Sociálně intervenční projekty zaměřené na ovlivnění aktuální situace rodinných pečujících a podporu rodinných pečujících v komunitě
Abstract
58
Full text
Sociálně intervenční projekty zaměřené na ovlivnění aktuální situace rodinných pečujících apodporu rodinných pečujících vkomunitě1 Hana Janečková, Eva Dragomirecká ABSTRAKT Článek navazuje na dříve publikovaný text, který se zabýval přehledem výzkumných aktivit voblasti rodinné péče vČeské republice vuplynulém desetiletí (Janečková et al. 2017). Nyní se chceme věnovat projektům aprogramům, které jsou aktuálně realizovány obcemi, nestátními organizacemi acentrálními institucemi na podporu rodin, které pečují oseniory odkázané na pomoc druhých. ABSTRACT The article builds on the previously published text, which deals with the survey of family care research activities in the Czech Republic over the past decade (Janečková et al. 2017). Now we want to focus on projects and programs that are currently being implemented by municipalities, non-governmental organizations, and central institutions to support families who care for seniors who are dependent on the help of others. ÚVOD Výsledky sociologických výzkumů isociálně politických analýz, kterým jsme se věnovali vpředchozím článku (Janečková et al. 2017) ukázaly opakovaně, že pečující rodiny řeší velké množství problémů, ve kterých zůstávají osamoceny, chybí jim systematická akoordinovaná podpora ze strany státu ainstitucí, sociálních azejména zdravotních služeb. Ocitají se vsituaci, kterou lze označit jako stigma (Klvačová 2017). Postrádají cílené informace, provázení vtěžkých situacích, možnosti odpočinku aúlevy od dlouhodobého stresu, začlenění do běžného společenského života amožnost výdělečné práce. Řeší svoji ekonomickou situaci azachování svého profesionálního uplatnění, ale také souběh péče orodiče apéče oodrůstající děti, sdílení péče vširší rodině, vlastní přetížení akvalitu života. Cítí se unavení, fyzicky ipsychicky vyčerpaní. To je znovu aznovu potvrzováno ivnových výzkumech (Geissler 2018). Lze říci, že český sociální izdravotnický systém neformální péči vrodinách příliš neoceňuje ani ji neulehčuje, ato navzdory politickým amediálním proklamacím. Pečující zůstávají na „periferii“ sociální politiky aneformální péče není uznána státem jako objektivní sociální událost, která by garantovala nárok na sociální ochranu (Geissler 2018). Rodinní pečující nejsou ustaveni jako samostatná cílová skupina sociální práce azůstávají tak pro sociální práci nerozpoznáni (Hubíková 2017). Vyčerpání pečujících je také bezpochyby jedním znejčastějších důvodů předčasné institucionalizace osob závislých na péči (Křížová et al. 2016: 292). 1 Práce byla podpořena projektem Grantové agentury České republiky č.16-07931S „Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících oseniory“. OPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 59 Dosavadní výzkumy rodinných pečujících iseniorů samotných ukazují, že představa poskytování péče vrodině apotřeba zůstat vdomácím prostředí je včeském prostředí dominantní. Převážná část péče oseniory se také vdomácím arodinném prostředí odehrává. Podle posledních odhadů je vČR zasaženo nejnáročnější péčí přibližně 400 tisíc osob avýznamněji zapojeno do péče osvé blízké je dalších 600 tis. osob, které dokážou péči zvládnout ivkombinaci se zaměstnáním. Ukazuje se, že 65 % české populace plánuje vbudoucnosti péči oblízké vdomácím prostředí a88 % je připraveno osobně se zapojit do péče (Staňková et Lounek 2018). Komplex faktorů, které probouzejí zájem opodporu rodinných pečujících, je tedy daleko širší. Lze konstatovat, že úsilí ozviditelnění apodporu neformální péče probíhá souběžně na několika frontách. Na jedné straně výzkum pomáhá poznat podmínky, motivy, organizování, zvládání, rizika rodinné péče, na druhé straně snahy různých organizací prakticky mění realitu. Vyskytují se návrhy na změny stávajícího způsobu poskytování služeb, zejména směrem kjejich návaznosti, dostupnosti akvalitě, spojené se vzděláváním neformálních pečujících, konzultacemi adoprovázením ipodporováním vzniku svépomocných skupin. Spolupráci srodinnými příslušníky apodporu rodinné péče akceptují azdůrazňují imnozí lékaři ařadí ji dokonce mezi uznávané nefarmakologické léčebné intervence (Hudeček et al. 2012). Stále častěji se objevují organizace, poskytovatelé služeb, ale iinstituce veřejné správy, které přijímají rodinné pečující jako legitimními partnery ajako autonomní svébytné aktéry voblasti péče onemohoucí seniory. Zároveň upozorňují na závažná rizika, která jsou spéčí spojena avěnují pozornost podpoře rodinných pečujících. Přehled organizace aposkytovaných služby pro rodinné pečující obsahuje tabulka 1 na konci článku. PRŮKOPNÍCI PODPORY NEFORMÁLNÍCH PEČUJÍCÍCH Na téma pečovatelské zátěže (carers‘ burden) upozornila unás mezi prvními, už vdobě svého vzniku koncem 90. let, zejména Česká alzheimerovská společnost, která po vzoru podobných iniciativ vzahraničí byla od počátku zaměřena především na podporu pečujících rodin (Na pomoc pečujícím rodinám, 12. vydání 2016). Už tehdy zde mj.vznikla první podpůrná skupina rodinných pečujících, která trvá dodnes (Podpůrné skupiny, 2. vydání 2016). Zejména dynamický nárůst výskytu neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy nemoci anový pohled na potřeby člověka sdemencí zviditelnil nesmírnou zátěž abezmoc, kterou podstupují pečující rodiny. Bez pomoci je vdomácím prostředí ohrožena nejen důstojnost ahodnota nemocného člověka, ale ipečujících členů rodiny, kteří žijí spocitem, studu, despektu amalosti (Geissler 2018) vsituaci, která nese všechny znaky sociálního stigmatu avyloučení. Počátkem tisíciletí upozornila na potřeby laických pečujících Tamara Tošnerová zAmbulance pro poruchy paměti FNKV, která vydala první Příručku pro pečovatele aPrůvodce pro zdravotníky aprofesionální pečovatele opocitech apotřebách pečujících (Tošnerová 2001, 2002) aspodporou MZČR ave spolupráci sÚstavem ošetřovatelství 3. LF UK spustila portál www.pecujici.cz, který funguje dodnes. Na Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK také vznikl ve stejné době vědecký zájem osituaci propouštění rizikových pacientů zejména vysokého věku po akutním ošetření vnemocnicích OPEN ACCESS
60 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE do následné péče ado domácího prostředí (Trčková 2000, Šimek et al. 2004). Bylo potvrzeno, že vedle udržení léčebného efektu hospitalizace je velmi závažné ihledisko rodin propouštěných pacientů, které jsou často postaveny do situace, kdy mají najít rychlé řešení arozhodují se mezi zahájením intenzívní, ale nečekané aneplánované péče osvého blízkého, vníž jsou laiky, nebo jeho institucionalizací vpobytovém zařízení. Vtěchto situacích měli nezastupitelnou ačasto nedoceňovanou úlohu zdravotně sociální pracovníci nemocnic, kteří pomáhali rodinám podobné situace řešit. Teprve vdruhé dekádě 21.století jim přišli na pomoc pracovníci adobrovolníci neziskových organizací, aby doprovázeli pacienty ajejich rodiny vpřechodném období po propuštění, aby vzdělávali rodinné pečující apřipravovali je na jejich novou roli. Vedle výzkumné aanalytické práce se tak postupně vkaždodenní praxi začaly objevovat různé formy pomoci apodpory těm, kteří neformálně, zlásky azdarma pečují. Objevuje se nabídka nových řešení reálných problémů pečujících rodin. Zejména neziskové acírkevní organizace dokázaly překračovat hranice svých vlastních organizací, rezortů, oborů, služeb ipublic-private pomezí aspolupracovat vzájmu cílové skupiny, tedy křehkých seniorů aosob, které oně pečují. Přinášíme nyní vybrané příklady dobré praxe, které jsou rozvíjeny včeském prostředí, pokusíme se ojejich utřídění azhodnocení. Nebudeme se zabývat standardními službami poskytovanými vdomácím prostředí— domácí zdravotní péčí, pečovatelskou službou, osobní asistencí, odlehčovacími službami atd.— které samy osobě mohou představovat velkou úlevu pro rodinné pečující. Zaměříme se především na možnosti jejich koordinace vmístě, využívání neformálních zdrojů vkomunitě aslaďování péče formální aneformální, péče apráce apodpory kompetencí akvality života pečujících. AKTIVITY NA ÚROVNI STÁTU AOBCÍ Průkopnický projekt Diakonie ČCE „Podpora rozvoje komunitních služeb“ (IDS 2014), byl realizován vletech 2013–2015 díky Programu švýcarsko-české spolupráce apříspěvku Valdenské církve vItálii. Vrámci tohoto projektu byla realizována série workshopů, seminářů akonferencí na celém území České republiky zaměřených na rozvoj systému integrovaných zdravotně sociálních služeb vkomunitě (tzv.SIPS, viz Kalvach 2014). Tato rozsáhlá aktivita přispěla kzviditelnění tématu komunitní péče apodpory pečujících avtáhla do široké debaty nejen odborníky, ale především zástupce státní aveřejné správy2. Velmi záhy se aktivita Diakonie ČCE protnula sprojekty Fondu dalšího vzdělávání (FDV). Jako instituce zřizovaná MPSV se FDV začal věnovat výzkumu, ale také publicitě ipraktickým řešením voblasti neformální péče vrámci projektů „Podpora neformálních pečujících I. aII.“ (FDV 2015a). Ve své první fázi (2014–2015) dostalo téma značnou publicitu formou veřejných prezentací, novinových zpráv acelé série konferencí jak na národní, tak ina mezinárodní úrovni. Vrámci projektu vznikly také 2 Např.seminář na téma „Informační portál EU pro pečující— jak lépe podporovat pečující“ 25.6.2015 vPraze pořádaný ve spolupráci smezinárodní organizací Eurocarers, nebo mezinárodní konference „Nástroje amožnosti podpory pečujících vČR azahraničí: teorie apraxe“, která proběhla dne 25.11.2016 vbudově Poslanecké sněmovny vPraze aj. OPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 61 příručky pro samotné pečující ipro pracovníky veřejné správy, které jsou dostupné na internetu (FDV 2015b, 2015c). Klíčovým výstupem projektu je návrh politiky na podporu neformálních pečujících (FDV 2015a). Blíže je popisováno pět oblastí podpory, ato: — zvýšení podpory neformálních pečujících ze strany veřejné správy, — zlepšení finančně-sociálního zabezpečení pečujících osob, — zvýšení podpory prostřednictvím sociálních azdravotních služeb, — podpora ekonomické aktivity pečujících vprůběhu apo ukončení péče, — zlepšení informovanosti avzdělávání pečujících osob, osob závislých na péči aveřejnosti. Vnávaznosti na analytické studie anávrh politiky na podporu neformálních pečujících byly předloženy inávrhy legislativních aprocesních změn azměny ve financování osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby (příkladem je zavedení dlouhodobého ošetřovného od 1. června 2018 jako nové dávky nemocenského pojištění). Navazující druhá fáze (2017−2018) se pak vještě větší míře zaměřuje na praktické nástroje pomoci pečujícím, tvorbu metodik, příruček ana vzdělávání pracovníků veřejné správy aúřadů práce. Jejich obsah vychází zpoznatků analytických studií, ale především zmezioborové spolupráce vrámci dvou poradních panelů tvořených jednak experty aaktéry voblasti podpory neformální péče ajednak zástupci samotné cílové skupiny pečujících. Cílem této spolupráce je identifikovat podmínky aformy podpory, za kterých by rodiny byly ochotné převzít vbudoucnosti část pečovatelského břemene, které bude muset stárnoucí společnost nést (FDV 2017). Zásadním problémem, který byl identifikován vrámci projektů FDV, je potřeba koordinace péče apodpory pečujících vpřirozeném prostředí. Proto byla zpracována studie omožnostech avýznamu zavedení pozice koordinátora podpory. Studie přináší analýzu přínosů individualizované akomplexní podpory pečujících rodin na lokální úrovni apopisuje všechny aktéry, kteří vpolitice podpory pečujících hrají roli, počínaje ministerstvy, přes veřejnou správu, úřady práce anestátní organizace až košetřujícím lékařům apečujícím osobám iosobám odkázaným na péči. Jako klíčový pro zavedení pozice koordinátora se jeví postoj obcí, neboť právě obecní úroveň byla účastníky kulatých stolů vyhodnocena jako nejdůležitější anejvhodnější. Koordinátor podpory se zabývá vyhledáváním akontaktováním osob, unichž vyvstala potřeba péče apodpory, aspolupracuje se zdravotníky aneziskovými organizacemi, které první přicházejí do kontaktu spečujícími rodinami, poskytuje informace, pomáhá svyhledáváním vhodných služeb zdravotních, sociálních ivzdělávacích aslužeb pracovní či psychologické podpory. Účastní se komunitního plánování adochází do domácností svých klientů, podporuje neformální kontakty asvépomoc vkomunitě. Ustavení koordinátora podpory je jednou zdůležitých možností, jak dosáhnout zlepšení voblasti podpory neformální péče (Tomášková et al. 2015). Jednou zvariant tohoto řešení je posílení kompetencí sociálních pracovnic zúřadů práce, které provádějí sociální šetření užadatelů opříspěvek na péči (Musil et al. 2011, FDV 2015a), jinými variantami je koordinátor podpory jako zaměstnanec obce nebo nově vzniklého centra, případně též navýšení počtu akapacity sociálních pracovníků obcí (FDV 2015a). OPEN ACCESS
62 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE Návrh pozice komunitní sestry vmateriálech Diakonie ČCE (Kalvach 2014) rozšiřuje koordinační podpůrnou funkci okompetence voblasti posouzení soběstačnosti avčasné identifikace potřeb, ato ivoblasti zdraví abezpečnostních asociálních rizik (např.sociální izolace), sširší návazností na terénní zdravotní služby apraktického lékaře. Projekt „Efektivní nastavení politiky stárnutí asystému integrovaných podpůrných služeb pro seniory aosoby se sníženou soběstačností na místní úrovni “zahrnuje mimo jiné ipraktické ověření azhodnocení efektivity působení koordinátora péče ve vybraných obcích srozšířenou působností (IDS Diakonie ČCE 2018). AKTIVITY PODPŮRNÝCH ASVÉPOMOCNÝCH SKUPIN RODINNÝCH PEČUJÍCÍCH Nedostatek uznání apodpory neformální péče ze strany státu, bezmoc pečujících osob při řešení problémů ajejich osamocenost při zvládání nároků péče nepochybně přispěly kmobilizaci svépomoci asdružování lidí vpodobě svépomocných organizací apodpůrných skupin rodinných pečujících. Ty se pak podílejí na zviditelnění role pečující osoby astávají se významným partnerem ahybatelem vjednáních opotřebných změnách (FDV 2017). Brněnský spolek Klára pomáhá, který vznikl ziniciativy samotných pečujících vr. 2012, si klade za cíl zlepšovat kvalitu života pečujících osob apomáhat rodinám alidem, kteří dlouhodobě pečují osvé nejbližší. Týmy poradců tvoří laici, kteří mají osobní zkušenost sdlouhodobou péčí, kterou předávají dál. „Zažili jsme příchod nemoci do rodiny, uzdravení či smrt, rozpady manželství, utužení vztahů“, píše se vprvní výroční zprávě zr. 2013. Spolupracovníci spolku poskytují pomoc, poradenství, provázení apodporu pečujícím rodinám voblasti dávek, uplatňování práv azájmů zdravotně znevýhodněného člena rodiny, při hledání finančních zdrojů aodborné pomoci ipři slaďování rodinného života, péče aprofesního uplatnění. Významný je projekt „Zotavení“, který je zaměřen na pomoc pečujícím po ukončení péče. Pravidelně se konají neformální svépomocná setkání pečujících osob, postupně vznikají poradny akontaktní místa pro pečující na různých místech ČR. Na podpoře aktivit tohoto spolku se podílí Magistrát města Brna iJihomoravský kraj (Klára pomáhá 2017). Klára pomáhá o. s. byla iniciátorem vzniku Unie pečujících, z. s., sníž úzce spolupracuje. Tento spolek, který byl založen vúnoru 2016 spodporou Magistrátu města Brna aJihomoravského kraje, spojuje organizace pečujících ijednotlivé pečující osoby scílem znásobit sílu při politických jednáních, při vyjednávání podpory ahájení zájmů pečujících na všech úrovních státní správy apři zapojení do procesu legislativního ukotvení pozice pečujících. Usiluje ovytvoření prostoru pro sdílení avzájemnou pomoc, přispívá kšíření informací, zviditelňuje problémy pečujících anavrhuje řešení. Zvyšováním kompetence asebedůvěry pečujících přispívá kposunu společenského klimatu květšímu uznání arespektu vůči pečujícím, kpovědomí ojejich právech. Unie se zasloužila ovypracování azveřejnění Desatera pomoci pro pečující, které by mělo přispět kzajištění lepší kvality života pečujících. Jde osouhrnné stanovisko, které je oporou při jednáních na úrovni vlády ikrajů. Zaznívá zde požadavek na přímou podporu nefinanční (zařadit pečující jednotlivce arodiny do zákona 108/2006 Sb. osociálních službách jako plnohodnotnou cílovou skupinu, možnost psycholoOPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 63 gické podpory asupervize, zvýšenou podporu po skončení péče, podpora rodinné solidarity asoudržnosti) ifinanční (uznání péče jako práce se všemi odpovídajícími právy apovinnostmi, tedy nárokem na mzdu, placenou dovolenou, bezplatnou profesionální respitní péči, možnost péče ovlastní zdraví, zabezpečení ve stáří), adále na nepřímou podporu, zahrnující podporu organizací, zaměstnavatelů, osvětové kampaně, rozšíření sociálních služeb mj.odomácí odlehčovací službu (Michálková 2018, Unie pečujících 2018) Diakonie ČCE vrámci svého projektu „Pečuj doma asnámi“ financovaného zESF astátního rozpočtu ČR ve spolupráci smístními partnery na území celé ČR podporuje setkávání pečujících, především těch, kteří se již znají jako účastníci vzdělávacích cyklů pro laické pečující, ale idalších. Tato setkání mají prvky podpůrné skupiny, ale účastníci mají též možnost diskutovat sodborníkem— psychologem, lékařem, sociálním pracovníkem, fyzioterapeutem). Setkání pomáhají rodinným pečujícím díky vzájemnému sdílení avýměně zkušeností lépe zvládnout avyrovnat se snáročnou pečovatelskou rolí, na chvíli se zní vymanit, odreagovat se, naučit se relaxaci aochraně před vyčerpáním (http://www.pecujdoma.cz/akce-a-kurzy/). Prostor pro setkávání podpůrné svépomocné skupiny rodinných pečujících vytvořila velmi záhy po svém vzniku Česká alzheimerovská společnost, o.p.s. Vjejím sídle, vGerontologickém centru vPraze 8, se tato skupina pravidelně schází již 20 let pod názvem Čaje opáté ajejích setkání se za tu dobu zúčastnily stovky rodinných pečujících. Pravidelně každých 14 dní svýjimkou letních prázdnin umožňuje členům rodin, které pečují očlověka sdemencí, posedět vpříjemném prostředí smalým pohoštěním azískat zde nejen řadu informací, ale ibezpečný prostor pro sdílení nelehkých zkušeností, dobrých rad isložitých emocí, které ssebou přináší život sčlověkem postiženým demencí. Dlouhotrvající kontinuita této skupiny jí dává možnost provázet své členy celá léta, ato ivdobě, kdy péče končí, opečovávaný umírá nebo odchází do pobytového zařízení (Jarolímová et Nováková 2013). Smyslem podpůrných skupin pro rodinné pečující je jak dočasný odpočinek od péče arelaxace, tak zejména sociální začlenění, výměna zkušeností, edukace asdílení. Na podporu rozvoje těchto skupin vydala ČALS příručku „Podpůrné skupiny pro rodinné pečovatele“ již vr. 1997 avr. 2016 vreedici. Svépomocné skupiny jsou organizovány vdevíti kontaktních místech ČALS (Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc, Brno, Dvůr Králové, Krabčice, Příbram, Strážnice). Podobné svépomocné podpůrné skupiny se vsoučasné době setkávají také vrůzných městech Středočeského kraje (http://www.dementia.cz/projekty/svepomocne_skupiny.php) nebo jsou organizovány přímo svépomocnými sdruženími pečujících. Klára pomáhá, z. s., připravila nový leták osvépomocných setkáních pro pečující apodporuje setkávání pečujících vBrně, vHustopečích avLiberci (https://klarapomaha.cz/wp-content/uploads/2017/03/4P_novy_letak.pdf). PŘÍMÁ PODPORA NEFORMÁLNÍCH RODINNÝCH PEČUJÍCÍCH Pokud jde opřímou podporu neformálních (rodinných) pečujících voblasti péče oseniory můžeme vsoučasné době vČR identifikovat několik typů podpůrných aktivit, které jasně prokazují svoji účinnost asmysluplnost. Bylo by vhodné, kdyby jednotlivé OPEN ACCESS
64 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE prvky aosvědčené způsoby podpory pečujících na sebe navzájem navazovaly astaly se součástí uceleného systému péče oseniory odkázané na pomoc druhých vjejich přirozeném sociálním prostředí. Vtakovém systému hraje pečující rodina nezastupitelnou arespektovanou roli, přičemž právě díky podpůrným aktivitám aslužbám má každý pečující šanci udržet si standardní kvalitu života azachovat si své místo ve společnosti. a) Asistovaná podpora (komplexní poradenství vpraktických dovednostech) při apo propuštění pacienta znemocnice (tzv.plánované propouštění) Zhlediska bezpečného propouštění jsou mezi rizikové pacienty řazeni lidé nesoběstační, starší 65 let, trpící chronickým onemocněními nebo onemocněním sdlouhodobými následky, přicházející bez rodinných příslušníků, sproblémy vbydlení, trpící demencí, skomplikovanou medikací, potřebující následnou rehabilitační léčbu (Trčková 2000: 128−130). Neustálé zkracování délky hospitalizace arychlé propouštění pacientů do domácího ošetření představuje rizikovou situaci zejména pro seniory, kterým trvá rekonvalescence, rehabilitace anácvik nových dovedností delší dobu, často se neobejdou bez dohledu apřímé pomoci. Proces propouštění většinou není plánován, tj.není doprovázen systematickými opatřeními před ipo propuštění. Vmnoha nemocnicích není přihlíženo ke specifickým potřebám propouštěných seniorů, multidisciplinární týmy formálně neexistují aproces propouštění bývá ponechán na bedrech sociálních pracovnic, které často nemají dostatečný prostor na účinnou práci srodinami propouštěných pacientů. Program plánovaného propouštění vrámci komplexní zdravotně sociální péče cíleně rozvíjí Ústřední vojenská nemocnice. Od r. 2015 spolupracuje sDiakonií ČCE vrámci projektu „Pečuj doma“ na ověření jinak obtížně zařaditelné služby komplexního poradenství pro rodiny pacientů, kteří při propuštění znemocnice nebo krátce po něm vykazují sníženou nebo ztracenou soběstačnost. Poradenství zahrnuje zdravotní isociálně pečovatelskou složku amá podpořit plynulý přechod pacienta znemocnice do domácího prostředí, oslabit nejistotu rodiny vobtížné situaci rozhodování apřipravit členy rodiny, kteří se osvého blízkého chtějí starat na jejich novou roli. Poradna nabízí nezbytné informace apraktické rady zoblasti ošetřovatelské péče včetně doporučení úpravy domácího prostředí azajištění potřebných kompenzačních pomůcek. Poradenství zahrnuje vedle rozhovoru srodinným příslušníkem také přímé zhodnocení potřeb propouštěného pacienta anároků péče vpřirozeném sociálním prostředí, návrh úpravy domácnosti, zprostředkování vhodných doplňkových sociálních či zdravotních služeb, dlouhodobé vedení, doprovázení, podporování, sdílení, duchovní ipsychologickou pomoc dle potřeby azdravotního stavu či stupně závislosti člověka vpéči ipečující osoby. Kvalifikovanou pracovnici pro tento typ poradenství zaměstnává Diakonie ČCE vrámci projektu „Pečuj doma“, zatímco ÚVN poskytuje pro tuto službu své prostory iveškerou podporu (Podpora péče oblízké vdomácím prostředí, nedatováno). Krása pomoci o.p.s. je mladá organizace, která byla založena Nadací Taťány Kuchařové, aby poskytovala pomoc seniorům, kteří chtějí žít ve svém domácím prostředí arodinám, které se oně starají. Je zde realizován projekt „Doma bez obav“, který nabízí seniorům arodinám, které chtějí osvého blízkého pečovat, pomoc prostřednictvím kontaktních míst ve velkých pražských nemocnicích (ÚVN, FNKV, Motol, OPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 65 Na Homolce) ana Úřadu MČ Praha 2. Pečujícím rodinám (itěm, které opéči doma teprve uvažují) poskytuje odborné sociální poradenství odostupných službách, finanční podpoře akompenzačních pomůckách. Koordinátor péče apodpůrných služeb osobně navštíví seniora ajeho rodinu, pomůže nastavit vhodnou formu podpory anabídne doporučení pro péči, zajistí potřebné dávky, pomůcky aslužby. Rodinu poté provází akoordinuje péči dle aktuálních potřeb azměn vživotě seniora. Služba je poskytována bezplatně podobně jako psychologické poradenství pro rodinné pečující, kteří si nevědí rady, trpí syndromem vyhoření, jsou osamocení nebo jim odešel někdo blízký. Krása pomoci spolupracuje sdobrovolníky, kteří dělají seniorům společníka atráví snimi volný čas, aby si rodinný pečující mohl odpočinout (http://www.krasapomoci.cz/potrebuji-pomoc/). b) Doprovázení aedukace rodiny vdomácím prostředí— poradenství, odlehčovací služby, multidisciplinární týmy Nejběžnější podobou tohoto typu podpory, který je popsán vzákoně osociálních službách, je odlehčovací služba vjejí terénní, ambulantní ipobytové podobě. Variantu tohoto modelu ověřovalo občanské sdružení Adoma, o. s. vrámci projektu „Nablízku“ (2014−15) podpořeného EU. Cílem projektu bylo poskytnout individuální nebo skupinovou podporu rodinám, které pečují očlověka sporuchou paměti aorientace. Pomoc spočívala vtom, že odborní poradci dle individuálních potřeb jednotlivých pečujících rodin docházeli dle domluvy do domácnosti, kde péče probíhala, aprovázeli rodiny zejména voblasti komunikace, kognitivní rehabilitace apodpory aktivity seniorů sdemencí. Cílem služby bylo zlepšit kvalitu života člověka sdemencí ipečující rodiny asnížit sociální izolaci. Navazující projekt „Dva životy“ (2016–18) vytváří prostor pro mezioborovou spolupráci (rodinný průvodce, psycholog, trenér paměti, zdravotní sestra, sociální pracovnice) při podpoře pečujících rodin vpřirozeném prostředí. Rodinný průvodce nejprve pomůže pečující osobě pojmenovat problematické situace ave spolupráci se specialisty ji provází procesem mentorování, koučování, odpojení tak, aby zvládla péči světší jistotou asnížilo se její ohroženi syndromem vyhoření. Současný projekt Dva životy Praha (2018–2021) rozšíří tým odborníků oprávníky, fyzioterapeuty, farmaceuty, amediátory azaměří se na problematiku slaďování péče apracovního života. (Jak se ztoho nesesypat, nedatováno). Cesta domů, z.ú. adalší organizace poskytují domácí hospicovou péči apodporu rodinám, které pečují osvé nevyléčitelně nemocné aumírající blízké vdomácím prostředí. Paliativní péče spočívá nejen vtišení fyzických příznaků nemoci avřešení dalších obtíží umírajících, ale také vpomoci pečující rodině. Vpodpůrném multidisciplinárním týmu jsou zapojeni vedle zdravotních sester, sociálních aodlehčovacích pracovníků také lékaři, psychoterapeuti aduchovní. Velkou oporou vjejich práci jsou dobrovolníci. Cesta domů se od r. 2015 účastní pilotního projektu Mobilní specializované paliativní péče ve spolupráci sVZP ČR. Výsledkem tohoto projektu je skutečnost, že od ledna 2018 VZP hradí výkony domácí hospicové péče všem svým smluvním zařízením po dobu 60 dnů (Tichý 2018). Domácí hospicová péče se tak unás po letech velkého úsilí stále více etabluje, nicméně není zatím běžně dostupná ve všech regionech. Česká alzheimerovská společnost o.p.s. se již 20 let angažuje vpřímé podpoře rodin, které pečují osvého blízkého sdemencí. Tato podpora má různé podoby, od služeb odborného sociálního poradenství, které nabízí jak vPraze, tak ve svých kontaktních OPEN ACCESS
66 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE místech po celé ČR prostřednictvím certifikovaných poradců pro lidi sdemencí ajejich rodiny. Poradci prošli systematickým akreditovaným vzdělávacím programem aúčastní se pravidelných supervizních setkání. Vedle toho na řadě míst, ato zejména vPraze, nabízí též jedinečnou terénní odlehčovací službu, jejímž cílem je pomoc rodinám, které pečují očlověka sdemencí, přímo vjeho domácím prostředí. Lidé se syndromem demence tak mají zajištěnou pomoc ve vlastní domácnosti vdobě, kdy se oně nemůže postarat pečující, který potřebuje buď odpočinek či prostor pro zařízení nezbytných věcí (jako jsou návštěvy ulékaře, úřadu apod.). Při poskytování této služby usilují pracovníci ČALS oto, aby služba byla kvalitní aodpovídala specifickým potřebám lidí sdemencí ijejich pečujícím. Důraz je kladen na vyjádření souhlasu či nesouhlasu sposkytováním služby samotným člověkem sdemencí. Proto jsou zájemci otuto službu spolu spečující osobou vždy nejprve vkontaktu sporadnou ČALS, aby člověk sdemencí měl dostatečný prostor pro vyjádření svého stanoviska, které musí být respektováno všemi zúčastněnými. Podmínky pro poskytování odlehčovací (respitní) služby jsou jasně definovány avycházejí zmezinárodních dokumentů aetického kodexu ČALS (Podmínky poskytování respitní péče 2014). c) Setkávání aedukace pečujících rodin spolu sčlověkem sdemencí mimo domácí prostředí— sociální začlenění Sinovativním pojetím podpory pečujících přišlo Reminiscenční centrum, z. s., které nabízí program „Vzpomínejme, když pečujeme“. Jde ospojení podpory pečujících svýcvikem reminiscenčních asistentů aasistentek (learning by doing). Vtomto programu mají rodiny spolu sčlověkem sdemencí, oněhož pečují, možnost opustit své domácnosti astrávit společné odpoledne při vzpomínkách areminiscenčních aktivitách, jejichž prostřednictvím se učí komunikovat sčlověkem sdemencí, dávat mu prostor, podporovat jeho (atím isvoji vlastní) tvořivost adůstojnost, zapojit vlastní vnitřní zdroje. Program zároveň představuje příspěvek ke zlepšení kvality života (lidé se na setkání těší, mají pocit, že někam patří, že je to místo, kde se cítí dobře, mají zde své přátele, porozumění, ocenění, humor, odnášejí si hodnotné reminiscenční produkty, něco tvoří společně). Pečující během setkání mohou sdílet zkušenosti spéčí, mohou se též poradit sodborníky. Jde osoučást mezinárodní reminiscenční aktivity vrámci Evropské reminiscenční sítě. Program Vzpomínejme, když pečujeme (Remembering Yesterday, Caring Today) byl poprvé realizován vr. 1997 vAnglii apřináší velmi pozitivní zkušenosti iunás (Janečková 2014; Janečková et al. 2015). Na program Vzpomínejme, když pečujeme, který představuje deset reminiscenčních setkání různě tematicky zaměřených, volně navazují neformální setkání účastníků, rodin slidmi sdemencí iabsolventů výcviku, vpřirozeném prostředí lokální komunity pod názvem Reminiscenční cukrárna. Tím je pro rodiny zajištěna kontinuita audržitelnost vztahů aznovuzískaného pocitu příslušnosti ke skupině amísta ve společnosti pro člověka sdemencí, které vznikly vprůběhu předchozího půlročního programu. d) Systémová podpora seniorů se sníženou soběstačností ajejich neformálních pečujících vkomunitě a/nebo komunitou (koordinace péče apodpora bydlení vkomunitě) Podporované bydlení seniorů se sníženou soběstačností vobcích se stalo centrálním tématem Institutu důstojného stárnutí Diakonie ČCE (IDS 2014), kterému byla věnoOPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 73 raden, vzdělávacích aktivit anávodných materiálů apříruček pro rodinné pečující. Připravuje se, astále častěji se iprakticky realizuje významná inovace vpodobě koordinátorů podpory, kteří na území obcí vyhledávají potřebné aohrožené seniory, žijící doma apomáhají pečujícím rodinám ve zvládání nároků péče. Akonečně výzkumy ukazující na vysoký výskyt syndromu vyhoření arůzných zdravotních důsledků urodinných pečujících mají paralelu vrozšiřující se nabídce odlehčovacích službách, kterými jsou krátkodobé pobytové služby, denní stacionáře nebo terénní služby pečovatelské či asistenční, zdravotní ahospicové, které nabízejí rodinám odpočinek anačerpání nových sil. Objevila se iprvní zaměstnavatelská platforma firem, které chtějí vytvářet dobré zázemí pro své neformálně pečující zaměstnance, atak legitimizovat možnost sladění práce apéče. ZDROJE BYZNYS PRO SPOLEČNOST (2018): Neformálně pečující— utajení stakeholdeři trhu práce. Online. Dostupné z: https:// diverzita.cz/neformalne-pecujici-utajenistakeholderi-trhu-prace/. Staženo 10.9.2018 CENTRUM PRO KOMUNITNÍ PRÁCI (2017): Pečovat ažít doma je normální— aktuální stav projektu říjen 2017. [online] Dostupné na: http://lh1056700.server26. viwefix.cz/index.php/programy-stc/ komunitni-planovani-socialnich-sluzeb/ pecovat-a-zit-doma-je-normalni/264pecovat-a-zit-doma-je-normalni-aktualnistav-projektu-rijen-2017. Staženo 30.8.2018 DOHNALOVÁ, Zdeňka et Olga HUBÍKOVÁ. Problematika lidí pečujících oblízkou osobu vměstě Brně. Brno, 2013. [online] Dostupné z:http://socialnipece.brno.cz/useruploads/ files/kpss/studie_pecujici_o_blizkou_osobu. pdf FDV (2015a): Výstupy projektu Podpora neformálních pečovatelů I. [online] Dostupné na https://koopolis.cz/sekce/knihovna/499vystupy-projektu-podpora-neformalnichpecovatelu. Staženo 16.4.2017 FDV (2015b): Jak podpořit neformální pečovatele. Publikace pro pracovníky veřejné zprávy. [online] Dostupné na: https:// koopolis.cz/sekce/knihovna/500-jakpodporit-neformalni-pecovatele-publikacepro-pracovniky-verejne-spravy. Staženo 15.4.2017 FDV (2015c): Příručka pro neformální pečovatele. Středočeský kraj. [online] Dostupné na: https://koopolis.cz/sekce/ knihovna/501-prirucka-pro-neformalnipecovatele. Staženo 15.4.2017 FDV (2017): Pečující. [online] Dostupné na: www.fdv.cz/pecujici. Staženo 6.8.2018 GEISSLER, H. et al. (2015) Návrh politiky na podporu neformálních pečovatelů. Praha: Fond dalšího vzdělávání. [online] Dostupné na: https://koopolis.cz/sekce/knihovna/499vystupy-projektu-podpora-neformalnichpecovatelu. Staženo 16.4.2017 HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ Jaroslava (2011): Tzv.„sandwichová generace“— kombinování práce apéče ozávislé členy rodiny (děti aseniory/seniorky). Gender Studies, 31.5.2011 [online] Dostupné na http://www. feminismus.cz/cz/clanky/tzv-sandwichovagenerace-kombinovani-prace-a-pece-ozavisle-cleny-rodiny-deti-a-seniory-seniorky. Staženo 18.3.2017 GEISSLER, Hana (2018): Pečující na existencionální periferii, Prezentováno na konferenci Stáří spojuje 30.–31.5.2018, Praha, Život 90 aGerontologický institut. [online] Dostupné z: https://drive.google. com/drive/folders/1gV8jgEWmVymQ9F3J PnqFecVdLBXoIujm. Staženo 6.8.2018 HUBÍKOVÁ Olga (2017): Otázka ustavení rodinných pečujících jako cílové skupiny sociální práce. Sociální práce/Sociálna práce, č.6, 2017, 5–21. OPEN ACCESS
74 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE HUDEČEK D., SHEARDOVÁ K., HORT J. (2012): Demence vklinické praxi vroce 2011. Postgraduální medicína 2.1.2012 [On line] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/ postgradualnimedicina/demence-v-klinickepraxi-vroce-2011-462909. 2015 (Staženo dne 25.7.2016). IDS Diakonie ČCE (2014): Podpora rozvoje komunitních služeb. [online] Dostupné zhttp://www.dustojnestarnuti.cz/o-institutu/ projekty/podpora-rozvoje-komunitnichsluzeb/vystupy-projektu/, Staženo 7.8.2018 IDS DIAKONIE ČCE (2018): Efektivní nastavení politiky stárnutí asystému integrovaných podpůrných služeb pro seniory aosoby se sníženou soběstačností na místní úrovni [online] Dostupné zhttp://www. dustojnestarnuti.cz/projekty-publikace/ efektivni-nastaveni-politiky-starnuti/ Staženo: 7.8.2018 JAK SE ZTOHO NESESYPAT (nedatováno). Online. Dostupné na http://www.adoma-os.cz/ pomoc-a-podpora-rodinnych-pecovatelu/. Staženo 11.9.2018 JANEČKOVÁ, H. (2014): Assessment of reminiscence group work with families caring for aperson with dementia. In H.ŠTĚPÁNKOVÁ & R.ŠLAMBEROVÁ (Eds.), Stárnutí 2014: Sborník příspěvků zGerontologické mezioborové konference 3. LF UK vPraze, 24.–25. října 2014. Praha: Univerzita Karlova vPraze, 3. lékařská fakulta, 2014, s.64–74. JANEČKOVÁ H., ČÍŽKOVÁ H., NENTVICHOVÁ NOVOTNÁ R. (2015): Využití vzpomínek vpečujících rodinách akomunitě . Sociální služby, č.4, s.16–21. JANEČKOVÁ Hana, Eva DRAGOMIRECKÁ, Blanka JIRKOVSKÁ (2017): Výzkumy voblasti neformální péče oseniory vČeské republice na počátku 21.století. Sociální práce/Sociálna práce 6/2017, s.42–59. JAROLÍMOVÁ, E. et H.NOVÁKOVÁ. Význam podpůrné (svépomocné) skupiny pro rodinné pečující oseniora se syndromem demence. Geriatrie agerontologie. 2013, 2(3), 151–153. ISSN 1805-4684. KALVACH Zdeněk et al. (2014), Podpora rozvoje komunitního systému integrovaných podpůrných služeb. Praha, Diakonie ČCE. [online] Dostupné z: http://www. dustojnestarnuti.cz/res/archive/000157. pdf?seek=1489066969. Staženo 7.8.2018 KLÁRA POMÁHÁ Z.S. První pomoc pro pečující aosoby se zdravotním postižením: Naše projekty [online]. Dostupné z: http://www. klarapomaha.cz/projekty/110 . Staženo 10.9.2018 KLVAČOVÁ Petra (2017): Analýza zkušeností apotřeb neformálně pečujících vregionu ORP Dobříš, ORP Sedlčany aORP Hořovice. [online] Dostupné zhttp://lh1056700. server26.viwefix.cz/index.php/programystc/komunitni-planovani-socialnich-sluzeb/ pecovat-a-zit-doma-je-normalni/264pecovat-a-zit-doma-je-normalni-aktualnistav-projektu-rijen-2017. Staženo 30.8.2018 KOTKOVÁ Anna, Jarka ŠVARCBACHOV8 (2014), Mezi péčí aprací. Diskriminace na trhu práce ajak se jí bránit. Gender Studies o. p. s. Online. Dostupné na: http://genderstudies.cz/ download/skripta_Pecujici.pdf. Staženo dne: 10.9.2018 KŘÍŽOVÁ Eva, Hana JANEČKOVÁ, Jaromír Běláček (2016): Family Carers’perspectives on integrated community care in the Czech Republic. Central European Journal of Public Health. č.4, roč. 24, s.289–296. LINSK N.L. et al.,Wages for Caring: Compensating Family Care for the Elderly , New York:Praeger,1992. LOUCKÝ, Milan (2015): Průzkum: osamělost pracovníka vdomácí kanceláři. On-line. Dostupné na http://www.prumysl.cz/ pruzkum-osamelost-pracovnika-v-domacikancelari/ Staženo dne 18.3.2017 LOUCKÝ, Milan (2016): Průzkum: Možnost práce zdomova vítají zaměstnanci ifirmy. On-line. Dostupné na http://www.prumysl. cz/pruzkum-moznost-prace-z-domovavitaji-zamestnanci-i-firmy/ MICHÁLKOVÁ Zdeňka (2018). Desatero pomoci pro pečující. On-line. Dostupné na https:// www.uniepecujicich.cz/soubor/desatero/. Staženo 9.9.2018 MUSIL Libor, Olga HUBÍKOVÁ, Jana HAVLÍKOVÁ, Kateřina KUBALČÍKOVÁ (2011): Rozdílné pohledy sociálních pracovníků OPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 75 aposudkových lékařů na roli sociálního pracovníka vrámci řízení opřiznání příspěvku na péči. Praha, VÚPSV, v.v.i. NA POMOC PEČUJÍCÍM RODINÁM (2016) 12.vydání. Zangl. originálu přeložily Holmerová I., Janečková H, Niklová D.Praha: Česká alzheimerovská společnost. PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ RESPITNÍ PÉČE ČALS (2014): On-line. Dostupné na http:// www.alzheimer.cz/res/archive/001/ 000142.pdf?seek=1389288876. Staženo 10.9.2018 PODPORA PÉČE OBLÍZKÉ VDOMÁCÍM PROSTŘEDÍ (nedatováno). On-line. Dostupné na https://uvn.cz/index. php?option=com_content&view=article&id= 4111:podpora-peujicich-o-blizke-v-domacimprostedi&catid=46&lang=cs&Itemid=1978. Staženo 11.9.2018 PODPŮRNÉ SKUPINY PRO RODINNÉ PEČOVATELE (2016): 2. vydání. Zangl. originálu přeložila H.Janečková vroce 1997. Praha: Česká alzheimerovská společnost PŘÍRUČKA PRO PEČUJÍCÍ. Příručka pro ty, kteří pečují doma oblízkého člověka (2018): Online. Dostupní z: http://www.fdv.cz/data/ original/files/fdv-2018-jak-na-peci-priruckapro-ty-kteri-pecuji-doma-o-blizkehocloveka.pdf Staženo 10.9.2018 STÁRNUTÍ VKOMUNITĚ (2016). Podporované bydlení seniorů se sníženou soběstačností vobci. Diakonie ČCE. 96 s. Online. Dostupné zhttp://www.dustojnestarnuti.cz/res/ archive/000163.pdf?seek=1489066972. Staženo 10.9.2018 STAŇKOVÁ Nicol, Vítězslav LOUNEK (2018): Neformální péče vČeské republice: Zkušenosti, postoje avyhlídky do budoucna. Prezentováno na konferenci Stáří spojuje 30.— 31.5.2018, Praha, Život 90 aGerontologický institut. [online] Dostupné z: https://drive.google. com/drive/folders/1gV8jgEWmVymQ9F3 JPnqFecVdLBXoIujm. Staženo 6.8.2018 ŠIMEK Jiří, CHLUMECKÁ Jana et Mirka KOLÍNOVÁ (2003). Propouštění pacientů vyššího věku znemocnice. Praktický lékař, roč. 83, č.6, s.334 ŠTOROVÁ Ilona et Anna KOTKOVÁ (2013): Pečující osoby aženy 45+ na trhu práce aslaďování práce arodiny. Postavení apotřeby. Základy age managementu. Gender Studies o.p.s. On-line. Dostupné na http://genderstudies.cz/download/ skripta_UP.pdf. Staženo 18.3.2017 TICHÝ O. (2018): VZP bude hradit delší péči mobilních hospiců, dohodla se sodbornou společností. On-line. Dostupné na: https:// www.vzp.cz/o-nas/aktuality/vzp-budehradit-delsi-peci-mobilnich-hospicudohodla-se-s-odbornou-spolecnosti. Staženo 11.9.2018 TOMÁŠKOVÁ Vladimíra, Dagmar SOLNÁŘOVÁ, Anežka HOLEŇOVÁ, Terezie HOROVÁ (2015): Studie omožnostech avýznamu zavedení koordinátora podpory pro pečující osoby aosoby odkázané na pomoc druhých. [online] Dostupné zhttps://koopolis.cz/ sekce/knihovna/499-vystupy-projektupodpora-neformalnich-pecovatelu. Staženo 8.8.2018 TOŠNEROVÁ T. (2001): Pocity apotřeby pečujících ostarší rodinné příslušníky. Průvodce pro zdravotníky aprofesionální pečovatele. Praha. Ambulance pro poruchy paměti, FNKV, a3. LF UK. Online. Dostupné na: https://aa.ecn.cz/img_ upload/07bc9d1453b4bc61934a7ebb36 075df2/pocityapotreby.pdf. Staženo 7.9.2018 TOŠNEROVÁ T., ed. (2002): Příručka pečovatele: Starší dlouhodobě nemocný člověk vrodině— aco dál? Praha: Ambulance pro poruchy paměti. 3. aktualizované vydání. 58 s. TRČKOVÁ, M. 2000. Propouštění geriatrických pacientů zakutních lůžek nemocnic. In MAREČKOVÁ J., VRÁNOVÁ M. (Eds.), Ošetřovatelství na prahu 3. tisíciletí: sborník příspěvků II. konference ošetřovatelství smezinárodní účastí (s.128-130). Praha: Galén. OPEN ACCESS
76 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE Tabulka 1Přehled organizací poskytujících služby pro rodinné pečující Organizace Webové stránky Aktivity Adoma, o. s. www.adoma-os.cz Terénní poradenství Rodinný poradce Byznys pro společnost, z. s. https://byznysprospolecnost.cz/ Podpora neformálních pečujících osob na trhu práce Centrum pro komunitní práci Středočeského kraje. http://www.cpkp.cz/index. php/kontakty-stc Koordinátor pomoci Svépomocná skupina Cesta domů, z. ú. www.cestadomu.cz Mobilní specializovaná paliativní péče vdomácím prostředí Česká alzheimerovská společnost, o. p. s. www.alzheimer.cz Odborné sociální poradenství Svépomocné podpůrné skupiny pečujících Terénní odlehčovací služba Dementia, z. ú. www.dementia.cz Svépomocné skupiny Poradenství Diakonie ČCE www.pecujdoma.cz www.dustojnestarnuti.cz Svépomocné skupiny Edukace pečujících Koordinátor péče Co-housing Sdílená péče Fond dalšího vzdělávání www.fdv.cz Koordinátor péče Edukace pečujících Edukace profesionálů Slaďování péče apráce Gerontologické centrum www.gerontocentrum.cz Integrace zdravotní asociální péče, lůžková aterénní péče; Sdílená péče (formální aneformální) olidi sdemencí Podpůrné skupiny Respitní péče Klára pomáhá, z. s. www.klarapomaha.cz Poradenství Svépomocné skupiny Krása pomoci, o. p. s. www.krasapomoci.cz Poradenství Respitní péče Dobrovolnická pomoc Magistrát města Karviná http://www.karvina.cz/ magistrat/sips-system-integrovane-pomoci-seniorum Koordinátor podpory Reminiscenční centrum, z. s. www.reminiscencnicentrum.cz Skupinová reminiscenční setkání pro osoby sdemencí ajejich rodinné pečující; Setkání srodinami vpřirozeném místním společenství Unie pečujících, z. s. www.uniepecujicich.cz Svépomocné skupiny Poradenství Koordinátor péče OPEN ACCESS
HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 77 Organizace Webové stránky Aktivity Ústřední vojenská nemocnice www.uvn.cz Plánované propouštění pacientů; Edukace pečujících Poradenství Život 90 www.zivot90.cz Terénní tísňové služby Telefonická krizová pomoc Odlehčovací služba Poradenství (iterénní) Informační kampaň ke slaďování péče OPEN ACCESS