scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Místa paměti v digitálním prostředí

Pýcha, Čeněk

Abstract

32

Full text

Místa paměti vdigitálním prostředí Čeněk Pýcha SITES OF MEMORY IN THE DIGITAL ENVIRONMENT The author focuses on the problem of representation of traditional Czech sites of memory in the environment of digital platforms designed for travellers. The content analysis is divided into avisual and anarrative part, the key research topic being the stability of the national essence of memory in the digital environment. The assumption that the national narrative will not be the main component of the content is not entirely confirmed. Despite the international and intermediary nature of the platforms in use, user-generated content is sometimes based on national narratives. An important part of the paper is atheoretical and methodological discussion based on the concepts of media and memory studies. KEYWORDS: sites of memory; digital platforms; travelling; Terezín; Lidice; national narrative Výzkum paměti ajejích míst zcela bezpochyby výrazně proměnil zkoumání minulosti ahistorie. Paměťová studia se etablovala ivčeském akademickém prostředí astala se nedílnou součástí úvodních přednášek nejen historické vědy. Přesto, nebo právě proto, je třeba se neustále kmetodologické podstatě zkoumání paměti vracet. Stabilita konceptuálního aparátu paměťových studií je jen zdánlivá (jak naznačují debaty vkomunitě paměťových studií1), podobnou dynamikou se vyznačuje iobjekt zájmu paměťových studií— paměť smnoha přívlastky. Norovo originální pojetí, případně pokusy ojeho aplikaci apřenos, je poněkud svázané národním rámcem, pro který bylo místo paměti2 jako pojem definováno ajež přiléhavě popisovalo dobu vzniku této teorie. Národ byl hegemonní kategorií, jejímž prostřednictvím společnost kolektivně vzpomínala na minulost. Situace se však od té doby proměnila, především na úrovni médií, pomocí nichž lze vytvářet význam azískat ivlastní publikum. Proto je třeba znovu ohledávat imísta paměti, jež sice vznikala pomocí tradičních masmédií, na jejichž významu se však dnes mohou významně podílet média nová.3 1 Viz níže citované studie, především: Astrid ERLL, Travelling memory, Parallax 17, 2011, č.4, s.4–18; Gregor FEINDT— Félix KRAWATZEK— Daniela MEHLER— Friedemann PESTEL— Rieke TRIMÇEV, Entangled Memory: Toward aThird Wave in Memory Studies, History and Theory 53, 2014, s.24–44. 2 Pierre NORA, Mezi pamětí ahistorií: Problematika míst, in: Alban Bensa (ed.), Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti (Cahiers du Cefres 13), 1998, s.7–31 [dostupné též: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1998_mezi_pameti_historii.pdf]. 3 Pro definici nových médií je dnes nejkonsenzuálněji přijímaná práce Lva Manoviche. Manovich definuje pět základních principů, jež jsou pro nová média charakteristická. Tyto principy jsou definovány jako: číselná reprezentace, modularita, automatizace, variabilita apřekódování. Všechny tyto vlastnosti jsou vpodstatě charakteristické pro média digiOPEN ACCESS ČEněK PýcHa 33 Ztohoto důvodu jsem se ve své analýze zaměřil na místa, jež lze označit za klíčová místa české národní paměti, apodíval jsem se na jejich podobu na tzv.sociálních médiích,4 jež jsou někdy poněkud zjednodušeně nazývaná jako sociální sítě. Vybral jsem média zaměřená na cestování, jež slouží jako místo pro sdílení zkušeností adojmů zcest avýletů. Klíčovou otázkou, na kterou se při analýze zaměřím, bude role národního narativu při vytváření zážitku ztohoto místa. Mým předpokladem vycházejícím zkonceptů Travelling Memory Astrid Erll aEntangled Memory mezinárodního kolektivu autorů je, že národní narativ ztrácí vzhledem kvytváření paměti na síle aprávě iprostřednictvím nových digitálních médií dochází kvytváření globální, transnacionální sítě paměti. Ktomuto předpokladu nás vedou vakademické komunitě paměťových studií stále hlasitější úvahy otom, že paměť získává jiné rámce, než národní.5 Důležitou roli zde hraje především emocionální rovina: místa se stávají součástí globální sítě, jež propojuje místa spojená např.sgenocidami nebo nucenou prací. Vznikají tak kódy, jež jsou reprodukované transnacionálně avpodstatě nezávisle na národním příběhu avyprávění. Jedním zprojevů takového pohybu může být skutečnost, že nacházíme velmi podobné prvky vexpozicích, které vznikají vmuzeích nebo místech věnovaných traumatickým dějinám.6 Setkáváme se tak například svelmi častým vystavováním fotografií obětí ajejich tváří, jež nacházíme nejen vmuzeích věnujících se holocaustu, ale ipři komunikaci jiných historických traumat.7 Kvyvazování míst paměti znárodních narativů přispívají isamotné vlastnosti médií, pomocí nichž je paměť ve společnosti šířena respektive komunikována. Od časů formulace původní Norovy teorie se mediální skladba akulturní techniky komunikace opravdu razantně proměnily. Místo tak dnes může mít mnoho podob amédia se nejen spolupodílejí na tom, jakým způsobem omístu hovoříme, jak ho vidíme ajak ho fyzicky prožíváme, média dokonce spoluvytvářejí ijeho fyzickou podobu. Při tradiční analýze míst paměti hraje klíčovou roli analýza tisku, učebnic dějepisu nebo knižních turistických průvodců. Zvelké části jde omasmédia, jež jsou pod jistou tální, proto lze tyto přívlastky vpodstatě zaměňovat, což dělám ivtomto textu. Lev MANOVICH, Principy nových médií, in: Tomáš Dvořák, Kapitoly zdějin ateorie médií, Praha 2010, s.33–50. 4 Wikipedia.org, heslo Social media [přístupné zhttps://en.wikipedia.org/wiki/Social_media, náhled 4.5.2018]. 5 „One of the current challenges for memory studies is certainly the dissolution of the classical frame of memory, the nation-state, which is highlighted by the turn toward nonand transnational frames, as debates on European or global memory illustrate.“ Viz G. FEINDT— F.KRAWATZEK— D.MEHLER— F.PESTEL— R.TRIMÇEV, Entangled Memory, s.34. 6 Viz Marianne HIRSCH, The Generation of Postmemory. Writing and Visual Culture after the Holocaust, Columbia 2012. 7 „The prominent models for individualizing elements today are the ,Tower of Faces‘ at the United States Holocaust Memorial Museum in Washington, D.C., and the ,Hall of Names‘ at Yad Vashem’s Holocaust History Museum in Jerusalem.“ Ljiljana RADONIĆ, Visualizing Perpetrators and Victims in Post-Communist Memorial Museums, Yad Vashem Studies 44, 2/2016, s.173–201, zde s.182. OPEN ACCESS 34 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 formou mocenské kontroly— pod přímým vlivem politických stran utisku, zařazení do státní vzdělávací politiky uučebnice nebo prostřednictvím redakčního procesu uknižních publikací. Snástupem internetu adalších digitálních komunikačních médií získala daleko více komunikace založená na modelu many-to-many, oproti modelu one-to-many (jenž je charakteristický pro masmédia). Obecně tak lze tvrdit, že se komunikace pluralizovala ačástečně demokratizovala,8 producentem obsahu se dnes může stát vpodstatě každý amůže získat irelativně velkou pozornost, mocenská struktura médií se přeskupila. Odtud lze vytyčit předpoklad, že národní rámec paměti ztratí na své síle, jelikož digitální média jsou strukturována spíše transnacionálně, internet vytváří mnoho nových spojů, jež se národnímu pojetí vymykají.9 Nová digitální média ajejich estetika však nepředstavuje jen „hrozbu“ pro tradiční rámce paměti, ale ipříležitost pro vytváření rámců nových, případně akcelerují nové formy vztahování se kminulosti. Australská akademička zabývající se paměťovými studii Kate Douglas ukazuje, jak některá kontroverzní selfie vyfocená na místech spojených shistorickými traumaty umožňují mladým lidem stát se součástí tzv.„second person witnessing“, tedy zprostředkovaného vzpomínání na traumatické události, atím vyjádřit svůj vztah ke vzpomínající komunitě.10 Andrew Hoskins mluví oConnective Memory, která vzniká právě napříč různými rámci vzpomínání prostřednictvím nových spojů amediálních ekologií, tj. prostředí, kde díky technologiím vznikají komplexní intermediální vazby..11 ZKOUMANÉ DIGITÁLNÍ PLATFORMY URČENÉ PRO CESTOVATELE Právě za jednu ztakových ekologií můžeme považovat komunikaci očeských národních místech paměti na sociálních médiích, jež se věnují cestování. Zřejmě globálně nejznámější platformu vtomto okruhu představuje TripAdvisor.12 Společnost Trip8 Toto tvrzení není tak jednoznačné, samozřejmě iformy komunikace vdigitálních médiích podléhají jistému mocenskému vlivu. Např.ipřístup ktechnologiím vytváří ve společnosti jistou formu nerovnosti označovanou jako tzv.digital divide. 9 Přestože zde mohou zůstávat relativně silné bariéry, například jazyková, kdy globálním komunikačním jazykem se stává angličtina, nebo irůzné formy kontroly ablokování internetu ze strany autoritářských států. 10 „These controversies offer aneat summary of some of the core tensions affecting the auto/ biographical representations of, and by, youth: the limits of self-representation and the role of new technologies and media in enabling young people’s second-person trauma witnessing and in enabling new modes of witnessing.“ Kate DOUGLAS, Youth, trauma and memorialisation: The selfie and witnessing, Memory Studies I–16, 2017, dostupné zhttp://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1750698017714838, zde s.3 [náhled 4.5.2018]. 11 Andrew HOSKINS, Media, Memory, Metaphor: Remembering and the Connective Turn, Parallax 17, 2011, č.4, s.19–31. 12 TripAdvisorem se akademicky zabývá například níže citovaná studie Victoria D.ALEXANDER— Grant BLANK— Scott AHALE, Digital traces of distinction? Popular orientation and user-engagement with status hierarchies in TripAdvisor reviews of cultural organizations, New media studies and society I–19, 2018. Dostupné zhttp://journals.sagepub.com/ OPEN ACCESS ČEněK PýcHa 35 Advisor byla založena vroce 2000 ve Spojených státech amerických astala se průkopníkem mezi stránkami suživatelsky vytvořeným obsahem (user generated content) voblasti cestování. Podle statistik má kolem 455 milionů unikátních uživatelů měsíčně.13 Své uživatele si TripAdvisor nachází imezi českým publikem. Systém TripAdvisoru je založen na uživatelském hodnocení, kdy uživatelé mohou místa14 ohodnotit 1–5 hvězdičkami, případně uživatelským komentářem. Samozřejmě hlavní rovinu uživatelských recenzí představuje kvalita služeb. Znašeho úhlu pohledu jsou relevantní komentáře, které se spíše než na služby zaměřují na „hodnotu“ místa, tedy zjednodušeně na to, jestli místo stojí za to navštívit (worth to visit). Je zřejmé, že hlavním účelem TripAdvisoru je poněkud něco jiného, než být médiem kulturní paměti. Již bylo zmíněno, že vhodnocení se často spíše zaměřuje na služby. Zcelé stránky je zřetelné, že pro provozovatele hraje hlavní roli ekonomický faktor azisk (ve vyhledávání se například web defaultně zaměřuje na vyhledávání hotelů). Přesto zde nacházíme stopy interpretace minulosti, stopy, které mohou být oto hodnotnější tím, že pocházejí zprostředí, které primárně kzvýznamňování minulosti určené není. Ivzhledem ktomu jsem zvolil pro analýzu spíše obsahový přístup vycházející zprocházení komentářů apokusil jsem se onalezení obecného pohledu, který převažuje. Své místo však mají iojedinělé komentáře, které poukazují na hranice možné konstrukce významu vmístě paměti. Další službou, kterou vtéto studii sleduji, jsou Google Mapy, respektive funkce „recenze ahodnocení míst“. Google Mapy15 nabízejí komplexní mapový systém, jenž je propojený suživatelskými účty Google, tedy nese jisté aspekty sociálního média (vpodstatě se jedná okomunikační nástroj, jenž funguje vgeograficky orientovaném prostředí). Právě funkce „recenze ahodnocení“16 umožňují sociální interakci doi/10.1177/1461444818769448, [náhled 4.5.2018]; nebo studie Ivett SZIVA— Lia BASSA, World Heritage Sites through the Eyes of New Tourists— Who Cares about World Heritage Brand in Budapest? Almatourism Special Issue N. 7, 2017, s.255–268. 13 TripAdvisor, Q3, 2017 Results, November 2017 [přístupné zhttp://files.shareholder.com/ downloads/AMDA-MMXS5/5623990672x0x962899/81A73905-36F6-44E9-B8BC- -7D92320C3A22/TRIP_Q3_2017_Investor_Presentation.pdf, náhled 4.5.2018]. 14 Místa jsou vuživatelském prostředí TripAdvisoru rozdělena na hotely, restaurace, lety aaktivity. Pro tuto analýzu je samozřejmě nejvíce relevantní kategorie aktivity, pod kterou spadají památníky amuzea, ale také organizované prohlídky apod. 15 Český protipól Google Mapy je aplikace Mapy.cz spadající pod platformu Seznam.cz. Přestože funkcionality umožňují podobné komentování arecenzování míst, zatím se příliš hodnocení míst, jež sledujeme, neobjevuje. Platforma dle mého názoru zatím není designovaná na tento způsob interakce abude záležet na provozovateli, jestli službu bude tímto směrem rozvíjet. To, že jsou naopak komentáře uGoogle Mapy časté, přičítám tomu, jak jsou jednotlivé služby Google propojené. Zajímavá je skutečnost, že Mapy.cz se specializují na turistické mapové podklady, vtomto smyslu by mohly být zde sledovaným interakcím spojeným sturistikou blíže. Viz např.Zive.cz: Velká srovnávací galerie Mapy.cz aMapy Google. Které jsou lepší? 14.5.2017 [https://www.zive.cz/clanky/velka-srovnavaci-galerie-mapycz-a-mapy-google-které-jsou-lepsi/sc-3-a-187157/default.aspx, náhled 4.5.2018]. 16 Systém hodnocení komplexně popsán vnápovědě ke službě: [přístupné zhttps://support.google.com/maps/answer/6230175?co=GENIE.Platform%3DDesktop&hl=cs#, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS 36 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 uživatelů sfyzickými místy (lidé píší své názory azkušenosti zmísta), respektive umožňuje komunikaci lidí mezi sebou (např.odpovědi provozovatelů restaurací na recenzi). Spektrum toho, co Google Mapy považují za místo, je daleko širší než uTripAdvisoru. Zvelké části jde osoukromé subjekty komerčního charakteru, ale iokulturní zařízení, sportoviště apod. Své (Google) místo tak získávají ipamátky amísta paměti. Platformy, jejichž obsah vtéto studii používám jako empirický materiál, jsou zaměřené především na turistiku acestování.17 Nabízí se otázka, zde lze cestování aturismus označit za kulturní praktiku, jež by byla významnou složkou vytváření paměti. Historické, vlastenecké anárodní vrstvy se vturistických průvodcích objevovaly vpodstatě od jejich vzniku aod rozšíření možností trávení volného času ocestování.18 Významnou úlohu sehrály české aněmecké turistické spolky ve sporech ovýznam některých symbolických míst ve smíšených oblastech.19 Vobdobí státního socialismu byla některá místa mezi památkami protežována jako místa „revolučního adělnického hnutí“ ajako taková nacházela ipodstatné místo vturistických průvodcích.20 Je třeba však neustále promýšlet, vjakém vztahu ke kolektivním pamětem se praxe spojené scestováním ocitají. Zmého badatelského úhlu pohledu jde opraktiky významné, jelikož se zde aktéři vztahují kminulosti ve svém volném čase, ze zájmu. Lze tedy předpokládat, že jejich vztah kminulosti zde bude osobnější než například uněkterých oficiálních komemorativních aktů. Na závěr úvodní části bych zdůraznil, že vstupujeme na pole, jež zatím zperspektivy historické vědy není příliš probádáno. Proto jsem zvolil experimentální přístup, jenž teze zaznívající vsoučasné diskuzi vpaměťových studiích aplikuje na empirický materiál zoblasti zmiňovaných sociálních médií adigitálních platforem. Všechny výsledky mají zatím spíše prozatímní charakter abude třeba je ověřit vsystematičtějším analytickém výzkumu.21 Přesto věřím, že zvolený materiál poukazuje na významné posuny vkulturních praktikách spojených se vzpomínáním. 17 Vposlední době se turistikou atrávením volného času zabývaly tyto odborné práce: Alžběta KRATINOVÁ, Dovolená spoukazem: odborové rekreace vČeskoslovensku 1948–1968, Praha 2014; Martin FRANC– Jiří KNAPÍK, Volný čas včeských zemích 1957–1967, Praha 2013. 18 Snárodní rovinou spojuje turistiku iDaniel J.Boorstin, autor významné studie The Image: AGuide to Pseudo-events in America, New York 1962, jež odlišuje turistiku od cestování. Viz Greg RICHARD (ed.), Cultural Attractions and European Tourism, Wallingford 2001, s.14: „Boorstin argues that ,these are new species: the most attenuated form of anation’s culture […] of little significance for the inward life of people, but wonderfully saleable as tourist commodity‘.“ 19 Viz například Eduard MAUR, Paměť hor: Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť, Praha 2006. Především část Šumava, s.27–68. 20 Viz např.Vlado ADAMEC— Dušan FRIČ— Jaromír JANKA, Československo. Průvodce, Praha 1976, samostatné kapitoly Památky revolučního adělnického hnutí na území ČSR aPamátky revolučního adělnického hnutí na území SSR. 21 Orelevanci tohoto přístupu svědčí iněkteré zmiňované studie (např.K.DOUGLAS, Youth, trauma and memorialisation), jež také vycházejí zlimitovaného počtu empirického materiálu. OPEN ACCESS ČEněK PýcHa 37 MÍSTA PAMĚTI A„MUSTSEE“ TRIPADVISOR VERSUS KÁNON Pro analýzu jsem vybral místa, která můžeme považovat za místa české národní paměti. Tato množina není nijak pevně definovaná azdá se mi, že českému prostředí chybí systematická reflexe inspirovaná francouzským nebo německým pojetím míst paměti. Při výběru kanonických míst paměti jsme tak poněkud bezradní.22 Nakonec jsem zvolil místa, jež jsou stabilní součástí kánonu (jejich komemorace má delší tradici) atýkají se moderních dějin (zde především kvůli mé specializaci adosavadnímu vědeckému zájmu). Mezi těmito místy vynikají především Terezín aLidice.23 Prohlížení profilů těchto míst jsem doplňoval odalší lokace, jež jsou sčeským vzpomínáním spojené (např.Národní muzeum, Památník Vojna, Památník Hrabyně, Národní památník hrdinů heydrichiády apodobně). Ipři výběru míst paměti můžeme poukázat na rozdíl mezi staršími adigitálními médii. Právě TripAdvisor přináší různé seznamy ažebříčky nejpopulárnějších anejzajímavějších míst vČesku (mezinárodním turistickým žargonem „must-see“). Například mezi výběrem nejzajímavějších památníků asoch vČeské republice24 nacházíme jak místa, jež odpovídají českému národnímu kánonu, tak místa vybraná spíše podle turistické atraktivity, jako například sochy Davida Černého. Někdy však dojde naopak ktomu, že vazby uvnitř platformy zviditelní místo, které je sice součástí národního rámce vyprávění, ale na seznamu nejvýznamnějších památek vČeské republice bychom ho neočekávali (např.socha Jana Žižky vTáboře). Je zřejmé, že mapa míst, která stojí za to navštívit, se snástupem sociálních médií aspropojením sítě národní se sítí globální razantně proměňuje. Právě prolínání národního nebo národotvorného aspektu míst paměti spohledem spíše globálním tvoří hlavní osu zjištění vycházejících zmé analýzy. Zpřehledu, který jsem soustavným procházením potenciálních míst paměti na různých platformách získal, bych si dovolil vyvodit, že digitální stopu získávají buď silně zakořeněná místa paměti smezinárodním potenciálem (právě Terezín nebo Lidice), nebo pak místa, jež nějakým způsobem odpovídají trendům vládnoucím na jed22 České práce inspirované francouzským pojetím paměti nejdou na úrovni komplexnosti cestou svého vzoru — nevznikly práce popisující českou paměť jako celek, jež by analyzovaly českou národní paměť jako komplexní systém, metodologie se soustředí spíše na jednotlivá místa a jejich vrstvy. Reflexi míst paměti se věnují například tyto práce: Radka ŠUSTROVÁ— Ljuba HÉDLOVÁ, Česká paměť. Národ, dějiny amísta paměti, Praha 2014; Milan HLAVAČKA— Antoine MARÈS— Magdaléna POKORNÁ, Paměť míst, událostí aosobností: historie jako identita amanipulace, Praha 2011. 23 Používání pojmu „místa paměti“ jsem při výběru zkoumaného materiálu omezil vrozporu spůvodní Norovou teorií pouze na místa fyzická. Takto pojatý pojem sice redukuje původní koncept, na druhou stranu se vtéto podobě rozšířil imezi laickou veřejností aje používán pro naučnou produkci, jež se zabývá odhalováním paměti na různých místech. Viz například Petr NOSÁLEK (ed.), Místa paměti národa: průvodce po místech spojených sudálostmi druhé světové války, Brno 2015; Michaela TUČKOVÁ, Pamětní místa na komunistický režim, Praha 2017. 24 TripAdvisor. Památníky asochy— Česká republika [přístupné zhttps://www.tripadvisor.cz/ Attractions-g274684-Activities-c47-t26-Czech_Republic.html, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS 38 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 notlivých platformách. Relativně velkou pozornost tak získává například památník na Vítkově, jenž vyniká svou fotogeničností apolohou. Digitální média ipodle Lva Manoviche jsou charakteristická svou multimedialitou— propojováním různých komunikačních kódů amísením různých médií. Při pozorování míst paměti na platformách věnovaných cestování jsem se soustředil především na rovinu vizuální arovinu textu, obě tyto složky jsou velmi úzce provázané (idíky charakteru sledovaných platforem) avytvářejí relativně komplexní představu omístě. VIZUÁLNÍ SLOŽKA: SOUČASNÝ ESTETICKÝ KÓD AMÍSTA PAMĚTI Uživatelé digitálních platforem pro cestovatele mají možnost kjednotlivým místům nahrávat ivlastní fotografie. Takto pořízené snímky mohou sloužit jako vhodný vhled do toho, co návštěvníkům stojí za to vyfotit (asamozřejmě vdalším kroku sdílet prostřednictvím služby). VLidicích se na fotografiích potvrzuje to, že po velmi složitém procesu vytváření ustáleného obrazu lidické tragédie se jako vizuální nosič tohoto místa stabilizovalo sousoší lidických dětí (uprofilu Památníku Lidice na TripAdvisor nacházíme v 37 případech z214 nahraných uživatelských fotografií právě fotografii sousoší od Marie Uchytilové). Některé fotografie jsou doprovázeny ikomentářem, vznikají tak vpodstatě svérázné průvodce od jednotlivých uživatelů, které nám dávají nahlédnout skutečně blízko knávštěvnickým interpretacím. Uživatelka TripAdvisoru tak například kjedné zfotografií zMalé pevnosti vTerezíně přidává popisek: „Fingernail marks in the walls of the gas chamber (the hardest part for me),“25 přestože je známo, že vTerezíně plynové komory nebyly. Takový příspěvek je však spíše výjimečný, běžněji nacházíme popisky, jež vpodstatě odpovídají vyznění textových hodnocení (viz níže). Podstatná je tedy vizuální stránka nahraných fotografií, při jejich procházení jsem vysledoval několik pravidelností. Jen málo uživatelů nahrává osobní fotografie, jež by zachycovaly je samotné nebo členy jejich rodiny. Vjistém smyslu tak vzniká vpodstatě nový žánr, který neodpovídá fotografiím zvýletu vrodinném albu. Uživatelé na sebe berou spíše roli dokumentátorů, snaží se zachytit významný moment, případně celek. Uživatelské fotografie tak můžeme chápat jako dokument toho, co návštěvníkům přijde podstatné, co je zaujalo, případně co má nějaký praktický dopad. Zde je rozdíl oproti fotografiím vzniklým na sociálních médiích založených čistě na obrazové konverzaci jako je Instagram— tam jsou fotografie lidí na místech paměti častější. Zdá se, že převažuje sebeprezentační aestetický mód nad tím explorativním. 25 TripAdvisor, uživatelka Sharon G, srpen 2017 [přístupné zhttps://www.tripadvisor.cz/Attraction_Review-g274710-d4960187-Reviews-Theresienstadt_Concentration_Camp-Terezin_Usti_nad_Labem_Region_Bohemia.html#photos;geo=274710&detail=4960187&ff=276122266&albumViewMode=hero&aggregationId=101&albumid=101&baseMediaId=276122266&thumbnailMinWidth=50&cnt=30&offset=-1&filter=7&autoplay=, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS ČEněK PýcHa 39 Nacházíme praktické informace. Praktický rozměr uživatelských fotografií na sebe bere podobu vyfocených informačních cedulí, rozcestníků, ale ijízdního řádu apod. Zviditelňuje se tak fyzický rozměr místa aje zřejmé, že uživatelské fotografie míst paměti nezůstávají jen na úrovni symbolického kódu (ať už národního, náboženského nebo jiného), jak ho známe zučebnice vlastivědy, ale že jde ofyzické místo, kam je třeba dojet autem nebo autobusem akde se návštěvník vedle suvenýrů shání ipo občerstvení. Některé příspěvky odpovídají současnému vizuálnímu kódu určovanému především Instagramem adalšími platformami založenými na vizuální komunikaci. Toto napojení se nabízí, protože vizuální komunikace ovlivňuje trend vývoje současných digitálních platforem. Již výše bylo zmíněno, že na fotografiích zInstagramu častěji bývají zachyceni samotní uživatelé. Fotografie na Instagramu však vynikají především pečlivou kompozicí, stylizací aúpravou pomocí filtrů (které ovlivňují barevný tón fotografie). Instagram tak průhledněji poukazuje na vizuální kód spojovaný sjednotlivými místy paměti. Například při vyhledávání tzv.hashtagu (způsob přiřazování jednotlivých fotografií ktématu) Terezín26 tvoří velkou část příspěvků brána snápisem „Arbeit macht frei“. Jde ojeden zcelosvětově srozumitelných symbolů holocaustu, vizuálně stabilní kód. UTripAdvisoru nebo Google Mapy tuto fotografii nacházíme také, není však tak estetizovaná aje jen jedním místem zastavení komplexnějšího procházení. Další významné médium, jež ovlivňuje obraz míst paměti na internetu, představuje Pinterest. Pinterest27 je založen na vytváření uživatelských nástěnek zfotografií, jež uživatelé nacházejí na různých místech internetu. Na Pinterestu lze objevit inástěnky vyloženě zaměřené na historii (některé nástěnky jsou dokonce oficiálními prezentacemi světových paměťových institucí, jako například Yad Vashem). Pinterest zviditelňuje vizuální kódy podle poněkud odlišného klíče, nejde ani tak oesteticky čisté obrazy, ale ofotografie často iexpresivní— místa paměti se zde ocitají vsousedství archivních explicitních fotografií.28 Významnou hodnotou uživatelských fotografií na různých platformách je ito, že místo získává mnohorozměrný vizuální otisk vreprezentaci na internetu, který vzniká vpodstatě spontánně. Majitelé mobilních telefonů sfotoaparátem tak významně spoluvytvářejí obraznost míst paměti. Je třeba brát vpotaz, že zřejmě nejčastější praktikou na internetu je vyhledávání aposkytovatelé služeb (TripAdvisor, Google), které zde sledujeme, jsou silou své globální sítě vratingu vyhledavačů velmi vysoko. Například vyhledávání Google nabízí uživatelské fotografie vnáhledu profilu 26 Instagram. Zobrazení tagu Terezín [přístupné zhttps://www.instagram.com/explore/tags/ terezin/, náhled 4.5.2018]. 27 Obrazu holocaustu na Pinterestu jsme se věnovali společně sKamilem Činátlem, srov.Kamil ČINÁTL— Čeněk PÝCHA, Nová vizualita druhé světové války, in: Petr A.BÍLEK— Josef ŠEBEK (edd.), Česká populární kultura. Transfery, transponování adalší tranzitivní procesy, Praha 2017, s.279–296. 28 Pinterest: nástěnka Lidice Massacre [přístupné zhttps://cz.pinterest.com/sionsoeters/lidice-massacre/, náhled 4.5.2018] nebo nástěnka Lidice [přístupné zhttps://cz.pinterest. com/intencity/lidice/, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS 40 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 místa po zadání hesla— kuživatelským fotografiím po zadání názvu místa (samozřejmě pokud je specifické pro místo paměti— „Památník Terezín“, „Památník Lety“ nebo „Lidice“) pak vede jen jedno kliknutí. Vizuální reprezentace místa paměti prostřednictvím uživatelských fotografií hraje důležitou roli ipři vytváření předporozumění omístě, kam chystáte výlet, učíte se oněm ve škole, nebo si jen chcete doplnit základní přehled. Zuživatelských fotografií získáte relativně komplexní představu omístě, kterou pak můžete porovnat se svou osobní zkušeností. Tato zkušenost je však předporozuměním silně ovlivněna. Pokud vás například některé místo na fotografii zaujalo (modelově socha lidických dětí), budete ho velmi pravděpodobně chtít také vidět amožná ivyfotit. TEXTOVÁ SLOŽKA: HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO PŘÍBĚHU? Vrozboru textových komentářů se zaměřím především na stopy národního narativu, jehož hledání je ostatně jedním znejčastějších námětů výzkumu paměti. Zřejmě nejtypičtějším komentářem kmístům paměti, se kterým jsem se při procházení komentářů na TripAdvisoru setkal, je apel na to, že by místo měl navštívit každý. Například ukomentářů včeštině uPamátníku Lidice nacházíme u10 z18 komentářů nějakou formu apelu. Toto sdělení se vyskytuje vkomentářích vrůzných variantách alze ho různě interpretovat. Apel na to, že by lidé měli místo navštívit, je učásti komentářů včeštině spojený sreferencí knárodní identitě, další komentáře pak odkazují na hodnoty, jež národní rámec přesahují. Oodkazování knárodnímu rámci svědčí použitý slovník („naše historie“) nebo přímo explicitní odkazy.29 Vněkterých případech nacházíme ijisté stopy národního zápasu.30 Vpřípadě profilu Památníku Lidice je přibližně polovina zapelů včeštině na to, že by lidé měli místo navštívit, orientována právě knárodnímu rámci. Zbylá část příspěvků, jež přináší nějakou formu apelu knavštívení, pak spíše odkazuje na emocionální hodnoty, například vpodobě kontemplace, uznání utrpení apod. Takové komentáře nacházíme iuněkterých příspěvků vangličtině. 29 „Opět jedno zmíst, které by měli lidé zČr navštívit, ať už se zajímají oWW2 nebo ne. Líbí se mi, jak si imy Češi, dokážeme připomenout zvěrstva spáchaná Hitlerovým režimem za WW2 tímto nádherným, avšak velice smutným pietním místem.“ TripAdvisor, Uživatel Jakub P 1.5.2017 [přístupné zhttps://www.tripadvisor.cz/ShowUserReviews-g175193 9-d1136580-r480527911-Lidice_Memorial-Lidice_Central_Bohemian_Region_Bohemia. html#review480527911, náhled 4.5.2018]. 30 „Nesmí býti zapomenuto… místo hrůzy, strachu […] místo, kde si uvědomíte, co byli Němci zač… ,Němci by se měli denně omlouvat za to, co způsobili‘ … A.Lustig.“ Zde prostřednictvím citátu lze ale předpokládat, že autor se ztotožňuje stímto národně vyhroceným postojem. Mezi příspěvky profilu se však jedná oojedinělé hodnocení, další příspěvky se týkají spíše kvality turistických služeb. To by pak znamenalo, že Lidice mají stále silný mobilizační potenciál. TripAdvisor, uživatel lubosl2015, 30.1.2018 [přístupné zhttps://www. tripadvisor.cz/ShowUserReviews-g1751939-d1136580-r557410799-Lidice_Memorial-Lidice_Central_Bohemian_Region_Bohemia.html#review557410799, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS