Stížnosti uživatelů jazykové poradny v Databázi jazykových dotazů

Stížnosti uživatelů jazykové poradny vDatabázi jazykových dotazů1 hana Mžourková ABSTRAKT: Článek se zaměřuje na telefonické ae-mailové dotazy pro jazykovou poradnu ÚJČ, které mají charakter stížností. Analyzovaný soubor stížností, který je přístupný ve veřejné části Databáze jazykových dotazů, je komentován zhlediska jejich obsahu (odpovídá tedy na otázku, na koho ana co si uživatelé poradny stěžují) arovněž se věnuje motivacím, které vedly uživatele jazykové poradny kadresování stížností jazykové poradně. Zpracovaná analýza tak jednak předkládá určitou typologii stížností, jednak ukazuje, že stížnosti jsou bohatým zdrojem informací pro oblast zkoumání postojů kjazyku, stejně tak podávají informace opostojích tazatelů jazykové poradny aoinstituci, která vjejich očích zastupuje normativní autoritu. Autorka svůj článek uzavírá přesvědčením, že je rovněž nutné neopomíjet stížnosti jakožto informační zdroj ani vjazykověkulturních, respektive vjazykověvzdělávacích činnostech. KLÍČOVÁ SLOVA: databáze jazykových dotazů, jazykové poradenství, jazyková poradna, normativní autorita, postoje kjazyku, stížnost ABSTRACT: The article focuses on telephone and e-mail complaints addressed to the Language Consultation Centre (LCC) of the Czech Academy of Sciences’ Czech Language Institute. The set of complaints, which is publicly accessible in the Database of Language Enquiries, is analyzed according to content (thus answering the question of whom and what the LCC-users complain about) and the motivation that led the users to complain to the LCC. The analysis presents acertain typology of complaints; it simultaneously shows that complaints are arich source of information in research on attitudes toward language and provide insight into the attitudes toward the language institution that represents the normative authority. The author concludes the article exhorting researchers not to neglect complaints as an area rich in information for the fields of linguistic culture and language pedagogy. KEYWORDS: Complaint, Language attitudes, Language consulting, Language Consultation Centre, Database of Language Enquiry, Normative authority 1. ÚVOD Každá jazykověvzdělávací činnost, jazykové poradenství nevyjímaje, má své specifické konstanty, které se opakovaně objevují vinterakcích běžných uživatelů jazyka slingvisty či pedagogy. Stálou součástí rozhovorů pracovníků jazykové poradny 1 Publikace vznikla spodporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. Zkrácená verze příspěvku zazněla na konferenci Komárkova jazykovědná Olomouc 4.11.2021. Za připomínky děkuji V.Štěpánové aK.Dvořákové. OPEN ACCESS 18 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2022 s jejími uživateli jsou stížnosti, které vtomto textu hodnotíme jako specifický typ projevu postojů kjazyku azároveň jako specifický typ „dotazu“. Okonzultaci jazykového problému totiž můžeme hovořit ivtomto případě, jelikož— byť autoři často formulují své stížnosti jako prosté oznámení negativně hodnocené skutečnosti,2 tj.nikoli jako otázku—, více či méně explicitně vyžadují reakci (odpověď) ze strany lingvistů (pracovníků jazykové poradny).3 Do nedávné doby měla jazyková poradna kdispozici pouze stížnosti zasílané e- -mailem nebo běžnou poštou, jelikož komunikace stazateli byla od zahájení poradenské činnosti vroce 1936 archivována jen vpísemné podobě (databáze jazykové poradny zahrnovaly nejprve přepisy dopisů, od konce 90.let 20.století jsou ukládány také e-maily). Vroce 2016 byla datová základna jazykové poradny rozšířena oaudiodatabázi, neboť telefonáty do jazykové poradny jsou od této doby nahrávány, tříděny, anonymizovány adále zpracovávány— vupravené podobě jsou od roku 2020 publikovány ve veřejné části Databáze jazykových dotazů (dále DJD).4 Zvláštní kategorie DJD nazvaná Stížnosti, kterou bylo třeba vzhledem ke množství jazykových interakcí tohoto druhu vytvořit, potvrzuje, že jde oformu postoje projevovanou uživateli, která je (abude) vjazykovém poradenství přítomna soustavně. Sjistotou můžeme tvrdit, že stížnosti patří mezi opakovaně konzultovaná metajazyková témata. Současně je možné vnímat je ijako stálou součást komunikace mezi lingvisty alaickou veřejností vůbec.5 Vnásledujícím textu se zaměříme na stížnosti jakožto specifický typ postojů kjazyku. Stížností zde rozumíme projev nespokojenosti, nelibosti týkající se zaprvé jazyka jako takového, jeho jednotlivých složek, popřípadě jazykových pravidel; zadruhé jazyka užívaného, tj.stížnost je vtakových případech vztažena na konkrétní mluvčí nebo na určitou skupinu uživatelů jazyka (podrobněji dále). Na dokladech zanalyzovaného materiálu ukážeme, nač ana koho si uživatelé jazykové poradny stěžují ajaké jsou motivace projevovaných stížností. Vneposlední řadě stížnosti uživatelů jazykové poradny sdělují důležité informace opostojích uživatelů poradny kinstituci— Ústavu pro jazyk český. Vzávěru výsledky zkoumání stížností adresovaných jazykové poradně zasadíme do kontextu jazykověkulturních činností, ato zejména sohledem na jazykovou výchovu, jež je nedílnou součástí uvádění teorie jazykové kultury do praxe. 2 Častým předmětem stížnosti je (užívaný) jazyk jako takový (konkrétní příklady viz 4.1). 3 Konkrétní stížnosti, vnichž jsou formulovány výzvy kreakci, jsou uvedeny voddílu 4., jde např.ostížnosti ID 7076 nebo ID 3940. 4 Databáze, jež je dostupná na adrese <https://dotazy.ujc.cas.cz/>, je výstupem grantového projektu programu aplikovaného výzkumu avývoje národní akulturní identity (NAKI) snázvem Zpřístupnění dotazů jazykové poradny vlingvisticky strukturované databázi (DG16P02B009). Na projektu se podílely Ústav pro jazyk český aZápadočeská univerzita vPlzni. Podrobné informace jsou uvedeny na adrese <https://dotazy.ujc.cas.cz/info/o-projektu/>. 5 Stížnosti se objevují už vraných číslech časopisu Naše řeč (1918). OPEN ACCESS hANA MžOUrKOVÁ 19 2. POSTOJE KJAZYKU APROJEVOVÁNÍ NESPOKOJENOSTI SJAZYKEM A/NEBO JEHO UŽIVATELI Problematice postojů kjazyku, respektive vyjadřování ojazyce, která mají charakter hodnocení, se vminulosti věnovali například František Daneš (1977, 1979, 2014), Alexandr Stich (1969) nebo Oldřich Uličný (1995), ato zejména vsouvislosti sotázkami týkajícími se kodifikace. A.Stich již vroce 1969 napsal, že „kpropracování kodifikace mohou výrazně přispět sociologické metody, které mohou jazykovědcům poskytnout přehled opostojích uživatelů ksoučasné kodifikaci akzamýšleným změnám“ (Stich 1969: 107). Avizoval tak tehdy připravované páté číslo časopisu Naše řeč (1969), konkrétně dosahem arozsahem centrální příspěvek Antonína Tejnora, který se ve svém článku Český pravopis aveřejné mínění (1969) věnoval průzkumu postojů kpravopisu amožným změnám pravopisné kodifikace. Znovějších studií zaměřených mimo jiné na postoje kjazyku lze uvést např.práci Aleny Polívkové (1992), která ve svém článku Kněkterým postojům uživatelů kjazyku shrnula poznatky ze své dosavadní jazykověporadenské praxe, přičemž vycházela rovněž zkorespondenčního materiálu, dopisů adresovaných jazykové poradně ÚJČ. Oněkolik let později vřadě článků zúročila svou dlouholetou činnost vjazykové poradně iLudmila Uhlířová, při klasifikaci jazykových dotazů se však zaměřovala především na lingvistická témata (např.1996, 1999), popřípadě na formální strukturu ajazykové ztvárnění zasílaných dotazů (2001). Dotazy— reakce, které mají podobu stížnosti, jsou ve studiích L.Uhlířové zmíněny jen okrajově.6 Ve slovenské lingvistice pracoval spostoji kjazyku např.Ján Horecký (1991) vrámci své koncepce jazykového vědomí, jež vymezuje jako specializovanou složku vědomí; vnávaznosti na něj pak Emília Nemcová (2004) uskutečnila formou ankety výzkum mezi vysokoškolskými studenty, který se zaměřil na jejich schopnost uvažovat ojazyce ina vyjadřování postojů kjazyku ajeho varietám. Vtéto souvislosti je nutné připomenout, že na percepční dialektologii ve smyslu projevovaných postojů (tedy ive formě stížností) bývají zaměřeny rovněž výzkumy zahraničních lingvistů, jež jsou zastřešeny oblastí tzv.laické lingvistiky. Často bývá vtéto souvislosti zmiňován acitován Dennis Preston (2011; Niedzielski–Preston 2000). Vjeho pojetí zahrnuje laická lingvistika postoje nelingvistů klingvistickým tématům, zvláště pak vyjadřování postojů běžných uživatelů jazyka kjazykovým varietám. Vsouvislosti svyjadřovanými postoji kjazyku bývají postoje ve formě stížností vdostupných studiích zmiňovány průběžně, není nám však známo, že by se (alespoň včeském prostředí) staly hlavním tématem odborné práce, aniž by byly ohraničeny konkrétní komunikační situací, jazykovou oblastí,7 popřípadě se publikované texty zaměřují na specifické (pracovní) prostředí. Vsouvislosti sposledně jmenovaným vymezením je kdispozici například studie Jiřího Mezuláníka (2001), která zpragma6 „Anonymní dopisy jsou ojedinělé ajejich obsahem bývají obecné, expresivně laděné stížnosti na ‚úpadek‘ jazyka.“ (Uhlířová 1999: 228) 7 Vtéto souvislosti je třeba zmínit studie zaměřené na postoje k(ne)přechylování ženských příjmení (Kopecký 2014; Mžourková–Dobrovoljc 2021), vnichž jsou však stížnosti jen dílčí součástí analyzovaného materiálu. OPEN ACCESS 20 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2022 tického hlediska posuzuje stížnost vpracovní komunikaci jako komunikační akt,8 či stať Petra Vybírala (2008), bývalého jazykového redaktora České televize, vníž reflektoval svou práci pro divácké centrum, kde měl na starosti stížnosti týkající se jazyka. Vybíralův příspěvek má spíše povahu úvahy nad diváckými ohlasy, nejde tedy otext ryze odborného charakteru, daná stať má však přesto pro problematiku postojů kjazyku nepopiratelný přínos, neboť uvádí soupis nejčastějších předmětů stížností tehdejší doby aze srovnávacího hlediska přináší zajímavé informace, například, že vobdobí před vznikem Vybíralova textu, tj.před rokem 2008, si diváci vnezanedbatelné míře stěžovali například na výraz Česko, přechylování ženských příjmení nebo na užívání anglických termínů.9 3. ANALYZOVANÝ MATERIÁL AJEHO ZPRACOVÁNÍ VDATABÁZI JAZYKOVÝCH DOTAZŮ Jazykové poradenství lingvistům poskytuje vmnoha směrech vhodné ivýhodné materiálové zázemí. Jako výhodnost vnaší analýze vnímáme iaspekt, který by primárně mohl být předjímán jako limitující, ato, že primární motivací aúčelem existence jazykového poradenství je asistence při řešení jazykového problému. Vjazykověporadenských interakcích10 se uživatelé jazykové poradny ijejí pracovníci zaměřují na konkrétní jazykové problémy ajejich vyřešení, respektive na návrh jejich řešení.11 Souběžně s„čistě jazykověporadenskými replikami“, tj.replikami, které cílí na řešení jazykového problému, je však vinterakci mezi pracovníkem jazykové poradny ajejím uživatelem přítomno nezanedbatelné množství metajazykových dat. Pokud jsou repliky metajazykového charakteru využity pro další zkoumání, lze onich sjistotou tvrdit, že byly získány vsituaci, kdy daná osoba nevěděla, jak bude zaměřen následný výzkum. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že na skutečnost, že je jazykový dotaz 8 Vcentru autorovy pozornosti není běžná komunikace, ale prostředí marketingu, vněmž je očekáváno řešení stížnosti např.omluvou nebo jistou nápravnou strategií (Mezuláník 2001: 258–259). 9 Jednoslovný název Česko byl na počátku nového tisíciletí opakujícím se dotazem (ive formě stížností) rovněž vjazykové poradně ÚJČ, což potvrzuje zařazení stejnojmenné kapitoly do popularizační publikace Na co se nás často ptáte (Černá akol. 2002). Vedle toho můžeme označit za opakující se témata jazykových dotazů také přechylování ženských příjmení aanglicismy včeštině (viz pododdíly 4.1 a4.2). 10 Jako jednotlivou interakci chápeme jeden telefonický/e-mailový dotaz do jazykové poradny asouvisející odpověď JP, přičemž jeden telefonický rozhovor nezřídka zahrnuje více dotazů. 11 Pracovníci jazykové poradny formulují podávané informace jako doporučení. Rozhodnutí, zda tato doporučení aplikovat do komunikace, je plně na uživateli jazykové poradny anení obvykle zjistitelné, zda se tazatel doporučení držel— až na situace, kdy se rada jazykové poradny promítne do užití jazyka ve veřejném prostoru (tazatelé totiž spracovníky poradny konzultují například názvy provozoven, formulaci reklamy ap.), nebo na ojedinělé případy, kdy dotyčný znovu naváže kontakt sjazykovou poradnou asdělí, zda se navrženým řešením řídil, či ne. OPEN ACCESS hANA MžOUrKOVÁ 21 nahráván, jsou všichni uživatelé jazykové poradny předem upozorněni amohou nahrávání odmítnout, aniž by jim byla upřena odpověď na dotaz.12 Volající apisatelé do jazykové poradny se bez výjimky zaměřují na vlastní jazykový problém ajeho řešení, opovaze následného vědeckého využití probíhajícího rozhovoru nemají bližší informace anení nám známo, že by je někdy vyžadovali. Lze tedy předpokládat, že sdělované informace (postoje kjazyku) nejsou uživateli poradny zhlediska obsahu korigovány sohledem na komunikačního partnera, pracovníka jazykové poradny, nebo nejsou přinejmenším korigovány takovou měrou jako vpřípadě předem avizovaného výzkumného rozhovoru. Proto pokud sběr jazykových dat probíhá připraveně,13 lze jazykové poradenství účelně využít jako zdroj nejrůznějších informací, postoje kjazyku nevyjímaje. 3.1 DATABÁZE JAZYKOVÝch DOTAZŮ A„OSTATNÍ“ DOTAZY Zdrojem informací opostojích kjazyku sdělovaných ve formě stížností (viz oddíl 4) je vtomto textu DJD. Uvedená databáze je zhlediska možnosti zobrazení rozdělena na část interní, přístupnou pouze zpracovatelům DJD, ačást veřejnou. Vinterní části databáze jsou uloženy nahrávky telefonických dotazů ae-mailové dotazy se souvisejícími odpověďmi, ve veřejném zobrazení mohou uživatelé číst afiltrovat po stylové stránce upravené dotazy aodpovědi, které jsou roztříděny podle svého tématu azařazeny do příslušné oblasti, kategorie anadřazeného dotazu (viz níže).14 Rozčlenění DJD na část veřejnou aneveřejnou je motivováno jednak platnou legislativou, zejména nutností dodržovat nařízení GDPR, jednak odbornou koncepcí zveřejňovat zodpovězené dotazy hierarchizovaně, přehledně, zhlediska stylu přiměřeně asdůrazem na odbornou správnost podávaných informací. Vnaší analýze pracujeme snahrávkami ae-maily uloženými vinterní části DJD. Formulace stížností, kterými ilustrujeme svůj výklad voddíle 4 akteré komentujeme, byly pracovníky poradny formálně upraveny ajsou se souvisejícími odpověďmi publikovány ve veřejné části databáze.15 Na uváděné formulace konkrétních stížností 12 Informace onahrávání anásledném využití dotazového materiálu jsou zároveň uvedeny na webové stránce jazykové poradny: „Upozorňujeme, že telefonické hovory tazatelů spracovníky jazykové poradny mohou být zaznamenávány, ato pro zkvalitňování poradenské činnosti apro účely statistické alingvistické analýzy jevů, na které se tazatelé ptají. Výsledky statistické alingvistické analýzy dotazového materiálu využíváme vdůsledně anonymizované podobě při přípravě odborných ipopularizačních textů, jazykových příruček apod.“ (<https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/jak-jazykova-poradna-funguje.html>) 13 Připraveností vtomto případě míníme především předem zajištěné technické zázemí umožňující záznam aarchivaci zvukových nahrávek a/nebo textu. 14 Podrobný návod kužívání DJD viz <https://dotazy.ujc.cas.cz/info/napoveda/>. 15 Podrobné vyhledávání je dostupné na <https://dotazy.ujc.cas.cz/>. Úprava formulace dotazu aodpovědi se týká zejména jejich formální stránky. Zpracovatel dotazu zachovává obsah— téma dotazu, ale zároveň dotaz iodpověď zestručňuje, nebo naopak patřičně rozšiřuje aodstraňuje všechny nadbytečné prvky (například různé hezitační zvuky, sebeopravy ap.). Dostupné na <https://dotazy.ujc.cas.cz/>. OPEN ACCESS 22 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2022 proto odkazujeme pomocí jejich identifikačního čísla (ID), abychom umožnili zpětnou ověřitelnost vrámci funkce pokročilého vyhledávání vDJD. Vzhledem ktomu, že na základě koncepčního rozhodnutí jsou do databáze vkládány všechny16 obdržené telefonáty, bylo třeba tento komplexní pohled na jazykové poradenství ÚJČ zohlednit ive struktuře DJD. Ne všechny zaznamenané hovory, respektive jednotlivé dotazy, totiž lze začlenit do struktury, která je primárně lingvistická. Povaha některých dotazů není (čistě) jazyková, popřípadě je problematika, oníž účastníci dané komunikace hovoří, metajazykového charakteru. Ztohoto důvodu byla ustanovena oblast Ostatní, která zahrnuje interakce nejazykové imetajazykové povahy arovněž dotazy pro jiné odborníky pracující sjazykem (jinojazyčné lingvisty, překladatele, pedagogy ap.). Stejně jako vdalších oblastech ipři vytváření hierarchického členění oblasti Ostatní bylo třeba zvážit jak povahu aobsah zařazených dotazů, tak uživatelské hledisko. Vtomto textu nebudeme oblast Ostatní představovat do podrobností, alespoň pro ilustraci však uvedeme některá zvolená řešení pro zařazení komplexnějších dotazů, jež byla motivována zmíněným uživatelským hlediskem. Například svou vlastní vyčleněnou kategorii mají voblasti Ostatní dotazy týkající se činnosti jazykové poradny,17 byť je jejich povaha nezřídka technického rázu asvým zaměřením odpovídají spíše kategorii, jež je pojmenována Nejazykové dotazy. Na druhé straně jsou do zmíněné kategorie „nejazykových dotazů“ zařazovány například dotazy na ediční zásady nebo na literárněvědné informace, byť jejich povaha sjazykem přirozeně souvisí. Zuvedených příkladů je zřejmé, že sohledem na běžného uživatele byla do struktury oblasti Ostatní aplikována určitá zjednodušení adůraz byl kladen především na tematické rozčlenění zpracovávaných azveřejňovaných dotazů, neboť— jak dokládá poradenská praxe zpracovávatelů DJD— orientace laického uživatele databáze vodborné terminologii asystému jazyka je vmnoha ohledech limitovaná (viz též Mžourková 2018). 4. STÍŽNOSTI: ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DATABÁZE JAZYKOVÝCH DOTAZŮ Vpředchozím oddílu jsme zmínili, že do oblasti Ostatní jsou zařazeny idotazy mající metajazykový charakter. Kategorie Stížnosti, jež archivuje dotazy vyjadřující nelibost adresované jazykové poradně, patří co do počtu mezi střední kategorie oblasti Ostatní.18 Vdobě psaní tohoto textu (tj.25.5.2022) zahrnovala 101 zpracovaných stížností. 16 Do DJD jsou vkládány veškeré příchozí telefonáty, zpochopitelných důvodů však nejsou zpracovávány např.technicky defektní dotazy, unichž nelze zpětně dekódovat předmět žádosti, nebo dotazy, které vzhledem kjejich obsahu nelze uspokojivě anonymizovat. 17 Např.Je kdispozici ještě jiná telefonní linka pro zodpovězení jazykových dotazů? (ID 11545) nebo Mám asi třicet jednoduchých dotazů, mohu je řešit telefonicky? (ID 4684). 18 K25.5.2022 oblast Ostatní sestávala ze 13 kategorií. Kategorie Stížnosti byla zhlediska počtu na 5.místě, nejpočetnější kategorie Příručky zahrnovala 402 zpracovaných odpovědí. OPEN ACCESS hANA MžOUrKOVÁ 23 Již vúvodním oddíle jsme stížnosti označili za zvláštní kategorii DJD, přičemž utohoto přívlastku chceme kromě významu „oddělená, samostatná“ kategorie vrámci DJD vytknout islovníkový význam „jiná než ostatní“,19 ato minimálně po stránce stylové aúžeji lexikální. Stížnosti jakožto „vyjádření nelibosti“ mají ze svého tématu vyplývající specifické lexikální obsazení. Často jsou vnich proto užívány výrazy (silně) expresivní, emocionálně zabarvené, pisatelé avolající uplatňují hyperboly, nadsázku nebo ironii, např.: Takže imperativ od sázet je sázej isáz, jo? Nač jsou ty vzory? Dál to nehodlám rozebírat. Čeština je vhajzlu. Styďte se (ID 7181). Nelibost uživatelé vyjadřují jak formulacemi, jež se při vyjadřování nelibosti používají běžně ajež lze hodnotit jako neutrální: nelíbí se mi, vadí mi, tak formulacemi, které popis vlastní nespokojenosti intenzifikují: jsem zděšený, hrozně mi vadí, je hrozné, že ap. Dalším specifikem stížností jako typu dotazů pokládaných jazykové poradně je jejich silný vztah klaickým pravidlům. Při formulování stížností uživatelé poradny často argumentují ve prospěch svého přesvědčení auplatňovanými argumenty jsou nezřídka určitým způsobem defektní jazyková pravidla. Ztohoto důvodu problematika stížností (jako postojů kjazyku) úzce souvisí soblastí laické lingvistiky (Mžourková 2018), např.: Vadí mi užívání výrazu ošetřovat vjiném významu než poskytovat lékařskou péči (ID 4972) nebo Vadí mi, že se jména cizích státních příslušnic přechylují. Vždyť se ty ženy přece tak nejmenují, nemají ve svém příjmení -ová (ID 10114). Soubor 101 stížností zpracovaných vDJD jsme se rozhodli podrobit analýze zhlediska jejich obsahu azhlediska motivace kjejich formulování uživateli jazykové poradny. Vdaném souboru stížností jsme zvažovali izohlednění vývojového hlediska, respektive možnou motivaci stížností vzhledem kdobě jejich vzniku (viz též pozn.9). Mezi zmíněnými 101 stížnostmi jsme však během analýzy nezpozorovali zásadní proměny témat, která jsou předmětem stížností, ani motivací, které uživatele poradny vedou kvyjádření určité nelibosti. Abychom tedy mohli odpovědět na otázku, zda jsou stížnosti adresované jazykové poradně ovlivňovány aktuálním společenským děním, bylo by třeba analyzovat zásadně rozsáhlejší soubor stížností. Stávající vzorek by bylo jistě možné doplnit e-maily zinterní databáze jazykové poradny, přičemž potenciál ke zkoumání vývojového hlediska jsme již naznačili ve studii zaměřené na postoje veřejnosti k(ne)přechýleným ženským příjmením (Mžourková–Dobrovoljc 2021). Jedním zkritérií této práce je však výše zmíněná ověřitelnost zpracovaných dat ae-mailová databáze má kvůli ochraně osobních dat ryze interní charakter. Vrámci tohoto textu jsme se proto rozhodli setrvat uvýše uvedeného dvojího pohledu avnásledujících dvou pododdílech tedy odpovíme na dva typy otázek: 1. Nač ana koho si tazatelé jazykové poradny stěžují?— Jaké jsou obsahy jejich stížností? 2. Proč si uživatelé jazykové poradny stěžují?— Jaké jsou motivace jejich stížností? Vneposlední řadě se zaměříme na to, jaké jsou postoje autorů stížností kjazykové poradně ÚJČ, kjejí roli apravomocím. 19 Viz výklad významu lexému zvláštní ve Slovníku spisovné češtiny pro školu aveřejnost (Mejstřík 2003). OPEN ACCESS 24 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2022 4.1 OBSAhY STÍžNOSTÍ20 Analyzovaný soubor stížností lze podle jejich obsahu rozdělit do čtyř skupin: a) stížnosti na jazyková pravidla b) stížnosti na jazykové prostředky c) stížnosti týkající se výuky češtiny d) stížnosti na uživatele češtiny Zároveň je třeba relativizovat ostré hranice tohoto rozčlenění, neboť povaha mnohých stížností není zcela jednoznačná. Některé stížnosti svým obsahem náležejí do více kategorií současně: např.ve stížnosti ID 4119 Nelíbí se mi, když lidé vystupující ve veřejnoprávní televizi užívají chybnou shodu, např.data byly je přítomno jak vyjádření nelibosti nad nedodržováním jazykového pravidla (shody přísudku spodmětem ve středním rodě vmnožném čísle), tak nespokojenosti nad mluvčími vystupujícími vmédiích. Některé níže uvedené příklady proto mohou sloužit jako ilustrace pro více vymezených skupin.21 a) Vanalyzovaných stížnostech na jazyková pravidla můžeme vymezit dvě podskupiny: a′) stížnosti na nedodržování jazykového pravidla a″) vyjádření nelibosti nad jazykovým pravidlem Do podskupiny a′) jsme zařadili stížnosti, které jsou „oprávněné“, respektive reflektují situaci, kdy je uživatel poradny nespokojen, jelikož se setkal (setkává) sporušením jazykové kodifikace. Mezi opakující se stížnosti na nedodržování jazykového pravidla náleží vyjadřování nelibosti nad chybováním ve shodě přísudku spodmětem středního rodu vmnožném čísle, vanalyzovaném souboru bylo těchto stížností celkem 10, např.: Je hrozné, že se nedodržuje shoda ve středním rodě, všude jsou zakončení na -ynamísto -a(ID 11324). 20 Jestliže je možné na dotazy, které jsou formulovány jako stížnost, odpovědět ičistě jazykovým výkladem, jsou ve formě běžných jazykových dotazů zpracovány ivpatřičné části DJD. Například stížnost na užívání spojení jsem za to rád je kromě oblasti Ostatní zároveň zpracována ivoblasti Stylistika (ID 11116). 21 Ve veřejné části DJD jsou stížnosti rozděleny do 13 skupin zastřešených nadřazeným dotazem (např.Stížnost na jazyk užívaný vmédiích), které se srozčleněním pro účely tohoto textu kryjí jen částečně. Důvodem užití určitých zjednodušujících kritérií atematicky podrobnějšího členění byla snaha opřehlednost auživatelskou přívětivost (viz též 3.1) vrámci zadaných technických parametrů (redakční systém databáze další stupeň členění neumožňuje). Proto ve veřejné části DJD třídíme zpracovávané stížnosti podle akcentovaného tématu— konkrétně vpřípadě stížností na komunikaci vmédiích byl určujícím kritériem explicitně formulovaný důraz na užití jazyka / konkrétního jazykového prostředku vmediální komunikaci. OPEN ACCESS hANA MžOUrKOVÁ 25 Oproti tomu ve skupině a″) vyjadřovali uživatelé jazykové poradny nelibost nad platným jazykovým pravidlem, které neodpovídalo jejich představě ojazykovém systému afungování jazyka, např.Vadí mi, že pro označení elektronické pošty není kodifikována ipodoba bez spojovníku, tedy email (ID 5087); popřípadě: Celý svůj život jsem byl jak soukromými osobami, tak istátními institucemi oslovován vždy pouze 1.pádem jména zakončeného na -ec. Od jisté doby mi instituce tykají, jelikož užívají formu jiného příjmení— zakončení na -če, ato ipřesto že se tak nejmenuji. Po mém dotazu, jak ktéto formě došli, mi bylo odpovězeno, že jde o5.pád. Kde je to uvedeno aproč je přípustné, že je možné nesprávně přejmenovávat příjmení? (ID 7258, e-mail).22 b) Soubor stížností na jazykové prostředky, který se oproti typu a) odlišuje tím, že je nelibost uživatelů směrována proti konkrétnímu slovu, slovnímu spojení, lze rovněž rozčlenit na dvě podskupiny: b′) stížnosti na anglicismy b″) stížnosti na ostatní jazykové prostředky Stížnosti na anglicismy b′) jsou vanalyzovaném vzorku dalším příkladem četněji zastoupeného souboru stížností, dosud jich bylo zpracováno 12. Znásledujících příkladů je zřejmé, že některým uživatelům vadí icizí výrazy, pro něž čeština nemá odpovídající ekvivalent. Např.: Vadí mi užívání výrazu podcastový. Čeština se tak zbytečně zahlcuje anglicismy (ID 10914) nebo Vadí mi, že český jazyk narušují různé výrazy převzaté zangličtiny. Například outfit nebo outdoorový. Outdoorové oblečení je přece oblečení na ven, či ne? (ID 7113). Kromě negativních postojů některých uživatelů poradny kpřejímaným výrazům podávají stížnosti na anglicismy nezřídka iinformace omotivacích uživatelů jazykové poradny ke stížnostem (viz oddíl 4.2). Stížnosti na ostatní jazykové prostředky b″) se bez výjimky týkají domácích jazykových prostředků, zejména tzv.módních výrazů adalších nadužívaných slov aslovních spojení, např.: Vadí mi časté užívání spojení „dáme to“. Slovníky tenhle obrat neuvádějí aprzní to češtinu (ID 7171) nebo Nelíbí se mi vazba „je to otom“, říkám těm lidem otomisté (ID 4973). Zhlediska zkoumání úzu anormy přinášejí důležité informace stížnosti, které ukazují na nejednotné vnímání noremnosti určitého jazykového prostředku. Typickým dokladem je například nelibost nad užíváním slovesa soustředit se jako nedokonavého: Nelíbí se mi, že lidé užívají frázi „budu se soustředit“. Dá se proti tomu něco dělat? (ID 11380). Někdy stížnosti signalizují vyšší citlivost tazatelů ke spojením aidiomům, které nejsou vsouladu spožadavkem na jazykovou korektnost, např.Vadí mi včeštině frazémy, které vnímám jako rasistické, např.„budeš makat jak barevnej“ nebo „budeš makat, až zčernáš“. Je možné nějak zabránit jejich užívání? (ID 9749). Jiné stížnosti například dokládají negativní hodnocení dialektismů ve veřejném prostoru, mimo regionální rámec komunikace: Vadí mi užívání dialektismu votázce Skama jdeš? (ID 5147). 22 Pisatel ve-mailu vyjadřoval silnou nelibost nad tím, že se vjeho příjmení v5.pádu mění základové -cna -č-. Dané příjmení zde nezveřejňujeme, neboť dotazy, znichž by mohlo být možné zpětně identifikovat tazatele (například podle příjmení), jsou zdůvodu ochrany osobních údajů upravovány. Vuvedeném e-mailu proto byla odstraněna konkrétní podoba příjmení aponecháno jen pádové zakončení. OPEN ACCESS 32 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2022 Tejnor, A. (1969): Český pravopis aveřejné mínění, Naše řeč 52. 5, s.265–285. Uhlířová, L. (1996): Archivace lingvistických dokumentů na počítači (Odopisové ajiné agendě jazykové poradny Ústavu pro jazyk český— upříležitosti půlstoletí její činnosti). Část II, Naše řeč 79. 5, s.225–237. Uhlířová, L. (1999): Oco se zajímají ti, kdo posílají dopisy, faxy ae-maily jazykové poradně? Naše řeč 82. 5, s.225–236. Uhlířová, L. (2001): Internetový dialog jazykové poradny sveřejností ([email protected]), Naše řeč 84. 1, s.1–105. Uličný, O. (1995): Spisovná čeština ahodnotová orientace, in: Jančáková, J.— Komárek, M.— Uličný, O. (eds.), Spisovná čeština ajazyková kultura 1993, sv. 1, Praha: FF UK, s.65–71. Vybíral, P. (2008): České, televizní aspisovné aneb Nad připomínkami diváků, Jazykovědné aktuality XLV. 3–4, s.79–83. OPEN ACCESS