Realizace vybraných komunikačních funkcí v porovnání nerodilých a rodilých mluvčích češtiny

Realizace vybraných komunikačních funkcí vporovnání nerodilých arodilých mluvčích češtiny1 Svatava škodová ABSTRACT: Implementation of Selected Communication Functions in Comparison of Non-Native and Native Speakers of Czech. The goal of the paper is to present analysis of apersonal apology letter with formal features written by Ukrainian examinees during the Examination of the Czech Language for Permanent Residence in the Czech Republic. The study does not present acomplex analysis of the letters, but it concentrates on selected linguistic phenomena tied up to the functions of an introductory greeting, apology from ameeting and proposal of anew meeting, expression of farewell. The investigation presented in the paper aims to (1) make an inventory of linguistic means used by non-native speakers to achieve the task given, (2) analyse their use and to (3) compare the results with those reported on the basis of asimilar analysis conducted on anative speakers’ corpus. It seeks to answer the following questions: (1) What type of means do non-native speakers use to express the communicative functions under the interest? (2) What is the frequency of the means? Does it create any pattern of the interlanguage? (3) How do the non-native speakers express the function in comparison to the native speaker use? The corpus built for the analysis consists of letters selected during the Examination of the Czech Language for Permanent Residence in the CR in years 2013–2014. The participants selected were the Ukrainian native speakers, all living and working in the Czech Republic for 5 years at least. There are 141 letters finally included into the corpus. The letters were written on the basis of ashort printed verbal and visual prompt in an essay examination. The same task was given to agroup of native speakers. This group included 23 Czech native speakers of various age, level of education and occupation. We analysed the letters of this group at the same way as the letters of the examinees, the result served as the prototype of the Czech native speakers and allowed the comparison and the frame for description of variants in the learners’ language. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: čeština jako druhý jazyk, komunikační funkce, mezijazyk, pozdrav, rozloučení, žádost communication, Czech as asecond language, functions, interlanguage, greeting, farewell, request 0 ÚVOD Cizinci přicházející do České republiky netvoří vždy nutně frekventanty jazykových kurzů, auž vůbec onich není možné hovořit jako ostudentech. Mnozí znich přijíždějí zvláště za prací avětšinu denní doby tráví právě vpráci, což jim znemožňuje, aby navštěvovali pravidelné jazykové kurzy. Zvláště ukrajinská komunita2 ani nepovažuje za nutné, aby se nějakého kurzu účastnila, protože podobnost obou jazyků umožňuje 1 Studie byla vypracována za podpory projektu Čeština nerodilých mluvčích zpohledu teoretického akomputačního (grant GA ČR, reg. č.16-10185S). 2 Informace oukrajinské komunitě viz blíže Leontieva, Ezedinne aPlačková (2014). OPEN ACCESS 122 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY poměrně snadno porozumět asvětšími či menšími obtížemi se idorozumět. Kosvojení češtiny jako cílového jazyka utéto skupiny dochází tedy spontánně vprostředí každodenního života. Specifikem jejich mezijazyka je, že si osvojují spontánní mluvenou češtinu, která není poznamenána didaktickými jazykovými příručkami aodborným vedením učitele. Důležitým faktorem vosvojení češtiny jako druhého jazyka této skupiny cizinců je, že se chtějí naučit komunikovat česky pouze vběžných životních situacích. Interně nesměřují kovládnutí českého jazyka vcelé jeho šíři (blíže viz Šindelářová, 2008, s.7–12) ani nejsou ktomuto ovládnutí nuceni faktory vnějšími. Cílem textu je představit analýzu užívání vybraných komunikačních funkcí vpísemné podobě uukrajinských rodilých mluvčích žádajících otrvalý pobyt vČR. Užití jazykových prostředků pro vyjádření vybraných jazykových funkcí analyzujeme aporovnáváme se skupinou rodilých mluvčích. Užití specifických prostředků jinojazyčnými mluvčími pak chápeme jako typ varietnosti vjejich mezijazyce při porovnání se standardem rodilých mluvčích. 1 VYMEZENÍ CHÁPÁNÍ VARIET VTZV.MEZIJAZYCE3 Při analýze variet vyskytujících se vtextech cizinců jsme se striktně nesoustředili pouze na specifické formy, které by mohly být chápány jako chyby,4 ale snažili jsme se oanalýzu ainterpretaci vrámci každého textu, tj.ovnímání variety ajejího pragmatického dopadu na pozadí každého konkrétního textu. Při analýze zcela odhlížíme od variet fonologických, které nejsou vpsaném textu jednoznačně prokazatelné, tj.např.forma musim jednoznačně neukazuje na skutečné zkracování samohlásky i, které je typickým projevem substandardního mluveného projevu, ale může být stejně tak dobře pouze typickou chybou pravopisného charakteru, tj.vynecháním dia kritiky. Varietnost chápeme jednak ve vztahu ke spisovné češtině, která je ve formálním psaném textu rodilými mluvčími užívána, ale také očekávána, jednak ve vztahu kpsanému komunikátu, tj.krysům, které jsou charakterizovány jako typické pro psaný jazyk. 2 PŮVOD DAT Analyzovaná data pocházejí ze zkoušky zčeského jazyka na úrovni A1 za účelem získání trvalého pobytu na území ČR, ato zlet 2013 a2014. Získána byla ze zkušebního centra na Technické univerzitě vLiberci. 3 Jako tzv.mezijazyk je označována jazyková produkce vprůběhu učení se cizího jazyka, která se pohybuje na ose mezi mateřským jazykem žáka ajeho cílovým jazykem. Oproti jazyku rodilých mluvčích vykazuje četné odchylky, ale ichyby, které jsou způsobeny jednak nedostatečným osvojením cílového jazyka, jednak mohou být ovlivněny imateřským jazykem žáka. Kužití termínu srov.např.Šebesta aŠkodová (2012). 4 Podrobnou analýzu kmorfologické oblasti viz Šindelářová (2010). OPEN ACCESS SVATAVA šKODOVá 123 2.1 cHArAKTErISTIKA rESPONDENTSKÉ SKUPINY Cizinci mohou zažádat opovolení ktrvalému pobytu po minimálně pětiletém pobytu na území ČR, není však nutné, aby navštěvovali jazykový kurz. Ačkoliv je zkouška definována pro úroveň A1 podle SERR,5 většina ukrajinských uchazečů vykazuje jak vústním, tak vpísemném projevu úroveň vyšší, ato ztoho důvodu, že žádat otrvalý pobyt je možné až po pěti letech pobytu na území ČR. Za tuto dobu je většina respondentů slovanského původu schopna osvojení jazyka na vyšší úrovni, než je A1, ikdyž neabsolvuje jazykový kurz. Dalším důvodem výběru této skupiny je nepřipravenost ukrajinských mluvčích na zkoušku, tj.možnost získání autentických dat neovlivněných a) technickými prostředky automatického překladu, ale ani b) memorizací určitého textu, který je pak uchazečem při zkoušce reprodukován, což je postup, který volí např.vietnamská či mongolská komunita, které jsou sice také početné, ale ve většině produkují právě předem memorovaný text původně pocházející od rodilého mluvčího češtiny aztohoto důvodu jsou pro analýzu tohoto typu dat nerelevantní. Vneposlední řadě kvýběru této skupiny pro analýzu daného typu přispěl fakt, že je skupinou představující většinově spontánní osvojování si češtiny, bez systematické přípravy vkurzech, tj.následné unifikované produkce jazykových atextových vzorců, což je jinak charakteristické pro nižší úrovně osvojení jazyka. Pravděpodobně ztohoto důvodu skupina vykazuje vysoce varietní užití jazyka. Velikost respondentské skupiny je 141 osob, 89 mužů a52 žen. Průměrný věk skupiny je 34 let. Vzhledem ktomu, že data byla od skupiny získána vnávaznosti na zkoušku, při níž nejsou poskytována metadata týkající se vzdělání asoučasného profesního zařazení, nebylo možné stěmito daty při analýze výstupů pracovat. 2.2. cHArAKTErISTIKA SrOVNáVAcí SKUPINY Srovnávací skupinu tvořilo 23 rodilých mluvčích. Stejně jako vzákladní skupině ji tvoří muži iženy věkové kategorie 18–65 let srůznými stupni dosaženého vzdělání, tj.pouze vyučení, dále středoškolští absolventi smaturitní zkouškou inositelé vysokoškolského titulu. 3 ZADÁNÍ TESTOVÉ ÚLOHY Pro analýzu komunikačních funkcí byly vybrány písemné projevy, ve kterých uchazeči psali omluvný e-mail, vněmž se respondent na základě stimulu omlouvá zdomluvené schůzky anavrhuje místo ačas schůzky nové. Vrámci dílčí části zkoušky psaní se hodnotí, zda uchazeč dokáže formulovat azaznamenat vpísemné podobě krátké srozumitelné sdělení, které obsahem arozsahem odpovídá úrovni A1. Vtestové úloze je výchozím podnětem obrázek kombinující 5 Veškeré podrobnosti odané zkoušce viz na stránkách: <http://trvaly-pobyt.cestina-pro- -cizince.cz/index.php?p=povoleni-k-trvalemu-pobytu&hl=cs_CZ>. OPEN ACCESS 124 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY slovní, číselné avizuální informace, které slouží jako vodítko pro formulaci krátkého osobního vzkazu shlavními komunikačními funkcemi omluvy anávrhu. Testuje se, zda uchazeč umí formulovat krátký srozumitelný text vpodobě izolovaných vět. Vrámci zkoušky se hodnotí naplnění komunikační funkce oslovení, omluvy, návrhu, poděkování arozloučení, které musí být situačně přiměřené. Kdanému typu testovacího textového útvaru je třeba poznamenat, že náleží do oblasti tzv.konverzacionalizace řeči, která je specifická „expanzí dialogických žánrů do míst, která dříve zaujímaly žánry monologické, sníž souvisí expanze spontánní auvolněné mluvenosti do míst, jež byla dříve považována za doménu spisovnosti avyššího jazykového standardu“ (Čmejrková, 2006, s.60). Je však třeba zdůraznit, že vrámci vlastní testové úlohy se očekává, že bude použita spisovná čeština aznaky formálního písemného vyjadřování. Celkový rozsah e-mailu má být cca 20 slov. Explicitně vyžadované informace, které musí být vtextu obsaženy, jsou následující: zrušení plánované schůzky, zdůvodnění, proč se schůzka nekoná, návrh data, času amísta, kde se uskuteční nová schůzka. 3.1 UKáZKA ZADáNí TESTOVÉ ÚLOHY6 6 Ukázka je užita ztestu „na nečisto“ na webových stránkách zkoušky, viz: <http://trvaly- -pobyt.cestina-pro-cizince.cz/index.php?p=povoleni-k-trvalemu-pobytu&hl=cs_CZ>. Podrobnější informace ozkoušce jsou dostupné vtextu Cvejnové (2013). OPEN ACCESS SVATAVA šKODOVá 125 4 DATA 4.1 OBJEM DAT Analýze bylo podrobeno 141 textů ominimálním rozsahu 20 slov, tj.minimálně 2820 slov,7 které pocházejí ze zkoušky zčeského jazyka na úrovni A1 ajejichž autory jsou ukrajinští rodilí mluvčí, a23 českých textů psaných rodilými mluvčími se stejným požadavkem na minimální rozsah produkovaného textu. 4.2 PřEPIS DAT PrO POTřEBY TEXTU Všechna data ze zkoušky byla získána vrukopisné podobě. Při jejich přepisu pro potřeby analýzy tohoto textu zachováváme deviace jednotlivých respondentů sohledem na užití pravopisné podoby textu, tj.vpřepsaných textech se mohou vyskytovat různé typy chyb, které neopravujeme. ukázka 1 7 Jako slovo je vrámci zkoušky zčeštiny na úrovni A1 počítáno slovo grafické, tj.slovo ohraničené mezerami. Ztohoto důvodu počítáme slova tímto způsobem ipro účely tohoto textu. OPEN ACCESS 126 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY Vzhledem ktomu, že veškeré texty jsou elicitovány totožným způsobem, je třeba upozornit na fakt, že jevy, které se vtextech vyskytují akteré následně třídíme, jsou omezeny právě úzkým způsobem elicitace. Neanalyzujeme tedy písemný mezijazyk ukrajinských rodilých mluvčích vcelé jeho šíři, ale pouze dané spektrum, které se objevuje na základě elicitace. Na základě analýzy textů jsme se snažili opakující se jevy roztřídit do kategorií, které by vypovídaly ozpůsobech varietnosti užití vybraných komunikačních funkcí ukrajinskými rodilými mluvčími. Jevy dílčí či řídce se vyskytující nejsou do skupin zařazeny. Protože jsme pracovali stexty vjejich rukopisné podobě, upouštíme od komplexní kvantifikační analýzy, která by vyžadovala přepis aelektronizaci dat. 5 ANALYZOVANÉ KOMUNIKAČNÍ FUNKCE Vrůzných komunikačních situacích mluvčí tím, jak realizuje svou výpověď, tj.jak ji formuluje ajakých jazykových prostředků vní použije, usiluje odosažení určitého komunikačního cíle. Na adresáta tedy mluvčí působí záměrně. Tímto záměrem se rozumí komunikační funkce (KF). Takto alespoň můžeme formulovat KF sohledem na rodilého mluvčího, pro nerodilé mluvčí je pragmatická rovina komunikace výrazně komplikovanější. Jejich záměr dosáhnout určitého komunikačního cíle je stejný jako urodilých mluvčích, vzávislosti na úrovni dosaženého mezijazyka se však liší svou schopností záměrně vybírat ze spektra jazykových prostředků. Jejich výběr může být komplikován jednak znalostí malého počtu jazykových prostředků, dále jejich chybným užitím, neznalostí komunikační normy, ale inegativním transferem zjejich mateřského jazyka. Problematice osvojování cizího jazyka, resp.pragmatické komunikační dovednosti se zdomácích autorů věnuje J.Mašín (2015), který jednak podrobně mapuje zahraniční studie, jednak sám představuje případovou studii longitudinálního charakteru pro osvojování ŽÁDOSTI/PROSBY8 uskupiny studentů. Pro naši analýzu byly vybrány KF, jejichž realizace je hodnocena vrámci písemné zkoušky zčeského jazyka pro trvalý pobyt na úrovni A1. Těmito funkcemi jsou: POZDRAV/OSLOVENÍ, OMLUVA, NÁVRH, ROZLOUČENÍ, přičemž explicitně elicitována je pouze KF návrhu, ostatní funkce jsou elicitovány pouze implicitně, tj.jsou součástí daného útvaru ajejich realizace patří ke znalosti komunikačního úzu. Dané funkce analyzujeme pouze sohledem na písemnou podobu komunikátu. 5.1 FUNKcE POZDrAVU AOSLOVENí Pozdrav patří ke komunikačním prostředkům, jimiž se vyjadřuje společenský vztah aplní funkci navázání, popř. ukončení kontaktu sadresátem. Formy používané kvyjádření pozdravu či oslovení se různí vzávislosti na vztahu aspolečenském postavení konkrétních mluvčích, včetně rozdílů generačních.9 Výrazy používané pro pozdrav 8 Mašín (2015, s.37). 9 Müllerová (ESČ, s.328). OPEN ACCESS SVATAVA šKODOVá 127 se dobově proměňují. Srealizací pozdravu je často propojena ikomunikační funkce oslovení, která často může fungovat zástupně jako typ pozdravu nebo sním může být spjata. Podoba konkrétního oslovení je vázána na míru formálnosti/neformálnosti komunikační situace. Nejfrekventovanější oslovení včeštině je oslovení jménem/příjmením, popř. titulem aslovem pan, paní.10 Oslovení jménem je většinou považováno nejen za identifikaci adresáta, ale nese ssebou idalší informace zoblasti formálnosti aneformálnosti vztahu. Grafy 1 a2 ilustrují variabilitu pozdravů vporovnání nerodilých arodilých mluvčích. Dle očekávání je tato variabilita výrazně nižší urodilých než unerodilých mluvčích. Vužití rodilých mluvčích převažuje formální neosobní oslovení standardně užívané vpísemné komunikaci, zároveň však dopisy ilustrují iprůnik mluveného úzu do písemné formy vpodobě samotného pozdravu či pozdravu spojeného soslovením. Unerodilýcch, ukrajinských mluvčích je nejfrekventovanější právě mluvená podoba navázání komunikace, tj.pozdrav aoslovení: Dobrý den, paní Nováková. Zajímavé je propojení pozdravu sformálním oslovením Dobrý den, vážená paní Nováková, tj.propojení mluveného apsaného úzu komunikace, které hodnotíme jako typ zdvořilosti typicky vytvářené právě ukrajinskými rodilými mluvčími. Je třeba zdůraznit, že zhlediska pravopisného igramatického se vpozdravech vyskytují mnohé chyby, které však rekonstruujeme, protože cílem analýzy není gramatická správnost, ale schopnost realizace komunikační funkce. Příklady chybného zachycení lexémů vrámci KF oslovení/pozdravu: Dobri den, Dobryj den, Važenyj pan, Vážený páne, Važenij pane, Vasena pani apod. Jako neznalost komunikační normy lze hodnotit jednak naprosté vynechání pozdravu, neformální varianty jako Ahoj paní Nováková či pokusy oužití jiných iniciačních frází Vítám Vás, paní Nováková. Výrazně se mluvená podoba pozdravu aoslovení promítá do užívání koncovek obecné češtiny vpozdravu ado záměny nominativu za vokativ, což je běžné právě vběžně mluvené češtině, kde zároveň plní funkci rozvolnění formální situace. Vrámci formálního dopisu psaného jinojazyčným mluvčím jsou právě tyto prvky problematické amohou negativně ovlivnit recepci KF rodilými mluvčími, např.Dobrej den, važenej pan Plachy, Dobrý den, pan Hrubý, Dobrý den, važený pan Veselý. Zporovnání výsledků grafů 1 a2 je zřejmé, že ukrajinští rodilí mluvčí se snaží vporovnání srodilými mluvčími ovytvoření výraznější zdvořilosti, voslovení kombinují více zdvořilostních prvků, než je charakteristické vúzu rodilých mluvčích. Ztohoto důvodu také vytvářejí více kombinatorických možností vrámci pozdravu aoslovení. 5.2 KOMUNIKAčNí FUNKcE OMLUVY Omluva je charakterizována jako specifický druh žádosti/prosby. Mluvčí se snaží přimět adresáta kreakci, která by vzhledem kmluvčímu plnila funkci prominutí. Účelem omluvy je snaha mluvčího ozmírnění svého provinění vůči adresátovi (blíže srov.Hirschová, 2006, s.185–187; Hirschová, 2013, s.256–256). Mluvčí se snaží zapů10 Jančák aHájková (ESČ, s.318). OPEN ACCESS 128 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY sobit na změnu postojů adresáta vůči jeho nevhodnému chování. Pro analýzu KF realizovaných jinojazyčnými mluvčími jsou pak důležité jazykové indikátory omluvy— jednak performativum prosím nebo výpovědní formy sužitím imperativu jako promiňte, omluvte mě avedlejší věty se spojkami aby, že. Rodilí mluvčí realizují omluvu jako specifický typ prosby za pomoci podpůrného komunikačního aktu vyjádření lítosti, např.bohužel nemůžu přijít, je mi líto, že nemůžu přijít, mrzí mě, že nemůžu přijít. Graf 1:Legenda: 1. Dobrý den + oslovení (paní Nováková), 2. Vážená paní / Vážený pane + příjmení, 3.Dobrý den + vážená paní / vážený pane, 4. Oslovení pane/paní + příjmení, 5. Dobrý den, 6. Žádný pozdrav / žádné oslovení. Graf 2:Legenda: 1. Vážená paní / Vážený pane + příjmení, 2. Dobrý den, 3. Dobrý den + pane/paní + příjmení. 123456 cizinci 56 35 16 13 11 10 0 10 20 30 40 50 60 Ukrajinští mluvčí: POZDRAV/OSLOVENÍ cizinci 123 rodilí mluvčí 14 6 3 14 6 3 0 2 4 6 8 10 12 14 16 Počet výskytu Rodilí mluvčí: POZDRAV/ OSLOVENÍ rodilí mluvčí Ukrajinští mluvčí: POZDRAV/OSLOVENÍ Rodilí mluvčí: POZDRAV/OSLOVENÍ počet výskytů počet výskytů OPEN ACCESS SVATAVA šKODOVá 129 Graf 3:Legenda: 1. Omlouvám se, že dnes nemůžu přijít / nepřijdu na schůzku, 2. (Dnes) nemůžu přijít na schůzku kvůli/protože + zdůvodnění, 3. Omlouvám se, ale dnes nemůžu přijít / nepřijdu na schůzku, 4. Promiňte, nemůžu/nemohu přijít na schůzku, 5. Dnešní schůzku musíme odložit/zrušit, 6. Promiňte, omlouvám se, že dnes nepřijdu / nemůžu přijít na schůzku, 7. Dnes nepřijdu. Omlouvám se + zdůvodnění.11 Graf 4:Legenda: 1. Omlouvám se, ale dnes nemohu přijít / nemohu se dostavit / nepřijdu na schůzku, 2. Nemohu přijít na schůzku / se zúčastnit schůzky / se dostavit na schůzku, 3. Chci se omluvit zdomluvené schůzky, 4. Jsem nucen/ase omluvit zdnešní schůzky, 5.Musím se bohužel omluvit zdnešní schůzky, 6. Je mi líto, ale musíme schůzku odložit. 123456789101112131415 cizinci 70387544322111111 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Počet výskytu Ukrajinští mluvčí: OMLUVA 1 2 3 4 5 6 rodilí mluvčí 10 3 3 3 3 1 0 2 4 6 8 10 12 Počet výskytu Rodilí mluvčí: OMLUVA 11 11 Další příklady neuvádíme, neboť byly pouze individuálního rázu. Všechny tyto příklady obsahovaly explicitně formulovanou omluvu. footn Ukrajinští mluvčí: OMLUVA Rodilí mluvčí: OMLUVA počet výskytů počet výskytů OPEN ACCESS