American Bar: fenomén zábavy v německém a českém pojetí. Příspěvek k dějinám barové kultury ve středoevropském prostoru v meziválečném období
Abstract
81
Full text
American Bar: fenomén zábavy vněmeckém ačeském pojetí Příspěvek kdějinám barové kultury ve středoevropském prostoru vmeziválečném období1 Tomáš Mozr Vrámci fenoménu tzv.American Bar můžeme spatřovat určité pojítko aspolečný jmenovatel, za nějž by bylo možné pokládat pomyslnou „žízeň“, která se probudila vpoválečném veselí, umožněném nárůstem životní úrovně avolného času vběžném životě.2 Pocit, že vše musí být nyní nebo už to nebude nikdy, protože, jak ironicky prohlásil Friedrich von Hardenberg: „Po nešťastné válce se musí psát komedie.“3 Ovšem alespoň podle výpovědí jednotlivých aktérů meziválečného období můžeme zaznamenat, že se jednalo okomedii sponěkud trpkým isladkým nádechem: „Prvá léta po světové válce, kdy žili jsme svět od základů změněný, bolestně rozvrácený, vyděšený hrůzou černých let krveprolití, vdnech ustavičných tragédií, vdnech politických asociálních otřesů, vdrásavé nejistotě zítřků, velektro-dramatickém napětí světové atmosféry, vníž zněly poplašné výkřiky hospodářských akulturních krizí isociálního zemětřesení, hrozby revoluce před branami světa— tato prvá léta po válce postavila nás před poměry askutečnosti zjádra nové, doprostřed světa, jenž se stal naprosto nepodobným světu, vněmž žila, pracovala azestárla předchozí generace.“4 Novinář apozdější emigrant Výmarské republiky, Sebastian Haffner, ve své knize Příběh jednoho Němce šel ještě dál, když na rovinu shrnul: „Měli jsme za sebou velkou válečnou hru ašok ztoho, jak skončila; obrovskou deziluzi zpolitického průběhu revoluce ateď zas dennodenně před očima zhroucení všech životních pravidel, bankrot stáří azkušenosti. Prošli jsme už řadou protikladných vyznání. Nejdřív jsme 1 Tento výstup vznikl vrámci projektu „American Bar“ jako sociokulturní fenomén evropských metropolí: Londýn, Berlín, Praha řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vPraze zprostředků Specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2014. Výstup by měl být komparativním příspěvkem kdějinám barové kultury vzápadní astřední Evropě, mapující obzvláště Berlín aPrahu, azároveň by měl dokumentovat sociokulturní fenomén noční zábavy, kterým byl American Bar v„uvolněné“ proměnlivé době mezi válkami. 2 PUGH, M., We Danced All Night: ASocial History of Britain Between the Wars, London 2009, s.216. Srov.BŘÍZA, A., Athény na Sprévě jsou mrtvé, Chicago na Sprévě se rodí, in: Dvacáté století— The Twentieth Century, č.1, Praha 2006, s.292. 3 BŘÍZA, A., c. d., s.296. 4 TEIGE, K., Manifest poetismu, in: RED, měsíčník pro moderní kulturu, ročník I., 1927–1928, s.318. OPEN ACCESS
82 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 byli pacifisti, potom nacionalisti, později si nás podmanila marxistická osvěta. Existovalo ještě něco, co nás mohlo nadchnout?“5 Zválečného chaosu nicméně povstala generace, která sice nevěděla, co dalšího by ji mohlo nadchnout, ale zaručeně toužila po čemkoliv, co jí pomůže oslavit přežití let minulých, aproto všude panovala láska kpřítomnému okamžiku.6 Nadešel čas pro rozmarná léta neutuchajícího nadšení atechnického pokroku. Doba, vníž bylo všechno možné avše se stalo zkušeností. Zkušeností svelkým Z, jako by ono Zznamenalo úplně vše— zkázu, zmar, zábavu, zlom, zisk, či zcela zásadní změnu.7 Vmanifestu poetismu, autentického českého uměleckého směru dvacátých let, který se vpoválečné euforii jazzových rytmů usadil vkavárnách amoderních barech, se vroce 1924 Karel Teige trefně vyjádřil, že „štěstím je komfortní byt, střecha nad hlavou, ale iláska, výborná zábava, smích atanec“.8 Vjedné větě tak shrnul povahu mladé generace, jež měla onen potenciál zářit na nebi Evropy, vystihl její skepticismus, pragmatičnost, ale ijednolitý optimismus, víru, že vše zlé je snad pro něco dobré. Zaznamenal touhu žít, anebo zemřít vnovém kolektivním dobrodružství.9 Výpověď jednoho Němce proto jen dokresluje tón doby: „Rázem se objevily nesčetné bary anoční kluby. Mladé páry vířily po ulicích zábavních čtvrtí jako ve filmu ohorních deseti tisících. Kam se člověk podíval, tam se někdo ve spěchu zabýval láskou.“10 Láska ovšem získala trochu pomíjivý apřevrácený charakter, kdy se dokonce můžeme dozvědět, že „mladé dívky se hrdě vychloubaly, že jsou perverzní; být ještě všestnácti letech podezřívána zpanenství platilo za potupu, každá chtěla osvém dobrodružství vyprávět…“.11 Adoba přála novým příběhům, neboť „mezi tolikerým utrpením, zoufalstvím ažebráckou bídou se dařilo horečnému horkokrevnému mládí, chuti si užívat avšeobecné karnevalové náladě“.12 Společnost zachvátila dříve okrajová pozlátka, která se stala každodenní rutinou. Do popředí zájmu se dostaly kupříkladu uhlazenější vozy dostupné širším vrstvám obyvatel, rozhlasové vysílání uspokojující nově informační hlad obyvatel azvyšující vedle tisku společenskou angažovanost, biograf, coby denní opium statisíců lidí, nebo jazz, připomínající svými surovými tóny nedávný „křik“ války ainspirující knejrůznějším tanečním kreacím.13 Navzdory uvedeným souvislostem však analyzované lokality fenoménu American Bar disponovaly různorodým vývojem. Vpoválečné éře proti sobě stavíme rozvrácené, poražené azlomené Německo transformující se po neúspěšných revolučních 5 HAFFNER, S., Příběh jednoho Němce. Vzpomínky na léta 1914–1933, Praha 2002, s.66. 6 DORÚŽKA, L., Jak se Praha bavila, in: Pražská nároží 1890–1940, Praha, katalog kvýstavě plakátů zfondů Uměleckoprůmyslového muzea vPraze 1988. 7 FRIEDRICH, O., Before the Deluge: APortrait of Berlin 1920s, New York 1995, s.12. 8 KROUTVOR, J., Pražský chodec. Dějiny českého plakátu 1890–1945, Praha 1985, s.90. 9 HAFFNER, S., c. d., s.72. Srov.BŘÍZA, A., c. d., s.292. 10 HAFFNER, S., c. d., s.62. 11 BŘÍZA, A., c. d., s.300. 12 HAFFNER, S., c. d., s.62. 13 HUTTON, M., All Twenties London: Sex, Shopping and Suburban Dreams, Brighton 2012, s.16. Srov.ACKROYD, P., Londýn: Biografie, Praha 2002, s.661. OPEN ACCESS
TOMÁŠ MOzr 83 pokusech ve Výmarskou republiku,14 anově vzniklé Československo plné nadějí aideálů plynoucích znečekaně nabyté svobody skonstantním problémem národnostních menšin, které mohly, ale nemusely nalézt svého naplnění.15 Aprávě na pozadí těchto událostí se objevoval fenomén American Bar, který svým každodenním rozsahem anabídkou přesahoval ducha doby. Nicméně až vmeziválečné éře se etabloval jako klasický sociokulturní prvek, jímž bychom do jisté míry astrochou nadsázky mohli měřit „vyspělost“ dané civilizace. I) Když řeknu ‚náš svět‘, vy víte, který ‚svět‘ mám na mysli. Svět naplněný krásnými stavy mysli, zvuky, chutěmi avůněmi, úžasnými interiéry ahistorií. Ano, toto je ‚barový svět‘. Svět, kde se zastaví čas, potíže jsou odhozeny stranou. Svět, kde záleží pouze na lidských bytostech akde jsou místnosti zaplněny mnoha aurami, místo, kde reálná zkušenost je každodenní skutečností atato zkušenost se stává pro nás všechny zásadní. Jiří „George“ Němec16 Vdnešní uspěchané době si již málokdo uvědomuje, jak přirozeným prvkem pro běžný městský kolorit je instituce baru, kdy již není považována za cosi exotického, za novinku zdalekých krajin disponující zářivými barvami neonových nápisů, zatímco uvnitř čeká neobvyklá nabídka neznámých cocktails.17 Apřesto se můžeme setká vat sprvními poznámkami ovpádu této cizorodé formy obsluhy do osvědčené atradičně fungující evropské gastronomické soustavy od poloviny 19. století až po čisté záznamy fascinace zpočátku 20. století.18 Chceme-li přistupovat krozboru zrodu acelkového významu instituce American Bar jako evropského fenoménu první poloviny 20. století, je žádoucí si nejprve osvětlit, co daný přívlastek american mohl znamenat, jak si jej lze vykládat aco reprezentoval. Historik Joseph Carlin zasazuje rámec termínu American Bar do transatlantických vazeb, kdy se domnívá, že šlo odůsledek cestovního ruchu umožněný zvýšením životní úrovně atechnologickým pokrokem vdopravě, kdy se Evropa aAmerika staly bližší než dříve, atedy dostupnější širší kulturní výměně. Za stěžejní prosazení této formy servisu nicméně mylně považuje působení amerických jednotek za první světové války arostoucí počet amerických studentů na evropských univerzitách vmeziválečném období.19 Ktomuto tvrzení přispěl svým náhledem imajitel Tony’s american baru Igor Mihalus, podle něhož lze hledat spojitost přívlastku american se „šťastnými“ dvacátými lety vAmerice, jenž vsoučasnosti právě nejvíce evokují 14 BUFFET, C., Berlín, Praha 1999, s.229–235. 15 KÁRNÍK, Z., Malé dějiny československé (1867–1939), Praha 2008, s.422. 16 NĚMEC, J., Zpráva vlahvi, in: Bohemian bar magazíne, ročník I, číslo 1, Praha 2012. 17 MOZR, T., American Bar: Příspěvek ke specifickému fenoménu sociokulturních dějin meziválečného Československa, in: Dvacáté století— The Twentieth Century, č.2, Praha 2013, s.55. 18 CARLIN, J.M., Cocktails: AGlobal History, Londýn 2012, s.56. 19 CARLIN, J.M., c. d., s.56, 60. OPEN ACCESS
84 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 typické uvolněné mravy té doby,20 čímž snad ani nemohl být dále pravdě, protože označení American Bar se začalo objevovat ještě, než dvacátá léta nastala. Naopak je možné se snáze přiklonit, vzhledem klogickému geografickému vysvětlení, ktezi, že tento pojem byl donedávna na americkém kontinentu téměř neznámý, neboť tamější bary nemůžou být přece jiné než americké. Pojem tak vznikl znutnosti pojmenovat průnik nové, originální formy servisu, která se začala vjednotlivých lokalitách prosazovat vodlišných časových sekvencích od poloviny 19. století. Jisté ale je, že označení proniklo jako specifická forma obsluhy právě ze své kolébky vAmerice ve snaze orozšíření nabídky azískání širší klientely. Některé evropské hotely akavárny uvádějící koktejly do nabídky svých služeb dokonce zpočátku přistupovaly ktomu, že své bary nazývaly jednoduše „American Bar“.21 Ztohoto výkladu je tudíž patrné, že první bary vEvropě byly zřejmě všechny ryze klasické American Bar ajejich diferenciace, či chcete-li „emancipace“, nastala až postupným ustálením daného servisu. Včeských zemích za pomyslný mezník voblasti konzumace míšených nápojů, které jsou jednou zpřirozených součástí barové kultury, zejména instituce American Bar, lze považovat zmínku oprozatím prvním známém servisu míšeného nápoje na českém území při korunovaci císaře Františka I. na českého krále vroce 1792, kde jsou dokonce podány údaje zrcadlící sociální hledisko včetně toho, že byly nápoje určeny vznešenějším hostům, což jasně evokuje iztoho vyplývající zřetelnou finanční zátěž celého podniku.22 Oproti tomu vněmeckém pojetí údajně sahá historie míšených nápojů ještě dále, očemž svědčí poznámka Harryho Schraemliho, že „za nejstarší míšený nápoj, který patří do tzv.amerických nápojů, počítám julep. Zmínku oněm jsem našel vjedné kuchařské knize zroku 1540“.23 Ačkoli dodnes název dané kuchařky není známý, je možné tuto glosu považovat za podnět kdalšímu bádání. Opravdové kořeny barové kultury vNěmecku lze však vztahovat až do druhé poloviny 19. století, kdy se vrámci už sjednocené země objevilo vroce 1882 páté vydání Das Buch der Getränke od Charlotte Wagner.24 Skutečný nástup barové kultury nicméně nadešel až od devadesátých let 19. století, kdy se obzvláště konkrétně pro Čechy stal American Bar vroce 1891 přelomovým prvkem ve volnočasových aktivitách, kdy byl kvidění jako součást Jubilejní výstavy vpavilonu č.5.25 Již od tohoto momentu můžeme pozorovat německo-českou barovou spolupráci, neboť stánek vamerickém stylu snabídkou ledových nápojů, 20 Rozhovor sIgorem Mihalusem, který vedl Tomáš Mozr dne 29.3.2012 vTony’s american baru. 21 CARLIN, J.M., c. d., s.60. 22 HOSTIMIL, roč. XXXI., č.1, Praha 1914, s.314. Srov.MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie, historie, management, Praha 2009, s.33.; MOZR, T., Fenomén instituce baru jako součást životního stylu za „První republiky“, bakalářská práce, Univerzita Karlova vPraze, Ústav českých dějin, Praha 2012, s.20. 23 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.30. 24 MOZR, T., Tři tváře trinkkultur, in: BARLIFE, roč.10, č.59, Praha 2013, s.13. 25 Sto let práce: zpráva ovšeobecné zemské výstavě vPraze 1891 na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 vPraze, díl III., Praha 1893–1895, s.236. Srov.MOZR, T., Napříč prachem času, in: BARLIFE, roč.10, č.58, s.22.; SOUČKOVÁ, J., c. d., s.31. OPEN ACCESS
TOMÁŠ MOzr 85 který byl instalován napravo od hlavního vchodu do areálu aoznačen číslem pět, provozovali pánové Jan Procházka aJindřich Grass zBrém.26 Tento počin můžeme posuzovat „jako pomyslné počátky barového cateringu vČechách, ovšem firma Procházka &Grass nepřinesla jen nápoje, ale celý kolotoč atrakcí aprodejních triků černošskou obsluhou počínaje aživou hudbou či koktejly konče“.27 Exotiku tzv.amerických ledových nápojů, jak byly prezentovány, můžeme zároveň spatřit na historicky první fotografii servisu míšeného nápoje vČechách ve druhém dílu monografie Sto let práce. Snímek podle výkladu emeritního barmana apublicisty Alexandra Mikšovice zachycuje „stolek vzahradě spojené sbarem. Sedí uněho dva muži ažena, kteří mají před sebou sklenice, znichž čouhají brčka“.28 Na fotografii navíc hostům sekundoval obsluhující černoch sdalším nápojem na tácku. Při bližším zkoumání se ale dozvídáme, že toto není jediná fotografie, tudíž se můžeme seznámit svýhledem na část baru, interiérem, obsluhou stánku akapelou, jež zde účinkovala.29 Zjiných dokumentů také plyne, že ledové nápoje očividně hrály svými jmény jako Bivoj, Palcát či České kvítko na národní notu, ačkoli jejich cena 25 korun za jeden koktejl se již nejevila příliš lidově.30 Zdobových záznamů je rovněž možné se dozvědět otom, že na mezinárodní elektrotechnické výstavě ve Frankfurtu nad Mohanem vroce 1891 se vyskytoval celý pavilon zasvěcený instituci American Bar, stejně jako lze nalézt poznámku otom, že vté době už iHamburk disponoval dvěma americkými bary.31 Vpozdějších pramenech můžeme narazit dokonce na konkrétnější údaje referující otom, že vHamburku byl roku 1909 otevřen impozantní Atlantic Kempinski „snejnovějším technickým zařízením ahotelovým barem“.32 Od roku 1891 získal tedy zřejmě American Bar pozici nepostradatelného elementu významnějších událostí. Důkazem onovém trendu může být ijeho další výskyt, tentokrát na hospodářské průmyslové výstavě vHradci Králové vroce 1894, kde se všem vryl do paměti: „Vedle Hořického pavilonu vAmerican-Baru p. Jan Procházka zPrahy (zjubilejní výstavy pražské známý American-Bar-Keeper) měl výčep apřípravu amerických nápojů všeho druhu, ledových ihorkých, najmě prvnějších, znichž vedle různých amerických limonád, české speciality ā la Chudý Jeník, Mařenka, Bivoj aj. nejjemnější likéry avína výstavním hostům byly podávány.“33 Následujícími příklady 26 Ilustrovaný průvodce všeobecnou zemskou jubilejní výstavou sprůvodcem Prahou, (vydal Agitační komitét pro obeslání Zemské jubilejní výstavy r. 1891, redigoval Josef Kafka), Praha 1891, s.97. Srov.Sto let práce…, díl III., s.236.; MOZR, T., Napříč prachem…, s.22.; MIKŠOVIC, A., Bar do kapsy: Průvodce koktejlovou planetou, Praha 2012, s.14. 27 MOZR, T., Napříč prachem…, s.22. 28 MIKŠOVIC, A., Bar do kapsy…, s.15. 29 Tamtéž. 30 MOZR, T., Napříč prachem…, s.22. Srov.Ilustrovaný průvodce…, s.97. 31 MILLER, A.— BROWN, J., Spirituous Journey aHistory of Drink. Book Two: From Publicans to Master Mixologists, Londýn 2009, s.123. 32 Historische Entwicklung der Barkultur, dostupné z: http://www.shaker-online.de/bar-historie1902-1959.htm. Srov.MOZR, T., Tři tváře…, s.14. 33 MIKŠOVIC, A., Bar do kapsy…, s.15–16. OPEN ACCESS
86 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 může být vzpomínka zČíšnických listů na americkou expozici českých imigrantů na Národopisné výstavě vPraze vroce 1895, kde velké pozdvižení způsobila hlavně černošská obsluha.34 American Bar se postupem času ustálil nejen jako novinka na společenských akcích nejrůznějšího druhu, ale pronikl také jako nepostradatelná část do hotelových komplexů adalších pohostinských zařízení, které kladly velký důraz na modernitu aprvotřídní služby. „Legendárním hotelem aznačkou luxusu se ve své době stal Adlon“35 situovaný vsamém centru Berlína na začátku bulváru Unter den Linden. Ojeho výstavbu se zasadil sám král aotevřen byl 23. října 1907.36 Bar vamerickém stylu byl unikátní, kromě nové extravagantní atmosféry aspeciální nabídky, především pro svou lokaci, kdy byl vpřímém spojení shalou, ale zároveň dostatečně stranou, obohacen navíc vlastním vchodem zulice, což mu umožňovalo fungovat inezávisle na provozu hotelu.37 Adlon ale nebyl jediným místem snabídkou tzv.amerických nápojů. Konkurovaly mu kupříkladu první mezinárodní hotel vBerlíně Kaiserhof, Queen bar, oblíbený aznámý ve dvacátých letech díky uměleckému ztvárnění George Grosze, či Café Bauer poukazující na teorii, že American Bar nefungoval jen jako součást hotelů, ale vyvíjel se též zkavárenského prostředí,38 což dokumentují ikusé zprávy typu: „každá kavárna měla svůj american bar, kde se podávaly americké drinky.“39 VPraze byl ve srovnání sAdlonem otevřen opět let později vpodzemním podlaží Obecního domu hlavního města Prahy podobně aspirující bar vamerickém stylu.40 Za tímto barem ovšem nestál ani král, ani možnost do něj lehce vstoupit. Jeho primární účel byl stát se doplňující součástí moderního gastronomického komplexu.41 Opozvolné proměně svědčí rovněž záznam zOstravska reflektující prvopočátky barové kultury vČechách, vněmž lze hledat ekvivalentní vývoj zkavárenského prostředí sBerlínem, protože se údajně vmístním American Bar pohyboval zručný barman sbohatou fantazií pro přípravu koktejlů, čímž zvyšoval atraktivitu podniku.42 Své rozšíření azdánlivou lukrativní nabídku barů posléze reprezentoval ifakt, že za barem pracoval vpředválečném období dokonce budoucí německý kancléř aprvní německý prezident, Friedrich Ebert.43 34 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.31–32. Srov.SOUČKOVÁ, J., Význam emocí vmarketingové komunikaci českých koktejlových barů, magisterská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Zlín 2012, s.31. 35 MOZR, T., Tři tváře…, s.13. 36 Tamtéž. Srov.ADLON, L., Hotel Adlon Berlin, Berlin 1909.; AUER, P., Adlon Berlin, Berlin 1997, s.100. 37 ADLON, L., c. d., s.20–21. 38 The Berlin of George Grosz: Drawings, Watercolours and Prints 1921–1930, ed. Antony Wood, London 1997, s.180. Srov.Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. 39 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.82. 40 MIKŠOVIC, A., Česká mixologie historicky I., dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/ clanek/koktejlova-kultura/historie_mixologie_koktejl_mik. 41 HOSTIMIL, roč. XXVII., č.19, Praha 1910, s.378. 42 Tamtéž. 43 FRIEDRICH, O., c. d., s.26. OPEN ACCESS
TOMÁŠ MOzr 87 Oteorii podporující transformaci barů zkaváren, jakožto samostatných odbytových středisek, referuje dále sdělení ootevření nové vinárny bývalým kavárníkem Rudolfem Löblem vulici Templové pod názvem Bonbonniére-Bar.44 Do jaké míry však byla vinárna věrná svému názvu, můžeme jen polemizovat. Poukazuje ovšem, navzdory omezenému výskytu pramenů, na skutečnost, že iskrze nedostatek surovin, se etablování fenoménu vobdobí první světové války nezastavilo, aby následně mohlo vdobě meziválečné dosáhnout svého vrcholu. II) Rakouský prozaik, esejista abásník Stefan Zweig popsal, že vnovém „velkém“ Berlíně dvacátých let „bary, zábavní parky ahospody rostou jako houby po dešti“.45 Město na Sprévě, jak trefně vyjádřil Aleš Bříza „lákalo, stejně jako odpuzovalo,“ neboť „každý zde našel to, co hledal aviděl pouze to, co vidět chtěl“.46 American Bar byl tedy perfektním místem pro uvolněné mravy Berlína dvacátých let, kdy kromě nabídky zapadající do nadšení zamerické kultury, přirozeně nabízel nevázané prostředí, vněmž nebylo žádných pravidel určujících, kdy má host přijít aodejít, vjaké části sedět apod. Host mohl přijít aodejít, kdy se mu zachtělo, mohl sedět, kde avedle koho se mu zachtělo.47 Oproti tomu Praha, oníž její primátor Karel Baxa vroce 1936 ve své stati Praha svým hostům prohlásil, že je srdcem Evropy aprůsečíkem kultur, vjejíž kamenné tváři jsou vytesány ivlivy současnosti,48 se nenacházela vpoválečné době vnijak idylické situaci. Obyvatele Prahy, která se stala centrem elit nové vzniklé republiky, nicméně zasáhl vpoválečných letech markantní nárůst nových amerických barů, nejen díky přelomovému prostorovému řešení vpodobě barového pultu, ale zejména pro jedinečnou nabídku barových nápojů, ponejvíce potom koktejlů, jejichž předpisy se dostávaly dokonce na stránky deníků typu Lidové noviny či Národní listy.49 Podle dobových zpráv lze vyvozovat, že vPraze docházelo kjistému přesunu nočního života zdříve velmi rušného Starého Města pražského do okolí Václavského náměstí, což odpovídalo iberlínské proměně, kdy vpoválečné době vznikla migrační vlna zábavy, jež se označovala jako Der Zug nach Westen, doslovně řečeno „Vlak na západ“. To znamenalo přesun mnoha podniků zoblasti Friedrichstrasse abulváru Unter den Linden 44 HOSTIMIL, roč. XXXIV., č.24, Praha 1917, s.385. Srov.MIKŠOVIC, A., Česká mixologie historicky II., dostupné z: http://www.gastroprofesor.cz/clanek/koktejlova-kultura/historie_ bar_miksovic_ceska. 45 BUFFET, C., c. d., s.263. 46 BŘÍZA, A., c. d., s.289. Srov.METZGER, R., Berlin in the Twenties: Art and Culture 1918–1933, London 2007, s.25, 28. 47 Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. Srov.„Cocktail menu jsem udělal podle toho, co bych si dal sám“, dostupné z: http://www.barovenoviny.cz/?p=7799. 48 BAXA, K., Praha svým hostům, in: Praha svým hostům, Praha 1936, s.3. 49 Cocktaily, Lidové noviny, 22.12.1929, roč.37, č.643, s.24. Srov.Barové nápoje, Národní listy, 27.9.1931, roč.71, č.265, příloha s.11. OPEN ACCESS
88 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 západněji směrem na Kurfűrstendamn aPostdammer Platz,50 kde se mohli turisté uchýlit do nočních lokálů vamerickém stylu jako Mississippi, Peloponnes nebo Mikado.51 Dokladem opodobném migračním přesunu zábavy vPraze budiž zmínka, že byla vKrakovské ulici uVáclavského náměstí otevřena nová kavárna stanečním barem aAmerican bufetem,52 nebo opětovná poznámka oBonbonniere baru, který na stejné adrese znovuotevřel pan Rudolf Škopek.53 Zvěsti odalších barech potvrzující hojnost arozmanitost barové kultury se následně kontinuálně vyskytovaly na stránkách odborného časopisu HOSTIMIL. Za pozornost stojí kupříkladu kavárna snázvem Boston-Bar, jež byla situována také poblíž Václavského náměstí vulici Na Můstku, přičemž zprávy otomto podniku, dříve známém jako Mikado, nám většinou referují ozměnách majitele ajejich předešlé praxi.54 Jednoduchá informace ozměně majitele podniku, jichž bychom nalezly celé desítky, přitom nečekaně poukazuje na kulturní paralelu, která mohla, azároveň nemusela, být odrazem vzájemného ovlivňování aspolupráce mezi českou aněmeckou barovou scénou, kdy můžeme zjistit, že se rovněž vBerlíně vyskytoval podnik stejného jména. Navzdory poválečnému přenesení zábavy, zůstával vrámci Berlína meziválečnou ikonou hotel Adlon, který se řadil ve dvacátých letech mezi nejvyhlášenější vEvropě adeník Der Berliner Morgenpost jej přirovnal ksvětovým hotelům jako Ritz vPaříži, Savoy vLondýně či Waldorf-Astoria vNew Yorku,55 přičemž jako jediný berlínský bar se dostal na seznam tehdejších tzv.nejlepších „tekutých“ míst na světě doporučovaných zámožnějším cestovatelům knavštívení vknize Harryho McElhonea Barflies and Cocktails: 300 Recipes.56 Ojeho kvalitách svědčí rovněž nabídka hotelu Ritz, směřovaná vdobě nedostatku kvalitního personálu po prohibici, který navrhoval pomyslné transatlantické výměny, kdy projevil zájem právě ojakéhosi „Augusta“ zhotelu Adlon, Franka Meiera zpařížského hotelu Ritz aHarryho Craddocka zhotelu Savoy.57 Nad fenoménem tzv.amerických barů se včeském prostředí pozastavoval též esejista ahistorik Josef Kroutvor, když mylně uvedl, že se snad první bar tohoto charakteru objevil roku 1920 vpražském paláci Rokoko nebo vKonviktu fungujícím vBartolomějské ulici spřestávkami dodnes.58 Pravdu měl nicméně vtom, když hovořil ovýskytu nových malých kabaretů, znichž nejvýraznějšími byly Orient, Chapeau Rouge, Boston-Bar, Tank bar, Palais rokoko, Montmartre adalší, které nabízely „im50 Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. 51 BUFFET, C., c. d., s.270. 52 HOSTIMIL, roč. XLVII., č.2, Praha 1930, s.26. 53 HOSTIMIL, roč. XLVII., č.45, Praha 1930, s.687. 54 HOSTIMIL, roč. XLIV., č.2, Praha 1927, s.21. Srov.HOSTIMIL, roč. XLVI., č.21, Praha 1929, s.287. 55 AUER, P., c. d., s.161. Srov.MOZR, T., Tři tváře…, s.13. 56 MILLER, A.— BROWN, J., Spirituous…, s.155. 57 MILLER, A.— BROWN, J., The Deans of Drink. The Amazing Lives & Turbulent Times of Harry Johson & Harry Craddock as Seen in aNew Light, London 2013, s.153. 58 Když vbaru houstl dým, in: Gastronomický silvestr aneb polární záře vkuchyni ve vltavském vysílání 31.12.2012— celodenní cyklus na téma světa gastronomie. OPEN ACCESS
TOMÁŠ MOzr 89 provizovanou zábavu spojenou skonzumací alkoholu“.59 Postupem času se ovšem zábava nezdržovala pouze vcentru staré Prahy, nýbrž se rozpínala apřesouvala směrem na periférii, kdy můžeme vulici Radlické na Smíchově nalézt nově zřízený bar se jménem Special,60 nebo natrefíme, půjdeme-li ještě dále, na záměr Václava M.Havla ovybudování Barrandovských teras vroce 1929. Jejich součástí se roku 1937 stal Trilobit bar, jenž tvořil protiváhu masově navštěvované restaurace.61 Bar byl zbudovaný zčásti zopálených dřev anavazoval na provoz hlavní restaurace, která zavírala vdeset večer adávala tak možnost přesunout se do Trilobit baru otevřeného až do brzkých ranních hodin.62 Třebaže se může zdát, že večírky pořádané do samého rána ve veselé meziválečné době nemohlo nic narušit, oopaku přesvědčovala dohoda majitelů několika předních podniků oomezení zábavního programu,63 nebo nástup nacistů vNěmecku, kteří vbarech tradičně spatřovali semeniště všeho hříchu ajejich averze vůči „negroidní“ hudbě a„neněmeckým“ nápojům vedla ke krachu mnoha podniků, znichž nejvýraznějším se jeví Excelsior, soudobý největší hotel vEvropě známý pro své lázeňské služby.64 Hotel samotný poté jen na barovém provozu vydělal koncem dvacátých let vprůměru okolo dvou set tisíc říšských marek ročně.65 Problém tedy nebyl finančního rázu, nýbrž vlastnického. Jeho majitel byl totiž zarytý republikán, atak, když se chtěl při své předvolební kampani vhotelu ubytovat Adolf Hitler, byl odmítnut stím, že hotel je bohužel beznadějně plný. Majitel tím bral vpotaz nejen osobní preference, ale rovněž případné střety, protože velká část jeho mezinárodní klientely byli Židé. Toto odmítnutí mu nacisté nikdy nezapomněli.66 Některé bary, jako Adlon, však poklidně profitovaly neustále, což dokazuje ipublikace Das Adlon Hotel, zjejíž stránek lze zjistit, že hotel zůstával za třetí říše pořád jak místem luxusu, kde si hosté mohli ivzimě dopřát jahody, tak kulturním centrem, vněmž měl vroce 1934 projev kupříkladu Hermann Gőring.67 59 KROUTVOR, J., Pražská nároží 1890–1940, Praha, katalog kvýstavě plakátů zfondů Uměleckoprůmyslového muzea vPraze 1988. 60 HOSTIMIL, roč. XLIV., č.40, Praha 1927, s.578. 61 Vden otevření teras prošlo komplexem necelých padesát tisíc lidí ave víkendovém provozu následně areál navštěvovaly až tři tisíce lidí denně. Viz Barrandovské terasy, dostupné z: http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/barrand/terasy.htm. 62 ČECHTICKÝ, T., Barrandovské terasy bez prachu hvězd, dostupné z: http://instinkt.tyden.cz/ rubriky/ostatni/osud/barrandovske-terasy-bez-prachu-hvezd_25980.html. 63 MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.43. 64 Popis hotelu ajeho vybavení. Viz Hotel Excelsior, in: Landesarchiv Berlin, Hotelbetriebs- -AG, ARep 225-01, Nr. B3838. 65 Zajímavým ukazatelem je vtomto ohledu právě rozmezí let 1926–1928, kdy způvodních 308 258 marek vroce 1926 klesl příjem zprovozování baru na 163 790 marek vroce 1927, aby se posléze dostal opět na 200 058 marek vroce 1928. Viz Hotel Excelsior, in: Landesarchiv, Hotelbetriebs-AG, A.Rep.225-01, Nr. B3838. 66 Rozhovor sBeate Hindermann, který vedl Tomáš Mozr dne 15.5.2014 vbaru Victoria. 67 DEMPS, L.— PAESCHKE, C.L., Das Adlon Hotel, Berl–n 1997, s.73, 74. Srov.GABÁNY, S., German Bar Culture: AHistory, in: BROWN, J.— MILLER, A., Mixologist: The Journal of the European Cocktail, London 2009, s.122. OPEN ACCESS
96 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 unohou, jak dokazuje řada pohoršených poznámek stěžujících si především na přílišnou nahotu dívek vbarech akabaretech, kdy se objevovaly jisté soukromé večírky plné obnažených dívek, což dokládají vzpomínky Carla Zuckermayera na dívky zaměstnané pro servírování nápojů, které chodily kolem nahé vyjma transparentních stříbrných kalhotek se vzorem fíkového listu.108 Ona mravnost tak byla vždy spojována sženským elementem, který byl aje nedílnou součástí barového prostředí.109 Na American Bar ovšem můžeme pohlížet jako na revoluční prostředí, jež se stalo již od přelomu století průsečíkem pohlaví amístem podléhajícím emancipačnímu vývoji vtom smyslu, že do té doby bylo společné fungování vzábavním prostoru vcelku jasně definováno aseparováno, což lze vyvodit ztoho, že koktejly nebyly zpočátku neutrální vrozlišování pohlaví. Konzumace silnějších nápojů, tedy ikoktejlů, příslušela pouze mužům, zatímco ženám bylo souzeno popíjet fortifikovaná vína, případně brandy ze zdravotních důvodů.110 Zdravotní hledisko vsouvislosti sbarovým prostředím lze následně hledat ve filmovém zpracování satirické dvojice Voskovec aWerich snázvem Hej rup. Pro barovou kulturu je ve filmu důležitá hned úvodní scéna, vníž se vyskytuje postava rozmařilého továrníka Simonida, kterou hraje Jan Werich. Továrník se probouzí po dlouhém večírku, kdy jeho první myšlenkou je odpomoci si od kocoviny, proto si ordinuje koktejl Prarie Oyster, vpřekladu Prérijní ústřice.111 Tím jen potvrzuje onen předpoklad, že barman musí disponovat hlubokými znalostmi amít tzv.zaručený lék na všechny neduhy, kdy stále ještě fungoval obecně rozšířený názor, že alkohol léčí. Populární vtomto ohledu byla zejména léčivá vína obsažená vmravoučných příbězích.112 Dokladem budiž prezentace Becherovky ze třicátých let jako tzv.magenlikör pro pomoc při žaludečních potížích. Samotný koktejl Prarie Oyster byl potom vmeziválečném období oblíbený arozšířený do takové míry, že jej můžeme zaznamenat například ivpovídce Sally Bowles od Christophera Isherwooda, kde navíc kromě receptury hlavní postava prohlásí, že „prakticky žije na tomto koktejlu“.113 Jedním zvelmi podstatných pocitů při návštěvě barového prostředí mohla být iotázka cenové relace, která je patrná téměř ze všech záznamů. Přesto nejvýstižnější je opět ve zmíněném filmovém zpracování, kde je více než vypovídající průpovídka továrníka Simonida při vkládání peněz do barové pokladny: „… nenasytné šuple, nažer se.“114 Spřihlédnutím ktěmto adalším několika vyjádřením můžeme soudit, že situace acenová hladina nabídky vbarech působila značně nejednoznačně, kdy občas byly poskytované služby považovány za adekvátně ohodnocené, aby byly za okamžik odsouzeny jako „přehnané“.115 108 GILL, A., ADance Between Flames: Berlin Between the Wars, New York 1993, s.85. 109 HOSTIMIL, roč. XLV., č.11, Praha 1928, s.156. 110 CARLIN, J., c. d., s.94. 111 Hej— rup! (Hej— rup!, Martin Frič, Československo, 1934, Československý státní film). 112 VOŠÁHLÍKOVÁ, P., Zlaté časy české reklamy, Praha 1999, s.42. 113 ISHERWOOD, Ch., Goodbye to Berlin, New York 2012, s.29. 114 Hej— rup! (Hej— rup!, Martin Frič, Československo, 1934, Československý státní film). 115 MOZR, T., Fenomén…, s.65. OPEN ACCESS
TOMÁŠ MOzr 97 Za neopomenutelné zachycení barové kultury ajejích aspektů lze pokládat srovnání české hospody amoderní americké atrakce vpodobě baru ve sloupku vLidových novinách z15. prosince 1937, který napsal Karel Poláček: „Hospody jsou místa, kde se člověk staví, kam si zaskočí akde se sedí; naproti tomu bary jsou místnosti, kam se chodí. Hospody jsou nad zemí, bary však ve sklepě. Hospody zevnějšku zdobí štíty, uvnitř pak plakát hospodářské výstavy. Bar láká světelnou reklamou, vnitřek pak je vybaven exotickým přepychem. Vhospodách jsou ženy ve slohu barokním, vbarech zříš dámy vystavěné ve stylu konstruktivistickém. Do barů se nechodí na pivo, proto tu není místo pro politiku ani pro osvětovou činnost, vbaru se nikdy neusídlí čtenářská beseda aani vzájemně se podporující vzdělávací spolek. Vbarech se pijí koncentrované lihoviny, aproto málo tu bývá místa pro vzdělanost, málokdy se vbaru mluví oúrodě nebo opočasí. Vhospodách bývá hudba jen oslavnostních příležitostech, jako je posvícení nebo vepřové hody. Tato hudba se ozývá zvukem estam, estam, dudlaj, dudlaj, džindadra. Vbaru pak hudba mňouká, huhňá achrochtá. Vbaru zrovna jako hospodě se užívá života, ale izde zřídka kdy kvete zločin veřejného násilí amálokdy někoho probodnou. Spíše se do baru uchylují lidé obtíženi zločinem nebo defraudandi. Některé hospody mají stoletou historii, proto ve zdech hostinců sídlí skřítkové amnohdy zde straší duše nevykoupené. Hostince jsou staré jako svět, stálé jako střídání ročních období. Hospody jsou instituce. Život barů je však prchavý. Vbaru se nikdy neusadí skřítkové anikdy tu nestraší. Bary nejsou instituce, bary jsou móda.“116 Zuvedených informací vprůběhu komparace Berlína aPrahy je očividné abylo prokázáno, že se Karel Poláček vtomto ohledu mýlil, když prohlásil, že bary nebyly institucemi, neboť byly postupně ukotveny ilegislativně, jak tomu nasvědčuje včeském pojetí vládní nařízení č.254, Odávkách za správní úkony ze dne 22. prosince 1926.117 Ačkoli na druhou stranu měl pravdu vtom, že American Bar byl módním fenoménem, jenž reagoval na nové trendy, poválečné cítění rezonující v„žízni“ po zábavě atouze společnosti se uvolnit, ať už tancem či míšeným nápojem vkřehkých mantinelech míru. ABSTRAKT AMERICAN BAR: FENOMÉN ZÁBAVY VNĚMECKÉM AČESKÉM POJETÍ PŘÍSPĚVEK KDĚJINÁM BAROVÉ KULTURY VE STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU VMEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ Studie zachycuje formování evropské barové scény vmeziválečném období vrámci specifického fenoménu zábavy, jímž byl tzv.American Bar, který se stal symbolickým centrem pro společenská setkání elit, ale také katalyzátorem pro sociální pokrok, coby otevřený komunikační prostor mezi pohlavími. Hlavní náplní studie je zaměření se na rozbor instituce American Bar jako složky vprocesu „amerikanizace“ za pomoci komparace vývoje sledovaného fenoménu vevropských metropolích. Autor vněm pojednává ojednotlivých společných aspektech irozdílech zmnoha různých hledisek 116 Když vbaru houstl dým, in: Gastronomický silvestr aneb polární záře vkuchyni ve vltavském vysílání 31.12.2012— celodenní cyklus na téma světa gastronomie. 117 HOSTIMIL, roč. XLVIII., číslo 15, Praha, 1931, s.155. Srov.MIKŠOVIC, A., Bar. Mixologie…, s.42. OPEN ACCESS
98 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2017 skrze celkovou atmosféru barového prostředí, formy propagace baru, spolkovou činnost, profesionální složky baru ajeho každodenní sociokulturní vliv na život konzumentů. Pro analýzu vývoje fenoménu byly zvoleny Berlín aPraha jako dvě metropole, vnichž se realizace poválečného cítění aintenzita projevů nové vlny požitkářství související se zvyšující se životní úrovní neustále dostávaly do blízkého kontaktu. American Bar by proto vrámci daného srovnání měl být nastíněn jako jistá zcela unikátní ukázka společných zákonitostí zoblasti gastronomické kultury aoblíbené noční zábavy, avšak disponující odlišným dlouhodobým vývojem. KLÍČOVÁ SLOVA American Bar; barová kultura; Berlín; Praha; střední Evropa mezi válkami ABSTRACT This study shows the formation of the European bar scene in the interwar period in the context of aspecific phenomenon of entertainment, so called the American Bar which became the symbolic point of social gathering for elites. However, it was the catalyst for social progress as an open communication space between genders. The main aim of this study focuses on acomprehensive analysis of the American Bar and its development as the component in the process of “Americanization“, based on the comparison of European cities. It also outlines the various common aspects and differences from many perspectives through the overall atmosphere of bar, forms of bar promotion, the activities of associations, professional components of bar and the everyday socio-cultural impact on the lives of consumers. For an analysis of the phenomenon were chosen Berlin and Prague as two metropolis in which the implementation and intensity of post-war feelings and the option for the new wave of hedonism associated with rising living standards could constantly get into close contact. That is why, American Bar should be perceived and managed under the comparison, while it should be outlined as aspecific example of common principles in the field of gastronomic culture and popular kind of entertainment during night-time, but possessing different long-term development as well. KEYWORDS American Bar; Culture of Bar; Berlin; Prague; Central Europe 1918–1938 Tomáš Mozr The Research Centre for Cultural and Historical Geography, Department of Social Geography and Regional Development, Faculty of Science, Charles University [email protected] OPEN ACCESS