Annelies Häcki Buhofer, Marcel Dräger, Stefanie Meier, Tobias Roth et al.: Feste Wortverbindungen des deutschen. Kollokationswörterbuch für den Alltag

ANNELIES HÄCKI BUHOFER— MARCEL DRÄGER— STEFANIE MEIER— TOBIAS ROTH ET AL.: FESTE WORTVERBINDUNGEN DES DEUTSCHEN. KOLLOKATIONSWÖRTERBUCH FÜR DEN ALLTAG Tübingen: Francke Verlag, 2014, XIX + 1003 s. (slovník), 19 s. (pracovní sešit) ISBN 978-3-7720-8522-2 (slovník) ISBN 978-3-7720-8555-0 (pracovní sešit)1 „Až novější přístupy založené na korpusech obracejí vlingvistice pozornost, věnovanou až dosud tradičně především aspektům paradigmatickým, ksyntagmatice aaspektům kombinatorickým. Pozornost věnovaná zvláště vlexikonu aspektům syntagmatickým je zcela nová“ (Čermák, 2011, s.223). To je jistě ihlavním důvodem, proč si např.germanisté museli na první opravdový slovník kolokací2, jež lze např.ve firthovském pojetí zjednodušeně chápat jako „opakující se (…) souvýskyty slov zjišťované analýzou korpusových dat“ (Klégr, 2016, s.96),3 počkat až do roku 2010, kdy vnakladatelství de Gruyter vyšel Wörterbuch der Kollokationen im Deutschen Uwe Quasthoffa.4 Je-li lexikon důležitější než gramatika (Lewis, 2008, inter alia) aznamená-li učení se slovní zásobě učení se kolokacím (Hausmann, 1984), je pochopitelné, že obzvlášť citelně byl tento deficit vnímán studenty aučiteli němčiny jakožto cizího jazyka. Kolokace však nepředstavují problém jen pro nerodilého mluvčího jazyka. Ani rodilí mluvčí nejsou sohledem na své sociokulturní charakteristiky (věk, zájmy, vzdělání apod.) „doma“ ve všech diskursech akomunikačních doménách jazyka. Přitom právě alespoň základní obeznámenost snimi je podmínkou pro posouzení uzuálnosti slovních spojení: Má motor krouticí nebo spíš točivý moment? Říká se vůz spředním náhonem nebo spíš spředním pohonem? Velké obecné slovníky výkladové ipřekladové videálním případě alespoň základní přehled kolokací samozřejmě nabídnou, je ale nemožné očekávat, že dopodrobna zpracují kolokabilitu každé zinventarizovaných lexikálních jednotek. Skutečnost, že se vroce 2014 nabídka kolokačních slovníků němčiny rozrostla ozde recenzovanou publikaci Feste Wortverbindungen des Deutschen (dále jen FWD) Annelies Häcki Buhoferové akol., je zvýše uvedených důvodů nutné ocenit. Předkládaná recenze je psána izperspektivy metalexikografické, resp.lingvistické, především ale vychází zhlediska uživatelského, popř. funkčního, ato ztoho důvodu, že „slovník je artefakt sloužící nějakému účelu, podobně třeba jako přehrada nebo nemocnice“ (Whitcut, 1989, s.88, přel. M.Š.). 1 Tato recenze vznikla za podpory projektu Univerzity Karlovy Progres Q10, Jazyk vproměnách času, místa, kultury. 2 Podobným typem slovníků jsou vněmeckojazyčném prostředí slovníky stylistické („Stilwörterbücher“), vycházející např.vnakladatelství Duden aBecker, či slovníky typu Wörter und Wendungen. Wörterbuch zum deutschen Sprachgebrauch (1962, E.Agricola, ed., Leipzig: VEB Bibliographisches Institut), jejichž informační nabídka však, pokud jde okolokace, za korpusově založenými díly zaostává. 3 Zde též přehled ovývoji vymezení pojmu. 4 Recenze viz např.Šichová (2013) či Šemelík— Koptík (2014). Martin Šemelík OPEN ACCESS 274 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 FWD lze charakterizovat jako slovník speciální (kolokační), synchronní, jednojazyčný, tištěný, resp.jako slovník sabecední makrostrukturou zaměřený na produkci jazyka. Pokud jde ovýběr hesel aanalýzu jejich kolokability, tvoří materiálovou základnu slovníku především různé (blíže ovšem nespecifikované) seznamy základní slovní zásoby němčiny akorpusová data, jejichž zdrojem je Schweizer Textkorpus, das Kernkorpus des digitalen Wörterbuchs der deutschen Sprache avlastní korpus internetových textů německých, rakouských ašvýcarských (s. XIX). Typické kolokace byly dle autorů zjištěny pomocí kookurenční analýzy (srov.ibid.). Zamýšlenými uživateli slovníku jsou rodilí mluvčí němčiny, studenti němčiny jako cizího jazyka, učitelé, autoři textů, překladatelé alektoři (viz s. X). Konkrétní funkce, které má slovník plnit, explicitně jmenované nejsou, implicitně ovšem vyplývají mj.zcharakteristiky adresátů. Mezi hlavní doprovodné texty patří návod kpoužívání na vnitřní straně předního přebalu atexty pojmenované „Co jsou kolokace?“, „Pro koho je kolokační slovník?“, „Co najdeme vkolokačním slovníku?“, „Jak používat kolokační slovník?“ a„Jak vznikl kolokační slovník?“ (přel. M.Š.). Na doprovodných textech je nutné ocenit např.názornost asrozumitelnost návodu kpoužívání, který lze navíc vzhledem kjeho umístění vždy snadno najít. Názorné asrozumitelné jsou iostatní doprovodné texty, ato ipro běžného uživatele, který ocení, že není zatěžován (pro něj) zbytečnou teorií. Pozitivně lze hodnotit mj.skutečnost, že autoři upřímně přiznávají existenci sporných případů, resp.přechodových pásem mezi volnými spojeními, kolokacemi aidiomy (s. XI) aže vhodně poukazují na souvislost kolokability aslovotvorby, tak důležitou např.právě vněmčině (sich eine Meinung bilden— der Meinungsbildner, s. XII). Profesionální lexikografy alingvisty doprovodné texty ale nejspíš svou stručností poněkud zklamou. Otom, co to kolokace jsou ačím se vyznačují, si sice na základě kap. „Co jsou kolokace?“ lze udělat nějaký obrázek, opravdová definice (nebo alespoň pokus oni) se zde ale nenabízí (srov.nicméně kap. „Co najdeme vkolokačním slovníku?“, kde je pojem vysvětlen lépe). Podrobněji rozvést by pro uživatele zřad lexikografů alingvistů bylo možné také nikterak triviální metodu kookurenční analýzy (ktomu viz např.Perkuhn— Keibel— Kupietz, 2012, s.108nn.) vkap. „Jak vznikl kolokační slovník?“. Vysloveně rušivě vdoprovodných textech působí příležitostné reklamní příměsi. Vkap. „Co jsou kolokace?“ najdeme např.výrok, podle kterého je FWD „důležitá pomůcka pro precizní asprávné užívání jazyka, pomůcka přispívající kprofesionálnějšímu vyjadřování“ (přel. M.Š.). Podobné sebepropagační výroky přitom patří na zadní přebal slovníku, kde mohou mít svou funkci (upoutat pozornost kupujícího), nikoli do kapitoly, ve které jde ovymezení předmětu zájmu slovníku, akterá by tudíž měla být věcnější. Čistě abecední makrostruktura slovníku umožňující komfortní vyhledávání hesel sestává dle autorů zcelkem 2000 heslových statí (s. XII). Slovníková stránka, na které jsou vždy umístěné dva sloupce textu, působí přehledně. Layout je zdařilý, typografické prostředky užité vkusně akvalita papíru velmi dobrá. Podoba, resp.informační nabídka heslové statě je hlavní předností FWD. Jednotlivé kolokátory jsou řazeny podle slovnědruhové příslušnosti (adjektiva aadverbia, slovesa atd.), vrámci slovních druhů pak podle významu do sémantických skupin— např.teuflischer, perfider, mörderischer Plan stojí vedle sebe, podobně třeba OPEN ACCESS MARTIN ŠEMELÍK 275 einen Plan realisieren, erfüllen, durchführen. FWD lze tedy používat ijako slovník synonymický. Obzvlášť potěšitelné je, že ze způsobu, jakým jsou kolokace prezentovány, jasně vyplývá isyntaktický vztah mezi kolokátorem akolokační bází. Vstřícnost slovníku vůči uživatelům se dále projevuje tím, že vybrané kolokace jsou doplněny příklady užití, údaji ovalenci, vysvětlujícími sémantickými komentáři či diastratickými („formell“, „informell“), diaevaluativními („abwertend“) adiatopickými markery („A“, „CH“, „D“, „gemeindt.“), byť právě diatopické markery jsou ve FWD poněkud nepřesné. Dialektální hranice, jak známo, ne zcela odpovídají hranicím státním, atak mnohé výrazy označené jako austriacismy („A“) jsou ve skutečnosti běžné např.ina jihu Německa. Na druhou stranu je zde potřeba pluricentrickou orientaci slovníku vyzdvihnout jako jedno zjeho pozitiv. Kuživatelské přívětivosti FWD přispívá také skutečnost, že obzvlášť pevné, typické kolokace jsou označeny zvláštním symbolem aže slovník uvádí ikolokace slovotvorné (např.kompozita, srov.Stadtplan, Lageplan vhesle Plan apod.). Kolokační báze je vpřípadě substantiv opatřena informací ke gramatickému rodu, což je sympatické, zároveň se ale nabízí otázka, zda by nebylo užitečné rovnou doplnit itvar pro genitiv singuláru anominativ plurálu. Usloves by se nabízelo doplnění gramatických údajů opomocné sloveso atvary préterita, resp.příčestí minulého; adjektiva aadverbia by bylo možné charakterizovat zhlediska stupňování. To vše jsou zhlediska studentů němčiny jako cizího jazyka velmi žádaná data. Součástí slovníku je pracovní sešit (Beiheft für Selbststudium und Unterricht). Na necelých dvaceti stránkách formátu A5 uživatelé najdou přehled nejzákladnějších kolokací ktématům „rodina“, „jídlo apití“, „zdraví“, „počasí“, ato včetně jednoduchých cvičení sklíčem, resp.úkolů kvolnému psaní.5 Pracovní sešit má dle autorů několik cílů. Jednak má procvičit základní kolokace, popř. jejich přiměřené užívání vtextu, resp.práci sFWD; jednak mají uvedená cvičení sloužit učitelům jako inspirace pro vytváření vlastních cvičení ke kolokacím (s.1). Nápad doplnit slovník praktickými cvičeními aúkoly není úplně nový6, vněmeckojazyčné lexikografii ale podobný servis zatím bohužel není obvyklý. Velmi dobrou myšlenku zde však relativizují dvě otázky související sjejí konkrétní realizací, resp.obecně spohledem na danosti učitelské profese. Vtéto souvislosti je nutné konstatovat, že pracovní sešit je extrémně stručný. Lze pochybovat, zda cvičení takto omezeného rozsahu mohou kosvojení výše zmíněných kompetencí vůbec nějak přispět. Např.kapitola ke kolokacím vpublikaci Strankové (2010) nabízí podstatně víc než tenounký pracovní sešit FWD, ato ipřesto, že kolokace, na rozdíl od FWD, nejsou jediným předmětem jejího zájmu. Mají-li prezentovaná cvičení aúlohy sloužit učitelům jako zdroj inspirace pro vlastní cvičení aúlohy, je potřeba si nejprve položit otázku, zda právě ototo učitelé stojí. Bylo by nereálné domnívat se, že je včasových možnostech učitelů vymýšlet ještě vlastní cvičení ke kolokacím (avlastně ikčemukoli jinému). Učitelé by jistě spíš ocenili, pokud by měli kdispozici hotová cvičení rozumného rozsahu arůzného 5 Další cvičení aúkoly jsou kdispozici na doprovodné webové stránce https://kollokationenwoerterbuch.ch/web/ (22.01.2017). 6 Viz elektronické verze některých slovníků určených pro studenty angličtiny jako cizího jazyka, např.Cambridge Advanced Learners’ Dictionary (3. vyd., 2008, Cambridge University Press). OPEN ACCESS 276 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 zaměření, po kterých by jednoduše sáhli avzali je do výuky. Procvičování kolokací musí být systematické adlouhodobé, rozhodně ho nelze odbýt cvičeními, která učitelům vystačí na několik málo vyučovacích hodin. Autorům FWD tak lze doporučit, aby svůj pracovní sešit podstatně rozšířili, ato jak co do rozsahu, tak itypu cvičení. Zda jej pak nabídnou jako součást slovníku, nebo už jako samostatnou publikaci, je vzásadě jedno. FWD je celkově zdařilý slovník, na němž se opravdu závažné chyby hledají jen nesnadno. Některým uživatelům nemusí konvenovat informační nabídka doprovodných textů, jiným může pracovní sešit připadat, alespoň vpodobě, ve které ho slovník nabízí, zbytečný. Tyto eventuální nedostatky kompenzuje FWD podstatnějšími pozitivy, především pak informačně bohatými hesly auživatelskou přívětivostí. Nelze než si přát, aby byl slovník vbudoucnu doplněn odalší hesla avydán velektronické podobě. LITERATURA Čermák, F. (2011): Syntagmatika slovníku: Typy lexikálních kombinací. In: Z.Hladká— P.Karlík (eds.), Čeština, univerzália aspecifika 3, Brno: Masarykova univerzita, s.223–232. Hausmann, F.J. (1984): Wortschatzlernen ist Kollokationslernen. Praxis des neusprachlichen Unterrichts, 31, s.395–406. Klégr, A. (2016): Lexikální kolokace: základní přehled ovývoji pojetí. Časopis pro moderní filologii, 98, 1, s.95–103 Perkuhn, R.— Keibel, H.— Kupietz, M. (2012): Korpuslinguistik. Paderborn: W.Fink. Strank, W. (2010): Da fehlen mir die… Worte. Leipzig: Schubert. Šemelík, M.— Koptík, T. (2014): recenze Uwe Quasthoff: Wörterbuch der Kollokationen im Deutschen. Linguistica Pragensia 1/24, s.87–91. Šichová, K. (2013): recenze Uwe Quasthoff: Wörterbuch der Kollokationen im Deutschen. Lexikologie und Lexikographie. Aktuelle Entwicklungen und Herausforderungen. Aussiger Beiträge 7, s.269–273. Whitcut, J. (1989): The Dictionary as aCommodity. In: F.J.Hausmann— O.Reichmann— H.E.Wiegand— L.Zgusta (eds.), Wörterbücher. Ein internationales Handbuch zur Lexikographie (Handbücher zur Sprachund Kommunikationswissenschaft 5.1). Berlin— New York: de Gruyter, s.88–94. Martin Šemelík | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0002-5813-4541 [email protected] OPEN ACCESS