Regionální diskurzní marker jak kdyby

Regionální diskurzní marker jak kdyby (to mosím zas přenastavit a. zas udělat jak kdyby druhú stranu)1 Lucie Jílková ABSTRAKT: Článek se zabývá tzv.regionálním diskurzním markerem, resp.obecně slovním spojením jak kdyby, jehož užívání je regionálně podmíněno; užívá se převážně voblasti Moravy aSlezska. Analyzovaným materiálem jsou všechny doklady slovního spojení jak kdyby, které jsou obsaženy vkorpusu ORTOFON, korpusu spontánní mluvené češtiny. Analýza výslovnosti ukázala, že mluvčí realizují slovní spojení jak kdyby ve všech případech jako jeden tříslabičný přízvukový takt spřízvukem na první slabice [jagdɪbɪ]. Slovní spojení jak kdyby mluvčí užívají ve dvou základních významech: srovnání adiskurzní marker sfunkcí členicí (konektivní). Prozodická analýza ukázala odlišnou distribuci pauz (.) před slovním spojením jak kdyby nebo po něm vzávislosti na tom, je-li užito ve významu srovnávacím, nebo jako diskurzní marker. KLÍČOVÁ SLOVA: slovní spojení jak kdyby, diskurzní marker, korpus ORTOFON, výslovnost, významy slovního spojení jak kdyby ABSTRACT: The article deals with the regional discourse marker jak kdyby, which is used in the Moravian and Silesian regions of the Czech Republic. The material analyzed consists of all exemplars of the expression jak kdyby found in the ORTOFON corpus (the corpus of spontaneous spoken Czech). The pronunciation analysis shows that speakers pronounce the expression jak kdyby as one three-syllable word with the accent on the first syllable in all cases [jagdɪbɪ]. The semantic analysis demonstrates that in roughly half of the cases the expression jak kdyby denotes comparison, and in the other half of the cases it is used as adiscourse marker. Prosodic analysis shows adifferent distribution of pauses (.) that are present or absent before or after jak kdyby according to whether jak kdyby is used as an expression of comparison or as adiscourse marker. KEYWORDS: Discourse marker, ORTOFON corpus, Pronunciation, The expression “jak kdyby” 1. ÚVOD: DISKURZNÍ MARKERY Diskurzní markery (dále DM), krátká slova či slovní spojení, patří ktypickým rysům nepřipravených mluvených textů, zpravidla dialogických. DM nebývají nositeli sémantické informace, nýbrž informace pragmatické, tj.mohou poskytovat informaci 1 Příspěvek byl napsán spodporou projektu Podíl syntaktických, prozodických aneverbálních prostředků na sekvenčním utváření rozhovorů včeštině, Grantová agentura ČR, registrační číslo: 19-21523S. OPEN ACCESS LUcIE JíLKOVÁ 37 oorganizaci dialogu aovztahu účastníků dialogu, dále mohou sloužit knejrůznějším modifikacím obsahu (podrobněji viz dále přehled Brintonové /Brinton 1996/). Prakticky všechny práce, jež se zabývají DM, odkazují na knihu D.Schiffrinové (Schiffrin 1987), vníž autorka mimo jiné formuluje otázky, na které je třeba při analýze DM hledat odpovědi. Těmito otázkami, stručně řečeno, jsou: a) Jak se DM podílejí na koherenci textu?, b) Jaký mají DM význam?, c) Jaké mají DM funkce? (o. c.: 314).2 L. J.Brintonová (Brinton 1996: 37–38) ve své knize uvádí následující přehled funkcí, jichž DM mohou vmluveném textu nabývat: a) začínají diskurz, potvrzují posluchačovu pozornost, uzavírají diskurz; b) pomáhají mluvčímu získat nebo předat slovo; c) slouží kvyplnění nebo zpomalování promluvy tehdy, když si mluvčí chce udržet slovo; d) určují hranice diskurzu, ohlašují nové téma, nějaký posun vtématu (jeho opravu, rozvinutí, bližší určení, rozšíření) nebo návrat kdřívějšímu tématu (po přerušení); e) označují novou či starou (zdřívějška známou) informaci; f) označují „sekvenční podmíněnost“, tj.při závazném pořadí replik DM zajišťují vztah mezi nimi (tj.replikami) nebo jsou ustálenými (konvencionalizovanými) ukazateli kooperativního průběhu rozhovoru; g) jsou signálem opravy sebe sama nebo jiného mluvčího; h) vyjadřují posluchačovu odpověď/reakci na to, co bylo řečeno, vyjadřují postoj ktomu, co bude následovat, fungují jako tzv.back-channels, tj.signály, které naznačují porozumění řečenému, které vyjadřují vstřícný postoj křečenému, posluchač jimi může překlenovat nejistotu mluvčího; tyto signály mohou zaznívat vprůběhu řeči druhého mluvčího; i) mluvčímu aposluchači pomáhají při vzájemné spolupráci, při sdílení textu, vyjadřují důvěrnost, slouží kpotvrzování sdílených předpokladů, kontrole porozumění, ujištění se osouhlasu, vyjadřování odlišností či zachování tváře (zdvořilost).3 Pojmenování diskurzní markery (angl. discourse markers) není jediné, snímž je možné se vodborné literatuře setkat, např.Lutzkyová (2012) uvádí 18 různých termínů užívaných vangličtině.4 Do domácí odborné literatury zavedla již před desítkami let O.Müllerová termín výrazy přídatné či výrazy přívětné (Müllerová 1966); dalšími užívanými termíny jsou členicí signály (mající původ vněmeckém termínu Gliederungssignale /Gülich 1970/), diskurzní ukazatele (Povolná 2008), diskurzní částice (Válková 2020), kontinuátory (Havlík 2016), hedges (Hirschová 2013), diskurzní konektory (Rysová 2015), tlumiče (Raušová–Brůhová 2016).5 Zatím zřejmě poslední komplexnější domácí studií, která se problematice DM věnuje, je poměrně rozsáhlá kapitola vknize Syntax mluvené češtiny (Hoffmannová– Homoláč–Mrázková 2019: 244–351), na kterou bylo vdosavadním textu již víckrát odkázáno ajež nese příznačný název Diskurzní markery. Vtéto studii jsou mimo jiné představeny (kromě zahraničních) domácí práce věnované jednotlivým DM. Vnich 2 Podrobněji kotázkám Schiffrinové viz případně také knihu Hoffmannová–Homoláč– Mrázková (2019: 245). 3 Přehled funkcí DM uBrintonové je (přesně vtomto znění) uveden také vknize Hoffmannová–Homoláč–Mrázková (2019: 245). 4 Soupis těchto pojmenování je rovněž uveden vknize Hoffmannová–Homoláč–Mrázková (2019: 246). 5 Podrobněji viz případně opět knihu Hoffmannová–Homoláč–Mrázková (2019: 247). OPEN ACCESS 38 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2021 jsou zkoumanými DM tato slova aslovní spojení: no (Müllerová 1996), žejo, jo (Müllerová 2007), jako (Hoffmannová 2010), prý/prej/pré (Hoffmannová 2008, Hoffmannová–Kolářová 2007), prosím (Hoffmannová 1993), potom, pak (Kolářová 1997, 1998), to (Kolářová 2000; Klimešová akol. 2015), tak (Hladiš 1968, ktéto práci viz idále; Jílková 2016), takže (Kolářová 2002; Havlík–Jílková 2020), jestli (Fried 2010), nicméně (Slezáková 2002), protože (Čermáková akol. 2017), že jo, že ne (Komrsková 2017). Ve všech těchto studiích autorky aautoři konstatují, že analyzovaná slova nabývají vneformálních mluvených textech řadu specifických významů afunkcí; mnozí znich neopomíjejí ani hledisko prozodické.6 Jádro studie Diskurzní markery leží vpřípadových studiích věnovaných jednotlivým DM (vabecedním pořadí: ale, ano, emm, hej, hele, @ (hezitace), hmm, chápeš, jako, jasně, jo, myslím, ne, no, počkej/te, prostě, protože, rozumíš, řekněme, tak, teď/ka, viď, vole, vyloženě), jež byly vybrány vkorpusu ORTOFON (Kopřivová akol. 2017) na základě frekvence, pozice akvalitativní analýzy (blíže viz s.257). 2. DOSAVADNÍ VÝZKUM REGIONÁLNÍCH DM VDOMÁCÍ LINGVISTICE Regionálními DM se rozumí takové DM, unichž lze předpokládat, že se nevyskytují na celém území České republiky, ale pouze vněkteré její části. Zřejmě za nejstarší práci vdomácí lingvistice, která se dotýká regionálních DM, lze považovat článek F.Hladiše (1968), jenž se— na svou dobu skutečně průkopnicky— zabývá funkcemi slova tak vmluvených projevech studentů. Konstatuje také užívání nespisovných částic, resp.slovních spojení,7 mezi nimi také tož, atož, na tož, tož tak, jež se užívají na Moravě. Slovo tož (resp.právě uvedená slovní spojení, jejichž je tož součástí), které se vjeho práci objevuje, lze vněkterých případech považovat za regionální DM. M. Kopřivová dlouhodobě zpracovává téma imperativu vkorpusech jazyka mluveného ipsaného. Při prozkoumávání imperativu slovesa počkej zjistila, že tento výraz se vmluvených nepřipravených rozhovorech vyskytuje jako DM ve funkci varování (počkej až ti daj za úkol oženit se), funkci udržení slova, získávání času, hledání správného výrazu (jo počkej teď nevim), funkci návratu ktématu (A: my sme jedli hodně tyčinky, atim pádem sme se prokousali až kvýhře B: počkejte po kolika tyčinkách zhruba). Při prozkoumávání těchto funkcí imperativních tvarů počkej(te) bere vúvahu také regionální varianty počké apočki, viz třeba jí uvedený doklad: počki počki jako to mně vysvětli ne (Kopřivová 2016, 2017). Rovněž vmonografii Syntax mluvené češtiny jsou vpřípadové studii oDM počkej brány vpotaz inářeční varianty počki apočké (Hoffmannová–Homoláč–Mrázková 2019: 270–274).8 Dalším DM, unějž lze prokazatelně uvažovat oregionálně podmíněném užívání, je DM hej. Opět vknize Syntax mluvené češtiny (tamtéž: 267) se vanalýze tohoto 6 DM běžně utvářejí kolokace (řetězce), jež se také stávají předmětem lingvistických výzkumů, viz ktomu článek věnovaný DM no a(Bílková–Zeman 2020). 7 Tento autor pochopitelně neužívá termín DM, pracuje stradičními slovními druhy. 8 M.Kopřivová je jednou ze spoluautorek kapitoly Diskurzní markery vtéto knize. OPEN ACCESS LUcIE JíLKOVÁ 39 DM uvádí, že v93 dokladech ze sta byl tento DM užit mluvčími zMoravy aSlezska (tj.znářeční oblasti východomoravské slezské, českomoravské, moravského pohraniční aslezské).9 Posledním DM, jejž můžeme vtomto přehledu uvést, je viď. Uněj se vtéže publikaci konstatuje, že jej v97 případech ze sta užili mluvčí zoblastí českých nářečí (tj.znářeční oblasti severočeské, středočeské, západočeské, českomoravské azčeského pohraničí). Utohoto DM je dále poznamenáno, že na Moravě jeho funkci vkoncové pozici někdy plní DM že (tamtéž: 283). Tento článek na uvedené výzkumy navazuje arozšiřuje je oanalýzu DM jak kdyby. 3. VÝZKUMNÉ OTÁZKY, MATERIÁL, METODA Výzkumné otázky, na které tento článek hledá odpovědi, jsou: Vjakých nářečních oblastech se slovní spojení jak kdyby užívá? Jaká je jeho zvuková realizace? Jaké má významy/funkce? Jak korelují významy/funkce sprozodickým průběhem? Východiskem pro analýzu jsou doklady slovního spojení jak kdyby vkorpusu ORTOFON (Kopřivová akol. 2017). Na internetové stránce https://wiki.korpus.cz/ 9 Ktomu viz případně Obrázek 1— mapu nářečních oblastí. Obrázek 1— mapka nářečních oblastí (Goláňová–Kupka 2019) Čechy: 1 Severovýchodočeská nářeční oblast; 2 Středočeská nářeční oblast; 3 Západočeská nářeční oblast; 4 Jihočeská nářeční oblast; 5 Českomoravská nářeční oblast Morava: 6 Středomoravská nářeční oblast; 7 Východomoravská nářeční oblast Slezsko: 8 Slezská nářeční oblast Pohraničí: 9 Pohraničí české; 10 Pohraničí moravské aslezské OPEN ACCESS 40 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2021 doku.php/cnk:ortofon je uvedeno, že korpus ORTOFON shromažďuje spontánní mluvené neformální dialogy, které mezi sebou vedou mluvčí, již se dobře znají. Mluvčí (celkem 624) pocházejí zcelé České republiky ajsou onich shromažďovány relevantní sociolingvistické údaje (pohlaví, věk, vzdělání, informace omístě pobytu do 15 let věku). 332 nahrávek bylo pořizováno vletech 2012–2017, jejich celková délka činí téměř 103 hodin, počet textových slov je 1 014 786; viz též Kopřivová akol. (2017). Důvodem, proč byl pro analýzu představenou vtomto článku zvolen právě korpus ORTOFON, je, že tento korpus je opatřen také zvukovou stopou.10 Po zadání dotazu na slovní spojení jak kdyby do korpusu ORTOFON bylo získáno 62 dokladů. Pro další zpracování bylo potřeba některé ztěchto dokladů zanalýzy vyloučit (nesrozumitelnost, nedokončená replika dialogu, vníž nelze určit význam slovního spojení jak kdyby, akonečně ve zbývajících případech šlo ojiné slovní spojení: jak kdybys), tedy výsledný počet dokladů činil pouze 53. Uvšech dokladů byla vyhledána informace onářeční oblasti mluvčího, který zkoumané slovní spojení užil (část 4). Opakovanou sluchovou analýzou bylo uněj určeno umístění přízvuku ahranice přízvukového taktu (část 5). Analýzou delšího kontextu dokladů byly dále stanoveny významy/funkce slovního spojení jak kdyby (část 6) akonečně byla určena souvislost mezi funkcí/významem slovního spojení jak kdyby ajeho prozodickým průběhem (část 7). 4. REGIONÁLNÍ VYMEZENÍ SLOVNÍHO SPOJENÍ JAK KDYBY Ujednotlivých dokladů zkorpusu ORTOFON lze jednoduše zjistit různé údaje odané nahrávce (viz část 3). Jedním ztěchto údajů je také vymezení nářeční oblasti, vníž mluvčí vyrůstal, tj.žil zde do svých 15 let (azpravidla nějakou dobu ipotom). Vztáhneme-li tento údaj ke zkoumanému slovnímu spojení jak kdyby, lze konstatovat, že nejvíce získaných dokladů pochází znářeční oblasti východomoravské (12 dokladů), dále zoblasti slezské (9), zoblasti moravského pohraničí (8), zoblasti středomoravské (7) ačeskomoravské (6). Udalších nářečních oblastí— jihočeské, severovýchodočeské ačeského pohraničí— byly zachyceny již jen nízké jednotky dokladů (celkem 11). Lze tedy zobecnit, že užívání slovního spojení jak kdyby je skutečně výrazně regionálně podmíněno.11 10 Pro srovnání lze uvést ještě údaje odokladech slovního spojení jak kdyby vdalších korpusech. Hodnota ipm vkorpusu ORFOFON (Kopřivová akol. 2017a) je 50,14, vdalším korpusu mluveného jazyka ORAL (Kopřivová akol. 2017b) 68,22, zatímco vkorpusu psaného jazyka SYNv8 (Křen akol. 2018) 0,25. Tyto hodnoty jasně ukazují, že slovní spojení jak kdyby je výrazně běžněji užíváno vjazyce mluveném než psaném. 11 Viz opět Obrázek 1 (jak kdyby je užíváno převážně voblastech označených vmapě čísly 5, 6, 7, 8, 9 a11). OPEN ACCESS LUcIE JíLKOVÁ 41 5. VÝSLOVNOST SLOVNÍHO SPOJENÍ JAK KDYBY Vpřepisech korpusu ORTOFON je zkoumané slovní spojení jak kdyby ve všech případech vsouladu se zásadami psaného jazyka zaznamenáno vpodobě jak kdyby, viz např.tuto delší ukázku: ti poslední kteří musí jak kdyby vychytat úplně všecky ty mouchy za celý ten semestr. Výslovnost slovního spojení jak kdyby je ve všech případech [jagdɪbɪ]12, mluvčí tedy realizují jeden tříslabičný takt spřízvukem na první slabice. Vžádném zdokladů zachycených vkorpusu ORTOFON nedochází ktomu, že by se slovo jak (jak je obecně ujednoslabičných slov běžné) stalo součástí taktu společně se slovem, které slovu jak předchází. Lze však najít příklad, vněmž společně se slovním spojením jak kdyby tvoří jeden přízvukový takt ještě následující jednoslabičné slovo: část repliky něco prostě jak kdyby jí . fakt jako byla realizována jako tři takty: [ňeco prosťe] [jagdɪbɪ jɪː] [fak jako] spřízvuky vždy na první slabice taktu. Ani vjednom případě mluvčí nevyslovili plně dvě totožné souhlásky [gg], mluvčí ani nerealizují tzv.geminátu,13 tedy zhlediska ortoepických pravidel češtiny14 není výslovnost [jagdɪbɪ] pečlivá, jedna ze souhlásek je zkrátka zcela elidována. Vsouvislosti správě popsanou výslovností učiňme krátkou odbočku. Vněkterých pracích, jež analyzují DM, někdy dochází kúpravám pravopisu vtom smyslu, že (zpravidla jednoslabičná) slova, jež pravidelně tvoří jisté DM, autoři přepisují jako jedno slovo. Takové psaní užívá třeba O.Müllerová uDM žejo (Hoffmannová–Müllerová 2007: 291–297) nebo A.Golatová uněmeckého DM achso (Golato 2010). Opsaní dohromady lze, domnívám se, uvažovat ivpřípadě DM jak kdyby, ato právě sohledem na zachycenou realizovanou výslovnost, jež je ve všech případech shodná, tj.zkoumané slovní spojení je vždy vysloveno jako jeden tříslabičný takt spřízvukem na první slabice. Jisté je, že vpsaném (korigovaném) textu by psaní jakdyby působilo velmi nezvykle. Domnívám se však, že by lépe odráželo výslovnost. 6. VÝZNAMY SLOVNÍHO SPOJENÍ JAK KDYBY Na základě delšího kontextu všech dokladů slovního spojení jak kdyby lze stanovit jeho dva základní významy. Prvním je význam přirovnání, jež byl zaznamenán v27 případech.15 Tento význam dokládají např.tyto doklady: 12 Pro přepis výslovnosti je užita česká fonetická transkripce, která je vyložena např.zde: https://fonetika.ff.cuni.cz/o-fonetice/foneticka-transkripce/ceska-foneticka-transkripce/. 13 Vpublikaci J.Volína aR.Skarnitzla (2018: 54) je výslovnost gemináty nazývána bezdetenzní realizace, tj.mluvčí uprvní souhlásky nerealizují fázi detenze. 14 Viz např.Palková (1994), Zeman (2008). 15 Tento význam je doložitelný také vpsaných korigovaných textech. Vkorpusu SYN verze 8 (velikost tohoto korpusu je 4,5 miliardy textových slov) se nachází 1337 dokladů slovního spojení jak kdyby. Jde odoklady zpublicistiky, např.Jeden kelímek po druhém skládá opatrně, jak kdyby byly zporcelánu, zdroj: Reflex, abeletrie, např.Lennon Zamračenej, jak kdyby si koupil malý boty, zdroj: Doktor Jekyll aMr. Hyde (Křen akol. 2018). OPEN ACCESS 42 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2021 to byly .. pro mě tenkrát peníze jak kdyby mně . dneska dal někdo pětistovku16 že zpravodajové zKyjeva.. byly tam fotky jak kdyby tam vživotě nikdo nebyl vtom Kyjevě Vnásledujícím dokladu je slovního spojení jak kdyby užito také ve významu srovnávacím. Mluvčí srovnává něčí pohled (čumí jak kdyby c*). Nedořečenou část srovnávací konstrukce mohla mluvčí doplnit nějakým gestem, jež mohlo nedořečenost suplovat.17 A: ne aby jako že si pohla nebo něco tak Martin na ni trúbil ani se neotočila protože měla sluchátka že (pousmání, povzdech) B: to je nejhorší no právě A: nebo prostě tak čumí jak kdyby c* ty vole co tu jedeš ? prostě co tu děláš ? jo Ve 26 případech je slovní spojení jak kdyby užito ve významu DM. Podobně jako výraz jako, jemuž se opakovaně ve svých článcích věnuje J.Hoffmannová (Hoffmannová 2010, Hoffmannová akol. 2016: 50–51) lze ijak kdyby považovat za konektivní DM. Vnásledujícím dokladu tvoří jak kdyby samostatný intonační celek, což názorně dokládají pauzy před ním apo něm. Jak kdyby tedy propojuje jednotlivé části repliky. no tak na tři měsíce to má no ale poslúchej ona tam má to je . jak kdyby .. dva pokoje mají sociální zařízení Ve funkci členicí je jak kdyby užito také vpřípadě následujícím: no .. no a.. no a. zas azas tam není stejná míra takže to mosím zas přenastavit a. zas udělat jak kdyby druhú stranu Vnásledujícím případě se před DM jak kdyby vyskytuje pauza. Jak kdyby lze vtomto případě považovat za DM, který má kromě členicí (konektivní) funkce ještě také funkci přípravnou (preparativní). Mluvčí hledá náležitý výraz aformulační nesnáze překonává jednak pauzou, jednak prostřednictvím DM jak kdyby. popisuješ obrázky apotom je .. jak kdyby srovnáváš Také vnásledujícím případě je slovní spojení jak kdyby ve funkci DM. Příklad je zajímavý zprozodického hlediska. Mluvčí na třetí ačtvrté slabice slova prababičce, na slovech jak kdyby ana slově první realizuje pokaždé stejnou, nápadně stoupavou intonaci. Vtomto případě jde otzv.uptalk, tj.stoupavou intonaci naznaču16 Vpříkladech, vnichž se vyskytuje jen jeden mluvčí, dotyčný není nijak označen. Vpříkladech, ve kterých jsou mluvčí dva, jsou označeni A, B. 17 Nejen tento příklad ukazuje, že pro analýzu by někdy byl vhodnější videozáznam. OPEN ACCESS LUcIE JíLKOVÁ 43 jící pokračování.18 DM jak kdyby zde tvoří samostatný intonační celek, sohledem na následující pauzu lze opět společně sfunkcí členicí uvažovat zároveň ofunkci preparativní. Maruška myslím že byla po asi prababičce jak kdyby .. první .. a.. Vojta asi po Vojtěšce po babičce no myslím že to tak bylo Mluvčí realizují slovní spojení jak kdyby jako jeden přízvukový takt jak vpřípadech, kdy je jím vyjádřeno přirovnání, tak vpřípadech, kdy je toto slovní spojení DM (viz dále část 6).19 7. PROVÁZANOST FUNKCE/VÝZNAMU APROZODICKÉHO PRŮBĚHU Prozodickému průběhu již byla částečně věnována pozornost vpředchozí části. Opakovaným poslechem analyzovaných dokladů lze vysledovat jisté tendence, jak (zda) prozodický průběh souvisí sužitími slovního spojení jak kdyby jako srovnávacího výrazu ajako DM. 18 Ktomuto jevu viz výklad M.Havlíka ve víckrát zmiňované knize (Hoffmannová–Homoláč–Mrázková 2019: 44 n.). Intonační průběh zkoumaného slovního spojení ukazuje Obrázek 2. 19 Za vytvoření obrázku děkuji Mgr. Davidovi Lukešovi zÚstavu českého národního korpusu FF UK. Obrázek vznikl prostřednictvím programu Praat (Boersma–Weenink 2020) svyužitím skriptu, jehož autorkou je Wendy Elvira-García (Wendyelviragarcia, n.d.). FTN 19 Obrázek 2— obrázek kposlednímu příkladu včásti 619 FTN 19 fake OPEN ACCESS 44 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2021 Vodítkem pro určení funkce/významu jak kdyby je přítomnost, resp.nepřítomnost pauz vjeho sousedství. Ve dvaceti případech (zcelkových 27), vnichž je slovní spojení jak kdyby užito ve významu srovnávacím, nejsou vjeho okolí umístěny pauzy (příklad a). Pouze ve třech případech se vtomto významu pauza vyskytuje. (Ve zbývajících případech přítomnost pauz nelze posoudit; jde třeba opřípad, vněmž se na srovnávací konstrukci podílejí dva mluvčí.) Pokud je slovní spojení jak kdyby užito ve funkci DM, pak se vjeho okolí vyskytla pauza, resp.pauzy v15 případech (zcelkových26), ato ve shodném počtu případů před slovním spojením jak kdyby apo něm (příklady b ac), dále se vjednom případě pauzy objevily zobou stran (příkladd). Vsedmi případech se pauzy neobjevily azbývající případy jsou opět sporné. Ne/přítomnost pauz se tedy jeví výrazným indikátorem při určování významu/funkce slovního spojení jak kdyby. (a) mně se prvně spíš zdálo jak kdyby někdo brzdil úplně (b) vlastně blíž .. jak kdyby kté Údolní .. (c) on šel místo jak kdyby . nebo ne místo našeho taťky (d) to je . jak kdyby .. dva pokoje 8. ZÁVĚR Analýza dokladů slovního spojení jak kdyby vkorpusu spontánní mluvené češtiny ORTOFON ukázala, že jeho užívání je výrazně regionálně podmíněno, je omezeno na oblast Moravy aSlezska. Rozbor výslovnosti ukázal, že je vždy realizováno jako jeden tříslabičný takt [jagdɪbɪ] spřízvukem na první slabice; vžádném zdokladů se první slabika nestala součástí předchozího přízvukového taktu, jak je jinak ujednoslabičných slov včeštině obvyklé. Analýza významu doložila, že slovní spojení jak kdyby je zhruba vpolovině dokladů užito ve významu srovnávacím avpolovině jako DM včlenicí funkci, která se někdy kombinuje sfunkcí přípravnou. Prozodická analýza ukázala, že důležitým vodítkem při určování významu/funkce slovního spojení jak kdyby je ne/přítomnost pauz vjeho sousedství. PRAMENY: Goláňová, H.— Kupka, K. (2019): Mapa nářečí českého jazyka. Verze ze dne 21.6.2019. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2019. [online] Dostupné zwww: <http://korpus.cz>. Kopřivová, M.— Komrsková, Z.— Lukeš, D.— Poukarová, P.Škarpová, M. (2017a): ORTOFON: korpus neformální mluvené češtiny svíceúrovňovým přepisem, verze z2.6.2017. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2017. [online] Dostupné zwww: <http://korpus.cz>. Kopřivová, M.— Lukeš, D.— Komrsková, Z.— Poukarová, P.— Waclawičová, M.— Benešová, L.— Křen, M. (2017b): ORAL: korpus neformální mluvené češtiny, verze 1 z2.6.2017. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2017. [online] Dostupné zwww: <http://korpus.cz>. Křen, M.— Cvrček, V.— Čapka, T.— Čermáková, A.— Hnátková, M.— Chlumská, L.— Jelínek, T.— Kováříková, D.— Petkevič, V.— OPEN ACCESS