Hypotéza permanentního příjmu v zemích visegrádské skupiny

Ekonomie 20 2014, XVII, 4 DOI: 10.15240/ ul/001/2014-4-002 Ú od Spo fieba ofií zh uba 50–70 % HDP [24]. V˘daje domácnos í na koneãnou spo fiebu a její sou islos i s dal‰ími ekonomick˘mi a spoleãen- sk˘mi ukaza eli popisují Ûzné eo ie, k e é aké Ûznû ys û lují spo fiebi elské cho ání. S uãn˘ as ozumi eln˘ pfiehled o eo ii spo fiebních unkcí a jejich ekonomické pods a y naleznou zájemci napfi. ãlánku [22] a de ailech pak dal‰í li e a ufie. S udie ûno ané konk é ním ekonomikám jsou zaloÏeny na pfiedpokladu pla nos i u ãi é eo ie. Koncep pe manen ní spo fieby de ino al oce 1957 M. F iedman; spolu s Modiglianiho eo ií Ïi o ního cyklu z oku 1954 jsou o d û al e na i ní eakce na zji‰ ûní, Ïe dfií ûj‰í Key- neso u hypo ézu absolu ního pfiíjmu (jak ji p a- co nû naz˘ á souãasná li e a u a, napfi. [9]) nelze empi icky doloÏi pomocí ag egá ních da . P ní d û zmínûné eo ie, aã zcela au onomní, b˘ ají nûkdy pouÏí ány kombinaci (napfi. [28]). Jako s p incipu o oÏn˘m koncep em s nimi zachází Hall [13], jehoÏ ãlánek poloÏil základy k echnice es o ání hypo ézy pe manen nos i, jak ji na hují Campbell a Mankiw [4]. Ag egá ní spo- fieba je aké dÛleÏi ou eliãinou p o au o y poli ic- k˘ch ozhodo ání, coÏ je zdÛ aznûno a sou is- los i s jedno li ˘mi eo iemi ys û leno [10]. Hypo éza o pe manen ním pfiíjmu a spo- fiebû ychází z pfiedpokladu, Ïe subjek spí‰e plánuje s oje spo fiební ˘daje zá islos i na ˘‰i dlouhodobû oãeká aného pfiíjmu, neÏ aby se ozhodo al podle pfiíjmu ak uálního. P o Û ce hospodáfiské poli iky je dÛleÏi é, Ïe pfii pla nos i é o hypo ézy se spo fiebi el ozhoduje na základû s ˘ch expek ací a jeho spo fiební ˘daje jsou p opo ãní pe manen nímu pfiíjmu. Ú o eÀ é o p opo ãnos i mÛÏe p os fiednic ím ú oko é mí y o li ni cen ální banka. Je fieba aké poãí a s ím, Ïe spo fiebi el bude jinak eago- a na ‰oky pe manen ní neÏ na ‰oky anzi o ní. Ohlá‰ení doãasného z ˘‰ení daní pfiedem ymezeném k á kodobém ãaso ém ho izon u po ede k jiné eakci, neÏ jakou by zpÛsobilo z ˘‰ení alé. Pe manen ním ‰okem mÛÏe b˘ napfi. zmûna sociálního sys ému, jak o dokla- duje napfi. [26]. Za pfiedpokladu pla nos i hypo ézy pe ma- nen nos i je moÏné nemûfii elnou eliãinu pe - manen ního pfiíjmu na ag egá ní ú o ni ypoãí- a pfii znalos i disponibilního pfiíjmu a pouÏi í mechanismu adap i ního oãeká ání. Tep e mnohem pozdûji byl o mulo án pos up, k e ˘ umoÏnil posoudi , zda dané ekonomice je a o hypo éza op a du pla ná. Empi ická zji‰ ûní ‰ak spo fiebu na ú o ni pe manen ního pfiíjmu elmi ãas o nepo zo ala, aãkoli samo ná eo ie nebyla nijak zpochybnûna. Realis ické posouzení umoÏnil aÏ es Campbella a Man- kiwa [4], k e ˘ p acuje s pfiedpokladem, Ïe pe - manen ní pfiíjem yuÏí á jen ãás domácnos í ajejich p ocen ní podíl je moÏné yãísli . Cílem oho o ãlánku je (a) Sjedno i ex y smûfiující k o mulaci k i e ia p o s ano ení podílu domácnos í, na jejichÏ spo fiební ˘daje lze apliko a eo ii pe manen ního pfiíjmu. V˘sledkem je jedno o nico ˘ ekonome ick˘ model s pa ame em u ãujícím p á û elikos oho o podílu. (b) Zjis i , jaké mnoÏs í domác- nos í âR ealizuje spo fiební ˘daje souladu shypo ézou pe manen ního pfiíjmu. Vzhledem knemoÏnos i pfiímé kon oly ekonomické sp á nos i ˘sledku je aplikace oz‰ífiena na zemû Viseg ádu a, o nûÏ kon olnû, jsou ˘poã y p o edeny aké p o Rakousko. Vzhle- dem k po aze da se ukázalo jako hodnûj‰í analyzo a Viseg ád jako celek, i za cenu z á y jemnûj‰ího ozli‰ení. Finanãní a ekonomické dis u bance z konce p ního a zaãá ku oho o dese ile í se p oje ují disponibilních da ech a mohly by o li ni ˘sledky. P o o je ûno ána pozo nos i imple- men aci ak o u k ize do spo fiebních modelÛ. HYPOTÉZA PERMANENTNÍHO P¤ÍJMU V ZEMÍCH VISEGRÁDSKÉ SKUPINY Václa a Pánko á EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 20 Economics 214, XVII, 2014 1. Pe manen ní pfiíjem a spo fieba F iedman [12] y‰el z pfiedpokladu, Ïe lidé se snaÏí ud Ïe si kons an ní Ïi o ní ú o eÀ s ohle- dem na s Ûj „no mální“ pfiíjem, pfies oÏe jejich ak uální pfiíjem mÛÏe b˘ odli‰n˘. Klíão á je ú aha, Ïe pláno anou spo fiebu lze z o oÏni se sku eãnou spo fiebou. Pfiíjem Y aspo fiebu C pos uluje jako eliãiny sloÏené ze d ou ãás í, pe manen ní YP , esp. CP a anzi o ní YT , esp. CT , edy (1) pfiiãemÏ Ïádná z obou sloÏek není pozo o a- elná. Pe manen ní eliãiny jsou e z ahu úmû nos i dané koe icien em β, CP = β YP , an- zi o ní ãás i z dlouhodobého hlediska smûfiují limi nû k nulo é hodno û. Pe manen ní pfiíjem lze pomû nû snadno ypoãí a za pfiedpokladu adap i ního oãeká ání (pos up de ailnû napfi. [7]). Je-li ak uální disponibilní pfiíjem y‰‰í / niωí neÏ pe manen ní, je na ˘‰en / sníÏen oãás ku p opo ãní pfiíslu‰nému ozdílu , (2) kde Pa ame λ ys ihuje pfiedpoklad, Ïe pfiizpÛ- sobení se pe manen nímu pfiíjmu není p o e- deno plnou ãás kou, ale ãás ozdílu je dÛsled- kem a iabili y anzi o ní sloÏky. S ˘ azem (2) lze dále p aco a ; pe manen ní pfiíjem lze yjádfii a následnû i ypoãí a jako kombinaci ak uálního a zpoÏdûn˘ch disponibilních pfiíjmÛ; ˘sledkem je i s ano ení hodno y pa ame u λ. De aily [7]. Z hypo ézy o p opo ãnos i pe ma- nen ní spo fieby zhledem k pe manen nímu pfiíjmu ypl˘ á lze ní- ma jako náhodnou sloÏku modelu, k e ˘ pak bude zah no a jiÏ pouze mûfii elné eliãiny. Také je moÏné pfie és (2) na schéma známé jako Koycko o geome icky ozdûlené zpoÏ- dûní ans o mující z ah do kompak ního a u (3) kde se zji‰Èuje pfii aplikaci mecha- nismu adap i ního oãeká ání, βje jiÏ ˘‰e zmí- nûn˘ koe icien úmû nos i, θje náhodná sloÏka. Podle F iedmana jsou λiβ unkcí ú oko é mí y, za k e ou si spo fiebi el pÛjãuje. Z (3) je pa né, Ïe Ïe mezní sklon ke spo fiebû je , za ímco dlouhodobû, pfii ymizení náhodn˘ch li Û, dos aneme a edy , kdyÏ pfieds a ují o no áÏné hodno y. Je aké e iden nû β> λβ, dlouhodob˘ li pfiíjmu na spo fiebu je edy y‰‰í neÏ ukaza el k á kodob˘. 2. Tes o ání pe manen nos i Samo n˘ ˘poãe ale nijak nefie‰í o ázku, zda hypo éza o pe manen ním pfiíjmu je dané eko- nomice sku eãnû pla ná. Na íc se ukázalo, Ïe aplikace selhá ají z dÛ odu ne espek o ání nes aciona i y pfiíslu‰n˘ch eliãin (pod obnû [6]) a z ahÛ edoucích k o mulaci acionálních oãeká ání [21]. Lucas [21] a gumen uje nemoÏnos í dlouhodobû ud Ïe s abilní elaci mezi disponibilním a pe manen ním pfiíjmem. Zmûny jin˘ch ekonomick˘ch nebo sociálních eliãin, napfi. ceno ˘ch elací nebo ûku a p., mohou zmûni p e e ence a pfieds a u o op i- málním ozhodnu í kaÏdého ekonomického subjek u, coÏ se p oje í i na ag egá ní ú o ni. Ces ou k fie‰ení je pak úloha maximalizo a uÏi- ek pfii acionálních oãeká áních o budoucím ˘ oji uÏi ko é unkce. V˘chodiskem k es o ání hypo ézy pe ma- nen nos i se s aly zá û y publiko ané Hallem [13]. P oblém o muluje jako dynamickou op i- malizaãní úlohu maximalizo a oãeká an˘ uÏi- ek z celko é spo fieby bûhem Tobdobí Ïi o - ního cyklu, pfiiãemÏ se spo fiebi el podle s ˘ch p e e encí ozhoduje mezi spo fiebou ak uální abudoucí. Z Hallo ˘ch ˘sledkÛ ypl˘ á dÛsle- dek, Ïe k u ãení spo fieby C +1 není fieba Ïád- n˘ch jin˘ch in o mací, neÏ hodno y spo fieby C . Konk é ní sou islos zá isí na z olené uÏi ko é unkci; je-li a o k ad a ická, bude (4) spa ame y β0, β1, a náhodnou sloÏkou ε +1. Ke s ejnému zá û u dochází aké Fla in [11], k e á e s é p áci ha monizuje na sobû nezá islé s udie [13] a [27]. Fo mule (4) znamená aké, Ïe (5) kde E(C +1)znaãí oãeká anou spo fiebu ob- dobí +1. Ta o je ofiena z in o mací dos up- β EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 21 Ekonomie 22 2014, XVII, 4 n˘ch ãase , coÏ odpo ídá koncep u acionál- ních oãeká ání. Tes o ání hypo ézy o pe manen ním pfiíjmu je zaloÏeno na zkoumání o ázky, zda oãeká a- nou spo fiebu E(C )mÛÏe nebo nemÛÏe, k omû C –1 ys û li i ek o dal‰ích p omûnn˘ch X –1. Za ob yklého pfiedpokladu, Ïe oãeká ané z ahy jsou lineá ní, dos aneme hledanou odpo ûì aplikací F- es u na skupinu p omûn- n˘ch X –1 eg esi. Hall [13] apliko al s oje ˘sledky na po á- leãná da a USA a po dil pfií omnos pe ma- nen ní spo fieby om o období. V eakci na Halla p o edli analogickou s udii Daly a Hadji- ma eou [5] p o Velkou B i ánii. Pe manen ní pfií- jem a spo fiebu nepo dili s i onick˘m komen- áfiem, Ïe „pa nû jsou Angliãané ménû acionální neÏ Ame iãané, coÏ by ale dozajis a bylo nu né ys û li “. I dal‰ích zemích se ukázalo, Ïe spo fieba je ˘znamnû o li nûna bûÏn˘m pfiíjmem, coÏ y olalo diskusi o ˘znamu inanãní ho o os i (pfiehled u ádí napfi. [19]. Omezení om o smû u neumoÏÀuje spo fiebi elÛm pfiijmou s a- egii pe manen ního pfiíjmu. ZHallo a pfiís upu k es o ání hypo ézy ope manen ním pfiíjmu ycházejí a oz‰ifiují jej Campbell and Mankiw [4]. Pfiedpokládají d û skupiny spo fiebi elÛ, jedni e lek ují bûÏn˘ dis- ponibilní pfiíjem C1 = Y1 ad uzí od ozují s oji spo fiebu od pe manen ního pfiíjmu C2 =Y P 2 . Vsouh nu je edy dispono áno pfiíjmem (6) Veliãina je zde echnick˘m koe icien em p o yjádfiení komplemen á nos i obou je Û. Z ˘‰e u edeného je zfiejmé, Ïe , a p o- o podobnû a, kde ∆znaãí pfií Ûs ky pfií- slu‰n˘ch eliãin. Fla in [11] do odila na základû (4), Ïe náhodná sloÏka om o p o- cesu pfieds a uje ino ace bûÏném pfiíjmu, k e é posky ují in o mace p o e izi pfiíjmu pe - manen ního. P o o poslední o nice mÛÏe b˘ zapsána i e a u , kde αje kons an a a ε pfiíslu‰ná ino ace. P o zmûny ag ego ané spo fiebû, bûÏné ipe manen ní, edy pla í (7) P áce s pfií Ûs ky mís o ú o Ào ˘ch hodno z y‰uje ‰anci, Ïe p acujeme se s acioná ními ãaso ˘mi fiadami, na íc do koneãného z ahu s upují pouze pozo o a elné ak uální hodno y C a Y . V˘ az (7) je p o es o ání hypo ézy pe ma- nen ního pfiíjmu klíão ˘. Hypo éza o pe ma- nen ním pfiíjmu pfiechází na o mulaci H0: ϖ = 0. Pokud H0nebude zamí nu a, usku eãÀuje se spo fieba jako pe manen ní a má cha ak e náhodné p ocházky, udíÏ není p ediko a elná. Vopaãném pfiípadû spo fieba kopí uje ˘ oj pfií- jmu, aÈ jiÏ e smyslu (i) nebo (ii), jak je popsáno ˘‰e. Empi icky se ukazuje, Ïe ϖ je e zkou- man˘ch ekonomikách spí‰e nenulo é a u ãuje podíl spo fiebi elÛ konzumujících na základû disponibilního pfiíjmu. P ak ické s udie p oka- zují, Ïe íce ekonomicky oz inu é zemû mají spí‰e niωí hodno y pa ame u ϖ. Je o logick˘ dÛsledek ak u, Ïe oz inu ˘ch zemích je mnohem íce pfiíleÏi os í k in e empo ální sub- s i uci inanãních zd ojÛ. Anal˘zám pe manen nos i je ûno ána fiada dal‰ích p ací a ûnují se ekonomikám oz- inu ˘m i oz íjejícím se. Zemû EU15 jsou pfiedmû em s udií napfi. [23] nebo [17]. Ukazují, Ïe ozmezí 1980–2005 mají jedno li é ekono- miky dos i ozdílné hodno y mí y zmûny spo fieby eakci na zmûnu pfiíjmu. Nej y‰‰í ukaza el ϖ , a edy nejmen‰í podíl domácnos í se spo fiebou podle pe manen ního pfiíjmu, má I álie; eakce na ú o ni ϖ = 0,980 je pû inásobkem nejniωí hodno y ϖ = 0,196, k e ou ykazuje Dánsko. Z ozdílnos i pak au ofii do ozují, Ïe jedno ná hospodáfiská poli ika EU by ak nu nû mûla oz- dílné dopady na jedno li é ãlenské s á y. Ve s udii p o S û o ou banku [3] je es o- ána pe manen nos u álních oblas ech Indie. Au o ji nepo zuje, zá o eÀ ale zji‰Èuje, Ïe nelze upla ni ani adiãní eo ii spo fieby. S udie [18] p acuje s ekonomick˘mi da y Pákis ánu a na ag egá ní ú o ni hypo ézu pe - manen nos i odmí á; ko espondují s ní pouze nûk e é domácnos i, jejichÏ las nos i ale nejsou blíÏe ymezeny. V[2] se p acuje s údaji o jedno li ˘ch nûmeck˘ch domácnos ech; panelo á da a jsou ses a ena z mik ocensÛ konan˘ch om o isí- cile í (poslední 2007, edy pfied k izí). V souh nu se domácnos i ponûkud odli‰ují od klasické pfieds a y o pe manen nos i: eakce na pe ma- nen ní ‰oky jsou slab‰í a anzi o ní ‰oky jsou nímány ci li ûji, neÏ jak o ymezuje eo ie. Pfii EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 22 Economics 234, XVII, 2014 pod obnûj‰ím zkoumání se ukázalo, Ïe na neãekané anzi o ní zmûny p uÏnûji eagují domácnos i s omezen˘mi inanãními zd oji. Vãesk˘ch podmínkách zkoumali pla nos hypo ézy pe manen ního pfiíjmu sou islos i skupóno ou p i a izací Hanousek a TÛma [14]. Mo i ací bylo speci ikum é o si uace a 1500 esponden Û bylo oslo eno s cílem získa da a, k e á byla pfiedmû em odbo ného zájmu au o Û. V ex u, k e ˘ se o ien uje íce na eko- nomické a sociální aspek y kupóno é p i a i- zace, neÏ na modelo ˘, ekonome ick˘ a s a is- ick˘ apa á , do ozují, Ïe pouze malá ãás no û aneãekanû získan˘ch ak izic byla konzumo- ána, coÏ by spí‰e podpo o alo hypo ézu pe - manen nos i. Ze ubnou anal˘zu spo fiební unkce, eo e- ické základy i a ian ní koncepce ekonome ic- kého modelo ání zp aco ali A l a dal‰í [1]. Ro nûÏ a o p áce, p o edená ámci ˘- zkumu âNB, akcen uje li y Ûzn˘ch inanãních ukaza elÛ. Hypo ézu pe manen ního pfiíjmu p o celou ekonomiku au ofii na základû s ojí ana- l˘zy zamí ají. Zji‰Èují, a aké ys û lují, nes a- bilní spo fiebi elské cho ání domácnos í. 3. Vli no odob˘ch k izí na spo fiebu Finanãní k ize, k e á se oce 2008 p oje ila USA, pos upnû o li nila celos û o ou ekono- mickou si uaci. DÛsledky p o spo fiebu jsou sice Ûzn˘ch ekonomikách odli‰né, spoleãn˘m ysem je ale endence ke sniÏo ání spo fieby, zejména sluÏeb a pfiedmû Û dlouhodobého uÏí- ání. V [20] au ofii yãíslili p opad ag ego ané spo fieby USA oce 2008 na 3 % HDP. Kom- binací ekonome ick˘ch a simulaãních echnik do ozuj, Ïe budoucí k izo é ‰oky po edou nejen k náhlému sníÏení spo fieby, ale aké ke z ˘‰ení mí y úspo . Období od p osince 2007 do ãe na 2009, oznaão ané USA jako „ elká ecese“, a jeho dopad na spo fiebu analyzo ali Û ci s udie [25]. Za zajíma é po aÏují zji‰ ûní, Ïe p opad e spo fiebû byl y‰‰í, neÏ p opad pfiíjmÛ. Zku‰enos i s inanãní k izí a jejím li em na spo fiebu uãinily asijské ekonomiky jiÏ oce 1997. Její dopad zmiÀuje Kuan-Min p áci [19], k e á se p imá nû ûnuje o ûfiení hypo ézy ope manen ním pfiíjmu dese i asijsk˘ch ze- mích. Zdánli û nesou od˘ soubo ekonomik, zah nující edle fieba Singapu u a JiÏní Ko ey aké napfi. Nepál a Myanma , ykazuje nûk e é spoleãné ysy. P o Ïádnou ze zemí se nepo - zuje hypo éza pe manen nos i a ‰echny yka- zují ˘znam omezen˘ch inanãních zd ojÛ p o spo fiebu po k izo ém oce 1997. Me odicky a o p áce ychází z my‰lenky [15], Ïe F iedmanÛ pos ulá je zp á ou o dlou- hodobé sou islos i mezi eliãinami. Dlouho- dobû sou islé eliãiny lze cha ak e izo a z a- hem koin eg ace; je edy na mís û o ázka, zda pozo o a elné hodno y C a Y jsou spolu koin- eg o ané. Pokud ano, lze jejich z ah yjádfii modelem ypu mechanismus ko ekce chyby (ECM). Zde konk é nû (8) kde , je ko ekãní sloÏka na ú o ni ezidua z k á kodobého spo fiebního z ahu je náhodná sloÏka, α, β, ζ0, ζ1pa ame y. V˘klad pods a y o nice (8) se opí á ˘h adnû o obecnou eo ii ãaso- ˘ch fiad a je mimo ámec oho o ex u; zde se o iÏ p imá nû jednalo o yfie‰ení p oblému zdánli é eg ese nes acioná ních ãaso ˘ch fiad a o mulo ání dlouhodob˘ch sou islos í mezi ekonomick˘mi eliãinami. No û zniklé eo e- ické pozna ky pak nalezly ‰i oké moÏnos i apli- kace, mimo jiné i p á û pfii es o ání hypo ézy pe manen ního pfiíjmu. Po fiebné in o mace nalezne ã enáfi napfi. [15]. V sou islos i sna‰ím éma em je ˘znamná hodno a pa a- me u β. Je-li s a is icky ˘znamnû nenulo á, po zuje zá islos spo fieby na ak uálním pfií- jmu a nelze pfiijmou hypo ézu pe manen nos i. Pokud je nulo á, odpo ídá o pla nos i hypo- ézy o pe manen ním pfiíjmu celé ekonomice. Nenulo ou hodno u βmÛÏeme exak nû in e - p e o a slo y: z ˘‰í-li se pfií Ûs ek disponibilního pfiíjmu o jedno ku, z ˘‰í se pfií Ûs ek spo fiebních ˘dajÛ o βjedno ek; ak icky je ale zfiejmé, Ïe β je analogií pa ame u ϖze z ahu (7). V[8] se pfiipomíná, Ïe li k ize na HDP aekonomick˘ Ûs je pfiedmû em mnoha s udií, ale spo fiebû jako nej û ‰í sloÏce HDP je ûno- áno jen málo pozo nos i. Pokud by pla ila eo- ie pe manen nos i, mohla by b˘ k ize po aÏo- ána za anzi o ní záleÏi os a pouze zmûna pe manen ního pfiíjmu by mohla nas a o a ˘znamné zmûny e spo fiebû. Nicménû, a o eo e ická ú aha není konzis en ní s empi ic- k˘mi pozo o áními. Da a z 99 zemí analyzují pomocí modelu EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 23 Ekonomie 24 2014, XVII, 4 (9) nûmÏ π je in lace a li k izí je zkoumán zafia- zením 0–1 p omûnn˘ch Dik e é nab˘ ají hod- no y 1 i- ém oce k ize a 0 os a ních le ech; α, β, , δjsou pa ame y modelu. V pfiípadû, Ïe Di= 1, s ane se pfiíslu‰né δikons an ou e z ahu (16) a pozmûní hodno u endogenní p o- mûnné C dÛsledku li Û bûhem k izo ého oku. V˘sledky zmiÀo ané s udie o nûÏ uka- zují, Ïe spo fieba k izo ém období klesá íce, neÏ pfiíjem, coÏ ys û lují poklesem spo fiebi el- ské dÛ û y. 4. Aplikace p o zemû Viseg ádské skupiny V˘‰e u edené pfiís upy p o es o ání pla nos i hypo ézy pe manen ního pfiíjmu, ãe nû s ano- ení p ocen ního podílu pfiíslu‰n˘ch domác- nos í, budou apliko ány na ekonomiky Vise- g ádské skupiny, edy âeské epubliky, Slo enska, Maìa ska a Polska. Obecn˘ pozna- ek, Ïe spo fiební ˘daje souladu s hypo ézou pe manen ního pfiíjmu ealizují spí‰e domác- nos i disponující u ãi ˘m inanãním zaji‰ ûním, neumoÏÀuje uãini si pfiedbûÏná oãeká ání op a dûpodobn˘ch ˘sledcích, j. p o edení ekonomické e i ikace. Do soubo u bylo p o o pfiifiazeno aké Rakousko, ãímÏ bude p o e- dena alespoÀ u ãi á o ma kon oly; pokud by ˘poã y ukazo aly men‰í podíl konsumen Û pe manen ního pfiíjmu Rakousku e s o nání sk e oukoli z os a ních ekonomik, byl by o op á nûn˘ dÛ od k pochybnos em o dÛ û y- hodnos i ˘sledkÛ. Da a byla pfie za a z da abáze Eu os a ; jsou ã le ní od 1995Q1 do 2012Q3 ãe nû, asezónnû oãi‰ ûná (p o edeno Eu os a em). Koneãná spo fieba domácnos í je eu ech na oby a ele. In o mace o disponibilním pfiíjmu bohuÏel nebyly po fiebném ozsahu dos upné, p o o byla celém soubo u jako pfiíjem pouÏi a eliãina HDP eu ech na oby a ele; ekono- me ick˘ch echnikách je o znám˘ koncep náh adní (p oxy) p omûnné. Ve ˘‰e zmínûném pfiehledu aplikací pouÏí á u o zámûnu napfi. Kuan-Min [19]. Z inanãních ukaza elÛ, k e é b˘ ají nezfiídka pouÏí ány jako dal‰í ys û lující p omûnná do zmínûn˘ch modelÛ, se nejob ykleji zafiazuje ú oko á mí a. P o ‰echna po fiebná pozo o ání ‰ak nebyl en o údaj jedno nû k dis- pozici. Vli zah nu ého ha monizo aného ceno ého indexu HICP na ys û lení spo fieby se ukázal jako s a is icky neodli‰i eln˘ od nuly (âR, Slo ensko, Maìa sko) nebo s kladn˘m znaménkem (Polsko, Rakousko), coÏ znamená, Ïe p okonsumní ak o y jsou ˘znamnûj‰í, neÏ je li z y‰o ání ceno é hladiny. P o o do koneã- n˘ch ˘poã Û nebyla a o eliãina zah nu a. Vdal‰ím bylo p o o p aco áno pouze se spo fiebou C a pfiíjmem Y. Ob ázky 1 a 2 ukazují Zd oj: las ní dle da z Eu os a u Ob . 1: Koneãná spo fieba na osobu eu ech – C EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:43 S ánka 24 Economics 254, XVII, 2014 p Ûbûh obou eliãin; obou nej ˘‰e poloÏená kfii ka odpo ídá Rakousku a zemû Viseg ádu ykazují elmi podobn˘ ˘ oj na ˘ aznû niωí inanãní ú o ni. Vidi eln˘ p opad oce 2008 bude hodné o‰e fii za edením 0–1 p omûnné. Mûfieno indi iduálnû p o jedno li é ekono- miky, ‰echny ãaso é fiady jsou I(1), coÏ bylo zji‰ ûno ADF es em. Pfiíslu‰né d ojice CaYjsou koin eg o ané dle es u Engleho aG ange a, p o o lze apliko a nejen es Campbella a Mankiwa dle modelu (7), ale aké mechanismus ko ekce chyby (8) jako al e na- i ní pfiís up. V‰echny ˘poã y byly p o edeny pomocí so wa u PcGi e s následujícími ekono- me ick˘mi cha ak e is ikami. V˘sledky jsou sh nu y Tabulce 1. Ob . 2: HDP na osobu eu ech – Y Zd oj: las ní dle da z Eu os a Tab. 1: V˘sledky odhadÛ modelÛ (7) a (8) ϖ ∧ -p ob β ∧ -p ob R2 âR 0,415 0,000 0,475 0,000 0,52 Maìa sko 0,410 0,000 0,423 0,000 0,59 Polsko 0,475 0,000 0,506 0,000 0,54 Slo ensko 0,416 0,000 0,556 0,000 0,43 Rakousko 0,146 0,030 0,189 0,014 0,23 Zd oj: las ní Aplikací Hausmano a es u (napfi. [16], [29]) bylo p o ûfieno, Ïe je moÏné ∆Ypo aÏo- a za exogenní. Hypo ézu o exogeni û nebylo moÏné pfiijmou pouze pfiípadû Rakouska. DÛsledkem je, Ïe pfiíslu‰n˘ (p o Rakousko) pa ame ϖ ∧ nemusí nu nû b˘ konsis en ní. Vzhledem k omu, Ïe s udie se p imá nû zamû- fiuje na Viseg ád, nebyla a o si uace dále fie‰ena (napfi. pouÏi ím ins umen álních p o- mûnn˘ch, iz [13]). MoÏnos i pfiípadného li u k izo ˘ch le byly zkoumány zafiazením odpo ídajících 0–1 p omûnn˘ch p o oky 2008–2012. Vesmûs se p oje ily jako s a is icky ne ˘znamné, abulce p o o nejsou zah nu y. EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:43 S ánka 25 Ekonomie 26 2014, XVII, 4 Jsou pa né ozdíly mezi hodno ami pa a- me Û (model (7)) a ˘znamo û s o na eln˘mi pa ame y β ∧ zodhadÛ ypu (8). Pa ame ϖ ∧ byl odhado án me odou ko igující ˘sky au oko e- lace náhodné sloÏky, k níÏ koe icien de e mi- nace není ele an ním ukaza elem. Nicménû, pfii odhadu me odou nejmen‰ích ã e cÛ (a následnû kons a o ané nega i ní au oko e- laci podle DW es u) se ukaza el R2 û ‰inou pohybo al na ne ysok˘ch hodno ách, Ïdy ale pfii s a is icky ˘znamn˘ch ˘sledcích F– es Û. Dále je fieba upozo ni , Ïe e ‰ech da ech se dos i ãas o ysky ují hodno y, k e é ykazují nulo é pfií Ûs ky; je o pa né i z ˘ oje obou g a Û Ob . 1 a 2. âaso é fiady ak mají sice 70 pozo o ání, ale s ãe n˘mi nulo ˘mi hodno ami, coÏ má za následek sníÏenou ypo ídací schopnos ep ezen o anou nepfiíli‰ ysok˘mi hodno ami koe icien u de e minace. Na základû ˘‰e u eden˘ch pozna kÛ byla da a Viseg ádské skupiny zp aco ána jako panel pomocí sdílené eg ese (pooled eg es- sion) s ˘sledky Tabulce 2. Tab. 2: V˘sledky odhadu modelÛ (7) a (8) p o da o ˘ panel ϖ ∧ -p ob β ∧ -p ob R2 Viseg ád 0,531 0,000 0,531 0,000 0,96 Zd oj: las ní Pfiínosem pouÏi í panelo ˘ch da jsou yda nûj‰í odhady pa ame Û a idi elnû i ˘znamnûj‰í hodno a koe icien u de e minace. PfiipomeÀme, Ïe (1 – ϖ ∧ )*100, a po aÏmo i(1 – β ∧ )*100, s ano uje poãe p ocen domác- nos í, jejichÏ spo fiební ˘daje naplÀují hypo- ézu pe manen ního pfiíjmu. Tab. 3: P ocen ní podíl domácnos í se spo fiebními pe manen ního pfiíjmu ˘daji dle hypo ézy (1 – ϖ ∧ )*100 (1 – β ∧ )*100 âR 58,5 52,5 Maìa sko 59 57,7 Polsko 52,5 49,4 Slo ensko 58,4 44,4 Viseg ád 46,9 46,9 Rakousko 85,4 81,1 Zd oj: las ní Îádná z jedno li ˘ch zemí e iden nû nena- plÀuje hypo ézu pe manen ního pfiíjmu e z ahu k celé ekonomice. Nicménû nenulo ˘ podíl domácnos í ealizujících spo fiební ˘daje souladu s ou o hypo ézou je nespo n˘. ZTabulky 3, s ejnû jako z obou pfiedchozích, je pa né, Ïe model (7) neposky uje s ejné ˘- sledky jako model (8). Za ímco Maìa sko je obou pfiípadech cha ak e izo áno émûfi shodnû, Slo ensko je hodnoceno s nejma - kan nûj‰í disp opo cí. O pfiípadném p e e o ání nûk e ého z obou modelÛ nelze ozhodnou ; ho- ofiíme o ˘sledcích, k e é jsou s a is icky e i- iko ané, a ‰ak ekonomické o inû ne íme, jaké ˘sledky jsou „sp á né“. Pfiíãinou disp o- po cí bude spí‰e elk˘ podíl nulo ˘ch hodno da ech a nepfiíli‰ ysoké koe icien y de e mi- nace, jak je zmínûno ˘‰e. Nas ûdãuje omu ishoda pfiípadû sh nu í ‰ech da do panelu Viseg ádu. S oji oli jis û h aje i ne zcela ideální náh ada disponibilního pfiíjmu eliãinou HDP na osobu. Aãkoli je z ob ázkÛ 1 a 2 idû , Ïe oce 2008 do‰lo k pa n˘m k an i a i ním zmûnám ukaza elích C i Y, zafiazením odpo ídající 0–1 p omûnné do obou modelÛ, s ejnû jako snahou ak o odli‰i i následující oky, se nep okázal s a is icky ˘znamn˘ li na sledo an˘ ukaza el, EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:13 S ánka 26 Economics 274, XVII, 2014 p o o y o ˘poã y nejsou explici nû u edeny. K izo é je y om o kon ex u neo li nily z ah domácnos í k pe manen nímu pfiíjmu. Zá û Spo fieba je elmi ˘znamnou sloÏkou HDP azpÛsob její ealizace má dÛsledky i p o o bu hospodáfiské poli iky. âlánek ekapi uluje kon- cep pe manen ního pfiíjmu a spo fieby, zejména z modelo ého a ekonome ického hle- diska. âe né empi ické s udie po zují, Ïe spo- fiební ˘daje, na k e é lze apliko a hypo ézu pe manen ního pfiíjmu, ykazují spí‰e domác- nos i pfiimûfienû inanãnû zaji‰ ûné. Fo mální es y zaloÏené na ekonome ickém zp aco ání ag egá ních da p o o hypo ézu pe manen nos i po zují pfiede ‰ím u elmi yspûl˘ch ekono- mik. Jemnûj‰í es o ání pak ukazuje mí u, s níÏ se ekonomiky k é o hypo éze pfiibliÏují. Model Campbella a Mankiwa [4] je ˘sled- kem sledo ání hypo ézy pe manen ního pfiíjmu apos upného hledání a ko igo ání hodného ekonome ického apa á u. Pfiís up ealizo an˘ pomocí modelu ko ekce chyby, napfi. dle [15], má poãá ek oz oji ekonome ické eo ie obecnû, zejména oblas i nes acioná ních ãaso- ˘ch fiad, a následném zji‰ ûní, Ïe hypo éza pe - manen ního pfiíjmu mÛÏe b˘ hodnou aplikací. ZmodelÛ (7) a (8) je pa né, Ïe pa ame y ϖaβnebudou pfiíli‰ odli‰né. PouÏi í obou al e - na i je p o o hodné, p á û p o moÏnos s o - nání. Zá o eÀ je z oho ale zfiejmé, Ïe podíl domácnos í se spo fiebními ˘daji na ú o ni pe manen ního pfiíjmu nebude ûmi o pos upy nikdy s ano en jako jediné exak ní ãíslo. K omû ozdílnos i ypl˘ ající z olby modelu má na ˘sledek li aké cha ak e da i sledo ané období. Os a nû i Hanousek a TÛma [14] oce 1997 p o âR hypo ézu pe manen ního pfiíjmu spí‰e po zují, za ímco A l a dal‰í [1] ji oce 2001 nepfiijímají. Zji‰ ûné ˘sledky ukazují, Ïe Ïádné ze zkouman˘ch zemí nepla í hypo éza pe manen - ního pfiíjmu p o ekonomiku jako celek. Vzhle- dem k obecn˘m pozna kÛm, Ïe íce ekono- micky oz inu é zemû ykazují û ‰í mnoÏs í domácnos í se spo fiebními ˘daji na ú o ni pe manen ního pfiíjmu, nepfiek apí, Ïe zde nej- y‰‰í podíl ako ˘ch zemí ykazuje Rakousko. MnoÏs í domácnos í, na jejichÏ spo fiební ˘- daje je moÏné apliko a hypo ézu pe manen ního pfiíjmu, âR, Slo ensku, Maìa sku a Polsku se pfiíli‰ neli‰í a dá se zh uba s ano i na 50 % domácnos í. To o zji‰ ûní mÛÏe mí ˘znam p o Û ce ozsáhl˘ch modelÛ, napfi. ypu DSGE, kde fiada pa ame Û je kalib o ána. V p axi se nûk e é pa ame y pfiejímají z jin˘ch, ãas o zah aniãních, s udií. Jak se ale ukazuje, podíl domácnos í se spo fiebními ˘daji na ú o ni pe manen ního pfiíjmu není údaj pfienosn˘ jen na základû nûk e ˘ch nûj‰ích podobnos í: Rakousko je malá o e fiená ekonomika se s ej- n˘m poã em oby a el jako âR, pfiíslu‰n˘ pa a- me pfies o je obou ekonomikách odli‰n˘. V˘sledky nejsou s a is icky ˘znamnû o li - nûny sníÏením spo fieby oce 2008, e en . ipozdûji; ak o pe manen nos i nedoznal idi- eln˘ch zmûn pod li em k izo ˘ch je Û. Ukazuje se, Ïe k omû explici ní a nu nû izjednodu‰ující o malizace modelech jsou spo fiební ˘daje odpo ídající pe manen nímu pfiíjmu implici nû spojo ány s u ãi ou ú o ní inanãních eze . Vzhledem k omu, Ïe celko ˘ objem úspo ekonomice je znám, a ‰ak banky se ob ykle zd áhají in o mo a de ailnûji opoã ech klien Û a oz s ení úspo mezi jed- no li ce, mÛÏe b˘ p ocen ní ukaza el poã u konzumen Û na ú o ni s ého pe manen ního pfiíjmu u ãi ˘m odí kem. Ekonomicky pe spek- i ní domácnos i mohou o ‰em poãá cích podpo o a s oji spo fiebu ú û em, ale i zde se pfiedpokládá, Ïe ˘‰e pÛjãky je podloÏena aci- onálnû oãeká an˘m budoucím pfiíjmem a po splacení bude následo a áze y áfiení las - ních inanãních eze . AniÏ by o bylo yslo- eno, eo ie p acuje s koncep em spo fiebi ele spoleãensky i inanãnû odpo ûdného a ekono- miky, k e á mu en o zpÛsob cho ání umoÏÀuje. Zde je p os o p o Û ce poli iky, jak jiÏ bylo zmínûno ú odu. âlánek znikl ámci p ojek u V·E IGA F4/1/2012 „Modelo ání a an icipace li Û al e - na i ní mone á ní poli iky na ekonomiku âR“. Li e a u a [1] ARLT, J., âUTKOVÁ, J., RADKOVSK¯, ·. Anal˘za spo fiební unkce podmínkách âR. VP ã. 34. P aha: âNB, 2001. [2] BEZNOSKA, M., OCHMANN, R. Liquidi y Cons ain s and he Pe manen Income Hypo- hesis. Discussion Pape s 1231. Be lin: DIW Be lin, 2012. 34 p. [3] BHALLA, S.S. Measu emen E o s and he Pe manen Income Hypo hesis: E idence om Ru al EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:13 S ánka 27 Ekonomie 28 2014, XVII, 4 India [online]. San a Monica (CA): RAND Co - po a ion, 1978 [ci . 2013-06-06]. 47 p. Dos upné z: h p://www. and.o g/pubs/ epo s/R2132. [4] CAMPBELL, J.Y., MANKIW, N.G. Pe manen Income, Cu en Income and Consump ion. Jou nal o Business & Economic S a is ics. 1990, Vol. 8, No. 3, pp. 265-279. ISSN 0014-2921. [5] DALY, V., HADJIMATEOU, G. S ochas ic Implica ions o he Li e Cycle-Pe manen Income Hypo hesis: E idence o he U.K. Economy. Jou nal o Poli ical Economy. 1981, Vol. 89, No. 3, pp. 596-599. ISSN 0022-3808. [6] DEATON, A. Unde s anding Consump ion. Ox o d: Ox o d Uni . P ess, 1992. ISBN 0-19-828824-7. [7] DOUGHERTY, C. In oduc ion o Econo- me ics. Ox o d: Ox o d Uni . P ess, 1992. ISBN 0-19-504346-4. [8] DUTT, P., PADMANABHAN, V. C isis and Con- sump ion Smoo hing. Ma ke ing Science. 2011, Vol. 30, No. 3, pp. 491-512. ISSN 0732-2399. [9] DWIVEDI, D.N. Mac oeconomics. 3 d ed. New Delhi: McG awHill, 2010. ISBN 0070091455. [10] FERNANDEZ-CORUGEDO, E. Consump ion Theo y. Handbooks in Cen al Banking No. 23. Lon- don: Bank o England, 2004. ISBN 1-85730-143-9. [11] FLAVIN, M.A. The Adjus men o Con- sump ion o Changing Expec a ions abou Fu u e Income. The Jou nal o Poli ical Economy. 1981, Vol. 89, No. 5, pp. 974-1009. ISSN 0022-3808. [12] FRIEDMAN, M. ATheo y o he Consump ion Func ion. P ince on (NJ): P ince on Uni . P ess, 1957. ISBN 0-691-04182-2. [13] HALL, R.E. S ochas ic Implica ions o he Li e Cycle-Pe manen Income Hypo hesis: Theo y and E idence. Jou nal o Poli ical Economy. 1978, Vol. 86, No. 6, pp. 971-987. ISSN 0022-3808. [14] HANOUSEK, J., TÒMA, Z. Tes o pe manen Income Hypo hesis on Czech Vouche P i a iza- ion. CERGE-EI Wo king Pape No. 109. P aha: CERGE-EI, 1997. 25 s. [15] HENDRY, D. Dynamic Econome ics. Ox o d: Ox o d Uni . P ess, 1995. ISBN 0-19-828317-2. [16] JOHNSTON, J., DINARDO, J. Econome ic Me hods. New Yo k: McG aw Hill, 1997. ISBN 0-07-91321-2. [17] KATSOULI, E. Tes ing he ‘Su p ise’ Consum- p ion Func ion: A Compa a i e S udy be ween 15 Eu opean Union Membe -S a es. In e na ional Resea ch Jou nal o Finance and Economic. 2006, Iss. 1, pp. 36-41. ISSN 1450-2887. [18] KHAN, K., NISHAT, M. Pe manen Income Hypo hesis, Myopia and Liquidi y Cons ain s: ACase S udy o Pakis an. Pakis an Jou nal o Social Science. 2011, Vol. 31, No. 2, pp. 299-307. ISSN 2074-2061. [19] KUAN-MIN, W. Does he Pe manen Income Hypo hesis Exis in 10 Asian Coun ies? E+M Ekonomie a Managemen . 2011, oã. 14, ã. 4, s. 92-101. ISSN 1212-3609. [20] LEE, J., RABANAL, L.A., SANDRI, D. U.S. Consump ion a e 2008 C isis [online]. In e - na ional Mone a y Fund, 2010 [ci . 2013-08-15]. 23 s. (PDF). Dos upné z: h p://www.im .o g/ ex e nal/pubs/ /spn/2010/spn1001.pd . [21] LUCAS, R. Econome ic Policy E alua ion: A C i- ique. Ca negie-Roches e Con e ence Se ies on Public Policy. 1976, Vol. 1, pp. 19-46. ISSN 0167-2231. [22] MANDEL, M., TOM·ÍK, V. Spo fiební unkce ap incip ica do ské ek i alence malé o e fiené ekonomice. Poli ická ekonomie. 2003, ã. 4, s. 517-532. ISSN 0032-3233. [23] MANITSARIS, A. Es ima ing he Eu opean Union Consump ion Func ion unde he Pe ma- nen Income Hypo hesis. In e na ional Resea ch Jou nal o Finance and Economic. 2006, Iss. 2, s. 131-135. Dos upné aké z: h p://www. eu ojou nals.com/ inance.h m. ISSN 1450-2887. [24] MUELLBAUER, J., LATTIMORE, R. The Con- sump ion Func ion: A Theo e ical and Empi ical O e iew. In: PESARAN, M. H. and WICKENS, M. (eds.). Handbook o applied Econome ics. London: Blackwell, 1994. pp. 221-311. ISBN 1-55786-208-7. [25] PETEV, I., PISTAFERRI, L., EKSTEN, I.S. Consump ion and he G ea Recession [online]. S an o d (CA): S an o d Cen e on Po e y and Inequali y, 2012 [ci 2013-05-05]. 6 s. (PDF). Dos upné z: h p://www.s an o d.edu/~pis a/ cons_ ecess_Augus _2011.pd . [26] SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. Economics. New Yo k: McG aw Hill, 1989. ISBN 0070547866. [27] SARGENT, T.J. Ra ional Expec a ions, Econome ic Exogeni y, and Consump ion. Jou nal o Poli ical Economy. 1978, Vol. 86, No. 4, pp. 673-700. ISSN 0022-3808. [28] SIMS, C.A. Implica ions o a ional ina en ion. Jou nal o Mone a y Economics. 2003, Vol. 50, Iss. 3, s. 665-690. ISSN 0304-3932. [29] WOOLDRIDGE, J.M. Econome ic Analysis o C oss Sec ion and Panel Da a. MIT, 2002. ISBN 0-262-23219-7. p o . RND . Václa a Pánko á, CSc. Vysoká ‰kola ekonomická P aze Fakul a in o ma iky a s a is iky Ka ed a ekonome ie [email p o ec ed] EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:13 S ánka 28