scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Norská čítanka

Miluše Juříčková

Abstract

Recenze

Full text

NORSKÁ ČÍTANKA Grečnerová, Barbora (ed.). Gutenbergova čítanka současné norské prózy, svazek desátý. Praha : Gutenberg — Labyrint, 2016, 251 s. miluše juříčková Záměrem edice Gutenbergových čítanek je podat profilový průřez zahraniční literatury v nejsoučasnější podobě, tedy představit autory, jejichž text y ještě v češtině nevyšly. Každý spisovatel potřebuje svého čtenáře. Každý spisovatel potřebuje rovněž svého překladatele — je proto velmi inspirativní, že Gutenbergovy čítanky vycházejí dvojjazyčně. Zájem o norskou literaturu je tradičně velmi živý a počet čtenářů, kteří jsou schopni číst paralelně překlad i originál, evidentně roste, především mezi absolventy univerzit v Praze a Brně. Po čítankách německé, holandské, francouzské nebo italské — abych jmenovala aspoň některé — vznikly výbory švédský a norský, jakkoli oba mají odlišnou historii vzniku. Švédská čítanka vznikla v roce 2015 jako studentský projekt Skandinávských studií na Masarykově univerzitě pod vedením lektorky Marie Wengerové. I norské písemnictví je zprostředkováno strategickými postupy tvůrců edice. Úvod o metodě výběru ukázek je následován medailony vybraných spisovatelů, jež jsou ozvláštněny výtvarnými portréty Marka Rubce ve formě černobílé karikatury. Texty jsou otištěny jak zmíněno v zrcadlovém překladu. Norská čítanka je svého druhu vyvrcholením celoživotního překladatelského a pedagogického směřování Jarky Vrbové. Vrbové se právě v těchto měsících dostává zaslouženého uznání: norská nadace NORLA ji v dubnu 2017 zvolila za profilovou evropskou překladatelku z norštiny (srov. webové stránky této nadace) a prakticky současně jí byla udělena Zlatá stuha za celoživotní přínos v oblasti překladu dětských knih se zvláštním zřetelem k Josteinu Gaarderovi. Jarka Vrbová totiž k členitému obrazu norské literatury v českém kulturním povědomí přispěla a přispívá měrou vrchovatou. Je nejplodnější překladatelkou z tohoto skandinávského jazyka vůbec. Pomáhala na svět mnoha antologiím a publikacím, a to nejen proto, že desítky překladatelských adeptů a adeptek vychovala v průběhu let ve svém translatologickém semináři na Karlově univerzitě. Systematickou činnost vyvíjí v Obci překladatelů a Jednotě překladatelů a tlumočníků. V čítance dochází k propojení její překladatelské praxe a reflexe, neboť je autorkou závěrečného textu; doslov provází zájemce norskou literární krajinou, je psán s faktografickým nárokem na úplnost, především s ohledem na české překlady. Jejich počet je opravdu úctyhodný — prakticky kompletní bibliografický přehled od roku 1990 do roku 2016, který je zde přiložen, je zajímavým dokladem česko-norské vzájemnosti. Doslov má podle zvyku edice přehledné rozčlenění do kapitolek, gesto vlídné i vůči těm nejnáhodnějším čtenářům. Čítanka je otevřena hlasem významné představitelky své překladatelské generace — Barbory Grečnerové, která objasňuje, jakými kritérii se výběr v této antologii řídil: až na dvě jména se jedná o autorské osobnosti v českém prostředí zatím ne- 156 SVĚT LITERATURY 56 známé — čítanka tak přináší nové impulzy z literatury, kterou Češi sledují a obdivují již půldruhého století. Čítanka přináší jedenáct textů, v průměru poměrně rozsáhlých, rozhodně se nejedná o pouhé úlomky nebo střípky, z nichž by se nedala zahlédnout povaha autorského rukopisu, nebo třeba úroveň zkušenosti překladatelů/překladatelek. Medailony překladatelů/překladatelek, index autorů a kompletní pramenná informace o původu ukázek jsou samozřejmou, ale nesmírně náročnou součástí čítanky. Bibliografický přehled překladů z norštiny do češtiny obsahuje na sedmdesát (70!) překladů z jazyka, který má necelých pět milionů rodilých mluvčích, přičemž je nutno poznamenat, že záměrně vypouští populárněvědeckou a odbornou literaturu, např. Thomase Hyllanda Eriksena, zábavné nebo detektivní tituly. Matematicky jde největší počet publikací na konto Josteina Gaardera, nejmladší přeloženou autorkou v bibliografickém seznamu je Helga Flatlandová (nar. 1984), z jejíž románové trilogie o mladých mužích, kteří přišli o život v Afghánistánu, vyšla česky zatím první část. Zajímavým aspektem seznamu je okolnost, že obsahuje také klasické autory první poloviny dvacátého století, Sigrid Undsetovou a především Knuta Hamsuna. Jestli každá generace potřebuje svůj překlad klasického díla, pak je velmi záslužné, že byly v poslední době zcela nově přeloženy romány Mystéria (2000) a Hlad (2016), za nimiž příznačně stojí první dáma české nordistiky, Helena Kadečková. Jon Fosse jako mezinárodní hvězda dnešního norského dramatu, prózy i poezie, je v antologii přítomen s bolestně autentickým textem — obraz zničující laviny jako vnitřního zhroucení člověka závislého na alkoholu. Jon Fosse touto zdrcující zkušeností skutečně prošel, dnes je na druhém břehu a směřuje k novým vrcholům jako tvůrce filozoficko-meditativních próz. Zatímco Jon Fosse je mezi jedenácti zde přeloženými autory nejstarší, nejmladší v ukázkách je Kristina Leganger Iversenová, autorka nanejvýš kontroverzní, s textem intenzivně vyjadřující pocity ženy při přerušení těhotenství. Stejně jako u Fosseho je i zde fyzis úzce propojena s duševními stavy ve vášni i v utrpení. Fyziologické následky požití potratové pilulky mají přes všechnu otřesnou doslovnost jisté implikace obecného tázání po vertikále hodnot. Závěrem pro srovnání několik poznámek ke Švédské čítance. Ve švédské literatuře se autoři silněji než v norské vracejí k druhé světové válce a holokaustu, i když žánrové charakteristika je ve většině případů obtížná. Ve fundovaném doslovu Jany Holé jsou uvedeni Göran Rosenberg, syn židovským emigrantů z Polska, Steve Sem-Sandberg, řadu let žijící v Praze. Jmenováni jsou i úspěšní autoři střední generace Per Olov Enquist, Michael Niemi, Torgny Lindgren a Jonas Jonasson, jejichž díla jsou českému čtenáři dobře známá. Za nejzajímavější literární experimentátory, o nichž je v čítance řeč, bych označila Saru Stridsbergovou (nar. 1972) a Johna Ajvide Lindquista (nar. 1968), který horor proměnil v žánr povýtce psychologický. Doslovy v obou čítankách obsahují kapitolku označenou jako „Hlasy odjinud“ pojednávající o spisovatelích z řad přistěhovalců, nebo přesněji řečeno, těch žijících a tvořících ve Skandinávii již ve druhé nebo třetí generaci. Oproti dřívějším antologiím — poslední byla Se světem nepohneš má Norská čítanka ambici poskytnout historický profil v hraničním roce svého vzniku, stát se milníkem i rámcovou mapou. A jak by vypadal videospot o dění v norské literatuře v současném okamžiku? Velmi dynamicky a rozhodně ne pohodově, jak dosvědčují ukázky. Dialog úvodního textu Barbory Grečnerové a závěrečného shrnutí Jarky Vrbové je spolu s neotřelým výběrem autorů cennou devízou aktuálního svazku Gutenbergovy čítanky.