Proměny registrů české žurnalistiky 1995–2018

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1, S. 7–34 Proměny registrů české žurnalistiky 1995–20181 Václav Cvrček (Praha) CHANGES IN REGISTERS OF CZECH JOURNALISM FROM 1995 TO 2018 This paper summarizes an empirical corpus-based study of tendencies in register characteristics of Czech broadsheet newspapers (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny) and their comparison with the major tabloid newspaper Blesk in the period from 1995 to 2018. Register characteristics of journalistic texts are determined by projecting their position on ageneral multidimensional model established by previous research. The results show that Czech journalism has witnessed asignificant decrease in cohesion, ashift from general to more concrete/specific descriptions and from explicit attitude signalling to amore factual style. The results did not provide sufficient evidence to confirm previously formulated hypotheses suggesting “tabloidization” and “conversationalization” of broadsheets in the period under examination. KEYWORDS multidimensional analysis, corpus, journalism, journalistic style, stylistics, modern diachrony, register KLÍČOVÁ SLOVA multidimenzionální analýza, korpus, žurnalistika, publicistický styl, stylistika, moderní diachronie, registr DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2022.1.1 1. ÚVOD 1.1 ZAMĚŘENÍ STUDIE Ačkoli titulek této studie navozuje celkem intuitivní představu otom, co je jejím cílem, jednotlivé části názvu zaslouží bližší komentář. Vjádru pozornosti stojí česká žurnalistika. Studie záměrně používá termín žurnalistika (namísto označení publicistika, které je včeské stylistické tradici běžnější) scílem zdůraznit, že výzkumná data se zde vymezují na základě formy či média, nikoli na základě jazykových prostředků, kterými jsou tyto texty charakteristické. Analýze byl podroben náhodný vzorek více než 23 tisíc textů, které byly vydány vhlavních celostátních tištěných periodikách (denících): Lidové noviny (LN), Mladá fronta DNES (MfD), Hospodářské noviny (HN) aPrávo; pro srovnání byl ktěmto titulům, které budeme označovat za mainstreamové, přidán ideník Blesk, který bude vtéto studii zastupovat bulvární tisk (kmotivaci této klasifikace viz odd. 3). 1 Tato studie vznikla za podpory projektu „Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě“, reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj. OPEN ACCESSOPEN ACCESS 8 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 Texty ztěchto periodik přináležejí krůzným žánrům (fejeton, rozhovor, zpráva) ajsou vytvořeny různými stylovými postupy. Analýza, kterou tato studie prezentuje, se nicméně nebude věnovat popisu žurnalistiky ztěchto hledisek, zaměřuje se na registr, což je pojem, který postihuje to, jakým způsobem je funkčně využita jazyková variabilita vtextech vreakci na komunikační situaci, vnichž se vyskytují (Mrázková, 2016; Cvrček et al., 2020b, s.19). Formálně/mediálně vymezené žurnalistické texty tedy budeme analyzovat především zhlediska toho, jaké jazykové prostředky využívají. Při analýze nám přitom nepůjde pouze ostatický řez, ale rovněž odiachronní perspektivu. Časové rozmezí 1995–2018, které vychází zdostupnosti dat vrámci Českého národního korpusu (ČNK) vdobě přípravy studie, poskytuje věrohodný obraz oproměně registrů vdobě, kdy se mediální diskurz začal ustalovat po přelomu, kterým pro žurnalistiku byla sametová revoluce. 1.2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Svým zacílením se předkládaná studie dostává do blízkosti stylistickým popisům. Jakkoli je podobnost námětu azáměru zjevná, je třeba upozornit na některé konceptuální odlišnosti, které plynou zodlišné teoretické ametodologické perspektivy. Česká stylistika je od 30.let utvářena pod vlivem funkcionalismu. Pokud se vyjadřuje kpublicistice, děje se tak (od 50.let) vrámci úvah opublicistickém funkčním stylu (Čechová et al., 2008, s.95). Zteorie funkčních stylů plyne, že funkční styl je „vymezen na základě převažující funkce komunikátu“ (Čechová et al., 2008, s.93, 247), kterou ale vpřípadě publicistiky není snadné určit, anarážíme proto vpopisech na formulace, že „vedle své funkce informativní (zpravovací, sdělné, komunikační) plní ještě funkci persvazivní, působicí, ovlivňovací“ (Čechová et al., 2008, s.244–245). Odvození funkčních stylů od převažujících komunikačních funkcí může navozovat představu, že stylistický popis sleduje tento postup: komunikační funkce → funkční styl → charakteristické jazykové prostředky Realita popisů je ovšem vmnoha případech odlišná, funkční styly nejsou mnohdy vymezeny na základě funkce, ale na základě média či formy. Platí to nejen pro publicistiku, ale ipro další tradičně vymezované funkční styly, mj.styl odborný aadministrativní (např.Krčmová, 2017), konverzační aepistolární (např.Jelínek, 1995, s.725) či umělecký (např.Táborský, 2015, s.374), unichž lze převažující funkci jako definiční rys použít jenom velmi obtížně. Situaci navíc komplikuje fakt, že funkce sdělná je přítomna ve všech stylech. Vymezení těchto funkční stylů tak často spoléhá na médium, vněmž se texty tohoto typu vyskytují (např.dopis, konverzace), či jejich žánrové vymezení (odborný článek či úřední sdělení).2 Vněkterých případech je přitom tato motivace vdefinici stylu přiznaná: „Pro žurnalistiku jako svéráznou veřejnou 2 Extrémní je vtomto směru pozice tzv.prostěsdělovacího stylu, jenž má být podle názvu naplněním právě sdělovací (informativní) funkce, přičemž vymezen je spíše vlastnostmi jako spontánnost/hovorovost (Čechová et al., 2008, s.192) či dialogičnost (Hoffmannová, 2016). Zcela se tím opomíjí fakt, že výměna informací tvoří menšinovou složku projevů, OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 9 oblast činnosti se vyvinul specifický objektivní vyjadřovací styl— styl publicistický. Jako jeden zfunkčních stylů současné češtiny představuje zobecněné anadřazené označení pro stylové ztvárnění všech žurnalistických textů [zvýraznil V.C.]“ (Čechová et al., 2008, s.244–245). Vztah mezi funkcí afunkčním stylem totiž, zdá se, není vztahem konceptu azpůsobu jeho realizace (jako ho známe např.zrelace mezi morfémem amorfem), ale spíš jde vpřípadě funkčního stylu ofenomén afunkce je jeho charakterizující prostředek (tedy analogicky např.kvztahu fonému adistinktivního rysu, který se podílí na jeho určení). Publicistický styl tak není definován jednou unikátní funkcí, ani kombinací několika funkcí či jejich průsečíkem, ale formálním vymezením množiny textů, které slouží jako jeho reprezentanti. Komunikační funkce pak slouží kpřesnější charakterizaci daného stylu apropojení stypickými jazykovými rysy. Výjimku vtomto ohledu představuje nejnovější stylistický popis Hoffmannové akol. (2016), pro nějž je výchozí koncept komunikačních sfér odvozených od sfér sociálního života (škola, administrativa, masová média apod.). Od takto formálně či mediálně (tedy vzásadě vnětextově) vymezených oblastí se pak pozornost přesouvá kcharakteristickým prostředkům (perspektiva vnitrotextová).3 Přístup prezentovaný vtéto studii vychází zempirické akvantitativní analýzy jazykových korpusů, která je známá jako multidimenzionální analýza (MDA) akterou od 80.let metodologicky rozvíjí zejména pro angličtinu Douglas Biber (Biber, 1988, 1995; Biber— Conrad, 2009). MDA staví na jazykových rysech, které mají potenciál funkčního využití, přičemž míru tohoto využití zkoumá na různých oblastech jazyka, které jsou vymezeny formálně/mediálně, což lze schematicky zachytit takto: oblast textů → jazykové rysy → dimenze/komunikační funkce → registr Vzásadě se tak svými deskriptivními cíli avýchodisky MDA neliší od tradiční funkční stylistiky, která sice formálně/mediální motivaci při vymezení velké části funkčních stylů nepřiznává, ale pracuje sní. Rozdíl je pak vtom, že MDA ke svým závěrům dospívá metodologicky kultivovanější cestou asvětší explanatorní silou, protože výsledný popis není založen na intuici aintrospekci, ale na analýze velkého objemu dat kvantitativními metodami, které můžou intuitivní závěry leckdy podstatně korigovat. 2. METODA 2.1 MULTIDIMENZIONÁLNÍ REGISTROVÁ ANALÝZA Analýza žurnalistického materiálu je provedena svyužitím multidimenzionálního (MD) registrového modelu, který byl pro češtinu vytvořen relativně nedávno vnichž bychom tento styl mohli očekávat, acharakterizují je naopak velmi komplikované vztahy mezi různými pragmatickými funkcemi či fatickou akontaktovou funkcí. 3 Kvymezení vnitrotextové avnětextové perspektivy viz též (Cvrček— Laubeová et al., 2020b, s.19–21). OPEN ACCESS 10 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 ( Cvrček— Laubeová et al., 2020b). Biberova i česká MDA vychází od soupisu rysů (zrůzných rovin od fonologické přes morfologickou, lexikální asyntaktickou až po pragmatiku či textovou rovinu), které jsou identifikovány vtextech korpusu. Statistickou metodou (faktorová analýza) se pak hledají systematické souvýskyty rysů vtextech, resp.jejich korelace (např.text obsahující hodně neshodných přívlastků má tendenci mít zvýšenou frekvenci pasivních tvarů). Na základě těchto vztahů mezi rysy jsou automaticky ustaveny dimenze variability, tedy latentní komunikační funkce, které mají vliv na výskyt určitých rysů vtextech. Jako příklad můžeme uvést korelaci frekvence kontaktových výrazů, výplňkových slov ainterjekcí, které jsou projevem dimenze variability, kterou bychom mohli pojmenovat podle jejích krajních pólů jako spontánní vs. připravený (text). Čím víc těchto rysů vtextech nacházíme, tím extrémnější je daný text na této dimenzi (směrem kspontánnosti). Klíčové je přitom to, že dimenze nejsou výsledkem deduktivní aintrospektivní analýzy komunikačních funkcí jako vpřípadě funkční stylistiky, ale jsou vytvářeny statistickou procedurou na základě zjištění opravidelném souvýskytu jazykových rysů vtextech. Přínos badatele tkví vtom, že korelace mezi rysy zjištěné statistickou procedurou (tzv.dimenze variability) prozkoumá alingvisticky interpretuje (přidělí jim nálepku např.spontánní vs. připravený). Počet dimenzí je vanalýzách, které mají ambici popsat širší spektrum komunikačních sfér, obyčejně větší než jedna, proto hovoříme omultidimenzionálních modelech. Právě představa vícedimenzionálního prostoru dává možnost pro komplexnější popis funkční variability vtextech. Model založený na vícero dimenzích lze využít několika způsoby. Jedním znich je ustavení registrů, tedy shluků textů, které mají podobnou charakteristiku vMD prostoru (srov.Biber, 1989). Můžeme tak dospět ke klasifikaci, která se vněkterých ohledech podobá funkčním stylům či slohovým postupům, na rozdíl od této tradiční klasifikace je ovšem striktně empiricky zakotvena vdatech akvantitativně odvozena. MD model nicméně neslouží pouze pro načrtnutí hlavních dimenzí, podél nichž texty vdaném jazyce variují. Je to zároveň způsob, jak zmapovat prostor, vněmž se texty můžou vyskytovat. Použitím stejných rysů jako vpůvodní MDA můžeme dospět ksouřadnicím, na nichž se libovolný text nachází vMD prostoru. To nám dává možnost projektovat texty do MD prostoru asledovat jejich podobnost/odlišnost vkontextu celkové variability vdaném jazyce (srov.svyužitím analogické metody pro analýzu textů na českém internetu Cvrček— Komrsková et al., 2020). Vnásledujícím oddílu bude popsán český model registrové variability, který byl vytvořen na základě dat korpusu Koditex, analýza vzorku české žurnalistiky, který je podrobně představen včásti 3, je provedena voddíle 4. 2.2 ČESKÝ MULTIDIMENZIONÁLNÍ MODEL REGISTROVÉ VARIABILITY Český multidimenzionální model byl vytvořen týmem ČNK abyl detailně popsán vněkolika publikacích (Cvrček et al., 2018, 2021; Cvrček— Laubeová et al., 2020b). Kanalýze byl použit korpus Koditex (Zasina et al., 2018; Zasina— Komrsková, 2019), který obsahuje 10,8 milionů tokenů ve zhruba 3500 textových vzorcích (chunk) orozsahu 1000–5000 slov. Korpus Koditex byl vytvořen scílem pokrýt co největší variaOPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 11 bilitu textů (od psaných přes webové až po mluvené), přičemž východiskem pro jeho sestavení byla forma/médium jednotlivých textů (tzn.vnětextová perspektiva). Pro každý chunk korpusu Koditex byla zjištěna frekvence všech 122 jazykových rysů, které vstupovaly do analýzy; jejich soupis spolu sdetailní informací ojejich operacionalizaci je kdispozici vmonografii sumarizující celý výzkum (Cvrček— Laubeová et al., 2020b, s.36). Matice obsahující pro každý text soupis 122 údajů, které ho charakterizují zhlediska zastoupení jednotlivých rysů, byla podrobena faktorové analýze (Baayen, 2008, s.126; Volín, 2007, s.307), jejíž úlohou bylo identifikovat dimenze variability včeštině.4 Tyto dimenze je možné chápat jako shluky rysů, které jsou spojeny nějakou komunikační funkcí; pro účely efektivního využití MD modelu pro popis variability textů včeštině byly dimenze pojmenovány pomocí opozic, které vycházejí ztoho, jaké rysy se na jejich konstituování nejvíc podílejí (detailní popis viz Cvrček— Laubeová et al., 2020b, s.91–105). 1. dynamický (+) vs. statický (−): Dimenze se opírá ofrekvenci rysů (ad)verbálních na jedné straně (zejm. frekvence sloves, slovesných gramatických kategorií, adverbií aspojek) arysů spojených snominálním vyjadřováním na straně druhé (frekvence substantiv, adjektiv vrůzných podobách afunkcích). Verbalita, která se podílí na konstituování dynamického pólu této dimenze, se neprojevuje pouze ve formě narace (mezi nejdynamičtější texty vkorpusu Koditex se řadí romány), ale je spojena rovněž sreflexivní afatickou funkcí (např.vsoukromé korespondenci či webových fórech) ascelkově vyšší mírou subjektivity. Naproti tomu nominální vyjadřování, které vnejvyhraněnější podobě nacházíme vtextech administrativních, odborných aencyklopedických, působí objektivizujícím dojmem. Rozdíl mezi statickým adynamickým poukazuje také na protichůdné strategie rozvíjení textu— dynamické přidávání nových klauzí vs. statická elaborace vrámci jmenných frází. Tato opozice (vangl. terminologii clausal vs. phrasal) se jeví být jazykově univerzální (Biber, 2014) azhlediska popisu textové variability fundamentální. 2. spontánní (+) vs. připravený (−): Druhá dimenze, která je zhlediska vysvětlené variability rovněž druhá nejdůležitější, je založena především na rysech svázaných spřímou interakcí skomunikačním partnerem aneformální komunikací hic et nunc (frekvence kontaktových prostředků, výplňkových slov, demonstrativ, různých druhů expresivních výrazů, repetitivnost, přítomnost hláskoslovných 4 Faktorovou analýzu lze nejsnáz popsat jako statistickou metodu umožňující redukci dimenzí vdatech. Ve vstupní tabulce je každý text reprezentován hodnotami 122 jazykových rysů (např.frekvence nominativu, počet adjektiv, frekvence minulého času, lexikální bohatost atp.). Faktorová analýza zjišťuje, zda mezi rysy lze najít korelaci dostatečně silnou na to, aby bylo možné bez větší ztráty informace tyto rysy sloučit do jednoho, uměle vytvořeného ukazatele. Takto analýza postupuje do doby, než dosáhne předepsaného počtu dimenzí. Výsledkem je převod původního souboru o122 dimenzích na několika (málo) abstraktních numerických deskriptorů, faktorů (vzniklých způvodních rysů), které je následně možné interpretovat jako nejvýznamnější dimenze, podél nichž texty variují. OPEN ACCESS 12 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 amorfologických rysů typických pro mluvený jazyk). Se spontánním pólem se pojí texty mluvené interaktivní komunikace (neformální, elicitované imediální), mezi nejpřipravenější textové kategorie patří administrativa, články zWikipedie či odborné texty formálních atechnických věd. 3. vyšší (+) vs. nižší (−) míra koheze: Texty, které obsazují extrémní pozice ve třetí dimenzi, odlišuje frekvence spojovacích aodkazovacích prostředků (korelativa, vztažné věty, přivlastňovací zájmena apod.). Pokud je relativní frekvence těchto rysů vysoká, mají texty na této dimenzi kladné hodnoty (čtené projevy, popularizační texty zejm. ze společenských ahumanitních disciplín, televizní diskusní pořady), na záporné straně této škály se nacházejí např.encyklopedické texty, běžná konverzace či texty zhobby magazínů, které nekladou takový důraz na usouvztažnění sdělovaných skutečností amnohdy pracují svýčty (např.recepty) či sjuxtapozicí. 4. polytematický (+) vs. monotematický (−): Jazykové rysy, které se podílejí na konstituování čtvrté dimenze, se zvětší části pojí kbohatosti inventáře lexikálních prostředků vtextech. Kpolytematičnosti přispívá ifrekvence toponym. Na pozitivním pólu nacházíme novinové texty složené zkrátkých, tematicky různorodých zpráv (kultura, věda, společenský život, zajímavosti), naopak jako monotematické se jeví administrativní aodborné texty. 5. vyšší (+) vs. nižší (−) stupeň adresnosti: Pátá dimenze zahrnuje (podobně jako dimenze 2) rysy související spřítomností komunikačního partnera (otázky, tvary druhé osoby, vokativ, imperativ). Nejvyšších hodnot na této dimenzi dosahují texty, které explicitně signalizují adresnost, což jsou typicky dramata (naznačující kdo ke komu mluví), následovaná poezií arůznými druhy beletrie. Spontánní mluvená komunikace vtéto dimenzi extrémních hodnot nedosahuje, což je překvapivé pouze zdánlivě, uvědomíme-li si, že při komunikaci spřítomným partnerem explicitní adresnost není tolik třeba, dvojnásob to pak platí opoloformální elicitované řeči (odpovědi na anketní otázky). 6. obecný (+) vs. konkrétní (−): Šestá dimenze odlišuje texty, vnichž se vyskytují relativně často jevy jako propria, číslovky, časová určení (konkrétní pól), atexty, pro něž jsou spíše typické sémanticky vyprázdněné výrazy (obecný pól). Tyto rysy odlišují od sebe encyklopedie, volnočasové časopisy či básně, které jsou nadčasové, obecné asneomezenou platností, od textů, které jsou pevně zakotveny vprostoru ivčase, aktuální akonkrétní (většinou jde otexty žurnalistické). 7. prospektivní (+) vs. retrospektivní (−): Sedmá dimenze odlišuje dva typy verbálních rysů— na jedné straně jsou rysy související sbudoucím apřítomným časem, dále pak imperativ afrekvence 2.osoby (souhrnně nazvané jako prospektivní) ana straně druhé je čas minulý, frekvence 3.osoby usloves ipřivlastňovacích zájmen (nesoucí nálepku retrospektivní). Na základě těchto rysů můžeme identifikovat jako extrémně prospektivní elicitované texty awebová fóra (vnichž nacházíme úvahy, názory ahodnocení), naopak retrospektivní texty nepřekvapivě nacházíme převážně vbeletrii. 8. postojový (+) vs. faktuální (−): Poslední dimenze, která je nicméně čtvrtou nejvýznamnější zhlediska jejího příspěvku kvysvětlení variability, odlišuje texty, vnichž převládá postojovost (demonstrovaná různými typy částic, adverbiálními OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 13 rysy arysy souvisejícími smodalitou), od textů zaměřených na fakta, kde tyto rysy absentují. Postojovost je tak spojená dominantně sinternetovými diskusemi afóry, elicitovanými texty vrámci ankety, blogy či sfacebookovými statusy, negativní extrém okupují texty spřevahou faktografických údajů, jejichž prototypem jsou encyklopedie aadministrativa. Je třeba dodat, že pořadí dimenzí je dáno zvolenou metodou faktorové analýzy aneodpovídá jejich relativní důležitosti pro vysvětlení variability. První dvě dimenze sice lze shodou okolností považovat za nejdůležitější (vysvětlují cca 36 % celkové variability včeských textech), podle relevance následují nicméně dimenze 5 a8, za méně podstatné při postihování variability lze pak považovat specializovanější dimenze 3, 4, 6 a7. Celkově MD model postihuje zhruba 56 % variability, což je srovnatelné súrovní, kterou nacházíme vanalýzách jiných jazyků (Biber, 1995, s.121). Zbytek variability připadá na jiné vlivy (mj.idiolekt, srov.Cvrček— Laubeová et al., 2020a). 2.3 CHARAKTERISTIKA ŽURNALISTICKÝCH TEXTŮ NA ZÁKLADĚ MODELU Na základě pozice, kterou na jednotlivých dimenzích zaujímaly žurnalistické texty zastoupené vkorpusu Koditex, lze sestavit jejich základní charakteristiku. Je třeba nicméně připomenout, že spektrum žurnalistických textů, na nichž byl obecný model vytvářen, je širší, než jak snimi pracujeme vtéto studii; vedle mainstreamových acelostátních titulů se vKoditexu objevují itexty ze společenských, lifestylových, regionálních či popularizačních titulů. Zvýsledků naměřených na korpusu Koditex (viz obr.1) plyne, že žurnalistika ve srovnání sostatními typy textů inklinuje spíše ke statičnosti (dimenze 1) apřipravenosti (dimenze 2), vobou případech je extrémnější pouze odborná literatura. Zhlediska páté dimenze se řadí zpsaných komunikátů ktěm méně adresným (spolu sodbornou literaturou), vosmé dimenzi je nevyhraněná slehkou preferencí faktuálnosti. Pokud jde omíru koheze (3.dimenze), je žurnalistika průměrná, sobčasnými odlehlými hodnotami směrem kvelmi nízké úrovni. Ve srovnání sbeletrií je žurnalistika prospektivnější (dimenze 7), ačkoli jinak nepatří zhlediska této dimenze kextrémním textovým typům. Pokud lze vněkterých dimenzích spatřovat skutečnou specifičnost žurnalistických textů, jsou to dimenze 4 a6, na nichž se umisťuje jako vyhraněně polytematická akonkrétní, včemž se odlišuje iod odborné literatury, sníž jinak sdílí řadu charakteristik. Tyto výsledky jsou vsouladu se situační charakteristikou psané (tištěné, tedy nikoli webové) žurnalistiky, která je předmětem analýzy vtéto studii. Vzhledem ktomu, že se jedná opsané texty, které procházejí korekturou, jedná se otexty připravené srozmyšlenou strukturou astylizací (viz pozice vprvní adruhé dimenzi). Bez ohledu na to, že běžný novinářský provoz klade mnohdy velké nároky na aktuálnost aposkytuje málo času na vytváření textu, míra připravenosti je stále řádově větší než např.při formulování promluv vrámci konverzace (srov.spozicí ve 3.dimenzi). Autor textu má typicky značný sociální odstup od recipienta, nesdílejí situační kontext. Zobsahového hlediska lze shrnout, že nejobecnějším cílem textů je informovat oaktuálním dění, dále pak interpretovat události, zasadit je do souvislostí OPEN ACCESS 14 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 a poskytnout knim komentář (tyto aspekty se různým způsobem projevují mj.v4., 6., 7.i8.dimenzi). Vysoká hodnota žurnalistiky vdimenzi 4 do značné míry pramení právě zjejího poslání referovat onejrůznějších tématech, což je raison d’être novin jako takových (otematické mnohotvárnosti žurnalistiky viz též Minářová, 2016). Vedle toho ale může mít postavení žurnalistiky ve 4.dimenzi také jiné vysvětlení, které souvisí sdiverzitou žurnalistického vyjadřování. Na konstituování této dimenze se totiž výrazně podílejí indexy lexikální bohatosti. Pokud tedy vnásledující analýze narazíme na diachronní posuny ve 4.dimenzi, lze to interpretovat jednak jako zvyšování/snižování tematického rozptylu, ale také jako posun na ose modelovost–aktualizace vyjadřování. Omodelovosti (automatizaci) publicistiky (ajejím záměrném porušování) se zmiňují iněkteré starší stylistické popisy (Čechová et al., 2008, s.249; Chloupek, 1993, s.116–117). OBRÁZEK 1.Pozice žurnalistických textů (barevné body) vjednotlivých dimenzích vporovnání sostatními texty vkorpusu Koditex (šedé body) OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 15 Kromě aspektu polytematičnosti/aktualizace nacházíme poměrně velmi málo styčných bodů mezi charakterizací žurnalistiky pomocí MDA apublicistického stylu vrámci funkční stylistiky. Ta mezi typické výrazové prostředky řadí mj.obrazná vyjádření, módní adobové výrazy, novinářská klišé, frazémy aidiomy, specifický shodný atribut (typ „hokejová radost“), intertextualitu, metajazykový charakter acitátovost, vytýkací opis, konstrukce snepůvodními předložkami, prostředky signalizující kontakt sadresátem, nepravé věty vedlejší, hromadění genitivních konstrukcí, emocionalitu/expresivitu (např.výskyt deminutiv) (Čechová et al., 2008, s.251n; Chloupek, 1993, s.123).5 Část ztěchto rysů je obtížně vymezitelná (klišé, módní výrazy, specifický shodný atribut), část je vžurnalistických textech řídká (např.mnoho textů, které nacházíme vnovinách, neprojevuje sklon kintertextualitě nebo citátovosti) ačást je typická spíše pro jiné typy textů (obrazná vyjádření jsou častější vbeletrii, hromadění genitivních konstrukcí či nepůvodní předložky najdeme výrazně zastoupené ivodborné literatuře, vexpresivitě je žurnalistika až za spontánními komunikáty, jako jsou konverzace, online komunikace aosobní korespondence) atp. Nepřekvapí proto konstatování, že „pojem-termín publicistický styl se nejeví jako zcela vyhovující pro všechny texty, jež se vrámci masových médií objevují“ (Hoffmannová et al., 2016, s.255). 2.4 VYMEZENÍ REGISTRŮ Na základě výše popsaných dimenzí variability bylo identifikováno 10 registrů. Tyto registry jsou vymezeny svojí pozicí vMD prostoru aspojují texty, které jsou si zhlediska charakteristik vymezených dimenzemi podobné. Tyto shluky byly následně pojmenovány podle těch charakteristik, vnichž jsou výjimečné, rozděleny jsou podle první, nejdůležitější dimenze na statické (1–5) adynamické (6–10) (Cvrček— Laubeová et al., 2020b, s.119): 1. analýza: statický monotematický registr 2. popularizace: statický polytematický obecný registr 3. žurnalistika: statický nevyhraněný registr 4. fakta: statický polytematický konkrétní registr 5. argumentace: statický kohezní registr 6. anketa: dynamický neadresný registr 7. konverzace: dynamický spontánní registr 8. komentář: dynamický postojový registr 9. scénář: dynamický adresný registr 10. narace: dynamický retrospektivní registr 5 Vsouvislosti spublicistickým stylem se někdy mluví ojeho dynamičnosti (Čechová et al., 2008, s.246), což je ovšem terminologická homonymie. Vrámci MDA má dynamičnost blízko kverbalitě arozvíjení textu pomocí klauzí, zatímco výše zmíněná charakteristika odkazuje kproměnlivosti stylu včase (zejména vreakci na politické změny). OPEN ACCESS 22 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 částečně oprávněné maximálně do roku 2008, následný vývoj nicméně tento trend do značné míry zvrátil. Trendy vdimenzích 1, 3, 4, 6, 7 a8 lze stručně charakterizovat těmito posuny ve sledovaném období: žurnalistické texty jsou dynamičtější (dimenze 1), vykazují nižší míru koheze (dimenze 3), pokrývají větší spektrum témat či se odklánějí od modelového vyjadřování (dimenze 4), ve formulacích jsou konkrétnější (dimenze 6) améně retrospektivní (dimenze 7) akonečně vykazují imenší míru postojovosti ve prospěch uvádění faktů (dimenze 8). Vdílčích případech lze spekulovat ovlivu změn ve vlastnické struktuře či na pozici šéfredaktora na proměny těchto registrových charakteristik, ani vjedné dimenzi to nicméně kvysvětlení posunu zásadněji nepřispělo (vtomto ohledu je užitečné, že ve výběru je iPrávo, které od momentu své transformace zkomunistického deníku Rudé právo nezměnilo ani majitele ani šéfredaktora). Nárůst dynamičnosti, pozorovatelný vpanelu pro dimenzi 1 vobr. 2, může být způsoben jednak větším zastoupením dynamických prvků (zejm. narace areflexe) nebo vyšším podílem registrů, které jsou ze své podstaty dynamičtější (rozhovory, články sumarizující rozhovory, osobní vzpomínky azpovědi). Sjistotou nelze mezi těmito dvěma možnými příčinami rozhodnout, nicméně určité vodítko nám může poskytnout tvar distribuce hodnot první dimenze vjednotlivých letech. Pokud by posun kdynamičnosti byl způsoben zvětšujícím se podílem textů sdynamickým registrem na úkor textů statických, jejichž podoba by zůstávala víceméně nezměněná, byla by výsledkem změna distribuce hodnot vprvní dimenzi zmonomodální na vícemodální (sjedním vrcholem pro statické registry adalšími pro dynamické registry). Takový posun ale vdatech nepozorujeme, proto se zdá být oprávněná domněnka, že se jedná ocelkový posun napříč všemi texty vdenících. Analýza mezikvartilového rozpětí hodnot vtéto dimenzi navíc ukazuje, že obsah mainstreamových deníků se včase stává čím dál homogennější (rozptyl vdynamičnosti mezi texty se zmenšuje), vmíře dynamičnosti jsou si tedy texty mainstreamových médií podobnější než v90.letech. Detailní pohled na jednotlivé tituly mainstreamu asrovnání sbulvárním deníkem Blesk nabízí obr.3. Každý panel je věnován jedné dimenzi (včetně dimenzí 2 a5, které jsou popsány výše). Tenčí linie opět znázorňují mediány hodnot vjednotlivých letech asilnější pak ukazují trendy. Zgrafu pro dimenzi 1 plyne, že úroveň dynamičnosti Blesku se po výkyvu vnultých letech ustaluje na hladině okolo 0. Mainstreamová média se vtomto ohledu Blesku postupně přibližují, nicméně jeho úrovně nedosahují atrend, který vposledních letech můžeme pozorovat, ani odalším přiblížení spíše nesvědčí. Rozdíl mezi statickým vyjadřováním poloviny 90.let adynamičtějším stylem roku 2018 zachycují následující dvě ukázky shodnotami vdimenzi 1 blízkými mediánu pro daný titul vdaném roce: Koncem ledna tohoto roku předložilo Ministerstvo hospodářství komisi pro malé astřední podnikání hospodářského výboru Parlamentu návrh politiky učňovského školství pro následující období. Na konci února zveřejnily „své“ zásady Unie zaměstnavatelských svazů ČR aSdružení učňovských zařízení. Případné rozdíly vtěchto dvou OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 23 koncepčních materiálech naznačují, jak odlišné cíle mají jejich autoři. (HN 1995, ID=hnh5:5781, Dimenze 1 = −1,16)13 „Manažerům zjednodušíme práci třeba opět hodin týdně,“ popisuje šestadvacetiletý Jakub Mynařík svůj projekt Dayswaps, se kterým zvítězil vsoutěži začínajících pražských podnikatelů T-Mobile Rozjezdy. Program pomáhá manažerům rychle naplánovat směny pracovníkům. Vpopisu vašeho projektu se píše, že jde osoftware, který jediným tlačítkem zohledňuje požadavky zaměstnanců. Co si pod tím mám představit? Zpoměrně složitého matematického problému, kterým je pro zaměstnavatele plánování směn, jsme udělali věc jednoho kliknutí. (MfD 21.5.2018, ID = mf180521:179, Dimenze1 = −0,08) 13 Metadata kukázkám obsahují informaci odatu publikování textu, zněhož je úryvek (pro HN vroce 1995 není informace opřesném datu kdispozici), oID textu, podle nějž lze text dohledat vkorpusu SYNv8, aohodnotě textu vrámci dimenze. OBRÁZEK 3.Vývoj hodnot vdimenzích pro jednotlivé tituly OPEN ACCESS 24 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 Odlišnost textů, které lze vdobě svého vzniku avrámci svého titulu považovat za prototypické zhlediska dynamičnosti, je zjevný. Zatímco první text obsahuje velké množství nominálních struktur (rozvité nominální fráze jsou vyznačeny podtržením), druhý text je verbálnější (vyznačeno tučně), skratšími frázemi aklauzemi. Vývoj ve třetí dimenzi reprezentující míru koheze vtextech je podle obr.2 jednoznačně klesající zhruba do r.2004–2005, kdy se pokles zastavuje ahodnoty se ustalují na snížené hladině. Platí zároveň, že se vtéto dimenzi konstantně od r.1995 snižuje disperze mezi mainstreamovými tituly, což naznačuje, že vmíře koheze se jednotlivé deníky čím dál víc podobají. Bližší průzkum jednotlivých titulů (obr. 3) ukazuje, že nejvýraznější pokles míry koheze nacházíme uMfD, která je vtomto aspektu na stejné úrovni jako Blesk. Tři zbývající mainstreamové tituly rovněž vykazují pokles, ale udržují si konstantně vyšší hodnotu. Tento pokles koheze může mít částečně na svědomí zařazování různých přehledových avýčtových prvků, které často postrádají jakékoli kohezní prostředky: recepty, přehledy (cen, táborů, zájezdů, rekordů), tipy (11 dárků na poslední chvíli, jak nakrmit rodinu za pár korun), programy kin (včetně synopsí filmů), sportovní výsledky apod. Vzhledem ktomu, že ani vtéto dimenzi (stejně jako vdimenzi 1) nepozorujeme proměnu tvaru distribuce (viz obr.4), ajelikož ivtéto dimenzi dochází ke snižování disperze, atexty jsou si tak včase stále podobnější, musíme hledat vysvětlení ve způsobu vyjadřování spíše než v proměně repertoáru žánrů. Je tedy pravděpodobné, že vedle navyšování podílu přehledových textů paralelně dochází kposunu ve směru snižování koheze iunepřehledových článků. Posun můžeme demonstrovat na dvou textech zMfD, které lze zhlediska jejich hodnoty pro dimenzi 3 považovat za typické vdaném roce (blízké mediánu). Zbožní katolíci na Srí Lance věří, že kněz Joseph Vaz, když vroce 1687 přibyl na tento rajský ostrov, dokázal konat zázraky. Zároveň doufají, že další zázrak zažijí nyní, vdobě pobytu papeže Jana PavlaII., který váží dalekou anebezpečnou pouť, aby tohoto misionáře blahoslavil. Po jedenácti letech občanské války mnozí Srílančané tvrdí, že mír na tento etnicky rozdělený ostrov může přinést skutečně již jen zázrak. (MfD 18.1.1995, ID = mf950118:99, Dimenze3= 0,324). Jako ředitel byl svázaný, chtěl zůstat kumštýřem. Výrazná jihočeská divadelní osobnost. Jeden zpropagátorů otáčivého hlediště vČeském Krumlově. Úspěšný akritikou uznávaný dlouholetý režisér Jihočeského divadla. To byl Milan Fridrich. Strochou nadsázky je možné říci, že Fridrich znamená divadlo anaopak. To napsal Jiří Černý ve své knize Opony ahorizonty Jihočeského divadla. Psal odoyenovi českobudějovické scény— režiséru ataké řediteli Milanu Fridrichovi. Žatecký rodák, zasloužilý umělec či absolvent pražské Akademie múzických umění nakonec vJihočeském divadle strávil dlouhých čtyřicet let. (MfD 23.3.2018, ID = mf180323:126, Dimenze 3 = −0,0433) Zatímco první text zroku 1995 obsahuje celou řadu kohezních prostředků (některé znich jsou vukázce zvýrazněny, jiné, jako např.velikost inventáře zájmen či spojek OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 25 zvýraznit nelze), ukázka druhého textu (zroku 2018) je postavena převážně na principu juxtapozice. Tendence ke zvyšování polytematičnosti, reflektovaná vývojem čtvrté dimenze (viz obr.2), je vmainstreamové žurnalistice patrná od počátku sledovaného období akulminuje vroce 2004, odkdy se drží na neměnné úrovni až do současnosti. Jak už bylo naznačeno výše, vzhledem ktomu, že výrazným rysem čtvrté dimenze jsou indexy lexikální bohatosti, může být důvodem ke zvýšení hodnot vtéto dimenzi ivětší lexikální diverzita či odklon od modelovosti vyjadřování. Ivtéto dimenzi můžeme sledovat snižování disperze hodnot mezi tituly, což značí, že vtomto ohledu ksobě jednotlivé mainstreamové deníky konvergují (přizpůsobují se těm polytematičtějším/lexikálně diverzifikovanějším). Zgrafu porovnávajícího jednotlivé tituly (obr. 3) je trend zvyšování polytematičnosti patrný nejvíc uHN, které zaznamenávají vobdobí 1995–2006 významný nárůst, což je dáno zejména velmi nízko položenou základnou tohoto titulu v90.letech. Ačkoli se zvyšování polytematičnosti týká jednotlivých článků (nikoli celého čísla), je pravděpodobné, že je to odraz proměny HN, které prošly vývojem od specializovanějšího (profesního) periodika soustředěného na ekonomiku knevyhraněnému obecně zaměřenému deníku. Méně patrný je tento trend uLN aPráva. MfD naproti tomu vykazuje po výrazném nárůstu vpočátcích sledovaného období vprvním desetiletí 21.století mírný pokles, nicméně stále si drží status média stematicky nejpestřejšími články. Na vysokých hodnotách vtéto dimenzi se (bez ohledu na titul) podílejí specifické texty, jako jsou soupisy (tipy, sportovní informace), výčty či přehledy (synopse filmů). Právě na HN, které vtéto dimenzi prodělaly výrazný posun, si můžeme demonstrovat rozdíl mezi textem snízkou avyšší hodnotou na této dimenzi. Následující dvě ukázky představují zhlediska hodnoty ve 4.dimenzi typické texty pro rok 1995 arok 2016 (vněmž HN zaznamenávají svoji nejvyšší dosaženou hodnotu). Úroveň banky vždy určitým způsobem odpovídá prostředí, ve kterém operuje. Banka je zvláštní podnikatelská firma, úzce provázaná na velmi široký okruh partnerů. Například firma sprůmyslovou produkcí má obvykle okruh obchodních partnerů mnohem užší, uvelkých bank jde odesetitisíce až statisíce zákazníků, kteří svými výsledky ovlivňují jejich činnost anaopak. Nemůžeme se tedy stát evropskou bankou vpravém slova smyslu vdobě, kdy na patřičné úrovni není celá ekonomika. Banka se může odpoutat od ostatních subjektů svou úrovní technologie, vorganizačních rysech akvalitě služeb, nemůže však mít vžádném případě například perfektní portfolio úvěrů. (HN 1995, ID = hnh5:1254, Dimenze 4 = −0,016, Dimenze 6 = 0.424) Když loni počátkem roku odcházel Alan Rusbridger zpostu šéfredaktora britského deníku Guardian, zamačkávali mnozí zjeho někdejších podřízených slzu. Sšedesátníkem Rusbridgerem jako by odcházela celá jedna epocha historie novin. Amožná ižurnalistiky jako takové. Rusbridger si vzal jedenapůlroční oddechový čas, kdy působí na univerzitě vOxfordu, cestuje po světě apřednáší. (HN 18.5.2016, ID = hn160518:37, Dimenze 4 = 0,93, Dimenze 6 = −0.36) OPEN ACCESS 26 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 Text zroku 1995 je poměrně úzce tematicky sevřený, čemuž odpovídá irepetitivní slovník plný termínů, naproti tomu druhá ukázka (zroku 2016) disponuje množstvím konkrétních pojmů aproprií (zejm. toponym), jimiž se dociluje větší autenticity sdělení adojmu informační hustoty. Všechny indexy lexikální bohatosti (normalizovaný počet bigramů iunigramů či Yulův koeficient), ale ihodnota tematické koncentrace (Čech, 2016) svědčí otom, že text zroku 2016 je lexikálně výrazně bohatší atematicky nevyhraněnější. Polytematičnost je tedy třeba vidět nikoli vpestrosti článků, ale vmnožství témat, jimž se články vprůměru věnují, avtom, jak pestrý lexikon ktomu používají. Jak uvidíme níže, stěmito charakteristikami souvisí ivývoj vdimenzi 6 (obecný vs. konkrétní). Pozice textů na šesté dimenzi ve sledovaném období (viz obr.2) naznačuje posun od obecných vyjádření směrem květší konkrétnosti. Nejextrémnějších hodnot dosahují texty zroku 2003 a2009–2010, příp. i2014. Tento trend může jednak souviset světším podílem nejrůznějších výčtů (viz výše) ajednak sdetailnějším situováním textů (většina textů snízkými hodnotami je ze sekce zpravodajství či sport, které obsahují množství konkrétních detailů, jako jsou jména aktérů, míst, konkrétní data apod., srov.ukázky exemplifikující dimenzi 4 výše). Podrobnější pohled na jednotlivé tituly (obr. 3) vdimenzi 6 ukazuje, že trend je víceméně ve všech mainstreamových denících podobný (ipodle údajů odisperzi převažují konvergentní tendence mezi mainstreamovými tituly), jenom MfD si konstantně udržuje nižší hladinu. Trend se zejména vposlední dekádě výrazně uplatňuje vBlesku. Izde můžeme spekulovat, do jaké míry se na posunech vtéto dimenzi podílí proměna repertoáru článků vnovinách (ve prospěch výčtových apřehledových textů, srov.idimenzi 3, 4 a8) ado jaké míry se jedná oposun vnaznačeném směru, který se více méně odehrává vcelém spektru textů. Grafy rozdělení hodnot na dimenzích, jichž se tato interpretace může týkat, jsou obsaženy vobr. 4, který pomocí barev zachycuje stav ve 3 synchronních řezech (na počátku sledovaného období, uprostřed ana konci). Vodorovná osa reprezentuje hodnoty dané dimenze ana svislé ose je ukazatel interpretovatelný jako relativní podíl textů sdanou hodnotou. Vzhledem ktomu, že ani vjedné dimenzi se tvar distribuce zásadně nemění, nedochází kjejí proměně vrozdělení bimodální (se dvěma vrcholy), můžeme dovozovat, že změny vmediánu jsou dány posunem celé distribuce, příp. že vliv proměn složení textů není zásadní. Vývoj vdimenzi 7 ukazuje na postupný ústup retrospektivního vyjadřování ve prospěch prézentu afutura. Zvyšování této hodnoty sledujeme až do r.2007, kdy se ustaluje. Maxima nacházíme vletech 2010 apak 2016. Jedná se přitom ojednu zmála dimenzí, kde pozorujeme včase nárůst disperze, což naznačuje, že jednotlivé deníky se více odlišují tím, do jaké míry se tomuto trendu přizpůsobují. Vývoj směrem od retrospektivnosti může být způsoben větším důrazem na historický prézens při líčení událostí, komentováním aktuálních událostí či aktualizací (Dvě skutečnosti dělají ztěchto voleb hlasování mimořádně důležité; Nemocnice se bojí; Jdeme do nejistot; Reformy bolí) nebo větším zapojením textů, které mají poradenskou roli (Jak zadávat úkoly) či recepty (Levné recepty do 100 Kč), které svým zaměřením inklinují k(neaktuálnímu) prézentu. OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 27 Obecný trend následují vdimenzi 7 všechny mainstreamové tituly svýjimkou LN (viz obr.3), které vposledních letech od prospektivního vyjadřování ustupují. Nejvýraznější nárůst sledujeme uHN aMfD. Vdimenzi 8 dochází kjedné znejvýraznějších změn, kpoklesu vyjadřované postojovosti směrem květší faktuálnosti. Lokální minimum nacházíme vletech 2003–2004 aod té doby medián zůstává téměř nezměněn. Extrémně nízkých hodnot vtéto dimenzi dosahují zejména výčty apřehledy (Kde se staví nové domy; Tipy pro volný čas). Podobný efekt těchto informačně kondenzovaných textů nacházíme iudalších dimenzí (zejm. 3, 4 a6, viz obr.4). Trend poklesu sledujeme uvšech titulů, nejvýraznější je uMfD, nejméně výrazný je pak uLN, které zůstávají zmainstreamových médií stále nejvíc postojové. Zajímavé OBRÁZEK 4.Tvar rozdělení hodnot vdimenzích 3, 4, 6 a8 ve třech letech 1995, 2006 a2018 pro mainstreamová média OPEN ACCESS 28 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 je srovnání sBleskem, který vobdobí 2010–2018 klesá na ještě nižší úroveň (větší faktuálnost, resp.menší deklarovaná postojovost). Tento trend můžeme vnímat jako snižující se míru zapojení explicitních signálů komentářových ahodnotících prvků do novinových textů. Posun vmíře postojovosti textů můžeme demonstrovat na článcích zdeníku Právo, které reprezentují typickou (mediánovou) hodnotu zhlediska dimenze 8 vroce 1996 a2018. První ukázka obsahuje několik explicitních signálů postojovosti, zatímco druhá ukázka je čistě faktografická. Politická situace po volbách, jež ukončila domina[n]ci pravice vpolitickém životě ave způsobu vládnutí, vyvolala řadu otázek. Nejprve to byly bezprostřední, často až hysterické reakce, jež vyslovovaly obavy zohrožení další transformace české společnosti. (…) Nyní se do popředí dostaly konkrétnější otázky působení parlamentních stran včetně jejich vnitřní demokracie. (…) Myslím, že konfrontační styl vládnutí ODS aVáclava Klause, který ovládal zdejší politický život avynucoval novou konformitu s„jedině správnou pravicovou politikou“, přispěl ktomu, že záporný vztah kpolitické angažovanosti přetrvává. (Právo 30.9.1996, ID = pr960930:80, Dimenze 8 = 0,228) Parkování vBrně se změní, od září spustí město vcentru Brna projekt rezidentního parkování. Ozavedení nového systému bude Brňany informovat inákladná kampaň. „1.září spouštíme rezidentní parkování vměstské památkové rezervaci. Jedná se ošest jednosměrných zón, kde budou moci parkovat rezidenti aabonenti,“ oznámil náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO). První část tzv.rezidentního parkování, které má zvýhodnit při parkování místní před dojíždějícími, je vymezené ulicemi Husova, Nádražní, Benešova, Koliště, Moravské aŽerotínovo náměstí. (Právo 22.6.2018, ID = pr180622:104, Dimenze 8 = −0,459) 4.3 SHRNUTÍ: VÝVOJOVÉ TENDENCE DENÍKŮ Na základě výše prezentovaných výsledků lze provést srovnání jednotlivých titulů: — MfD se vprůběhu sledovaného období postupně propracovala na nejdynamičtější anejmíň kohezní titul zmainstreamových deníků. Trvale si udržuje pozici lexikálně/tematicky nejbohatšího titulu aspolu sBleskem patří ktitulům formulujícím spíše konkrétněji, vMfD je vsoučasnosti nejpatrnější tendence kprospektivním vyjádřením (spíše než retrospektivním naracím); spolu sPrávem patří kmainstreamovým titulům snižší mírou vyjadřované postojovosti — HN vprůběhu sledovaného období prošly výraznou změnou zejména směrem květší dynamičnosti, polytematičnosti aprospektivnosti; dlouhodobě patří spíše ke koheznějším titulům, svyšším podílem obecnějšího vyjadřování arelativně hojně signalizovanou postojovostí — LN lze charakterizovat především vysokou mírou postojovosti (nejvyšší ze sledovaných titulů), obecného vyjadřování aspolu sPrávem iznačnou mírou koheze; oproti jiným titulům se uLN příliš neprojevuje obecný trend zvyšování dynamiky aprospektivnosti (LN zůstávají poměrně retrospektivní ve svém vyjadřování) OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 29 — Právo představuje zhlediska několika dimenzí střední cestu— neprojevuje se uněj trend krapidnímu zvyšování dynamičnosti, drží si střední pozici zhlediska míry konkrétnosti vyjadřování aprospektivnosti; Právo rovněž reaguje nejmírněji na trend odklonu od modelovosti vyjadřování/monotematičnosti asnižování koheze — Blesk si oproti mainstreamovým titulům drží několik extrémních pozic— je dynamičtější, nekohezní, nejkonkrétnější anejmíň postojový, zhlediska prospektivnosti si dlouhou dobu udržoval prvenství, které ovšem vposlední době ztratil, stejně tak se uněj zastavil trend kpolytematičnosti textů. 4.4 SROVNÁNÍ MAINSTREAMU ABULVÁRU Jedna zhypotéz, která se vpopisech žurnalistiky či publicistického stylu objevuje, se týká postupného sbližování bulvárních amainstreamových médií (např.Čmejrková, 2008, s.74; Schneiderová, 2013, s.100). Výše popsaný vývoj vjednotlivých dimenzích ukazuje, že situace je mnohem komplexnější aempiricky potvrdit takovéto hypotézy je problematické. Pokud bychom chtěli výsledky v4.2 sohledem na hypotézu „bulvarizace mainstreamu“ nějak sumarizovat, můžeme postupovat dvěma způsoby. Vobou případech je dobré mít na paměti, že výsledky vycházejí ze srovnání pouze sdeníkem Blesk, což je jediný bulvární titul, uněhož disponujeme longitudinálními daty. První způsob sleduje diachronní rozměr asnaží se odhalit, do jaké míry změny vmainstreamových titulech vjednotlivých dimenzích odpovídají změnám, jimiž vtémže období procházel bulvární Blesk. Druhý způsob se pak zaměřuje na synchronní řezy avšímá si vnich, jakou odlišnost vykazují mainstreamové tituly od Blesku. Pro první srovnání můžeme využít Spearmanův korelační koeficient, který odhalí to, zda mají tituly vdimenzích podobný průběh (poklesy anárůsty ve stejných obdobích). Předpokládáme zde, že existují nějaké vnější vlivy, např.poptávka čtenářů po určitém typu žurnalistiky či potřeba etablovat svoji pozici na mediálním trhu vkonkurenci ostatních titulů, které se propisují do registrových charakteristik deníků. Pokud deníky reagují stejným způsobem jako bulvár, jsou mu vurčitém ohledu podobné (minimálně volí stejné strategie na vypořádání se sproměnami vnějšího prostředí). Vzhledem ktomu, že data pro Blesk nemáme pro celé sledované období, bude probíhat srovnání vobdobí 1997–2018. Korelace mainstreamových titulů shodnotami deníku Blesk uvádí graf (tzv.heatmap) vobr. 5. Zobr. 5 vyplývá, že každý titul koreluje sbulvárem vjiné dimenzi. Je třeba znovu zdůraznit, že korelace neznamená, že se daný titul bulváru přibližuje, pouze to, že diachronně reaguje podobným způsobem jako Blesk— např.Právo opisuje stejný vývoj jako Blesk vmíře koheze (dimenze 3), HN se chová včase podobně jako bulvár vpolytematičnosti/nemodelovosti vyjadřování (dimenze 4) aadresnosti (dimenze 5), LN vykazuje stejné trendy sbulvárem votázce prospektivnosti (dimenze 7). Absolutní míru přiblížení kbulváru vjednotlivých dimenzích je nicméně třeba odečítat zgrafů faktorových skóre (např. z obr. 3). Vzásadě lze ale výsledky shrnout tak, že ani jeden mainstreamový deník nesleduje vývoj Blesku ve větším počtu dimenzí. Vněkolika dimenzích se bulvárnímu stylu OPEN ACCESS 30 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 104, 2022, Č.1 nepřizpůsobuje žádný zmainstreamových deníků (dimenze 1, 2, 6 a8), ve dvou případech dokonce sledujeme trend protichůdný (MfD vdimenzi 8 aPrávo vdimenzi2). Zdá se tedy, že vliv bulvární žurnalistiky je výběrový, každý deník reaguje vjiném ohledu, což může vzbudit mylný dojem bulvarizace, pokud si ztrendů mainstreamových titulů vybereme vždy pouze ten, který vykazuje změny kopírující vývoj vBlesku. Druhý způsob srovnání zkouší odvodit podobnost mainstreamových titulů sbulvárem na základě vzdáleností na jednotlivých dimenzích. Pro každý titul spočítáme vdaném období (např.vrozsahu 3 let) medián pozic jeho textů na každé dimenzi. Takto dostaneme 8 souřadnic, které ukazují na bod vMD prostoru uprostřed textů daného titulu vdaném období, který bychom mohli označit za prototypický text. Vzdálenosti mezi těmito centroidy pro jednotlivé tituly nám ukážou, jak podobné si jsou jednotlivé deníky zhlediska svých registrových charakteristik. Řezy povedeme ve třech bodech, které reprezentují počátek (1997–1999), prostředek (2005–2007) akonec (2016–2018) sledovaného období. Výsledky pro jednotlivé řezy zachycují dendrogramy vobr. 6, 7 a8. OBRÁZEK 5.Korelace mainstreamových titulů sbulvárem vjednotlivých dimenzích pomocí Spearmanova rank korelačního koeficientu (r). OPEN ACCESS VÁCLAV CVRČEK 31 Dendrogram je graf, který je konstruován zmatice vzdáleností jednotlivých položek. Vnašem případě je každý titul zastupován svým centroidem amezi nimi je spočítána euklidovská vzdálenost v8-dimenzionálním prostoru (jakkoli je to obtížně intuitivně představitelné, technicky není světším počtem dimenzí problém). Výsledky je třeba interpretovat tak, že položky, které mají ksobě vMD prostoru nejblíže, jsou si zhlediska relevantních registrových charakteristik nejpodobnější. Vdendrogramu je pak tato skutečnost zachycena tím, že tituly, které jsou si nejpodobnější, sdílí jeden nadřazený uzel. Čím víc uzlů je třeba překročit od jednoho titulu kdruhému, tím odlišnější jsou. Zvýsledků pro řez reprezentující počátek sledovaného období (obr. 6) plyne výrazná podobnost LN sPrávem aMfD sBleskem. Vdruhém řezu (obr. 7) je situace jiná— mainstreamové tituly jsou si vzájemně podobnější než kterýkoli znich sBleskem. Vtomto období se tedy zhlediska svých Právo 0,4 0,8 1,2 0,4 0,8 1,2 1,6 0,40,2 0,6 0,8 1,0 1,2 Hospodářské noviny Lidové noviny Blesk Mladá fronta DNES Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Blesk Mladá fronta DNES Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Blesk Mladá fronta DNES Height Height Height Právo 0,4 0,8 1,2 0,4 0,8 1,2 1,6 0,40,2 0,6 0,8 1,0 1,2 Hospodářské noviny Lidové noviny Blesk Mladá fronta DNES Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Blesk Mladá fronta DNES Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Blesk Mladá fronta DNES Height Height Height OBRÁZEK 6.Vzdálenost titulů vletech 1997–1999 OBRÁZEK 7.Vzdálenost titulů vletech 2005–2007 OPEN ACCESS