American Bar: fenomén zábavy v německém a českém pojetí. Příspěvek k dějinám barové kultury ve středoevropském prostoru v meziválečném období

American Bar: fenomén zábavy vněmeckém ačeském pojetí Příspěvek kdějinám barové kultury ve středoevropském prostoru vmeziválečném období1 Tomáš Mozr Vrámci fenoménu tzv.American Bar můžeme spatřovat určité pojítko aspolečný jmenovatel, za nějž by bylo možné pokládat pomyslnou „žízeň“, která se probudila vpoválečném veselí, umožněném nárůstem životní úrovně avolného času vběžném životě.2 Pocit, že vše musí být nyní nebo už to nebude nikdy, protože, jak ironicky prohlásil Friedrich von Hardenberg: „Po nešťastné válce se musí psát komedie.“3 Ovšem alespoň podle výpovědí jednotlivých aktérů meziválečného období můžeme zaznamenat, že se jednalo okomedii sponěkud trpkým isladkým nádechem: „Prvá léta po světové válce, kdy žili jsme svět od základů změněný, bolestně rozvrácený, vyděšený hrůzou černých let krveprolití, vdnech ustavičných tragédií, vdnech politických asociálních otřesů, vdrásavé nejistotě zítřků, velektro-dramatickém napětí světové atmosféry, vníž zněly poplašné výkřiky hospodářských akulturních krizí isociálního zemětřesení, hrozby revoluce před branami světa— tato prvá léta po válce postavila nás před poměry askutečnosti zjádra nové, doprostřed světa, jenž se stal naprosto nepodobným světu, vněmž žila, pracovala azestárla předchozí generace.“4 Novinář apozdější emigrant Výmarské republiky, Sebastian Haffner, ve své knize Příběh jednoho Němce šel ještě dál, když na rovinu shrnul: „Měli jsme za sebou velkou válečnou hru ašok ztoho, jak skončila; obrovskou deziluzi zpolitického průběhu revoluce ateď zas dennodenně před očima zhroucení všech životních pravidel, bankrot stáří azkušenosti. Prošli jsme už řadou protikladných vyznání. Nejdřív jsme 1 Tento výstup vznikl vrámci projektu „American Bar“ jako sociokulturní fenomén evropských metropolí: Londýn, Berlín, Praha řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vPraze zprostředků Specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2014. Výstup by měl být komparativním příspěvkem kdějinám barové kultury vzápadní astřední Evropě, mapující obzvláště Berlín aPrahu, azároveň by měl dokumentovat sociokulturní fenomén noční zábavy, kterým byl American Bar v„uvolněné“ proměnlivé době mezi válkami. 2 PUGH, M., We Danced All Night: ASocial History of Britain Between the Wars, London 2009, s.216. Srov.BŘÍZA, A., Athény na Sprévě jsou mrtvé, Chicago na Sprévě se rodí, in: Dvacáté století— The Twentieth Century, č.1, Praha 2006, s.292. 3 BŘÍZA, A., c. d., s.296. 4 TEIGE, K., Manifest poetismu, in: RED, měsíčník pro moderní kulturu, ročník I., 1927–1928, s.318. OPEN ACCESS 82 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 byli pacifisti, potom nacionalisti, později si nás podmanila marxistická osvěta. Existovalo ještě něco, co nás mohlo nadchnout?“5 Zválečného chaosu nicméně povstala generace, která sice nevěděla, co dalšího by ji mohlo nadchnout, ale zaručeně toužila po čemkoliv, co jí pomůže oslavit přežití let minulých, aproto všude panovala láska kpřítomnému okamžiku.6 Nadešel čas pro rozmarná léta neutuchajícího nadšení atechnického pokroku. Doba, vníž bylo všechno možné avše se stalo zkušeností. Zkušeností svelkým Z, jako by ono Zznamenalo úplně vše— zkázu, zmar, zábavu, zlom, zisk, či zcela zásadní změnu.7 Vmanifestu poetismu, autentického českého uměleckého směru dvacátých let, který se vpoválečné euforii jazzových rytmů usadil vkavárnách amoderních barech, se vroce 1924 Karel Teige trefně vyjádřil, že „štěstím je komfortní byt, střecha nad hlavou, ale iláska, výborná zábava, smích atanec“.8 Vjedné větě tak shrnul povahu mladé generace, jež měla onen potenciál zářit na nebi Evropy, vystihl její skepticismus, pragmatičnost, ale ijednolitý optimismus, víru, že vše zlé je snad pro něco dobré. Zaznamenal touhu žít, anebo zemřít vnovém kolektivním dobrodružství.9 Výpověď jednoho Němce proto jen dokresluje tón doby: „Rázem se objevily nesčetné bary anoční kluby. Mladé páry vířily po ulicích zábavních čtvrtí jako ve filmu ohorních deseti tisících. Kam se člověk podíval, tam se někdo ve spěchu zabýval láskou.“10 Láska ovšem získala trochu pomíjivý apřevrácený charakter, kdy se dokonce můžeme dozvědět, že „mladé dívky se hrdě vychloubaly, že jsou perverzní; být ještě všestnácti letech podezřívána zpanenství platilo za potupu, každá chtěla osvém dobrodružství vyprávět…“.11 Adoba přála novým příběhům, neboť „mezi tolikerým utrpením, zoufalstvím ažebráckou bídou se dařilo horečnému horkokrevnému mládí, chuti si užívat avšeobecné karnevalové náladě“.12 Společnost zachvátila dříve okrajová pozlátka, která se stala každodenní rutinou. Do popředí zájmu se dostaly kupříkladu uhlazenější vozy dostupné širším vrstvám obyvatel, rozhlasové vysílání uspokojující nově informační hlad obyvatel azvyšující vedle tisku společenskou angažovanost, biograf, coby denní opium statisíců lidí, nebo jazz, připomínající svými surovými tóny nedávný „křik“ války ainspirující knejrůznějším tanečním kreacím.13 Navzdory uvedeným souvislostem však analyzované lokality fenoménu American Bar disponovaly různorodým vývojem. Vpoválečné éře proti sobě stavíme rozvrácené, poražené azlomené Německo transformující se po neúspěšných revolučních 5 HAFFNER, S., Příběh jednoho Němce. Vzpomínky na léta 1914–1933, Praha 2002, s.66. 6 DORÚŽKA, L., Jak se Praha bavila, in: Pražská nároží 1890–1940, Praha, katalog kvýstavě plakátů zfondů Uměleckoprůmyslového muzea vPraze 1988. 7 FRIEDRICH, O., Before the Deluge: APortrait of Berlin 1920s, New York 1995, s.12. 8 KROUTVOR, J., Pražský chodec. Dějiny českého plakátu 1890–1945, Praha 1985, s.90. 9 HAFFNER, S., c. d., s.72. Srov.BŘÍZA, A., c. d., s.292. 10 HAFFNER, S., c. d., s.62. 11 BŘÍZA, A., c. d., s.300. 12 HAFFNER, S., c. d., s.62. 13 HUTTON, M., All Twenties London: Sex, Shopping and Suburban Dreams, Brighton 2012, s.16. Srov.ACKROYD, P., Londýn: Biografie, Praha 2002, s.661. OPEN ACCESS TOMÁŠ MOzr 83 pokusech ve Výmarskou republiku,14 anově vzniklé Československo plné nadějí aideálů plynoucích znečekaně nabyté svobody skonstantním problémem národnostních menšin, které mohly, ale nemusely nalézt svého naplnění.15 Aprávě na pozadí těchto událostí se objevoval fenomén American Bar, který svým každodenním rozsahem anabídkou přesahoval ducha doby. Nicméně až vmeziválečné éře se etabloval jako klasický sociokulturní prvek, jímž bychom do jisté míry astrochou nadsázky mohli měřit „vyspělost“ dané civilizace. I) Když řeknu ‚náš svět‘, vy víte, který ‚svět‘ mám na mysli. Svět naplněný krásnými stavy mysli, zvuky, chutěmi avůněmi, úžasnými interiéry ahistorií. Ano, toto je ‚barový svět‘. Svět, kde se zastaví čas, potíže jsou odhozeny stranou. Svět, kde záleží pouze na lidských bytostech akde jsou místnosti zaplněny mnoha aurami, místo, kde reálná zkušenost je každodenní skutečností atato zkušenost se stává pro nás všechny zásadní. Jiří „George“ Němec16 Vdnešní uspěchané době si již málokdo uvědomuje, jak přirozeným prvkem pro běžný městský kolorit je instituce baru, kdy již není považována za cosi exotického, za novinku zdalekých krajin disponující zářivými barvami neonových nápisů, zatímco uvnitř čeká neobvyklá nabídka neznámých cocktails.17 Apřesto se můžeme setká vat sprvními poznámkami ovpádu této cizorodé formy obsluhy do osvědčené atradičně fungující evropské gastronomické soustavy od poloviny 19. století až po čisté záznamy fascinace zpočátku 20. století.18 Chceme-li přistupovat krozboru zrodu acelkového významu instituce American Bar jako evropského fenoménu první poloviny 20. století, je žádoucí si nejprve osvětlit, co daný přívlastek american mohl znamenat, jak si jej lze vykládat aco reprezentoval. Historik Joseph Carlin zasazuje rámec termínu American Bar do transatlantických vazeb, kdy se domnívá, že šlo odůsledek cestovního ruchu umožněný zvýšením životní úrovně atechnologickým pokrokem vdopravě, kdy se Evropa aAmerika staly bližší než dříve, atedy dostupnější širší kulturní výměně. Za stěžejní prosazení této formy servisu nicméně mylně považuje působení amerických jednotek za první světové války arostoucí počet amerických studentů na evropských univerzitách vmeziválečném období.19 Ktomuto tvrzení přispěl svým náhledem imajitel Tony’s american baru Igor Mihalus, podle něhož lze hledat spojitost přívlastku american se „šťastnými“ dvacátými lety vAmerice, jenž vsoučasnosti právě nejvíce evokují 14 BUFFET, C., Berlín, Praha 1999, s.229–235. 15 KÁRNÍK, Z., Malé dějiny československé (1867–1939), Praha 2008, s.422. 16 NĚMEC, J., Zpráva vlahvi, in: Bohemian bar magazíne, ročník I, číslo 1, Praha 2012. 17 MOZR, T., American Bar: Příspěvek ke specifickému fenoménu sociokulturních dějin meziválečného Československa, in: Dvacáté století— The Twentieth Century, č.2, Praha 2013, s.55. 18 CARLIN, J.M., Cocktails: AGlobal History, Londýn 2012, s.56. 19 CARLIN, J.M., c. d., s.56, 60. OPEN ACCESS 84 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 typické uvolněné mravy té doby,20 čímž snad ani nemohl být dále pravdě, protože označení American Bar se začalo objevovat ještě, než dvacátá léta nastala. Naopak je možné se snáze přiklonit, vzhledem klogickému geografickému vysvětlení, ktezi, že tento pojem byl donedávna na americkém kontinentu téměř neznámý, neboť tamější bary nemůžou být přece jiné než americké. Pojem tak vznikl znutnosti pojmenovat průnik nové, originální formy servisu, která se začala vjednotlivých lokalitách prosazovat vodlišných časových sekvencích od poloviny 19. století. Jisté ale je, že označení proniklo jako specifická forma obsluhy právě ze své kolébky vAmerice ve snaze orozšíření nabídky azískání širší klientely. Některé evropské hotely akavárny uvádějící koktejly do nabídky svých služeb dokonce zpočátku přistupovaly ktomu, že své bary nazývaly jednoduše „American Bar“.21 Ztohoto výkladu je tudíž patrné, že první bary vEvropě byly zřejmě všechny ryze klasické American Bar ajejich diferenciace, či chcete-li „emancipace“, nastala až postupným ustálením daného servisu. Včeských zemích za pomyslný mezník voblasti konzumace míšených nápojů, které jsou jednou zpřirozených součástí barové kultury, zejména instituce American Bar, lze považovat zmínku oprozatím prvním známém servisu míšeného nápoje na českém území při korunovaci císaře Františka I. na českého krále vroce 1792, kde jsou dokonce podány údaje zrcadlící sociální hledisko včetně toho, že byly nápoje určeny vznešenějším hostům, což jasně evokuje iztoho vyplývající zřetelnou finanční zátěž celého podniku.22 Oproti tomu vněmeckém pojetí údajně sahá historie míšených nápojů ještě dále, očemž svědčí poznámka Harryho Schraemliho, že „za nejstarší míšený nápoj, který patří do tzv.amerických nápojů, počítám julep. Zmínku oněm jsem našel vjedné kuchařské knize zroku 1540“.23 Ačkoli dodnes název dané kuchařky není známý, je možné tuto glosu považovat za podnět kdalšímu bádání. Opravdové kořeny barové kultury vNěmecku lze však vztahovat až do druhé poloviny 19. století, kdy se vrámci už sjednocené země objevilo vroce 1882 páté vydání Das Buch der Getränke od Charlotte Wagner.24 Skutečný nástup barové kultury nicméně nadešel až od devadesátých let 19. století, kdy se obzvláště konkrétně pro Čechy stal American Bar vroce 1891 přelomovým prvkem ve volnočasových aktivitách, kdy byl kvidění jako součást Jubilejní výstavy vpavilonu č.5.25 Již od tohoto momentu můžeme pozorovat německo-českou barovou spolupráci, neboť stánek vamerickém stylu snabídkou ledových nápojů, 20 Rozhovor sIgorem Mihalusem, který vedl Tomáš Mozr dne 29.3.2012 vTony’s american baru. 21 CARLIN, J.M., c. d., s.60. 22 HOSTIMIL, roč. XXXI., č.1, Praha 1914, s.314. Srov.MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie, historie, management, Praha 2009, s.33.; MOZR, T., Fenomén instituce baru jako součást životního stylu za „První republiky“, bakalářská práce, Univerzita Karlova vPraze, Ústav českých dějin, Praha 2012, s.20. 23 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.30. 24 MOZR, T., Tři tváře trinkkultur, in: BARLIFE, roč.10, č.59, Praha 2013, s.13. 25 Sto let práce: zpráva ovšeobecné zemské výstavě vPraze 1891 na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 vPraze, díl III., Praha 1893–1895, s.236. Srov.MOZR, T., Napříč prachem času, in: BARLIFE, roč.10, č.58, s.22.; SOUČKOVÁ, J., c. d., s.31. OPEN ACCESS TOMÁŠ MOzr 85 který byl instalován napravo od hlavního vchodu do areálu aoznačen číslem pět, provozovali pánové Jan Procházka aJindřich Grass zBrém.26 Tento počin můžeme posuzovat „jako pomyslné počátky barového cateringu vČechách, ovšem firma Procházka &Grass nepřinesla jen nápoje, ale celý kolotoč atrakcí aprodejních triků černošskou obsluhou počínaje aživou hudbou či koktejly konče“.27 Exotiku tzv.amerických ledových nápojů, jak byly prezentovány, můžeme zároveň spatřit na historicky první fotografii servisu míšeného nápoje vČechách ve druhém dílu monografie Sto let práce. Snímek podle výkladu emeritního barmana apublicisty Alexandra Mikšovice zachycuje „stolek vzahradě spojené sbarem. Sedí uněho dva muži ažena, kteří mají před sebou sklenice, znichž čouhají brčka“.28 Na fotografii navíc hostům sekundoval obsluhující černoch sdalším nápojem na tácku. Při bližším zkoumání se ale dozvídáme, že toto není jediná fotografie, tudíž se můžeme seznámit svýhledem na část baru, interiérem, obsluhou stánku akapelou, jež zde účinkovala.29 Zjiných dokumentů také plyne, že ledové nápoje očividně hrály svými jmény jako Bivoj, Palcát či České kvítko na národní notu, ačkoli jejich cena 25 korun za jeden koktejl se již nejevila příliš lidově.30 Zdobových záznamů je rovněž možné se dozvědět otom, že na mezinárodní elektrotechnické výstavě ve Frankfurtu nad Mohanem vroce 1891 se vyskytoval celý pavilon zasvěcený instituci American Bar, stejně jako lze nalézt poznámku otom, že vté době už iHamburk disponoval dvěma americkými bary.31 Vpozdějších pramenech můžeme narazit dokonce na konkrétnější údaje referující otom, že vHamburku byl roku 1909 otevřen impozantní Atlantic Kempinski „snejnovějším technickým zařízením ahotelovým barem“.32 Od roku 1891 získal tedy zřejmě American Bar pozici nepostradatelného elementu významnějších událostí. Důkazem onovém trendu může být ijeho další výskyt, tentokrát na hospodářské průmyslové výstavě vHradci Králové vroce 1894, kde se všem vryl do paměti: „Vedle Hořického pavilonu vAmerican-Baru p. Jan Procházka zPrahy (zjubilejní výstavy pražské známý American-Bar-Keeper) měl výčep apřípravu amerických nápojů všeho druhu, ledových ihorkých, najmě prvnějších, znichž vedle různých amerických limonád, české speciality ā la Chudý Jeník, Mařenka, Bivoj aj. nejjemnější likéry avína výstavním hostům byly podávány.“33 Následujícími příklady 26 Ilustrovaný průvodce všeobecnou zemskou jubilejní výstavou sprůvodcem Prahou, (vydal Agitační komitét pro obeslání Zemské jubilejní výstavy r. 1891, redigoval Josef Kafka), Praha 1891, s.97. Srov.Sto let práce…, díl III., s.236.; MOZR, T., Napříč prachem…, s.22.; MIKŠOVIC, A., Bar do kapsy: Průvodce koktejlovou planetou, Praha 2012, s.14. 27 MOZR, T., Napříč prachem…, s.22. 28 MIKŠOVIC, A., Bar do kapsy…, s.15. 29 Tamtéž. 30 MOZR, T., Napříč prachem…, s.22. Srov.Ilustrovaný průvodce…, s.97. 31 MILLER, A.— BROWN, J., Spirituous Journey aHistory of Drink. Book Two: From Publicans to Master Mixologists, Londýn 2009, s.123. 32 Historische Entwicklung der Barkultur, dostupné z: http://www.shaker-online.de/bar-historie1902-1959.htm. Srov.MOZR, T., Tři tváře…, s.14. 33 MIKŠOVIC, A., Bar do kapsy…, s.15–16. OPEN ACCESS 86 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 může být vzpomínka zČíšnických listů na americkou expozici českých imigrantů na Národopisné výstavě vPraze vroce 1895, kde velké pozdvižení způsobila hlavně černošská obsluha.34 American Bar se postupem času ustálil nejen jako novinka na společenských akcích nejrůznějšího druhu, ale pronikl také jako nepostradatelná část do hotelových komplexů adalších pohostinských zařízení, které kladly velký důraz na modernitu aprvotřídní služby. „Legendárním hotelem aznačkou luxusu se ve své době stal Adlon“35 situovaný vsamém centru Berlína na začátku bulváru Unter den Linden. Ojeho výstavbu se zasadil sám král aotevřen byl 23. října 1907.36 Bar vamerickém stylu byl unikátní, kromě nové extravagantní atmosféry aspeciální nabídky, především pro svou lokaci, kdy byl vpřímém spojení shalou, ale zároveň dostatečně stranou, obohacen navíc vlastním vchodem zulice, což mu umožňovalo fungovat inezávisle na provozu hotelu.37 Adlon ale nebyl jediným místem snabídkou tzv.amerických nápojů. Konkurovaly mu kupříkladu první mezinárodní hotel vBerlíně Kaiserhof, Queen bar, oblíbený aznámý ve dvacátých letech díky uměleckému ztvárnění George Grosze, či Café Bauer poukazující na teorii, že American Bar nefungoval jen jako součást hotelů, ale vyvíjel se též zkavárenského prostředí,38 což dokumentují ikusé zprávy typu: „každá kavárna měla svůj american bar, kde se podávaly americké drinky.“39 VPraze byl ve srovnání sAdlonem otevřen opět let později vpodzemním podlaží Obecního domu hlavního města Prahy podobně aspirující bar vamerickém stylu.40 Za tímto barem ovšem nestál ani král, ani možnost do něj lehce vstoupit. Jeho primární účel byl stát se doplňující součástí moderního gastronomického komplexu.41 Opozvolné proměně svědčí rovněž záznam zOstravska reflektující prvopočátky barové kultury vČechách, vněmž lze hledat ekvivalentní vývoj zkavárenského prostředí sBerlínem, protože se údajně vmístním American Bar pohyboval zručný barman sbohatou fantazií pro přípravu koktejlů, čímž zvyšoval atraktivitu podniku.42 Své rozšíření azdánlivou lukrativní nabídku barů posléze reprezentoval ifakt, že za barem pracoval vpředválečném období dokonce budoucí německý kancléř aprvní německý prezident, Friedrich Ebert.43 34 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.31–32. Srov.SOUČKOVÁ, J., Význam emocí vmarketingové komunikaci českých koktejlových barů, magisterská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Zlín 2012, s.31. 35 MOZR, T., Tři tváře…, s.13. 36 Tamtéž. Srov.ADLON, L., Hotel Adlon Berlin, Berlin 1909.; AUER, P., Adlon Berlin, Berlin 1997, s.100. 37 ADLON, L., c. d., s.20–21. 38 The Berlin of George Grosz: Drawings, Watercolours and Prints 1921–1930, ed. Antony Wood, London 1997, s.180. Srov.Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. 39 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.82. 40 MIKŠOVIC, A., Česká mixologie historicky I., dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/ clanek/koktejlova-kultura/historie_mixologie_koktejl_mik. 41 HOSTIMIL, roč. XXVII., č.19, Praha 1910, s.378. 42 Tamtéž. 43 FRIEDRICH, O., c. d., s.26. OPEN ACCESS TOMÁŠ MOzr 87 Oteorii podporující transformaci barů zkaváren, jakožto samostatných odbytových středisek, referuje dále sdělení ootevření nové vinárny bývalým kavárníkem Rudolfem Löblem vulici Templové pod názvem Bonbonniére-Bar.44 Do jaké míry však byla vinárna věrná svému názvu, můžeme jen polemizovat. Poukazuje ovšem, navzdory omezenému výskytu pramenů, na skutečnost, že iskrze nedostatek surovin, se etablování fenoménu vobdobí první světové války nezastavilo, aby následně mohlo vdobě meziválečné dosáhnout svého vrcholu. II) Rakouský prozaik, esejista abásník Stefan Zweig popsal, že vnovém „velkém“ Berlíně dvacátých let „bary, zábavní parky ahospody rostou jako houby po dešti“.45 Město na Sprévě, jak trefně vyjádřil Aleš Bříza „lákalo, stejně jako odpuzovalo,“ neboť „každý zde našel to, co hledal aviděl pouze to, co vidět chtěl“.46 American Bar byl tedy perfektním místem pro uvolněné mravy Berlína dvacátých let, kdy kromě nabídky zapadající do nadšení zamerické kultury, přirozeně nabízel nevázané prostředí, vněmž nebylo žádných pravidel určujících, kdy má host přijít aodejít, vjaké části sedět apod. Host mohl přijít aodejít, kdy se mu zachtělo, mohl sedět, kde avedle koho se mu zachtělo.47 Oproti tomu Praha, oníž její primátor Karel Baxa vroce 1936 ve své stati Praha svým hostům prohlásil, že je srdcem Evropy aprůsečíkem kultur, vjejíž kamenné tváři jsou vytesány ivlivy současnosti,48 se nenacházela vpoválečné době vnijak idylické situaci. Obyvatele Prahy, která se stala centrem elit nové vzniklé republiky, nicméně zasáhl vpoválečných letech markantní nárůst nových amerických barů, nejen díky přelomovému prostorovému řešení vpodobě barového pultu, ale zejména pro jedinečnou nabídku barových nápojů, ponejvíce potom koktejlů, jejichž předpisy se dostávaly dokonce na stránky deníků typu Lidové noviny či Národní listy.49 Podle dobových zpráv lze vyvozovat, že vPraze docházelo kjistému přesunu nočního života zdříve velmi rušného Starého Města pražského do okolí Václavského náměstí, což odpovídalo iberlínské proměně, kdy vpoválečné době vznikla migrační vlna zábavy, jež se označovala jako Der Zug nach Westen, doslovně řečeno „Vlak na západ“. To znamenalo přesun mnoha podniků zoblasti Friedrichstrasse abulváru Unter den Linden 44 HOSTIMIL, roč. XXXIV., č.24, Praha 1917, s.385. Srov.MIKŠOVIC, A., Česká mixologie historicky II., dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/clanek/koktejlova-kultura/historie_ bar_miksovic_ceska. 45 BUFFET, C., c. d., s.263. 46 BŘÍZA, A., c. d., s.289. Srov.METZGER, R., Berlin in the Twenties: Art and Culture 1918–1933, London 2007, s.25, 28. 47 Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. Srov.„Cocktail menu jsem udělal podle toho, co bych si dal sám“, dostupné z: http://www.barovenoviny.cz/?p=7799. 48 BAXA, K., Praha svým hostům, in: Praha svým hostům, Praha 1936, s.3. 49 Cocktaily, Lidové noviny, 22.12.1929, roč.37, č.643, s.24. Srov.Barové nápoje, Národní listy, 27.9.1931, roč.71, č.265, příloha s.11. OPEN ACCESS 88 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 západněji směrem na Kurfűrstendamn aPostdammer Platz,50 kde se mohli turisté uchýlit do nočních lokálů vamerickém stylu jako Mississippi, Peloponnes nebo Mikado.51 Dokladem opodobném migračním přesunu zábavy vPraze budiž zmínka, že byla vKrakovské ulici uVáclavského náměstí otevřena nová kavárna stanečním barem aAmerican bufetem,52 nebo opětovná poznámka oBonbonniere baru, který na stejné adrese znovuotevřel pan Rudolf Škopek.53 Zvěsti odalších barech potvrzující hojnost arozmanitost barové kultury se následně kontinuálně vyskytovaly na stránkách odborného časopisu HOSTIMIL. Za pozornost stojí kupříkladu kavárna snázvem Boston-Bar, jež byla situována také poblíž Václavského náměstí vulici Na Můstku, přičemž zprávy otomto podniku, dříve známém jako Mikado, nám většinou referují ozměnách majitele ajejich předešlé praxi.54 Jednoduchá informace ozměně majitele podniku, jichž bychom nalezly celé desítky, přitom nečekaně poukazuje na kulturní paralelu, která mohla, azároveň nemusela, být odrazem vzájemného ovlivňování aspolupráce mezi českou aněmeckou barovou scénou, kdy můžeme zjistit, že se rovněž vBerlíně vyskytoval podnik stejného jména. Navzdory poválečnému přenesení zábavy, zůstával vrámci Berlína meziválečnou ikonou hotel Adlon, který se řadil ve dvacátých letech mezi nejvyhlášenější vEvropě adeník Der Berliner Morgenpost jej přirovnal ksvětovým hotelům jako Ritz vPaříži, Savoy vLondýně či Waldorf-Astoria vNew Yorku,55 přičemž jako jediný berlínský bar se dostal na seznam tehdejších tzv.nejlepších „tekutých“ míst na světě doporučovaných zámožnějším cestovatelům knavštívení vknize Harryho McElhonea Barflies and Cocktails: 300 Recipes.56 Ojeho kvalitách svědčí rovněž nabídka hotelu Ritz, směřovaná vdobě nedostatku kvalitního personálu po prohibici, který navrhoval pomyslné transatlantické výměny, kdy projevil zájem právě ojakéhosi „Augusta“ zhotelu Adlon, Franka Meiera zpařížského hotelu Ritz aHarryho Craddocka zhotelu Savoy.57 Nad fenoménem tzv.amerických barů se včeském prostředí pozastavoval též esejista ahistorik Josef Kroutvor, když mylně uvedl, že se snad první bar tohoto charakteru objevil roku 1920 vpražském paláci Rokoko nebo vKonviktu fungujícím vBartolomějské ulici spřestávkami dodnes.58 Pravdu měl nicméně vtom, když hovořil ovýskytu nových malých kabaretů, znichž nejvýraznějšími byly Orient, Chapeau Rouge, Boston-Bar, Tank bar, Palais rokoko, Montmartre adalší, které nabízely „im50 Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. 51 BUFFET, C., c. d., s.270. 52 HOSTIMIL, roč. XLVII., č.2, Praha 1930, s.26. 53 HOSTIMIL, roč. XLVII., č.45, Praha 1930, s.687. 54 HOSTIMIL, roč. XLIV., č.2, Praha 1927, s.21. Srov.HOSTIMIL, roč. XLVI., č.21, Praha 1929, s.287. 55 AUER, P., c. d., s.161. Srov.MOZR, T., Tři tváře…, s.13. 56 MILLER, A.— BROWN, J., Spirituous…, s.155. 57 MILLER, A.— BROWN, J., The Deans of Drink. The Amazing Lives & Turbulent Times of Harry Johson & Harry Craddock as Seen in aNew Light, London 2013, s.153. 58 Když vbaru houstl dým, in: Gastronomický silvestr aneb polární záře vkuchyni ve vltavském vysílání 31.12.2012— celodenní cyklus na téma světa gastronomie. OPEN ACCESS TOMÁŠ MOzr 89 provizovanou zábavu spojenou skonzumací alkoholu“.59 Postupem času se ovšem zábava nezdržovala pouze vcentru staré Prahy, nýbrž se rozpínala apřesouvala směrem na periférii, kdy můžeme vulici Radlické na Smíchově nalézt nově zřízený bar se jménem Special,60 nebo natrefíme, půjdeme-li ještě dále, na záměr Václava M.Havla ovybudování Barrandovských teras vroce 1929. Jejich součástí se roku 1937 stal Trilobit bar, jenž tvořil protiváhu masově navštěvované restaurace.61 Bar byl zbudovaný zčásti zopálených dřev anavazoval na provoz hlavní restaurace, která zavírala vdeset večer adávala tak možnost přesunout se do Trilobit baru otevřeného až do brzkých ranních hodin.62 Třebaže se může zdát, že večírky pořádané do samého rána ve veselé meziválečné době nemohlo nic narušit, oopaku přesvědčovala dohoda majitelů několika předních podniků oomezení zábavního programu,63 nebo nástup nacistů vNěmecku, kteří vbarech tradičně spatřovali semeniště všeho hříchu ajejich averze vůči „negroidní“ hudbě a„neněmeckým“ nápojům vedla ke krachu mnoha podniků, znichž nejvýraznějším se jeví Excelsior, soudobý největší hotel vEvropě známý pro své lázeňské služby.64 Hotel samotný poté jen na barovém provozu vydělal koncem dvacátých let vprůměru okolo dvou set tisíc říšských marek ročně.65 Problém tedy nebyl finančního rázu, nýbrž vlastnického. Jeho majitel byl totiž zarytý republikán, atak, když se chtěl při své předvolební kampani vhotelu ubytovat Adolf Hitler, byl odmítnut stím, že hotel je bohužel beznadějně plný. Majitel tím bral vpotaz nejen osobní preference, ale rovněž případné střety, protože velká část jeho mezinárodní klientely byli Židé. Toto odmítnutí mu nacisté nikdy nezapomněli.66 Některé bary, jako Adlon, však poklidně profitovaly neustále, což dokazuje ipublikace Das Adlon Hotel, zjejíž stránek lze zjistit, že hotel zůstával za třetí říše pořád jak místem luxusu, kde si hosté mohli ivzimě dopřát jahody, tak kulturním centrem, vněmž měl vroce 1934 projev kupříkladu Hermann Gőring.67 59 KROUTVOR, J., Pražská nároží 1890–1940, Praha, katalog kvýstavě plakátů zfondů Uměleckoprůmyslového muzea vPraze 1988. 60 HOSTIMIL, roč. XLIV., č.40, Praha 1927, s.578. 61 Vden otevření teras prošlo komplexem necelých padesát tisíc lidí ave víkendovém provozu následně areál navštěvovaly až tři tisíce lidí denně. Viz Barrandovské terasy, dostupné z: http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/barrand/terasy.htm. 62 ČECHTICKÝ, T., Barrandovské terasy bez prachu hvězd, dostupné z: http://instinkt.tyden.cz/ rubriky/ostatni/osud/barrandovske-terasy-bez-prachu-hvezd_25980.html. 63 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.43. 64 Popis hotelu ajeho vybavení. Viz Hotel Excelsior, in: Landesarchiv Berlin, Hotelbetriebs- -AG, ARep 225-01, Nr. B3838. 65 Zajímavým ukazatelem je vtomto ohledu právě rozmezí let 1926–1928, kdy způvodních 308 258 marek vroce 1926 klesl příjem zprovozování baru na 163 790 marek vroce 1927, aby se posléze dostal opět na 200 058 marek vroce 1928. Viz Hotel Excelsior, in: Landesarchiv, Hotelbetriebs-AG, A.Rep.225-01, Nr. B3838. 66 Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. 67 DEMPS, L.— PAESCHKE, C.L., Das Adlon Hotel, Berl–n 1997, s.73, 74. Srov.GABÁNY, S., German Bar Culture: AHistory, in: BROWN, J.— MILLER, A., Mixologist: The Journal of the European Cocktail, London 2009, s.122. OPEN ACCESS 96 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 unohou, jak dokazuje řada pohoršených poznámek stěžujících si především na přílišnou nahotu dívek vbarech akabaretech, kdy se objevovaly jisté soukromé večírky plné obnažených dívek, což dokládají vzpomínky Carla Zuckermayera na dívky zaměstnané pro servírování nápojů, které chodily kolem nahé vyjma transparentních stříbrných kalhotek se vzorem fíkového listu.108 Ona mravnost tak byla vždy spojována sženským elementem, který byl aje nedílnou součástí barového prostředí.109 Na American Bar ovšem můžeme pohlížet jako na revoluční prostředí, jež se stalo již od přelomu století průsečíkem pohlaví amístem podléhajícím emancipačnímu vývoji vtom smyslu, že do té doby bylo společné fungování vzábavním prostoru vcelku jasně definováno aseparováno, což lze vyvodit ztoho, že koktejly nebyly zpočátku neutrální vrozlišování pohlaví. Konzumace silnějších nápojů, tedy ikoktejlů, příslušela pouze mužům, zatímco ženám bylo souzeno popíjet fortifikovaná vína, případně brandy ze zdravotních důvodů.110 Zdravotní hledisko vsouvislosti sbarovým prostředím lze následně hledat ve filmovém zpracování satirické dvojice Voskovec aWerich snázvem Hej rup. Pro barovou kulturu je ve filmu důležitá hned úvodní scéna, vníž se vyskytuje postava rozmařilého továrníka Simonida, kterou hraje Jan Werich. Továrník se probouzí po dlouhém večírku, kdy jeho první myšlenkou je odpomoci si od kocoviny, proto si ordinuje koktejl Prarie Oyster, vpřekladu Prérijní ústřice.111 Tím jen potvrzuje onen předpoklad, že barman musí disponovat hlubokými znalostmi amít tzv.zaručený lék na všechny neduhy, kdy stále ještě fungoval obecně rozšířený názor, že alkohol léčí. Populární vtomto ohledu byla zejména léčivá vína obsažená vmravoučných příbězích.112 Dokladem budiž prezentace Becherovky ze třicátých let jako tzv.magenlikör pro pomoc při žaludečních potížích. Samotný koktejl Prarie Oyster byl potom vmeziválečném období oblíbený arozšířený do takové míry, že jej můžeme zaznamenat například ivpovídce Sally Bowles od Christophera Isherwooda, kde navíc kromě receptury hlavní postava prohlásí, že „prakticky žije na tomto koktejlu“.113 Jedním zvelmi podstatných pocitů při návštěvě barového prostředí mohla být iotázka cenové relace, která je patrná téměř ze všech záznamů. Přesto nejvýstižnější je opět ve zmíněném filmovém zpracování, kde je více než vypovídající průpovídka továrníka Simonida při vkládání peněz do barové pokladny: „… nenasytné šuple, nažer se.“114 Spřihlédnutím ktěmto adalším několika vyjádřením můžeme soudit, že situace acenová hladina nabídky vbarech působila značně nejednoznačně, kdy občas byly poskytované služby považovány za adekvátně ohodnocené, aby byly za okamžik odsouzeny jako „přehnané“.115 108 GILL, A., ADance Between Flames: Berlin Between the Wars, New York 1993, s.85. 109 HOSTIMIL, roč. XLV., č.11, Praha 1928, s.156. 110 CARLIN, J., c. d., s.94. 111 Hej— rup! (Hej— rup!, Martin Frič, Československo, 1934, Československý státní film). 112 VOŠÁHLÍKOVÁ, P., Zlaté časy české reklamy, Praha 1999, s.42. 113 ISHERWOOD, Ch., Goodbye to Berlin, New York 2012, s.29. 114 Hej— rup! (Hej— rup!, Martin Frič, Československo, 1934, Československý státní film). 115 MOZR, T., Fenomén…, s.65. OPEN ACCESS TOMÁŠ MOzr 97 Za neopomenutelné zachycení barové kultury ajejích aspektů lze pokládat srovnání české hospody amoderní americké atrakce vpodobě baru ve sloupku vLidových novinách z15. prosince 1937, který napsal Karel Poláček: „Hospody jsou místa, kde se člověk staví, kam si zaskočí akde se sedí; naproti tomu bary jsou místnosti, kam se chodí. Hospody jsou nad zemí, bary však ve sklepě. Hospody zevnějšku zdobí štíty, uvnitř pak plakát hospodářské výstavy. Bar láká světelnou reklamou, vnitřek pak je vybaven exotickým přepychem. Vhospodách jsou ženy ve slohu barokním, vbarech zříš dámy vystavěné ve stylu konstruktivistickém. Do barů se nechodí na pivo, proto tu není místo pro politiku ani pro osvětovou činnost, vbaru se nikdy neusídlí čtenářská beseda aani vzájemně se podporující vzdělávací spolek. Vbarech se pijí koncentrované lihoviny, aproto málo tu bývá místa pro vzdělanost, málokdy se vbaru mluví oúrodě nebo opočasí. Vhospodách bývá hudba jen oslavnostních příležitostech, jako je posvícení nebo vepřové hody. Tato hudba se ozývá zvukem estam, estam, dudlaj, dudlaj, džindadra. Vbaru pak hudba mňouká, huhňá achrochtá. Vbaru zrovna jako hospodě se užívá života, ale izde zřídka kdy kvete zločin veřejného násilí amálokdy někoho probodnou. Spíše se do baru uchylují lidé obtíženi zločinem nebo defraudandi. Některé hospody mají stoletou historii, proto ve zdech hostinců sídlí skřítkové amnohdy zde straší duše nevykoupené. Hostince jsou staré jako svět, stálé jako střídání ročních období. Hospody jsou instituce. Život barů je však prchavý. Vbaru se nikdy neusadí skřítkové anikdy tu nestraší. Bary nejsou instituce, bary jsou móda.“116 Zuvedených informací vprůběhu komparace Berlína aPrahy je očividné abylo prokázáno, že se Karel Poláček vtomto ohledu mýlil, když prohlásil, že bary nebyly institucemi, neboť byly postupně ukotveny ilegislativně, jak tomu nasvědčuje včeském pojetí vládní nařízení č.254, Odávkách za správní úkony ze dne 22. prosince 1926.117 Ačkoli na druhou stranu měl pravdu vtom, že American Bar byl módním fenoménem, jenž reagoval na nové trendy, poválečné cítění rezonující v„žízni“ po zábavě atouze společnosti se uvolnit, ať už tancem či míšeným nápojem vkřehkých mantinelech míru. ABSTRAKT AMERICAN BAR: FENOMÉN ZÁBAVY VNĚMECKÉM AČESKÉM POJETÍ PŘÍSPĚVEK KDĚJINÁM BAROVÉ KULTURY VE STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU VMEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ Studie zachycuje formování evropské barové scény vmeziválečném období vrámci specifického fenoménu zábavy, jímž byl tzv.American Bar, který se stal symbolickým centrem pro společenská setkání elit, ale také katalyzátorem pro sociální pokrok, coby otevřený komunikační prostor mezi pohlavími. Hlavní náplní studie je zaměření se na rozbor instituce American Bar jako složky vprocesu „amerikanizace“ za pomoci komparace vývoje sledovaného fenoménu vevropských metropolích. Autor vněm pojednává ojednotlivých společných aspektech irozdílech zmnoha různých hledisek 116 Když vbaru houstl dým, in: Gastronomický silvestr aneb polární záře vkuchyni ve vltavském vysílání 31.12.2012— celodenní cyklus na téma světa gastronomie. 117 HOSTIMIL, roč. XLVIII., číslo 15, Praha, 1931, s.155. Srov.MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.42. OPEN ACCESS 98 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 skrze celkovou atmosféru barového prostředí, formy propagace baru, spolkovou činnost, profesionální složky baru ajeho každodenní sociokulturní vliv na život konzumentů. Pro analýzu vývoje fenoménu byly zvoleny Berlín aPraha jako dvě metropole, vnichž se realizace poválečného cítění aintenzita projevů nové vlny požitkářství související se zvyšující se životní úrovní neustále dostávaly do blízkého kontaktu. American Bar by proto vrámci daného srovnání měl být nastíněn jako jistá zcela unikátní ukázka společných zákonitostí zoblasti gastronomické kultury aoblíbené noční zábavy, avšak disponující odlišným dlouhodobým vývojem. KLÍČOVÁ SLOVA American Bar; barová kultura; Berlín; Praha; střední Evropa mezi válkami ABSTRACT This study shows the formation of the European bar scene in the interwar period in the context of aspecific phenomenon of entertainment, so called the American Bar which became the symbolic point of social gathering for elites. However, it was the catalyst for social progress as an open communication space between genders. The main aim of this study focuses on acomprehensive analysis of the American Bar and its development as the component in the process of “Americanization“, based on the comparison of European cities. It also outlines the various common aspects and differences from many perspectives through the overall atmosphere of bar, forms of bar promotion, the activities of associations, professional components of bar and the everyday socio-cultural impact on the lives of consumers. For an analysis of the phenomenon were chosen Berlin and Prague as two metropolis in which the implementation and intensity of post-war feelings and the option for the new wave of hedonism associated with rising living standards could constantly get into close contact. That is why, American Bar should be perceived and managed under the comparison, while it should be outlined as aspecific example of common principles in the field of gastronomic culture and popular kind of entertainment during night-time, but possessing different long-term development as well. KEYWORDS American Bar; Culture of Bar; Berlin; Prague; Central Europe 1918–1938 Tomáš Mozr The Research Centre for Cultural and Historical Geography, Department of Social Geography and Regional Development, Faculty of Science, Charles University [email protected] OPEN ACCESS