Srozumitelnost krátkých vět u čínských mluvčích v češtině

Srozumitelnost krátkých vět učínských mluvčích včeštině1 Jitka Veroňková ABSTRAKT: Cizineckou řeč je možné hodnotit zvíce hledisek. Munro aDerwingová ve svém výzkumu pracují zejména saspekty srozumitelnost (intelligibility), míra cizineckého přízvuku (accentedness) amíra úsilí porozumět (comprehensibility) (Munro–Derwing 1995 apozdější práce). Předkládaný experiment vychází ztohoto konceptu ana vzorcích nahrávek češtiny čínských mluvčích zkoumá dva zvýše uvedených aspektů, ato srozumitelnost amíru námahy porozumět adále porozumění obsahu jako celku. Porozumění obsahu je podle Munra aDerwingové třeba odlišovat od srozumitelnosti, pro niž je klíčové, do jaké míry je pro posluchače záměr mluvčího srozumitelný vdaném okamžiku (Mun ro–Derwing 1995: 76). Nahrávky hodnotili rodilí posluchači češtiny prostřednictvím percepčního testu, jehož položky tvořilo 40 oznamovacích vět pocházejících od čtyř ženských mluvčích smateřštinou čínštinou. Dále byly nahrávky podrobeny poslechové aakustické analýze. KLÍČOVÁ SLOVA: čeština jako cizí jazyk, čínština jako L1, řeč nerodilého mluvčího, rodilý posluchač, percepce, srozumitelnost, porozumění, námaha porozumět, segmentální rovina, suprasegmentální rovina ABSTRACT: Non-native speech can be assessed from several points of view. Building on the research of Munro and Derwing, who work mainly with the aspects of intelligibility, accentedness, and comprehensibility (Munro–Derwing 1995 and later work), the experiment presented here on Czech samples of L1Chinese speakers examines two of the aforementioned aspects— intelligibility and comprehensibility— as well as comprehension of the content. Content comprehension, according to Munro and Derwing, must be distinguished from intelligibility, for which the criterion is “the extent to which aspeaker’s message is actually understood by alistener.” (Munro–Derwing 1995: 76) The recordings were assessed by native Czech listeners using atest consisting of 40 sentences by four female Chinese speakers that were then analyzed perceptually and acoustically. KEYWORDS: Czech as L2, Chinese as L1, Non-native speech, Native listener, Perception, Intelligibility, Comprehension, Comprehensibility, Segmental level, Suprasegmental level 1. ÚVOD Tato studie je součástí širšího výzkumu, který se věnuje percepci ahodnocení zvukové stránky projevu včeštině umluvčích smateřštinou čínštinou. Vrámci výzkumu vznikly specializované studie, které se zabývají produkcí apercepcí [r] a[l] (Poukarová–Veroňková 2020, Veroňková 2022) či znělostí souhlásek (Veroňková–Poukarová 1 Vznik studie byl podpořen GA ČR 18-18300S Zvukové vlastnosti češtiny vkomunikaci nerodilých arodilých mluvčích. OPEN ACCESS 52 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 2020). Souhrnné srovnání zvukového plánu čínštiny ačeštiny aztoho plynoucích potenciálních potíží čínských mluvčích včeštině přináší Jakubše (Jakubše 2012). Vr.1995 publikovali Munro aDerwingová (Munro–Derwing 1995) hojně citovanou studii, jež přináší výsledky percepčního hodnocení řeči čínských mluvčích vangličtině rodilými posluchači angličtiny. Autoři prostřednictvím správně/chybně zapsaných slov sledovali aspekt srozumitelnost (intelligibility). Munro aDerwingová zdůrazňují, že vjejich pojetí neznamená srozumitelnost globální porozumění obsahu výpovědi, při němž si posluchač může odvozovat význam zširšího kontextu,2 ale zajímá je, vjakém rozsahu je řeč srozumitelná vdaném okamžiku. Skóre srozumitelnosti srovnávali autoři smírou cizího akcentu vřeči (accentendness) amírou úsilí, jež museli posluchači vyvinout, aby rozuměli (comprehensibility). Munro aDerwingová dokládají, že tyto tři aspekty jsou sice vurčitém vztahu, nicméně do značné míry jsou na sobě nezávislé apodle autorů je žádoucí tyto aspekty odlišovat anesměšovat je.3 Ze svých zjištění vyvozují idůsledky pro výuku výslovnosti. Spíš než se soustředit na přítomnost cizího akcentu vřeči je pro ně nejdůležitější hledisko posluchače, tedy jak posluchač rozumí (Munro–Derwing 1995). Cílem předkládaného experimentu je vnávaznosti na výše uvedené pojetí analyzovat jinojazyčný řečový materiál zrůzných hledisek apokusit se vyhodnotit vzájemné provázání sledovaných aspektů. Prostřednictvím percepčního testu, který byl sestaven ze vzorků češtiny čínských mluvčích ajehož se zúčastnili rodilí posluchači češtiny, byly testovány: a) srozumitelnost (intelligibility), b) porozumění obsahu jako celku, c) míra námahy porozumět (comprehensibility). Experiment zároveň slouží kověření metodického postupu ajeho replikovatelnosti. 2. METODA 2.1 ŘEČOVÝ MATErIÁL ATVOrbA PErcEPČNÍhO TESTU Řečový materiál pro sestavení poslechového testu byl vybrán zdatabáze cizinecké češtiny budované ve Fonetickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vPraze.4 Vzhledem ke komplexnosti úkolu apoměrně velkým nárokům na posluchače bylo třeba zvolit adekvátní délku testu apočet položek. Testované vzorky pocházejí ze souvislých čtených textů, jež byly tvořeny na sobě nezávislými dvojicemi vět, zaměřených původně na různé zvukové jevy. Výhodou čtených textů je jejich kontrola zhlediska gramatiky, syntaxe aslovní zásoby; případné odchylky na těchto rovinách, jež 2 Toto odpovídá spíše jedné zřečových dovedností žáka, kterou je porozumění (comprehension). 3 Například ani přítomnost silného cizího akcentu nutně neznamená snížení srozumitelnosti řeči aakcent je podle autorů slabším indikátorem srozumitelnosti než námaha porozumět. Ke vztahu těchto aspektů přehledně také např.Derwing–Munro 2015: 3–5 adalší strany. 4 Na koncepci percepčního testu avýběru položek se podílela Mgr. Petra Poukarová, které bych tímto ráda poděkovala. OPEN ACCESS JITKA VErOňKOVÁ 53 by se daly očekávat v(polo)spontánním projevu, by byly nežádoucí, neboť by mohly ovlivnit hodnocení aspektů sledovaných vtomto experimentu. Aby se úkol pro posluchače co nejvíce blížil reálné komunikaci, rozhodli jsme se vtestu použít delší úseky, nikoli jen jednotlivá slova. Položkou byla celá věta, aby testovaný vzorek tvořil syntaktický avýznamový celek kanonicky ukončený imelodicky. Jednalo se vždy ooznamovací větu. Délka vět byla taková, aby si je mohli posluchači snadno zapamatovat (viz zadání úkolu níže); maxima činila 12 slabik, 7 grafických slov, 4 mluvní takty. Snahou bylo nezařazovat věty obsahující kolokace, neboť ty by mohly ovlivnit porozumění obsahu výpovědi.5 Při výběru bylo možno pouze částečně zohlednit zastoupení různých hláskových jevů. Do výběru nebyly zahrnuty vzorky obsahující zjevné přeřeky. Aby se omezilo vzájemné ovlivňování mezi položkami, texty položek se neopakují: test tvoří 40 jedinečných vět + pět zácvičných položek. Mluvčími jsou 4 ženy smateřštinou čínštinou.6 Jednalo se očtyři účastnice jazykového kurzu Česká studia na FF UK. Tři mluvčí studovaly češtinu dva roky na čínské univerzitě, jedna mluvčí jeden rok. Vdobě pořizování nahrávek pobývaly vČeské republice přibližně 2–3 měsíce abyl to jejich první pobyt vČR. Podle dotazníku mluvčí používaly češtinu zejména při studiu, ovšem např.vběžné každodenní komunikaci velmi omezeně. Všechny čtyři mluvčí se během svého studia na FF UK účastnily srůznou frekvencí kurzu korektivní výslovnosti. Od každé mluvčí bylo do vlastního testu použito 10 vět. 2.2 ÚKOL PrO POSLUchAČE AZADÁNÍ TESTU Byl navozen situační kontext, tak aby se úkol přiblížil možné reálné situaci— předání telefonického vzkazu během natáčení filmu se zahraniční koprodukcí. Úkolem posluchačů bylo telefonní vzkaz zaznamenat, ato dvěma způsoby: nejdříve měli posluchači zachytit, co přesně slyšeli (aspekt srozumitelnost /intelligibility/) (A), poté zaznamenat, co chtěl podle nich mluvčí skutečně sdělit, jak měl text znít (aspekt porozumění obsahu /comprehension/) (B). Dále bylo úkolem posluchačů na 7bodové škále označit, jak namáhavé bylo obsahu porozumět (aspekt námaha porozumět /comprehensibility/) (C). Tato škála je uvedena vtab. 1. Odpověď B zaznamenávali posluchači ortograficky. Kúkolu Adostali samostatné instrukce, jak slyšený text zapisovat. Záměrem nebylo získat od posluchačů detailní fonetickou analýzu, ale informaci otom, čeho si posluchač ve zvukové realizaci všimne, co je podle něj nápadné. Způsob zápisu byl odvozen zpsaní běžným pravopisem, tak aby na jedné straně dokázal zachytit relevantní zvukové jevy, ale na druhé straně byl dostatečně intuitivní ajednoduchý atest tak mohli absolvovat běžní posluchači. Zásadní bylo, aby pravidla pro zápis nevedla kformálním chybám posluchačů aaby následná interpretace zápisu byla jednoznačná. Posluchači mohli kvlastnímu zápisu textu přidat ikomentář. 5 Srov.https://wiki.korpus.cz/doku.php/pojmy:kolokace [staženo 2021-06-01]. 6 Mluvčích mužů nebyl vdatabázi dostatečný počet anamíchání ženských amužských hlasů by při omezeném počtu mluvčích mohlo vést ktomu, že si posluchači hlasy/mluvčí zapamatují abudou jim apriori přisuzovat určité hodnocení. OPEN ACCESS 54 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 1 2 3 4 5 6 7 Zcela bez námahy Velmi malá Malá Střední Velká Velmi velká Zcela vyčerpávající Tab. 1:Škála pro hodnocení míry námahy vpercepčním testu. Zvukové položky testu byly spouštěny vprogramu Praat (Boersma–Weenink 2019), ve kterém posluchači zároveň označovali stupeň námahy.7 Textovou část (záznam telefonního vzkazu) zapisovali do formuláře vMS Word. Každou položku mohli posluchači slyšet maximálně dvakrát. Toto omezení mělo opět základ vreálné komunikaci abyla za ním následující úvaha: Vpřípadě neporozumění může komunikující (posluchač) požádat ozopakování. Pokud posluchač neporozumí ani napodruhé, často se zdráhá požádat odalší zopakování asituaci řeší jiným způsobem, např.přeformulováním (Myslíte, …?). Pořadí položek bylo vtestu náhodné apro každého posluchače odlišné. Skupinu posluchačů tvořilo 13 rodilých mluvčích češtiny, ato 7 studentů programu fonetika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Praze a6 učitelů češtiny jako cizího jazyka (3 muži, 10 žen); pouze jeden zposluchačů uvedl větší zkušenost sčeštinou čínských mluvčích. Test probíhal individuálně prezenční formou, posluchači měli kdispozici PC se sluchátky adva monitory; jednotlivě proběhlo testování distančně. 3. VÝSLEDKY 3.1 SOUhrNNÉ ÚDAJE Celkem bylo kdispozici 520 soudů (40 položek × 13 posluchačů). Co se týká porozumění obsahu, v79,4 % soudů posluchači porozuměli správně, ve 20,6 % porozuměli chybně nebo neporozuměli vůbec (vyplnili např.nerozumím nebo buňku proškrtli). Graf 1 ukazuje četnost hodnocení námahy porozumět. V16,9 % soudů byla pro posluchače námaha porozumět střední, v50,6 % posluchači využili levou část škály (zcela bez námahy až námaha malá), v32,5 % ohodnotili námahu jako velkou až zcela vyčerpávající. Nejčastěji využívali rozmezí velmi malá až střední. Průměrná námaha ujednotlivých mluvčích (tab. 2) se pohybuje mezi námahou malou astřední, nicméně uvšech čtyř mluvčích je směrodatná odchylka poměrně vysoká, což svědčí ovelkém rozptylu hodnot. 7 Za sestavení skriptu adesign testu vprostředí MFC Praat (Boersma–Weenink 2019) děkuji Ing. Tomáši Bořilovi zFonetického ústavu FF UK. OPEN ACCESS JITKA VErOňKOVÁ 55 Graf 1:Četnost hodnocení námahy porozumět obsahu na 7bodové škále (1— zcela bez námahy, 7— zcela vyčerpávající; viz tab. 1). Mluvčí Průměr Směr. odchylka M1 3,5 1,7 M2 4,2 2,0 M3 3,3 1,7 M4 3,9 1,9 Tab. 2:Průměrná míra námahy porozumět jednotlivým mluvčím na 7bodové škále (1— zcela bez námahy, 7— zcela vyčerpávající; viz tab. 1). 3.2 PODrObNĚJŠÍ ÚDAJE Porozumění obsahu či hodnocení námahy porozumět může být ovlivněno délkou vzorku. Pro detailnější prezentaci vtomto článku byla vybrána jedna skupina vzorků srovnatelných zhlediska velikosti. Jedná se o14 položek, jež všechny obsahují kanonicky dva mluvní takty; každá položka je tvořena dvěma plnovýznamovými slovy, která jsou případně doprovázena gramatickými, resp.nepřízvučnými slovy. Počet slabik jednotlivých vět se pohybuje vrozmezí 4–8, počet hlásek je 10–19.8 Pro vzorky bylo spočítáno tempo řeči, ato ve slabikách apoté vhláskách za sekundu. Tempo slabičné se pohybuje vrozmezí 2,7–4,5 sl/s(průměr 3,6 sl/s, směr. odch. 0,7 sl/s), tempo hláskové 6,2–10,3 hl/s(průměr 8,2 hl/s, směr. odch. 1,3 hl/s). Hodnoty udávají artikulační tempo, které je až na jednu položku (viz V2 vtab. 4) 8 Zvukové jevy na hláskové rovině nebylo možné kontrolovat, konkrétní segmenty či jejich kombinace tak nejsou vdané skupině zastoupeny rovnoměrně; vzhledem ktomu, že záměrem není zjišťování chybovosti na hláskové rovině nebo ukombinací hlásek, není tento parametr zásadní. Zastoupení mluvčích je následující: M1 (1 položka), M2 (3), M3(7), M4 (3). 1 0 20 40 60 80 100 120 2 3 4 Míra námahy Počet výskytů 5 6 7 OPEN ACCESS 56 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 rovno mluvnímu tempu celkovému, neboť svýjimkou zmiňované položky V2 žádné neobsahovaly pauzy. Vporovnání se skupinou deseti nerodilých mluvčích (pět různých jazyků), kteří četli krátký rozhovor artikulačním tempem průměrně 4,4 sl/s, směr. odch. 0,7 (Veroňková 2014), je artikulační tempo čínských mluvčích nižší. Jeho hodnota odpovídá například tempu pohádky urodilého mluvčího— průměrné mluvní tempo celkové, tj.včetně pauz, činí ve skupině vysokoškolských studenů 3,4 sl/s, směr. odch. 0,3 (Veroňková-Janíková 2004). Vnásledujícím textu jsou pro vybrané věty uvedeny ortoepická areálná výslovnost na základě percepční analýzy autorky skontrolou akustických parametrů. Vdílčích tabulkách jsou uvedeny odchylky na rovině hlásek ajejich četnost podle záznamu posluchačů vpercepčním testu kúkolu Aadále nejčastější zápisy zvukové podoby věty jako celku. Kontingenční tabulky přinášejí údaje ovztahu mezi stupněm námahy, kterou pro danou větu uvedl posluchač (úkol C), apočtem chyb na hláskové rovině, které při zápisu slyšené věty zaznamenal (úkol A). (Důležitost tomu, jak hodnotili jednotliví posluchači, přikládají např.B.Smith aR.Hayes-Harbová /2011/.) Průměrná námaha skupiny 14 položek se pohybuje od 1,8 (směr. odch. 0,8) do 6,0 (1,2). Průměrné hodnocení námahy do stupně 3,0 (námaha malá) získaly tři položky (V1–V3, viz tab. 4); tyto položky si rozebereme podrobněji. aː, aˑ dvojtečka— dlouhý vokál, horní tečka— polodlouhý vokál i, iː i-ové vokály jsou značeny týmž znakem i xzávěrová velární souhláska neznělá, např.ve slově chata [xata] ř d nevyplněný kroužek uznaku ř— neznělá varianta /ř/ uostatních hlásek— částečná neznělost hlásky t háček pod hláskou— částečná znělost hlásky Ɂahoj ráz, vkanonické podobě hlasivková explozíva; včeštině se vyskytuje nejčastěji na začátku slova před vokálem a vlnovka ve spodní části řádku— třepená fonace9 ˈdoma slovní přízvuk Tab. 3:Nejčastější transkripční symboly užité vtextu.9 Spojení je dobré. (V1) Ortoepická výslovnost: [ˈspojeňiː je ˈdobreː] Reálná výslovnost: [ˈspojeňiː je ˈdobl󰐭ː] Nejčastější podoby věty vzápisech posluchačů: [spojeňiː je dobleː] (6×), [spojeňiː je tobleː] (5×). 9 Pomocné symboly jsou použity podle zásad mezinárodní fonetické transkripce IPA https:// www.internationalphoneticassociation.org/. OPEN ACCESS JITKA VErOňKOVÁ 57 V1 d o b r eː Odchylka t p l Počet 6 1 13 Odchylka d Počet 1 Tab. 5:Odchylky na hláskové rovině podle posluchačů ve slově dobré zvěty V1 Spojení je dobré. (Pro část Spojení je posluchači neuvedli žádné odchylky.) Souvislá řeč (melodie, členění na mluvní takty, pozice slovních přízvuků) je vtomto vzorku bez větších odchylek. Tempo je vrámci analyzovaných čínských mluvčích relativně vysoké (4,2 sl/s). Odchylky na segmentální rovině jsou pouze vjednom slově. Je zde jasná záměna [r] > [l] anedostatečná znělost závěrové souhlásky [d] > [d ], kterou reflektovala zhruba polovina posluchačů— vzápisu uvedli [t]. Realizace téměř celého slova je doprovázena výraznou třepenou fonací. Obsah výpovědi určili všichni posluchači správně, průměrná námaha je 1,8 (směrodatná odchylka 0,8). Jednotlivé soudy jsou se stupněm: bez námahy až malá (viz tab. 6a). Pamatujte si pravidlo. (V2) Ortoepická výslovnost: [ˈpamatujte si ˈpravidlo] Reálná výslovnost: [ˈpamatujte (nádech) ˈsi (pauza) ˈplavitlo] Nejčastější podoby věty vzápisech posluchačů: [pamatujte si plavidlo] (7×), [pamatujte si plavitlo] (3×). 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Věta Ortografický text Počet slabik Počet hlásek Mluvčí Námaha průměr (sm. od.) Význam chybně Tempo řeči slabičné (sl/s) Tempo řeči hláskové (hl/s) V1 Spojení je dobré. 6 14 M4 1,8 (0,8) 0 4,2 9,8 V2 Pamatujte si pravidlo. 8 19 M3 2,3 (1,0) 1 (+2) 3,4 (a) 2,6 (b) 8,1 (a) 6,2 (b) V3 Byl na odchodu. 5 11 M2 2,5 (0,9) 0 2,8 6,2 V4 Pojedeme kzálivu. 7 15 M3 4,8 (1,2) 3 3,8 8,2 V5 Úroveň známe. 5 11 M3 5,3 (1,4) 1 3,1 6,8 Tab. 4:Parametry vybraných vět. Pozn.a) Sloupec 7 udává, kolik z13 posluchačů určilo obsah věty chybně; dva posluchači uvedli uV2 dvě možnosti (jednu správnou ajednu chybnou), viz údaj (+2). b)Hodnoty vsloupcích 8 a9 uV2 udávají tempo artikulační (a) atempo celkové, tj.se zahrnutými pauzami (b); uostatních vět jsou hodnoty pro tyto dva typy tempa shodné. OPEN ACCESS 58 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 Produkce na segmentální rovině je podobná jako uvěty Spojení je dobré. Odchylky se objevují také až vdruhém, plnovýznamovém slově ajsou téhož typu: jasná záměna [r] > [l] anedostatečná znělost závěrové souhlásky [d], která byla realizována spíš jako [t]: [d] > [t]. Poslední slabika je vyslovena střepenou fonací. Pro V1 aV2 je dále společné to, že víceslabičná slova drží pohromadě jako celek (nedochází knadměrnému členění slov na slabiky, což je jev, který bývá pro čínskojazyčné mluvčí typický). Odlišnost V2 oproti V1 je včlenění na úrovni promluvového úseku: mluvčí ve výpovědi realizovala dva výrazné předěly. Mluvní takt pamatujte si obsahující zvratné, kanonicky nepřízvučné zájmeno si mluvčí nenáležitě rozdělila nádechem apo zájmenu realizovala další pauzu. Utéto věty jsou proto vtab. 4 uvedeny dvě hodnoty tempa řeči, ato mluvní tempo celkové (hodnota a) b) Σ6 4 3 0 0 0 0 13 Σ272200013 7070 6060 5050 4040 31 1 31 1 2 23 2 5 22 2 4 13 3 1 7 11 5 1 7 O/N 1234567Σ O/N 1234567Σ Spojení je dobré. 1,8 (0,8) Pamatujte si pravidlo.2,3 (1,0) c) Σ155200013 70 61 1 50 40 30 24 3 7 11 2 2 5 O/N 1234567Σ Byl na odchodu. 2,5 (0,9) Tab. 6a–c:Četnost míry námahy věty podle posluchačů. Sloupec O— počet odchylek; řádek N— stupeň námahy. Vposledním řádku je uvedena průměrná námaha vč. směrodatné odchylky. V2 p a m a t u j t e s i p r a v i d l o Odchylka aːeːiːl t Počet 1 1 1 13 5 Tab. 7:Odchylky na hláskové rovině podle posluchačů uvěty V2 Pamatujte si pravidlo. OPEN ACCESS JITKA VErOňKOVÁ 59 trvání zahrnuje ipauzy) aartikulační tempo (zcelkového trvání bylo odečteno trvání pauz). Průměrná námaha je upoložky V2 oněco vyšší než uV1, ato 2,3 (směr. odch. 1,0). Tomu odpovídají ijednotlivé soudy posluchačů, viz tab. 6b. Co se týká významu, 10 posluchačů zapsalo vsouladu soriginálním textem větu Pamatujte si pravidlo; jeden posluchač uvedl variantu vycházející ze zvukové realizace Pamatujte si plavidlo; další dva váhali azapsali obě varianty. Ktéto větě viz ještě diskusi. Byl na odchodu. (V3) ortoepická výslovnost: [(ˈ)bil ˈna Ɂotxodu] reálná výslovnost: [ˈbilw ˈnaˑ ˈɁot ˈho ˈd󰑜ˑ] Nejčastější podoba věty vzápisech posluchačů: [bil na odhodu] (7×). V3 b i l n a Ɂ o t x o d u Odchylka uaːoːd h oː Počet 2 1 1 9 10 1 Odchylka hh/x Počet 1 1 Tab. 8:Odchylky na hláskové rovině podle posluchačů uvěty V3 Byl na odchodu. Pro tuto položku je nápadná nezřetelná znělostní charakteristika souhláskové skupiny vposledním slově odchodu. Vtéto skupině dochází včeštině kpravidelné regresivní asimilaci znělosti, jejímž výsledkem je neznělá podoba [tx]. Podle percepční aakustické analýzy realizovala mluvčí skupinu polozněle [th ].10 Odchylná výslovnost souhláskové skupiny je zřejmá ize zápisu posluchačů; ti většinově zapsali znělou podobu [dh]. Tím se pro porozumění významu věty vytváří dvojice odchodu [tx]— odhodu [dh]. Nicméně všichni posluchači určili význam věty ve shodě soriginálním textem, kčemuž jistě přispěla frekvence celého spojení byl na odchodu oproti byl na odhodu.11 Zdalších segmentálních jevů se ve výslovnosti vyskytuje labializace souhlásky [l] či mírné protahování dvou původně krátkých vokálů, které jsou navíc realizovány střepenou fonací. 10 Knáběhu na znělou výslovnost patrně velkou měrou přispěl pravopis; čínští mluvčí patří mezi skupinu nerodilých mluvčích češtiny, kteří často vyslovují podle pravopisné podoby, tj.po písmenech, aneuplatňují pravidla asimilace znělosti. 11 Údaje kfrekvenci ze SYN2020 (i.p.m.— relativní frekvence, ARF— průměrná redukovaná frekvence, viz např.https://wiki.korpus.cz/doku.php/pojmy:frekvence): Byl na odchodu (30 výskytů; i.p.m. 0,25; ARF 17,01). Byl na odhodu vykazuje 0 výskytů. Tvar odhodu se vyskytuje vtextech zoblasti sportu (29 výskytů; i.p.m.: 0,24; ARF: 3,08) avnalezených dokladech se váže spředložkami při, k, do, u, po; spojení na odhodu nebylo nalezeno. Spojení na odchodu je naopak vdokladech relativně časté (355 výskytů, i.p.m.: 2,91; ARF: 163,18) (Křen akol. 2020). OPEN ACCESS