Náměšťsko – krajina obor a lesů

NÁMĚŠŤSKO – KRAJINA OBOR A LESŮ NAMESTSKO – THE LANDSCAPE OF GAME PRESERVES AND FORESTS Švárová Tereza Klíčová slova: lesní krajina; zámecké obory; Náměšťsko; krajinná památková zóna; komponovaná krajina; kulturně historické hodnoty Ing. arch. Tereza Švárová Tereza.svaro[email protected] Department of Urban Design, Town and Regional Planning Faculty of Civil Engineering Czech Technical University in Prague Thákurova 7/2077, 166 29 Praha 6 Dejvice, Czech Republic The author is an architect specialized in urban planning in Czech Republic. The author is also postgraduate student. The research is focused on forest landscape and its cultural and historical values. The author is also interested in the environment and the design of vegetation as a landscape f orming element. Abstrakt: J edinou krajinnou památkovou zónou v kraji Vysočina, rozkládající se mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou, je Krajinná p amátková zóna Náměšťsko. Účelem příspěvku je tuto krajinu p ředstavi t z hlediska krajinářského, urbanistického i architektonického s důrazem na hodnoty dvou obor, zabírající velkou část území , a stanovit významné kulturní a historické hodnoty, prostorové a vizuální vazby. Území krajinné památkové zóny charakterizuje nejen malebná lesop olní krajina, tvořená zaoblenými vrchy svažujícími k údolím vodních toků, ale i dvě obory: Náměšťská obora, která je z ároveň pod právní ochranou přírodní památka a menší obora u sídla J inošov. Zámecká Náměšťská obora nazývána také Kralická obora, je větší z dvou obor a dominuje jí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus a chov daňků. Obora J inošov je spjatá se zámkem Schönwald a J indřichem Vilémem, který přeměnil původní bažantnici na anglick ý p ark. Obě zámecké obory jsou komponovanou krajinou, bohatou nejen na lesní průseky umocňující vizuální osy, ale také na množstv í nemovitých kulturních památek a dalších typických hodnot v areálech obor. Jedná se například o ohradní zdi, pilířové brány, oranžerie, ovčárnu, hájovny, krmelce a zejména také vodní plochy jako napajedla dotvářející krajinný komplex. V obou oborách převažují smíšené a listnaté lesy, tvořené zejména buky a duby. A čkoliv jsou obor y vnímány zejména jako vymezené přírodní komplexy s historickým kontextem, jejich významnost dotváří zejména jednotlivé méně diskutované kulturní znaky, které jsou důkazem kulturního života a historického podpisu této části krajiny. Recenze | Review prof. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D. Ing. arch. Simona Vondráčková, Ph.D. 116 Úvodem Náměšťsko je území rozprostírající se v okolí města Náměšť nad Oslavou, ležící v kraji Vysočina, v oblasti Českomoravské vrchoviny. Oblast je natolik hodnotná, že byla roku 1996 vyhlášena Krajinnou památkovou zónou Náměšťsko. Tato zóna se rozprostírá mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou a její součástí je jak zástavba sídla Kralice nad Oslavou, tak menších celků jako Velkopolský Dvůr a Otradice. Charakteristickým prvkem Náměšťska jsou zámecké obory, které byly v historii důležitým a častějším prvkem v krajině, než jsou dnes. Obory běžně v historii zanikaly, ať už celkově nebo jen částečně a zachované obory jsou tak mnohdy v české krajině unikátem. Jejich významnost je umocněna také širokým významem. Můžeme zmínit například urbanistické hledisko, kde byly obory umisťovány a jakým způsobem byly komponovány prvky je tvořící, nebo samotné architektonické hledisko těchto stavebních prvků. Velký význam má ale také historický a s tím spojený kulturní význam obor, a v poslední řadě je neopominutelný význam přírodní, jelikož obory byly vždy převážně přírodního charakteru se spojující faunu i floru. Krajinná památková zóna (KPZ) Náměšťsko Krajinné památkové zóny obecně jsou území chráněná pro jejich kulturní hodnoty krajiny, harmonické části krajiny, kde je výrazně zastoupena přírodní složka s kulturně historickým základem. První krajinné památkové zóny existují dle Národního památkového ústavu od roku 1992 a dnes máme na území ČR 27 1 krajinných památkových zón. [1] Celková výměra Krajinné památkové zóny je 1 096 ha. Kromě zmíněných sídel a zemědělského charakteru navazující krajiny tvoří značnou část území (29 %) dvě obory: Jinošov a Náměšťská (Kralická) obora. Tyto dvě obory jsou velmi důležitým krajinným, kulturním, historickým i přírodním prvkem nejen krajinné památkové zóny, ale i širšího území Náměšťska. Jak již bylo v úvodu zmíněno krajinná památková zóna Náměšťsko je rozsáhlé území zasahující do několika katastrálních území a obsahující nejen zastavěné území několika sídel a navazující zemědělskou krajinu, ale také dvě plošná chráněná území: Zámek s parkem v Jinošově (Obora Jinošov) a Obora s letohrádkem a střelnicí v Náměšti (Náměšťská/Kralická obora). Krajině vtiskl osobitý ráz zejména rod Haugwitzů, který krajinu formoval od roku 1752 až do roku 1945. [4] Krajina Náměšťska je krajinou komponovanou a harmonickou. Její výjimečnost je dána organickým propojením krajiny komponované šlechtou s tradiční venkovskou krajinou. Záměrnost a účelnost krajinné kompozice se projevuje zejména v propojení funkčních a uměleckých prvků rozsáhlou sítí vizuálních, prostorových i symbolických vztahů a vazeb, které do sebe vtahují i sídelní struktury, Základ krajinné kompozice je renesanční, z doby správy panství Žerotíny, krajinářský koncept vytvořil však zejména Jindřich Vilém Haugwitz na přelomu 18. a 19. století. Krajinářský komplex náměšťského panství Haugwitzů citlivě propojuje přírodní charakteristiky území dané Obrázek 1 – Schéma hranice KPZ a obor na Náměšťsku (zdroj: autor) 117 typickým reliéfem Českomoravské vrchoviny s hluboce zaříznutým údolím řeky Oslavy a znaky vzniklé zejména zemědělským využíváním této krajiny a zájmy šlechty v lesnictví, chovu a lovu zvěře. [2, s. 259] Náměšťsko představuje ukázku harmonické kulturní krajiny s kompozičními úpravami ve stylu okrasného statku (ferme ornée). [2, s. 259] Náměšťské lesy Lesní krajina je nedílnou součástí nejen oblasti Náměšťska, ale celé Vysočiny. Tento charakteristický prvek se tak samozřejmě významně propisuje do KPZ Náměšťsko, jelikož tvoří 33 % (362,9 ha) plochy zóny. Převážná část lesních ploch KPZ (88 %; 318,8 ha) je součástí dvou obor, které se na území nacházejí. Lesy tak tvoří hlavní charakteristický znak místních obor. Většina lesních ploch je ve vlastnictví státu, a to zejména lesní pozemky tvořící plochy obor. V jižní části KPZ se nachází drobné lesní plochy v soukromém vlastnictví a mezi obcemi Otradice a Jinošov se nachází plochy ve vlastnictví obce Jinošov. Současný stav lesních porostů je výsledkem vlivů působících v dané oblasti po řadu generací. Koncem 18. století v lesích převládaly listnaté druhy stromů. Jednalo se zejména o pařeziny tvořené habrem, dubem, břízou a bukem. Byla zde také významně zastoupena jedle. S umělou obnovou lesů se nejdříve začalo kolem roku 1795, zalesňovalo se hlavně smrkem. V roce 1800 se v kmenovinách uváděly dřeviny: jedle, smrk, borovice, buk, javor, v pařezinách dub, habr a bříza. Buk tvořil příměs jedlových porostů po celé ploše lesů. Od 19. století byl zahájen postupný převod do té doby převládajícího lesa nízkého na les vysokokmenný. Pro zvyšování výnosu z lesů bylo započato se zvýšeným pěstováním borovice, ale také smrku a modřínu. Na počátku 19. století se začal v lesních plochách vyskytovat také akát. Na přelomu 19. a 20. století byl smrk již pěstován v monokulturách, zastoupení borovice v monokulturách se snižovalo pro její špatný růst a začaly se Obrázek 3 – Zalesněné horizonty krajiny Náměšťska (foto autor, 2022) Obrázek 2 – Schéma hlavních prostorových vazeb a pohledových os KPZ včetně obou obor (zdroj: Krajinné památkové zóny ČR [2, s. 260] ) 118 projevovat snahy o zkvalitňování dřevinné skladby příměsemi listnáčů. V současné době se do lesů dostávají i exotické dřeviny jako dub červený, vejmutovka, douglaska a další. [6] Obory v KPZ Náměšťsko Obory jsou obecně chápány jako zalesněný ohrazený prostor sloužící k chovu a lovu zvěře. Obory a obornictví mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. Písemné prameny uvádějí první zmínky o zřizování obor na našem území ve 2. polovině 13. století. [3, s. 9] Jak již bylo zmíněno součástí Krajinné památkové zóny Náměšťsko jsou dvě obory. Rozsáhlejší je Obora Náměšťská, zvaná také Kralická, která zaujímá rozlohu 285,5 ha. Druhou je Obora Jinošov zvaná také Lesopark Schönwald nebo Schönwaldský park, s rozlohou 35,6 ha. Náměšťská obora je zároveň také maloplošným zvláště chráněným územím, a to Přírodní památkou Obora (Náměšťská obora), která je dle Územně analytických podkladů ORP Náměšť nad Oslavou (poslední aktualizace 2020 [12] ) dokladem o činnosti našich předků a významná výskytem vzácných starých stromů a živočichů. Základním cílem ochrany daným Plánem péče [13] o tuto přírodní památku je kontinuita přítomnosti starých stromů v porostech, tzn. přítomnost všech věkových stupňů v přírodní památce. Náměšťská (Kralická) obora Rozlehlá obora založená patrně v průběhu 16. stol. tvoří významný přírodně-kulturní komplex dotvářející monumentální areál zámku v Náměšti nad Oslavou (viz Obrázek 2, číslo 1). Dominantou převážně rovinaté obory je klasicistní letohrádek z 19. stol. postavený Jindřichem Haugwitzem. Obora je dodnes známá zejména chovem daňků a jelenů evropských a je doplněna řadou rybníků, sloužících jako napajedla. [8] Datování vzniku obory však není přesně známo, avšak je možné, že zasahuje až do doby předhusitské, jelikož k roku 1437 je doložen prodej „velkého lesa okolo hradu Náměšťsko“, což lze předpokládat byla dnešní obora, sloužící v té době jako hradní lovecký revír. [8] V 17. století na panství rodu Žerotínů byla provozována obora, zmíněná v urbáři Karlem starším ze Žerotína při prodeji panství Albrechtovi z Valdštejna v roce 1628. V roce 1752 získal náměšťské panství šlechtický rod Haugwitzů, který oboru o výměře 290 ha provozoval až do roku 1945, přičemž 240 ha využívala dančí zvěř, 50 ha srnčí zvěř a bažanti. [3, s. 141] V roce 1929 napáchala v oboře velké škody vichřice, při které padlo několik set stromů. V roce 1945 Obrázek 5 – Náměšťská obora s červeně vyznačenou hranicí KPZ na výřezu mapy II. vojenského mapování z let 1836-1852. Na západní hranici KPZ je patrný z ámek v Náměšti nad Oslavou a historická zástavba sídla. (zdroj: mapy.cz [10] ) Obrázek 4 – Současný stav lesů na Náměšťsku s převahou listnatých stromů (foto autor, 2022) 119 došlo k poškození ohrazení obory a k úniku zvěře do okolí. V roce 2004 se obora stala evropsky významnou lokalitou a v roce 2012 byla vyhlášena přírodní památkou. [8] Oplocení dodnes tvoří kamenné ohrazení s původními vstupy se čtyřmi dřevěnnými branami se stříškami pokrytými šindelovou krytinou a třemi brankami zvanými Velkopolská, Černá a Otradická. Celková délka oplocení obory dnes činí devět kilometrů, přičemž v úseku dlouhém 5,5 km je dnes opravená původní zeď s výškou přibližně dva metry. Zbývající oplocení tvoří pozinkované pletivo upevněné na dubových nebo železobetonových sloupcích. V oboře pramení potoky napájející kaskádu čtyř rybníků. [3, s. 141] Významně do této krajiny zasáhly krajinářské úpravy, uskutečněné od konce 18. století a zejména na začátku 19. století, které ji přetvořily do dnešní podoby komponované krajiny s romantickými prvky a s klasicistními prostorovými vazbami. Obora byla rozdělena na větší dančí část a menší východní část pro srnčí zvěř a bažanty, ale dále byla také dělena radiálními průseky, které směřovaly k zámku. Ve 2. polovině 19. století přibyla z podnětu hraběte Jindřicha Haugwitze na průsečíku lesních průseků lovecká stavba označována jako Lusthaus 2 . Na východě na oboru navazovala již zmíněná bažantnice s hájovnou a třemi paprskovitě se sbíhajícími alejemi v krajině. [3, s. 141–142] Hodnoty obory chráněné památkovou ochranou Náměšťská obora je zapsaná jako nemovitá kulturní památka Obora s letohrádkem a střelnicí (rejst.č. 35093/7-2898) od roku 1958, v kategorii areál jako typ obora. Tohoto typu je v Ústředním seznamu kulturních památek ČR zapsáno 15 objektů a areálů. Součástí areálu Náměšťské obory jsou další čtyři nemovité památky (objekty):  Obora , jako samostatný chráněný objekt, která se vlastně duplikuje s areálem památky, s podrobnější charakteristikou, stejným typem, ale jinou kategorií  Letohrádek Lusthaus , oktogonální stavba zastřešená mansardovým stanem, vystavěná v 19.století majitelem panství Jindřichem Haugwitzem (viz Obrázek 2, číslo 10)  Ohradní zeď s branami , původně přibližně 9 m dlouhá zeď, se čtyřmi branami a třemi vraty  Střelnice , na živé holuby se nacházela v severovýchodní části obory. Střelnice v roce 1976 vyhořela a dochoval se z ní jen Obrázek 7 – Lovecká stavba zvaná Lusthaus, ve východní části Náměšťské obory v otevřeném prostoru lemovaném lesními plochami, navazující na 2 vizuální osy navzájem se křížící (foto autor, 2022) Obrázek 6 – Výhled z východní části obory na město Náměšť s dominantou z ámku, v popředí historické kamenné oplocení obory (foto autor, 2022) 120 zděný krb, ukrytý v novější dřevěné chatě, a torzo vypouštěcího zařízení. (viz Obrázek 2, číslo 18) Hodnot, které jsou zapsané v seznamu nemovitých památek jako součást celku Obory, není mnoho, avšak vystihují hlavní účel areálu, doplněné dalšími hodnotami. Nejvýraznější architektonickou památkou je bezesporu Letohrádek Lusthaus, nacházející se v komponované, otevřené krajině s pohledovými osami a zděný krb bývalé střelnice. Oba tyto prvky se nacházejí ve východní části obory, původní bažantnice. Urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty s potenciálem ochrany Fakt, že v Náměšťské oboře, která je rozsahem výrazně větší než obora v Jinošově, není mnoho nemovitých kulturních památek však není ukazatelem, že by byla obora méně významnější. Naopak je v ní možno nalézt mnoho dalších hodnot, které však nemají právní ochranu, a které ji odlišují od Jinošovské obory a utvářejí její osobitý charakter. Kromě historicky významných míst jako je stodola, areál hájovny a kamenný most se zde nachází mnoho architektonicky cenných míst. Jde zejména o další stavby areálu jako jsou historické krmelce, bašty v jihovýchodním rohu u komunikace mezi Náměští a Kralicemi a ve východní části u zástavby Náměště, budova hájovny se stodolou, sklepem a chlévem, ohradní zeď, pilířová brána v jižní části areálu. Podstatné jsou však i urbanistické a krajinné hodnoty, které podporují charakter komponované krajiny. Mezi ně jistě patří významné stromořadí podél jižní ohradní zdi, ale zejména vizuální osy a prostorové vazby v krajině. Nejdůležitějšími vizuálními osami jsou tři osy (trojzubec) od zámku v Náměšti k hájovně, výklenkové kapličce a zaniklému vstupu u bažantnice, vizuální osa komponovaná na letohrádek Lusthaus a v neposlední řadě také vizuální osa spojující Lusthaus se Silvanovým chrámem v Jinošově. Méně výraznější, ale stejně tak důležité jsou prostorové vazby jako například mezi Velkopolským dvorem a letohrádkem Lusthaus nebo mezi hájovnou v zaniklým obeliskem 3 . Obrázek 8 – Otevřené prostory v zalesněných plochách obory (foto autor, 2022) Obrázek 9 – Severovýchodní část obory s její největší vodní plochou a výraznou doprovodnou břehovou zelení. V levé části fotografie se nachází hráz vodní p lochy, která navazuje na vstupní bránu do obory a utváří tak od ní přímou p ohledovou osu. V pravé části fotografie, na protějším břehu je viditelná budova areálu hájovny. (foto autor, 2022) 121 Obora Jinošov – Lesopark Schönwald Oproti Náměšťské oboře je obora v Jinošově malým celkem, nazývaném také lesopark nebo krajinářský park, kompozičně však propojeným s druhou oborou prostorovými osami. Areál klasicistně upraveného zámku Schönwald (viz Obrázek 2, číslo 3), dle plánu J. Kornhäusela, letního sídla rodu Haugwitzů se rozprostírá v údolí Jinošovského potoka, který obklopuje rozlehlý přírodně krajinářský park. V místě již dříve existovala velká ohrazená bažantnice, v rámci které stála, dle mapy panství z roku 1756 a I. vojenského mapování z let 1764–1768, později stržená budova. Jindřich Vilém Haugwitz dal v letech 1795–1798 vystavět jednopatrový zámek Schönwald, situovaný na severozápadním okraji parku. Svým jihovýchodním průčelím je obrácen ke hrázi rybníka Březina a k nejvyššímu bodu parku, kde byl postaven Silvanův chrám (viz Obrázek 2, číslo 11). Od této dominanty byla vytyčena sedmipaprsčitá soustava průseků. Roku 1825 byla dokončená přestavba zámku a parku architektem Josefem Kornhäuserem, který park doplnil o nové stavby jako Dianin chrám, Apollonův chrám a pravděpodobně další drobné stavby. [2, s. 268–271] Hodnoty obory chráněné památkovou ochranou Jinošovská obora je jako areál zapsaná nemovitou kulturní památkou Zámek s parkem – Schönwald (rejst.č. 24818/7-2767) od roku 1958. Je však charakterizována ne jako typ obora u Náměšťské obory, ale typem zámek. Památka areálu zámku s rozhlehlým parkem, má v rámci památkové ochrany zaneseny další nemovité památky (objekty):  Zámek, jako šlechtické letní sídlo roku Haugwitzů, přestavěn na základě plánů vídeňského architekta J. Kornhäusela. Čtyřkřídlá budova s uzavřeným dvorem a průčelím členěným středním rizalitem.  Silvanův chrám , klasicistní stavba kruhového půdorysu s kopulí nesenou osmi sloupy jónského stylu, situovaná na vrcholu kopce a osově propojena s budovou zámku. Chrám dal hrabě zasvětit bohu lesa Silvanovi.  Apollonův chrám , klasicistní stavba půlkruhového půdorysu, s přední otevřenou stranou tvaru triumfální brány, situovaná v parku nejblíže zámku. Průčelí nesené čtyřmi dórskými sloupy završené atikou s dekorem hudebních nástrojů. Obrázek 11 – Pohled na Silvanův chrám, dominanta parku, a centrální bod sedmi p ohledových os směrem do ostatních částí parku (foto autor, 2022) Obrázek 10 – Plán zahrady navazující na zámek Schönwald. Josef Kornhäusel, po roce 1828 (zdroj: Krajinné památkové zóny ČR [2, s. 269] ) 122  Dianin altán , klasicistní stavba odpočinkového altánu půlkruhového tvaru s bočními obdélnými přístavky je součástí romantické výzdoby parku. Altán zdobený reliéfy mysliveckých toulců a šípů byl zasvěcený bohyni lonu Dianě.  Park (obora Jinošov), přírodně krajinářský park s rybníkem, založený na principu anglických zahrad na místě bývalé bažantnice  Ohrazení zámeckého parku tvořsné převážně z lomového zdiva, završené korunou krytou betonovou vrstvou. Část ohrazení tvořeno plotem z kovových prutů na kamenné podezdívce.  Torzo oranžerie , situovaná v západní části areálu přírodně krajinářského parku zámku v blízkosti bývalé ovčárny  Ovčárna , přízemní stavba s valbovou střechou a obdélníkovým půdorysem s fasádami členěnými výrazně vystupujícími lizénami situovaná v jihozápadní části parku, Je zajímavé, jak tato menší obora na malé ploše ukrývá větší množství chráněných objektů než větší obora Náměšťská. Všechny tyto kulturní památky jsou situovány v severní polovině obory, kolem vodní plochy Březina. Urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty s potenciálem ochrany Vyjma hodnot s právní ochranou se v areálu obory nacházejí i další významné neopomenutelné prvky utvářející charakter této krajiny. Kromě historicky významných míst jako jsou zde dřevěný mostek a litinová brána s průhledem v jihovýchodní části, nebo architektonicky cenných objektů jako jsou pilířové brány v severozápadní části, jižní vstupní branky, mostky, litinové oplocení, kůrová bouda nebo ohradní zeď, jsou podstatné v této komponované krajině zejména její kompoziční prvky. Mezi nimi jsou v této krajině zejména kompoziční vizuální osy a významná historická alej lemující západní okraj ohradní zdi. Vizuální osy v areálu jsou jasně vedeny od Silvanova chrámu ve východní části areálu všemi směry do parku. Jediná pohledová osa, která není spojena s chrámem je osa mezi Dianinim chrámem a zámkem Schönwald. Obrázek 13 – Kůrová bouda ve středové zalesněné části parku, jihozápadně od SIlvanova chrámu (foto autor, 2022) Obrázek 82 – Pohledová osa zámek Schönwald – Silvanův chrám. Hráz vodní p lochy Březina, která se nachází v levé části fotografie. (foto autor, 2022) 123 Závěr Krajina Náměšťska je nejen velmi rozmanitá, ať už jde o morfologii nebo pestrost druhů pozemků, ať už jde o lesní pozemky, vodní plochy a toky, které zastupují významné krajinné prvky na obecné rovině, její pestrost dokládá také zmíněná krajinná památková zóna a přírodní park. Krajina Náměšťska je historická kulturní krajinou, která vznikala krajinářskými úpravami s vazbou na zámek v Náměšti nad Oslavou, ale dále byla rozvíjena ve vazbě na nové stavební dominanty a zejména přírodní podmínky jako je například údolí Jinošovského potoka nebo zvlněnou krajinu Náměšťské obory. O tom, že jsou obory dodnes významné krajinné, urbanistické i architektonické hodnoty svědčí i fakt, že jsou jako celek a zároveň i některé její části pod právní ochranou (nemovité kulturní památky). Kulturní hodnoty krajiny spočívají také v dochované struktuře těchto částí krajiny, její návaznosti, vzájemných prostorových vztahů. Důležitým odkazem na historickou kulturní krajinu jsou samozřejmě dochované prvky stavební činnosti a vegetačních prvků. Časté jsou kolem obor historické aleje a stromořadí a v rámci ploch obor, kde se střídají lesní plochy s otevřenými prostory, cestní sítí, lesními průseky, doplněné o vodní toky a kaskády vodních ploch, jsou nejzajímavější stavební prvky obor. Pro obory jsou naprosto typické stavby hájoven, stodol a nestandartně velkých krmelců, pilířových bran, mostků, ale samozřejmě také doplněných romantických staveb, které si žádala doba. Na komponovanou krajinu pak odkazují zejména dodnes viditelné vizuální osy, ale také prostorové vazby, které nepůsobí pouze v areálu zmiňovaných obor, ale i mezi nimi a v propojení s okolní krajinou. Je velmi zajímavé, že co se týče lesních ploch, se v této oblasti mnoho nezměnilo. Oblast krajinné památkové zóny byla i v historii významně zalesněna s většinou lesních ploch jako součást jejích dvou obor. Při srovnání s II. vojenským mapováním lze vidět pouze nepatrný úbytek lesních ploch v jižní části krajinné zóny. I přesto, že v lesních plochách došlo ke změně jejich druhového složení, stále oblast zůstává zalesněná a tyto plochy tak vytváří v panoramatických pohledech harmonické zalesněné horizonty, a příjemně dotváří obraz místní krajiny. Obrázek 14 – Pohledová osa od Dianina chrámu směřující na zámek Schönwald p řes vodní plochu Březina (foto autor, 2022) 124