Využití metody case managementu při řešení nepříznivé životní situace seniorů
Abstract
51
Full text
Využití metody case managementu při řešení nepříznivé životní situace seniorů1 Jaroslava Šibravová2, Lenka Josková3 aLenka Holasová4 Jaroslava Šibravová, Lenka Josková aLenka Holasová ÚVOD Case management je metoda sociální práce, kterou lze efektivně využít mimo jiné ipři práci scílovou skupinou seniorů. Jedná se oproces systematické aspolečně tvořené spolupráce mezi klientem, case managerem, pečujícími, poskytovateli sociálních azdravotních služeb asostatními profesionály ineprofesionály podílejícími se na uspokojení potřeb ařešení nepříznivé životní situace klienta5. Senioři mají stejně jako ostatní cílové skupiny sociální práce svá specifika. Ze širšího úhlu pohledu víme, že se lidé dožívají vyššího věku než dříve aprocentuální podíl těchto občanů ve společnosti roste. Na druhou stranu lze obtížně definovat jasnou hranici, jejímž překročením lze člověka označit za seniora. Míra opotřebení lidského organismu aproces stárnutí je vpřípadě každého člověka individuální. Proměnlivost arychlost zhoršování zdravotního stavu ipostupné ubývání fyzických apsychických sil je různé. Aprávě například věk člověka je vprostředí českých sociálních služeb považován za jedno zdůležitých kritérií při rozhodování oposkytnutí sociální služby. Užším úhlem pohledu vnímáme různou míru připravenosti každého seniora (ijeho životního prostředí) na změny, finanční možnosti seniorů, riziko osamělosti, ahlavně subjektivní vnímání situace samotným seniorem. Roli vtom všem hraje celoživotní nastavení, osobnost člověka ajeho přístup kživotu. Dle Dr. Janečkové je právě kombinace fyzického věku sfaktory spojenými se stářím ase stárnutím důvodem vyhledání pomoci, ideálně navázání kontaktu se sociálním pracovníkem či case managerem (Janečková, 2005). ROLE CASE MANAGERA ACÍL CENTRA PRO DŮSTOJNÉ STÁRNUTÍ Case manager nemusí být kvalifikací sociální pracovník, je to profesionál-odborník, který pomáhá pojmenovat astabilizovat změny vživotě klienta-seniora, odborně do1 Tato práce vznikla za podpory projektu „Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě“, reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj ařešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Projekt je realizován vrámci výzvy Excelentní výzkum ajeho výstupy jsou určeny pracovníkům výzkumných organizací astudentům doktorských studijních programů. 2 Centrum pro důstojné stárnutí Sue Ryder 3 Centrum pro důstojné stárnutí Sue Ryder 4 Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy + Sue Ryder 5 Zdroj: https://www.sue-ryder.cz/clanky/co-je-to-case-management autoři do záhlaví OPEN ACCESS
52 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021 provází seniora při řešení jeho nepříznivé životní situace aaktivizuje formální ineformální možnosti péče vseniorově okolí. Case manager pracuje se samotným seniorem, ale isrodinou, blízkými ainstitucemi, kteří jsou nebo mohou být zapojeni do procesu péče. Case manager umí rozumně, citlivě, apřitom rychle pracovat na procesu navázání vztahu sklientem, pracuje na získání důvěry klientů nebo na využití klientových silných stránek. Sám přitom hodnotí vhodnou míru vlastního zapojení, se kterým do vztahu sklientem vstupuje. Vněkterých zemích vzahraničí je case manager vnímán jako specializovaná profese apro výkon práce musí být profesionálně vyškolen acertifikován (Hubíková, 2018). Právě důraz na odbornost aprofesionalitu case managerů, kteří pracují nebo by mohli pracovat scílovou skupinou seniorů, je hlavní myšlenkou projektu Centra pro důstojné stárnutí Sue Ryder realizovaného od června roku 2019 za finanční podpory dárců. Cílem tohoto projektu je otestovat možnosti case managementu při práci scílovou skupinou seniorů, poznatky zaznamenat aupravit do podoby studijního materiálu určeného pro odbornou přípravu case managerů vČeské republice. Pracovníci projektu se průběžně zabývají nejen mapováním současné realizace case managementu vpodmínkách České republiky, ale ivyhledáváním astudiem zahraničních inspirací afunkčních zdrojů. Studují formy, způsoby adosud vytvořené materiály, aby upravili case management „na míru“ jednotlivcům cílové skupiny českých seniorů. Získané poznatky přitom pracovníci ověřují ipři vlastní práci sklienty. VYUŽITÍ METODY CASE MANAGEMENTU VPRAXI Na příkladu upravené kazuistiky ana teoretických základech tak kolektiv Centra pro důstojné stárnutí Sue Ryder přibližuje praktické kroky pojetí case managementu při práci se seniory apojmenovává některé obtížné situace při zapojení case managera do případu klienta. Cílem je představení praktické podoby case managementu vpodmínkách práce scílovou skupinou českých seniorů, její propojení steoretickými základy avyzdvižení problematických částí práce sklientem tak, aby čtenář článku dokázal při práci se seniory snadněji eliminovat některá rizika, která by se mohla promítnout do kvality pomoci poskytované klientovi. Seniorský manželský pár se na Centrum pro důstojné stárnutí obrátil skrze kontakt organizace, která již manželům pomáhá svými službami. Oba manželé používají kchůzi po bytě francouzské berle, přičemž venku pan N. využívá pro přesuny vozík, paní N. se již mimo byt pohybuje pouze sdoprovodem další osoby. Přestože se pan N. sám potýká spohybovými obtížemi, již mnoho let se stará osvou manželku, která vposledních letech potřebuje intenzivnější pomoc druhé osoby. Propukla uní stařecká demence adalší chronická onemocnění. Manželé žijí vprvním patře rodinného domu, který je zvelké části řešen bezbariérově. Do bytu však vede několik schodů aněkteré místnosti mají dosti úzké dveře avysoké prahy. Smanželským párem vdomě vsamostatném patře bydlí idcera smanželem adětmi. Rodina pomáhá snákupy, doprovází manžele klékaři ataké manželům finančně OPEN ACCESS
JaROSLava ŠIbRavOvÁ, LENKa JOSKOvÁ aLENKa HOLaSOvÁ 53 vypomáhá. Zároveň ale vrodině panují chladné vztahy abohužel velmi obtížně nacházejí společná témata kběžné komunikaci. Manželům poskytuje rozvoz obědů pečovatelská služba, dojíždí knim paní na úklid apan N. se jednou týdně sám dopravuje na rehabilitaci. Oběma manželům je poskytována také domácí zdravotní péče. Manžel si uvědomuje, že péči osvou ženu nezvládá už tak dobře jako dříve. Proto hledá další pomoc. Začněme netradičně od konce kazuistiky. Case managera zajímají hned na počátku řešení případu klienta dvě důležité oblasti. Na profesionální aodborné úrovni se case manager zajímá oto, jakým způsobem akde hledal klient pomoc. Zajímá se osamotný proces rozhodování klienta před vyhledáním pomoci, jednotlivé kroky, které klient podnikl, imísta, na kterých pomoc nejprve hledal. Profesně tedy case managera zajímají odpovědi na otázky: — Který konkrétní moment uklienta byl důvodem vyhledání pomoci? — Které první místo hledání pomoci klienta napadlo? — Jaké pomoci se na něm klientovi dostalo? — Jakou pomoc klient očekával? Za ideální je přitom považován stav, kdy— pokud se rozhodne vyhledat pomoc (amůže to být na poslední chvíli)— se dostává klient bez komplikací kodborníkovi, který se bude jeho případem hlouběji zabývat. Case manager musí být snáze vyhledatelný, pro klienta dostupný apřipravený rychle reagovat na klientovy potřeby. Jak může case manager ovlivnit úspěch prvních kroků klienta? Na vztahové úrovni se case manager zajímá oto, jaký je klient, který jej vyhledal. Úspěch spolupráce idosaženého výsledku určuje dobrý prvotní odhad osobnosti klienta case managerem. Profesionální case manager si odpovídá na otázky: — Jaké je osobnostní nastavení klienta? — Jak pracovat sdůvěrou klienta? — Cítí se klient při jednání scase managerem respektován avbezpečí? Za ideální je přitom považován stav, kdy je vztah klienta acase managera založen na důvěře, otevřenosti, jasném očekávání ajeden na druhého kladou oprávněné nároky. Case manager musí umět profesionálně navázat vztah sklientem, porozumět dobře osobnosti klienta arozpoznat, zda si obě strany navzájem dobře rozumí. Nám se při prvním setkání smanželským párem osvědčilo věnovat nějaký čas tomu, aby manželé sami hovořili osvé situaci ado jejich výpovědi jsme zasahovali co nejméně. Informace, které manželé považovali za důležité sami sdělit, nám pomohly poznat lépe jejich priority aočekávání, se kterými do vztahu snámi vstupují. Podle toho, jak formulovali dosavadní získané zkušenosti acestu, která je knám dovedla, jsme dokázali odhadnout imíru důvěry, kterou knám na začátku chovají. Důležité bylo také sledovat interakci mezi manžely samotnými, sledovat, kdo má hlavní slovo, jak se liší jejich pohled na situaci apodobně. OPEN ACCESS
54 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021 Navázání profesionálního vztahu sklientem jsme podpořili ikrátkým vysvětlením, jak bude naše spolupráce fungovat ajakým způsobem plánujeme společně dojít kcíli. Teorie case managementu tento proces popisuje pomocí fází spolupráce. První fází práce sklientem metodou case managementu je mapování přání apotřeb klienta apojmenování hlavních cílů spolupráce. Case manager začíná provázet klienta procesem zajištění pomoci apojmenovává sklientem důležité okolnosti případu, mezi nimiž jsou schopnosti adovednosti klienta, omezení, možnosti arozsah využití zdrojů klienta. Zjišťuje fakta vypovídající ozdravotním ipsychickém stavu klienta, péči osebe samotného, životním prostředí klienta nebo osociálním zázemí, které má klient kdispozici (Kleve, 2018). Samostatnou kapitolou je posouzení rizik, která saktuální životní situací klienta souvisejí asvou povahou vyžadují, aby snimi bylo od počátku pracováno. Vtéto fázi jsme se již manželů více doptávali, vedli jsme je otázkami ktomu, abychom lépe pochopili situaci, ve které se nyní nacházejí. Výhodou bylo, že jsme situaci mapovali přímo vbytě manželů, což částečně omezilo počet našich dotazů. Situaci aněkterá rizika jsme si tak zčásti dokázali zmapovat pozorováním, manžele jsme onašich poznatcích informovali aprobrali je snimi. Pro efektivní mapování potřeb existuje množství různých nástrojů. Za efektivní považujeme rozšířený pohled na hodnocení potřeb klienta— tedy že rozebereme sklientem nejen slabé asilné stránky celé životní situace, ale zároveň zjišťujeme isubjektivně vnímanou míru příležitostí či omezení, jež situace přináší klientovi. Case manager dále sklientem rozebírá tyto otázky: — Co funguje dobře vsoučasném životě klienta? Co naopak nefunguje aproč? Jak se to projevuje? — Kdo je oporou klientovi? — Jakou pomoc má klient prozatím kdispozici? — Jaká řešení životní situace jsou pro klienta akceptovatelná? Jsou řešení, která nepřicházejí vúvahu? Informace získané od klientů zpracováváme do dokumentace klienta. Zakládáme kartu základních informací oklientovi avyplňujeme formuláře mapování klientových potřeb. Dokumentaci případu manželů vedeme jako celek, karty informací aformuláře mapování potřeb jsou již věnovány každému zmanželů zvlášť. Druhou fází spolupráce sklientem je plánování péče. Case manager společně sklientem pojmenovává cíle, kterých má být dosaženo, aby došlo kuspokojení přání apotřeb klienta. Křešení vtéto fázi je hledání odpovědí na otázky: kdo, co, kdy, jak, případně přes koho (kým nebo čím). Prakticky je důležité znát odpovědi na tyto otázky: — Které cíle mohou být zabezpečeny klientem samotným, spomocí rodiny či blízkých klienta nebo formálními poskytovateli služeb? OPEN ACCESS
JaROSLava ŠIbRavOvÁ, LENKa JOSKOvÁ aLENKa HOLaSOvÁ 55 — Jak mohou být procesem podpořeny zdroje klienta? — Jakými způsoby akdy se projeví, že kroky směřují kplnění stanovených cílů? VCentru pro důstojné stárnutí při práci sklienty nepoužíváme pojem individuální plán, jelikož tomuto termínu klienti obtížně rozumí. Převzali jsme pojem od Manfreda Neuffera avytváříme tzv.plán péče (Neuffer, 2013). Smanželským párem jsme krok za krokem definovali, kjakým konkrétním změnám má naší spoluprací dojít. Až vtéto fázi, při řešení, od koho manželé očekávají, že pomoc přijde, se naplno ukázalo, jak těžce nese manžel postupnou ztrátu svých fyzických sil. Moment předání péče omanželku do rukou dalších osob cítil manžel jako své vlastní selhání. Naplno se tím ukázalo, kolik rolí plní case manager při své práci ajak důležité je správně odhadnout své profesní hranice, jak důležitá je předchozí průprava kvýkonu této práce nebo kde jsou hranice, kdy již má být do procesu hledání pomoci přizván další odborník. Tato fáze také trvala zpohledu celé spolupráce nejdéle. Třetí fází, kterou spolupráce case managera aklienta prochází, je realizace pomoci, tedy dojednávání jejího provedení. Case manager stále pracuje sklientem, sjeho přáními apotřebami, probíhají jednání sformálními ineformálními poskytovateli omožnostech azpůsobech pomoci, case manager podporuje klienta vprosazování své vůle avlastních práv. Při jednáních (či případových konferencích) je case manager klientovi oporou aposkytovatelům pomoci prostředníkem. Úkolem case managera je koordinovat kroky vedoucí krealizaci pomoci apodporovat vytvoření funkční sítě pomoci kolem klienta. Poté jsme při práci smanželským párem řešili praktické kroky zapojení case managera do procesu sjednávání pomoci. Vpřípadě manžela byla schopnost zprostředkovat adomluvit pomoc pro jeho ženu zásadní. Moment přímého dojednávání změny péče byl však zajímavý také zpohledu manželky. Při jednání definovala sama pracovnici pečovatelské služby své představy opodobě pomoci, přestože do té doby nechávala hlavní slovo manželovi. Považujeme za důležité dobře odhadnout asprávně podpořit vlastní schopnosti klientů, nechat klienty jednat samy za sebe adobře odhadnout míru podpory. Ato se zde podařilo. Co se naopak vtomto případě nepodařilo, byla jednání ozapojení rodiny do poskytování pomoci manželům. Na obou stranách sice byla vůle společně situaci řešit, bohužel komunikační bariéra byla příliš velká avyžadovala delší čas kvyřešení. Pokud je pomoc pro klienta dojednána asíť pomoci začíná fungovat, přechází case management do další fáze— sledování průběhu pomoci. Profesionální case manager nezapomíná na klienta, se kterým hodnotí průběh dosavadní pomoci. Zajímá se ointenzitu, přiměřenost, kvalitu, rozsah nebo účinnost sjednané pomoci. Udržuje sklientem pravidelný kontakt azajímá se iopohled dalších zapojených— tedy těch, kteří pomoc klientovi poskytují. Stouto fází case managementu souvisí téma advokacie. Case manager podporuje klienta vprocesu samostatného rozhodování, autonomie iprosazení vlastního přístupu křešení situace. Profesně může být pro case managera obtížné respektovat každé přání klienta, zejména pokud se týká odmítnutí někteOPEN ACCESS
56 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021 rého druhu pomoci apřijetí zodpovědnosti za vlastní řešení situace klientem. Právě vtěchto momentech se znovu projeví odbornost aprofesionalita case managera. Otázky, které jsou vtéto fázi potřebné kzodpovězení jsou: — Kterých úspěchů bylo dosud dosaženo? — Vyskytly se nějaké nové problémy, pro které je potřeba hledat řešení? Vpřípadě manželského páru jsme vrámci sledování průběhu pomoci pojmenovali několik pozitivních změn, kterých bylo dosaženo. Podařilo se dojednat rozšíření úkonů pečovatelské služby zdovážky obědů na pomoc při úklidu domácnosti apři přípravě jídla. Manžele jsme propojili sdobrovolnicí, která dle domluvy následně začala docházet za paní N. apodporovala ji vtrénování paměti. Důležité pro nás bylo zjištění, že rozsah dojednané pomoci považují oba manželé za dostatečný. Poslední fáze evaluace vprocesu case managementu pomáhá case managerovi posoudit, jak efektivní byl způsob realizované pomoci, jak se dařila spolupráce sklientem isdalšími zúčastněnými vrůzných fázích procesu, co se ukázalo jako efektivní akde některá strana zaznamenala slabá místa vhodná ke zlepšování. Case manager pracuje se zpětnou vazbu od klienta iostatních, kteří jsou zapojeni do procesu pomoci. Zpětná vazba má pomoci všem zúčastněným sdílet zkušenost, vyjádřit spokojenost či nespokojenost spomocí, která je realizována. Má pomoci ověřit, zda je nově realizovaná pomoc pro seniora bezpečná aneriziková, včasná, účinná, hospodárná, spravedlivá azaměřená na jeho vlastní přání. Pokud ze zpětné vazby vyplývá nespokojenost klienta, je pro case managera řešením návrat vprocesu oněkolik fází zpět ahledání jiného řešení snovými poznatky. Profesně představuje fáze evaluace zvyšování vlastního know-how case managera, ten může získané poznatky proměnit vlepší péči odalšího ze svých klientů nebo je nabídnout kdiskusi pro změny vsystému. Při plánování asjednávání pomoci jsme spokojenost manželů sjednotlivými kroky řešili průběžně. Podporou komunikace obou manželů se podařilo, aby manželé svá přání apotřeby pojmenovávali sami ataké jsme průběžně hovořili ojejich spokojenosti se změnami. Když došlo krozšíření úkonů pečovatelské služby, hovořili jsme soběma manželi po několika návštěvách pečovatelky otom, jak péče probíhá azda si ji takto představovali. Kontaktovali jsme společně také pečovatelskou službu. Zde jsme narazili na nedořešené vztahy vrodině, na které vhodnocení průběhu péče upozorňovala koordinátorka pečovatelské služby. Situaci se nám podařilo vyřešit dalším vysvětlením, přičemž současně pomalu probíhalo sbližování vrodině. Na závěr pravidelné práce smanželi jsme společně kontaktovali pracovnici poskytovatele, která manžele snámi na počátku propojila ařešili jsme isnimi, zda zjejich strany vnímají zlepšení celé situace. Při rozloučení jsme oba manžele ujistili, že vpřípadě potřeby se na nás mohou zase obrátit opomoc. Amanželé nám nyní občas sami zavolají, aby nás informovali, jak se jim daří. OPEN ACCESS
JaROSLava ŠIbRavOvÁ, LENKa JOSKOvÁ aLENKa HOLaSOvÁ 57 ZÁVĚR Profesně je pro nás, pracovníky Centra pro důstojné stárnutí, každý klient, se kterým spolupracujeme, důležitým zdrojem nových zkušeností. Problémy, se kterými se naši klienti potýkají, jsou si sice podobné, ale důvody, proč se do své obtížné životní situace dostali, stejně jako jejich schopnost amožnosti danou situaci řešit, mohou být rozdílné. Fáze evaluace apráce se zpětnou vazbou nám ukazuje, jak důležité jsou základní cíle Centra pro důstojné stárnutí, které jsme si při jeho vzniku dali. Tedy potřebná odbornost aprofesionalita práce case managera snaší (isjakoukoliv další) cílovou skupinou. POUŽITÁ LITERATURA Hubíková, Olga. 2018. Case management zaměřený na životní situace dlouhodobé péče vsociální práci na obecních úřadech. Praha: VúPSV, v. v. i., 2018. ISBN 978-807416-334-0. Janečková, Hana. 2005. Sociální práce se starými lidmi. In: Oldřich Matoušek, Jana Koláčková aPavla Kodymová. Sociální práce vpraxi. Praha: Portál, 2005, 163–193. ISBN 80-7367-002-X. Kleve, Heiko. 2018. Methode des Case Management. In: Heiko Kleve at al. Systemisches Case Management. Heidelberg: Carl-Auer-Systeme Verlag ung Verlagsbuchhandlung GmbH, 2018, 47–57. ISBN 978-3896706171 Neuffer, Manfred. 2013. Case Management, Sociale Arbeit mit Einzelnen und Familien. Weinheim und Basel: Beltz Juventa, 2013. ISBN 978-3-7799-1962-9. Lenka Holasová Department of Social Work, Faculty of Arts (Katedra sociální práce, Filozofická fakulta) Charles University (Univerzita Karlova) nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1 [email protected] Lenka Josková Sue Ryder Centre for Dignified Aging (Centrum pro důstojné stárnutí Sue Ryder) Michelská 18a, 140 00 Praha 4— Michle [email protected] Jaroslava Šibravová Sue Ryder Centre for Dignified Aging (Centrum pro důstojné stárnutí Sue Ryder) Michelská 18a, 140 00 Praha 4— Michle [email protected] OPEN ACCESS