Dopisy A. M. Ripellinovi 1948–1952

Dopisy A. M. Ripellinovi 1948–1952 Roman Jakobson— Ludvík Kundera— Karel teige— Jindřich chalupecký— Jan Jelínek— René Wellek— Renato Poggioli— Oldřich Králík— Albert Pražák1 Roman Jakobson → Columbia University in the City of New York (New York 37, N. Y.) Department of Slavic Languages Jan. 6, 1948 Prof. Angelo M. Ripellino Via Cimarosa 18 Rome, Italy Dear Professor Ripellino, Iam sending you acomplimentary copy of La geste d’Igor.2 Thank you for your readiness to review it in Fiera letteraria and for your promise to send me your essay on the puppet theatre.3 Icame to Prague in 1920 and made the acquaintance of Seifert in 1 Výběr zdopisů souvisejících se vznikem Ripellinovy knihy Storia della poesia ceca contemporanea (Edizioni d’Argo, Roma 1950) je řazen chronologicky. Neuspořádaný soubor korespondence adresované Ripellinovi je uložen vArchivu dvacátého století při Ústavu evropských, amerických ainterkulturních studií římské Univerzity La Sapienza.— Vysvětlivky jsou pro účel tohoto časopiseckého otištění doplněny formou poznámek pod čarou. Texty jsou pouze přizpůsobeny současné pravopisné normě, vnezbytných případech je upravena interpunkce; ponechány jsou lexikální astylové zvláštnosti irozličné způsoby zápisu údajů či zkracování. Sjednocen je způsob zvýrazňování (kurzivou), opraveny jsou nepřesnosti či přehlédnutí vuvádění jmen anázvů. (Annalisa Cosentino) 2 La geste du prince Igor’. Épopée russe du douzième siècle, eds., přel. akomentovali Roman Jakobson, Marc Szeftel aJ. A. Joffe, ved. red. Henri Gregoire. Svazek vyd. Michel Rostovtzeff. Rausen Brothers, New York 1948 (Annuaire de lʼInstitut de Philologie et dʼHistoire Orientales et Slaves, Université libre de Bruxelles, sv. 8, 1945–1947). 3 Zřejmě se Ripellino předtím vdopise Jakobsonovi zmínil ostudii, kterou připravoval; vyšla vnásledujícím roce: Il teatro di marionette nel romanticismo ceco. Convivium 1, 1949, s.122–134. OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 131 1921. Alittle later, but still in the early twenties, began my friendship with Biebl and especially with Nezval. Ibrought to Czechoslovakia the first information about Xlebnikov and Majakovskij. Even their names were completely unknown in Prague before Icame. Often Ispoke with the Devětsil people about the above-mentioned Russian poets and about the current problems of Russian poetry of that time. Some of these slogans influenced the ‘poeticism’ in birth, but the influence of modern Russian poetry as such was rather weak, much weaker than that of the French. The lack of know - ledge of the Russian language was at that time general and the whole preceding develo pment of Czech poetry favored much more the influence of Western trends. But Nezval with his extreme capacity of grasping new poetic values succeeded by listening my readings and word for word translations of some of Xlebnikov’s and Majakovskij’s poems to catch their poetic individuality. With best wishes for the New Year, Cordially yours, Roman Jakobson Roman Jakobson → Columbia University in the City of New York (New York 37, N. Y.) Department of Slavic Languages Oct. 28, 1948 Prof. Angelo M. Ripellino Via Cimarosa 18 Rome, Italy Dear Professor Ripellino, Thank you for your nice and interesting letter. Iwill be glad to remain in scholarly contact with you. Iam sending you some of my reprints, but unfortunately Moudrost starých Čechů4 is absolutely out of print and all my efforts to find acopy have been in vain. Neither my studies about Church Slavonic literature published in the Annuaire Vol. VII of the Institute de Philologie et d’Histoire Orientales et Slaves are available. Ihave no more free copies of our edition of the Slovo,5 but if you could review this book in some Italian journal, write me arequest mentioning the journal which is ready to publish the review in question and Iwill procure for you acomplimentary copy from Columbia university Press which is distributing the book. It would be the simplest way also for receiving the volume of Russian Epic Studies which is in press and which contains aseries of papers on the epic tradition of Ancient Russia.6 Ianalyze there the remnants 4 Jakobson, Roman: Moudrost starých Čechů. Odvěké základy národního odboje. Československý kulturní kroužek, New York 1943. 5 Viz pozn. č.2. 6 Russian Epic Studies, eds. Roman Jakobson aErnest J. Simmons. American Folklore Society, Philadelphia 1949. OPEN ACCESS 132 SLOVO A SMYSL 27 of the Vseslav epos. Iam sending you also amimeographed bibliography of my books and papers which has just been made. And Iwill be happy to have your publications. Sincerely yours, Roman Jakobson Ludvík Kundera → Šmejkalova 140a BRNO 16 19. 2. 1949 Vážený pane profesore, Váš dopis jsem přijal sradostí: zájem očeskou poezii není ucizinců věc obvyklá azájem tak zasvěcený dvojnásob. Nadto se Vaše specializace do značné míry kryje ismými specielními studijními pracemi. Jsou to: František Halas, český poetismus ašíře pak česká poezie mezi oběma válkami vůbec. Jsem samozřejmě ochoten kdykoli Vám posloužit materiálem, který Vám chybí, nebo informacemi osoučasném dění. Pokud ovšem nejste smateriálem lépe obeznámen než já, což se— vzpomínaje si na slova některých přátel— opravdu obávám. Zařídil jsem, aby Vám byla zaslána dosud vyšlá tři čísla třetího ročníku Bloku7 aaby Vám byl nadále zasílán pravidelně. Prosím Vás, abyste mi sdělil, která ze starších čísel ročníku IaII Vám chybí. Pokusil bych se Vám je sehnat, pokud nejsou zcela rozebrána. Zařizuji také, aby Vám byl zasílán časopis Mladé archy,8 které patrně nebudete znát ajistě naleznete zajímavý materiál. Mikulášek slíbil, že Vám zašle obě sbírky, které žádáte. Znáte jeho poslední dvě sbírky: Kolem plotu aPulsy?9 Před dvěma dny jsem Vám jako doporučený tiskopis zaslal řadu knížek atisků, které Vás informují oSkupině Ra iomé práci. Chronologicky to jsou: 1. báseň Tolik cejchů— novoroční tisk 1946, 2. sborník Azatím co válka, 1946,10 jakási válečná retrospektiva, 3. sborník Skupina Ra, 1947,11 4. leták kVečeru tzv.mladších surrealistů vUmělecké besedě vPraze, 1947, 5. Le sillon de la mort, franc. překlad mé básně zr. 1944, vydaný jako novoroční tisk 1948, 6. katalog výstavy B. Laciny, 1948,12 7. sbírku Klínopisný lampář, 1948.13 7 Ludvík Kundera byl výkonným redaktorem časopisu Blok (1946–1949). 8 Časopis Mladé archy vycházel 1945–1949 pod vedením Věry Poppové, Jiřího Paláta, Arnošta Vaněčka. 9 Mikulášek, Oldřich: Podle plotu. Verše 1942–1945. Borový, Praha 1946; týž: Pulsy. Mladá fronta, Praha 1947. 10 Rovnost, Brno. 11 Edice Ra, Brno. 12 Topičův salon, Praha. 13 Za svobodu, Praha. OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 133 Máte-li zájem oněkterou jinou zmých knih (Konstantina, Živly vnás, Laviny, Na pospas aneb Přísloví pro kočku), poslal bych Vám je. Stejně tak by se svými sbírkami učinil Oldřich Mikulášek. Všechno, co mně dosud knižně vyšlo, jsou věci psané vposledních dvou letech války. To už je taková svízel, že ty věci vycházejí tak pozdě, ve zcela jiném dobovém kontextu. Pokud jde osurrealismus včeské literatuře, jste jistě informován opředválečném stavu. Velmi zajímavá však je itakřka neznámá kapitola surr. unás za války apotom válečné doznívání. (Osurr. včeské literatuře píše disertační práci jedna studentka zdejší fakulty.) Za války tvořily jedinou aktivitu tzv.černé tisky. Zprvu to byly ještě zbytky staré surr. skupiny kolem Karla Teigeho (Jindřich Heisler), zhruba vr. 1942 pak nastupuje jakási další směna výtvarnicky-literární: Istler, Kundera, Lorenc, Miškovská, Mizera. Sborníček Roztrhané panenky.14 Oostatních věcech se dočtete vbibliografii našich prací. Mimo toto jádro poválečné Skupiny Ra byly ještě jiné skupinky, které zčásti přešly na politické pole, zčásti se umělecky dostaly jinam, zčásti vegetují dodnes. Je to trochu spletité na pouhý dopis. Skupina Ra se pak po válce oficielně utvořila na jaře 1946, spíše na základě společné minulosti nežli jednoznačného přítomného programu. Simplifikující kritika ocejchovala Skupinu Ra prostě na surrealistickou, ačkoliv jsme se mnohokrát veřejně distancovali od ortodoxního surrealismu. Skupina Ra vté době měla spíše smysl jako praktický pracovní kolektiv pro výtvarníky (výstavy). Objevila se iřada literárních sympatizantů, znichž za nejvýznamnější pokládám Josefa Schnabela (dělníka, který prošel surrealismem od aaž do zet adostává se přirozeně do jiných poloh) aOldřicha Wenzla, autora několika básní osobitého humoru. Oba dosud knižně nepublikovali. Ale existence jednolité skupiny se nám jeví stále zbytečnější, tvorba se stále více diferencuje apociťujeme spíše sounáležitost shoufem 40–60 literátů ivýtvarníků na široké platformě pokrokového umění bez směrového rozlišení. To už je cesta přirozeného vývoje, který jde paralelně sproměnami hospodářskými apolitickými. Malíři se stále více vzdalují válečně komornímu aspíš takříkajíc únikovému způsobu malování. Začínají se uplatňovat vkresleném aloutkovém filmu, vpolitické karikatuře, vužitém umění. Rozchod Skupiny Ra, který se udál na počátku tohoto roku, je jen logickým důsledkem jiné situace. Zdnešní perspektivy se tedy existence býv. Skupiny Ra jeví jako nutný poválečný symptom přechodu od čistě laboratorní práce kpráci, jejíž společenská funkce se zvolna rýsuje.— Promiňte, že jsem se tak rozpovídal. Obávám se stejně, že snahou ostručnost jsem všechno ještě víc zamotal. Pokud jde otzv.brněnské básníky, je tu vedle Mikuláška asnad mne apo emigraci Ivana Blatného ještě Josef Kainar, jehož tři sbírky jistě znáte, apak Jan Skácel, který své básně dosud tiskl většinou vbrněnském deníku Rovnost. Budete-li si přát jiné informace, položte mi, prosím Vás, přesné otázky. Pro dnešek tady končím apozdravuji Vás velmi srdečně. Ludvík Kundera 14 Roztrhané panenky. Texty agrafiky. Praha 1942 (inedit., antedatováno 1937). OPEN ACCESS 134 SLOVO A SMYSL 27 Ludvík Kundera → Brno 2. března 1949 Vážený pane profesore, děkuji Vám za Váš milý dopis arád Vám odpovím. Máte pravdu: cizina nezná českou poezii. Existuje např.vItálii vůbec nějaká antologie nové české poezie? Pokud pak jde oJanáčka:15 kdyby stím bylo možno nějak prorazit do ciziny, byl by to objev, ba víc! Nu, jsou to svízele. Věcné záležitosti: Nerozebraná čísla prvého ročníku Bloku Vám nechám poslat. Nebudou pohříchu všecka aněkterá budou nadto mírně poškozená, ale jsou to už poslední zbytky. Vpříštích dnech Vám také vněkolika balíčcích jako tiskopis pošlu své tři knihy, které nemáte, pak několik katalogů, které jsem doma ještě vyhrabal, asnad naleznu iduplikáty některých vzácnějších drobností, které by Vám objasnily ten či onen úsek novější české literatury. (Namátkou tak právě nalézám leták Surrealismus vČSR zr. 1934,16 který je avízem tohoto hnutí unás ana němž je zajímavá neúčast Teigeho, který se— zosobních důvodů— přidal až později.)— ZMikuláška je dobré znát ještě jeho oficiální prvotinu zr. 1940 Marné milování.17 (Předcházela jí vr. 1930 sbírka Černý bílý ano ne18— to je takové české dětské rozpočitadlo— sbírka epigonsky poetistická, kníž se autor dnes téměř nezná.) Mikuláškovy knihy— doufám— obdržíte přímo od něho.— Kainarovi mimo dvě sbírky, které znáte, vyšla počátkem války prvotina vedici První knížky, kterou vedl Halas: Příběhy amenší básně.19 Ta se však těžko sežene, sám ji nemám. Nyní kVašim dotazům: 1) Zmalířů býv. Skupiny Ra pracuje na kreslených filmech především Vilém Reichmann (známý zvětšiny našich časopisů jako politický karikaturista Jappy); pracuje nyní na druhém filmu; prvý (Cihla kcihle) dosud nebyl uveden. Václav Zykmund dokončuje kreslený film (na Kainarův námět oatomové bombě) Havran aželva20 apřipravuje loutkový film pro děti. Na barevném kresleném filmu venkovského námětu konečně pracuje Bohdan Lacina. Všechno se děje vrámci brněnské výrobní skupiny Čsl. stát. filmu. Zobou pražských členů býv. Skup. Ra se Václav Tikal zabývá nyní textilním návrhářstvím aJosef Istler keramikou. Oba měli velký podíl na instalaci loňské Slovanské zemědělské výstavy vPraze. 2) Jindřich Heisler se objevuje uzbytků býv. oficelní surr. skupiny vPraze někdy vletech 1937–39. Prakticky jde oTeigeho, Toyen aŠtyrského (do jeho smrti 1942). Vydal počátkem války načerno tři věci: Poštolky (1939), Les spectres du désert (1939, 15 Il taccuino d’uno scomparso (Zápisník zmizelého) je název druhé kapitoly Ripellinových Dějin (srov.Ripellino, Angelo Maria: Storia…, s.6–7). 16 Nezval, Vítězslav: Surrealismus vČSR. B. Brouk, Praha 1934. 17 Mikulášek, Oldřich: Marné milování. Fr. Borový, Praha 1940. 18 Mikulášek, Oldřich: Černý bílý ano ne. Poesie 1930. Jar. Strojil, Přerov 1931. 19 Kainar, Josef: Příběhy amenší básně. Václav Petr, Praha 1940. 20 1948. OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 135 překlad do franštiny Jindřich Hořejší)21 aZkasemat spánku (1941).22 Obě poslední věci ve spolupráci sToyen. Po válce mu vyšla jediná věc: Na jehlách těchto dní, texty psané vr. 1941, fotografie Štyrského. Tahleta věc by snad byla ksehnání. Nyní žije již drahný čas spolu sToyen vPaříži vpříklonu aspolupráci se surr. skupinou André Bretona. Spolurediguje surr. revui NEON, tuším, že již pod změněným jménem Hussler. 3) Býv. Skupina 1942. Blatný emigroval po loňském únoru do Londýna, podle posledních nezaručených zpráv prý zemřel. Kainara znáte, Koláře také (Křestný list, Sedm kantát, Limb ajiné básně, Ódy avariace, Dny vroce).23 Nadto vyšla sbírka Jana Hanče Události24 aJiřiny Haukové Cizí pokoj.25 Informace lze najít vmnoha katalozích Skupiny 42 azjednotlivých katalogů jednotlivých malířů, které jsou vesměs velmi pěkně vypraveny ainformativní. Konečně 4.–5. číslo XX. ročníku časopisu Život je zcela věnováno této skupině. Doporučuji Vám napsat ovšechny tyto věci iodetailnější informace býv. teoretikovi této skupiny Jiřímu Kotalíkovi (Praha III, Valdštejnské nám. 2), případně básníku Jiřímu Kolářovi (Praha II, Jáma 10, Družstvo dílo). Sbírku Haukové aHanče by Vám pak nejspíše obstaral Jindřich Chalupecký (PrahaXIX, Na Šťáhlavce 5). 4) Rozpor mezi Teigem aNezvalem, který nakonec vedl krozkolu celé surr. skupiny, je následek mnoha příčin. Předně tu jde oumělecký charakter Nezvalův, který po údobí dosti autonomního surrealismu rozvíjel svůj mnohotvárný talent mnoha směry, často saspekty ryze výdělečnými: tak záležitost tří knih „věčného studenta Roberta Davida“26 (což je Nezval) ajiné „populární“ práce, od nichž vede cesta kManon Lescaut akLoretce,27 pak tu byly ovšem rozpory osobní avneposlední řadě idiference politické. Ostatně nač bych to sáhodlouze rozbíral. Existuje otom velmi vyčerpávající apoučná brožura Teigeho: Surrealismus proti proudu.28 Snad Teige ještě má nějaký výtisk. Jistě by Vám jej poslal nebo Vám aspoň podal obšírnější informace: Karel Teige, Praha XVI, UŠalamounky 5. 21 Toyen: Les spectres du désert. Accompagné des textes de Henri Heisler. Albert Skira, Paris 1939. 22 Vpozdějším souborném vydání vyšly také verše zcyklu Poštolky zroku 1939: Heisler, Jindřich: Zkasemat spánku, ed. Zuzana Dětáková. Torst, Praha 1999. 23 Kolář, Jiří: Křestný list. Václav Petr (První knížky), Praha 1941, týž: Sedm kantát. Družstvo Dílo, Praha 1945, Limb ajiné básně. B. Stýblo, Praha 1945, Ódy avariace. Družstvo Dílo, Praha 1946, Dny vroce. Básně 1946–1947. Fr. Borový, Praha 1948. 24 Hanč, Jan: Události. Umělecká beseda, Praha 1948. 25 Hauková, Jiřina: Cizí pokoj. Básně 1943–1945. Symposion, Praha 1946. 26 Nezval, Vítězslav: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida. Fr. Borový, Praha 1936, týž: 100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida. Tamtéž 1937, 70 básní zpodsvětí. Na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida. Tamtéž 1938. 27 Nezval, Vítězslav: Manon Lescaut. Hra osedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Melantrich, Praha 1940; Loretka. Hra opěti obrazech. Tamtéž 1941. 28 Teige, Karel: Surrealismus proti proudu. Surrealistická skupina odpovídá Vítězslavu Nezvalovi, J. Fučíkovi, Kurtu Konradovi, St. K. Neumannovi, J. Rybákovi, L. Štollovi aj. Surrealistická skupina, Praha 1938. OPEN ACCESS 136 SLOVO A SMYSL 27 5) Závadovy sbírky Panychida aSiréna: poptám se vněkterých brněnských knihkupectvích. Cestu pěšky znáte?29 6) Holanova Lemuria30— soudím-li podle sebe— jistě měla nějaký vliv na ty zmladých, kteří začínali jako surrealisté. Myslím, že většina znich prošla Nezvalovým vlivem jako prvým průchozím obdobím. Dříve či později musili dojít kpřesvědčení, že Nezvalův surrealismus je dosti jednostrunný anehluboký— ovšem mimo několik oslnivých děl— arozhlíželi se tedy jinde. Zdá se, že tak jako ve Francii byli iunás důležitější pro vývoj ti, kteří se přímo nehlásili ksurrealismu. Vprvé řadě Halas. Ato už byl ostatně počátek neortodoxního, širokého, kritického, přehodnocujícího chápání surrealismu. 7) Nevím nakolik jste informován očeských básnických novinkách. Vyšla řada významných děl. Tak Hrubínova Hirošima,31 nové vydání mistrné Halasovy básnické prózy Já se tam vrátím ajeho nová sbírka bojující poezie Vřadě,32 Bednářova Pravda světa33 aj. 8) Ještě něco. Po Demlovi aZahradníčkovi je vdnešní katolické poezii nejvýznamnější Ivan Slavík (sbírka Snímání)34 aVladimír Vokolek. (Mohl byste dopsat autorům, aby Vám výtisky poslali, případně je posílali pravidelně.) Anakonec malou prosbu: mohl byste mi opatřit několik tzv.angažovaných, bojovných básní pokrokových italských básníků? Potřeboval bych je do Bloku. Znovu opakuji, že Vám velmi rád zodpovím všechny Vaše dotazy. Umožňují mně formulovat věci, které zčeské perspektivy přehlížíme. Pro dnešek se srdečnými pozdravy Ludvík Kundera Karel Teige → 30. 3. 49 Milý příteli, nejprve odpovím na Vaše dotazy: 1.) Stanislav Mráz. Objevil jej Karel Čapek, jenž oněm napsal 1919–20 článek do Kmene. Tento článek byl přetištěn vČapkově knize Marsyas.35 Tento článek Mráze 29 Závada, Vilém: Panychida. Básně. Alois Srdce, Praha 1927, týž: Siréna. Aventinum, Praha 1932, Cesta pěšky. Melantrich, Praha 1937. 30 Holan, Vladimír: Lemuria. (1934–1938). Melantrich, Praha 1940. 31 Hrubín, František: Hirošima. Fr. Borový, Praha 1948. 32 Halas, František: Já se tam vrátím. Edice Vysočina, Praha, 1947, týž: Vřadě. Verše 1938–1948. Fr. Borový, Praha 1948. 33 Bednář, Kamil: Pravda světa. Fr. Borový, Praha 1948. 34 Slavík, Ivan: Snímání. Vyšehrad, Praha 1947. 35 Článek snázvem Poeta vyšel včasopise Kmen (3, 1919/1920, č.1, 8. 5. 1919, s.1–2, č.2, 15. 5., s.10–11, č.3, 22. 5., s.18–19, č.4, 24. 5., s.29–30, též in: Čapek, Karel: Marsyas čili Na okraj literatury. Štorch-Marien, Praha 1931 (Spisy bratří Čapků, sv. 28). Srov.: „Stanislav Mráz fu scoperto da Karel Čapek, che scrisse di lui nel 1919 su Kmen (articolo inserito poi nel voOPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 137 charakterizuje dosti výstižně. Skutečně básnické momenty vMrázových knihách jsou ovšem jen sporadicky rozptýleny mezi opravdovou povodní docela hluchých slov averšů. Mráz by dnes mohl zajímat jako příklad literárního „l’art brut“. Rovněž Machar psal fejeton oMrázovi.36 Zjistím, vkteré knize, asdělím Vám to dodatečně. Kdo zDevětsilu Mráze znal, dobře nevím, myslím však, že jej znal Seifert, Halas iNezval. Mráz zemřel 1918. 2.) „Skandální večery“ toho druhu jako dadaisté poetisté nikdy nepořádali, nevyhledávali dadaisticky „skandál pro skandál“, přece však na našich večerech často ke skandálu došlo aspíše než ke skandálu kostrým hádkám, zejména když šlo odiskusní večery. Nejdůležitější snad byl diskusní večer osurrealismu, který pořádala Levá fronta 28. 5. 1934, jehož obsah je podán ve sborníku „Surrealismus vdiskusi“.37 Pražská surrealistická skupina pěstovala surrealistické hry typu Cadavre exquis aněkteré znich byly otištěny ve sborníku Surrealismus.38 4.) ZBurianových režií je možno za surrealistickou považovat vlastně jen režii Hamlet III. (spojení Shakespearova aLaforguova Hamleta).39 Surrealismu blízké byly irežie Máchova Kata ainscenace Oněgina. Honzlovy surrealistické režie: Aragon- -Breton: Poklad jezuitů (Le Trésor des Jésuites), Nezval: Věštírna delfská aStrach. Surrealismu se blížily režie Ribemonta-Dessaignese Peruánský kat aod téhož autora Němý kanár (Le Serin muet), které však spadají ještě do období poetismu. 5.) Ribemont-Dessaignes: Bourreau de Pérou.40 6.) Jindřich Heisler přišel mezi nás 1938. Narozen 1915. Žije nyní vPaříži, kde je spoluvydavatelem surrealistického časopisu NEON. Názvy jeho knih snad znáte, veřejně vyšla znich jen jediná: Na jehlách těchto dní, text doprovázející cyklus fotografií J.Štyrského.41 Ostatní vyšly jako soukromé, namnoze ilegální tisky. 7.) Breton přednášel vPraze třikrát. Poprvé vsíni Mánesa 29. 3. 1935 na téma: „Surrealistická situace objektu“. Tuto přednášku opakoval 4. 4. 35 vBrně akoncem dubna vCurychu. Na večeru Levé fronty 1. 4. 35 přednášel o„Politickém stanovisku dnešního umění“. Na tomto večeru, který se konal vsále Městské knihovny vPraze, přednesl Éluard kratší proslov: „Sbratření“ arecitoval několik básní francouzských surrealistů. Kromě toho přečetl ještě Breton 5. dubna 1935 pro Spolek posluchačů filozofie Karlovy univerzity svou bruselskou přednášku: „Co je surrealismus“, ve Velké poslulume Marsyas čili Na okraj literatury, 1931). J. S. Machar gli dedicò nel 1928 per il decimo anniversario della morte un feuilleton ristampato nel libro Při sklence vína, 1929“ (Ripellino, Angelo Maria: Storia…, s.3, pozn. 3). „Stanislava Mráze objevil Karel Čapek, jenž oněm napsal vroce 1919 článek do Kmene (tento článek byl přetištěn vknize Marsyas, čili Na okraj literatury, 1931). J. S. Machar Mrázovi věnoval kdesátému výročí úmrtí fejeton, přetištěný vknize Při sklence vína, 1929.“ 36 Machar, Josef Svatopluk: Při sklence vína, Tribuna, 9.9.1928. 37 Surrealismus vdiskusi, eds. Karel Teige aLadislav Štoll. Knihovna Levé fronty (Jarmila Prokopová), Praha 1934. 38 Surrealismus. Josef Janda, Praha 1936. 39 Burian, Emil František: Hamlet III. kralevic dánský aneb Být či nebýt čili Trůny dobré na dřevo 1–2. Otto Jirsák, Praha 1937. 40 Hru Peruánský kat uvedlo Osvobozené divadlo vrežii Jindřicha Honzla vúnoru 1929. 41 Heisler, Jindřich— Štyrský, Jindřich: Na jehlách těchto dní. Fr. Borový, Praha 1945 (první vydání ilegálně 1941). OPEN ACCESS 138 SLOVO A SMYSL 27 chárně filozofické fakulty vPraze. Tyto tři Bretonovy přednášky vyšly včeském překladu knižně pod názvem „Co je surrealismus“ (Nakl. J. Jícha, Brno).42 Francouzsky přednáška „Co je surrealismus“ (Qu’est-ce que le Surréalisme) vyšla vBruselu vnakl. René Henriquez 1934. Ostatní dvě jsou otištěny vBretonově knize: Position politique du Surréalisme (ed. Sagittaire-Kra, Paris)43. Éluardův proslov vyšel česky včasopise „Doba“ 1935 ave výtahu vknize Donner à voir (Gallimard)44. Breton aÉluard byli vPraze něco více než 14 dní. Jako soukromý detail Vás může zajímat, že Bretonova dcera Aube, jíž je věnována L’amour fou,45 byla tehdy počata vPraze spaní Jacquelinou.46 8.) Máte na mysli francouzského ilustrátora Gustava Doré: Štyrský ho jistě znal, ale nevidím žádnou bližší příbuznost mezi těmito ilustracemi aŠtyrského kresbami. 9.) Surrealistické Štyrského obrazy lze datovat asi od r. 1934. Ovšem vdíle Štyrského přechod od jeho artificialismu, jenž nebyl ničím jiným než malířskou obdobou poetismu, je velmi pozvolný. Znejvýznačnějších surrealistických obrazů Štyrského je třeba uvést: Zmého deníku, 1933, Čerchov, 1934, Člověk, krmený ledem, 1934, Muž ažena, 1934, Cyklus: Kořeny, 1934, Cyklus: Všudypřítomné oko (kresby), 1936–37, Trauma zrození, 1937, Melancholie, 1937, Musa somnambula, 1937, Cyklus: Sny, 1940 (kresby aobraz) ařadu fotografií, koláží akreseb.47 10.) Gobbler je název alkoholického nápoje, je to cosi podobného coctailu, recept ovšem neznám, ale pije se to zvětších sklenic, vnichž je několik kousků ovoce, amá to zpravidla červeno-hnědou barvu. 11.) Giuseppe Arcimboldo (nebo Arcimboldi) je italský malíř 16. století, který byl na dvoře habsburského Ferdinanda I., Maximiliána II. aRudolfa II., který jej povýšil do šlechtického stavu. Byl správcem dvorních uměleckých sbírek, vstáří se vrátil do Milána, kde zemřel více než šedesátiletý 1593. Reprodukce jeho obrazů naleznete vknize „Fantasia dei Italiani“ od Carrieri (nakl. Domus).48 Podobné obrazy maloval Tizianův žák Giovanni da Monte zCremy, zv. Montecremasco.49 42 Breton, André: Co je surrealismus. Tři přednášky, doslov Vítězslav Nezval. Joža Jícha, Brno 1937. 43 1935. 44 1939. 45 Gallimard, Paris 1937. 46 „Breton e Eluard furono in Cecoslovacchia poco più di 14 giorni: aPraga fu concepita Aube, la figlia di Breton, alla quale è dedicato L’amour fou“ (Ripellino, Angelo Maria: Storia…, s.37). „Breton aEluard byli vPraze něco více než 14 dní: Bretonova dcera Aube, jíž je věnována L’amour fou, byla tehdy počata vPraze.“ 47 „Tra iquadri surrealistici di Štýrský citiamo almeno Zmého deníku (Dal mio diario, 1933), Člověk, krmený ledem (L’uomo nutrito di ghiaccio, 1934), Muž ažena (Uomo e donna, 1934), Kořeny (Radici, 1934), Trauma zrození (Il trauma della nascita, 1937), Músa somnambula (1937)“ (Ripellino, Angelo Maria: Storia…, s.42, pozn. 4). „Ze surrealistických obrazů Štyrského je třeba uvést alespoň: Zmého deníku (1933), Člověk, krmený ledem (1934), Muž ažena (1934), Kořeny (1934), Trauma zrození (1937), Musa somnambula (1937).“ 48 Carrieri, Raffaele: Fantasia degli italiani. Editoriale Domus, Milano 1939. Arcimbolda ajeho typické konglomeráty si Ripellino zamiloval; Rudolfovi II. aArcimboldovi věnoval mnoho stránek vMagické Praze (přetištěno jako zvláštní tisk snázvem Arcimboldo e il re malinconico. Skira, Milano 2011). 49 Giovanni da Monte Cremasco, druhá polovina 16. století. OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 145 listickou figuru na visuté hrazdě. Tyto Štyrského aToyen obrazy jsou reprodukovány vjejich monografii,73 kterou snad máte. Obdobně ivbásních je plno těchto motivů; uSeiferta především vknize Na vlnách TSF (nyní ve Svatební cestě)74 básně Miss Gada-Nigi aCirkus. UNezvala vPantomimě75 je celý cyklus Rodina harlekýnů apřed tím existuje St. K. Neumannova báseň Cirkus zr. 1913 (vNových zpěvech)76 aWeinerova próza oekvilibristech Rovnováha vNetečném diváku.77 Rovněž Vás upozorňuji, že mnoho obrazů snáměty divadla abaletu má už Navrátil. To by tak byly asi nejdůležitější údaje. Nejsou ovšem úplné ajistě se tyto náměty vyskytují iujiných českých malířů, na které si nevzpomínám, ale šlo by vkaždém případě oméně významné autory. Aještě toto: nemáte-li ony dvě publikace, které vyšly včasopise Československo akteré jsou věnovány českému malířství, napište si oně do min. informací arádi Vám je pošlou. Jde jednak osešit věnovaný Modernímu československému malířství, sKotalíkovým textem, jenž ovšem není zcela spolehlivý (č.3. roč. II, leden 1947), apak tlustý sešit: České malířství asochařství vNár. galerii od gotiky do dneška (roč. IV, 1949). Obě tyto publikace by ovšem měly pro Vás spíše cenu svým obrazovým materiálem než svou textovou částí. Myslím, že vobrazech akresbách Tichého lze zjistit velmi mnoho adosti různorodých vlivů: Guys, Toulouse-Lautrec, Daumier, Seurat, Picasso, Klee ataké Zrzavý aChagall. Myslím, že je to zvláštní případ umělce, který při dosti širokém eklektismu je přece do značné míry osobitým zjevem. Tichý byl kdysi vMarseille krátkou dobu zaměstnán vPindarově cirkuse, ale nikdy jako artista nevystupoval. Legenda oTichého cirkusáctví pochází znesprávného článku, jejž otiskl Václav Nebeský ve své knize L’Art moderne tchécoslovaque (Librairie Félix Alcan— Paris, 1937). Ostatně ituto knihu byste mohl ke své práci potřebovat. Zde se Nebeský snažil zkonstruovat umělou obdobu mezi Tichého obrazy aartistickými výkony vcirku. Otom ostatně byla mezi V. Kramářem aV. Nebeským polemika ve Volných směrech, roč. XXVII, 1941–42. Jos. Čapek skutečně leccos převzal zlidových malůvek adětských kreseb jak vcelkovém pojetí, tak vdekorativních detailech. Před několika dny jsem mluvil sIstlerem. Říkal mi, že by skutečně bylo možno do Říma poslat potřebný počet grafik akreseb, kdežto zaslání obrazů by bylo ztechnických důvodů velmi obtížné atéměř nemožné. Istler mi slíbil, že Vám pošle první menší zásilku brzo. Až budete mít ovýstavě podrobnější informace, napište otom mně nebo Istlerovi. Možná, že by bylo třeba, až věc bude aktuální, aby bylo všem au73 Štyrský aToyen, úvod Vítězslav Nezval, doslov Karel Teige. Fr. Borový, Praha 1938. 74 Seifert, Jaroslav: Na vlnách TSF. Václav Petr, Praha 1925 (grafická úprava Karel Teige), týž: Svatební cesta. Melantrich, Praha 1938. 75 Nezval, Vítězslav: Pantomima. Ústřední studentské knihkupectví anakladatelství, Praha 1924. 76 Neumann, Stanislav Kostka: Nové zpěvy. Kniha lyrických průbojů. Fr. Borový, Praha 1918; báseň Cirkus vyšla poprvé vAlmanachu na rok 1914 (Přehled, Praha 1913, s.64–67). 77 Weiner, Richard: Netečný divák ajiné prózy. Fr. Borový, Praha 1917. OPEN ACCESS 146 SLOVO A SMYSL 27 torům posláno oficiální pozvání na výstavu,78 aby se tím eventuálně mohli prokázat při odeslání prací. Těším se na Vaši knihu ana články, které před tím očeském umění otisknete. Pamatujte, prosím, na mne apošlete mi je laskavě co nejdříve. Rovněž Vás prosím, abyste mi laskavě podle možností brzo obstaral aposlal ony knihy, onichž jsme spolu mluvili. Potřebujete-li zPrahy nějaké knihy, napište mi avelmi rád Vám obstarám, co se jen dnes dá získat. Rukopis mé knihy postupuje velmi pomalu. Jednak jsem byl vposlední době trochu churav, akromě toho jsem na několik týdnů zanechal práce na své knize apsal jsem delší diskusní článek jako odpověď Vincenci Kramářovi otom, do jaké míry lze označovat kubismus jako formalistický, nebo jako realistický. Tato naše diskuse je ovšem docela soukromá anemáme příležitost ji uveřejnit.79 Doufám, že od nového roku bude má kniha pokračovat podstatně rychlejším tempem. Napište mi zase brzo! Těším se na další zprávy oVaší práci avelmi rád Vám pro ni sdělím informace, které byste snad potřeboval. Rovněž Vás znovu prosím, abyste na mě nezapomněl stěmi knížkami! Budu Vám za to velmi vděčen. Mnoho srdečných pozdravů Vám posílá Váš Karel Teige Ludvík Kundera → Brno 18. 12. 1949 Vážený pane profesore, děkuji Vám upřímně za Váš dopis ivýstřižek překladů Františka Halase. Velmi se již těším na Vaši knížku. Vaše zpráva otom, že překládáte Já se tam vrátím, je radostná.80 Ovšem překladatelský oříšek je to veliký. Už ta srostlost shoráckou krajinou, ajejí florou afaunou, která pro Italy bude trochu exotická. Avůbec jazyk skrz naskrz osobitý, čerpající plodně zlidového jazyka atd. KVašim dotazům: 1. Zimula není rostlina. Je to personifikovaná zima, cosi jako vila zimy, duch zimy, nadpřirozená bytost. Mohu-li se dobře spoléhat na svou paměť, naznačoval kdysi 78 Výstava grafických listů akoláží snázvem Arte astratta e civilista in Cecoslovacchia byla zahájena vŘímě 28. června 1950 vknihkupectví LʼAge dʼOr. Vystavena byla díla Josefa Istlera, Jana Smetany, Františka Hudečka, Kamila Lhotáka, Karla Teiga. Svernisáží byla spojena prezentace Ripellinovy knihy Storia della poesia ceca contemporanea. 79 Na základě polemiky sKramářem napsal Teige delší studii, která vyšla však až posmrtně vknize Vývojové proměny vumění, ed. Vratislav Effenberger. Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1966. 80 Ripellinův italský překlad básnické prózy Já se tam vrátím vyšel časopisecky (Io vi tornerò. La fiera letteraria 14. 9. 1952, s.5) aknižně až jako příloha dvojjazyčné antologie Halasových veršů Imagena (přel. aúvodem opatřil Angelo Maria Ripellino. Einaudi, Torino 1971, s.233–241). OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 147 František Halas, že je to jeho neologismus, novotvar, tvořený ovšem ústrojně zducha jazyka. Podobně později Nocula. 2. Jarničky je lidový název pro všechny jarní květiny vůbec. 3. Podvečírka je lidový název patrně jednoho druhu silenky (Silene). Podle toho, že rozkvétá až vpodvečer avnoci. Tady si nejsem stoprocentně jist. 4. Chlebíček je lidový název pro sléz (Malva rotundifolia nebo Malva neglecta). Chlebíček proto, že se to na venkově jí. Obzvláště děti. 5. Hoblovačky mají toliko význam hoblin, odpadků při hoblování. Pro kontext je důležité vědět, že se hoblovačkami na venkově (obzvláště na Horácku) vycpává polštář, který se klade mrtvým pod hlavu do rakve. 6. Majka (Meloë) je tučný zavalitý brouk, modrý, načernalý. Když se chytne, vypustí žlutou vodičku. Odtud ilidové rčení „Majko, majko, dej mi masti na bolesti“, které Halas doslova zaznamenává. Mlynařík dlouhoocasý severní (Aegithalos caudatus caudatus) je pták zdruhu sýkorek. Mlynařík proto, že má hlavu jakoby zamoučenou. Stejně tak uhelníček (Parus ater ater) má zas hlavu jakoby zašpiněnou od uhlí. Budete-li opět potřebovat nějaká vysvětlení kpřekladu, rád Vám povím, co vím. Zatím Vám přeji pěkné Vánoce aNový rok 1950. Srdečně Váš Ludvík Kundera Karel Teige → 29. 12. 1949 Milý příteli, Posílám Vám mnoho pozdravů apřání všeho dobra do nového roku 1950 ado další padesátky let našeho podivného století. Děkuji Vám za prospekt Vaší knihy, který jsem před nedávnem dostal. Čekám na Vaši knihu velmi nedočkavě aopravdu se moc na ni těším! Dovolte však, abych poznamenal jednu námitku knázvu kapitoly „Česká filiálka francouzského surrealismu“. Myslím, že surrealismus je tak málo francouzský jako dadaismus švýcarský. Vznikl ovšem ve Francii, tak jako dadaismus vCurychu, ale je, jako všecka ostatní umělecká amyšlenková hnutí za poslední století, zcela mezinárodní asvětové povahy, ikdyž se neuplatnil ve všech zemích. Mluvit očeské filiálce franc. sur - realismu je asi stejně nepřesné jako mluvit třeba oitalské filiálce franc. socialismu.81 Nehněvejte se na tuto námitku. Opakuji, že se na Vaši knihu velmi těším abudu ji číst svelkým zájmem. Doufám, že mi má nedokonalá znalost italštiny nebude bránit, abych porozuměl Vašim myšlenkám. Zároveň si Vám dovoluji připomenout, že se těším ina ony knížky, které jste mi laskavě slíbil obstarat. Kseznamu knih, okteré Vás prosím, dovoluji si připojit ještě jednu, ato italskou knížku: Antonio Fornari: Quarant’anni di cubismo (Roma, Capriotti).82 81 Na základě tohoto Teigova komentáře Ripellino zřejmě název kapitoly změnil na Surrealismus. 82 1948. OPEN ACCESS 148 SLOVO A SMYSL 27 Děkuji Vám už napřed za Vaši laskavost. Se srdečným stiskem ruky Váš Karel Teige Jan Jelínek → správce gymnázia, Frenštát p. R., ČSR Ve Frenštátě p. R. dne 12. ledna 1950 Pan prof. Dr. Angelo M. Ripellino, Via Cimarosa, ROMA, Italia Vážený pane profesore, od svého přítele Ludvíka Kundery jsem se dověděl, že jste přeložil ukázky poezie mého zemřelého kamaráda, básníka znejmilejších, Františka Halase auveřejnil je včasopise Nuova Europa.83 Jako sběratel abibliograf díla Halasova přicházím kVám suctivou prosbou oobstarání zmíněného čísla aoinformace, pokud se týkají jeho přeložených prací aliteratury oF. H. ve Vaší vlasti. Od L. Kundery též vím, že vnejbližší době vydáte Dějiny současné české poezie, ve kterých bude Mistru české poezie F. H. věnováno hodně stran, aže překládáte kouzelnou prózu Já se tam vrátím…, která tak jedinečně básnicky opěvuje mou rodnou Českomoravskou vysočinu.84 Byl bych Vám, vážený pane profesore, velmi zavázán, kdybyste mně mohl svoje práce— halasiana— obstarat. Velice rád Vám za ně výměnou pošlu publikace české (třeba též Halasiana),85 které budete potřebovat. Prosím, abyste dvě bibliofilské drobnosti, které přikládám, přijal jako projev úcty kbásníkovi, kterého oba máme upřímně rádi. Těším se na Vaše zprávy apřátelsky Vás zdravím. 83 Halas, František: Autunno aprimavera; Questa voce. Europa Nuova, 1949, č.2, s.21. 84 Ripellino Janu Jelínkovi odpověděl 25. 1. 1950, mj.: „Váš dopis mě velice potěšil aděkuju za Halasovy bibliofilské výtisky. Moje kniha očeské současné poezii je vtisku a, jakmile vyjde, zašlu ji Vám sčasopisem, kde vyšly mé překlady. Vynasnažím se opatřit Vám seznam dosavadních překladů zHalase. Děkuju Vám též za laskavou nabídku českých publikací, Halasovo dílo mám celé. Potřeboval bych Český lid od Zíbrta ajeho Veselé chvíle vživotě českého lidu, ale mám dojem, že už nejsou kdostání. Spřekladem nádherné prózy Já se tam vrátím jsem si dal velkou práci aještě jej tu atam piluji, než jej uveřejním se svým komentářem. Mohl byste mi laskavě vysvětlit slovo ‚špalek‘ na str. 15? Je to druh pouťového cukroví, nebo tlustá kniha zpouti (jako ‚špalíček‘)?“ (LA PNP, f. J. Jelínek). 85 Jan Jelínek vydával ve Frenštátě pod Radhoštěm bibliofilské tisky, mj. vedici Halasiana (od 1947). OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 149 Vám oddaný Jan Jelínek P. S. Prosím, jak se přesně jmenuje časopis, ve kterém vyšla studie: W. Giusti: Il poetismo e František Halas? Riv… di Let… Slave? III, p.244–247.86 Jindřich Chalupecký → 3. února 1950 Milý příteli, konečně se dostávám ktomu, abych Vám napsal. Jak se Vám vede? Hodily se Vám materiály oprez. Gottwaldovi, které jsem Vám dal, amohl jste jich použíti ksvé publikaci? Já si tady potichu vegetuju, ztratil jsem zaměstnání analezl lepší (dělám výstavy průmyslového výtvarnictví), budu se stěhovat (pište proto teď raději na adresu mého zaměstnání: Ústředí lidové aumělecké výroby, výstavní oddělení, Národní 36, PrahaII) amnoho se ovšem pro mne vživotě změnilo smrtí Františkovou.87 Víte, co mi znamenal právě vposlední době. Mně ijiným. Snad Vás bude taky zajímat nová orientace české literatury. Mluvili oní na poslední plenární schůzi Svazu čs. spisovatelů Štoll aTaufer,88 apotkali se svelkým, možno směle říci jednohlasným souhlasem spisovatelů. Vyzdvihli vysoko Wolkera aS. K. Neumanna aukázali, že zkázou české literatury byli Halas aHora. Hora svým spiritualismem nakazil Seiferta, který začal jako básník proletářský, Halasovy Staré ženy89 jsou první existencialistickou knížkou české poezie ajeho vliv na mladou poezii byl záhubný. Důkazem toho jsou „První knížky“, které Halas redigoval.90 Nakonec, pravil Štoll, Halas dokonce ztratil víru vkomunismus aSSSR. Nezvala zkazil vliv Teigův. (OHolanovi se nemluvilo.) Tak tady vznikala jakási trockistická (nechci říci trockisticko-fašistická) skupina. Vliteratuře mladší hodnotil Taufer mladého Neumanna, Skálu, Školaudyho atd; podtrhl, že zlý vliv se šířil zKritického měsíčníku azListů.91 Obšírně se vyrovnal sKolářem, okterém výstižně pravil, že mnohé jeho verše nemůže před tímto auditoriem spisovatelů ani citovat, jak jsou oplzlé; podobně vystoupil proti byvší skupině dynamoarchistů (Hořcovi, Grossmanovi atd.). Vdebatě se pokusil Halase, Teigeho iKoláře obhájit Nezval, jinak všichni ostatní, zvláště ministr Nejedlý aviceministr Čivrný ajiní ajiní vyslovili plný souhlas sřečníky, ahlavně plénum, kde byli mnozí dřívější přátelé astoupenci Horovi iHalasovi, vstoje dlouhým 86 Giusti, Wolfango: Il poetismo e František Halas. Rivista di letterature slave 3, 1928, seš. 3, s.244–245. 87 František Halas zemřel vPraze 27. října 1949. 88 Plenární schůze z22. ledna 1950 byla věnována problematice české poezie. Štollův referát vyšel snázvem Třicet let bojů za českou socialistickou poezii. Orbis, Praha 1950. 89 Borový, Praha 1935. 90 Básnickou edici První knížky vydávalo nakladatelství Václav Petr vletech 1936–1942. 91 Od roku 1946 Kritický měsíčník redigoval Václav Černý. Listy redigoval Jindřich Chalupecký, od roku 1948 sJanem Grossmanem. OPEN ACCESS 150 SLOVO A SMYSL 27 potleskem jednomyslně uvítalo novou koncepci. Vkuloárech se ještě debatuje, ale je radostno vidět, jak ozdravení české literatury nadějně pokračuje. Já se zatím dál zabývám svým XIV. stoletím. Byl jste tak laskav aslíbil jste mi, že kdybych potřeboval, pokusil byste se mi sehnat nějakou knížku. (Adresujte zásilku pro zjednodušení na adresu Jiřina Hauková, ministerstvo informací, IV. odbor, Tržiště, Praha III.) Tak se osměluji napsat Vám pár titulů (seznam nedostatků pražské univerzitní knihovny, kde jsem nenalezl ani klasické Duhemovy Études sur Leonardo da Vinci —:)92 Nejvíc bych potřeboval francouzské dějiny středověké filozofie od Étienna Gilsona93 atotéž od Maurice de Wulfa.94 (Vůbec mne teď zajímá nejvíc pozdní středověk araný novověk: Occam, Nicolaus Cusanus atd. až Bruno.) Potom kousek antropologie: Charles Le Coeur, Le Rite et l’Outil.95 Neseženete-li nic ztoho, zavděčil byste se mi francouzskými překlady Kierkegaarda (filozofické knihy: Pojem úzkosti, Strach achvění, Opakování, Deníky…). Pozdravuju Vás atěším se na Vaše zprávy. Přijedete zase? Jindřich Chalupecký Ludvík Kundera → Brno 15. 2. 1950 Vážený příteli, věta „zpučnic vyhlédne paroží“,96 se týká rašení vpředjarní přírodě. Slovo (novotvar?) pučnice je opravdu od pučeti, paroží (růžky) jsou myšleny obrazně: když se rostlina klube ze země, nadzvedá hlínu, vyvstávají neurčitě rozeklané pahrbky, znichž to pučí aznichž pak jako by rostlina začala vystrkovat růžky. Těším se už velmi na Vaše Dějiny české poezie ipozději na překlad Já se tam vrátím. Se srdečným pozdravem Váš Ludvík Kundera Brno 16 Šmejkalova 140a 92 Duhem, Pierre: Études sur Léonard de Vinci, ceux quʼil alus et ceux qui lʼont lu 1–2. A. Hermann, Paris 1906 a1909, týž: Études sur Léonard de Vinci. Les précurseurs parisiens de Galilée. A. Hermann, Paris 1913. 93 Étienne Gilson vydal různé publikace ostředověké filozofii: např.Études de philosophie médiévale. Publications de la Faculté des Lettres, Strasbourg 1921 či La philosophie au Moyen âge. De Scot Erigène à G. dʼOccam 1–2. Payot, Paris 1922. 94 Wulf, Maurice de: Histoire de la philosophie médiévale. Institut supérieure de philosophie, Louvain 1900 (2., upr. arozšíř. vyd. F. Alcan, Paris 1905). 95 Le Coeur, Charles: Le Rite et l’outil. Essai sur le rationalisme social et la pluralité des civilisations. F. Alcan, Paris 1939. 96 „Zpučnic vyhlédne paroží azbodličí první houba, kolínko usínající Zimuly“ (Halas, František: Já se tam vrátím [1946]. In: Aco básník, ed. Ludvík Kundera, Praha, Československý spisovatel 1983 /Dílo Františka Halase, sv. 3/, s.35). OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 151 Jan Jelínek → Ve Frenštátě p. R. dne 25. 2. 1950 Vážený pane profesore, děkuji Vám srdečně za Váš milý dopis aprosím, abyste omluvil mou pozdní odpověď. Byla způsobena dosud marným hledáním apátráním po Zíbrtových knihách. Naděje na jejich opatření se úplně nevzdávám, čekám, až budou nové knižní aukce, snad se vněkteré objeví. Ze Zíbrta mám ve své knihovně: Poctivé mravy aspolečenské řády při jídle apití. Po rozumu starých Čechův. Zmravoučných návodů staročeských iodjinud vypisuje Dr. Čeněk Zíbrt. Praha 1890, J. R. Vilímek. Máte-li otuto věc zájem, pošlu Vám ji obratem po obdržení zprávy. Slovo „špalek“ zHalasovy prózy je opravdu jen druh pouťového cukroví (podoby krátkého válečku). Připravuji kvydání poslední Halasovu sbírku ACO?97 Pravděpodobně bude moci vyjít pouze ve 150 výtiscích. Po vyjití Vám ihned pošlu jeden výtisk. Abych se Vám mohl odměnit za Vaši práci očeské současné poezii aza Vaše překlady zHalase, na které se již upřímně těším, prosím Vás, abyste mi poslal seznam více českých knih, znichž aspoň některé budu pak moci opatřit. Ještě jednou Vám srdečně děkuji za všechny milé zprávy apěkně Vás pozdravuji. Váš Jan Jelínek Frenštát p. R. Cecoslovacchia Karel Teige → 1. 3. 5098 K. Teige Praha XVI, UŠalamounky 5 Prague— Tchécoslovaquie Milý avážený příteli, nehněvejte se prosím, že jsem Vám tak dlouho nepoděkoval za zaslání Vašeho separátu aknihy Fornariho. Poněvadž jste mi oznámil, že Vaše kniha vyjde co nejdříve, čekal jsem na ni, abych Vám potom odepsal najednou. Opravdu se Vaší knihy nemohu dočkat anyní již nemohu svůj dík za Vaši zásilku odkládat, Váš separát oChlebnikovu jsem četl sneobyčejným zájmem.99 Podivuji se obsáhlosti materiálu, který jste zpracoval, aje opravdu podivuhodné, že jste vůbec tolik materiálu sehnal. Scelkovým hodnocením plně souhlasím. Myslím, že je to otomto tématu jediná studie toho druhu, která podává definitivní obraz básníkův. Kniha Fornariho mě poněkud zklamala, zejména proto, že jedná ovšem možném, ale 97 Sbírku vydal L. Kundera až vroce 1957 (Krajské nakladatelství, Brno). 98 Poštovní razítko však nese (zřejmě chybné, resp. neaktualizované) datum 23.2.50. 99 OChlebnikovovi psal Ripellino heslo do Enciclopedia Italiana vroce 1948; jeho studie Chlebnikov e il futurismo russo vyšla včasopise Convivium (1949, č.5, s.665–683). OPEN ACCESS 152 SLOVO A SMYSL 27 nejméně otom, co naznačuje její titul. Jistě jsou tam některé bystré anové partie, ale celkový plán tato kniha nemá azejména není historií kubismu. Od Istlera Vám vyřizuji prosbu, abyste grafiky afotografie, které Vám poslal, přijal jako dar. Opakuji, že čekám nedočkavě na Vaši knihu aupřímně se na ni těším. Doufám, že nyní již vyjde opravdu brzo. Arovněž čekám na některé knížky, které jste mi slíbil opatřit. Dejte mi laskavě zase brzo zprávu osobě! Děkuji Vám apozdravuji Vás velmi srdečně. Váš Teige René Wellek → Yale University René Wellek Professor of Slavic and Comparative Literature, Director of Graduate Studies in Comparative Literature New Haven, Connecticut 5. března 1950 Vážený pane Ripellino, píšu Vám česky, poněvadž neumím psát bezvadně italsky aponěvadž vidím, že čtete česky velmi dobře acitujete velmi přesně. Děkuji Vám za Vaše velmi poučné adobře informované články oChlebnikovovi aočeském loutkovém divadle.100 Oba mne zajímaly atěší mne, že někdo vItálii našel zájem včeské literatuře azvláště vtak neznámé oblasti. Nedovedu posoudit detaily: jen na jednom místě (str. 125, pozn. 1) se budí trochu nepřesný dojem, jako by hrdina Jiráskova Věka byl sám Thám. Soudí se, že Věk je modelován podle Františka L. Heka. Tak např.udává Arne Novák vDějinách české literatury (Olomouc 1936–39) na str. 754. Doufám, že mně pošlete jiné práce. Znáte moje články očeské literatuře vColumbia Dictionary of European Literature (New York, 1947)? Bohužel nemám zvláštní otisky. Vdokonalé úctě Váš René Wellek Karel Teige → 7. 4. 50 Milý příteli, napřed Vám ze srdce děkuji za zaslání Vaší knihy, která mi udělala velikou radost. Omlouvám se, že teprve dnes odpovídám na Váš lístek avyslovuji dík za knihu. Když jsem dostal Váš lístek, čekal jsem nejprve, až mi pošta přinese Vaši knihu, kterou jsem pak sice ihned přečetl snedočkavým zájmem, ale teprve dnes nalézám chvilku volného času, abych vyhověl Vašemu přání ařekl svou upřímnou kritiku oní. Buďte, 100 Oba články vyšly včasopise Convivium vroce 1949, viz pozn. 3 a99. OPEN ACCESS ANNALISA cOSENtINO 153 prosím, ujištěn, že řeknu, co si oknize myslím, opravdu upřímně, vždyť jiná kritika mezi námi by neměla smysl avím též, že Vás nemůže ranit, vyslovím-li nějaké námitky, když sám podotýkáte, že byste dnes tuto knihu již napsal jinak. Je to, tuším, Vaše první kniha, aproto dovolte, abych Vám kní opravdu ze srdce gratuloval. Je to vskutku dodnes jediná seriózní monografie odaném tématu, psaná velmi zasvěceně ainformovaně, sbohatým apřesným materiálem: čeští literární historikové akritikové vůči tomuto období zpravidla nedbají na takovou přesnost. Protože se domnívám, že Vám snad více záleží na tom, slyšet mé námitky než pochvalu, která je samozřejmá aneméně upřímná, začnu stím, čeho si lze všimnout na první pohled. Především mám námitky proti výběru reprodukcí. Vím, že právě vtéto věci jste si nemohl opatřit dostatek materiálu aže tedy neúplnost aneúměrnost výběru není Vaší vinou. Přece však je obraz českého výtvarného umění, který chcete podat, jako obdobu literárního vývoje, zkreslen, chybí-li mezi reprodukcemi Zrzavý aGutfreund, iŠtyrský, když je nadměrně mnoho místa věnováno Skupině 42, jejíž další vývoj ukázal, že si takového zájmu nezaslouží. Víte přece, jak strašně maluje dnes Gross aHudeček. Adva nejpozoruhodnější autoři ze Skupiny přišli ve Vaší knížce příliš zkrátka: fotograf Hák, který tu chybí, amladý Kotík, který se znich drží nejlépe. Pokud jde obývalou Skupinu Ra, měl by tu být jistě Lacina, Zykmund aTikal. Konečně Muzika aTichý by právem patřili do takového přehledu. Píši tak podrobně ovýtvarné stránce Vaší knihy, poněvadž mi to nejvíc leží na srdci. Kněkterým zkapitol Vašeho textu se nemohu kompetentně vyjádřit, naproti tomu bych ktěm kapitolám, které se přímo nebo nepřímo týkají mé osobní zkušenosti dvacátých let, Vám rád napsal dosti podrobný komentář. Budu číst vtěchto dnech Vaši knihu znovu, soustředěně astužkou vruce, atyto poznámky si Vám dovolím napsat vpříštím dopise. Jste snad připraven na to, že mnohá Vaše hodnocení způsobí vpražské literární obci asi hodně zlé krve. Nehněvejte se tedy, prosím, že to, co by mělo být nejpodstatnější, totiž poznámky ke kapitolám oDevětsilu aopoetismu, Vám napíši až vpříštím dopise, slibuji však, že na ten dopis nebudete už tak dlouho čekat. Znovu Vám děkuji, těším se na Vaše zprávy, zejména na zprávy oVaší další práci ataké na knížky, které jste mi slíbil poslat. Spřátelským stiskem ruky Váš Karel Teige Jan Jelínek → Vážený pane, promiňte, že Vám teprve nyní děkuji za Vaši krásnou knihu omoderní české poezii. Listuji vní ase slovníkem vruce se snažím rozumět Vašim slovům, která jste zvláště věnoval Františkovi Halasovi. Jsem Vám vděčný za Vaše uznání H. dílu, jemuž jste věnoval tolik stran, avelice se těším na Váš překlad prózy Já se tam vrátím. OPEN ACCESS 154 SLOVO A SMYSL 27 Před velikonočními svátky jsem Vám poslal Seifertovu101 aBednářovu báseň věnovanou F. H. Doufám, že jste oba tisky obdržel. Velice by mně zajímalo, kdo Vaši knihu očeské poezii má vČeskoslovensku ajaký má ohlas ve Vaší vlasti.102 Těším se na Vaše zprávy asrdečně Vás zdravím. Váš Jan Jelínek Frenštát p. R. 16. 4. 1950 Renato Poggioli → Harvard University Department of Comparative Literature 186 Widener Cambridge 38, Massachusetts 24 IV 1950 Caro Signor Ripellino, dopo il bel saggio su Chlebnikov, grazie infinite per la Storia della poesia ceca contemporanea, che sembra uno studio di grande interesse, e che mi riprometto di leggere con profitto. Come Lei, ho anch’io conosciuto qualcuno di quei poeti di persona, e mi duole che essi siano ora lontani da noi, forse oppressi, certamente delusi… Una grata stretta di mano dal Suo Renato Poggioli103 101 Seifert, Jaroslav: Pozdrav Františku Halasovi (1949, bibliofilie). 102 Velký ohlas vitalském tisku kniha bohužel neměla. Recenzoval ji Ripellinův přítel, malíř Achille Perilli, včasopise La fiera letteraria (25. 11. 1951, s.2, Storia della poesia cecoslovacca. L’ultimo capitolo è quello della decadenza); českou poezii přejmenoval Perilli na československou. Další recenzi napsal Ludvík Kundera až vroce 1963 (L’Europa letteraria 4, č.20/21, s.258). 103 „Milý pane Ripellino, / po pěkném eseji oChlebnikovovi Vám nesmírně děkuji za Dějiny současné české poezie, které se zdají být velmi zajímavou studií, již hodlám číst sužitkem. Jako Vy, ijá jsem poznal osobně několik ztěch básníků, amrzí mě, že jsou teď daleko od nás, možná utlačení, jistě zklamaní… / Vděčný stisk ruky, / Váš Renato Poggioli.“— Renato Poggioli (1907–1963), italský rusista akomparatista, byl vPraze na začátku třicátých let nejprve na ministerském stipendiu (1931–1932), potom jako pracovník Italského kulturního institutu (1934). Od roku 1938 žil ve Spojených Státech, od 1946 pracoval na harvardské univerzitě (viz De Michelis, Cesare: Poggioli, Renato [heslo] <www.treccani.it/enciclopedia/renato-poggioli_(Dizionario-Biografico)/>). Poggioli se sice zabýval převážně ruskou literaturou, vroce 1933 však pořídil pro nakladatelství Vallecchi první italský překlad prvního dílu Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, který během fašistického režimu nemohl být publikován (viz Poggioli, Renato: Postilla. In: Iároslav Háscek: Il buon soldato Sc’vèik, přel. apředmluvou opatřil Renato Poggioli. Feltrinelli, Milano 1961, s.13); Poggioliho překlad prvního dílu Švejka vyšel tedy poprvé až vroce 1961 (román byl publikován vleOPEN ACCESS