe všeobecného praktického lékaře (dále VPL) vrámci zdravotně-sociálního pomezí péče oseniory, problémy/limity, snimiž se VPL potýkají při řešení sociální problematiky ajejich pohled na případnou spolupráci se zdravotně-sociálním pracovníkem. Vzhledem ke stanovenému cíli jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii, primární zdroj dat představovalo 7 polostrukturovaných rozhovorů sVPL zrůzných 2 Okvalifikaci zdravotně-sociálního pracovníka hovoří především: zákon č.96/2004 Sb., opodmínkách získávání auznávání způsobilosti kvýkonu nelékařských zdravotnických povolání akvýkonu činností souvisejících sposkytováním zdravotní péče aozměně některých souvisejících zákonů (zákon onelékařských zdravotnických povoláních); vyhláška č.51/2011 Sb., očinnostech zdravotnických pracovníků ajiných odborných pracovníků. 3 Viz. kapitola 4.4 vmé diplomové práci. OPEN ACCESS SEDLÁČKOvÁ JaNa 131 měst České republiky. Rozhovory proběhly vobdobí 6/2022–1/2023. Časové určení realizace rozhovoru bylo na lékařově volbě, délka rozhovorů se pohybovala mezi 23–54 minutami. Jednalo se otelefonické rozhovory avideohovory. Každý rozhovor byl nahráván, vsouladu slékařem odsouhlaseným informovaným souhlasem svýzkumným rozhovorem. Samozřejmostí bylo dodržení etických pravidel během celého výzkumného procesu jak vůči zkoumaným osobám, tak ivůči vlastní osobě. Výběr respondentů probíhal nejdříve jako záměrný výběr, po prvním rozhovoru jsem upravila podmínku co do délky atypu ambulantní praxe. Postupně jsem do výběru respondentů zapojila itzv.metodu sněhové koule (snowball). Pro analýzu výzkumných rozhovorů jsem využila kódování vycházející ze zakotvené teorie. Stanovila jsem 9 kategorií: 1. Tazatel4— kdo, kdy aproč se ptá 2. Tazatel— jeho orientace vsystému zpohledu všeobecného praktického lékaře pro dospělé 3. Všeobecný praktický lékař pro dospělé— osobní nastavení 4. Všeobecný praktický lékař pro dospělé— reakce na dotazy 5. Všeobecný praktický lékař pro dospělé— depistáž alimity praxe 6. Všeobecný praktický lékař pro dospělé— momenty ze zdravotně-sociálního pomezí 7. Zdravotně-sociální pracovník 8. Spolupráce všeobecného praktického lékaře pro dospělé azdravotně-sociálního pracovníka— pozitiva 9. Spolupráce všeobecného praktického lékaře pro dospělé azdravotně-sociálního pracovníka— negativa Za účelem analýzy ainterpretace dat jsem použila techniku vyložení karet, přičemž vyplynula 3 hlavní témata snázvy: Tazatel, Lékař vprvní linii (všeobecný praktický lékař pro dospělé), Spolupráce se zdravotně-sociálním pracovníkem. VÝSLEDKY Obsahem další části článku je rekapitulace podstatných zjištění, které vyplynuly zvýzkumu. taZatEL Základem byly dvě sady otázek aodpovědí. První sada se týkala oblastí— kdo klade všeobecnému praktickému lékaři pro dospělé (VPL) otázky týkající se sociální problematiky, ojaké otázky se jedná (co přesněji tazatelé potřebují řešit) akdy se tazatelé na lékaře obrací. Druhá sada odpovědí odrážela subjektivní hodnocení VPL orientace tazatelů ve zdravotně-sociálním systému. 4 Kategorii „Tazatel“ jsem využila záměrně. Jde sice onestandardní užití tohoto slova, pokud bych se jej ale snažila jakkoliv opsat— „ten, kdo se táže“ nebo „dotazující se“— vytratilo by se zamýšlené časové asituační upřesnění. OPEN ACCESS 132 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 1. Výzkum ukázal, že VPL kladli dotazy jak pacienti-senioři (to spíše vpřípadě osaměle žijících seniorů), tak především blízké pečující osoby (děti, vnoučata, partner seniora ad.). Není ale výjimkou (častěji na vesnicích), že se na lékaře obracely itřetí osoby— např.prodavačka, starosta, sestra zagentury domácí péče. Dotazy se nejčastěji týkaly peněz (hlavně příspěvku na péči), zajištění péče oseniora (koordinace azajištění péče od formálních poskytovatelů), dále tazatelé žádali kontakty areference na třetí osoby ze zdravotní isociální sféry. Výzkum ukázal, že tazatelé přicházeli sdotazy především vsituacích vzniklých na straně pacienta- -seniora, které považovali za dramatické— např.při zhoršení soběstačnosti seniora po akutní zdravotní/sociální příhodě (pády, úrazy, mrtvice, smrt partnera) nebo při propuštění seniora znemocnice. Mnohdy se naopak jednalo opostupně se zhoršující stavy, které (aniž by je kdokoliv po sociální stránce řešil) dospěly do momentu, kdy již pečující nemohli vlastními silami vpéči pokračovat. Často ikvůli vlastním zdravotním problémům, které se během doby péče objevily nebo zhoršily. 2. Pokud jde odruhou sadu odpovědí— jak VPL subjektivně vnímají orientaci seniorů (resp.tazatelů) ve zdravotně-sociálním systému péče— shodli se, že se senioři ani rodiny vsystému neorientují příliš dobře. Často vůbec, protože žádali vysvětlení týkající se rozdělení zdravotní asociální péče, možností pomoci vrámci obou oblastí apod. LÉKaŘ vPRvNÍ LINII (vŠEOBECNÝ PRaKtICKÝ LÉKaŘ PRO DOSPĚLÉ) Téma se týkalo 4 kategorií, které osvětlovaly vnímání VPL péče oseniory na zdravotně-sociálním pomezí, vlastní osobní nastavení VPL ajejich reakce na otázky tazatelů. VPL také vrozhovorech objasnili, jaké vpráci vnímají limity azda je depistáž rizikových seniorů součástí jejich běžné praxe. 1. Výzkum ukázal, že obě oblasti — zdravotní i sociální — lékařům při reálném uvažování o péči o seniora splývají. Z výzkumu vyplynulo, že VPL o řešení sociální problematiky přemýšlí jako o neoddělitelné součásti lékařské péče. Zazněl inázor, že nemoc seniora je vlastně „nemoc rodiny“, kterou je leckdy nutné řešit dříve než zdravotní neduhy seniora. Pokud jde ovnímání sebe sama vrámci péče oseniory, výzkum odhalil přístupy od velké angažovanosti (až přesahující osobní hranice) seniory/pečující vybavit všemi informacemi avmaximální míře jim zajistit vše, co je dostupné amožné zpozice VPL… až po předání základních kontaktů na příslušnou instituci, bez dalšího doptání se na výsledky jednání. Vodpovědích této kategorie často rezonovaly pojmy jako osobní angažovanost, vztah lékař-pacient, důvěra. VPL vyjadřovali isvé osobní zkušenosti, které do různé míry ovlivnily jejich názor na sociální práci asociální pracovníky. Identifikováno bylo iněkolik etických otázek spjatých spéčí oseniory. 2. Otázky zdruhé kategorie se týkaly reakcí VPL na dotazy seniorů/pečujících— jaké první adalší kroky VPL činí? Byly otázky zodpovězeny ihned, nebo bylo třeba naplánovat další setkání nebo telefonický hovor? Bylo třeba se ktématu vracet, nebo bylo vše vyřešeno napoprvé? Vneposlední řadě byly předmětem výzkumu OPEN ACCESS SEDLÁČKOvÁ JaNa 133 subjektivní pocity, které VPL vdané pozici „poradce“ cítí. Zvýzkumu vyplynulo, že reakce VPL velmi souvisí sjejich osobním nastavením asjejich vztahem lékař-pacient. Ačkoliv si jsou VPL vědomi toho, že pacienti irodiny čekají na jejich radu, narážejí ve své praxi na limity, pro které se necítí být kompetentní nebo jinak připravení se při řešení sociální problematiky angažovat víc, než co považují pro pacienta za nejnutnější. 3. Otázky ze třetí kategorie se věnovaly depistáži rizikových seniorů vpraxi VPL. Výzkum ukázal, že pouze vjednom případě VPL úspěšně zařadil depistáž rizikových seniorů do své lékařské praxe. Ostatní lékaři uvedli, že ačkoliv by depistáž měla být součástí jejich práce, systematicky se jí nevěnují. Většinou tak hledání rizik useniorů spojují spreventivními kontrolami nebo čekají, až sdotazy přijdou sami pacienti či pečující. 4. Výzkum ukázal na řadu limitujících faktorů, které ovlivňují péči oseniory registrované vpraxích respondentů. Zásadní roli hraje čas, který limituje nejen zavedení depistáže do praxe VPL, ale ovlivňuje např.ipočet vykonaných preventivních vyšetření nebo praxi vrámci návštěvní služby. Dalšími limitujícími faktory jsou např.obsáhlé administrativní úkony, nefunkční tok informací mezi praktickými aodbornými lékaři nebo praktickými lékaři ainstitucemi/nemocnicemi. Výzkum dále popsal vnímané nedostatky vpropojení zdravotní asociální oblasti péče oseniory. Za systémové problémy byly označeny absence informací oprůběhu avýsledku řízení opřiznání příspěvku na péči; absence informací osociálním zázemí pacienta-seniora ajeho soběstačnosti vpřirozeném prostředí. Výzkum odhalil, že vněkterých případech VPL vrámci nutnosti rychlého zajištění seniora po sociální stránce využívají iagentury domácí péče, které jsou však zdravotní službou hrazenou ze zdravotního pojištění. Dalšími limity, které výzkum identifikoval, byly např.velké obvody, nedostatek odborných lékařů či špatná dopravní obslužnost především vesnic amenších měst. SPOLUPRÁCE SE ZDRavOtNĚ-SOCIÁLNÍM PRaCOvNÍKEM Výzkum následně pracoval také spojmem zdravotně-sociální pracovník (ZSP). Rozhovory se nejdříve týkaly povědomí VPL otéto kvalifikaci, následovala diskuse avýčet pozitiv anegativ plynoucích zpřípadné vzájemné spolupráce. 1. Zvýzkumu vyplynulo, že žádný zrespondentů vsoučasnosti se ZSP nespolupracuje, nikdo tuto kvalifikaci ani neznal. Vysvětlila jsem tedy kompetence ZSP, kde ajakým způsobem se může podílet na péči. VPL měli následně prostor promýšlet adiskutovat návrhy ohledně případné spolupráce se ZSP ve své praxi. 2. VPL se následně shodli, že by vzájemná spolupráce mohla být prospěšná. Výzkum ukázal, že VPL by ZSP vnímali jako partnera aodborníka na sociální oblast, snímž by však mohli rovněž diskutovat isouvisející zdravotní stránku. Navíc, pokud by ZSP převzal dotazy aadministrativní úkony týkající se sociální oblasti, VPL by uvolněný čas využili např.pro navýšení počtu preventivních kontrol či zavedení depistáže rizikových seniorů do běžné praxe. Pro pacienty-seniory ijejich pečující by byla hlavním přínosem ZSP jeho role rádce aprůvodce péčí. Díky vzájemné spolupráci VPL aZSP by tak péče mohla být efektivnější, průběžně vyhodnocoOPEN ACCESS 134 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 vána apřípadně upravována. Výzkum nastínil, že by postupně budovaný vztah mezi ZSP arodinami jednoznačně znamenal vyšší kvalitu dlouhodobě poskytované péče nejen pro pacienty-seniory, ale ipro jejich blízké pečující okolí. 3. Výzkum pracoval také spřípadnými stinnými stránkami, ty se však týkaly pouze podmínek pro zavedení spolupráce ZSP aVPL. Zmiňováno bylo především zajištění financí pro ohodnocení práce ZSP. Respondenti diskutovali, kdo by tuto službu hradil— zda zdravotní pojišťovna, město nebo stát. Shodli se však na tom, že vzhledem kplánovaným změnám nejen vrámci primární zdravotní péče bude vbudoucnu nutné přijmout taková opatření, která by spolupráci VPL se ZSP umožnila po finanční stránce. Další negativa, která během výzkumu zazněla, byla např.špatná dopravní dostupnost pro práci ZSP vterénu, vyšší časová zátěž pro VPL během počáteční fáze spolupráce se ZSP. Výzkum zaregistroval idalší, vjistém směru rozporuplné vyjádření— spřibývajícím počtem pacientů-seniorů, kterým by se ZSP věnoval, by se sice zkvalitnila péče oně (zvýšil by se např.počet realizovaných preventivních vyšetření či vyřízených příspěvků na péči), znamenalo by to ale na druhou stranu ivětší množství práce pro VPL. NÁVRHY DO PRAXE Závěry výzkumu potvrdily mé přesvědčení, že vsoučasnosti není plně využitá odbornost zdravotně-sociálního pracovníka. Vzhledem ke své kvalifikaci jak sociálního pracovníka, tak nelékařského zdravotnického pracovníka, by přitom mohl posílit pozici sociální práce ve zdravotnictví. Proto jsem vzávěru diplomové práce rozpracovala návrhy 4 oblastí, ve kterých by mohlo být využito kvalifikovaných ZSP ve větší míře. 1. Spolupráce VPL aZSP 2. Posílení preventivních aktivit 3. Vzdělávání ZSP iVPL 4. Příspěvek na péči Ad 1: Navrhuji spolupráci VPL aZSP, která by měla pozitivní efekt na zvýšení péče opacienty-seniory ajejich pečující. ZSP by byl jejich rádcem, kompetentní osobou pro individuální plánování péče akoordinaci psychosociálních intervencí. Spolupráce by zároveň VPL přinesla odlehčení voblasti řešení sociální problematiky, ke které se zrůzných důvodů necítí kompetentní akterá je pro ně, jak ukázal výzkum, zátěží. Zavedením spolupráce se ZSP by lékařům mohl vzniknout časový prostor např.pro širší nabídku preventivních vyšetření či zavedení depistáže rizikových seniorů do běžné praxe. Nově nastavená spolupráce VPL aZSP by jistě zvýšila kvalitu poskytované péče vambulantní praxi, což by mohlo být ze strany zdravotní pojišťovny podporováno např.formou pozitivního hodnocení. Upuštěním od využívání agentur domácí péče pro sociální účely by navíc došlo kúsporám vrámci zdravotního pojištění. OPEN ACCESS SEDLÁČKOvÁ JaNa 135 Ad 2: Navrhuji, aby ZSP vrámci modelu „Podpora seniorů“ posílil preventivní aktivity vpraxi VPL, ato prováděním pravidelného screeningového testování kognitivních funkcí, hodnocení soběstačnosti, křehkosti seniorů, deprese (upacienta ipečujícího) apod. Screeningové testy kognitivních funkcí nyní nabízí lékárny5. Pokud by je však zajišťovali ZSP sVPL, jejich vzájemná spolupráce akonzultování pacientovy situace by dle mého názoru přinesla efektivnější výsledky. Jinými druhy hodnocení by se upacienta-seniora nebo upečujících mohl dříve identifikovat sociální problém související se zdravotními potížemi, na což by ZSP efektivněji reagoval nastavením vhodných psychosociálních opatření. Ad 3: Navrhuji, aby se posílením vzdělávacího aparátu umožnilo kvalitní aprůběžné zvyšování arozšiřování kvalifikace ZSP6, aby mohl svou nabídku pomoci vrámci spolupráce sVPL zlepšovat. Pacienti ipečující by tak mohli najít podporu např.ivrámci podpůrných skupin, krizové ajiné psychosociální intervence. ZSP by svými znalostmi zdravotně-sociálního pomezí mohl přispět kedukaci nejen budoucích praktických lékařů vrámci předatestační přípravy, ale ipraktických lékařů svlastní praxí. Ad 4: Výsledky výzkumu mne vedou knávrhu na zapojení kvalifikovaného ZSP do procesu sociálního šetření vpřirozeném prostředí žadatele opříspěvek na péči (dále PnP). Znalost zdravotní problematiky pacienta avědomí sociálního přesahu téhož dělá ze ZSP ideálního odborníka pro výkon sociálního šetření. Záznam zprovedeného šetření by mohl posloužit nejen pro řízení samotné, ale ijako vstupní informace pro individuální nastavení intervencí ZSP iVPL. Užitek ze zapojení ZSP do řízení oPnP by byl tedy několikerý: — pro pacienta-seniora (ZSP by pomohl sformalitami ohledně podání žádosti, kvalitně zhodnotil situaci díky znalosti zdravotní problematiky, po přiznání PnP by nastavil akoordinoval péči atd.); — pro VPL (VPL by se opodání žádosti dověděl dříve, získal by dosud chybějící informace osociální situaci pacienta ainformaci ohledně přiznání/nepřiznání PnP atd.); — pro systém (díky předběžnému posouzení ze strany ZSP, by se mohlo předejít marně podaným žádostem, které nyní zatěžují již tak přetížený systém atd.). 5 Speciálně vyškolení farmaceuti nabízí možnost konzultace aotestování přímo na půdě soukromých, řetězcových nebo nemocničních lékáren. (Šimandl, Bartoš, Melasová, Mariničová, 2022) 6 Zatímco sociálním pracovníkům je zákonem uložena povinnost dalšího vzdělávání ve výši 24 hodin za rok, ZSP takovou hodinově stanovenou povinnost nemá. Od toho se možná odvíjí také mnohem menší nabídka vzdělávacích aktivit speciálně postavených pro kvalifikaci ZSP. OPEN ACCESS 136 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 ZÁVĚR Cílem výzkumu bylo pochopit apopsat, jak všeobecní praktičtí lékaři pro dospělé (VPL) vnímají svoji pozici na zdravotně-sociálním pomezí ajak by hodnotili možnost spolupráce se zdravotně-sociálním pracovníkem (ZSP) vrámci depistáže apéče oseniory registrované vjejich ambulantní praxi. Výzkum ukázal, že se VPL ve své pozici na zdravotně-sociálním pomezí péče oseniory potýkají při řešení sociální problematiky pacientů sřadou problémů alimitů. Výzkum potvrdil, že vzahraničí má sociální práce vrámci primární zdravotní péče velký význam. Na základě výsledků výzkumných rozhovorů jsem zformulovala 4 okruhy návrhů do praxe, kterými by se posílila vsoučasnosti nedostatečně využitá kvalifikace zdravotně-sociálního pracovníka. Zapojení tohoto odborníka do primární ambulantní péče by mohlo být velkým přínosem nejen pro samotné všeobecné praktické lékaře pro dospělé, ale především pro pacienty-seniory ajejich pečující rodiny. LITERATURA GEISSLER, Hana, Alice FISCHEROVÁ, Anežka HOLEŇOVÁ, Dagmar SOLNÁŘOVÁ aNicol STAŇKOVÁ, 2019. Jak podporovat pečující na regionální alokální úrovni?: Příklady dobré praxe [online]. Fond dalšího vzdělávání, 90 s. [cit.2023-06-24]. Dostupné zhttps://pecovatazit.cz/assets/uploads/ sites/1071/2019/06/KA1.1_Jak-podporovatpe%C4%8Duj%C3%ADc%C3%AD-na-region% C3%A1ln%C3%AD-a-lok%C3%A1ln%C3%AD- %C3%BArovni_P%C5%99%C3%ADkladydobr%C3%A9-praxe.pdf SEDLÁČKOVÁ, Jana, 2023. Depistáž rizikových seniorů— spolupráce zdravotně-sociálního pracovníka avšeobecných praktických lékařů pro dospělé Sociální práce ve zdravotnictví. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociální práce. Vedoucí práce Kodymová, Pavla. ŠIMANDL, Ondřej, Aleš BARTOŠ, Michala BELASOVÁ aValéria MARINIČOVÁ, 2022. Cesta osob sporuchami paměti zlékárny do ordinace aneb Od teorie kpraxi. Praktické lékárenství [online]. 18(1), 34–41 [cit.2023-08-07]. Dostupné z: https://www.solen.cz/artkey/ lek-202201-0005_cesta_osob_s_poruchami_pameti_z_lekarny_do_ordinace_aneb_ od_teorie_k_praxi.php?back=%2Fsearch. php%3Fquery%3Dpo%2525B9kozen%2525ED%252520m%2525EDchy%26sfrom%3D840%26spage%3D30 VÁGNEROVÁ, Tereza, 2020. Systém zdravotní asociální péče oseniory vČR ave světě. In: Výživa vgeriatrii agerontologii. Praha: Nakladatelství Karolinum, s.65–67. ISBN 97880-246-4620-6. OPEN ACCESS