Využití balanced scorecard a vliv jeho využívání na finanční výkonnost podniků v ČR

Ekonomika a management 146 2014, XVII, 2 DOI: 10.15240/tul/001/2014-2-011 Úvod JiÏ od 80. let zaãali akademici v odborné literatufie doporuãovat vyuÏívání více nefinanãních ukazatelÛ pro fiízení i hodnocení organizací [5], [10], [22], [37]. V roce 1991 vydal profesor Harvardské univerzity Robert G. Eccles The Performance Measurement Manifesto [11], ve kterém konstatoval, Ïe fiada manaÏerÛ zmûnila ãi bude muset zmûnit systém k mûfiení v˘konnosti jejich podnikÛ, protoÏe nové poÏadavky konkurenãního prostfiedí vyÏadují zmûnu i v mûfiení afiízení v˘konnosti. Základem zmûny byl pfiechod od pouÏívání v˘hradnû finanãních ukazatelÛ ke stanovení ‰ir‰ího setu nefinanãních ukazatelÛ pro mûfiení v˘konnosti. Nûktefií mohou namítat, Ïe tato zmûna nebyla pfiíli‰ revoluãní, protoÏe jiÏ v té dobû byly vyuÏívány nefinanãní ukazatele mûfiící kvalitu, trÏní podíl atd. Revoluce v‰ak spoãívala pfiedev‰ím v tom, Ïe nefinanãním ukazatelÛm byla pfiiznána stejná (pfiípadnû i vy‰‰í) hodnota jako finanãním ukazatelÛm v urãování strategie, velikosti bonusÛ, odmûnám manaÏerÛ, atd. Tradiãnû byla dfiíve pouÏívána pfiedev‰ím finanãní mûfiítka napfi. v podobû zisku, cash flow ãi ukazatelÛ rentability. Tyto tradiãní ukazatele v‰ak mají svá jistá omezení: Neukazují manaÏerÛm, jak si podnik stojí vjin˘ch strategick˘ch oblastech, napfi. kvalitû, spokojenosti zákazníkÛ, zamûstnancÛ atd. Tradiãní ukazatele ukazují dÛsledky, nikoliv v‰ak pfiíãiny daného stavu. Zamûfiení se na finanãní v˘sledky mÛÏe vést ke zdÛraznûní krátkodob˘ch v˘sledkÛ na úkor dlouhodob˘ch [21]. Tradiãní finanãní mûfiítka mohou b˘t v rozporu se strategií [21], [26]. Zatímco odborná literatura se zamûfiila na pfiechod od tradiãních konceptÛ mûfiení v˘konnosti zamûfien˘ch na finanãní ukazatele k vícedimensionálním konceptÛm reprezentovan˘m napfi. v˘konnostní pyramidou [33], Balanced Scorecardem (BSC) [25] a v˘konnostním prizmatem [38], existuje zde stále nedostatek kvalitních studií zab˘vajících se vlivem vyuÏití tûchto konceptÛ na samotnou v˘konnost [47]. Dal‰í ãásti pfiíspûvku se zab˘vají kritickou literární re‰er‰í a rozvíjejí nastolené vûdecké otázky. Ve tfietí ãásti pfiíspûvku je pfiedstavena metodologie, která je v pfiíspûvku vyuÏita. Ve ãtvrté ãásti jsou diskutovány hlavní v˘sledky aposlední ãást je tvofiena závûrem obsahujícím izhodnocení pfiíspûvku a jeho omezení. 1. Balanced Scorecard a vliv jeho vyuÏívání na finanãní v˘konnost – teoretická v˘chodiska Neely a kol. [39] definují systém mûfiení v˘konnosti jako sadu ukazatelÛ pouÏívan˘ch ke kvantifikaci úãinnosti i úãelnosti podnikov˘ch ãinností. Na pÛdû Harvardské univerzity byl vroce 1992 Kaplanem a Nortonem pfiedstaven koncept Balanced Scorecard, kter˘ integruje do jednotného systému fiízení finanãní ukazatele snefinanãními. Podstatou BSC je zamûfiení na 4 klíãové perspektivy, které byly identifikovány jako kritické: finanãní, zákaznická, interních procesÛ a uãení se a rÛstu (viz Obr. 1). V roce 1996 stejní autofii roz‰ífiili jejich pohled a zdÛraznili dÛleÏitost propojení BSC s podnikovou strategií. K pfieloÏení strategick˘ch cílÛ do mûfiiteln˘ch cílÛ a mûfiítek navrhli 4 propojené procesy: objasnûní vize a strategie, komunikace apropojení strategick˘ch cílÛ a mûfiítek, podnikové plánování a nastavení cílÛ a získání VYUÎITÍ BALANCED SCORECARD A VLIV JEHO VYUÎÍVÁNÍ NA FINANâNÍ V¯KONNOST PODNIKÒ V âR Adriana Knápková, Lubor Homolka, Drahomíra Pavelková EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 146 Business Administration and Management 1472, XVII, 2014 strategické zpûtné vazby a uãení. Podpofieny byly rovnûÏ kauzální vazby mezi jednotliv˘mi cíli. V roce 2001 Kaplan s Nortonem pfiedstavili 5 základních principÛ: transformovat strategii do operativního fiízení, zamûfiit podnik na strategii, vytvofiit strategii jako souãást kaÏdodenní práce kaÏdého pracovníka, chápat strategii jako kontinuální proces a mobilizovat zmûny prostfiednictvím správného postoje vrcholového vedení. V prÛbûhu let lze konstatovat dÛleÏit˘ posun v jejich práci od definování BSC jako základního systému pro mûfiení v˘konnosti kBSC jako strategickému nástroji pro mûfiení afiízení v˘konnosti podniku a managementu. Obr. 1: Koncepce BSC Zdroj: [25] Stále i v souãasné dobû platí, Ïe pod oznaãením BSC je zahrnuta celá fiada rÛzn˘ch podob BSC zahrnujících rÛzné oblasti a indikátory, coÏ je zfiejmé z ãetn˘ch studií [16], [33], [41], [46]. Malmi [35] jednoznaãnû konstatuje, Ïe: „Systém pro mûfiení v˘konnosti bez logiky pfiíãina-dÛsledek mÛÏe b˘t rovnûÏ kvalifikován jako BSC“, jiní autofii povaÏují fietûzec pfiíãina-dÛsledek za charakteristick˘ pro BSC. Atkinson a kol. [2] interpretují vazbu pfiíãina a dÛsledek za podstatu pfiístupu BSC. Norreklit [41] pí‰e, Ïe: „¤etûzec pfiíãina a dÛsledek je základ BSC“. Hoque aJames [16] souhlasí: „VyuÏití BSC neznamená jen pouÏití více mûfiítek“. Speckbacher akol. [46] rozãlenil 3 typy BSC, které jsou interpretovány jako 3 typické evoluãní kroky v procesu implementace BSC: Type I BSC: specifick˘ multidimenzionální rámec pro mûfiení strategické v˘konnosti firmy, kter˘ kombinuje finanãní a nefinanãní strategická mûfiítka. Type II BSC: typ I BSC, kter˘ navíc zahrnuje popis strategie vyuÏitím vztahÛ pfiíãina/ /dÛsledek. Tyto vztahy pfiíãina/dÛsledek jsou vliteratufie známy pod oznaãením strategické mapy [25], mentální modely [12], [27] a mapy úspûchu [40]. Type III BSC: typ II BSC, kter˘ implementuje strategii definováním cílÛ, akãních plánÛ, v˘sledkÛ a propojení pobídek v rámci BSC. Bedford a kol. [4] zjistil, Ïe 43,5 % firem nevyuÏívá vztahÛ pfiíãina/dÛsledek pfii tvorbû BSC. Je tedy dÛleÏité konstatovat, Ïe rÛzné moÏnosti implementace a vyuÏívání BSC mohou vést k rÛzn˘m dopadÛm na v˘konnost podniku asamotná implementace neznamená automatické zv˘‰ení v˘konnosti. Gavurová [14] zdÛrazÀuje, Ïe koneãn˘ efekt konceptu BSC závisí pfiedev‰ím na kvalitû jeho implementace. Vliv konceptÛ pro mûfiení a fiízení v˘konnosti na finanãní v˘konnost vyÏaduje dal‰í v˘zkum, EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 147 Ekonomika a management 148 2014, XVII, 2 vsouãasnosti je zde nedostatek dÛkazÛ pro jeho zhodnocení [14]. Vûdci se v‰ak shodují, Ïe hledání pfiímého vztahu mezi koncepty pro mûfiení a fiízení v˘konnosti mÛÏe b˘t matoucí díky interním a externím faktorÛm [32]. Velmi ãasto je pak koncept BSC vyuÏíván spoleãnû sdal‰ími koncepty pro mûfiení a fiízení v˘konnosti [19], [20], [29], coÏ je‰tû více komplikuje moÏnost zji‰tûní dopadu vyuÏívání tûchto nástrojÛ na finanãní v˘konnost podnikÛ. 1.1 Shrnutí v˘sledkÛ empirick˘ch v˘zkumÛ Tab. 1 poskytuje pfiehled klíãov˘ch studií zab˘- vajících se vlivem vyuÏívání BSC na podnikovou v˘konnost. Je nutné uvést, Ïe studie se odli‰ují rozdíln˘mi pfiístupy k v˘zkumÛm (dotazníková ‰etfiení, quasi-experimentální studie, metody párového rozhodování) i rozdíln˘mi v˘zkumn˘mi vzorky, dÛleÏit˘m pojítkem v‰ak zÛstává téma v˘zkumu. Studie ve vût‰inû pfiípadÛ ukázaly pozitivní vztah mezi vyuÏíváním BSC a podnikovou v˘konností [6], [7], [8], [9], [16]. Pouze studie Ittnera a kol. [22] a Griffitha aNeelyho [15] neprokázaly pozitivní vliv mezi vyuÏíváním BSC a podnikovou v˘konností. Velmi dÛleÏité jsou závûry ze studie Braama, Nijsena [6], ktefií poukazují na to, Ïe vyuÏívání BSC naznamená automaticky zv˘‰ení podnikové v˘konnosti. Ke zv˘‰ení finanãní v˘konnosti vede pouze implementace strategicky orientovaného BSC. Pokud není vyuÏívání BSC Tab. 1: Pfiehled v˘sledkÛ v˘zkumn˘ch studií Zdroj: [6], [7], [8], [9], [15], [16], [22] EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 148 Business Administration and Management 1492, XVII, 2014 úzce propojeno se strategií podniku, mÛÏe naopak podnikovou v˘konnost sniÏovat. Za zmínku stojí i studie Bankera a kol. [3], ktefií se zab˘vali vlivem systému mûfiení v˘konnosti obsahujícího nefinanãní faktory na finanãní v˘konnost. V˘zkum byl proveden v fietûzci hotelÛ, ve kterém byl zaveden nov˘ pobídkov˘ systém s dÛrazem na mûfiítka zamûfiená na spokojenost zákazníka. V˘sledkem studie bylo nalezení pfiímého vztahu mezi implementací systému mûfiení v˘konnosti na finanãní v˘konnost. Gavurová [14] uvádí vzávûrech svého v˘zkumu, Ïe u 80 % respondentÛ (ktefií sestavují strategickou mapu na podnikové úrovni), do‰lo k v˘raznému zlep‰ení hodnot u nejménû 75 % ukazatelÛ. 2. Stanovení v˘zkumn˘ch otázek Cílem pfiíspûvku je zhodnotit vliv vyuÏívání BSC na dosahování vy‰‰í finanãní v˘konnosti podnikÛ aanalyzovat spokojenost manaÏerÛ podnikÛ svyuÏíváním BSC a vyhodnotit, zda vy‰‰í spokojenost manaÏerÛ s BSC souvisí s vy‰‰í finanãní v˘konností podnikÛ. Kaplan a Norton [26], [27], [28] doporuãují podnikÛm vyuÏívat BSC a zamûfiit se na dosahování strategick˘ch cílÛ, které povedou ke zv˘‰ení jejich v˘konnosti. Poskytují dÛkaz v podobû pfiípadové studie, Ïe vyuÏívání BSC vede ke zv˘- ‰ené v˘konnosti. Na základû provedené kritické literární re‰er‰e byly stanoveny následující v˘zkumné otázky (VO): VO 1: Jaká je míra vyuÏívání konceptu BSC vpodnicích v âR? VO 1a: Je míra vyuÏívání BSC závislá na velikosti podnikÛ? VO 1b: Je míra vyuÏívání BSC závislá na odvûtvovém zamûfiení podnikÛ? VO 1c: Je míra vyuÏívání BSC závislá na „stáfií“ podnikÛ? VO 2: Dosahují podniky, které vyuÏívají BSC vy‰‰í finanãní v˘konnost? VO 3: Dosahují podniky, jejichÏ manaÏefii jsou spokojeni s vyuÏíváním BSC vy‰‰í finanãní v˘konnost? Návaznost jednotliv˘ch cílÛ a stanoven˘ch vûdeck˘ch otázek zkouman˘ch v návaznosti na tyto cíle je pfiehlednû zobrazena na Obr. 2. Obr. 2: V˘zkumn˘ model Zdroj: vlastní zpracování EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 149 Ekonomika a management 150 2014, XVII, 2 3. Techniky sbûru dat a vyuÏité v˘zkumné metody Tato ãást pfiíspûvku se zab˘vá popisem sbûru dat, procesu vzniku a realizace dotazníkového ‰etfiení, identifikací jednotliv˘ch promûnn˘ch apopisu vûdeck˘ch metod pouÏit˘ch k zodpovûzení v˘zkumn˘ch otázek stanoven˘ch vpfiedchozí ãásti pfiíspûvku. 3.1 Techniky sbûru dat a proces vzniku a realizace dotazníkového ‰etfiení Vrámci v˘zkumu byly pouÏity dvû základní techniky sbûru dat – dotazníkové ‰etfiení a vyuÏití historick˘ch dat z databáze Albertina obsahující data jednotliv˘ch podnikÛ v âR v podobû úãetních závûrek. Dotazníkové ‰etfiení bylo vyuÏito pfiedev‰ím pro sbûr dat, která nejsou dostupná z jin˘ch vefiejn˘ch zdrojÛ. Tento dotazník byl urãen pro zji‰tûní míry vyuÏívání jednotliv˘ch konceptÛ v˘konnosti v podnicích vâR a zji‰tûní míry spokojenosti manaÏerÛ stûmito koncepty. Dotazníkové ‰etfiení bylo sloÏeno z pûti základních krokÛ: 1. pfiíprava dotazníkového ‰etfiení, 2. urãení zpÛsobu sbûru dat, 3. samotn˘ sbûr dat, 4. anal˘za získan˘ch dat a 5. závûreãné vyhodnocení. Byla vytvofiena ti‰tûná ion-line verze dotazníku, kter˘ byl podnikÛm distribuován následujícími zpÛsoby: 1) podnikÛm spolupracujících s FaME UTB ve Zlínû, 2) podnikÛm osloven˘ch prostfiednictvím studentÛ kombinovaného studia zamûstnan˘ch v tûchto podnicích, 3) spolupráce s Controller Institutem, kter˘ pro potfieby projektu poskytl svou databázi adotazník rovnûÏ umístil na své www stránky. 3.2 Identifikace jednotliv˘ch promûnn˘ch Základním cílem pfiíspûvku je zhodnocení, zda vyuÏívání konceptu BSC ovlivÀuje finanãní v˘konnost podnikÛ. Pro zhodnocení finanãní v˘konnosti podnikÛ byly vybrány 3 základní ukazatele: 1. rentabilita vlastního kapitálu (ROE = ãist˘ zisk / vlastní kapitál); 2. rentabilita celkového kapitálu, která byla poãítána ve dvou variantách (ROA = zisk pfied zdanûním / celková aktiva); 3. PROA = provozní v˘sledek hospodafiení / celková aktiva. Identifikace odlehl˘ch promûnn˘ch byla provedena ve dvou krocích. Na základû odborného odhadu byly identifikovány firmy s nestandardní strukturou rozvahy/v˘kazu zisku a ztráty. Ve druhém kroku byly odlehlé hodnoty nalezeny metodou HPD (Highest Posterior Density). Metoda HPD je vyÏívána v kontextu credible intervals v Bayesovském pojetí statistické anal˘zy. Pro na‰e úãely ov‰em slouÏí pouze jako nástroj pro identifikaci odlehl˘ch hodnot upromûnn˘ch, které vycházejí z asymetrick˘ch rozdûlení. Nicménû tento pfiístup s sebou pfiiná‰í nûkterá zjednodu‰ení. Celkov˘ datov˘ soubor povaÏuje jakou soubor nezávisl˘ch promûnn˘ch. Identifikace odlehl˘ch hodnot se tak provádí pro kaÏdou promûnnou zvlá‰È, aniÏ by bylo bráno v úvahu chování dal‰ích promûnn˘ch (to bylo provedeno v prvním kroku). Metody pro identifikaci multidimenzionálních odlehl˘ch hodnot (zaloÏen˘ch na metodû hlavní komponenty) byly také zváÏeny, nicménû za odlehlé hodnoty byl oznaãen pfiíli‰ velk˘ poãet pozorování. V pfiípadû, kdy hodnota byla oznaãena jako odlehlá, byla nahrazena mezní hodnotou (viz Tab. 2). 3.3 Statistické metody Pro úãely identifikace závislosti mezi daty nominální povahy byl vyuÏit PearsonÛv test nominálních dat zaloÏen˘ na statistice χ2. V pfiípadû, kdy nebyly splnûny podmínky pro test (napfi. poãet oãekávan˘ch pozorování byl niωí neÏ 5 v buÀce kontingenãní tabulky), byla otomto nesplnûní pfiidána informace do textu. Vpfiípadû srovnání rozdílÛ stfiedních hodnot byl uÏit WilcoxonÛv test (pokud byly srovnávány dvû stfiední hodnoty, jako v pfiípadû srovnání firem uÏívající BSC a nevyuÏívající BSC). Neparametrické testy byly uÏity (i pfies jejich niωí sílu) zdÛvodu nenormálnû rozdûlen˘ch dat. 4. V˘sledky 4.1 Identifikace v˘zkumného vzorku Identifikace základního souboru dat Zodpovûzení VO 1 a VO 1a, b, c bylo provedeno na základû dat získan˘ch z rozsáhlého dotazníkového ‰etfiení uskuteãnûného na FaME UTB ve Zlínû na vzorku mikro, mal˘ch, stfiedních i velk˘ch podnikÛ se sídlem v âeské republice. Dotazníkového ‰etfiení se zúãastnilo 350 firem z âR s rÛzn˘m oborov˘m zamûfiením arozdílné velikosti (podrobnûji viz Obr. 3). EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 150 Business Administration and Management 1512, XVII, 2014 Je patrné, Ïe nejv˘znamnûj‰í bylo zastoupení stfiedních podnikÛ, z hlediska pfievaÏujícího zamûfiení pak byly podniky nejãastûji orientovány na v˘robní oblast. Zhlediska právní formy podnikání pfievaÏovaly ve vzorku podniky s ruãením omezen˘m (60 % podnikÛ ze vzorku), 33 % podnikÛ bylo akciov˘ch spoleãností, zb˘vajících 7 % podnikÛ tvofiila druÏstva ãi státní podniky. Jedna tfietina podnikÛ ze základního souboru dat uvedla pfiítomnost zahraniãního kapitálu v podniku. Identifikace upraveného souboru dat Pro zodpovûzení v˘zkumn˘ch otázek 2 a 3 bylo tfieba získaná data z dotazníkového ‰etfiení doplnit o finanãní data, která byla získána prostfiednictvím úãetních závûrek podnikÛ, které jsou k dispozici v databázi Albertina. Eliminovány byly mikro podniky a spoleãnosti, jejichÏ úãetní data v letech 2008–2010 nebyla dostupná nebo byla vyhodnocena jako neúplná ãi nesprávná. K anal˘ze v˘zkumné otázky 2 a 3 bylo vyuÏito 167 podnikÛ. Základní charakteristika upraveného souboru dat je patrná z Obr. 4. Iztohoto upraveného souboru dat je patrné, Ïe zde pfievládá zastoupení stfiedních podnikÛ ana v˘robu se orientujících podnikÛ. Zhlediska právní formy podnikání jsou ve vzorku nejvíce zastoupeny podniky s ruãením omezen˘m (56 % podnikÛ), 43 % podnikÛ tvofií akciové spoleãnosti, 1 % tvofií druÏstva a státní podniky. 45 % podnikÛ z upraveného souboru dat uvádí pfiítomnost zahraniãního kapitálu. 4.2 VyuÏívání BSC v âR Zdotazníkového ‰etfiení, které bylo provedeno na FaME UTB ve Zlínû vyplynulo, Ïe z celkového vzorku 350 podnikÛ pouÏívá koncept Balanced Scorecard pouze 13 % podnikÛ (viz Tab. 3). Za podniky vyuÏívající BSC byly povaÏovány pouze ty podniky, které jej aktivnû vyuÏívají minimálnû 2 roky. Z hlediska velikosti je tento koncept preferován dle oãekávání spí‰e vût‰ími podniky (BSC pouÏívá 24 % firem), dále pak stfiedními podniky (13 %). V pfiípadû mal˘ch podnikÛ je BSC vyuÏíván 8 % podnikÛ, Tab. 2: Limity promûnn˘ch ROE ROA PROA Minimum 2008 -0.238 -0.037 -0.059 Minimum 2009 -0.161 -0.044 -0.045 Minimum 2010 -0.070 -0.042 -0.030 Maximum 2008 0.385 0.239 0.243 Maximum 2009 0.322 0.190 0.230 Maximum 2010 0.357 0.179 0.203 Zdroj: vlastní zpracování Obr. 3: Vzorek podnikÛ v˘zkumu uskuteãnûného t˘mem na FaME UTB ve Zlínû vletech 2009–2010 (základní soubor dat = 350 podnikÛ) Zdroj: vlastní zpracování EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 151 Ekonomika a management 152 2014, XVII, 2 mikro podniky pak BSC nevyuÏívají vÛbec. Pfiíãinou nedostateãného vyuÏívání BSC v âR jsou pfiedev‰ím nedostateãné znalosti manaÏerÛ o této metodû ãi nesprávné vyuÏívání tohoto konceptu v reálné praxi. Nesprávná implementace vût‰inou spoãívá v nepfiijetí konceptu v‰emi zamûstnanci nebo implementace, která spoãívá pfiedev‰ím v pfiijetí její „softwarové podoby“. Je v‰ak nutné si uvûdomit, Ïe implementace BSC neznamená pouze „naplnûní“ softwaru rÛzn˘mi metrikami finanãní anefinanãní v˘konnosti, v˘znamná je pfiedev‰ím úzká spolupráce s vedením podniku azamûstnanci [14]. Obr. 4: Vzorek podnikÛ v˘zkumu uskuteãnûného t˘mem na FaME UTB ve Zlínû vletech 2009–2010 (upraven˘ soubor dat = 167 podnikÛ) Zdroj: vlastní zpracování Tab. 3: VyuÏívání BSC v závislosti na velikosti podnikÛ Velké Stfiední Malé Mikro Celkem podniky podniky podniky podniky VyuÏívá BSC 22 16 8 0 46 NevyuÏívá BSC 68 111 88 37 304 Celkem 90 127 96 37 350 Zdroj: vlastní zpracování Vporovnání s jin˘mi studiemi proveden˘mi vâR vypl˘vá, Ïe koncept BSC byl v roce 2006 zaveden v 5 % podnikÛ, pfiiãemÏ 20 % plánovalo jeho zavedení; 17 % manaÏerÛ podnikÛ ve vzorku tento koncept vÛbec neznalo [30]. Ze vzorku zkoumaného ·i‰kou [45], aplikovalo BSC do své fiídící praxe 19 % podnikÛ, podobn˘ v˘sledek uvádí i Horová a Hrd˘ [17]. Hynek, Janeãek a kol. [18] uvádûjí vyuÏívání BSC u24 % podnikÛ. Zhlediska porovnání s v˘zkumy proveden˘mi ve svûtû, v˘zkum Bain & Company [43] uvádí vyuÏívání BSC v letech 1996 aÏ 2010 cca 40–70 % podnikÛ. V˘zkum v USA [36] ukázal, Ïe vice neÏ 35 % spoleãností ve zkoumaném vzorku vyuÏívá koncept BSC. Podle v˘sledkÛ studie indick˘ch autorÛ vyuÏívá koncept BSC 45 % firem ze vzorku [1]. Kraus a Lind [31] uvádí vyuÏívání BSC v 53 % spoleãností. Je v‰ak nutno podotknout, Ïe v˘zkum byl proveden pouze u 15 velk˘ch ‰védsk˘ch podnikÛ. Juhmani [23] uvádí vyuÏívání BSC dokonce v65 % spoleãnostech, analyzovan˘ vzorek tvofiilo 83 velk˘ch spoleãností v Bahrajnu. Quesado aRodrigues [42] naopak konstatují, Ïe vyuÏívání BSC je extrémnû nízké v portugalsk˘ch podnicích, coÏ potvrzuje ve sv˘ch v˘zkumech iMachado [34], která uvádí pouze 5% vyuÏívání vmal˘ch a stfiedních portugalsk˘ch podnicích. Zajímav˘ je v˘voj vyuÏívání BSC napfi. v âínû, kde je BSC relativnû ãasto vyuÏívan˘m konceptem, coÏ dokumentují sv˘m v˘zkumem Sheng a kol. [44], ktefií uvádûjí 53% míru implementace. Problémem ãínsk˘ch podnikÛ v‰ak EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 152 Business Administration and Management 1532, XVII, 2014 je, Ïe implementaci ãasto nelze oznaãit jako úspû‰nou. Zeng a Luo proto navrhují dvû základní doporuãení pro úspû‰nou implementaci: 1) více rozumût ãínsk˘m zamûstnancÛm a2) vytvofiit "silnou" organizaãní kulturu pro implementaci BSC [48]. Je zfiejmé, Ïe implementace se v rÛzn˘ch zemích pomûrnû v˘raznû li‰í. Je v‰ak nutno vzít v úvahu i skuteãnost, Ïe v˘zkumy jsou hÛfie porovnatelné sohledem na rÛznû velké analyzované vzorky podnikÛ, rozdílné pfiístupy zji‰Èování informací (kvantitativní x kvalitativní v˘zkum) atd. Vdal‰í ãásti pfiíspûvku bude zkoumáno, zda je vyuÏívání BSC závislé na velikosti podniku, pfiedmûtu podnikání a stáfií podnikÛ. Na základû v˘sledku chí-kvadrátu mÛÏeme konstatovat, Ïe vyuÏívání BSC je závislé na velikosti podniku (χ2= 17.6469, p-value <0.05). Tento závûr je v souladu se studií Hoqua a Jamese [16], která rovnûÏ konstatuje, Ïe existuje závislost mezi velikostí podniku a vyuÏíváním BSC. Ztohoto v˘sledku mÛÏeme usuzovat, Ïe vût‰í podniky nacházejí vût‰í prostor pro vyuÏití strategického nástroje pro mûfiení a fiízení jejich v˘konnosti. Zhlediska zamûfiení podnikÛ je z Tab. 4 patrné, Ïe ãastûji je koncept BSC vyuÏíván ve v˘robních podnicích (16,2 %), ménû u podnikÛ zamûfien˘ch na sluÏby (12,6 %) a obchodních podnikÛ (7,4 %). Na základû v˘sledkÛ chí-kvadrátu (χ2= 3.4005, p-value = 0.1826) v‰ak nebyl prokázán vztah mezi zamûfiením podniku avyuÏíváním BSC. Tab. 4: VyuÏívání BSC v závislosti na zamûfiení podnikÛ V˘roba SluÏby Obchod Celkem VyuÏívá BSC 28 13 5 46 NevyuÏívá BSC 151 90 63 304 Celkem 179 103 68 350 Zdroj: vlastní zpracování Zhlediska stáfií podnikÛ, je z Tab. 5 patrné, Ïe koncept BSC je ãastûji vyuÏíván v podnicích zaloÏen˘ch pfied rokem 2001 (více neÏ 13 %) neÏ u podnikÛ zaloÏen˘ch aÏ po r. 2001 (cca 5,3 %). Zji‰tûná skuteãnost urãitû souvisí isv˘vojem a zmûnami v ekonomice, „star‰í“ podniky si ãastûji uvûdomují potfiebu existence strategie a provázanosti jednotliv˘ch cílÛ. Ani vtomto pfiípadû nebyl s vyuÏitím chí-kvadrátu (χ2= 2.3524, p-value = 0.3084) prokázán vztah mezi „stáfiím“ podniku a vyuÏíváním BSC. Tab. 5: VyuÏívání BSC v závislosti na stáfií podnikÛ* Podniky zaloÏeny Podniky zaloÏeny Podniky zaloÏeny Celkem pfied r. 1990 mezi roky 1991–2001 po r. 2001 VyuÏívá BSC 5 39 2 46 NevyuÏívá BSC 33 235 36 304 Celkem 38 274 38 350 Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: *Oãekávan˘ poãet firem v kategorii zaloÏen˘ch pfied rokem 1990 a po roce 2001 je 4,99. Toto ãíslo je na samotné dolní hranici pfiijatelnosti pro pouÏití testu, nicménû je ve shodû s v˘sledkem Fisherova exaktního testu. 4.3 Vliv vyuÏívání BSC na finanãní v˘konnost podnikÛ Vtéto ãásti pfiíspûvku je testován vliv vyuÏívání BSC (minimálnû po dobu 2 let) a dopad jeho vyuÏívání na finanãní v˘konnost podnikÛ mûfienou svyuÏitím finanãních ukazatelÛ rentability – ROA, ROE a PROA v letech 2008–2010. K této anal˘ze bylo vyuÏito upraveného souboru dat ãítajícího vzorek 167 podnikÛ, z nichÏ BSC vyuÏívá po dobu minimálnû 2 let celkem 34 podnikÛ EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 153 Ekonomika a management 154 2014, XVII, 2 (cca 20 % podnikÛ). Bylo zji‰tûno, Ïe podniky vyuÏívající BSC, dosahují vy‰‰í stfiední hodnoty ukazatelÛ finanãní v˘konnosti, tyto rozdíly jsou v‰ak pomûrnû nízké, coÏ ilustruje Obr. 5. Obr. 5: Rozdíl stfiedních hodnot ROE u podnikÛ vyuÏívajících BSC a nevyuÏívajících BSC Zdroj: vlastní zpracování Vdal‰í ãásti pfiíspûvku bude s vyuÏitím Wilcoxonova testu testována hypotéza, zda podniky vyuÏívající koncept Balanced Scorecard dosahují vy‰‰í finanãní v˘konnosti. Z Tab. 6, která shrnuje v˘sledky Wilcoxonova testu v‰ak vypl˘vá, Ïe finanãní v˘konnost podnikÛ se neli‰í v závislosti na vyuÏívání BSC. Tab. 6: VyuÏití Wilcoxonova testu (p-val) ROA PROA ROE 2008 0,3820 0,2238 0,6581 2009 0,1324 0,1844 0,3216 2010 0,5277 0,3911 0,6639 Zdroj: vlastní zpracování V˘sledky (viz Tab. 6) tedy nepotvrdily, Ïe vyuÏívání BSC pfiispívá k vy‰‰í finanãní v˘konnosti a jsou v souladu s v˘sledky Ittnera a kol. [22] a Griffitha a Neelyho [15]. Naopak jsou získané v˘sledky v rozporu s v˘sledky studií [6], [7], [8], [9], [16]. MÛÏe to b˘t dáno tím, Ïe podniky v âR mají za sebou krat‰í dobu vyuÏívání konceptu BSC a tak se je‰tû vyuÏívání tohoto strategického nástroje nemuselo plnû projevit ve vy‰‰í finanãní v˘konnosti. RovnûÏ také nesprávná implementace a nepfiijetí konceptu v‰emi zamûstnanci podniku mÛÏe b˘t pfiíãinou získan˘ch v˘sledkÛ. Dal‰ím dÛvodem mÛÏe b˘t skuteãnost, Ïe podniky, které se úãastnily dotazníkové ‰etfiení, oznaãily za vyuÏití BSC pouh˘ návrh mûfiítek v jednotliv˘ch perspektivách, EM_02_14_zlom 4.6.2014 8:54 Stránka 154