Dopad komunistické propagandy na profesi sociální práce v ČR v období IX. až XII. sjezdu Komunistické strany Československa (1949–1962)

Dopad komunistické propagandy na profesi sociální práce vČR vobdobí IX. až XII. sjezdu Komunistické strany Československa (1949–1962) Pavla Kodymová ABSTRAKT Cílem předkládané statě je představit výstupy realizovaného historického výzkumu zaměřeného na vliv komunistické propagandy na profesi sociální práce mezi lety 1948–1962 na území ČR. ABSTRACT The aim of the article is to present the outcomes of historical research focused on the influence of Communist propaganda on the profession of social work between the years 1948–1962 in the Czech Republic. …jde opravdu ata se mnohdy liší od toho, co si lidé, zpracovaní jakýmkoliv druhem propagandy, ověcech myslí. (Mertl, 1938) Česká historie sociální práce je stále ještě, až na malé výjimky, minimálně reflektovaná. Zejména období po roce 1948, období sice nedávné, ale stále ještě popisované mnohými chybnými výroky, např., že sociální práce vté době neexistovala. Cílem tohoto příspěvku, který má být jedním zfragmentů poznání uvedené doby, je předložení výsledků ukončeného historického výzkumu zaměřeného na komunistickou propagandu, jako na jeden zmožných faktorů limitujících vuvedeném období profesi sociální práce. Ato mezi lety 1949–1962, kdy byla (až do roku 1989) vdůsledku politických aspolečenských změn sociální práce odkloněna zeuroamerického prostoru, kde se do té doby stihla rozvinout jak vakceptovanou profesi, tak ivědní obor. Období je limitováno uvedenými sjezdy, protože: — IX. sjezd Komunistické strany Československa pojal sociální práci, jako profesi pro společnost zbytečnou. Byla zrušena Národní pojišťovna financující isociální péči asociální práci, znárodněna zdravotnická zařízení azestátněna sociální péče, která byla svěřena národním výborům.1 — XII. sjezd komunistické strany Československa ztakto nastavené pozice ukročil skonstatováním, že socialismus nevyřeší všechny sociální problémy aje třeba reformovat sociální stát. Přijatý Zákoník práce zr. 1965 přenesl sociální úkoly státu na podniky azávody (péče opracovníky). Kádrové apersonální útvary tak byly nuceny přijmout na řešení této péče sociální pracovníky. Další ze zákonů, Zákon osociálním zabezpečení (101/1966 Sb.), již ve svém ustanovení oproti předešlým 1 Tomeš. I., Jak přežila sociální práce normalizaci (konferenční příspěvek) Mezinárodní seminář kvýročí 80 let zavádění případové sociální práce vČR, Praha 19. 5. 2015. OPEN ACCESS 10 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2016 úpravám předpokládá sociální služby pro těžce zdravotně poškozené asociál ní důchod.“2 Vzhledem ktomu, že zde není prostor věnovat se vrámci sociální práce dopadu na celou šíři pole její praxe, zaměříme se na jeden zvýznamných cílů intervencí, ato stouto profesí tradičně anerozlučně provázanou— rodinu. POVÁLEČNÝ TOTALITNÍ REŽIM Poválečný totalitní režim3, nastolený Komunistickou stranou vČeskoslovensku, trval na naprosté aničím nelimitované státní moci nad jednotlivci iinstitucemi občanské společnosti, scílem kontrolovat vše avšechny, to co lidé říkají adělají.4 Jedním znástrojů kjeho dosahování byla „komunistická propaganda, která nazývala slova „ideovými zbraněmi“ integrujícími společnost se snahou ukotvit nový— vládnoucí stranou předkládaný— systém hodnot. Za tím účelem vznikala nová slovní avětní spojení. To „… přímo provokovalo iluzi… že jde ojakousi „novou řeč“, kterou si totalitní moc záměrně vytváří jako nástroj kovládnutí, ba ochromení lidské mysli… a… je samozřejmě lhostejné, bude-li se tvrzením oficiální propagandy věřit, nebo ne; stačí, když nová řeč získá monopol ve všech oblastech, které nějak souvisejí spolitikou, ve všem, co se týká věcí obecných.“5 Tato byla používána ve školách, médiích ina pracovištích za účelem šíření propagace ideologie vládnoucího totalitního režimu, který vrámci státní moci aza pomoci bezpečnostních služeb velel akontroloval jako jediný všechny avše scílem donutit je kposlušnosti aspolupráci.6 Oblíbenou formou propagandy byla nejčastěji hesla na plakátech, divadelní arozhlasové hry, beletrie, film atisk. „Každý rolník do zemědělského družstva * vpevném svazku dělníků arolníků roste štěstí ablahobyt našeho lidu* česká ženo, voláme tě ktvůrčí práci za lepší zítřek národa * ať žije marxismus-leninismus, nepřemožitelná zbraň pracujících celého světa * dopadli jsme nebezpečnou škodnou— kapitalismus * hlásej socialismus, potlačuj vše nekomunistické, znič zrádce * jsme mládež nová, mládež Gottwaldova * splníme plán těžby— nejlepší chlapci jdou do dolů ahutí! * nemluv otom, co děláš, nevíš, kdo tě poslouchá! * oslabování politické aideologické práce způsobuje otupění boje proti buržoazním ideologiím, maloburžoazním tendencím aideologické diverzi * osvojuj si pravidla protiatomové ochrany— musíš být připraven zničit nepřítele avést vítězný boj iza použití atomových bojových prostředků * poručíme větru, dešti! * pozor na vesnické boháče aspekulanty! * úderníci— nejlepší budovatelé socialismu, údernické směny přispívají ke zvýšení životní úrovně* zachováním státního 2 Tamtéž. 3 Československý režim (po vzoru Sovětského) popsal sám sebe jako diktaturu proletariátu sKomunistickou stranou monopolizující moc. 4 Hejlová, D., Public relations, Praha, GradaPublishing, 2015, s.78 5 Fidelius, P., Řeč komunistické moci, Dotisk 1. vyd., Praha, Triáda, 2002, s.183–184. 6 Czepczynski, M. Cultural Landscapes of Post-Socialist Cities: Representation of Powers and Needs. OPEN ACCESS PavLa KOdyMOvÁ 11 avýrobního tajemství přispěješ kbezpečnosti své vlasti aupevnění světového míru * zničíme mandelinku— zločinnou setbu imperialistů.“7 Zpropagandy užívaných projevů/příběhů, rozšiřovaných scílem ukotvit vládu jedné strany oproti předešlé parlamentní demokracii, extrahuje Fidelius metapříběh: „Krátce řečeno, strana vládne proto, že ví. Aponěvadž je vtomto svém Vědění zcela osamocena, nezbývá jí, než aby vládla sama. Je to přetěžký úděl, ale co naplat: každý musí hrát svou historickou úlohu. Aúloha, kterou dějiny předepisují straně, spočívá právě vtom, aby byla mozkem společnosti.“ Propaganda se zaměřovala na mnohé cíle, zejména na ostré odlišování podoby afunkce meziválečné kapitalistické společnosti akomunisty ovládanou společností po únoru 1948, ve snaze vylíčit kapitalistický svět jako místo, kde jsou kriminalita, nezaměstnanost achudoba běžným jevem. Mezi prvními se Komunistická strana vymezila vůči společenským vědám, které se rozhodla vsouladu scílem marxisticko- -leninského pojetí obsahově přestavět či zrušit. Proto byl již vroce 1949 na IX. sjezdu Komunistické strany Československa (KSČ) formulován jako naprosto nezbytný: „…přerod kultury amyšlení lidí, které by se nadále mělo opírat omarxisticko-leninský světový názor.“8 Velký prostor byl věnován zásadním změnám voblasti vzdělávání avýchovy,9 protože jak konstatuje Skalka „…jednotným uceleným systémem komunistické výchovy lze nepochybně účinně, komplexně avšestranně utvářet osobnost člověka socialistické akomunistické společnosti po celý jeho život… Strana ve svých usneseních adokumentech formuluje hlavní aktuální iperspektivní úkoly komunistické výchovy ivědy zejména společenských věd.“10 Proto věnuje pozornost sociální péči/práci (stejně tak jako sociologii, pedagogice ipsychologii) avrámci masivně propagovaného tvrzení, že socialismus vyřeší všechny sociální problémy, zpochybní smysl její existence vbudoucnosti alegitimizuje počáteční snahu ojejí postupnou likvidaci. Dalším zdůvodů, proč se sociální práce, ato zejména vobdobí stalinistického pojetí komunismu, nemohla vejít do rámce oficiálně akceptovaných vědních oborů ivykonávaných profesí, byla její provázanost spředešlým režimem. Existence sociální práce, která ve svých definicích deklarovala, že má kořeny vboji společnosti proti chudobě, zní vyplývajícím problémům aje spojena smyšlenkou charitativní činnosti, se ocitla vrozporu spropagovanou vládní ideologií atím izbytečná, protože podle nové ideologie neměla vrámci deklarované společenské změny vblízké budoucnosti již na co reagovat. 7 www.spominaj.sk/index.php/sluby-a-prisahy/budovatelske-hesla On-line [cit dne 30-092016 8 Mucha, B. Důsledně plňme směrnice VI. celostátní konference! Pedagogika 1951, 7–8, s.405–6. 9 Vobdobí rozvinuté socialistické společnosti se unás mimo školy vstupují do výchov: Jiskřičky, Pionýrské oddíly, Svaz socialistické mládeže, Svaz Československo Sovětského přátelství, Svazarm, Svaz žen, tělovýchovné organizace, kulturně osvětová zařízení, hromadné sdělovací prostředky, závody apracoviště výrobní inevýrobní povahy, Socialistická akademie adalší zájmové istátní instituce aorganizace. 10 Skalka, J., „Za vytváření arealizaci jednotného systému komunistické výchovy“, Pedagogika 1975 6, s.387–391 OPEN ACCESS 12 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2016 Vrozporu spojetím chudoby aexistencí tzv. sociálních případů se ocitá zejména rozvíjející se psychosociální přístup vteoreticko-praktické bázi profese (později přeci jen akceptovaná sociální terapie), zaměřující se na hledání míry osobní odpovědnosti za znevýhodnění abídu sakceptací možných širších společenských příčin. Autorkou je Marie Krakešová, která na základě vlastního realizovaného výzkumu deklaruje, že propojení mezi porušenou životní rovnováhou asociálním nesouladem na straně jedné aemocionálními poruchami na straně druhé je prokazatelné. Jedná se ojejí „výchovnou terapii“, která jako významný asamostatný objev vteoretické bázi profese měla bezprostředně navazovat na již vydanou monografii „Psychogenese sociálních případů“ zteorie ipraxe sociální diagnózy zroku 1946. Odíle se vdobovém tisku uvádí, že: … se díky tomuto dílu amnohaleté výzkumné práci dr. Krakešové dostáváme do první řady států voboru případové práce.“ Sociální diagnostika achystaná sociální terapie měla na přelomu čtyřicátých apadesátých let minulého století vytvořit originální teoretický základ pro potřeby české sociální práce. Místo toho byla sociální práce již počátkem padesátých let ochromena likvidací vzdělávacího systému původně jdoucího až na univerzitní úroveň, soukromoprávních poskytovatelů péče apomoci, profesních sdružení aodstavením významných lídrů sociální práce.11 „Aaž na výjimky, se sociální práce neměla praktikovat, pro převládající dogma oneexistenci sociálních problémů. Teoretický vývoj této vědní disciplíny byl pozastaven, nevycházely téměř žádné knihy zaměřené na problematiku sociální práce.“12 „Vobdobí socialismu se výrazně změnil ipřístup ksociálním službám ajejich celková koncepce, zejména pokud jde otypy služeb arole klienta, prošla zásadními strukturálními změnami. Původní pojetí křesťanské péče zmizelo kvůli důrazu na sekularizaci společnosti apronásledování všech forem náboženského cítění. Církev, stejně jako ostatní poskytovatelé zoblasti péče negarantované státem, byla nahrazena státem, který převzal veškerou odpovědnost za financování, organizování adodání všech sociálních služeb.“13 Jeden zpříkladů, jak byla prezentována sociální péče předmnichovského Československa, nacházíme např. vinterpelaci poslankyně Šťastné: „… Rok 1949 bude skutečně nastoupením nové, lidové péče omládež, spojené organicky sbudovatelským plánem republiky… Péče omládež ztratila vnaší republice aztrácí zejména vtomto roce svůj starý, žebrácký amilosrdenský charakter. Takovou mohla být jen vkapitalistickém řádu, takovou byla ivprvní republice… Dnes přestalo být úkolem péče omládež likvidování nejstrašnějších anejkřiklavějších nespravedlností akřivd, takových, jaké se snažila buržoasie likvidovat svou péčí oto, aby nepodněcovaly hněv 11 Brnula, P., Kodymová, P., &Michelová, R,. Marie Krakešová— priekopníčka teorie sociálnej práce vČeskoslovensku. Bratislava, Iris, 2014. 12 Chytil, O. Czech Republic: Is Social Work aScience or Is It Just aProfession? Social Work& Society. International Online Journal, vol 4, No 2, 2006. On-line [cit dne 10-06-2016]. Dostupné z: http://www.socwork.net/sws/article/view/165/558> 13 Nováková 2006 in: Marhánková, E, Changes in“ socialservicesforelderly in czechrepublic— the idea of “right” oldage and it’ssubjectivemanifestattion. On-line [cit dne 20-09-2016]. Dostupné z: http://sciencetop.org/changes-in-social-services-for-elderly-in-czech-republic- -the.html OPEN ACCESS PavLa KOdyMOvÁ 13 pracujících.“14 Novotná aSchimmerlingová hodnocením uplynulých dekád (tedy nejen let padesátých) různě se modifikující podoby profese říkají, „že to byla vládní ideologie, která modifikovala poslání jak sociálních pracovníků, tak imetody užívaných intervencí.“15 Sociální práce ajejí důležitost byla pro společnost po celé toto období na našem území mnohdy devalvována ajejí minulost často popisována spíše jako „sport“ zámožných žen. Činnost představitelů profese, kteří se snažili ojejí rehabilitaci, nebyla přijímána. Jedním zdůvodů, proč nebyla na jejich aktivity kladná odezva, byl právě přímý rozkol mezi žitou realitou dne isjejími negativy, kterou sociální pracovnice ajejich podporovatelé trpělivě předkládali „straně avládě“ apropagandou uměle vytvářeným amasivně vnucovaným obrázkem společnosti, kde byly všechny generace vykreslovány pospolu šťastně prosperující vkolektivní péči. Neutuchající amasivně užívanou propagandou byly ošetřeny ipřípady, kdy tomu tak nebylo. Vždy se jednalo ospravedlivý trest, který byl společností vyřčen nad každým, kdo nesouhlasil spraktikami komunistické strany, nebo byl členem rodiny „nepřátel lidu.“16 PÉČE ORODINU ADĚTI Markantním příkladem— zjinak velmi pestré praxe smnohými cílovými skupinami— je do roku 1948 se úspěšně rozvíjející sociální práce orientovaná na rodinu aděti, která byla (i) stažena zmnohých oblastí praxe (kupř. školská sociální práce, sociální práce vtrestním soudnictví nad mládeží, poradenství pro nezaměstnanou mládež, psychiatrická ambulatoria pro děti amnohá další)17 a(ii) donucena vzdát se základních hodnot azaměřit svou pozornost na dohled anapravování rodin definovaných nějakým způsobem jako problematických. Tedy takzvaně změnit povahu dosud praktikovaných aktivit. Vstup sociálního pracovníka do rodiny začíná být na dlouhá desetiletí vnímán spíše negativně aobestřen obavou, že intervence povede kodebrání dítěte/dětí zrodin. 14 Společná zpráva výborů … kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1949 (rozpočtový zákon). NS RČS 1948–1954, Tisk 202 a207. 15 Novotná, V. aSchimmerlingová, V.,. Sociální práce: její vývoj ametodické postupy, Praha: Karolinum, 1992. (pozn. autorky článku: se znalostí veškeré šíře snah sociálních pracovnic, kterou jsem získala zevrubným prostudováním jejich archivu (t.č. archivu Spolku sociálních pracovníků) obdivuji jejich vytrvalost anadhled sjakým bojovali oobnovu azkvalitňování profese). 16 „…Řada rodin byla rozbita či rozvrácena přímo— někteří zjejich členů (zejména potenciální oponenti akritici režimu) byli pozavíráni, někteří stačili včas emigrovat. Někteří byli popraveni, někteří na dlouhá léta odsouzeni. „…Četné rodiny musely opustit vesnice, vnichž po dlouhá léta žily generace jejich předků; mnohdy byly rozestěhovány ajejich členům nebylo dovoleno se stýkat. … Rodiny ve městech velmi obtížně hájily své soukromí proti vpádům zvědavého zájmu „uličních výborů“ a„domovních důvěrníků“, kteří tvořili důležitou součást rozšiřující se konfidentské sítě…“ Kovařík, J., Česká rodina ve 2. polovině 20. století, Jak se změnily potřeby české rodiny za uplynulých 50 let? On-line [cit dne 30-04-2016]. Dostupné z: <http://www.rodinyonline.cz> 17 Kodymová, P. Historie české sociální práce vletech 1918–1948. Praha, Karolinum, 2013 proč „zámožných žen“ bylo importováno jako italic? historie stylů? otestovat OPEN ACCESS 14 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2016 Pohled za hranice profese nám napomůže identifikovat některé zpříčin, proč se tomu tak stalo. Ačkoliv, jak si ukážeme později, vynaložila vpadesátých letech minulého století komunistická strana— vrámci zavedení nových hodnot— snahu orozmělnění pevných rodinných vazeb, ato zejména po linii rodič-dítě-předávání hodnotového systému, samotné dětství bylo oblíbeným tématem abez výjimky vjakékoliv formě masivně propagandou využívané. Asamozřejmě uváděné jako krásné ašťastné. Nebyla to náhodná volba, neboť „… ve 20. století nazývaném jako „století dítěte“ začaly motivu dítěte adětství hojně využívat moderní politické ideologie, včetně fašismu, nacismu akomunismu, jež se jej téměř doslova zmocnily. Dítě, chápané jako národní či společenský statek, mělo být podle některých ideologických představ vytrženo zprostředí rodiny ana základě rasově či třídně definovaného obrazu dětství se formulovaly vize nové společnosti.18“ Přístup Komunistické strany Československa krodině ajejí hlavní roli ve společnosti demonstruje Tomeš na vyjádření Alexeje Čepičky zroku 1949: „Rodina jako část společnosti apevný článek lidově demokratického zřízení není záležitostí soukromou, nýbrž má významnou společenskou funkci aposlání. Především aby rodina pracovním podílem svých členů posilovala společenské zřízení azejména zabezpečovala socialistickou výchovu dětí... Jestliže manželství přestává být soukromou záležitostí, je třeba, aby od samého jeho vzniku stát si zajistil účast.“19 Vdůsledku zájmu komunistů ovládnout rozvoj každého občana adohlédnout na jeho „správný“ světonázor bude rodina slovy tehdejších propagandy:“… podléhat morálce odpovídající dějinným cílům socialistické společnosti.20 „Rodina měla být dle ideologie dělnické třídy očištěna od buržoasního „nešvaru“, tzn. vychovávat sobecké individualisty, kteří jsou nositeli veškerých sociálních nectností asociální patologie. Cílem změn měla být rodina, která vychovává děti vduchu socialistické společnosti akterá později přirozeně zanikne ve prospěch vybudované sítě zařízení velkokolektivní péče. Výsledkem tohoto typu péče pak měl být ipřirozený zánik specializovaných ústavů pro léčbu, nápravu arehabilitaci nejrůznějších sociálních odchylek.“21 Odstraněním nebo maximálním oslabením rodiny mělo dojít keliminaci jedné zjejích vlastností: „… konkurenční(ho) prostředí vzískávání loajality, (které) vprin18 Knapík, J. akol., Děti, mládež asocialismus vČeskoslovensku v50. a60. letech, Opava, Slezská univerzita, 2014, s.12–13. 19 Rákosník, J. aTomeš I., Sociální stát vČeskoslovensku: právně-institucionální vývoj vletech 1918–1992, Praha, Auditorium, 2012, s.359. 20 „…Rodinné štěstí, láska aradost zdětí, ale istarost oně— to byla témata vhodná jen pro ženské hlídky novin ačasopisů, ajen týdeník pro ženy Vlasta se jim věnoval systematicky. Isňatkové inzeráty byly vurčité době zakázány, atoto tabu prolomili až předsedové JZD hledající nevěstu pro své traktoristy“ Kučera M., Rodinná politika ajejí demografické důsledky vsocialistickém Československu, Cahiersdu CEFRES. N° 22, Česko— francouzský dialog odějinách evropské rodiny (ed. Antoine Marès, Pavla Horská). On-line [cit dne 30-04-2016]. Dostupné z: <http://www.cefres.cz/pdf/c22/kucera_2001_rodinna_politika_demografie_cssr. pdf>s.3–4. 21 Kovařík, J., Česká rodina ve 2. polovině 20. Století, Jak se změnily potřeby české rodiny za uplynulých 50 let? On-line [cit dne 30-04-2016]. Dostupné z: <http://www.rodina.cz/clanek530. htm> s.4. OPEN ACCESS PavLa KOdyMOvÁ 15 cipu nebývá přátelsky nakloněno revolucím, anavíc ještě často udržuje apředává hodnoty anormy režimu, který byl svržen.“22 Funkční asoudržná rodina tak mohla posilovat protikomunistické názory svých členů případně takto vyhraněné jednotlivce podpořit vdobě, kdy byli lámáni ke změně názorů apostojů do prokomunistické podoby.“ Proto byla počátkem padesátých let pro komunistický režim rodina jedním zmožných konkurentů anepřátel, kterého bylo třeba oslabit natolik, aby přestal překážet plynulé přestavbě společnosti dle ideálů komunistického režimu. Jedním zklíčových kroků bylo oslabení autority avztahu mezi rodiči adětmi.“23 Tento cíl byl naplňován přesunutím velké části výchovné akontrolní role rodičů na uliční amístní stranické organizace, závodní výbory azákladní školy, které také vystavovaly nutné doporučení pro další studium dětí atak rozhodovaly ojejich osudu. Například dětem politických vězňů ajiných „nepřátel lidu“ komunisté znemožňovali studovat. „Po základní škole nastoupit sjedničkami do dolů, hutí, zemědělství? Vyhodit gymnazistu sjedničkami rok před maturitou aposlat jako krmiče prasat na venkov? Běžné. Vlepším případě dovolili sobstrukcemi nejobyčejnější učební obor.“24 Vytlačením žen ato imatek malých dětí zdomácností do zaměstnání apřevedením valné části jejich výchovné apečující role na mateřské školky ajesle. „…Chtěla jsem mít vždy velkou rodinu, protože mi maminka itatínek zemřeli při železničním neštěstí aprarodiče, kteří mě abratra dostali do péče, zemřeli také, ještě než jsme dospěli. Každý jsme vyrostli vjiném dětském domově auž jsme si nikdy ksobě nenašli cestu…. Když jsem byla doma sdcerou asynem asmanželem plánovali další dítě, chodila za mnou paní zuličního výboru anejdříve mi „mateřsky radila“, ať jdu do práce avýchovu svěřím profesionálům. Vysvětlovala jsem ji, že nechci anemohu děti opustit, dokud jsou malé… Pak už jen křičela, že jsem reakcionářská svině, která chce žrát zkrvavých mozolů ostatních avychovává individualisty. Někdy mi vynadala ina ulici. Bála jsem se jí…. Nakonec jsme utekli na vesnici.“25 „Tehdejší vynález týdenních jeslí líčí dobové periodikum Vlasta jako dětský ráj. Ve skutečnosti se jednalo odalší zinstitucí, která přispívala umnohých dětí kpsychickému strádání zpředčasného adlouhodobého odloučení od matky.26 Není bez zajímavosti, že zařízení kolektivní péče se později stala dle Kovaříka novým prostředím, vněmž se počaly novým způsobem rozvíjet sociální deviace apatologie. Původně přisuzované důsledkům strádání vtřídně nerovné kapitalistické společnosti“ „zrušením rodinného hospodářství, vdůsledku znárodnění azemědělské kolektivizace, jako místa, které stmelovalo rodinu kolem 22 Hamplová, D., „Stručné poznámky oideových přístupech krodině vobdobí socialismu“, Cahiersdu CEFRES. N° 22, Česko–francouzský dialog odějinách evropské rodiny (ed. Antoine Marès, Pavla Horská). On-line [cit dne 14-09-2016]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/pdf/ c22/hamplova_2001_ideove_pristupy_rodina_socialismus.pdf s.2. 23 Hamplová, D., „Stručné poznámky oideových přístupech krodině vobdobí socialismu“, Cahiersdu CEFRES. N° 22, Česko— francouzský dialog odějinách evropské rodiny (ed. Antoine Marès, Pavla Horská). On-line [cit dne 14-09-2016]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/ pdf/c22/hamplova_2001_ideove_pristupy_rodina_socialismus.pdf s.2. 24 Vejražka, L. Nezhojené rány národa. Praha, Baset, 2012. 25 podle ústního sdělení Zdeny H. (důchodkyně, Praha 14) dne 17. února 2016. 26 Kovařík, J., Česká rodina ve 2. polovině 20. Století, Jak se změnily potřeby české rodiny za uplynulých 50 let? On-line [cit dne 30-04-2016]. Dostupné z: <http://www.rodina.cz/clanek530.htm> OPEN ACCESS 16 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2016 společné práce apomáhalo udržovat rodinnou tradici.“27 Např. odebrání majetku sedlákovi, bylo oslavováno následující rétorikou propagující další úspěch komunistické strany:… „Malí astřední rolníci vÚboči uvítali potrestání vesnického boháče J. Mastného ajeho rodiny suspokojením. Byli zbaveni upíra, který rušil rozvoj jejich mladého JZD28…. Tak jako Mastný zÚboče skončí unás všichni spolubandité imperialismu.”29 Realitou provázející takto podané vítězství byly děti, jejichž další osud byl vládnoucí stranou předurčen, trpěly za vykonstruované viny svých rodičů. „Ženu sdětmi vystěhovali den po zatčení manžela. Křičela na ně: „Kam půjdu? Nikoho nemám!“ Odpověď: „To je tvoje věc. Bydli, kde chceš, třeba upříbuzných, třeba vlese.30“ Uvedenou reakci nelze než doprovodit dobovým zpropagandistických hesel: (To, že) … „vdětech je budoucnost národa" není vČeskoslovensku frází, ale skutečně uplatňovaným programem.“31Atak (nejen) vpadesátých letech trpěly vdůsledku důmyslných trestů tisíce dětí zrodin tzv. „nepřátel státu“. Rozmělňování rodiny napomáhal imasivně propagovaný význam těžkého průmyslu,32 který vyvolal vdůsledku propagandy přesun mužů zjiných profesí (dobrovolný, ten byl vyzdvihován jako hrdinný anucený utzv. nepřátel socialismu, byl formulován jako výchovný). Přechod mnoha mužů do tohoto sektoru apotřeba, aby je ženy nahradily na jejich původních pracovních místech spojených spovinností naplňovat sliby pětiletých plánů, odvedly ženy zdomácností. Apod taktovkou všudypřítomné propagace tzv. rovnoprávnosti mužů ažen nastupovaly ženy ina neobsazená místa jeřábníků, zedníků, traktoristů, řidiček nákladních aut či veřejné dopravy. „… Konference žen Revolučního odborového hnutí se také vyslovila kladně pro práci žen ve stavebnictví, kde je zvlášť velký nedostatek pracovních sil. Příkladem nám musí být ženy Sovětského svazu, které pracují na stavbách stejně dobře asebevědomě, jako vjiných odvětvích výroby ahospodářství. Také naše doprava, ato jak pouliční dráhy, tak iČSD, může značnou část mladých azdravých mužů uvolnit pro výrobu, když na jejich místa postaví ženy. Buďme si vědomi, že velké budovatelské dílo socialismu nelze uskutečniti bez aktivní účasti velké armády žen— budovatelek!“33 Odchod žen zdomácností do pracovního procesu si vynutil potřebu založit organizace, které by umožnily péči onáhle nezabezpečené děti. Objevují se ve velké míře (nikdy však dostačující) mateřské jesle aškolky. Vazby mezi rodiči adětmi se začínají uvolňovat. Pomáhají ktomu idivadelní představení aliterární tvorba přinášená ze 27 Hamplová, D., „Stručné poznámky oideových přístupech krodině vobdobí socialismu“, Cahiersdu CEFRES. N° 22, Česko— francouzský dialog odějinách evropské rodiny (ed. Antoine Marès, Pavla Horská). On-line [cit dne 14-09-2016]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/ pdf/c22/hamplova_2001_ideove_pristupy_rodina_socialismus.pdf 28 Jednotného zemědělského družstva 29 Jan Mastný (1925)— Witness story— Memory of Nations. On-line [cit dne 14-09-2016]. Dostupné z: http://www.pametnaroda.cz/story/mastny-jan-1925-2322 30 Vejražka, L. Nezhojené rány národa. Praha, Baset, 2012. 31 2. Zpráva výboru zdravotního ovládním návrhu zákona (tisk 361), kterým se mění zákon ojednotné preventivní aléčebné péči NS RČS 1954–1960. Tisk 366. 32 Vychází zpříkazu Sovětského svazu potlačit lehký průmysl aorientovat se na průmysl těžký: tzv. Oocelové koncepci aonárůstu výroby zbraní 33 Společná zpráva výborů …ovládním návrhu zákona, kterým se stanoví státní rozpočet republiky Československé na rok 1949 (rozpočtový zákon).NSRČS 1948–1954, Tisk 202 a207. OPEN ACCESS PavLa KOdyMOvÁ 17 Sovětského svazu, kde jsou rodiče zesměšněni ausvědčeni ze zastaralých aškodlivých názorů. Akceptace hodnot zobdobí předmnichovské republiky předávaných rodinou dětem je systematicky acíleně narušována.34 Avšak obraz dětství je komunistickou propagandou líčen vpoetických obrazech tak, aby podpořil myšlenku prospěšného působení kolektivního života vpečujících zařízeních ataké aby mohl být zdůrazněn konstruovaný obraz častého utrpení apříkoří působeného dětem ve společnosti buržoazní. Důkazem plošně pojatého přesvědčování společnosti osocialistickém ráji na zemi byl itlak na nejmenší, propagace zaměřená na děti. Známá je vtéto oblasti dětská kniha Ondřeje Sekory Obrouku Bramborouku,35 který všem ujídá ztalíře. Děti se zde seznamovaly stzv. útoky na republiku atím ispokusy západních imperialistických agentů ohrozit jejich šťastné dětství. Tedy inezbytností neutuchajícího třídního boje, jehož metody byly tímto legitimizovány. Dalším zdílny autora byl seriál „Kousky mládence Ferdy mravence“ včasopisu pro nejmenší „Mateřídoušce“, kde se vpadesátých letech vjednom díle mravenci jako kolektiv včele sFerdou snaží vyšlechtit tzv. Ferdobilí, obilí očtyřech klasech.36 Vtomto případě bylo cílem přesvědčit děti ovýhodách apřínosu kolektivismu, práce pří plnění komunistickým sjezdem stanoveného pětiletého plánu apod. Ve stejném periodiku je socialistické dětství obecně prezentováno jako pilné, společensky uvědomělé, ale bezpečné ašťastné. Mateřídouška pro srovnání „temné minulosti sjasnou současností abudoucností“ přetiskuje články komunistického prvorepublikového časopisu pro proletářské děti „Kohoutek“ alíčí strasti autrpení dělnických dětí žijících před únorem 1948— opakovanými tématy vrůzných literárních útvarech byl hlad, zima aponížení. Propaganda podsouvala dětem obraz utrpení, které bylo působeno chudým nebo opuštěným dětem formami sociální péče poskytovanými nebo dozorovanými předmnichovským státem. Kupř. vknize „Dva světy: Jeptišky, které se starají osirotky, budí odpor už svou vizáží: hladové svěřence bezdůvodně bijí kostnatými pěstmi, aby si pak před nimi pochutnávaly na chlebě se slaninou, kterou zapíjely vínem. (…) koncentrát zla…“ říká historička Blümlová.37 Ideologie se promítla ido Zákona orodině, ato tak, že vduchu propagované kolektivní výchovy jedince byla upřednostněna ústavní péče před náhradní rodinnou 34 Hamplová, D., „Stručné poznámky oideových přístupech krodině vobdobí socialismu“, CahiersduCEFRES. N° 22, Česko— francouzský dialog odějinách evropské rodiny (ed. Antoine Marès, Pavla Horská). On-line [cit dne 14-09-2016]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/ pdf/c22/hamplova_2001_ideove_pristupy_rodina_socialismus.pdf 35 Mandelinka bramborová byla vpadesátých letech minulého století označena jako brouk nasazený imperialisty, aby poškodil rozvíjející se zemědělství vsocialistickém bloku. 36 Předobraz tohoto dílka je vreálných šlechtitelských snahách sovětského vědce Lysenka. Sekeráková A., Příběh Mateřídoušky DP, PeDF Český jazyk aliteratura, 2009, s.26. 37 Historička Blümlová vrozhovoru odětské propagandě po česku říká, že: „tyhle všechny knížky byly dětmi (dnešními padesátníky ašedesátníky, znichž mnozí zastávají vlivné posty) čteny— ať dobrovolně, či povinně ve školách. Avnich obsažené vzorce jednání auvažování nenápadně, avšak vytrvale působily na utváření životních hodnot apostojů. Já tomu říkám sedimenty. Usazují se vnás— azejména vdětech—, aniž bychom si to uvědomovali“. Uvedené příklady spadají do knižního plánu, který byl na základě zakázky komunistické strany vroce 1953 vytvořen audával směr rozvoje dětské literatury. http://zpravy.aktualne.cz/domaci/detska-propaganda-po-cesku-timur-vymazal-tarzana/r~i:article:780739/ OPEN ACCESS