Inspirativní setkání s Jiřím Holým
Abstract
133
Full text
Inspirativní setkání sJiřím Holým Štěpán Balík — Marie Brunová — Hana Nichtburgerová — Ondřej Pavlík — Šárka Sladovníková — Olga Zitová — Marcela Zoufalá Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Centrum pro studium holokaustu a židovské literatury, FF UK Prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.— literární historik ateoretik, zakladatel avedoucí Centra pro studium holokaustu ažidovské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy— vletošním roce oslavil významné životní jubileum. Časopis Slovo asmysl proto poskytl prostor jeho přátelům, kolegům ažákům, aby rozličnými způsoby azrůznorodých perspektiv připomněli to, jakým způsobem vnímají jubilantovu osobnost. Posledních více než dvacet let je Jiří Holý těsně svázán sÚstavem české literatury akomparatistiky FF UK. Jak ale plasticky abarvitě ukazuje rozhovor, který sJiřím Holým vedla Šárka Sladovníková, Petr Bílek aŠtěpán Balík, postupy aotázky myšlení o(nejen) české literatuře Jiří Holý podstatným způsobem rozvíjí vširokých oborových souvislostech již po čtyři desetiletí, která uplynula od roku 1982, kdy nastoupil do Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Mnohotvářnost arůznost odborných zájmů aJirkovu schopnost provazovat tématy jak kolegy domácí, tak izahraniční rovněž dokumentuje celek 35 vinšů avzpomínek. Za redakci Slova asmyslu se ktéto zdravici přidáváme. Red. JIŘÍ HOLÝ, ČTOUCÍ, PÍŠÍCÍ, FORMUJÍCÍ Štěpán Balík (Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, FF UK; Ústav bohemistiky, FF JU) Během studií na FF UK jsem měl to štěstí, že jsem na bohemistice narazil na několik učitelů, kteří pozorně četli mé formálně ivěcně kostrbaté texty. Často mě dokázali nasměrovat kpřesnější formulaci nebo odradit od myšlenkového zkratu, příliš povrchní teze apod. Měl jsem astále mám to štěstí, že mým textům zdaleka největší pozornost věnoval Jiří Holý. Jeho opravy či doporučení— doplňující např.širší literárněhistorický či komparatistický kontext— mi umožňovaly texty vybrousit. Velkou výhodou je jeho srdečnost aneustálá otevřenost novým podnětům. Udržel si totiž vsobě zvídavý přístup malého kluka, který nikdy neztratí touhu poznávat, zkoumat azdokonalovat se. Od takových filologicky erudovaných učitelů jako on se člověk naučil, nejen jak lépe psát vlastní texty, ale ijak vést práce svých studentů, amohl tak navázat na OPEN ACCESS
134 SLOVO A SMYSL 42 nekonečný řetězec učitel–žák. Jeho tempo jsem ale napodobit nikdy nedokázal. Opoznámkované práce vracel vždy téměř obratem. Stále platné jsou verše skulhajícím absolutním rýmem, které jsem Jirkovi kdysi napsal jako věnování do knihy: někdo má guru někdo má bosse já vedle Tebe stoupám vzhůru ač nohy bosé ahlavu holou … Petr A.Bílek (ÚČLK FF UK; ÚUK FF JU v ČB) Když Jiří Holý vroce 1997 přišel na tehdejší Katedru české literatury FF UK, měl za sebou už rozsáhlé arespektované dílo. Vplejádě různorodých složek, rozvíjejících literární teorii ihistorii ažánrově sahajících od akademických útvarů až po učebnice, možná na povrch neproniká Jirkův podíl na knihách, které sehrály zásadní roli pro výuku literatury, byť nenesou aureolu milníkových publikací voboru. Šlo oknihy Česká literatura 1945–1970 (1992) aČeský Parnas: Literatura 1970–1990 (1993), navazující formou výkladu už na svazek Rozumět literatuře 1: Interpretace základních děl české literatury (1986). Odborně povedené, apřitom ipro laika či studenta dobře vnímatelné interpretace, ať už Jirkovy, či iřady dalších autorů (třetí svazek Jiří sJiřinou Táborskou iedičně připravil), byly tehdy jedním zprvních signálů akademické literární vědy, ochotné pracovat ipro školu adům. Aty knihy jsou takto užitečné dodnes. CENTRUM VČERNÍKÁCH Marie Brunová (ÚČL AV ČR; Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, FF UK) SJiřím Holým jsem se osobně seznámila zhruba vroce 2017, kdy jsem byla přizvána ke spolupráci sCentrem pro studium holokaustu ažidovské literatury, jehož vůdčí postavou Jiří je. Záhy jsem zjistila, že setkání Centra probíhají uněj doma vČerníkách. To se vymykalo mým dosavadním zkušenostem— vždyť který profesor si zve své studenty, kolegy či spolupracovníky domů? Další překvapení na mě čekalo hned při prvním setkání: přátelská, uvolněná, neformální, přitom maximálně produktivní atmosféra. Tehdy jsem ještě netušila, jak se toto setkání propíše do mého pozdějšího života: Jiří Holý se stal členem komise při obhajobě mé disertace anapojil mě na německé nakladatelství ibidem, ukterého následně má práce vyšla. Byl mi nápomocen ipři shánění finančních prostředků na její vydání… Mezi kolegy zCentra jsem našla nejen odborníky na slovo vzaté, ale— troufám si říct— ipřátele vždy ochotné podat pomocnou ruku. Doufám tedy, že nás takových setkání (nejen vČerníkách) čeká ještě celá řada. OPEN ACCESS
CENTRUM PRO STUDIUM HOLOKAUSTU A žIDOVSKÉ LITERATURY, FF UK 135 JIŘÍ HOLÝ HOVOŘÍCÍ Jan Fingerland (komentátor Českého rozhlasu) Každý akademik si zaslouží, aby byl posuzován podle svého díla. Profesor Jiří Holý už prošel takovým posuzováním mnohokrát, asúspěchem. Jenže on má ještě něco navíc, nejen jako „profesor“, ale také jako „Jirka“, jak se mi dostalo cti ho oslovovat. Rád bych připomněl něco neakademického, nebo snad „nadakademického“, totiž dojem, kterým na mě Jirka kdysi zapůsobil poprvé, apak vždycky znovu. Dojem vlastně dost fyzický. Mám na mysli zvláštní pozici jeho těla, když mluví nebo naslouchá, mírný náklon, způsobený nejen tím, že je vyšší než většina těch, snimiž hovoří. Tón hlasu, jenž jako kdyby nechtěl nikomu nic vnucovat, ale spíš nabízet. Mírný úsměv, ve kterém je něco jakoby pobaveného— snad nad světem, snad nad konkrétním, třeba ivelmi odborným tématem. Tato plachá vznešenost mu možná vživotě nejednou uškodila. Ovšem nikoli vmých očích, ajak jsem mnohokrát mohl pozorovat, ivočích řady dalších lidí. … Haim Fireberg (Tel Aviv University) Profesora Jiřího Holého jsem měl tu čest poznat vPraze, když mě sním seznámila doktorka Marcela Menachem Zoufalá. Mezi univerzitou vTel Avivu aUniverzitou Karlovou již tehdy existovaly dobré pracovní vztahy scílem rozvíjet výzkum současného židovství ve střední Evropě. Projekt se nám však zrůzných důvodů nedařilo zahájit. Vtu chvíli se do toho vložil Jiří apřijal naše aMarceliny výzkumné plány jako součást svého Centra pro studium holokaustu ažidovské literatury. Bylo mi potěšením poznat ho jako velmi skromného atichého, ale přitom rozhodného vedoucího. Program Erasmus nám poskytl příležitost kvelmi komplexnímu společnému výzkumu. Nejdůležitější pro mě však bylo, že jsem našel vřelého aspolehlivého přítele. Těší mě, že mu můžu pogratulovat apopřát hodně úspěchů do budoucna! JIŘÍ HOLÝ— NEJVĚTŠÍ! Agata Firlej (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza wPoznaniu) SJiřím Holým jsme se poznali vroce 2014 na Florenci vPraze, kde měl začít náš první společný workshop věnovaný literatuře holokaustu. Na první pohled bylo jasné, že Jiří je největším Čechem, kterého znám. Pozdější kontakty mi tento závěr potvrdily. Během každého dalšího setkání se vyjevovaly Jiřího rozmanité vlastnosti, jež budily obdiv. Velmi jsem ocenila jeho vycvičený filologický sluch, který spočíval vtom, že rozuměl mým výpovědím aadekvátně na ně reagoval. Mé promluvy totiž měly být české, ale jak jsem si postupně uvědomovala, připomínaly češtinu jen na místech shodných spolštinou nebo vsituacích zcela náhodných. Kdybych měla co do činění pouze sJiřím, byla bych dodnes přesvědčená, že opravdu mluvím česky. Jiným jeho talentem je schopnost mluvit jednoduše ověcech složitých, což se týká jak literatury ahistorie, tak isociologie, politiky nebo počasí. Vše zmíněné sním naOPEN ACCESS
136 SLOVO A SMYSL 42 dále konzultuju azískávám pak okamžitou akompetentní odpověď zasílanou zPrahy, Chorvatska, Německa, či jednou dokonce znemocnice. Ano, Jiří Holý je největším Čechem, kterého znám. Na rozdíl od Járy Cimrmana však není vymyšlený. … Benjamin Frommer (Northwestern University) Když se člověk poprvé setká sJiřím Holým jako autorem, nemůže se ubránit dojmu, že jeho publikace otak širokém spektru autorů, témat anámětů jsou ohromující. Jeho četné články, knihy aeditované sborníky ovlivňují porozumění české aslovenské holokaustové literatuře afilmu acelkově významně přispívají kžidovským studiím. Jiří se nevyhýbá ani kontroverzním tématům, jako je humor vpróze oholokaustu. Neuzavírá se do pověstné věže ze slonoviny— právě naopak, obdivuhodně se ujal poslání vzdělávat veřejnost doma ivzahraničí, očemž svědčí mimořádně cenná publikace Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction (2021). Především si cením Jiřího vřelé kolegiality, jeho velkorysé podpory mladších kolegů akolegyň, jeho otevřenosti vůči zahraničním badatelům avneposlední řadě jeho dokonalého suchého humoru. Při této krásné příležitosti přeji Jiřímu vše nejlepší! … Olaf Glöckner (Moses Mendelssohn Zentrum für europäisch-jüdische Studien, Universität Potsdam; Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, FF UK) Když jsem vlednu 2016 poprvé přijel na Univerzitu Karlovu, mé setkání sJiřím Holým bylo zároveň prvním setkáním sprofesorem literatury zvýchodní Evropy. Přiznám se, že jsem netušil, do jaké míry se literární vědci ve „východním bloku“ snažili znovuobjevovat auchovávat židovské kulturní dědictví ve svých zemích— navzdory nejrůznějším překážkám aomezením ze strany komunistického režimu. Rychle jsem pochopil, jak velký kus práce Jiří na tomto poli odvedl, byl činný po celá desetiletí adlouho předtím, než proběhla sametová revoluce aakademický život se znovu nadechl. Po sedmi letech od našeho prvního setkání obdivuji Jiřího nejen pro jeho rozsáhlé znalosti ainspirativní bádání o(česko-)židovské literatuře aumění, ale také pro jeho nenápadný šarm apřátelský styl při práci vtýmu akonečně pro jeho otevřenost novým tématům akonkrétním nápadům. Nezbývá než si přát, aby spolupráce sJiřím pokračovala ivdalších desetiletích! K70.NAROZENINÁM JIŘÍHO HOLÉHO Anna Hájková (University of Warwick; Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, FF UK) Jiří Holý je vědec, který tu byl na začátku, uprostřed anikdy nepřestane. Je zvědavý, otevřený, pořád čte, nic mu neunikne, je až strašidelně produktivní, ale především laskavý adárný kolega. Setkali jsme se poprvé vprosinci 2010 ve větrném Bostonu OPEN ACCESS
CENTRUM PRO STUDIUM HOLOKAUSTU A žIDOVSKÉ LITERATURY, FF UK 137 aod té doby mne profesor Holý přivedl kmnohému, zčeho jsem se poučila aco mi pomohlo. Díky Jiřímu Holému má česká židovská literatura, apředevším literatura českých obětí holokaustu, zasloužené místo na slunci. Začal stématem levicového novináře Kurta Konráda. Tehdy se seznámil smou babičkou, historičkou židovského komunistického odboje Alenou Hájkovou. Po roce 1989 vyšel komunistický odboj rychle zmódy, ale profesor Holý nikdy nepřestal připomínat Konráda ani mé prarodiče, kteří byli za druhé světové války komunistickými odbojáři. Jirka Holý byl zároveň natolik předvídavý azaložil Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, jehož zahálčivou členkou jsem ijá. Tato asociace pro mne byla velmi důležitá na podzim 2018, když byl těžce nemocný můj bratr. Krátkodobé nebyrokratické stipendium mi umožnilo přijet na tři týdny do Prahy. Poznala jsem tehdy, kolik mladých energických badatelek tu pracuje ajak se Jiří Holý, aniž by se tím chlubil, zasadil ofeministický dorost. Sice jsem historička vzahraničí, ale ijá vím, jak je to vzácné— apředvídavé. Tak na dalších deset let, adíky! JIŘÍ HOLÝ, INSPIRUJÍCÍ… Martina Halamová (Ústav bohemistiky, FF JU v ČB) Poprvé jsem se sJiřím Holým setkala při přijímacím řízení na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kdy se ujal vedení mé práce. Protože byl vBrně externím školitelem ajá externí doktorandkou, setkávali jsme se vPraze. Zkanceláře zavalené knihami adalšími texty jsem si kromě inspirace, co číst, často odvážela ikonkrétní materiál. Konzultace pro mě byly především příjemným setkáním, protože ne každý školitel je osobností, která člověku nenuceně otevírá svět vědy aprokládá tuto cestu osobními příhodami aosobitým humorem. Více jsem tak objevovala jeho myšlenkový svět atémata, která ho zajímají. Později jsem se knim třeba ioklikou vracela, zejména kjeho publikacím týkajícím se židovství ašoa vliteratuře nebo obrazů vyhnání Němců. Kdalším textům, třeba oVančurovi, Čapkovi nebo Weilovi aLustigovi, jsem se obracela při výuce. Ikdyž studentská léta dávno pominula, stále se těším jeho blízkosti, ať už při čtení jeho knih nebo při příležitostných setkáních. … Petra Hesová (Česká knižnice) Bude tomu už jednadvacet let, kdy jsem se sprofesorem Holým setkala poprvé, amusím přiznat, že to bylo setkání vpravdě iniciační. Tehdy jsem se coby čerstvá maturantka dostavila spozvánkou kústnímu kolu přijímací zkoušky na obor Český jazyk aliteratura, vyjukaně vystoupala do nejvyššího patra hlavní budovy pražské filozofické fakulty astřesoucími se koleny aslékařským potvrzením, že nejsem kripl, stanula před… ó jej, před opravdickým, skutečným, živým p-r-o-f-e-s-o-r-e-m! Do té doby jsem se nikdy snikým tak významným avzdělaným nesetkala, natož aby na mne promluvil ajá měla patřičně akultivovaně odpovídat! OPEN ACCESS
138 SLOVO A SMYSL 42 Kdykoli jsem pak na pana profesora vzpomínala, jevila se mi jeho postava ještě vyšší, jeho tvář ještě plnovousatější ajeho pohled nesmlouvavě kritičtější. Chyběla jen tóga apergamenový svitek vruce. Ale vážně— díky jeho rozhřešení jsem mohla dospět, postavit se na vlastní nohy apoznat, čeho všeho jsem schopna. Aznáte to, když něco vyhodíte dveřmi, často se vám to vrátí oknem, atak jsem se panu profesorovi, tehdy vroli předsedy vědecké rady České knižnice, poklonila po deseti letech znovu, tentokrát ovšem coby dočasný záskok za indisponovanou redaktorku… její funkci ostatně zastávám dodnes aspanem profesorem se vídáme na pravidelných schůzích redakční rady. Bez něj by Česká knižnice už dávno opustila ideály, které si ve svých počátcích vytyčila, ahodnoty, na nichž byla založena. Vážím si pana profesora ijeho práce, mám ráda jeho široký klukovský úsměv apřirozenou schopnost řešit problémy jednoduše, rychle aracionálně, apřitom empaticky, sine ira et studio! JIŘÍMU HOLÉMU K70.NAROZENINÁM Elisa-Maria Hiemer (Herder-Institut für historische Ostmitteleuropaforschung) Jiřího jsem poznala vroce 2010 na jednom workshopu, který se konal na Univerzitě Justuse Liebiga vGießenu azněhož vzešla dlouholetá, srdečná avelmi aktivní spolupráce. Vrámci polsko-česko-německého výzkumného týmu kliteratuře holokaustu se Jiří ukázal jako vynikající znalec nejen českých, nýbrž veškerých textů ktomuto tématu, což na mě pokaždé udělalo velký dojem. Svojí otevřenou povahou anadšením pro práci je pro své okolí velkou motivací. Oto víc mě potěšilo, když souhlasil stím, že bude druhým hodnotitelem mé doktorské práce. Každá jeho zpětná vazba byla cenná ihodnotná. Následně nás propojila úzká, někdy náročná, ale velmi plodná spolupráce na knize Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction (2021). Ipřes mnohé nesnáze jsme jako tým zvládli toto důležité dílo vydat, což se podařilo zvelké části díky Jiřího výtečné síti kontaktů. Jsem velmi šťastná, že jsem sJiřím spolupracovala při tolika rozličných příležitostech. Jirko, kTvým 70.narozeninám Ti od srdce přeji vše nejlepší, zdraví, inspiraci adoufám, že se brzy zase uvidíme! JIŘÍ HOLÝ NEJEN ČTOUCÍ APÍŠÍCÍ, ALE TAKÉ TURISTUJÍCÍ, VOLEJBALUJÍCÍ ABICYKLUJÍCÍ Boris Hlaváček (kamarád, důchodce, autor několika knih) sepsal také za společného kamaráda Honzu Nekulu (zubař, volejbalista) Jirku jsem poznal na kurzu angličtiny vjedné jazykové škole. Aprotože byly ve třídě jenom samé ženy, zamířil jsem si to kvolné židli vedle nějakého vysokého vousatého chlapa. Opřestávce se mne jedna ze spolužaček zeptala, odkud znám pana Holého aže uněho včera dělala zkoušku. Aha, učitel, ten mi nedá opisovat, řekl jsem si. Další týden jsem už smálomluvným kantorem Holým navázal řeč. Má rád přírodu— turistiku ahraje rekreačně volejbal. To jsme na tom byli stejně. Ještě ten den mne pozval mezi své kamarády volejbalisty na kurty na Mrázovku atak začalo naše letité volejbalové spojenectví. OPEN ACCESS
CENTRUM PRO STUDIUM HOLOKAUSTU A žIDOVSKÉ LITERATURY, FF UK 139 Jirku jsem na oplátku pozval mezi své kamarády turisty aspolečně jsme potom přešli nejedny slovenské ičeské hory. Od pěší turistiky není daleko kcyklistice. Zajistili jsme Jirkovi koupi nového kola ahned jsme skamarády volejbalisty naložili na velocipedy stany aspacáky apřejeli zTrhanova přes Přimdu celý Český les. Na tento krásný výlet nikdy nezapomenu. Jedno ráno vstal Jirka dřív, vše sbalil jako první ařekl, že se snámi musí rozloučit, neb má být zítra ve Vídni na nějakém pohovoru. „Přeci nepůjdeš jen tak vkraťasech?“ tázali jsme se zvědavě. Ale Jirka otevřel batoh avyndal zjeho útrob oblek. „Jsem na vše připraven,“ pronesl aupaloval na nejbližší vlak. Jirka se vždy vyznačoval velkou fyzickou zdatností, atak doufám apřeji mu, aby mu dobrá nálada afyzička vydržely ještě mnoho dalších let. MILÝ JIRKO, VÍTEJ VNAŠEM KLUBU SEDMDESÁTNÍKŮ! Reinhard Ibler (Marburg) Jako bohemista afanoušek české literatury znám jméno Jiří Holý už několik desetiletí. Byly to mj.jeho literárněhistorické práce, které mě ovlivnily apodstatně přispěly kvytvoření mého obrazu české literatury 20.století. Osobně jsme se od devadesátých let potkali jen několikrát vŘezně nebo vPraze, museli jsme však oba dosáhnout zralejšího věku, než se ze známosti stalo přátelství. Kolem roku 2010 jsem si na univerzitě vGießenu pohrával smyšlenkou založit mezinárodní pracovní skupinu, jejímž cílem by bylo srovnávací zkoumání literatury oholokaustu vzemích střední Evropy, především včeské, polské aněmecké literatuře. Byl jsem nadšen, když jsem se dozvěděl, že vPraze už několik let působí skupina mladých badatelek abadatelů pod vedením Jiřího Holého, která se věnuje problematice literatury stématem holokaustu. Ještě nadšenější jsem byl, když Jirka projevil zájem ospolupráci. Vkvětnu 2010 jsme pořádali zahajující konferenci vGießenu za účasti ipolských kolegyň akolegů, kde jsme diskutovali ozákladech naší kooperace avytyčili plán na vypracování společných projektů. Naše spolupráce se vnásledujících 10 letech ukázala jako velký aúspěšný formát. Zorganizovali jsme mnoho workshopů vPraze, Gießenu, Lodži aPoznani, vydali jsme víc než 10 sborníků adalších společných publikací adali jsme mnoho podnětů kdalšímu výzkumu mj.svým doktorandkám adoktorandům. Ve všem byl Jirka hybnou silou. Je perfektní organizátor aví si rady ivpřípadě problémů. Jeho referáty adiskusní příspěvky, jakož ijeho publikace, svědčí oněm jako ovelice sečtělém, vysoce vzdělaném astrukturovaně postupujícím badateli. Navíc je prostě super sympatický člověk! Těší mě, že sním můžu občas sedět vhospodě adopřát si pár piv… Doufám, že ktomu zase brzy budeme mít příležitost! … Walter Koschmal (Regensburg) Když jsem Jiřího Holého zažil poprvé, na XI. mezinárodním slavistickém kongresu, přednášel tam tento štíhlý mladý muž skromně očeské literární historii. Tehdy ho ještě nebylo možné „vygooglit“, anemohlo tak dojít kzáměně mezi anglickým „holy“ OPEN ACCESS
140 SLOVO A SMYSL 42 a„Holý“. Fundovaná historiografie, kterou zastupoval, na mě udělala velký dojem. Potěšilo mě, že Jiří přijal mou nabídku hostovat vroce 1993 na univerzitě vSaar - brü ckenu avroce 1994 vŘezně. Společně jsme se přesunuli od Sáry kDunaji. Jiří se vyznačuje otevřeností vůči zahraničním univerzitám amezinárodní spolupráci. Pro mě jako člena Nadace Alexandra von Humboldta bylo proto zcela přirozené, že jsem ho vroce 2008 navrhl na Humboldtovu cenu. Pouze málokdo se hodí tak dobře jako on do celosvětové Humboldtovy rodiny mezinárodních badatelek abadatelů. Jeho pozdější výzkum holokaustu založený na mezinárodním propojení aspolupráci ukázal, že toto moje rozhodnutí bylo více než správné aže ho ukotvilo vceloevropském badatelském společenství. MÁ NEJBIZARNĚJŠÍ LITERÁRNÍ KOREKTURA Václav Maidl (Klínec) Za moji nejbizarnější literární korekturu může Jiří Holý. Bez bližších detailů mě poprosil opřátelskou výpomoc. Bylo to vlednu 1989, vtzv.Palachově týdnu. Sraz jsme měli na Jiráskově náměstí. Sešlo se nás tam několik, nikdo netušil, kam jdeme. Když dorazil Jirka, vydali jsme se po nábřeží proti proudu. Zavedl nás do vrat prvního domu za křižovatkou. (Pro nepamětníky: Tančící dům tehdy ještě nestál.) Vystoupali jsme několik pater aocitli se vbytě tehdy již zavřeného Václava Havla. Ďula nás přivítala štěkotem aOlga Havlová nás zavedla do velkého pokoje, kde již seděla druhá část korektorského týmu. Každý dostal jeden strojopis apod vedením Jana Lopatky jsme začali zanášet korektury do nového svazku edice Petlice. Do toho se vrátili Ivan Havel aSaša Vondra zVáclaváku atelefonovali ve stejném pokoji do Svobodné Evropy oprůběhu demonstrace. Sotva skončili, zazvonil telefon ajakýsi poručík StB se od Ivana Havla dožadoval nějakých informací kpředchozímu telefonátu. Vyvinula se ztoho pěkně hlasitá diskuse po drátě, kterou jsme vnímali spíše akusticky, protože bylo třeba se soustředit na čísla stránek, řádek aprováděné korektury. Nevycvičený vtěchto půtkách jsem jen čekal, kdy se ozve zazvonění adovnitř vlítne zatýkací komando. Ale pánové měli ten večer mnoho jiné práce. SPOLEČNÉ ZÁJMY Petr Mareš (ÚČJTK FF UK) SJiřím Holým se znám mnoho let; poprvé jsme se— snad si vzpomínám dobře— setkali někdy vroce 1974 na studentském literárněvědném kroužku, který tehdy inicioval profesor František Buriánek. Pak jsme se občas vídali při práci na kolektivních projektech, ale hlavně se odborná témata, která nás zajímala, různě dotýkala. Četl jsem aoceňoval např.jeho výklady obratrech Čapcích, oVladislavu Vančurovi, uvítal jsem, že se zasloužil ovydávání děl Františka Langera. Vposledním období nás oba mj.zaujaly vztahy mezi literaturou afilmem, adaptační proměna literárního textu do filmových obrazů. Objevem pro mě byla třeba jeho komparace šesti verzí Obchodu na korze od Ladislava Grosmana (2015). Jiří Holý tu jedinečným způsobem ukázal, jak se tragický příběh Tona Brtka rozmanitě přetvářel, než dospěl do podoby obecně známé z„oscarového“ filmu. OPEN ACCESS
CENTRUM PRO STUDIUM HOLOKAUSTU A žIDOVSKÉ LITERATURY, FF UK 141 JAK JSME SE NAŠLI… Hana Nichtburgerová (Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, FF UK) SJiřím Holým jsem se setkala poprvé přibližně vroce 2015. Vystudovala jsem vHeidelbergu judaistiku, ale už jsem přes pět let pracovala vjiném oboru. Na univerzitě vČeských Budějovicích jsem dostala kontakt na Štěpána Balíka ztamní bohemistiky svysvětlením, že máme společné zájmy, protože se zase zajímá ojidiš. Napsala jsem mu sprosbou, jestli by nevěděl onějaké možnosti částečného úvazku, aŠtěpán mi přeposlal kontakt na svého profesora. Jiří Holý mě poprosil oseznam publikovaných článků. Odepsala jsem, že jediné, co mám, jsou témata seminárních prací— většina se týkala moderní židovské literatury. Odpověděl, že „jsme se našli“, atak začala naše spolupráce. Nejdříve jsem pro jednu publikaci překládala německé romantické texty. Poté se mě zeptal, jestli uněho nechci psát disertaci, ataky mě přizval do Centra pro studium holokaustu ažidovské literatury, které od té doby považuji tak trochu za svoji druhou rodinu. Jirkovi přeji všechno nejlepší k70.narozeninám. … Eduard Nižňanský (Katedra všeobecných dejín, FF UK Bratislava) Som historik zaoberajúci sa prevažne problematikou holokaustu, takže mojich pár slov okolegovi Jiřím Holým vychádza zmojej skúsenosti vrámci grantu Erasmus Partnerships United in Diversity: An Interdisciplinary Study of Contemporary European Jewry and its Reflection 2019–2021. Môžem len konštatovať, že žiaľ som sa stretol sJiřím tak neskoro. Možno je to aj vdôsledku atomizácie dnešného výskumu ivedy. Alebo som len priveľmi orientovaný na historický aspekt problematiky antisemitizmu aholokaustu. Bol som preto vďačný, že som mohol participovať na tomto projekte, ktorý bol realizovaný vrámci Centra pro studium holokaustu ažidovské literatury pri Ústavu české literatury akomparatistiky (FF UK). Tých niekoľko stretnutí vPrahe, Potsdame iTel Avive vrámci projektu bolo vždy zaujímavých aprínosných. Isteže ako historik som bol pre Jiřího len malým spoluhráčom, ktorý ho mohol upozorniť na niektoré slovenské literárne diela stémou holokaustu, keďže sa venoval príprave encyklopedického diela Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction (2021). Napriek tomu ma Jiří vždy prijímal, vypočul sjeho vlastnou slušnosťou, korektnosťou avenoval mi vždy svoju pozornosť. Prajem mu preto všetko najlepšie do ďalšieho života. MOJE PRVNÍ SETKÁNÍ SJIŘÍM HOLÝM Andreas Ohme (Universität Greifswald) Ve zlatých časech německé bohemistiky pořádala Herta Schmid na Univerzitě vPostupimi pravidelné akce, které spojovaly německé ačeské literární vědkyně avědce. Pokud si správně vzpomínám, Jiřího Holého jsem poprvé potkal vroce 2000 právě na jedné ztěchto akcí, jejímž tématem byla desátá léta včeské literatuře mezi symbolismem aavantgardou. Tehdy na mě zapůsobily dvě věci, které na mě ostatně dělají doOPEN ACCESS
148 SLOVO A SMYSL 42 NA VODĚ SJIŘÍM HOLÝM Marcela Menachem Zoufalá (Centrum pro studium holokaustu ažidovské literatury, FF UK) Jedno zmých prvních setkání sJiřím Holým se odehrálo asi před dvanácti lety, vdobě, kdy jsem dokončila doktorát aspolečně jsme pracovali na otevření Pražského centra židovských studií na FF UK. Nikdy nezapomenu, jak mě po jedné schůzce spřípravným týmem, kde jsem byla nejmladší, Jirka předběhl azačal rychle umývat hrnky od kávy, aby to nezbylo na mě. Zdánlivá drobnost, řeknete si. Pro mě je vtom ale obsažená esence jeho přátelské arovnostářské bytosti, bez které by se nejen vmém životě, ale ina naší alma mater mnoho věcí vůbec neudálo. Vděčím Jiřímu za pozvání do téměř rodinného Centra pro studium holokaustu ažidovské literatury na ÚČLK, které prodchnul svým erudovaným alaskavým způsobem vedení avytvořil podmínky rozvoje každému znás na míru. Je vždy připraven pozorně naslouchat apomoci na svět našim nápadům. Vroce 2018 jsem za ním přišla snávrhem na uspořádání výroční konference Evropské asociace izraelských studií na půdě fakulty. Jiří souhlasil, akdyž potom opravdu do Prahy přijelo téměř sto padesát účastníků zcelého světa, kteří během tří dnů promlouvali na náměstí Jana Palacha, jen podotkl, že mu připadá, jako bychom na raftu sjížděli divokou řeku. Díky jeho energickému naturelu kombinovanému často až se stoickým klidem jsme to ale ustáli anepřevrhli se. Díky za vše, milý Jirko, ado 120! OPEN ACCESS