Lidé římskokatolické církve ve 20. století

Editorial Lidé římskokatolické církve ve 20.století Jan Zdichynec Druhé číslo čtrnáctého ročníku periodika Historie— Otázky— Problémy tematicky navazuje na číslo první, hlásíc se kcírkevním anáboženským dějinám, jež patří do široké škály badatelských témat sledovaných na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK. Geneze tohoto ročníku byla načrtnuta již veditorialu prvního čísla, zde tedy jen stručně kobsahu svazku, jejž právě otevíráte. Je třeba poznamenat, že studie zde publikované rozhodně nepokrývají všechna tematická desideria výzkumu ani všechny možné metodické ametodologické přístupy, které se snad více rozvíjejí na tématech spjatých scírkví anáboženstvím doby předmoderní. Odrážejí ale, jak doufám, aktuální badatelské priority. Úvodem zařazujeme souhrnnou apřehledovou stať Michala Sklenáře, kdysi doktoranda Ústavu hospodářských asociálních dějin Filozofické fakulty UK aKatolické teologické fakulty UK, nyní odborného pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů, která se zinterdisciplinární perspektivy věnuje proměnám katolické liturgiky pro laiky od jejích počátků vsouvislostech katolické konfesionalizace až do doby osvícenské. Zamýšlí se, proč liturgické příručky vznikaly relativně pozdě, zdůrazňuje jejich polemický náboj astaví je do souvislosti sdalší literární tvorbou motivovanou konfesionalizačním působením církve zejména po tridentském koncilu, především biblickými překlady akatechismy. Není patrně náhodou, že hned tři stati se vyjadřují kproblematice ženských řeholních řádů akongregací ve 20.století, jež byla aje badatelsky sledována dosti intenzivně. Připomeňme soubor studií editovaných Vojtěchem Vlčkem,1 dvojdílnou monografii ařadu článků Dany Jakšičové, školské sestry řádu Notre Dame,2 či chronologicky šířeji zaměřenou práci Jitky Křečkové aHedviky Kuchařové oalžbětinkách.3 Zájem badatelů ajistě iveřejnosti patrně podnítí také letos publikovaná kniha Kateřiny Tučkové Bílá Voda. Na perzekuci kněží, řeholníků ařeholnic zejména vpadesátých letech 20.století jsou zaměřeny též aktuální výzkumy prováděné na řadě univerzit, jež vyústily mimo jiné vcelou řadu více či méně kvalitních kvalifikačních prací, nebo produkce Ústavu pro studium totalitních režimů, za všechny například životopis Josefa Berana z pera Stanislavy Vodičkové. Poněkud stranou přitom stojí období první adruhé republiky či doba normalizace. 1 Vojtěch VLČEK (ed.), Ženské řehole za komunismu (1948–1989). Sborník příspěvků zkonference pořádané Konferencí vyšších představených ženských řeholí vČR aČeskou křesťanskou akademií dne 1.října 2003 vkostele sv.Voršily vPraze, Olomouc 2005. 2 Dana JAKŠIČOVÁ, Dcery své doby? Školské sestry včeských zemích vletech 1851–1938 (1950) I–II, České Budějovice 2012, s.56–58. 3 Jitka KŘEČKOVÁ— Hedvika KUCHAŘOVÁ, Dějiny konventu alžbětinek vPraze: 300 let od jejich příchodu do Prahy, Praha 2020. OPEN ACCESS 6 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2022 Lze tedy uvítat, že vtomto čísle časopisu Historie— Otázky— Problémy se Pavel Walter, doktorand Katolické teologické fakulty UK, zabývá krátkou etapou působení sester III. řádu sv.Dominika vseveromoravských Štítech (historicky Šilperku), jež dosud nepřitáhla pozornost badatelů. Walter vychází zejména zpramenů sester samotných, ale izprovenience státních úřadů aústních svědectví. Sleduje zakládání abudování štítského řeholního domu vobtížném období druhé poloviny třicátých ačtyřicátých let 20.století, podporu, které se mu dostávalo od místního obyvatelstva, apoté zejména jeho vzdělávací aktivity. Kateřina Štrofová, studentka magisterského studia Filozofické fakulty UK, charakterizuje narativní prameny spjaté sženskými řeholními společenstvími 20.století, zejména celokongregační kroniku řádu boromejek. Zdůrazňuje specifičnost záznamů psaných samotnými sestrami asleduje, jak se vnich odráží historický kontext, vněmž vznikaly, duchovní život sester, jejich působení akontakty stotalitou. Anna Řičář Libánská, nyní doktorandka Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty UK, se zaměřuje na ženské komunity školských sester sv.Františka za normalizace, přičemž vychází zejména zvýpovědí pamětnic, ale také zpramenů uložených vArchivu bezpečnostních složek. Zkoumá tedy prostředí činné řeholní kongregace působící podle původního charizmatu ve školství, ale nucené zaměřit se vdobách totality ina úplně jiná povolání. Charakterizuje zejména každodennost sester astrategie jejich přežití vpodmínkách daných komunistickým režimem. Stať přispívá také kmálo známému fenoménu tajných sororit. Pro výzkum církevních dějin 20.století je často anaprosto legitimně využívána metoda biografická. Na tomto místě ji zastupuje případová studie života neveřejně svěceného biskupa Kajetána Matouška zpera absolventa magisterského studia dějepisu azeměpisu na Pedagogické fakultě UK Vratislava Šustra. Také on obohatil výpověď pramenů písemných, zejména farní kroniky amateriálů zArchivu bezpečnostních složek, osvědectví orální historie. Přináší vlastně první pokus obiografii tohoto jistě velmi významného, ale dnes de facto neznámého duchovního, jehož životní osudy výmluvně odráží všechny zvraty 20.století. Vědecký redaktor tohoto čísla přispěl materiálovou studií věnovanou náboženským poměrům Horní Lužice v17.století zpohledu anonymního jezuity. Odborné stati uzavírá text zpera Jana Koumara, který se věnuje dosud neznámému teoretickému spisku omorálních povinnostech aideální morálce vojáka, jehož autorem je Karel Gustav Hohenlohe-Langenburg, zkušený důstojník doby napoleonských válek. Také do tohoto čísla časopisu Historie— Otázky— Problémy se sešla řádka zajímavých recenzí aanotací reflektujících aktuální publikace nejen na poli církevních anáboženských dějin, ale vůbec historického výzkumu 20.a21.století. Jakousi „kroniku“ zde zastupuje zpráva oprvních dvou ročnících Letní školy církevních dějin pořádané vdomě kardinála Štěpána Trochty vLitoměřicích azamyšlení nad zmíněným románem Kateřiny Tučkové. OPEN ACCESS